Podpora cestovního ruchu v letech : Klíčovým zdrojem jsou regionální operační programy, peníze jsou ale i jinde

Transkript

1 Podpora cestovního ruchu v letech : Klíčovým zdrojem jsou regionální operační programy, peníze jsou ale i jinde Tisková zpráva č. 36/2007 (psáno pro Dotační věstník) Cestovní ruch představuje významnou oblast národního hospodářství ČR a má velký potenciál zejména pro rozvoj našich regionů. A protože tuto oblast považuje za jeden z klíčových sektorů také Evropská unie, je na podporu cestovního ruchu určen v letech i značný objem peněz z fondů EU, které má Česko k dispozici. K čemu všemu je bude možné využít? Evropa patří mezi turisticky nejatraktivnější a nejnavštěvovanější regiony světa vždyť v roce 2006 měla 54,6% podíl na mezinárodním cestovním ruchu a šest členských zemí EU, Francie, Španělsko, Velká Británie, Itálie, Německo a Rakousko, se nachází dokonce v TOP 10 světových destinací pro dovolenkové návštěvníky. Cestovní ruch je tedy pro evropskou ekonomiku velmi významný, o čemž vypovídá i pozornost, kterou tomuto sektoru věnuje Evropská unie. Evropská politika cestovního ruchu formulovaná Evropskou komisí v roce 2006 se zaměřuje na podporu konkurenceschopnosti tohoto odvětví tak, aby bylo schopné vypořádat se na jedné straně s aktuálními trendy, mezi které patří stárnutí evropské populace, vzrůstající vnější konkurence či poptávka po nových, specializovaných formách cestovního ruchu, na straně druhé ale i s požadavky na cestovní ruch přátelštější k životnímu prostředí a schopný trvale udržitelného vývoje. Cílem této politiky je: - podpora konkurenční výhody a trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v EU, - zlepšení legislativního prostředí v oblasti cestovního ruchu, - zvýšení porozumění a viditelnosti cestovního ruchu v celoevropském kontextu, - podpora propagace Evropy jako turistické destinace. Cestovní ruch v ČR: velký, ale dosud nevyužitý potenciál I pro ČR představuje dnes cestovní ruch významnou součást národního hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a značnými multiplikačními efekty (v roce ,1 % HDP, devizové příjmy 113,1 mld. Kč). Vysoká hustota našich historických, kulturních a technických památek spolu s výhodnou polohou ČR ve středu Evropy však vytvářejí velmi dobré předpoklady pro další, intenzivnější rozvoj cestovního ruchu. Ten se současně stává stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v České republice je tedy značný, nicméně jeho využití je dosud nedostatečné (tabulka 1). ČR si proto ve strategickém dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta stanovila tyto základní vize a cíle: - posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (zvýšení podílu cestovního ruchu na tvorbě HDP a zaměstnanosti, podpora MSP v cestovním ruchu), - růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu ČR v evropském prostoru, - růst objemu pobytového cestovního ruchu v ČR. Tabulka 1 SWOT analýza cestovního ruchu v České republice Silné stránky Slabé stránky - vysoký podíl odvětví cestovního ruchu na devizových příjmech České republiky - nedostatečná míra řízení a propagace rozvojových aktivit a produktů cestovního

2 - existence kulturních i přírodních atraktivit nadregionálního a mezinárodního významu - zvyšující se počet zahraničních turistů - vysoký potenciál venkova pro rozvoj cestovního ruchu Příležitosti - zlepšování kvality infrastruktury a služeb cestovního ruchu (např. certifikace) - zavádění moderních informačních technologií, know-how a inovací - cílená propagace turistického image regionu v ČR i v zahraničí - zvyšování počtu podnikatelských subjektů v oblasti cestovních ruchu, jejich kvalifikace a úrovně jejich služeb ruchu na národní úrovni - chybějící národní informační a rezervační systém - výrazná vazba na hlavní sezónu - regionální disproporce v návštěvnosti - nedostatečné využívání národních kulturních památek pro rozvoj cestovního ruchu - nedostatek kvalifikovaných pracovníků v cestovním ruchu - nízká kvalita služeb cestovního ruchu - nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu - nedostatečně rozvinuté marketingové aktivity Ohrožení - snižování návštěvnosti v důsledku nedostatečné a nekvalitní nabídky služeb - zhoršování technického stavu kulturních památek - prosazování necitlivých rozvojových záměrů a tvrdých forem cestovního ruchu v chráněných oblastech Zdroj: Integrovaný operační program Zdroje poskytne nejen ERDF, ale i další fondy Již v programovacím období byla při distribuci prostředků z fondů EU v ČR věnována rozvoji cestovního ruchu pozornost a nejinak tomu bude i v letech Cestovní ruch bude financován především z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), z jehož zdrojů bude podporován především rozvoj podnikatelských subjektů, služeb, infrastruktury a strategií v oblasti cestovního ruchu. Významnou roli bude hrát ale i Evropský sociální fond (ESF), který bude podporovat rozvoj potenciálu cestovního ruchu v oblasti zaměstnanosti. Podpora nezbytné dopravní a environmentální infrastruktury, a to především velkého rozsahu, bude zajištěna ze zdrojů Fondu soudržnosti. Rozvoj cestovního ruchu ve venkovských oblastech (tj. v obcích do obyvatel) bude přednostně financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Nejvíce peněz pro cestovní ruch půjde do regionů Podporou cestovního ruchu v ČR se v novém programovacím období zabývá hned několik operačních programů (OP), z nichž dominantní postavení zaujímá sedm regionálních operačních programů (ROP). Plošnou podporou na úrovni celého území ČR se zabývá Integrovaný operační program (IOP). Na území hl. m. Prahy bude možno využít OP Konkurenceschopnost, kde sice není cestovní ruch přímo vymezen jako podporovaná oblast, nicméně bude podporován prostřednictvím rozvoje podnikatelského sektoru, zlepšováním prostředí města apod. Operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce budou sloužit zejména veřejným subjektům (krajům a obcím) pro účely partnerství a výměny zkušeností. Podpora aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho infrastrukturou či rozvojem lidských zdrojů pro cestovní ruch je zahrnuta i v některých tematických OP, jako je OP Doprava, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Vzhledem k průřezovému charakteru cestovního ruchu a jeho vazbám a vlivům na další odvětví

3 hospodářského a společenského života v Česku však bude mít na jeho rozvoj pozitivní dopad i podpora z dalších operačních programů, např. zlepšením životního prostředí. Unijní dotace lze získat i z dalších zdrojů České subjekty budou moci žádat o finanční prostředky na podporu projektů souvisejících s cestovním ruchem i z dalších zdrojů, jako je například Program rozvoje venkova nebo přímé komunitární granty. Mezi těmi jde především o European Destinations of Excellence, o 7. rámcový program pro výzkum a vývoj či o programy umožňující podpořit projekty zaměřené na vzdělání a kulturu, případně zaměstnanost a sociální záležitosti. Cílem pilotního projektu European Destinations of Excellence je upozornit na hodnotu, rozmanitost a zároveň na shodné charakteristiky evropských turistických destinací a podpořit ty z nich, kde je cílem ekonomického rozvoje zabezpečení udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V současné době právě končí příjem žádostí o podporu v rámci tématu Cestovní ruch a místní nehmotné kulturní dědictví. Sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj (7. RP) může představovat podpůrný zdroj například pro projekty aplikující informační a komunikační technologie, ale i rozvíjející kulturní dědictví a poznatky o něm apod. Využít lze i programu Leonardo da Vinci, který podporuje mobilitu mladých lidí v oblasti celoživotního vzdělávání a profesního tréninku. IOP podpoří projekty na národní úrovni Cílem Integrovaného operačního programu je zefektivnění řízení cestovního ruchu na národní úrovni, zajištění standardizace kvality služeb cestovního ruchu, zkvalitnění marketingové podpory ČR v sektoru cestovního ruchu, zefektivnění poskytovaných a vytvoření nových kulturních služeb, realizace vzorových projektů identifikace, obnovy, uchování, prezentace a využití kulturního dědictví ČR a aktivizace moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou (zavádění nových modelů financování soudobého umění). Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které v rámci prioritní osy 3 Národní podpora územního rozvoje (oblast intervence 3.1 a 3.2) rozdělí 273,3 mil. Eur z ERDF mezi žadatele z řad státu a jím zřizovaných příspěvkových organizací, obce, svazky obcí, NNO a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu. Podpora bude až ve výši 100 % uznatelných nákladů projektu. Regionální operační programy jsou šity na míru Regionální operační programy (ROP) pokrývají vždy několik tematických oblastí, jejichž podpora cílí na zvýšení konkurenceschopnosti toho kterého regionu, urychlení jeho rozvoje a zvýšení atraktivity pro investory. Každý ze sedmi ROP je řízen samostatně Regionální radou příslušného regionu soudržnosti, tzv. NUTS II. Je zajímavé, že právě cestovní ruch je jedinou podnikatelskou aktivitou, která je v rámci ROP explicitně vymezena. Ve většině ROP je pro podporu cestovního ruchu určena samostatná prioritní osa, pouze v ROP NUTS II Moravskoslezsko je předmětem podpory, která je součástí priority 2 Podpora prosperity regionu. Celkem je na rozvoj cestovního ruchu v regionech určeno více jak 830,7 mil. Eur z ERDF (tabulka 2). Uvedené hodnoty jsou přímo vztaženy k daným prioritám, příp. oblasti podpory. Cestovní ruch bude ale podporován i v rámci dalších priorit a oblastí ROP, jako je například oblast dopravní infrastruktury (budování cyklistických stezek) a rozvoj měst a obcí (revitalizace center měst a památkově chráněných objektů a území). V ROP budou podporovány jak investiční, tak i neinvestiční projekty v oblasti cestovního ruchu. Mezi investiční projekty patří rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (např. ubytovací zařízení, lázeňství a wellness, zařízení pro kongresovou turistiku, turistické cesty, sportovně rekreačních zařízení a kulturní vybavenosti) a oprava a rekonstrukce památek.

4 Z neinvestičních projektů bude možno podpořit rozvoj služeb cestovního ruchu a kulturní nabídky, cílené marketingové kampaně, výrobu propagačních materiálů, tvorbu produktů cestovního ruchu či zavádění informačních a rezervačních systémů. Příjemci podpory u těchto aktivit budou moci být kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé apod. V jednotlivých ROP přitom existují rozdíly mezi požadavky na dané subjekty pokud jde o dobu a oblast jejich působnosti. Tabulka 2 Přehled finančních prostředků z ROP na rozvoj cestovního ruchu v období Regionální operační program ERDF (v Euro) ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava Zdroj: jednotlivé ROP a jejich prováděcí dokumenty Evropská územní spolupráce posiluje V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude významným zdrojem finančních prostředků na podporu rozvoje cestovního ruchu šest operačních programů Přeshraniční spolupráce: - ČR Bavorsko, - ČR Polsko, - ČR Rakousko, - ČR Sasko, - ČR Slovensko. Potenciál rozvoje cestovního ruchu v příhraničních oblastech (na úrovni území NUTS III) spočívá v dalším rozvoji agroturistiky, ve společném destinačním managementu, v rozvoji celé infrastruktury cestovního ruchu a v harmonizaci standardů kvality. Kromě toho bude podporována přeshraniční spolupráce v marketingu celého regionu spojená s dostatečným propojením existujících regionálních a lokálních aktérů, a to s cílem zlepšit informovanost návštěvníků a zvýšit jejich počet. U těchto projektů je důležitý jejich přeshraniční dopad - přínosy z realizace totiž musí mít prokazatelně obě strany. Také příjemci podpory u jednoho projektu musí být z obou zemí a musí spolupracovat nejméně dvěma z těchto způsobů: společná příprava, společné provádění, společné využívání pracovníků nebo společné financování. Program rozvoje venkova pomáhá diverzifikaci Venkovské oblasti se z pohledu cestovního ruchu stávají stále přitažlivější destinací, a venkovský cestovní ruch se tak stal projevem diverzifikace nejen venkovského hospodářství, ale cestovního ruchu jako takového. I přes vysoký potenciál rozvoje této oblasti není u nás venkovská turistika dosud plně rozvinuta, turistická infrastruktura a propagace neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby mají nízkou úroveň. Z pohledu cestovního ruchu a k němu přímo či nepřímo vztažených aktivit financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova přicházejí v úvahu například: - zdokonalování kvality zemědělské výroby a zemědělských výrobků (použitelných jako lokální nabídka turistům), - zlepšování životního prostředí a krajiny,

5 - turistické aktivity jako součást procesu diverzifikace venkovského hospodářství, studie a investice spojené s udržováním, obnovou a zlepšováním stavu kulturního dědictví. Proto bude podpora z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ve výši 59, 5 mil. Eur v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) směřována na budování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení (malokapacitní ubytování, koupaliště, plovárny, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení), na zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování, na budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek apod. Příjemcem podpory (ve výši % uznatelných nákladů) může být jak zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, tak i podnikatel nezemědělský, ovšem ten pouze v případě, pokud zahajuje činnost nebo má kratší než dvouletou historii, a dále to mohou být nestátní neziskové organizace na území obcí do obyvatel. Je tedy zřejmé, že možnosti rozvíjet v letech cestovní ruch v ČR za přispění finančních zdrojů Evropské unie jsou značné. Dokládá to i přehled typových projektů a aktivit z dané oblasti, které mohou být v nastávajícím programovacím období podpořeny (přehled strana XXYY). Na jeho prahu si tak lze jen přát, abychom těchto prostředků dokázali využít v projektech, které naplní cíle nejen samotného realizátora, ale zprostředkovaně i cíle stanovené strategií rozvoje cestovního ruchu Česka jako celku. Právě tudy vede jedna z cest k dalšímu a trvale udržitelnému rozvoji cestovního průmyslu v České republice. Ing. Michaela Švehlová, projektová manažerka, G-PROJECT, s.r.o.