NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2019) 1806 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 (Text s významem pro EHP) CS CS

2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Právní a politické souvislosti návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/ (rámcové nařízení o označování energetickými štítky) stanoví rámec pro určování požadavků pro označování energetickými štítky výrobků spojených se spotřebou energie na úrovni EU. Označování energetickými štítky je hlavním politickým nástrojem EU pro informování spotřebitelů o energetické účinnosti a dalších environmentálních aspektech výrobků spojených se spotřebou energie uvedených na vnitřní trh. Energetický štítek zná a používá 85 Evropanů 2. Podle tohoto rámce podléhají chladicí spotřebiče pro domácnost ustanovením nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/ ( současné nařízení o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích nebo současné nařízení ). Článek 7 nařízení o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost vyžaduje, aby toto nařízení bylo přezkoumáno s ohledem na technický pokrok nejpozději do čtyř let od jeho vstupu v platnost. V rámci tohoto přezkumu by se měly posoudit zejména přípustné odchylky při ověřování uvedené v příloze VII a možnosti odstranění nebo snížení hodnot korekčních faktorů v příloze VIII. Kromě toho v srpnu 2017 vstoupilo v platnost nové rámcové nařízení o označování energetickými štítky, kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu Rady 2010/30/EU 4 (rámcová směrnice o označování energetickými štítky). Podle zrušené směrnice o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích směly energetické štítky obsahovat třídy A+ to A+++, čímž se řešila přeplněnost nejvyšších tříd. Postupně začaly být díky technickému vývoji přeplněné i třídy A+ až A+++, což snížilo efektivnost energetických štítků. Aby se tento problém vyřešil, požaduje rámcové nařízení o označování energetickými štítky změnu stupnice stávajících energetických štítků zpět na původní stupnici A až G. Článek 11 rámcového nařízení o označování energetickými štítky uvádí pět prioritních skupin výrobků, pro které musí být nové akty v přenesené pravomoci s energetickými štítky po změně stupnice přijaty nejpozději do 2. listopadu Chladicí spotřebiče pro domácnost jsou jednou z těchto prioritních skupin výrobků. Několik nových politických iniciativ dále naznačuje, že politiky v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky jsou důležité v širších politických souvislostech. Těmito hlavními iniciativami jsou: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance COM(2015) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, , s. 1). Study on the impact of the energy label and potential changes to it on consumer understanding and on purchase decisions (Studie o dopadu energetického štítku a jeho potenciálních změn na informovanost spotřebitelů a jejich nákupní rozhodnutí) LE London Economics a IPSOS, říjen Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 314, , s. 17). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, , s. 1). CS 1 CS

3 final 5 (rámcová strategie pro energetickou unii), která vyzývá k udržitelnému a nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému k životnímu prostředí, Pařížská dohoda 6, která vyzývá k obnovení úsilí o snižování emisí uhlíku, Göteborský protokol 7, jehož účelem je kontrolovat znečištění ovzduší, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM(2015) 0614 final 8 (akční plán pro oběhové hospodářství), který klade důraz na potřebu zahrnout opravitelnost, recyklovatelnost a trvanlivost do ekodesignu; systém obchodování s emisemi 9 (ETS), jehož účelem je dosáhnout nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů jsou nepřímo ovlivněny spotřebou energie výrobků, které spotřebovávají elektřinu a jsou zahrnuty do politik v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě COM(2014) 0330 final 10 (strategie energetické bezpečnosti), které se zaměřuje na zajištění stabilních a dostatečných dodávek energie. Obecné souvislosti Přezkum současného nařízení byl proveden v rámci několika studií: souhrnné přezkumné studie z roku , přezkumné studie z roku a doplňkové studie z roku Konzultační fórum Komise o ekodesignu v květnu 2014 rozhodlo, že je zapotřebí rozsáhlejší přípravné přezkumné studie. Druhá přezkumná studie toto potvrdila a dospěla k závěru, že stanovením přísnějších požadavků na ekodesign v kombinaci s požadavky na označování energetickými štítky by se v roce 2030 dosáhlo úspor energie ve výši přibližně 10 TWh, což by vedlo k úrovni 47 TWh za rok. Kromě toho navrhla možná opatření týkající se náhradních dílů, která mají řešit aspekty oběhového hospodářství u chladicích spotřebičů pro domácnost. Doplňková studie z roku 2017 zkoumala možnou roli chlazení v domácnostech při snižování množství potravinového odpadu a dospěla k závěru, že chladicí spotřebiče by skutečně mohly přispět ke snížení množství potravinového odpadu. V návaznosti na závěry těchto přezkumných studií hlavními cíli tohoto návrhu jsou: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, COM(2015)080 final, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství, COM(2015)0614 final, Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropská strategie energetické bezpečnosti, COM(2014) 0330 final, Omnibus review study on cold appliances, washing machines, dishwashers, washer-driers, lighting, settop boxes and pumps (Souhrnná přezkumná studie týkající se chladicích spotřebičů, praček, myček nádobí, kombinovaných praček se sušičkou, osvětlení, set-top boxů a čerpadel) VHK, VITO, Viegand Maagøe a Institut ve Wuppertalu, březen Přípravná/přezkumná studie k nařízení Komise (ES) č. 643/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010, závěrečná zpráva, VHK, březen Přípravná studie / přezkumná studie k nařízení Komise (ES) č. 643/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 doplňující výzkum týkající se optimálních podmínek pro uchovávání potravin VHK, únor CS 2 CS

4 aktualizace současného energetického štítku pro chladicí spotřebiče, protože již spotřebitelům neumožňuje účinně a dostatečně rozlišovat mezi spotřebiči na trhu, upřesnění oblasti působnosti a stanovení příslušných požadavků pro různé skupiny výrobků. Současné nařízení má nejasnou oblast působnosti, která je preskriptivní v oblasti technologií, což vytváří nejistotu, pokud jde o to, zda některé výrobky spadají či nespadají do oblasti působnosti současného nařízení, což vytváří možné mezery a má za následek méně vhodné požadavky. To způsobuje nerovné podmínky pro průmysl a pro orgány dozoru nad trhem je obtížné posoudit oblast působnosti a provádět řádný dozor nad trhem. Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky Současné nařízení o označování energetickými štítky stanoví požadavky na označování energetickými štítky pro chladicí spotřebiče pro domácnost, a tím doplňuje nařízení o ekodesignu. Oblastí působnosti současného nařízení jsou chladicí spotřebiče pro domácnost s objemem do l. To zahrnuje i chladicí spotřebiče pro domácnost, které se prodávají pro použití mimo domácnost nebo pro chlazení jiných produktů než potravin, a chladicí spotřebiče pro domácnost napájené z elektrické sítě, které mohou být napájené i z baterií. Vylučuje chladicí spotřebiče, které využívají jiné zdroje energie než elektřinu, spotřebiče napájené z baterií, spotřebiče vyrobené na zakázku, spotřebiče pro terciární sektor a spotřebiče, jejichž hlavní funkcí není uchovávání potravin. Tento návrh vyjasňuje oblast působnosti a činí ji technologicky neutrální, nemění zamyšlenou oblast působnosti. Současné nařízení pro chladicí spotřebiče pro domácnost zahrnuje energetické štítky se stupnicí A+++ až G. Tento návrh doporučuje energetický štítek se stupnicí A až G, v souladu s novým rámcovým nařízením o označování energetickými štítky, s třídami energetické účinnosti aktualizovanými s ohledem na technický pokrok. Cílem je zrušit současné nařízení o označování energetickými štítky ode dne použitelnosti revidovaného nařízení. Předpisy týkající se ekodesignu, které stanoví požadavky na ekodesign, se obvykle přijímají současně s opatřeními, která se týkají energetických štítků. Tím se má zajistit konzistentní dopad obou opatření: označování energetickými štítky by mělo prostřednictvím povinného hodnocení odměňovat nejlepší výrobky, zatímco ekodesign by měl uvalit zákaz na ty s nejhoršími výsledky. Nařízení Komise (ES) č. 643/ stanoví některé obecné požadavky a požadavky na minimální energetickou účinnost pro chladicí spotřebiče pro domácnost. Oblast působnosti je stejná jako oblast působnosti současného nařízení o označování energetickými štítky. Toto nařízení o ekodesignu se rovněž reviduje. Záměrem je sjednotit datum použitelnosti revidovaného nařízení o ekodesignu a označování energetickými štítky, aby se zajistila maximální interakce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/ zahrnuje profesionální chladicí boxy a šokové zchlazovače, kondenzační jednotky provozuschopné při nízké a/nebo střední teplotě, procesní chladiče určené k provozu při nízké nebo střední teplotě. Tento návrh se nevztahuje na výrobky v oblasti působnosti nařízení o ekodesignu pro profesionální chlazení, proto nebude docházet k překrývání požadavků. Nařízení o označování energetickými štítky týkající se konstrukčních částí Kromě pravidel pro označování konečných výrobků energetickými štítky se požadavky na Nařízení Komise (ES) č. 643/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 191, , s. 53). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 ze dne 5. května 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů (Úř. věst. L 177, , s. 2). CS 3 CS

5 označování energetickými štítky mohou použít i pro konstrukční části výrobku. V současné době je v rámci označování energetickými štítky regulovaná jedna konstrukční část, a to světelné zdroje (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/ ). Konstrukční části chladicích spotřebičů pro domácnost nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Soulad s ostatními politikami Unie Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU 17 (směrnice o zařízeních nízkého napětí) upravuje zdravotní a bezpečností aspekty včetně např. mechanických, chemických, hlukových nebo ergonomických aspektů. Kromě toho chce směrnice zajistit, aby zahrnutá zařízení plně využívala výhod jednotného trhu. Směrnice o zařízeních nízkého napětí se vztahuje na elektrická zařízení s pracovním napětím mezi 50 a V u střídavého proudu a mezi 75 a V u stejnosměrného proudu. Vzhledem k tomu, že chladicí spotřebiče pro domácnost do této kategorie spadají, jsou do oblasti působnosti směrnice o zařízeních nízkého napětí zahrnuty, ale pokud jde o typ požadavků, nedochází k překrývání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 18 (směrnice o OEEZ) stanoví požadavky týkající se např. využití a recyklace odpadu z elektrických a elektronických zařízení, aby se snížily negativní dopady na životní prostředí, které jsou výsledkem produkce odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a nakládání s ním a využívání zdrojů. Směrnice o OEEZ se vztahuje přímo na chladicí spotřebiče pro domácnost. Prováděcí opatření týkající se ekodesignu mohou doplnit provádění směrnice o OEEZ tím, že zahrnou např. opatření týkající se materiálové účinnosti, čímž přispějí ke snižování množství odpadu, pokyny pro správnou montáž a demontáž, čímž přispějí k předcházení vzniku odpadů, a další. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU 19 (směrnice RoHS) stanovuje omezení pro používání šesti konkrétních nebezpečných materiálů a čtyř různých ftalátů v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Na výrobky řadící se k chladicím spotřebičům pro domácnost se směrnice RoHS vztahuje přímo. Nevyskytuje se v ní žádný požadavek překrývající se s tímto návrhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/ (nařízení REACH) stanovuje omezení pro používání látek vzbuzujících mimořádné obavy, (SVHC), aby se zlepšila ochrana lidského zdraví a životního prostředí. Nařízení REACH se vztahuje přímo na chladicí spotřebiče pro domácnost. Nevyskytuje se v něm žádný požadavek překrývající se s tímto návrhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/ (nařízení o fluorovaných skleníkových plynech) kontroluje emise fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů), včetně Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Úř. věst. L 258, , s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, , s. 357). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, , s. 38). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen směrnice RoHS ) (Úř. věst. L 174, , s. 88). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, , s. 1). Úř. věst. L 150, , s CS 4 CS

6 částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC). Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech se vztahuje na chladicí spotřebiče pro domácnost. V tomto návrhu bylo rozhodnuto nezahrnout požadavky týkající se chladicích plynů, proto nebude docházet k překrývání požadavků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU 22 (směrnice o EMC) stanoví požadavky na výkon elektrických zařízení v oblasti elektromagnetické kompatibility, aby se zajistilo, že elektrická zařízení budou fungovat, aniž by způsobovala interferenci s dalšími zařízeními nebo aniž by jí byla zasažena. Směrnice o EMC se vztahuje přímo na chladicí spotřebiče pro domácnost. Nevyskytuje se v ní žádný požadavek překrývající se s tímto návrhem. Systém pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví strop pro celkové množství určitých skleníkových plynů, které mohou zařízení vypouštět. Tento strop se v průběhu času snižuje tak, aby celkové emise klesaly. V rámci tohoto stropu společnosti dostávají nebo si kupují emisní povolenky, se kterými mezi sebou mohou podle potřeby obchodovat. Rovněž mohou zakoupit omezený počet mezinárodních kreditů. Systém ETS se nevztahuje přímo na chladicí spotřebiče pro domácnost, ale vztahuje se na výrobu elektřiny. To vede buď k nižším cenám ETS (což by následně mohlo snížit ceny elektřiny), nebo potřebě menšího snížení emisí v odvětvích ETS (nižší cíle v oblasti obnovitelné energie nebo menší snížení emisí uhlíku v průmyslu). 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Právní základ Právním základem pro jednání na úrovni EU prostřednictvím rámcového nařízení o označování energetickými štítky je článek 114 a článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) 23. Článek 114 se týká vytvoření a fungování vnitřního trhu, zatímco článek 194 stanoví cíl EU, mimo jiné v rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí, který má zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie. Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) Akce na úrovni EU dává koncovým uživatelům záruku, že si kupují energeticky účinný výrobek, a zajišťuje jim harmonizované informace, bez ohledu na stát, ve kterém si svůj výrobek zakoupí. To je ještě důležitější s nárůstem obchodování on-line. S označováním energetickými štítky na úrovni EU se energeticky účinné výrobky podporují ve všech členských státech, čímž se vytváří větší trh, a tím i větší pobídky pro průmysl, aby takové výrobky vyvíjel. Je nezbytné zajistit rovné podmínky pro výrobce a prodejce, pokud jde o požadavky, které mají být splněny předtím, než je spotřebič uveden na trh, a pokud jde o informace poskytované spotřebitelům v rámci prodeje na celém vnitřním trhu EU. Z toho důvodu jsou nezbytná právně závazná pravidla platná pro celou EU. Dozor nad trhem provádějí orgány dozoru nad trhem jmenované členskými státy. Aby bylo úsilí o dozor nad trhem účinné, musí být jednotné v celé EU, aby se podpořil vnitřní trh Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, , s. 79.). Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, , s. 47). CS 5 CS

7 a motivovaly podniky k investování zdrojů do navrhování, výroby a prodeje energeticky účinných výrobků. Nařízení (EU) 2017/1369 kromě toho vyžaduje, aby Komise aktualizovala současné nařízení o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost, zejména pokud jde o změnu stupnice štítků týkající se odstranění tříd A+ až A+++. Vyžadování hranic tříd u energetických štítků má na úrovni EU zjevnou přidanou hodnotu. Bez harmonizovaných požadavků na úrovni EU by byly členské státy motivovány stanovit vnitrostátní požadavky na označování jednotlivých výrobků energetickými štítky v rámci svých environmentálních a energetických politik. To by narušovalo volný pohyb výrobků. Než byla provedena stávající opatření týkající se energetických štítků, u mnoha výrobků tomu tak skutečně bylo. Proporcionalita Rámcové nařízení o označování energetickými štítky zahrnuje vlastní proporcionalitu a test významnosti v čl. 16 odst. 2, který uvádí, že akty v přenesené pravomoci stanoví výrobek, který splňuje tato kritéria: (a) (b) (c) (d) skupina výrobků by měla mít významný potenciál z hlediska úspor energie a případně jiných zdrojů; modely s rovnocennou funkcí by se v rámci skupiny výrobků měly významně lišit v příslušných úrovních výkonnosti; se skupinou výrobků by neměl být spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady životního cyklu; zavedení požadavků na označování energetickými štítky pro skupinu výrobků by nemělo mít významný negativní dopad na funkčnost výrobku během jeho používání. Hodnocení návrhu z hlediska těchto požadavků bylo provedeno v posouzení dopadů. To dospělo k závěru, že návrh splňuje tato kritéria a dosahuje cílů popsaných v oddílu 1 této důvodové zprávy. Shrnutí navrhovaných opatření V rámci posouzení dopadů byly posouzeny scénáře s různými úrovněmi energetické účinnosti, tj.: (a) scénář bez opatření, ve kterém se předpokládá, že nadále platí současná nařízení o ekodesignu a označování energetickými štítky pro chladicí spotřebiče pro domácnost a všechny další příslušné politiky a opatření na úrovni EU mají pokračovat; (b) scénář nejnižších nákladů životního cyklu s: indexem EEI (index energetické účinnosti) odpovídajícím tomu s nejnižšími náklady životního cyklu, energetickým štítkem se změněnou stupnicí A až G, metodami měření a požadavky na měření vycházejícími z nejnovějších zkušebních norem, metodami výpočtu a požadavky na výpočty vycházejícími z nové metriky, požadavky na zlepšení opravitelnosti spotřebičů, požadavky na zlepšení recyklovatelnosti spotřebičů, CS 6 CS

8 (c) (d) opatřeními, která mají zabránit plýtvání potravinami; mírný scénář se stejnými požadavky jako u scénáře nejnižších nákladů životního cyklu, ale s indexem energetické účinnosti (EEI), který je o 20 vyšší než u nejnižších nákladů životního cyklu; ambiciózní scénář se stejnými požadavky jako u scénáře nejnižších nákladů životního cyklu, ale s indexem o 25 nižším než u nejnižších nákladů životního cyklu. Scénář nejnižších nákladů životního cyklu byl ponechán jako upřednostňovaný scénář, jelikož se jednalo o scénář, který nejlépe splňoval cíle, přičemž splňoval kritéria popsaná v předchozím oddíle. Odhaduje se, že do roku 2030 tento scénář povede k: úsporám energie ve výši 9,6 TWh/rok a úsporám emisí skleníkových plynů ve výši 3,1 ekv. MtCO 2 /rok, tj. 0,66 cíle Unie pro rok 2030 týkajícího se konečných úspor spotřeby energie a 0,25 cíle EU pro rok 2030 týkajícího se úspor emisí skleníkových plynů, úsporám na ročních výdajích konečných uživatelů ve výši 2,8 miliardy EUR a dodatečnému příjmu z podnikání ve výši 0,44 miliardy EUR ročně, sladění s technickým pokrokem a globálními požadavky na minimální energetickou účinnost v dalších ekonomikách, přispění ke konkurenceschopnosti průmyslu EU a její vedoucí roli v oblasti vysoce kvalitní výroby, ochraně malých a středních podniků fungujících na nikových trzích. Aktualizovaný energetický štítek Technologie pro chladicí spotřebiče pro domácnost se stále vyvíjí, a tím se zlepšuje energetická účinnost. V okamžiku vstupu v platnost nařízení (EU) č. 1060/2010 žádné modely nesplňovaly podmínky třídy energetické účinnosti A+++ a podíl modelů, které splňovaly podmínky třídy energetické účinnosti A++, byl menší než 10. Dnes jsou tři nejvyšší třídy energetické účinnosti přeplněné, kdy podíl modelů se štítkem A+++ je vyšší než 11 a modelů ve třídě A++ je více než Tak je obtížnější rozlišovat mezi modely. Navíc třídy A+, A++ a A+++ zavedené směrnicí o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích (směrnice 2010/30/EU) se ukázaly jako méně účinné v přesvědčování spotřebitelů, aby si zakoupili účinnější výrobky, než stupnice A až G 25. Návrh týkající se energetických štítků se bude používat od 1. března Třídy účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1. U běžných chladicích zařízení pro domácnost bude třída G prázdná, ale využije se pro spotřebiče pro uchovávání vína a nízkohlučné spotřebiče, u kterých se budou používat mírnější mezní hodnoty. Očekává se, že třída A bude v roce 2021 prázdná, a to v souladu s novým rámcovým nařízením o označování energetickými štítky. Tabulka 1 LLCC (nejnižší náklady životního cyklu) třídy energetické účinnosti Třída energetické Nový index EEI (současný Databáze z roku 2016 sdružení Home Appliances Europe, dříve CECED (APPLiA). Pracovní dokument útvarů Komise s názvem Posouzení dopadů, který je připojen k dokumentu návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU, SWD/2015/0139 final. CS 7 CS

9 Nový index EEI Současný index EEI účinnosti index EEI) A EEI 41 (13) B 41 (13) < EEI 51 (16) C 51 (16) < EEI 64 (20) D 64 (20) < EEI 80 (24) E 80 (24) < EEI 100 (30) F 100 (30) < EEI 125 (38) G EEI > 125 (38) Počet modelů na třídu energetické EU Energy labelling účinnosti & (současné no. of models nařízení available o označování energetickými štítky) extrapolovaný na rok 2030, je uveden na obrázku A++ A+++ C A++ A+++A+++A+++A+++A+++A+++A+++ A++ D A+ A <A A+ A (total ca refrigeration models available, period ) A+ A A++ A++ A++ A++ A++ A++ A++ A++ A+ E F B C A+ A+ A+ A+ F A+ A+ A D E A B C D E F A B C D E A B C D E 10 5 A A A A A B C D B C D B C B C B C D D D E E E E E Obrázek 1: Rozdělení u tříd energetických štítků běžných modelů chladicích spotřebičů pro domácnost dostupných v Evropské unii v období (skutečné údaje pro období a odhady na období ) s navrhovanými opatřeními týkajícími se LLCC (databáze APPLiA z roku 2016) Tabulka 2 udává rozdělení modelů v každé třídě energetické účinnosti podle současného indexu EEI a současného nařízení o označování energetickými štítky (nahoře) a podle návrhu. Tabulka 2 Rozdělení do tříd energetických štítků a index EEI chladicích spotřebičů pro domácnost v EU v období (databáze APPLiA 2016) ED1 EL ED2 EEI třída skutečné údaje (databáze APPLiA) odhad 22 A A A A < A nové virtuální údaje nové údaje po uplatnění 41 A B C CS 8 CS

10 78 D E F 130 G vážený průměr Současný index EEI 48,1 45,3 41,8 39,3 37,9 36,9 35,9 35,0 34,1 33,2 24,4 26,8 26,5 18,8 19,5 19,7 20,1 19,5 18,9 18,6 18,3 Nový index EEI CS 9 CS

11 3 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Konzultace se zúčastněnými stranami V rámci přezkumných studií probíhají rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, před a po zasedání konzultačního fóra, během otevřené veřejné konzultace a posouzení dopadů. Zúčastněné strany, které reagovaly na výše uvedené konzultace, byly vyváženou kombinací zástupců členských států, průmyslu a nevládních organizací. Zástupci odvětví měli obavy převážně kvůli úrovni požadavků na energetickou účinnost v kombinaci s datem použitelnosti, zejména proto, že se všechny chladicí spotřebiče musí zkoušet podle nové normy a výpočty musí být provedeny podle nové metriky. Zástupci odvětví odhadovali, že u data použitelnosti rok po datu vyhlášení by byl 75 nedostatek testovací kapacity. Na základě tohoto odhadu bylo dohodnuto odložit datum použitelnosti o jeden rok. Někteří zástupci členských států projevili ohledně odkladu data použitelnosti o jeden rok obavy. Navrhli použít převodní tabulku na převod hodnot indexu EEI z nových hodnot indexu EEI (v souladu s aktualizovanou zkušební normou a metrikou) na současné hodnoty indexu EEI (podle staré zkušební normy a metriky). To by výrobcům umožnilo začít testovat výrobky, které jsou uvedeny na trh, podle nové zkušební normy po datu zveřejnění tohoto návrhu, a snížila by se tak doba testování. Avšak taková převodní tabulka není dostatečně přesná. Navíc by to mohlo vést k falešným srovnáním mezi různými typy výrobků a mezi vypočítanými a naměřenými údaji. Spotřebitelé se na údaje o energetické účinnosti spoléhají při výběru spotřebičů, které potřebují, a tato převodní tabulka by tyto údaje zkreslila. Kromě toho zástupci odvětví vypočítali, že i s převodní tabulkou by to stále vedlo k nedostatku kapacit ve výši 27. Z těchto důvodů nebyla převodní tabulka do nařízení zahrnuta. Nevládní organizace a občané se nejvíce zabývali aspekty výrobků z pohledu oběhového hospodářství, jako je životnost, opravy, záruka a předčasné zastarávání. Zavedení více požadavků oběhového hospodářství podporovaly recyklační společnosti, zatímco výrobci výrobků byli opatrnější a v některých případech reagovali negativně. Požadavky v souladu s požadavky na další bílé zboží byly v tomto návrhu převzaty. Připomínky V rámci programu zlepšování právní úpravy byly v období od 26. ledna 2018 do 23. února 2018 jako zpětná vazba shromažďovány další názory občanů a zúčastněných stran. Bylo získáno patnáct reakcí, devět od nevládních organizací (tj. 60 příspěvků) a šest od podniků / hospodářských sdružení (tj. 40 příspěvků). Respondenti pocházeli převážně z Belgie (40 ) a z Německa (27 ). Z každé z následujících pěti zemí pocházel jeden respondent: z Dánska, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Spojeného království. Čtrnáct respondentů patřilo k malým a středním podnikům (odvětvová sdružení a nevládní organizace se také registrovaly jako malé a střední podniky, ačkoliv zastupují velkou část výrobního odvětví a spotřebitelů) a pouze jeden z nich byla velká společnost. Devět respondentů byly nevládní nebo environmentální organizace a šest byly podniky nebo hospodářská sdružení. 44 obdržených odpovědí bylo stejných, tyto odpovědi přišly především od nevládních organizací, environmentálních organizací a jednoho podniku. 86 odpovědí týkajících se nařízení o ekodesignu bylo stejných jako odpovědi týkající se nařízení o označování energetickými štítky. CS 10 CS

12 Nevládní a environmentální organizace vyjadřovaly znepokojení hlavně z důvodu odkladu dat použitelnosti, štítky by měly být v obchodech do konce roku 2019; rizika potenciálních rozdílů mezi různými předpisy pro chladicí spotřebiče; korekčních faktorů, zejména faktoru vestavění, jenž by neměl překročit 5 ; piktogramů pro objem na energetickém štítku, jejichž počet by měl být zredukován pouze na jeden. Odvětví vyslovilo námitky hlavně vůči definici nízkohlučných chladicích spotřebičů, která by měla být stanovena na 27 dba; možné mezeře v souvislosti s definicí kombinovaného spotřebiče a faktorem zatížení; různému přístupu k prostorám označeným třemi a čtyřmi hvězdičkami; chybě ve vysvětlení mrazicího výkonu, jenž by měl být zkoušen při okolní teplotě 25 C; piktogramu pro hluk na štítku pro nejnižší třídu, na kterém by neměly být vlny a neměl by být proškrtnut; kódu QR, jenž by měl být černý, požadavkům na osvětlení. Námitky byly zváženy a projednány na zasedání skupiny odborníků. Posouzení dopadů Posouzení dopadů se požaduje, pokud je pravděpodobné, že očekávané ekonomické, environmentální nebo sociální dopady akce EU budou významné. Posouzení dopadů pro přezkum nařízení (ES) č. 643/2009 a (EU) č. 1060/2010 bylo provedeno mezi květnem 2017 a březnem Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko s připomínkami k návrhu posouzení dopadů dne 7. května 2018 po jednání 3. května. Jejich hlavní úvahy (písmena), a jak tyto byly zohledněny (pomlčky), jsou uvedeny níže: (a) (b) (c) Volba nástroje Zpráva nevysvětluje jasně, jak se obecná kritéria z rámcové směrnice o ekodesignu a rámcového nařízení o označování energetickými štítky týkající se cenové dostupnosti a významných dopadů vztahují na chladicí spotřebiče pro domácnost. O kritériu cenové dostupnosti se v kontextu velkých rozdílů v příjmech v EU nediskutuje. Bylo doplněno vysvětlení toho, jak se posuzovala cenová dostupnost a význam. Kromě toho byla zahrnuta analýza citlivosti nákladů životního cyklu, která vychází z údajů uvedených v přezkumné studii z roku 2016 a cen elektřiny v Německu a Rumunsku, kteréžto v EU patří k zemím s vyššími, resp. nižšími cenami elektřiny. Zpráva se nezabývá tím, jak by mohl být hlavní účel ekoznaček, tj. zvýšit energetickou účinnost chladicích spotřebičů pro domácnost, oslaben zahrnutím cílů oběhového hospodářství. Byl přidán text, který lépe vysvětluje korekční faktory pro lepší konzervaci potravin. Bylo doplněno vysvětlení o účinku požadavků oběhového hospodářství na spotřebu energie. Metodika posouzení dopadů navrhovaných opatření a výsledky modelování poukazují na potřebu kvalifikovat zaznamenané výsledky. Byl přidán další text o dostupnosti náhradních dílů, účinku změny stupnice na příjmy z podnikání a odstavec, který blíže vysvětluje přepočet mezi příjmy a zaměstnaností. CS 11 CS

13 Navrhovaná podoba opatření je přímo použitelné nařízení, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2017/1369. Tímto pokračuje současná praxe stávajícího nařízení o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost. CS 12 CS

14 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU 26, a zejména na čl. 11 odst. 5 a čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení (EU) 2017/1369 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o označování štítky nebo změnu stupnice pro označování energetickými štítky skupin výrobků představujících významný potenciál pro úspory energie a případně jiných zdrojů. (2) Ustanovení týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost byla zavedena nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/ (3) Sdělení Komise COM(2016) (pracovní plán pro ekodesign) vypracované Komisí podle čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 29 stanoví pracovní priority podle rámce pro ekodesign a označování energetickými štítky na období Pracovní plán pro ekodesign určuje skupiny výrobků spojených se spotřebou energie, které se mají považovat za prioritní pro zpracování přípravných studií a následné přijetí prováděcích opatření, jakož i přezkum nařízení Komise (ES) č. 643/ a nařízení (EU) č. 1060/2010. (4) Opatření z pracovního plánu pro ekodesign mají odhadovaný potenciál k dosažení celkem více než 260 TWh ročních úspor v konečné spotřebě energie v roce 2030, což Úř. věst. L 198, , s. 1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 314, , s. 17). Sdělení Komise. Pracovní plán pro ekodesign na období , COM(2016)773 final, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, , s. 10). Nařízení Komise (ES) č. 643/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 191, , s. 53). CS 13 CS

15 odpovídá snížení emisí skleníkových plynů přibližně o 100 milionů tun ročně v roce Chladicí spotřebiče jsou jednou ze skupin výrobků uvedených v pracovním plánu pro ekodesign, s odhadovanými 10 TWh ročních úspor v konečné spotřebě energie v roce (5) Chladicí spotřebiče pro domácnost jsou mezi skupinami výrobků uvedenými v čl. 11 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2017/1369, pro které by Komise měla přijmout akt v přenesené pravomoci zavádějící energetický štítek se změněnou stupnicí A až G. (6) Nařízení (EU) č. 1060/2010 požaduje, aby Komise pravidelně přezkoumávala nařízení s ohledem na technický pokrok. (7) Komise přezkoumala nařízení (EU) č. 1060/2010, jak požaduje její článek 7, a analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty chladicích spotřebičů, jakož i skutečné chování uživatelů. Přezkum byl proveden v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami a partnery ze zemí Unie a třetích zemí. Výsledky přezkumu byly zveřejněny a předloženy konzultačnímu fóru zřízenému článkem 14 nařízení (EU) 2017/1369. (8) Přezkum dospěl k závěru, že existuje potřeba zavést revidované požadavky pro označování chladicích spotřebičů energetickými štítky. (9) Přezkum dospěl k závěru, že spotřeba elektřiny u výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, může být nadále významně snížena provedením opatření týkajících se energetických štítků, které se zaměřují na chladicí spotřebiče. (10) Na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí by se mělo vztahovat samostatné nařízení o energetických štítcích. (11) Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly spadat mrazicí pulty, včetně profesionálních mrazicích pultů, protože jsou mimo oblast působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/ a mohou být použity v jiných než profesionálních prostředích. (12) Spotřebiče pro uchovávání vína a nízkohlučné chladicí spotřebiče (např. minibary), včetně spotřebičů s průhlednými dveřmi, nemají přímou prodejní funkci. Spotřebiče pro uchovávání vína se používají buď v domácích prostředích, nebo v restauracích, zatímco minibary se obvykle používají v hotelových pokojích. Proto by spotřebiče pro uchovávání vína a minibary, včetně spotřebičů s průhlednými dveřmi, měly být zahrnuty do tohoto nařízení. (13) Chladicí spotřebiče, které jsou vystavovány na veletrzích, by měly být opatřeny energetickým štítkem v případě, že první kus modelu již byl uveden na trh nebo je uváděn na trh na veletrhu. (14) Na elektřinu spotřebovanou chladicími spotřebiči pro domácnost připadá významný podíl celkové poptávky domácností po elektřině v Unii. Existuje značný prostor pro další snižování spotřeby energie u chladicích spotřebičů pro domácnost nad rámec zvýšení energetické účinnosti, kterého již bylo dosaženo. (15) Přezkum ukázal, že spotřeba elektřiny u výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, může být nadále významně snížena provedením opatření týkajících se energetických štítků se zaměřením na energetickou účinnost a roční spotřebu energie. V zájmu toho, 31 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 ze dne 5. května 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů (Úř. věst. L 177, , s. 2). CS 14 CS

16 aby koneční uživatelé mohli činit informovaná rozhodnutí, by měly být zahrnuty i informace o hodnotách hluku šířeného vzduchem a typech prostorů. (16) Příslušné parametry výrobku by se měly měřit pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod. Tyto metody by měly zohledňovat uznávané nejmodernější metody měření, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/ , pokud jsou k dispozici. (17) Aby se zlepšila účinnost tohoto nařízení, měly by být zakázány výrobky, které ve zkušebních podmínkách automaticky mění svou výkonnost za účelem zlepšení deklarovaných parametrů. (18) Vzhledem k tomu, že růst prodeje výrobků spojených se spotřebou energie se uskutečňuje spíše prostřednictvím internetových hostingových platforem než přímo z internetových stránek dodavatelů, je nutno objasnit, že internetové prodejní platformy by měly odpovídat za to, že umožní vystavení štítku poskytnutého dodavatelem v blízkosti údaje o ceně. Měly by dodavatele o této povinnosti informovat, ale neměly by odpovídat za správnost nebo obsah poskytnutého štítku a informačního listu výrobku. Podle čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu by však internetové hostingové platformy měly urychleně přijmout opatření k odstranění informací o daném výrobku nebo znemožnění přístupu k nim, jestliže jsou si vědomy nesouladu (např. chybějící, neúplný nebo nesprávný štítek nebo informační list výrobku), například pokud je o tom informoval orgán dozoru nad trhem. Na dodavatele prodávajícího přímo konečným uživatelům prostřednictvím svých vlastních internetových stránek se vztahují povinnosti týkající se prodeje na dálku uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/1369. (19) Opatření uvedená v tomto nařízení projednávalo konzultační fórum a odborníci z členských států v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2017/1369. (20) Nařízení (EU) č. 1060/2010 by proto mělo být zrušeno, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví požadavky na označování štítky a poskytování doplňujících informací o výrobku, pokud jde o chladicí spotřebiče napájené z elektrické sítě o objemu vyšším než 10 litrů a nejvýše litrů. 2. Toto nařízení se nevztahuje na: a) profesionální chladicí boxy a šokové zchlazovače s výjimkou profesionálních mrazicích pultů; b) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí; c) mobilní chladicí spotřebiče; d) spotřebiče, jejichž primární funkcí není uchovávání potravin chlazením. 32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, , s. 12). CS 15 CS

17 Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) sítí nebo elektrickou sítí napájení elektřinou z rozvodné sítě o napětí 230 (±10 ) voltů dodávající střídavý proud při 50 Hz; 2) chladicím spotřebičem izolovaná skříň s jedním nebo několika prostory, které jsou regulovány na určitou teplotu, chlazená přirozenou nebo nucenou konvekcí, přičemž chlazení se dosahuje jedním nebo několika prostředky spotřebovávajícími energii; 3) prostorem uzavřený prostor v chladicím spotřebiči, oddělený od jiného prostoru (jiných prostorů) pomocí přepážky, nádoby nebo podobné konstrukce, který je přímo přístupný prostřednictvím jedněch či několika vnějších dveří, přičemž může být sám rozdělen na dílčí prostory. Pro účely tohoto nařízení se prostorem rozumí jak prostor, tak dílčí prostor, není-li uvedeno jinak; 4) vnějšími dveřmi část skříně, kterou lze otevřít nebo odejmout alespoň tak, aby bylo možné přemístit potraviny dovnitř skříně nebo ze skříně ven; 5) dílčím prostorem uzavřený prostor v rámci prostoru, který má jiné rozmezí pracovní teploty než prostor, ve kterém se nachází; 6) celkovým objemem (V) objem prostoru uvnitř vnitřního obložení chladicího spotřebiče, který se rovná součtu objemů jednotlivých prostorů, vyjádřený v dm³ nebo litrech; 7) objemem prostoru (V c ) objem prostoru uvnitř vnitřního obložení prostoru vyjádřený v dm³ nebo litrech; 8) profesionálním chladicím boxem izolovaný chladicí spotřebič s jedním nebo několika prostory přístupnými jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami, který je schopen trvale udržovat teplotu potravin ve stanoveném rozmezí provozních teplot chlazení nebo mrazení pomocí odpařovacího kompresního cyklu a je určen k uchovávání potravin mimo domácnosti, ale nikoli pro vystavování nebo umožnění přístupu zákazníkům, dle definice v nařízení Komise (EU) 2015/ ; 9) šokovým zchlazovačem izolovaný chladicí spotřebič primárně určený k rychlému zchlazování horkých potravin na teplotu nižší než 10 C v případě chlazení a na teplotu nižší než 18 C v případě mrazení, dle definice v nařízení Komise (EU) 2015/1095; 10) profesionálním mrazicím pultem mraznička, jejíž prostor nebo prostory jsou přístupné z horní strany spotřebiče nebo která má jak prostory typu s horním otevíráním, tak prostory skříňového typu, avšak hrubý objem prostoru (prostorů) typu s horním otevíráním přesahuje 75 celkového hrubého objemu spotřebiče, používaná pro uchovávání potravin mimo domácnosti; 11) mrazničkou chladicí spotřebič pouze s prostorem označeným čtyřmi hvězdičkami; 33 Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (Úř. věst. L 177, , s. 19). CS 16 CS

18 12) mrazicím prostorem nebo prostorem označeným čtyřmi hvězdičkami prostor pro zmrazené potraviny s cílovou teplotou a podmínkami uchovávání 18 C, který splňuje požadavky na mrazicí výkon; 13) prostorem pro zmrazené potraviny typ prostoru s cílovou teplotou rovnou 0 C nebo nižší, tj. prostor bez označení hvězdičkou, prostor označený jednou, dvěma, třemi nebo čtyřmi hvězdičkami, jak je stanoveno v příloze IV tabulce 3; 14) typem prostoru deklarovaný typ prostoru v souladu s parametry chladicího výkonu T min, T max, T c a dalšími stanovenými v příloze IV tabulce 3; 15) cílovou teplotou (T c ) referenční teplota uvnitř prostoru během zkoušení stanovená v příloze IV tabulce 3, přičemž se jedná se o teplotu pro zkoušení spotřeby energie vyjádřenou jako průměr za určitou dobu a pro určitou sadu čidel; 16) minimální teplotou (T min ) minimální teplota uvnitř prostoru během zkoušení uchovávání stanovená v příloze IV tabulce 3; 17) maximální teplotou (T max ) maximální teplota uvnitř prostoru během zkoušení uchovávání stanovená v příloze IV tabulce 3; 18) prostorem bez označení hvězdičkou a prostorem pro výrobu ledu prostor pro zmrazené potraviny s cílovou teplotou a podmínkami uchovávání 0 C, jak je stanoveno v příloze IV tabulce 3; 19) prostorem označeným jednou hvězdičkou prostor pro zmrazené potraviny s cílovou teplotou a podmínkami uchovávání 6 C, jak je stanoveno v příloze IV tabulce 3; 20) prostorem označeným dvěma hvězdičkami prostor pro zmrazené potraviny s cílovou teplotou a podmínkami uchovávání 12 C, jak je stanoveno v příloze IV tabulce 3; 21) prostorem označeným třemi hvězdičkami prostor pro zmrazené potraviny s cílovou teplotou a podmínkami uchovávání 18 C, jak je stanoveno v příloze IV tabulce 3; 22) chladicím spotřebičem s přímou prodejní funkcí chladicí spotřebič používaný pro účely vystavování a prodeje produktů zákazníkům při stanovených teplotách nižších než teplota okolí, který je přístupný přímo přes otevřené strany nebo prostřednictvím jedněch či několika dveří či zásuvek nebo oběma způsoby, včetně skříní s prostorami pro uchovávání produktů nebo jejich výdej prodavačem, které nejsou přístupné zákazníkům, kromě minibarů a spotřebičů pro uchovávání vína, dle definice v nařízení Komise (EU) 2019/XXX [Úřad pro publikace vložte číslo nařízení C(2019) 2127] 34 ; 23) minibarem chladicí spotřebič o celkovém objemu nejvýše 60 litrů, který je primárně určen k uchovávání a prodeji potravin v hotelových pokojích a podobných prostorách; 24) spotřebičem pro uchovávání vína specializovaný chladicí spotřebič určený k uchovávání vína s přesnou regulací teploty pro dané podmínky uchovávání a cílovou teplotu prostoru pro uchovávání vína, jak jsou stanoveny v příloze IV tabulce 3, který zahrnuje protivibrační opatření; 34 Nařízení Komise (EU) 2019/XXX [Úřad pro publikace vložte úplný odkaz na Úřední věstník řady L, ve kterém bylo nařízení C(2019) 2127 vyhlášeno]. CS 17 CS

19 25) specializovaným chladicím spotřebičem chladicí spotřebič, který má pouze jeden typ prostoru; 26) prostorem pro uchovávání vína prostor pro nezmrazené potraviny s cílovou teplotou 12 C, rozsahem vnitřní vlhkosti od 50 do 80 a podmínkami uchovávání v rozmezí od 5 C do 20 C stanovenými v příloze IV tabulce 3; 27) prostorem pro nezmrazené potraviny typ prostoru s cílovou teplotou rovnou 4 C nebo vyšší; tj. spížový prostor, prostor uchovávání vína, prostor s mírnou teplotou nebo prostor pro uchovávání čerstvých potravin, s podmínkami uchovávání a cílovými teplotami stanovenými v příloze IV tabulce 3; 28) spížovým prostorem prostor pro nezmrazené potraviny s cílovou teplotou 17 C a podmínkami uchovávání v rozmezí od 14 C do 20 C stanovenými v příloze IV tabulce 3; 29) prostorem s mírnou teplotou prostor pro nezmrazené potraviny s cílovou teplotou 12 C a podmínkami uchovávání v rozmezí od 2 C do 14 C stanovenými v příloze IV tabulce 3; 30) prostorem pro uchovávání čerstvých potravin prostor pro nezmrazené potraviny s cílovou teplotou 4 C a podmínkami uchovávání v rozmezí od 0 C do 8 C stanovenými v příloze IV tabulce 3; 31) mobilním chladicím spotřebičem chladicí spotřebič, který lze používat tam, kde není přístup k přívodu elektřiny z elektrické sítě, a který jako zdroj energie pro funkci chlazení využívá elektřinu s malým napětím (< 120 V ss) nebo palivo nebo obojí, včetně chladicích spotřebičů, které mohou kromě na elektřinu s malým napětím nebo palivo fungovat prostřednictvím napájení z elektrické sítě. Spotřebič uváděný na trh s měničem střídavého proudu na stejnosměrný není mobilním chladicím spotřebičem; 32) potravinami potraviny, složky potravin, nápoje včetně vína a další produkty primárně používané ke spotřebě, které je třeba uchovávat chlazené za stanovených teplot; 33) místem prodeje se rozumí místo, kde jsou chladicí spotřebiče vystaveny nebo nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky; 34) vestavným spotřebičem chladicí spotřebič, který je navržen, vyzkoušen a uváděn na trh, výlučně aby byl: a) namontován do skříní nebo obložen deskami (shora, zdola a po stranách); b) bezpečně připevněn ke stranám, horní stěně nebo podlaze skříní nebo k deskám a c) dodáván s hotovou čelní stěnou, která je jeho součástí, nebo aby k němu byla připevněna na zakázku vyrobená přední deska; 35) indexem energetické účinnosti (EEI) indexové číslo představující relativní energetickou účinnost chladicího spotřebiče vyjádřenou v procentech, jak je stanoveno v příloze IV bodě 5. Další definice pro účely příloh jsou stanoveny v příloze I. CS 18 CS