ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Transkript

1 *UOHSX00ASQQ8* UOHSX00ASQQ8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0444/2017/VZ-37743/2017/523/LSt Brno: 22. prosince 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem je obviněný České dráhy, a.s., IČO , se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, ve věci možného spáchání přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0358/2017/VZ ve věci veřejné zakázky Dodávky brzdových špalíků v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. Z , a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2017/S , rozhodl takto: I. Obviněný České dráhy, a.s., IČO , se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha se dopustil přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v 252 odst. 1 téhož zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0358/2017/VZ nezaslal úplnou dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Dodávky brzdových špalíků zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo

2 odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. Z , a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2017/S , ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele BYSONA s.r.o., IČO , se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky, ke kterému došlo dne , tedy nejpozději do , ale učinil tak až dne , kdy prostřednictvím datové schránky doplnil zadávací dokumentaci a vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2 a 3, které byly opatřeny ověřovací doložkou o provedení konverze dokumentu vyhotoveného v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a dále dne , kdy doručil v listinné podobě originály žádostí o dodatečné informace č. 1, 2 a 3, nabídky, plnou moc k realizaci elektronické aukce, protokoly o otevírání obálek 1. a 2. části veřejné zakázky, protokoly z jednání hodnotící komise 1. a 2. části veřejné zakázky, rozhodnutí o námitkách, zprávu o posouzení a předběžném hodnocení nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, čestné prohlášení o střetu zájmů k 1. a 2. části veřejné zakázky, námitky proti zadávacím podmínkám, pověření komise, seznam podaných nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, a to v reakci na výzvu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže učiněnou usnesením č. j. ÚOHS-S0358/2017/VZ-30653/2017/523/LSt ze dne II. Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému České dráhy, a.s., IČO , se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 podle 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši Kč (dvanáct tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ I. PRŮBĚH SOUVISEJÍCÍHO SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ sp. zn. S0358/2017/VZ 1. Obviněný České dráhy, a.s., IČO , se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 (dále obviněný nebo zadavatel ) zahájil dne ve smyslu 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky Dodávky brzdových špalíků ; oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č. Z , a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2017/S (dále jen veřejná zakázka ). 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), který je podle 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen zákon ) příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, 2

3 jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne návrh navrhovatele BYSONA s.r.o., IČO , se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 (dále jen navrhovatel ) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. 3. Dne , kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle 249 zákona ve spojení s ustanovením 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené Úřadem pod sp. zn. S0358/2017/VZ. 4. Zahájení správního řízení sp. zn. S0358/2017 Úřad jeho účastníkům oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0358/2017/VZ-26008/2017/523/LSt ze dne , který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení tohoto správního řízení Úřad obviněného upozornil, že je dle 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. 5. Úřad dne od zadavatele obdržel prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení spolu s vyjádřením zadavatele ze dne k návrhu. 6. Úřad následně konstatoval, že část dokumentace o zadávacím řízení, kterou od zadavatele prostřednictvím datové schránky obdržel a která byla vyhotovena původně v listinné podobě, nebyla Úřadu doručena v originále. Nebyla totiž opatřena ověřovací doložkou o provedení konverze dokumentu vyhotoveného v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě (dále také jen ověřovací doložka ) dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi ). Uvedenou část dokumentace o zadávacím řízení tedy Úřad od zadavatele obdržel pouze v kopii a zaslanou dokumentaci tedy Úřad nemohl považovat za úplnou, neboť nebyla ověřena shoda obsahu těchto dokumentů zákonem předvídanou formou. Úřad pro úplnost uvádí, že přílohy zadávací dokumentace vyhotovené pouze v elektronické podobě, které Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky, jsou originálem v souladu s 216 odst. 1 zákona. Konkrétně se jedná o přílohu vzory kupní smlouvy pro 1. a 2. část veřejné zakázky a jejich přílohy, a dále přílohu Předpis pro železniční kolejová vozidla stanovující pravidla pro provádění zákaznických systémových auditů dodavatelů železničních kolejových vozidel a jejich dílů pro 1. a 2. část veřejné zakázky. 7. Úřad proto usnesením č. j. ÚOHS-S0358/2017/VZ-30653/2017/523/LSt ze dne stanovil zadavateli lhůtu k doplnění dokumentace o zadávacím řízení v originále, konkrétně o zadávací dokumentaci a její přílohy, netextovou část zadávací dokumentace a vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, č. 2 a č. 3, žádosti o dodatečné informace č. 1, č. 2 a č. 3, nabídky, plnou moc k realizaci elektronické aukce, protokoly o otevírání obálek 1. a 2. části veřejné zakázky, protokoly z jednání hodnotící komise 1. a 2. části veřejné zakázky, rozhodnutí o námitkách, výzvy k účasti v elektronické aukci 1. a 2. části veřejné zakázky, zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, čestné prohlášení o střetu zájmů 1. a 2. části veřejné zakázky, námitky proti zadávacím podmínkám, pověření komise, seznamu podaných nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, a souhrnných protokolů elektronické aukce 1. a 2. část včetně protokolů o účasti jednotlivých uchazečů. 3

4 8. Zadavatel ve smyslu uvedeného usnesení dne prostřednictvím datové schránky doplnil dříve zaslanou dokumentaci o zadávacím řízení o textovou část zadávací dokumentace, vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2 a 3, opatřené ověřovací doložkou. Zadavatel dále dne doručil Úřadu v listinné podobě originály žádostí o dodatečné informace č. 1, 2 a 3, nabídek, plných mocí k realizaci elektronické aukce, protokolů o otevírání obálek 1. a 2. části veřejné zakázky, protokolů z jednání hodnotící komise 1. a 2. části veřejné zakázky, rozhodnutí o námitkách, výzvy k účasti v elektronické aukci 1. a 2. části, zpráv o posouzení a předběžném hodnocení nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, čestného prohlášení o střetu zájmů 1. a 2. části veřejné zakázky, námitek proti zadávacím podmínkám, pověření komise, seznamů podaných nabídek 1. a 2. části veřejné zakázky, a souhrnných protokolů elektronické aukce 1. a 2. části veřejné zakázky včetně protokolů o účasti jednotlivých uchazečů. II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 9. Účastníkem správního řízení podle 256 zákona je zadavatel. 10. Úřad s ohledem na výše popsaný průběh správního řízení sp. zn. S0358/2017 považoval za prokázané, že se zadavatel dopustil přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona, a proto zahájil postupem podle 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen zákon o přestupcích ) správní řízení ve věci možného spáchání přestupku. 11. Úřad vydal dne příkaz č. j. ÚOHS-S0444/2017/VZ-33546/2017/523/LSt, který byl zadavateli doručen téhož dne (dále jen příkaz ). Tímto dnem bylo podle 249 zákona ve spojení s 46 odst. 1 správního řádu a 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední (dále jen správní řízení ). 12. Proti uvedenému příkazu podal zadavatel dne odpor (dále jen odpor ). Podle 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. 13. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0444/2017/VZ-34743/2017/523/LSt ze dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Zadavatel tohoto oprávnění nevyužil a ve správním řízení se nevyjádřil. 14. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0444/2017/VZ-35278/2017/523/LSt ze dne stanovil lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ani k podkladům rozhodnutí ve správním řízení nevyjádřil. Odpor zadavatele ze dne Zadavatel předně vyslovuje názor, že postup Úřadu není v souladu s ustanovením 2 odst. 4 správního řádu, tj. aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu. 16. Zadavatel upozorňuje, že měl na splnění 10 denní zákonné lhůty při zohlednění dnů pracovního volna pouze 6 pracovních dnů [Pozn. Úřadu: zadavatel má zřejmě na mysli 8 pracovních dnů]. Zadavatel uvádí, že v tak krátkém časovém úseku bylo splnění této povinnosti velmi náročné a problematicky splnitelné, neboť dokumentace vyhotovená v listinné podobě byla značně objemná a pro potřeby odeslání prostřednictvím datové 4

5 zprávy bylo nutné provést její kompletaci a následnou autorizovanou konverzi mimo sídlo zadavatele. Dle zadavatele proto byla zákonná povinnost splněna alespoň takovým způsobem, že prostřednictvím datové zprávy zadavatel zaslal autentickou elektronickou kopii kompletní zadávací dokumentace včetně všech dalších dokumentů dokládajících dosavadní průběh zadávacího řízení. 17. V této souvislosti zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace byla v autentické podobě zveřejněna na profilu zadavatele, a proto považoval podklady poskytnuté v kopii za dostačující, přičemž byl připraven na případnou výzvu Úřadu reagovat dodatečným zasláním týchž dokumentů i v originále. 18. Zadavatel dále uvádí, že Úřad se původně evidentně spokojil s takto zaslanou dokumentací, neboť dne doručil oběma účastníkům správního řízení sp. zn. S0358/2017/VZ usnesení, kterým se určuje lhůta 7 dnů od doručení usnesení k vyjádření k podkladům rozhodnutí, tj. učinil poslední procesní úkon předcházející vydání rozhodnutí ve věci samé. Úřad dle zadavatele teprve po uplynutí lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí dne vyzval zadavatele k doplnění podkladů rozhodnutí též v originále v nově stanovené 5 denní lhůtě, přičemž zadavatel následně svoji povinnost uvedenou ve stanovené lhůtě splnil. Zadavatel z uvedeného dovozuje, že v průběhu správního řízení poskytoval veškerou potřebnou součinnost a nedopustil se záměrného porušení zákona. 19. Zadavatel proto považuje rozhodnutí Úřadu za projev přehnaného formalismu, který neslouží dosažení účelu správního řízení, neboť účelu správního řízení bylo dosaženo zcela nekonfliktně standardními procesními postupy. Sankcionované jednání tak dle zadavatele nenaplnilo materiální stránku přestupku, tj. společenskou škodlivost upravenou v 5 zákona o přestupcích. Dle zadavatele tak není naplněna zákonná definice přestupku, a tudíž se o přestupek vůbec nejedná. 20. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že smyslem elektronizace veřejné správy má být zjednodušení komunikace a postupů mezi správními orgány a adresáty jejich výstupů, ovšem za daných okolností představuje tato elektronizace neúměrnou zátěž pro zadavatele jako účastníka řízení. Při velkém objemu dokumentů určených k autorizované konverzi představuje dle zadavatele značný problém nalézt oprávněnou instituci, která vůbec projeví ochotu konverzi provést, natož pak v zákonem předepsaných lhůtách. 21. Zadavatel s odkazem na 112 zákona o přestupcích uvádí, že na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Zadavatel z právě uvedeného dovozuje povinnost Úřadu zkoumat jednání zadavatele nejen z hlediska naplnění formální stránky skutkové podstaty přestupku, ale též její materiální stránky podle 5 zákona o přestupcích. 22. Vzhledem k výše uvedenému zadavatel navrhuje, aby Úřad řízení o přestupku zastavil z důvodu, že žádným jednáním zadavatele ke spáchání přestupku nedošlo. 23. Zadavatel uzavírá, že pokud by Úřad nadále klasifikoval jednání zadavatele jako přestupek, pak jsou dle názoru zadavatele naplněny zákonné důvody pro upuštění od uložení správního trestu podle ustanovení 43 odst. 2 zákona o přestupcích. 5

6 III. Závěry Úřadu 24. Úřad přezkoumal na základě 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména průběhu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0358/2017/VZ, skutečností uvedených v odporu zadavatele a na základě vlastního zjištění rozhodl ve výroku I. tak, že se zadavatel dopustil přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. K postavení zadavatele 25. Podle ust. 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika. 26. Podle ust. 4 odst. 3 zákona při zadávání sektorových veřejných zakázek podle 151 zákona je zadavatelem také osoba uvedená v 151 odst. 2 zákona. 27. Podle ust. 151 odst. 2 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud a) relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle 152 zákona, nebo b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. 28. Podle ust. 151 odst. 3 zákona se dominantním vlivem rozumí případ, kdy jedna osoba přímo nebo nepřímo a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu jiné osoby, b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na jiné osobě, nebo c) může jmenovat více než polovinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné osoby. 29. Podle ust. 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen "dopravní síť"); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány. 30. Podle výpisu z Veřejného rejstříku 1 je jediným akcionářem zadavatele Česká republika. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika je podle 4 odst. 1 písm. a) zákona veřejným zadavatelem, může nad zadavatelem (České dráhy, a.s.) uplatňovat dominantní vliv veřejný zadavatel (Česká republika), a je tudíž naplněna podmínka podle 151 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení s 151 odst. 3 písm. b) zákona. 31. Zadavatel dále vykonává relevantní činnost podle 153 odst. 1 písm. f) zákona, neboť podle 8 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem podnikání zadavatele provozování železniční dopravy, které je totožné s oborem činnosti vymezeným v 153 odst. 1 písm. f) zákona, tj. provozování sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční dopravy

7 32. Jelikož předmětem veřejné zakázky, jak jej vymezil zadavatel, byla dodávka brzdových špalíků, které tvoří vyměnitelnou součást brzdového sytému kolejových vozidel, tedy jde o nutné opravy prostředků, které slouží k provozování železniční dopravy zadavatelem, lze uzavřít, že veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s relevantní činností, kterou zadavatel vykonává. 33. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel v přezkoumávaném případě zadával sektorovou veřejnou zakázku. Relevantní ustanovení zákona 34. Podle 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší. 35. Podle 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh. 36. Podle 252 odst. 2 věty první zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. 37. Podle 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo 258 odst. 1 zákona. K výroku I. rozhodnutí 38. Úřad obecně uvádí, že jako kontrolní orgán, který je podle 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, potřebuje mít od zadavatele pro výkon své dozorové funkce k dispozici dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem. V případě jiného postupu zadavatele může být provedení zákonem uloženého dozoru ztěžováno, či zcela znemožněno. V 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Úřad v této souvislosti uvádí, že dokumentaci o zadávacím řízení je nezbytné Úřadu doručit v originále, neboť pouze originál dokumentace o zadávacím řízení může obsahovat informace a údaje, na základě nichž může Úřad jako správní orgán zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu 3 správního řádu. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení v originále je tak nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci, přičemž správním řádem obecně je kladen důraz na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci (viz 71 správního řádu). Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách. 39. Vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne 7

8 doručení stejnopisu návrhu Úřadu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno, bez dalšího, jako přestupek v 268 odst. 1 písm. e) zákona. 40. V šetřeném případě byl stejnopis návrhu zadavateli, resp. obviněnému, dle dodejky datové zprávy dodán (a ve smyslu 211 odst. 6 zákona tedy i doručen) do jeho datové schránky dne Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0358/2017/VZ-26008/2017/523/LSt ze dne obviněného poučil mj. i o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, a to způsobem dle 252 odst. 3 a odst. 4 zákona. Poslední den předmětné lhůty ve smyslu 252 odst. 1 zákona připadá na , to znamená, že obviněný měl povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději tento den. 42. Úřad dne od zadavatele obdržel prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad v této souvislosti uvádí, že zadávací dokumentace včetně všech příloh a vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2 a 3 byla uveřejněna na profilu zadavatele K tomu Úřad uvádí, že se sice jednalo o stejnou zadávací dokumentaci, kterou obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky, avšak Úřad neměl postaveno na jisto, zda se jedná o originál zadávací dokumentace vyhotovený v elektronické podobě. Proto Úřad nemůže přisvědčit námitce zadavatele uvedené v odporu, že zadávací dokumentace byla v autentické podobě zveřejněna na profilu zadavatele, a proto zadavatel považoval podklady poskytnuté v kopii za dostačující (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad proto ověřoval, zda zadávací dokumentace a vysvětlení zadávací dokumentace č a 3 kromě příloh zadávací dokumentace nebyly vyhotoveny v listinné podobě a teprve následně uveřejněny na profilu v elektronické podobě. Právě uvedené je zejména patrné z podpisů odpovědných osob na příslušných dokumentech, z čehož je zřejmé, že se jedná o skeny dokumentace, a nikoliv o elektronickou podobu zadávací dokumentace. Úřad dále ověřil, že i zbývající část dokumentace o zadávacím řízení zaslaná Úřadu prostřednictvím datové schránky byla vyhotovena v listinné podobě. Skutečnost, že se jednalo o kopii dokumentace, potvrdil i zadavatel v podaném odporu proti příkazu Úřadu, v němž zadavatel uvedl, že zaslal Úřadu alespoň autentickou kopii dokumentace (srov. bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této souvislosti Úřad uvádí, že se však nemohlo jednat o tvrzenou autentickou podobu dokumentace o zadávacím řízení nebo uveřejnění zadávací dokumentace v autentické podobě na profilu zadavatele, pokud součástí dokumentace vyhotovené v listinné podobě nebyla ověřovací doložka potvrzující shodu obsahu dokumentů. Zajištění autenticity, tj. pravosti či původnosti dokumentu je totiž dáno postupem dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi k tomu pověřenými subjekty (k tomu viz níže bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 43. Pokud zadavatel namítá, že měl na splnění 10 denní zákonné lhůty vzhledem k rozsahu dokumentace o zadávacím řízení málo času a splnění této povinnosti bylo velmi náročné kvůli nutnosti provést její kompletaci a následnou autorizovanou konverzi mimo sídlo zadavatele (srov. bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak této námitce nemůže Úřad přisvědčit. Lhůta ke splnění uvedené povinnosti je stejná pro všechny zadavatele 8

9 a zákonodárce v ní vyjadřuje veřejný zájem na rychlém přezkumu zadávání veřejných zakázek, což je i zájmem všech účastníků zadávacího, resp. i správního řízení. Zadavatel má Úřadu v rámci jeho dozorové funkce doručit dokumentaci o zadávacím řízení (která ostatně již existuje a zadavatel ji má Úřadu pouze zaslat), a k tomu zákonodárce určil přiměřenou lhůtu. Pouze nad rámec uvedeného Úřad poznamenává, že objem dokumentace o zadávacím řízení šetřené veřejné zakázky nevybočuje z běžného standardu. 44. Úřad na tomto místě dále upozorňuje na odlišný způsob doručování dle 252 odst. 3 a 4 zákona. V 252 odst. 3 zákona je stanoveno, že zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. V 252 odst. 4 je pak stanoveno, že části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. 45. Úřad uvádí, že zadavatel nedostojí své zákonné povinnosti, jestliže z dokumentace o zadávacím řízení, která byla původně vyhotovena v listinné podobě (tj. jejíž originál neexistuje v elektronické podobě) zhotoví její prosté kopie (formou skenů) a souhrn těchto kopií zašle Úřadu (byť prostřednictvím datové schránky). Takto zaslanou dokumentaci nelze považovat za originály dokumentace o zadávacím řízení dle 216 odst. 1 zákona, a tudíž ani za úplnou dokumentaci o zadávacím řízení, kterou má zadavatel povinnost zaslat Úřadu. 46. K tomu Úřad dále uvádí, že jedinou možností, jak zaslat dokumentaci vyhotovenou v listinné podobě elektronicky (tj. prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem) je provedení konverze dle 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle naposledy cit. ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Ust. 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů dále stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Subjekty oprávněné k provedení konverze jsou dle 23 cit. zákona kontaktní místa veřejné správy a advokáti, případně konverzi z moci úřední provádějí orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. Jestliže tedy Úřad obdrží dokument, který je součástí dokumentace o zadávacím řízení a byl původně vyhotoven v listinné podobě, přičemž byl následně převeden do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle 22 a 23 zákona o elektronických úkonech, je požadavek na zaslání originálu splněn, a proto je tento postup přípustný. 47. Pokud zadavatel v souvislosti s námitkou týkající se 10 denní lhůty pro doručení dokumentace odkazuje na obtíže spojené s konverzí dokumentu vyhotoveného v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě a jeho opatření ověřovací doložkou dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi v uvedené lhůtě (srov. bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad připomíná, že povinnost zaslat originál dokumentace prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem se týká pouze textové části zadávací dokumentace 9

10 (srov. bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této souvislosti Úřad uvádí, že je na zadavateli, zda vyhotoví zadávací dokumentaci v listinné nebo v elektronické podobě. Pokud ji však zadavatel vyhotoví v listinné podobě, pak ji pro správné zaslání prostřednictvím datové schránky (zvolí-li si zadavatel tuto formu) musí opatřit ověřovací doložkou a počítat s uváděnými obtížemi s tím spojenými. Ve vztahu k ostatním částem dokumentace o zadávacím řízení pak zadavateli nic nebrání v tom, aby je doručil Úřadu v listinné podobě např. prostřednictvím držitele poštovní licence. K tomu Úřad dále jen nad rámec uvádí, že obdobná úprava byla obsažena již v předchozí právní úpravě v zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., tj. s účinností od 1. ledna 2014, tudíž nelze hovořit o tom, že se jednalo o zákonem nově zavedenou povinnost. 48. Zadavatel v návaznosti na obtíže spojené s konverzí dále namítá, že smyslem elektronizace veřejné správy má být zjednodušení komunikace a postupů mezi správními orgány a adresáty jejich výstupů, a nikoliv neúměrná zátěž pro zadavatele (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že otázku elektronizaci veřejné správy (tzv. e- Government) nelze zaměňovat s problematikou autorizované konverze dokumentů dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi, neboť v posléze uvedeném případě jde pouze o zajištění shody obsahu dokumentů vyhotovených v listinné podobě s jejich elektronickou podobou. Aniž by se chtěl Úřad dále hlouběji zabývat výkladem smyslu elektronizace, tak přesto alespoň stručně uvádí, že zajištění oběhu dokumentů v elektronické podobě (což je jistě jeden z cílů elektronizace) nestojí na jejich konverzi z listinné do elektronické podoby, ale naopak předpokládá, že dokumenty již budou přímo vyhotoveny v elektronické podobě. Jak bylo uvedeno výše, je na zadavateli, jakým způsobem vyhotoví textovou část zadávací dokumentace, tuto je však povinen Úřadu doručit v originále prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. 49. Úřad v návaznosti na uvedené konstatuje, že zadavatel textovou část zadávací dokumentace částečně vyhotovenou v listinné podobě (viz výše bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zaslal prostřednictvím datové schránky. Tato část zadávací dokumentace však nebyla opatřena ověřovací doložkou. Úřad tedy neobdržel originál zadávací dokumentace, kterou je zadavatel povinen Úřadu odeslat výhradně prostřednictvím datové zprávy nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. 50. Úřad dále konstatuje, že dokumentace o zadávacím řízení (tj. dokumentace neuvedená v 252 odst. 3 zákona), kterou byl zadavatel povinen zaslat jedním ze způsobů uvedeným v 252 odst. 4 zákona (tj. v listinné podobě, prostřednictvím datové zprávy nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem) a která byla zaslána prostřednictvím datové schránky, ověřovací doložku rovněž neobsahovala. Konkrétně se jednalo o dokumentaci o zadávacím řízení uvedenou v bodu 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí (tj. tu část kromě zadávací dokumentace a jejího vysvětlení). Úřad tedy ani v tomto případě od zadavatele originál zadávací dokumentace neobdržel. 51. Úřad po přezkoumání doručené dokumentace o zadávacím řízení konstatoval, že zadavatel Úřadu nedoručil úplnou dokumentaci o zadávacím řízení, neboť nebyla kompletně doručena v originále, a proto usnesením č. j. ÚOHS-S0358/2017/VZ-30653/2017/523/LSt ze dne zadavateli stanovil lhůtu k doplnění části dokumentace o zadávacím řízení 10

11 v originále (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel požadované originály dokumentace o zadávacím řízení doplnil (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 52. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že pouze dokumentace o zadávacím řízení zaslaná Úřadu v originále je dokumentací o zadávacím řízení ve smyslu ustanovení 216 odst. 1 zákona a může být považována za úplnou. Jak bylo uvedeno výše, pouze originál dokumentace o zadávacím řízení může obsahovat informace a údaje, na základě nichž může Úřad jako správní orgán zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu 3 správního řádu. Úřad proto nemůže vyhovět námitce zadavatele, který tvrdí, že svoji povinnost splnil takovým způsobem, že prostřednictvím datové zprávy zaslal v 10 denní lhůtě alespoň elektronickou kopii kompletní dokumentace. V této souvislosti Úřad nemůže přisvědčit ani námitce zadavatele, že byl připraven na případnou výzvu Úřadu reagovat dodatečným zasláním týchž dokumentů i v originále, neboť ke spáchání přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona dochází již samotným nesplněním povinnosti podle 252 odst. 1 zákona a dodatečným zasláním dokumentace o zadávacím řízení na základě výzvy Úřadu na skutečnosti, že skutková podstata přestupku byla naplněna, ničeho nemění. Právě uvedené potvrzuje i odborná literatura (Podešva, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016), dle níž ke spáchání přestupku postačí pouze nesplnění vyjmenovaných povinností, tedy není nezbytné dovozovat případný dopad takového porušení povinnosti a míru tohoto dopadu na průběh správního řízení. Rovněž zde tedy není prostor pro diskreční uvážení ÚOHS, zda se o přestupek jedná, či nikoliv. (Pro odstranění všech pochybností Úřad již na tomto místě uvádí, že skutečnost, že zadavatel na svoji povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení zcela nerezignoval, tj. zaslal alespoň její kopii, a následně na výzvu Úřadu i její originál, je však pochopitelně významnou při úvahách Úřadu o výši konkrétně uložené pokuty za spáchání přestupku.) 53. S ohledem na výše uvedené je lichou i námitka zadavatele, že považuje rozhodnutí Úřadu za projev přehnaného formalismu, který neslouží k dosažení účelu správního řízení. Dle zadavatele předmětné jednání nenaplnilo materiální stránku přestupku, tj. společenskou škodlivost upravenou v 5 zákona o přestupcích, a Úřad má dle zadavatele zkoumat jednání zadavatele nejen z hlediska naplnění formální stránky skutkové podstaty přestupku (viz bod 19. a 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že nerozporuje skutečnost, že zákon o přestupcích vychází z materiálně-formálního pojetí vymezení přestupku, avšak Úřad při svém hodnocení jednání zadavatele vychází ze speciální úpravy přestupků obsažené v zákoně (tj. pro oblast zadávání veřejných zakázek). Podle 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Důvodová zpráva k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích (konkrétně k jeho části dvě stě čtyřicáté - změna zákona o zadávání veřejných zakázek) uvádí, že [m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Z výše uvedeného je zřejmé, že Úřad v zásadě nemusí materiální stránku přestupku dokazovat, když je jeho společenská škodlivost v zákoně 11

12 výslovně presumována, přičemž zadavatel ve správním řízení neprokázal existenci mimořádných okolností, které by tuto presumovanou škodlivost jeho jednání vyvracely. 54. K námitce zadavatele týkající se okamžiku výzvy Úřadu k doplnění originálu dokumentace (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že jakmile zjistil, že část dokumentace o zadávacím řízení zaslaná prostřednictvím datové schránky nebyla Úřadu doručena v originále, tak zadavatele vyzval k jejímu doplnění (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a po jejím doručení stanovil účastníkům správního řízení sp. zn. S0358/2017/VZ novou lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Skutečnost, že Úřad vyzval zadavatele k doplnění části originálu dokumentace o zadávacím řízení teprve v pokročilejší fázi vedeného správního řízení, nemá ve vztahu k tomu, že došlo ke spáchání přestupku žádnou relevanci. K námitce, že se zadavatel nedopustil záměrného porušení zákona, Úřad doplňuje, že odpovědnost za přestupky podle zákona je konstruována jako objektivní a nepředpokládá zavinění. Úřad v návaznosti na všechny námitky uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uzavírá, že nenastaly skutečnosti, které by vedly k závěru, že skutková podstata přestupku nebyla naplněna. 55. K požadavku zadavatele, aby Úřad upustil od uložení správního trestu dle 43 odst. 2 zákona o přestupcích (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že je povinen aplikovat speciální úpravu zákona, dle níž je použití 43 zákona o přestupcích vyloučeno (srov. 270 odst. 11 zákona); daný institut zakotvený v zákoně o přestupcích tak nemůže být v tomto správním řízení aplikován. 56. Úřad shrnuje, že obviněný se dopustil přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0358/2017/VZ nezaslal úplnou dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne a s ohledem na tuto skutečnost rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K výroku II. uložení pokuty 57. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle 268 odst. 1 písm. e) zákona. 58. Podle 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku. 59. Podle 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. 60. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne , tedy den následující po dni, kdy obviněnému uplynula lhůta, ve které byl povinen dokumentaci o zadávacím řízení zaslat. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula. 61. Podle 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 mil. Kč, jde-li o přestupek podle 268 odst. 1 písm. e) zákona. 12

13 62. Podle 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. 63. Podle 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu). 64. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu závažnost přestupku, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne ). 65. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle 252 odst. 1 zákona, neboť obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání úplné dokumentace o zadávacím řízení (tj. v originále) Úřadu, stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Jelikož bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně a v nejkratší možné lhůtě posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v přesně stanovené lhůtě. Pokud zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu ve lhůtách podle 71 správního řádu. Uvedený přestupek má proto dopad do řádného průběhu správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách a z tohoto hlediska se tak nejedná o přestupek bagatelního charakteru. 66. Při určování výše pokuty Úřad ve prospěch obviněného zohlednil jako polehčující okolnost především fakt, že v posuzovaném případě zadavatel ve lhůtě stanovené zákonem kromě dokumentace vyhotovené v elektronické podobě zaslal alespoň kopie dokumentace o zadávacím řízení (byť právě uvedené nelze v žádném případě považovat za splnění zákonné povinnosti). Úřad tedy kromě kopií této dokumentace o zadávacím řízení disponoval i přílohami zadávací dokumentace, které byly vyhotoveny v elektronické podobě, a jednalo se tedy o originály. Nelze tedy dovodit, že obviněný zcela rezignoval na svou zákonnou povinnost ve smyslu 252 odst. 1 zákona zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. 67. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že nemohl jako polehčující okolnost zohlednit tu skutečnost, že část zadávací dokumentace o zadávacím řízení a vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2 a 3 (která byla vyhotovena v listinné podobě), kterou od zadavatele Úřad obdržel v kopii prostřednictvím datové schránky, byla ve stejném znění uveřejněna na profilu zadavatele Úřad totiž neměl postaveno na jisto, zda se jedná o dokumentaci o zadávacím řízení dle 216 odst. 1 zákona, neboť se ani v jednom případě nejednalo o originál zadávací dokumentace. Úřad 13

14 totožnost zadávací dokumentace mohl ověřit teprve poté, co předmětnou část zadávací dokumentace obdržel prostřednictvím datové schránky s připojením ověřovací doložky. 68. Úřad proto při zvažování výše pokuty z hlediska následků přestupku a jeho intenzity přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel sice nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v originále ve lhůtě dle 252 odst. 1 zákona, ale Úřadu zcela zásadním způsobem neztížil, resp. zcela neznemožnil posouzení v návrhu navrhovatelem namítaných skutečností. Úřad totiž při posouzení věci vycházel primárně z návrhu a jeho příloh, příloh zadávací dokumentace (jejichž originály Úřad disponoval) a dále z kopie textové části zadávací dokumentace, jejíž totožnost poté, co ji zadavatel zaslal s ověřovací doložkou, Úřad potvrdil. V šetřeném případě proto Úřad intenzitu skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů, posoudil jako spíše nízkou. 69. Úřad ke konkrétnímu významu závažnosti přestupku v šetřeném případě shrnuje, že posoudil význam zákonem chráněného zájmu, následky spáchání přestupku a jejich intenzitu a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) pak Úřad označuje vzhledem k nízké intenzitě následků přestupku a s přihlédnutím k okolnostem jeho spáchání jako méně závažný. Úřad proto obviněnému uložil pokutu při samé spodní hranici její zákonné sazby, přičemž, jak je patrné ze shora uvedeného odůvodnění výše ukládané sankce, při svých úvahách již od samého počátku správního řízení zohledňuje ty polehčující okolnosti, na které zadavatel poukazuje ve svém odporu. 70. Při určení výše pokuty Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by zmařila samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje. Vzhledem k tomu, že z obsahu výroční zprávy obviněného za rok 2016 umístěné na internetových stránkách zadavatele vyplývá, že zadavatel v roce 2016 dosáhl čistého zisku ve výši 882 mil. Kč, nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného, a tedy v tomto smyslu nespravedlivou. 71. V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. 72. Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že tato dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 73. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního 14

15 úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka v z. Mgr. Michal Kobza JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: České dráhy, a.s., nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 15