Vliv dotací na rozvoj cestovního ruchu v letech 2007 až 2010 v mikroregionu Podoubraví

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Vliv dotací na rozvoj cestovního ruchu v letech 2007 až 2010 v mikroregionu Podoubraví Bakalářská práce Autor: Jana Pátková Vedoucí práce: RNDr. Miloš Vystrčil Jihlava 2012

2 2

3 Anotace Obsahem práce je s využitím teoretických znalostí shrnout možnosti podpory rozvoje cestovního ruchu v mikroregionech, sumarizovat a zčásti i vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní míru podpory v konkrétním mikroregionu Podoubraví a to v letech Práce se nejdříve zabývá teoretickými možnostmi podpory cestovního ruchu v mikroregionech a následně se zaměřením na mikroregion Podoubraví shrnuje data, které se týkají čerpání dotací v oblasti cestovního ruchu jednotlivými členskými obcemi mikroregionu. Závěrečným výstupem práce je sumarizace a přehled čerpaných dotací s posouzením jejich efektivity a jejich využívanosti ze strany jednotlivých samospráv. Klíčová slova: Podoubraví. Mikroregion. Cestovní ruch. Dotace. Annotation The aim of the thesis is, with the application of theoretical knowledge, to summarize the possibilities of tourism development in micro-regions and to sum up and evaluate the qualitative and quantitative level of support in a particular micro-region - Podoubraví, during the years First, the work deals with the theoretical possibilities of tourism development in micro-regions in general and then it focuses on the microregion Podoubraví and summarizes data concerning drawing grants in the field of tourism by individual members of the micro-region. The final output of the thesis is a summarization and an overview of drawn subsidies with an assessment of their effectiveness and their utilisation by individual local governments. Key words: Podoubraví. Micro-region. Tourism. Subvention. 3

4 Děkuji svému vedoucímu práce panu RNDr. Miloši Vystrčilovi za pomoc a ochotu při zpracování bakalářské práce a všem představitelům mikroregionu Podoubraví za poskytnutí informací a nápomoc při jejich zpracování. Také bych ráda poděkovala vedoucímu odboru školství, památkové péče a regionálního rozvoje Městského úřadu Chotěboř panu Ing. Jiřímu Imramovskému a Václavu Průšovi za jejich pomoc při shromažďování potřebných dat. Dále děkuji své rodině za podporu při studiu. 4

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 5

6 OBSAH OBSAH... 6 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 9 TEORETICKÁ ČÁST Regionální politika České republiky a cestovní ruch Definice regionální politiky a cestovního ruchu Administrativní členění České republiky Evropská klasifikace NUTS Klasifikace CZ-NUTS Mikroregiony a cestovní ruch Různá vymezení pojmu mikroregion Pojetí mikroregionu ve vztahu k cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Mikroregiony v České republice Důvody vzniku mikroregionů a jejich monitoring Vlastnosti charakteristické pro mikroregion Podpora cestovního ruchu v strategických dokumentech Národní strategický referenční rámec Národní rozvojový plán České republiky Politika územního rozvoje České republiky Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období Program rozvoje kraje Vysočina a cestovní ruch Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období Fondy Evropské Unie Programy Evropské unie a jejich vztah k podpoře cestovního ruchu na úrovni mikroregionů

7 Tématické operační programy Regionální operační programy Operační programy Praha Evropská územní spolupráce Ostatní programy a fondy Národní program podpory cestovního ruchu Program rozvoje venkova (PRV) Program obnovy venkova Fond Vysočiny PRAKTICKÁ ČÁST Mikroregiony na Vysočině Mikroregion - Svazek obcí Podoubraví Základní informace a vznik Svazku obcí Podoubraví Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Podoubraví Selektivní předpoklady Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Aktivity Podoubraví Strategický plán rozvoje Podoubraví Strategický plán rozvoje Podoubraví a cestovní ruch SWOT analýza mikroregionu Svazek obcí Podoubraví Možnosti rozvoje místního cestovního ruchu Dotace čerpané v rámci mikroregionu Svazek obcí Podoubraví v letech Krajské dotační tituly Fond Vysočiny Program obnovy venkova Vysočiny

8 Program obnovy kulturních památek Státní dotační tituly Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí SFŽP Státní zemědělský intervenční fond SZIF Evropské dotační tituly Sumarizace a závěry ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK

9 ÚVOD A CÍL PRÁCE Podobně jako v ostatních státech je i v České republice významnou součástí ekonomiky, průmysl cestovního ruchu. Cestování je nedílnou součástí obyvatelstva a právě toto odvětví, může být nástrojem k získání finančních prostředků do rozpočtů na různých úrovních a proto je v zájmu jednotlivých samospráv se tímto odvětvím zabývat a podporovat ho. Česká republika má vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, které vyplývají z polohy státu, dopravní dostupnosti, kulturních i přírodních atraktivit. Jedním z turisticky zajímavých území České republiky je mikroregion nacházející se v kraji Vysočina Podoubraví. Z geografického umístění Podoubraví je zřejmá přírodní atraktivita oblasti, která zajišťuje regionu dobrý potenciál cestovního ruchu a také potenciál pro zvyšování návštěvnosti. Aby se návštěvnost tohoto mikroregionu zvýšila, je třeba investovat do rozvoje oblasti, zvyšovat úroveň poskytovaných služeb, zlepšovat kvalitu dopravní dostupnosti a celkově materiálně-technické základny či zajistit dostatečnou informovanost o kulturních možnostech mikroregionu. Členské obce Podoubraví i mikroregion jako celek mohou tento rozvoj uskutečňovat pomocí využívání finančních prostředků z dotačních programů na krajské, státní či evropské úrovni. Záměry jednotlivých obcí by se měly shodovat s cíli popsanými v Programu rozvoje kraje Vysočina a Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice, aby se tak kromě cílů krajských a státních, naplňovaly také záměry Evropské Unie v oblasti cestovního ruchu. Mikroregion Podoubraví a jeho aktivity v oblasti čerpání finančních prostředků z dotačních programů, jsou náplní této bakalářské práce a to společně s posouzením využití teoretických znalostí v oblasti podpory cestovního ruchu v mikroregionu. Cílem bakalářské práce je posouzení a sumarizace kvantitativní a kvalitativní míry podpory cestovního ruchu ze strany mikroregionu a jeho jednotlivých členských obcí tj. Bezděkov, Borek, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Havlíčkova Borová, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Krucemburk, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Podmoklany, Rušinov, Slavětín, Slavíkov, Sloupno, Sobníňov, Uhelná Příbram, Vilémov, Víska, Ždírec nad Doubravou 9

10 a posouzení zda podniknuté kroky v oblasti čerpání dotací vedou k realizaci či naplnění priorit týkajících se cestovního ruchu, stanovených v strategickém plánu Podoubraví. Dílčím cílem této bakalářské práce je pak vytvořit přehled, který poukáže na využívanost jednotlivých dotačních titulů k financování objektů v odvětví cestovního ruchu konkrétními obcemi, popřípadě navrhnout možnosti rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Data a informace v praktické části byly získány z veřejnoprávních zdrojů. Výstup z praktické části je tak postaven na datech získaných z oficiálních dokumentů. Struktura této bakalářské práce je rozčleněna do osmi kapitol. Teoretická část práce se zaměřuje zejména na regionální politiku České republiky, její administrativní členění a dále se pak věnuje pojmu mikroregion v souvislosti s cestovním ruchem. Následující kapitola je věnovaná mikroregionům v České republice a důvodu jejich vzniku. Tato část práce také obsahuje podporu cestovního ruchu v jednotlivých strategických dokumentech, které se zabývají rozvojem nebo podporou cestovního ruchu a navazuje část fondů Evropské unie, která poukazuje na možnosti čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů. Praktická část se zaměřuje na mikroregion Svazek obcí Podoubraví, která obsahuje jak základní tak podrobné informace o tomto mikroregionu. Jsou zde popsány lokalizační, realizační i selektivní předpoklady regionu, aktivity mikroregionu a také jeho strategický plán včetně podrobné SWOT analýzy. Součástí praktické části je také kapitola o čerpaných dotacích členskými obcemi Podoubraví v letech Kapitola se zaměřuje na krajské, státní i evropské dotační tituly, kde jsou konkrétně uvedeny jednotlivé dotace zaměřené na cestovní ruchu, čerpané podle daného fondu. Nejdůležitější částí je pak sumarizace těchto dotací, společně se zhodnocením situace z hlediska aktivnosti členů mikroregionu v čerpání dotací v oblasti cestovního ruchu. 10

11 TEORETICKÁ ČÁST 1. Regionální politika České republiky a cestovní ruch 1.1. Definice regionální politiky a cestovního ruchu Definic regionální politiky existuje celá řada, přičemž žádná z nich nebyla akceptována za všeobecně přijatelnou. Přesto lze velmi obecně regionální politiku definovat jako soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů jak uvádí (1). Cestovní ruch může být nástrojem, pomocí kterého se regionální politika naplňuje. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO, definuje pojem cestovní ruch následovně: Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). jak uvádí (2) Administrativní členění České republiky V (3) se uvádí, že: Podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je území České republiky s účinností od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů včetně území hlavního města Prahy. V České republice je uplatňován spojený model výkonu veřejné správy. Územní veřejná správa je vykonávána na úrovni krajů a obcí, pro jejichž činnost byly vytvořeny podmínky a příslušný právní rámec Evropská klasifikace NUTS Tato klasifikace byla zavedena za účelem vytvoření jednotných územních celků v rámci Evropské unie, z důvodu možnosti porovnávání jednotlivých území daného státu se stejnými územími států Evropské unie a zajištění způsobu porovnávání statistických dat.[1] Klasifikace územních statistických jednotek (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla založena v 70. letech minulého století Komisí Evropského 11

12 společenství. V minulosti tuto klasifikaci započal Eurostat ve spolupráci s členskými státy, jak dále uvádí [1] Klasifikace CZ-NUTS Obrázek 1, znázorňuje administrativní členění České republiky do 14 krajů a zároveň obsahuje klasifikaci území na úrovni NUTS 2. Obrázek 1: Oblasti (NUTS 2) a kraje (NUTS 3) České republiky [2] Oblasti NUTS 2 mají k dispozici Regionální operační programy, jak bude podrobněji popsáno v kapitole 5. Fondy Evropské Unie. Jak uvádí [1], v České republice tato klasifikace vstoupila v platnost dnem 1. ledna Do té doby byl na našem území platný číselník krajů a okresů (ČKO). Klasifikace CZ-NUTS umožňuje zařazení administrativních a neadministrativních územních celků v České republice do úrovně NUTS 3 podle jednotných pravidel platných v Evropské unii. Hlavním posláním této klasifikace jsou statistické účely, jak pro potřeby analytické tak pro potřeby poskytování údajů ve vztahu k EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů EU, jak uvádí [1] 12

13 Od klasifikace CZ-NUTS popisuje pouze území do úrovně krajů. Pro menší územní jednotky než kraj byl zřízen systém LAU (Local Administrative Units), který má zachytit územní jednotky regionálního charakteru, jak uvádí [3]. Tabulka 1: Zařazení územních jednotek České republiky v systému NUTS a LAU [3] NUTS Územní jednotka Počet jednotek NUTS 0 stát 1 NUTS 1 území 1 NUTS 2 oblast 8 NUTS 3 kraj 14 LAU LAU 1 okresy 77 LAU 2 obce Dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., můžeme také území členit na ORP (obce s rozšířenou působností) a neoficiálně na mikroregiony (malé oblasti charakteristické vznikem zdola). Obrázek 2: Obce s rozšířenou působností 2010 [4] Tato mapa zobrazuje obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody v jednotlivých krajích České republiky. Mapa mikroregionů v České republice je k dispozici v kapitole 3. Mikroregiony v České republice. 13

14 2. Mikroregiony a cestovní ruch 2.1. Různá vymezení pojmu mikroregion Dle [5] není vymezení pojmu mikroregion jednoznačné. Český právní řád tento pojem nezná, obecně jsou mikroregiony chápány jako administrativně vymezené jednotky, ale také jako označí pro určitou formu spolupráce mezi jednotlivými obcemi. Hlavním cílem mikroregionů by měla být společná snaha při řešení problémů, společně postupovat při dosahování cílů a priorit a dále sdílet aktivity venkovských obcí za účelem vytvoření územně uceleného prostoru. Další pohled na mikroregiony přináší [6], kdy mikroregiony jsou z hlediska teorie regionalistiky prostorové celky relativně malého rozsahu, kde jsou ale již relativně uzavřeny základní regionální procesy. Tj. v daném prostoru lze realizovat všechny základní vztahy a vazby mezi bydlištěm - pracovištěm a občanskou vybaveností. V minulosti byly mikroregiony rozděleny do 2. stupňů jak uvádí [6]. Za mikroregiony 1. stupně bylo možné označit přibližně 151 středisek. Podle tohoto rozdělení se v mikroregionech 1. stupně nachází [6]: - základní občanskou vybaveností - základní administrativou - základním vybavením obchodu a služeb místního významu Taktéž [6] vymezuje mikroregiony 2. stupně: Mikroregiony 2. stupně bylo možné přirovnat k okresům. Do roku 2002 bylo v těchto mikroregionech 64 středisek, které fungovaly jako okresní města. Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na druhém mikroregionálním stupni již zcela rozvinuté pro formování příslušných územních celků. Ačkoliv obecná státní administrativa v podobě okresních úřadů byla na tomto stupni zrušena, členění České republiky na úrovni mikroregionů 2. stupně, tj. okresů, zůstalo zachováno (správa specifických oblastí policie, soudy, správa sociálního zabezpečeni, statistika apod.), jak dále uvádí [6]. 14

15 Pro účely této bakalářské práce ale nejvíce vyhovuje pohled na mikroregiony jako na svazky obcí tak, jak jsou vymezeny v zákoně o obcích, č.128/2000 Sb Zde je uvedeno, že obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů, dále mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. Zákon dále uvádí formy spolupráce mezi obcemi, které se uskutečňují zejména - na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, - na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, - zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona dvěma nebo více obcemi Obrázek 3: Právní forma mikroregionu (k ) [7] Z této mapy vyplývá, že nejvíce obcí zapojených do mikroregionů tvoří svazky obcí podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. 15

16 Pojetí mikroregionu ve vztahu k cestovního ruchu Pojem mikroregion ve vtahu k cestovnímu ruchu, vymezuje (4) jako region malého geografického měřítka. Zejména se jedná o účelové sdružení obcí. V České republice často vznikají za účelem dosažení společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu umožňují tyto mikroregiony efektivnější koordinaci rozvoje infrastruktury CR, návštěvnického managementu, regulace CR a marketingu CR, do mikroregionu se obce sdružují i pro možnost společného čerpání prostředků na rozvoj CR Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu můžeme rozdělit na selektivní, lokalizační a realizační předpoklady. Tyto předpoklady blíže specifikuje (5): 1. Selektivní předpoklady Do selektivních předpokladů řadíme: demografické faktory (demografická struktura obyvatelstva) urbanizační faktory (urbanizace) ekonomické faktory (fond volného času) politické faktory (mezinárodní a vnitro-politická situace) 2. Lokalizační předpoklady Dle (5) lokalizační předpoklady: Rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností a charakteru a kvality společenských podmínek či atraktivit. Do lokalizačních předpokladů řadíme: Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu reliéf klimatické poměry (podnebí a klima) hydrologické poměry (povrchové vody, jezera, umělé vodní nádrže, vodní toky ) rostlinstvo a živočišstvo 16

17 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu kulturně-historické památky (architektonické, technické, národně-historické, lidová architektura ) kulturní zařízení a kulturní akce společenské akce (události) 3. Realizační předpoklady Jak dále uvádí (5), realizační předpoklady jsou zásadní pro uskutečnění cestovního ruchu a rekreace. Do realizačních předpokladů patří: materiálně-technická základna (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovně rekreační a zábavní zařízení, dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí vleky, lanovky) dopravní předpoklady (doprava, dopravní síť) Předpoklady cestovního ruchu v mikroregionu Svazek obcí Podoubraví jsou konkrétně popsány v praktické části práce. 17

18 3. Mikroregiony v České republice Obrázek 4: Mikroregiony v České republice r [7] 3.1. Důvody vzniku mikroregionů a jejich monitoring Podle [8], mikroregiony vznikají z důvodu společného prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí, tak aby byly dosaženy požadované změny ve všech dotčených obcí určitého prostoru. Pomáhá členským obcím jednotlivých mikroregionů k získání finančních prostředků z různých fondů, vytvářením mikroregionálních programů, aktivit a konkrétních projektů. Pokud by obce jednaly samostatně v mnohých případech by nebyly schopné těchto finančních prostředků dosáhnout. Jednotlivé mikroregiony vždy nevznikají ze stejných důvodů. V minulosti vznikaly mikroregiony, které byly monotematicky zaměřené na splnění určitého úkolu a po dosažení cílů většinou nepokračovaly ve spolupráci, ačkoliv některé, které vznikly na základě jednorázového úkolu rozvíjely další spolupráci a rozvoj celku. Mikroregiony se vyznačují vznikem zdola a mají čím dál více komplexní charakter, monofunkční mikroregiony se vyskytují již méně. Z pohledu geografické vymezení se nově vznikající mikroregiony stále častěji přibližují reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter, jak dále uvádí [8]. 18

19 Jak současně uvádí [8], monitoringem mikroregionů se zabývá Ústav územního rozvoje. Důvodem vzniku tohoto monitoringu v roce 2000 je fakt, že do té doby neexistovala žádná ucelená databáze mikroregionů, která by zároveň obsahovala i jejich rozvojové dokumenty. Ústav územního rozvoje zpočátku prováděl monitoring mikroregionů prostřednictvím dotazníkového šetření na okresní a později i na krajské úřady. Tyto údaje pak byly do roku 2005 zpracovány pro celou Českou republiku a to formou tématicky zaměřených kartogramů. Později v roce 2005 tento ústav poprvé oslovil dotazníky přímo jednotlivé mikroregiony, z důvodu navázání kontaktu s těmito mikroregiony. Na vytváření databáze mikroregionů ČR se zapojilo mnoho mikroregionů a projevily zájem o spolupráci. Pomocí dotazníků bylo osloveno více než 500 mikroregionů. Podařilo se tak získat a následně zpracovat dostatečné množství podkladových dat o jednotlivých mikroregionech, které byly potřebné pro vytvoření databáze mikroregionů ČR, jako podkladu pro zpracování on-line evidence mikroregionů ČR, jak dále uvádí [8]. Tabulka 2: Zapojení obcí do mikroregionů v letech Rok Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů Absol. % Absol. % Absol , , , , , , , , , , , , , , Tabulka č. 2 byla poskytnuta pro potřeby této bakalářské práce Ústavem územního rozvoje. Tabulka poukazuje na celkový počet mikroregionů a zároveň na počet obcí zapojených do mikroregionů. Jak uvádí Ústav územního rozvoje, v roce 2006 došlo ke změně systému zjišťování dat, která jsou pro tento rok stanovena pouze odhadem a proto nejsou zahrnuta v tabulce. Ústav územního rozvoje dále uvádí, že celková data za rok 2009 nejsou z technických důvodů k dispozici, mikroregionů v tomto roce bylo

20 3.2. Vlastnosti charakteristické pro mikroregion V studijní opoře [9] se uvádějí, typické vlastnosti, které charakterizují mikroregion, těmito vlastnostmi jsou: Společné zájmy nebo problémy (nezaměstnanost, špatná dopravní dostupnost, historicky nebo environmentálně významné území, společné kulturní tradice, zájem společně podporovat cestovní ruch nebo některý jiný způsob podnikání apod.) Územní celistvost zpravidla s přirozeným centrem Zabezpečení výkonu veřejné správy pro celé území mikroregionu jedním centrem (není splněno vždy) Existence jiné vazby (společná historie, hospodářská, sociální nebo environmentální provázanost). Schopnost adaptability, akčnost, schopnost rychle navázat spolupráci a rychle využít existujících dotací a vyhlášených programů. Posílení hospodářské, sociální a environmentální soudržnosti území (mikroregionu) Zvýšení konkurenceschopnosti území 20

21 4. Podpora cestovního ruchu v strategických dokumentech Oblastí cestovního ruchu se zabývá mnoho strategických dokumentů na různých úrovních, které rozvoj a podporu cestovního ruchu řeší v jednotlivých osách a opatřeních, snaží se stanovit kritéria a nastavit správné podmínky pro pozitivní rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Cestovním ruchem se zabývají následující dokumenty Národní strategický referenční rámec Dle [10], Národní strategický referenční rámec je základním programovým dokumentem České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období let Cestovním ruchem se v tomto dokumentu zabývá kapitola 3. Socioekonomická analýza, která v bodě 3.5 uvádí podkapitolu Cestovní ruch a kultura Národní rozvojový plán České republiky Národní rozvojový plán České republiky se zabývá oblastí cestovního ruchu v bodě Ekonomická struktura ČR, Cestovní ruch, jak uvádí [11]. V této části Národního rozvojového plánu je popsán cestovní ruch v oblasti lázeňství, dále potenciál cestovního ruchu v České republice, materiálně-technická základna, vývoj cestovního ruchu v ČR v období a další. [11] dále uvádí, že hlavními rozvojovými dokumenty pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, Strategie hospodářského růstu a Strategie regionálního rozvoje Politika územního rozvoje České republiky Politiku územního rozvoje ČR charakterizuje [12] jako celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Mezi republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, patří také v bodě (24) dokumentu Politika územního rozvoje ČR vytváření podmínek 21

22 pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu jako například cykloturistika, agroturistika nebo poznávací turistika a to obzvláště ve specifických oblastech, s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot a podpoření provázanosti z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které tak zajišťují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo), jak uvádí [13] Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období Dle [14] je úlohou vlády České republiky vytvářet podmínky vhodné pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu jakožto významné součásti hospodářské politiky vlády, a tak zlepšovat rámcové podmínky pro ekonomiku cestovního ruchu, přispívat k zvyšování konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu a rozvíjet trh práce vytvářením nových pracovních míst. Tata koncepce obsahuje čtyři hlavní priority, jak dále uvádí [14]: Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu tak stanovuje úhel pohledu jak pro Podoubraví tak pro kraj Vysočina, kterým směrem se rozvoj cestovního ruchu bude ubírat a dále může významně pomoci k rozvoji cestovního ruchu v těchto oblastech vládními opatřeními Program rozvoje kraje Vysočina a cestovní ruch Jak uvádí [15], cestovním ruchem se v tomto strategickém dokumentu zabývá prioritní oblast 6 Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví. V rámci této prioritní oblasti se pozornost soustřeďuje zejména na profesionální řízení cestovního ruchu v kraji marketing a koordinace. Dále na rozvoj místních, regionálních i mezinárodních partnerství a sítí v cestovním ruchu, posilování a rozšiřování stávající turistické nabídky, budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního 22

23 ruchu, ochrana a zachování kulturního dědictví, obnova kulturních památek v regionu a zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních kulturních aktivit Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období V tomto střednědobém dokumentu se rozvoj cestovního ruchu řadí do čtyř hlavních priorit, které dále popisuje [16]. První prioritou je vytvoření dostatečných kapacit k zajištění využívání atraktivit kraje podpořením výstavby a modernizací základní i doplňkové infrastruktury cestovního ruchu. Následující priorita obsahuje zkvalitňování stávající turistické nabídky, její rozšiřování a specializace na zážitkovou turistiku a vytváření aktivit jak sezónních tak mimosezónních. Třetí priorita se týká profesionalizace řízení cestovního ruchu v kraji pomocí subjektů poskytujících marketing, koordinaci, osvětovou činnost a také zastřešení regionálního informačního systému. Poslední priorita zmiňuje podporu rozvoje místních, regionálních i mezinárodních partnerství a sítí v cestovním ruchu a také motivaci zaměstnanců a zaměstnavatelů pro růst cestovního ruchu. Rozvojový dokument mikroregionu Podoubraví by měl brát tyto priority strategie kraje Vysočina v úvahu a navázat na ně své rozvojové opatření. 23

24 5. Fondy Evropské Unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony., jak uvádí [17]. [17] dále uvádí tři hlavní fondy Evropské unie: - Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) - Evropský sociální fond (ESF) - Fond soudržnosti (FS) 5.1. Programy Evropské unie a jejich vztah k podpoře cestovního ruchu na úrovni mikroregionů V tomto období je možné čerpat z tématických operačních programů, regionálních operačních programů, operačního programu Praha a Evropské územní spolupráce. Podpora cestovního ruchu ze strany jednotlivých samospráv, může být přímá i nepřímá. Za přímou podporu lze zpravidla považovat realizaci projektů, které svým charakterem přímo podporují cestovní ruch v dané oblasti, např. výstavba cyklotras. Tuto podporu cestovního ruchu však jednotlivé obce vnímají spíše jako sekundární a jejich prvotním cílem je zajištění a uspokojení základních potřeb občanů. Častěji je investováno do projektů, které souvisí s cestovním ruchem nepřímo. To jsou ty, které by byly realizovány i za předpokladu, že nevyvolají značný příliv turistů do oblasti. Za takové projekty lze považovat např. opravy kulturních památek či rekonstrukce pozemních komunikací. Z tohoto důvodu, jsou v této kapitole zahrnuty veškeré dotační programy, z kterých je možné čerpat finanční prostředky na přímou i nepřímou podporu cestovního ruchu a za účelem poukázání na ucelený přehled, v současnosti aktuálních programů. 24

25 Tématické operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období let připraveno celkem 8 tematických operačních programů, kdy každý z těchto 8 operačních programů má své specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy, jak uvádí [18]. Dle [18] do této skupiny programů patří: 1. Integrovaný operační program 5. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2. OP podnikání a inovace 6. OP Výzkum a vývoj pro inovace 3. OP Životní prostředí 7. OP Lidské zdroje a zaměstnanost 4. OP Doprava 8. Operační program Technická pomoc Regionální operační programy Jak uvádí [19], v rámci cíle Konvergence je pro období let k dispozici celkem 7 regionálních operačních programům (ROP), které jsou určeny pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Regionální operační programy [19]: ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Severovýchod ROP NTUS II Střední Čechy ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NTUS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad V rámci této bakalářské práce se pohybujeme v oblasti ROP NUTS II Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj), kam spadá mikroregion Podoubraví Operační programy Praha [20] uvádí následující operační programy: OP Praha konkurenceschopnost OP Praha adaptabilita 25

26 Evropská územní spolupráce [20] v rámci Evropské územní spolupráce uvádí následující programy: OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce OP ESPON 2013 INTERACT II Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika Ostatní programy a fondy Národní program podpory cestovního ruchu Dle [21] Národní program podpory cestovního ruchu je jedním z nástrojů realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období , hlavním cílem tohoto programu podpory cestovního ruchu je vytvořit takový nástroj, který efektivním způsobem přispěje k rozvoji cestovního ruchu pro všechny Program rozvoje venkova (PRV) Je jedním z významných finančních zdrojů, který je financován samostatně v rámci společné zemědělské politiky EU z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství. Cestovní ruch je v tomto programu chápán jako příležitost či prostředek k diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově, čímž významně přispívá k rozvoji nezemědělské produkce, jak uvádí [22]. 26

27 Program obnovy venkova Záměrem tohoto programu je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí, zároveň program předpokládá zapojení se obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi, jak uvádí [23] Fond Vysočiny Dle [24] Fond Vysočiny byl založen v roce 2002 a to usnesením zastupitelstva kraje a je nástrojem k realizaci regionální politiky v rámci schváleného Programu rozvoje kraje Vysočina. Tento fond soustřeďuje část rozvojových prostředků, které kraj Vysočina poskytuje různým subjektům na základě pravidel a v souladu se schválenými prioritami. 27

28 PRAKTICKÁ ČÁST 6. Mikroregiony na Vysočině Následující obrázek znázorňuje rozložení mikroregionů v kraji Vysočina. Podle [25], se na území kraje Vysočina, nachází 40 mikroregionů. Obrázek 6, poukazuje na zapojení jednotlivých obcí do mikroregionů v tomto kraji. Obrázek 5: Mikroregiony na Vysočině [25] Obrázek 6: Obce Kraje Vysočina zapojené do mikroregionů [26] 28

29 Kraj Vysočina je tvořen 5 okresy - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou a celé území kraje je spíše řídce zalidněno. Správní centrum kraje se nachází v městě Jihlava. Tento kraj se vyznačuje rozdrobenou sídelní strukturou, což dokládá i fakt, že, kraj Vysočina má 2. největší počet obcí. Nejčastěji se vyskytují obce do 500 obyvatel, kde žije asi pětina obyvatelstva kraje, což je největší podíl z České republiky, jak uvádí [27]. Mikroregion Podoubraví tuto skutečnost potvrzuje. V tomto mikroregionu je 27 členských obcích. Největším městem mikroregionu je město Chotěboř, s necelými 10 tisíci obyvateli. Kromě Krucemburku, Vilémova a Ždírce nad Doubravou, kteří mají nad 1000 obyvatel, jsou členy svazku malé obce a více jak 20% členských obcí Podoubraví mají pouze do 100 trvalých obyvatel, jak dokládá [31]. Dle [28], území kraje Vysočina je rozčleněno na 704 samosprávných obcí, z čehož vyplývá značná administrativní roztříštěnost kraje. Průměrný počet obyvatel na jednu obec je 732 a je tak nejnižší v mezikrajském porovnání. V kraji Vysočina bylo vymezeno celkem 15 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. Průměrný počet obyvatel na jednu obec v mikroregionu Podoubraví je 819. Obec s rozšířenou působností je zde Chotěboř. Kraj Vysočina disponuje výhodnou dopravní polohou. Vede zde hlavní dopravní komunikace České republiky dálnice D1. Ve východní části kraje je ekonomika ovlivněna brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Tato strategická poloha kraje proto v poslední době přilákala řadu zahraničních investorů, kteří s sebou přinášejí nejen výrobní kapacity, ale zároveň i výzkum a vývoj, jak dále uvádí [29]. Na území tohoto kraje nalezneme 3 památky, které jsou zapsané na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO [28], - městská památková rezervace Telč, - národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou - židovská čtvrť se hřbitovem a s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. 29

30 7. Mikroregion - Svazek obcí Podoubraví Obrázek 7: Svazek obcí Podoubraví [26] 7.1. Základní informace a vznik Svazku obcí Podoubraví Základní informace o Svazku obcí Podoubraví dle [26]: Sídlo: Svazek obcí Podoubraví, Trčků z Lípy 69, Chotěboř Předseda: Mgr. Jiří Havlíček, starosta Krucemburku Počet členů: 27 Seznam členů: Bezděkov, Borek, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Havlíčkova Borová, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Krucemburk, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Podmoklany, Rušinov, Slavětín, Slavíkov, Sloupno, Sobníňov, Uhelná Příbram, Vilémov, Víska, Ždírec nad Doubravou Počet obyvatel ( ): Rozloha (km 2 ): 316,6 30

31 Historie mikroregionu Podoubraví se datuje až do roku 1993, kdy obec Libice nad Doubravou byla iniciátorem založení Klubu nekomunisticky smýšlejících představitelů obcí Podoubraví, jak uvádí [30]. Ustavující schůze se zúčastnili starostové osmi obcí a následně se připojilo dalších pět. Jednalo se o volné neregistrované společenství, které vzniklo na základě potřeby výměny zkušeností, vyhledávání, prosazování a ochraně společných zájmů v oblasti samosprávy i státní správy. Postupně se přidávaly další obce až se počet členů svazku ustálil na pětadvaceti, z čehož jsou tři města. V roce 1996 byl klub přejmenován na Sdružení obcí Podoubraví, byly schváleny stanovy a podle občanského zákoníku byla podána žádost o registraci na okresním úřadě. V loňském roce, kdy musely být zakladatelské smlouvy i stanovy mikroregionu dány do souladu se zákonem o obcích, se Sdružení stalo Svazkem obcí., jak dále uvádí [30]. Město Chotěboř je historickým a současně přirozeným centrem mikroregionu, se statutem obce s rozšířenou působností, s významnou kapacitou pracovních příležitostí, s občanskou vybaveností a veřejnou správou regionálního významu. Pro horní část mikroregionu Podoubraví je významnějším centrem Ždírec nad Doubravou s Krucemburkem, pro dolní část pak Vilémov, jak uvádí [31] Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Podoubraví Mikroregion Podoubraví má vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jak přírodní tak i kulturní. Mikroregion má dobrou dopravní dostupnost a materiálnětechnická základna je zde také rozvinutá Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady se dají vzhledem k takto malému území stanovit pouze okrajově. Ekonomické předpoklady souvisejí se situací země a kraje, v kterém se mikroregion nachází. V současné době je životní úroveň a fond volného času v Podoubraví závislý na zaměstnanosti v mikroregionu. Podobně tak politické předpoklady jsou obrazem situace země či kraje. 31

32 Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Mikroregion Podoubraví se nachází na úpatí Železných hor a Žďárských vrchů. Reliéf je tedy značně zvlněný a zalesněný. Na území mikroregionu se nachází mnoho rybníků určených k rybolovu či rekreaci. Územím protéká řeka Doubrava a nachází se zde také vodní nádrž Pařížov. CHKO Železné hory tato chráněná krajinná oblast se rozkládá na severozápadě Českomoravské vrchoviny směrem k Polabí. Rozloha činí 284 km 2 a byla vyhlášena v roce Nejvyšším vrcholem tohoto území je Pešava s nadmořskou výškou 697 m. [32] CHKO Žďárské vrchy rozkládají se na území Pardubického kraje a zároveň zasahují na území okresů Havlíčkův Brod, Svitavy, Chrudim a Žďár nad Sázavou. Rozloha CHKO Žďárské vrchy je 709 km 2. Za chráněnou krajinnou oblast byla vyhlášena v roce Nejvyšším vrcholem je Devět Skal s nadmořskou výškou 837 m. [33] Údolí řeky Doubravy jedná se o přírodní rezervaci, která se nachází v CHKO Železné hory. Nad údolím leží vyhlídka Sokolohrady a na protějším svahu pak skalní věž Čertův stolek. Údolím řeky Doubravy vede naučná stezka dlouhá 4,5 km. Místní skalní útvary jsou využívány horolezci. [34] Lípa v Lánech v roce 1976 byla prohlášena za památný strom a její stáří se odhaduje na 500 let. Kmen stromu dosahuje výšky 25 m a obvod stromu je 730 cm. [35] Kulturně-historické předpoklady Havlíčkova Borová pomník Karla Havlíčka Borovského, jeho rodný dům a muzeum, kostel sv. Víta Heřmanice kostel sv. Bartoloměje Chotěboř kostel sv. Jakuba Většího, barokní zámek a zámecká kaple Nejsvětější Trojice, mariánský sloup, hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Anny Jeřišno a Oudoleň pomník obětem 1. světové války Jitkov barokní stavba bývalého panského dvora, kaplička 32

33 Klokočov barokní zámeček, kaplička Kraborovice barokní zámek a barokní kaple Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Antonína Paduánského Libice nad Doubravou kostel sv. Jiljí, zámek a socha Jana Nepomuckého Maleč barokní zámek, kaple Ježíše, evangelický kostel, socha sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Nová Ves u Chotěboře zámek, kostel sv. Jana Nepomuckého Slavětín kaplička, památník obětem 1. a 2. světové války Uhelná Příbram kostel Archanděla Michaela Vilémov kostel sv. Václava, barokní zámek, radnice a evangelický kostel Realizační předpoklady Materiálně-technická základna ubytovací služby Hotel Harmonie, Borek Penzion Ve Mlýně, Jitkov Penzion Mikeš, Dolní Sokolovec Turistická ubytovna u Pecinů, Krucemburk Penzion Bene, Chotěboř Rekreační středisko Štíří důl v Hluboké Hotel Vysočina, Chotěboř Penzion Pilnův statek, Libice/n/Doubravou Rekreační středisko Geofond, Chotěboř Ubytování U Mnicha, Vilémov Penzion Thang Long, Chotěboř Rekreační domky Betlém, Havlíčkova Borová Turistická ubytovna TJ Sokol, Havlíčkova Borová Penzion Filippi, Ždírec nad Doubravou Penzion U Macháčků, Ždírec nad Doubravou Materiálně-technická základna stravovací služby Hotel Harmonie, Borek Pohostinství U Havlíčka, Havlíčkova Borová Panský dům, Chotěboř Vinárna Jiří Netolický, Havlíčkova Borová Restaurace Vysočina, Chotěboř Restaurace Ulita, Chotěboř Restaurace Na Růžku, Chotěboř Restaurace Hrom do police, Chotěboř Kavárna Modrá Hvězda, Chotěboř Pizzerie a steak bar U Krokodýla, Chotěboř 33

34 Svačinka, Chotěboř Restaurace U Nádraží, Chotěboř Restaurace Thang Long, Chotěboř Hostinec u Hospodků, Jitkov Hospoda v Obecním domě, Jitkov Hospůdka u Pecinů, Krucemburk Pohostinství Pepino, Krucemburk Hostinec Kuba, Krucemburk Hostinec, Maleč Restaurace Na Staré Poště, Nová Ves u Chotěboře Restaurace U Mnicha, Vilémov Hostinec, Víska Bowling Bar, Ždírec nad Doubravou Restaurace na Křižovatce, Ždírec nad Doubravou Hostinec U Bambuchů, Libice nad Doubravou Materiálně-technická základna sportovní zařízení a společenské akce Sportovní areál, Bezděkov Areál pro sport a rekreaci, zimní stadion, Chotěboř Fotbalové hřiště v Jeřišně, Libici nad doubravou, Lánech, Uhelné Příbrami, Vísce Fotbalové hřiště a hřiště na minigolf, Vilémov Požární nádrž a koupaliště, Slavětín Letní parket, volejbalové hřiště a ranč, Sobíňov Cyklotrasa Podoubravím Mezi společenské akce mikroregionu Podoubraví patří různé koncerty, představení, plesy, výstavy, trhy, cyklistické či běžecké závody, výlovy rybníků a další. Každoročně pak probíhá v Chotěboři festival Fantazie, který je největším festivalem fantastiky a her v České republice. [36] 7.3. Aktivity Podoubraví Dle [30] mezi úspěchy plynoucí ze spolupráce sdružených obcí můžeme zařadit především vybudování cykloturistické trasy napříč Podoubravím, která byla otevřena v srpnu roku Tato cyklotrasa je dlouhá 52 kilometrů a byla financována z Programu obnovy venkova, z kterého byla čerpána dotace ve výši 770 tisíc korun. Tzv. Podoubravská cyklotrasa, vede po trase: Radostín Libice nad Doubravou Golčův Jeníkov, tudíž v místech kde vedla prastará obchodní stezka z Moravy do Čech zvaná Liběčská (nově Libická). Na trase můžeme navštívit zajímavá místa jako rybník Řeka, přírodní rezervaci Údolí řeky Doubravy či přehradu Pařížov. Pro přesun či nástup 34

35 na Podoubravskou cyklotrasu lze využít železničního spojení v zastávkách Ždírec nad Doubravou a Golčův Jeníkov. Dalším úspěšným projektem, který Svazek realizoval bylo vytvoření Strategického plánu rozvoje mikroregionu. Pro vytvoření tohoto plánu získal státní dotaci ve výši 200 tisíc korun a zpracováním byla pověřena Vysoká škola v Pardubicích. Cílem regionální rozvojové strategie je zejména revitalizace přírody včetně pozemkových úprav, vytvoření nových pracovních míst, zvýšení turistického ruchu, společné technické služby a další aktivity., jak dále uvádí [30]. [30] také uvádí, že podobnou částku a to 210 tisíc korun získal Svazek na vybudování tří informačních center z Programu obnovy venkova v roce Nová informační centra vznikla ve Vilémově, v Havlíčkově Borové a v Krucemburku, která nabízejí turistům informace o celém regionu a zároveň nabízejí propagační materiály (mapy, pohledy, suvenýry) Strategický plán rozvoje Podoubraví Původní strategický plán z roku 2000, který vypracovala Vysoká škola v Pardubicích za podpory Programu obnovy venkova, byl využíván po dobu tří let a následně bylo rozhodnuto nejvyšším orgánem Svazku, valnou hromadou, o přepracování strategického plánu. Tato aktualizovaná část pak vychází z metodického postupu přípravy rozvojových strategií, který je doporučován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, jak uvádí [31]. Strategický plán rozvoje Podoubraví tvoří 4 části [31]: 1. Úvodní část Svazek obcí Podoubraví a jeho zájmové území, důvody a metodické zásady aktualizace strategického plánu 2. Rozborová část veřejné posouzení a hodnocení problémů Podoubraví, veřejné názory na zdroje rozvoje Podoubraví, problémy a rozvojové možnosti Podoubraví z pohledu orgánů svazku, tendence v sociálně ekonomickém vývoji Podoubraví 3. Propojovací část hodnocení SWOT 35

36 4. Programová část zájmy a záměry, vize strategického plánu, hlavní strategické cíle, všeobecné priority, priority svazku a jeho členských obcí, specifické cíle svazku a jeho členských obcí V programové části jsou zájmy a záměry svazku vyjádřeny následovně: Strategickým zájmem a záměrem svazku a jeho členských obcí je pokračovat ve snaze o eliminaci hlavních negativních tendencí v Podoubraví a ve snaze o využití zdrojů tohoto území pro zlepšování životních podmínek zdejších obyvatel, při zachování charakteristického venkovského osídlení a všech přírodních a krajinářských hodnot. [31]. Konkrétní zájmy a záměry svazku v oblasti cestovního ruchu jsou pak popsány v následující podkapitole Strategický plán rozvoje Podoubraví a cestovní ruch Jednotlivé priority uvedené ve strategickém plánu, týkající se cestovního ruchu dle [31]: Otázkou cestovního ruchu se v tomto strategickém plánu ve všeobecných prioritách zabývá bod B. Výstavba a rekonstrukce a provozování zařízení cestovního ruchu, turistiky a rekreace. Pro rozvoj cestovního ruchu je nutné i dobré dopravní spojení, které upravuje bod C. Rekonstrukce a obnova silnic II. a III. třídy. Bod G se týká přírodní atraktivity Revitalizace toku Doubravy. V tomto strategickém plánu jsou dále vymezeny i svazkové priority, které v souvislosti s cestovním ruchem upravují v bodu A. Zlepšování základních podmínek pro život na venkově a rozvoj venkovských obcí, dále pak v bodu E. Péče o přírodu, krajinu, krajinný ráz a tradice v Podoubraví. Také byly stanoveny specifické cíle svazku a členských obcí, kde pro rozvoj cestovního ruchu je vhodná priorita B1. Výstavba víceúčelových sportovních a rekreačních areálů regionálního významu, priorita C3. Zvyšování turistické prostupnosti Podoubraví, priorita E3. Spoluúčast na programech ochrany přírody a krajiny, priorita E4. Udržování tradic a lidových zvyků Podoubraví SWOT analýza mikroregionu Svazek obcí Podoubraví Po provedení sociálně ekonomického rozboru území, má SWOT analýza Podoubraví následující podobu [31]. Pro účely této bakalářské práce jsou z analýzy vybrány body, týkající se cestovního ruchu přímo i nepřímo. 36

37 S - Silné stránky existence nejrůznějších volných objektů a ploch, vhodných pro následné ekonomické a mimoekonomické využití rekreační areály Řeka, Uhelná Příbram, Doubravník a blízký Pařížov, významné pro další rozvoj komerční turistiky a rekreace ve většině obcí zajištěné zásobování pitnou vodou a zemním plynem, fungující systém hospodaření s TKO, plně vyhovující telefonní služby, zásobování ostatními palivy, nejrůznější pohotovostní služby ap. lesy, vodní zdroje a vodní toky Podoubraví, ložiska hlín, písků a kamene, větrný potenciál území, vhodné plochy pro pěstování plodin k technickému a energetickému využití lidskou činností dosud nepříliš dotčená příroda a krajina a hlavní složky životního prostředí, zachované venkovské osídlení, udržované a rozvíjené historické tradice Podoubraví existence a činnost Svazku obcí Podoubraví a jeho dlouhodobé zájmy a záměry W - Slabé stránky stárnutí obyvatel, zejména v menších venkovských obcích pozvolný růst nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příležitostí pro vysokoškoláky a specialisty-středoškoláky pokračující nerovnoměrný rozvoj území, především odloučených částí menších a malých venkovských obcí, roztříštěnost sídel, rozdíly v životní úrovni mezi městem a venkovem malá ochota a odvaha obyvatel Podoubraví zúčastňovat se rozvojových programů a projektů dosud málo využité a využívané zdroje pro rozvoj turistiky, jako významného ekonomického odvětví, vč. malé ubytovací kapacity a propagace území, revitalizace krajiny a jejich prvků 37

38 nedostatečná dopravní obslužnost obcí spolu se špatným stavebně technickým stavem silnic a místních komunikací a zvyšující se zátěží silnice II. třídy mezi Golčovým Jeníkovem a Ždírcem nad Doubravou nedostatečný systém odkanalizování a čištění odpadních vod v celém Podoubraví dlouhodobě nedostačující občanská vybavenost ochrana přírody brzdící rozvoj obcí, rozrůstající se administrativa, malá podpora obnovy a rozvoje venkovských obcí excentrická poloha Podoubraví a jeho nevyrovnané klimatické podmínky O - Příležitosti, reálné šance podpora rozvoje chotěbořské aglomerace ze strany orgánů Kraje Vysočina národní a evropské programy rozvoje obcí a venkovských území národní a evropské programy v oblasti péče o hlavní složky životního prostředí komplexní pozemkové úpravy organizované a financované státem a EU převod silnice II. třídy Golčův Jeníkov - Ždírec nad Doubravou do I. třídy a úplná rekonstrukce silnice II. třídy Chotěboř - Havlíčkův Brod zvyšující se zájem o turisticky dosud méně frekventované oblasti s cyklostezkami T - Rizika, reálné hrozby pokračující ekonomická, politická a legislativní recese v ČR malý zájem investorů a podnikání v Podoubraví malý zájem správců vodních toků o revitalizaci toků a výstavbu vodních děl přetrvávající nedostatky ve veřejné správě, stále prosazovaná ochrana přírody a krajiny bez respektování zájmů, záměrů a možností obcí Ze SWOT analýzy vyplývá, že mikroregion Podoubraví disponuje zejména přírodními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion si je vědom nedostatečného využívání zdrojů pro rozvoj turistiky a také možných příležitostí jak tuto situaci změnit 38