Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Transkript

1 Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová

2 1. Úvod Indikátor ECI A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy cesta" znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu); účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické" a nesystematické" (% systematických cest v porovnání s % nesystematických cest); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vtahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu). 2. Metodika Indikátor ECI A.3 byl měřen pomocí dotazníkového šetření vybraného vzorku 883 občanů Třebíče v září roku Byl použit standardizovaný dotazník, použitý i v jiných městech ČR, který byl mírně upraven pro potřeby města Třebíče. Dotazník navazoval na stejné šetření provedené v roce Zjištěné výsledky bude možné použít ke srovnání s jinými městy ČR a Evropy, kde šetření probíhalo, a ke zjištění trendu mezi roky 2005 a Současně dotazník zjišťoval i údaje k indikátoru ECI/TIMUR A.1 Spokojenost s místním společenstvím 1. Průzkum probíhal formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Respondenti byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. Tazatelé byli vybraní studenti Soukromé střední odborné školy a Středního odborného učiliště s. r. o. v Třebíči. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Dotazníkové šetření bylo provedeno s významnou pomocí koordinátorky Projektu ZM MA21 v Třebíči, která základní činnosti koordinovala. Tato zpráva shrnuje výsledky měření indikátoru ECI/TIMUR A.3 do podoby grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj ( sekce Indikátory - Výsledky indikátorů ECI). 1 Viz Výsledky sledování indikátoru ECI A.1: Spokojenost občanů s místním společenstvím v Třebíči 2008, TIMUR

3 3. Socio-demografické složení respondentů Z celkového vzorku 883 občanů Třebíče bylo 42,1 % mužů a 57,9 % žen (struktura obyvatel Města Třebíče je ve skutečnosti mírně odlišná: 48,4 % mužů a 51, 6 % žen 2 ). Nejčastěji zastoupenou věkovou kategorií je skupina let (21,6 %) a let (17,3 %) viz graf 1. Z hlediska sociální kategorie respondentů převažovali zaměstnaní občané (49,1 %), současně byl ale poměrně velký počet důchodců (22,5 %) a studentů (13,4 %) viz graf 2. Většina dotazovaných (68,5 %) měla středoškolské vzdělání s maturitou nebo výučním listem (graf 3). Graf 1 Graf 2 2 Viz Městská a obecní statistika na webových stránkách Českého statistického úřadu: 3

4 Graf 3 4. Měření indikátoru V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného pracovního dne a způsobu přepravy během tohoto dne. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc atp.) Respondenti uváděli do tabulky v dotazníku údaje týkající se důvodu své cesty, způsobu dopravy, který použili, a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem byl podíl rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy a délky. 5. Výsledky indikátoru a) Důvod cesty Dotazovaní pomocí tabulky určili důvod svých cest uskutečněných během běžného pracovního dne. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Třebíči nejčastěji cestují do práce (22,2 %), za nákupy (17,7 %) a za rekreací (15,3 %) Nejméně respondentů uvedlo jako důvod cestování do školy (8 %) 3 viz graf 4. 3 Malé procento cest do školy může být dáno tím, že respondenti nebyli mladší než 15 let. 4

5 Graf 4 Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování představovaly cesty nesystematické, tedy cesty, které pravidelně neprobíhají. Graf 5 znázorňuje poměr systematických a nesystematických cest. Obyvatelé Třebíče uskutečňují méně jak polovinu cest systematicky (47,8 %) a více jak polovinu cest nesystematicky (52,2 %) 4. Graf 5 4 Zde je třeba mít na paměti, že do průzkumu nebyly zahrnuty školní děti do 15 let. Pokud by tomu tak bylo, pak by se počet systematických cest pravděpodobně mírně zvýšil o cesty do školy. 5

6 Porovnání odpovědí dotazovaných v letošním roce a v roce 2005 lze vidět v grafu 6. Zvýšil se podíl cest za rekreací o 2,2 % a do školy (rozdíl 1,5 %). Cesty do práce naopak svůj podíl snížily o 1,8 %. Graf 6 b) Způsob dopravy Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký způsob dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (41,0 %). Druhý nejčastější způsob dopravy byl automobil (35,0 %), následovala veřejná hromadná doprava (18,6 %), motocykl (2,6 %) a doprava na kole (1,7 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami za využití služeb taxi (1,0 %) - viz graf 7. Graf 7 6

7 Podíl počtu cest autem je titulkovým indikátorem mobility. Titulkový indikátor zastupuje celý rozsáhlý indikátor ECI A.3. Je možné jej uvádět samostatně, pokud není prostor či zájem o publikování řady dílčích indikátorů, které tvoří souhrnný indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících nebo jako součást celkového pohledu na úroveň mobility ve městě. Výsledek titulkového indikátoru v Třebíči (35,0 %) je poměrně vysoké číslo. Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy - a neudržitelné cesta autem, na motocyklu nebo pomocí taxi. Graf 7 ukazuje převahu udržitelných způsobů dopravy (61,4 %) nad neudržitelnými (38,6 %). Graf 7 7

8 Díky opětnému porovnání s minulým měřením v grafu 8 vidíme značné navýšení využívání automobilové a motocyklové dopravy, a to o 5,4 % (auto) a 1,4 % (motocykl) oproti roku Znatelně se tak snížilo využívání udržitelných forem dopravy, snížil se podíl uskutečněných cest jak hromadnou dopravou o 3,8 %, tak na kole o 2,3 % a pěšky o 1,2 %. Graf 8 Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/y uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo (graf 9). Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem sami (45,9 %), více než třetina dotazovaných jela v autě ještě s jinou osobou (32,4 %) a ostatní jeli v autě ještě s nejméně dvěma lidmi (21,7 %). Graf 9 8

9 Z grafu 10 lze vidět změnu oproti roku Výsledky jsou obdobné v obou měřeních. Graf 10 c) Délka cesty vzdálenost a doba Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Třebíče, je podle uvedených údajů 7,6 km viz graf 11. Zajímavé je, že první dvě cesty jsou v porovnání s ostatními nejdelší. Graf 11 9

10 Dále se u jednotlivých cest zaznamenávala doba, po kterou jednotlivé cesty trvají. Z výsledků vyplývá, že průměrná cesta trvá obyvatelům Třebíče téměř přesně půl hodiny (29:35 minut), viz graf 12. Opět první dvě cesty jsou nejdelší. Graf Závěr Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči dle titulkového indikátoru (podíl cest automobilem) naznačují, že obyvatelé pro cestování často používají osobní automobil. V porovnání s ostatními městy ČR se jedná o vyšší střed (více na stránkách v sekci Indikátory). Příznivým jevem je relativně velké procento cestujících pěšky (41,0 %), což je zároveň nejčastější způsob dopravy obyvatel Třebíče. Z hlediska účelu převažují v Třebíči cesty nesystematické (za rekreací, nakupováním) nad cestami systematickými (do práce, školy). Zajímavým jevem je zvýšení podílu cest za rekreací a do školy, a naopak snížení podílu cest do práce oproti měření v roce Negativní posun ve využívání tvrdých forem dopravy způsobil zvýšení neudržitelné dopravy z 30,7 % na 38,6 % oproti roku 2005, a to v důsledku nárůstu počtu cest uskutečněných automobily, motocykly a taxi. Snížení počtu cest bylo zaznamenánu u všech forem udržitelné dopravy, jako je pěší cesta, cesta na kole a hromadná doprava. Mírně nepříznivý je také vysoký podíl cesty automobilem, kdy jede pouze jedna osoba (bez spolujezdců). 10