ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉ EVALUACE PROGRAMU ZAMĚŘENÉHO NA PREVENCI ALKOHOLISMU DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU S NÁZVEM (NE)-ALKO?

Transkript

1 ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉ EVALUACE PROGRAMU ZAMĚŘENÉHO NA PREVENCI ALKOHOLISMU DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU S NÁZVEM (NE)-ALKO? Realizátoři programu: Rok realizace: 2017 Společnost Podané ruce, o.p.s., Centrum prevence Autor výzkumu: Pracoviště: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph.D.,

2 Shrnutí preventivních programů Preventivní program (Ne)-alko byl koncipován pro žáky prvního stupně základních škol a byl zaměřen na prevenci alkoholismu. Byl sestaven na bázi několika metod, které měly interaktivní charakter, tzn. děti se aktivně zapojovaly do plnění úkolů v rámci programu. Bylo využito příběhu a jeho následná analýza, metoda brainstormingu, křížovka, akční hra, pracovní listy a závěrečná diskuse. Forma programu se jeví jako velmi vhodně zvolená pro dané téma i cílovou skupinu dětí mladšího školního věku, která tak prostřednictvím aktivit pronikla interaktivně do problematiky rizik požívání alkoholu, lépe si uvědomuje souvislosti a lze očekávat pozitivní posun ve vědomostech i postojích žáků. V návaznosti na realizovaný program zpracovali pracovníci o.p.s. Podané ruce pracovní listy, prostřednictvím kterých mohli účastníci programu své poznatky dále rozvíjet a ověřovat, vhodným doplnění bylo graficky velmi zdařilé pexeso k tématu. Celková doba angažovanosti zapojených tříd byla 4-6 týdnů (od realizace programu po dokončení pracovních listů a následnou evaluaci). Koncept evaluačního výzkumu Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie, jako výzkumný nástroj pak dotazník, který byl před samotnou realizací výzkumu triangulován několika odborníky včetně pracovníků o.p.s. Podané ruce a ověřen dílčím předvýzkumem mezi dětmi totožné věkové skupiny. To se jevilo jako klíčové právě u dětí mladšího školního věku z hlediska vhodného nastavení evaluačního nástroje, aby děti otázkám dostatečně porozuměly a byla zajištěna co nejvyšší validita výzkumu. Vzhledem k zaměření programu (Ne)-alko byl dotazník (viz příloha zprávy) pro tento program zaměřen na čtyři základní oblasti: vědomosti, týkající se problematiky alkoholu a alkoholismu; postoje k alkoholu a dalším souvislostem; vnímání osoby pijící alkohol; odhalení správných životních situací a situací, které se pojí s alkoholem. Postojové škály byly významně přizpůsobeny cílové skupině dětí mladšího školního věku, mj. reprezentovaly šest konkrétních kategorií, které byly pracovně označeny: Kategorie otázek: 1 - atraktivita alkoholu Kategorie otázek: 2 - rodinné zázemí aneb táta a máma taky pijí Kategorie otázek: 3 - finance a dostupnost alkoholu Kategorie otázek: 4 - přátelé bez alkoholu není kamarád Kategorie otázek: 5 média a reklama alkohol stále na očích Kategorie otázek: 6 - nízký věk aneb dítě a alkohol 2

3 Výzkum byl realizován ve dvou fázích před realizací samotného preventivního programu (vstupní výzkumné šetření) a s odstupem 4-6 týdnů od preventivního programu po plánovaném vypracování pracovních listů a očekávaném fixování dílčích znalostí a postojů. Získané kvantitativní poznatky byly podrobeny statistické komparaci obou realizovaných šetření. Do výzkumu byly zahrnuty pouze děti, které se účastnily jak vstupního šetření, tak kontrolního. Využití finančních prostředků Finanční podpora na realizaci výzkumu (Výnosy z reklamy na realizaci výzkumu) byla využita na personální zajištění výzkumu (koordinace projektu, statistické vyhodnocení, realizace výzkumu ve školách a kódování dotazníků) a režijní náklady domovského pracoviště ( MU). 3

4 Vstupní informace o respondentech Programu se zúčastnilo 193 žáků, z toho 54,5 % chlapců a 45,5 % dívek. Průměrný věk žáků zapojených do programu (a výzkumu) byl 10,5 roku. Před zahájením programu 51,3 % žáků uvedlo zkušenost s alkoholem. Průměrný věk první zkušenosti s alkoholem je 8,7 roku, nejčastěji se odehrála kolem 10 roku věku (medián rovněž 10 let). Celých 7,5 % dětí z cílové skupiny všech dětí ve výzkumu uvedlo první zkušenost v době předškolního věku (do 6 let). Výsledky výzkumu Ke statistické analýze výzkumu bylo využito tzv. t-testu, konkrétněji dvouvýběrového t-testu k porovnání dvou hodnot ze dvou fází výzkumu (vstupního a kontrolního). Z hlediska měření postojů byl důležitý časový odstup mezi prvním a druhým šetřením, kdy respondenti v rámci programu získané poznatky posilovali a rozvíjeli prostřednictvím pracovních listů. Postoje se formují dlouhodoběji, a i když není přibližně čtyř až šestitýdenní časový odstup mezi oběma fázemi výzkumu příliš velký, byly zřejmé dílčí posuny, i když ne vždy statistické významné. Znalosti dětí (didaktický test zaměřený na alkohol) V první fázi se zaměříme na změny ve znalostech dětí. Do evaluačního nástroje bylo vytvořeno devět znalostních otázek, které pokrývali stěžejní oblasti, jež byly rozvíjeny v kognitivní rovině u dětí v rámci programu. Celkové zhodnocení znalostí žáků Mezi prvním a druhým měřením je signifikantní rozdíl, tzn. žáci vykázali v druhém měření lepší znalost problematiky a je zřejmý pozitivní dopad realizovaného programu (zřejmé z grafu 1). 4

5 Graf 1: Rozdíly ve znalostech o alkoholu žáků 100% 87% 90% 0% 1. měření 2. meření Rozdíly z hlediska pohlaví Nejvíce intervence zapůsobila na chlapce z hlediska jejich znalostí, daleko více než na dívky. Rozdíly ve znalosti dívek jsou z grafu dvě zřejmé, ale ne signifikantní. Graf 2: Rozdíly ve znalostech žáků o alkoholu dle pohlaví před a po intervenci 100% 86% 89% 87% 91% 0% dívka dívka2 chlapec chlapec2 Rozdíly u žáků bez zkušenosti s alkoholem a se zkušeností Z hlediska vědomostí program více působil na ty, co zkušenost mají než na ty, kteří ji nemají. Mezi ostatními skupinami rozdíl nebyl. Konkrétně se jednalo o působení na jejich znalosti 5

6 Graf 3: Rozdíly ve znalostech žáků o alkoholu dle zkušenosti s alkoholem před a po intervenci 100% 86% 89% 90% 91% 0% se zkušeností bez zkušenosti se zkušeností2 bez zkušenosti2 Rozdíly u jednotlivých tříd Z detailního pohledu (graf 4) jde zřejmé, že ve všech třídách, kde se program realizoval, došlo k pozitivnímu posunu ve vědomostech žáků. Pouze jedna třída měla mírně horší výsledky (hodnoty) po realizované intervenci (třída 9), nicméně se nejedná o nic výrazného (z následné tabulky je zřejmé, že skóre se pohybuje na 0,86, tzn. mírně zhoršení je v rovině tisícin rozdílu). Výrazná změna ve výsledcích (pozitivní) byla zaevidována u třídy č. 8, a to ve vztahu k jiným třídám. Tato třída vykázala nejvyšší progres ve znalostech ohledně alkoholu a alkoholismu. Lze konstatovat velmi pozitivní zjištění, že všechny třídy, kde byl program realizován, dosahovaly přibližně 90% úspěšnost ve znalostech žáků o alkoholismu. Nejnižší znalosti v 1. měření dosáhli žáci třídy č. 4. 6

7 Graf 4: Detailní pohled na změny úspěšnosti ve znalostech o alkoholu u žáků v jednotlivých třídách 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% % 1. měření 2. měření Tab. 1: Změny úspěšnosti ve znalostech o alkoholu u žáků v jednotlivých třídách 1. měř. 2. měř. 3 0,89 0,89 4 0,82 0,87 5 0,86 0,88 6 0,88 0,93 7 0,85 0,88 8 0,89 0,95 9 0,86 0, ,88 0,91 Rozdíly u jednotlivých položek didaktického testu U zelených hodnot vidíme zlepšení znalosti v dané otázce, nicméně, hodnoty nejsou závislé, nejsou od jednoho uživatele. Je možné brát jen orientačně. Tab. 2: změny úspěšnosti ve znalostech o alkoholu u žáků v jednotlivých položkách 1. Alkohol smí člověk pít od: 2. Vyber správou odpověď: 3. Alkohol nejvíce v našem těle poškozuje: 4. Vyber látku, která není droga: 7 5. Když chce někdo řídit auto nebo jet na kole, tak: 6. Když Ti někdo nabídne alkohol, co uděláš? 7. Závislost na alkoholu vzniká v: 8. Pití alkoholu je povoleno, až budu dospělý(á), protože: 9. Pití alkoholu způsobuje: 1. měř. 91% 94% 58% 95% 95% 89% 60% 99% 100% 2. měř. 94% 92% 73% 97% 93% 86% 76% 98% 99%

8 Postoje dětí k alkoholu (postojové škály) Celkové zhodnocení změn v postojích žáků Rozdíl v postojích žáků mezi jednotlivými měřeními nebyl v souhrnné rovině zřejmý a statisticky významný. Intervence neměla vliv na jejich postoje k alkoholu. Pozitivně však lze konstatovat, že již při prvním měření byla míra vnímání alkoholu jako problému na poměrně vysoké úrovni (tzn. alkohol a související problémy byly dětmi vnímány negativně, a to v hodnotě 3,39, kdy hodnota 4 je strop pro negaci; po druhém měření jak vyplývá z grafu 5 byla hodnota téměř totožná 3,40). Graf 5: Rozdíly ve vnímání alkoholu žáky před a po intervenci 4,00 3,39 3,40 3,00 2,00 1,00 1. měření 2. měření Rozdíly v postojích z hlediska pohlaví Mezi hodnotami v rámci rozlišení dle pohlaví a jednotlivých měření není rozdíl. Hodnoty jsou celkově vyrovnané, lze je interpretovat tak, že vnímají rizika alkoholu oběma pohlavími je spíše negativní (viz graf 6). 8

9 Graf 6: Rozdíly ve vnímání alkoholu žáky dle pohlaví před a po intervenci 4,00 3,45 3,41 3,34 3,39 3,00 2,00 1,00 dívka dívka2 chlapec chlapec2 Rozdíly v postojích u žáků bez zkušenosti s alkoholem a se zkušeností Jsou zřejmé rozdíly mezi hodnotami žáků, kteří měli a neměli zkušenost s alkoholem. Ti, co měli zkušenost s alkoholem, vnímají alkohol více pozitivně po intervenci. Zatímco ti, co zkušenost neměli, vnímají alkohol více negativně po programu. Graf 7: Rozdíly ve vnímání alkoholu žáky dle jejich zkušenosti s alkoholem před a po intervenci 4,00 3,30 3,51 3,21 3,53 3,00 2,00 1,00 se zkušeností bez zkušenosti se zkušeností2 bez zkušenosti2 To naznačuje, že pro děti bez zkušenosti takto koncipovaný program v kontextu primární všeobecné prevence je odpovídající a pozitivně působí na postoje dětí bez zkušenosti. U dětí se zkušeností je zřejmé, že program realizovaný s celou třídou (primární všeobecná prevence) není již dostatečně efektivní, a pro tuto cílovou skupinu by byly již vhodné až nutné intervenční aktivity realizované na individuální bázi (v rovině primární selektivní až sekundární prevence alkoholismu). 9

10 Rozdíly v postojích žáků dle tříd Rozdíly v postojích (vnímání alkoholu a alkoholismu) v globálu nejsou statisticky významné (viz graf 6), pohybují se v podobných hodnotách jako před realizací programu, zpravidla dochází k mírnému zlepšení v postojích (více negativní vůči alkoholu), není to však statisticky významné. Jedna třída však vykazovala odlišnosti v hodnotách vnímání problému alkoholu u žáků, které jsou signifikantní oproti hodnotám jiných tříd. Třída č. 6 dosahovala hodnot pozitivnějšího vnímání problematiky u žáků než u ostatních škol, po programu se jejich vnímání však ještě více zpozitivnilo (propadlo). Nicméně pokud pohlédneme na jejich znalosti, tam vykazovali žáci vyšší úspěšnost v druhém kole měření (nesignifikantní). Jiné třídy mají homogenní hodnoty ve vnímání alkoholismu u žáků, kteří se zapojili do výzkumu. 4,00 Graf 8: Detailní pohled na změny v hodnotách vnímání alkoholismu (postojích) u žáků za dané školy 3,50 3, ,50 1. měření 2. měření Ne zcela pozitivní dopad programu na jednu třídu může souviset s aktuálním nastavením třídy při druhém kole a dalších okolnostech, které nelze dopředu odhalit. Podstatné je, že se jedná o výjimku z deseti tříd, tzn. v globálu je zřejmý pozitivní dopad programu. 10

11 Vnímání člověka, který pije alkohol Celkové zhodnocení změn ve vnímání člověka, který pije alkohol Pro tuto část evaluace byla využita metoda sémantického diferenciálu, který však byl zjednodušen pro cílovou skupinu (děti mladšího školního věku) na dvoubodovou stupnici, kdy 1 označovaly lepší vlastnosti, 2 horší vlastnosti. V celkovém hodnocení vnímání člověka, který požívá alkohol, nebyl mezi prvním a druhým měřením zaznamenán signifikantní rozdíl, tzn. program neovlivnil to, jak žáci vnímají člověka, který je opilý (pije alkohol). Z hlediska okometrie však lze vidět nepatrné odlišnosti u jednotlivých opozit (viz graf 9). Graf 9: Vnímání člověka, který pije alkohol vychovaný aktivní přátelský soustředěný starostlivý rozumný schopný vonící vtipný zodpovědný arogantní líný agresivní roztěkaný lhostejný hloupý nešikovný zapáchající nudný lehkomyslný 1,0 1,5 2,0 1. měření 2. měření Rozdíly ve vnímání u žáků bez zkušenosti s alkoholem a se zkušeností Preventivním programem byli nejvíce ovlivněni žáci bez zkušenosti s alkoholem. Ti vnímali jedince pijící alkohol negativněji po programu než ti, kteří mají zkušenost. To současně potvrzuje již zmiňovanou efektivnost a zacílení všeobecné primární prevence alkoholismu na děti bez zkušenosti a nutnost zacílení na žáky se zkušeností na jiné, individuální bázi. 11

12 Graf 10: Rozdíly ve ve vnímání lidí pijících alkohol dle zkušenosti s alkoholem před a po intervenci 2,00 1,65 1,63 1,74 1,81 1,50 1,00 se zkušeností bez zkušenosti se zkušeností2 bez zkušenosti2 Rozdíly ve vnímání u žáků dle pohlaví Byl zaznamenán signifikantní rozdíl mezi hodnotami v prvním měření a hodnotami v druhém měření dle pohlaví, program měl pozitivní vliv na chlapce i dívky. rozdíly ve ve vnímání dětí opilých lidí dle pohlaví před a po intervenci 2,00 1,64 1,76 1,64 1,80 1,50 1,00 dívka dívka2 chlapec chlapec2 Rozdíly ve vnímání dle jednotlivých tříd Nižší hodnoty naznačují, že opilý člověk dosahoval v 1. měření v žákovském vnímání ve většině tříd lepších vlastností než v 2. měření. Jen u žáků dvou tříd (9 a 7) došlo k tomu, že po programu vnímají u opilých lidí lepší vlastnosti. U ostatních tříd jsou hodnoty konstantní či rostoucí, tzn. přiřazují opilým lidem horší vlastnosti. Nicméně jejich hodnoty nejsou ovlivněny tím, v jaké škole jsou. 12

13 Graf 11: Detailní pohled na změny v hodnotách vnímání opilého člověka u žáků podle tříd 2,00 1,90 1,80 1,70 1, ,50 1. měření 2. měření Tab. 1: Změny ve vnímání člověka pijícího alkohol v jednotlivých třídách 1. měř. 2. měř. 3 1, , , , , , , , , , , , , , , ,

14 Závěrečné hodnocení: Hodnocený preventivní projekt lze ve vztahu k poslání projektu (prevence alkoholismu) a zvolené cílové skupině (děti mladšího školního věku) považovat za adekvátně koncipovaný, odpovídající požadavkům na preventivní programy (s důrazem na prožitek, interaktivnost, dlouhodobost, systematičnost). Efektivita projektu je zřejmá v několika rovinách. Patrná je především v posílení vědomostí dětí se zřejmým rozdílem u dětí bez a se zkušeností s alkoholem. Pohlaví v posílení vědomostí nehraje roli. V případě změny postojů je vždy třeba déletrvající intervence, tzn. nelze očekávat zásadnější pozitivní posuny, což se v celkovém hodnocení projevilo. Přesto i zde jsou zaznamenány rozdíly, které opět souvisejí se zkušeností dětí s alkoholem. Současně se projevilo, že program měl v některých třídách výrazný efekt, někdy nepatrný a výjimečně se objevuje i třída, kde došlo k mírnému zhoršení, což může souviset s neočekávanými okolnostmi v době realizace 2. měření. Pozitivní efekt programu byl zřejmý i v hodnocení vnímání člověka, který pije alkohol. Evaluace odhaluje jeden stěžejní poznatek. Preventivní program je koncipován v rovině tzv. všeobecné primární prevence, pracuje se tedy s větší skupinou dětí (školní třídou) a očekává se ovlivnění především dětí bez rizikové zkušenosti, tedy těch, které neokusily alkohol. U těchto dětí je program velmi účinný a efektivní. Menší efektivita je pak patrná u dětí se zkušeností s alkoholem, což naznačuje základní poznání, že se u těchto dětí nepodařilo dříve rozvinout potřebné vědomosti a postoje k alkoholu, v kombinaci s dalšími faktory (rodinné prostředí, vrstevnická skupina, vliv médií ) došlo k experimentu a následné rozvinutí zkušenosti už staví dítě do pozice ohroženého jedince, u kterého je již nutná intervence v rovině primární selektivní, příp. sekundární prevence (což není obsahem ani cílem realizovaného programu). To celé poukazuje na nutnost včasné, cílené, vhodně koncipované prevence alkoholismu již u děti mladšího školního věku, aby děti měly včas, před prvním experimentem, dostatečné informace a správné postoje, které je povedou ke kompetenci odmítnout alkohol jako součást svého života. 14