POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA, IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Transkript

1 POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA, IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 2. KOLO VÝZVY Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Zpracovatel: Moravskoslezský kraj

2 OBSAH 1 Úvod Seznam zkratek Definice pojmů Základní rámec grantových schémat Moravskoslezského kraje Globální cíl Specifické cíle SROP Struktura SROP Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje Stručná charakteristika grantových schémat Grantové schéma Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Grantové schéma Síť sociální integrace Grantové schéma Jednotný komunikační styl Grantové schéma Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Podmínky grantových schémat Všeobecné podmínky Podmínky pro účast v programu Vymezení žadatelů Požadavky na žadatele Požadavky na partnery žadatelů Podmínky pro předkládané akce Investiční a neinvestiční akce Místo realizace akcí Doba realizace akcí Oprávněné aktivity Uznatelné náklady Dělení akcí do etap Předkládání návrhů akcí Žádost Poskytnutí doplňujících informací k výzvě Formulář Žádosti Jak, kam a kdy předkládat Žádosti Hodnocení návrhů akcí Posouzení formálních náležitostí Hodnocení akce Vyřazení akce...32 Stránka 2 z 45 celkem

3 8 Rozhodování o udělení grantu Kontroly akcí...33 Před uzavřením Smlouvy (ex-ante)...33 Před vyplacením etapové platby...34 Průběžná...34 Před vyplacením závěrečné platby Realizace akcí Smlouva o financování akce Podmínky poskytnutí grantu Změny akce - dodatek ke Smlouvě o financování akce v rámci grantového schématu Předčasné ukončení Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu Výpověď Smlouvy o financování akce ze strany konečného uživatele Výpověď Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu ze strany Moravskoslezského kraje Odstoupení Moravskoslezského kraje od Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu Ukončení akce Konečná výše grantu Vedení dokumentace akce Audit Platební podmínky Zálohy Etapové platby Závěrečná platba Postup při proplácení výdajů konečným uživatelům Veřejné zakázky Podávání zpráv Předkládání zpráv konečným uživatelem Průběžná zpráva Etapová zpráva Závěrečná zpráva Publicita Přílohy...45 Stránka 3 z 45 celkem

4 1 ÚVOD Tyto Pokyny obsahují všeobecné informace pro žadatele o prostředky poskytované prostřednictvím grantových schémat (GS) realizovaných Moravskoslezským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu(srop). Pomoc poskytovaná v rámci grantových schémat má formu nevratné podpory finanční pomoci. Finanční prostředky této pomoci pocházejí z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, které Česká republika dostává v rámci podpory, kterou EU poskytuje méně rozvinutým zemím a regionům členských zemí EU. Dalšími zdroji této pomoci jsou státní rozpočet a rozpočet Moravskoslezského kraje. Povinností každého žadatele o pomoc z grantových schémat je podílet se na financování předkládaných akcí vlastními prostředky. Výše vlastního spolufinancování se liší pro různá grantová schémata a podle charakteru žadatelů. Cílem těchto Pokynů je informovat žadatele o - základních pojmech používaných v materiálech určených pro žadatele a v žádosti, - všeobecných podmínkách poskytování podpory v rámci grantových schémat SROP, - způsobu předkládání a hodnocení žádostí, - dalším postupu po schválení žádosti - stručné charakteristice jednotlivých grantových schémat. Podrobnosti k požadavkům na žadatele, vhodným aktivitám, uznatelným a neuznatelným nákladům, velikosti grantů, specifickým požadavkům na obsah žádosti a na její přílohy jsou uvedeny v přílohách A - D těchto Pokynů k jednotlivým grantovým schématům. Tyto Pokyny jsou pro žadatele závazné. Stránka 4 z 45 celkem

5 2 SEZNAM ZKRATEK ATGS CI CRR ERDF ESF GS KÚ MMR MSP NNO NUTS Administrativní tým grantových schémat CzechInvest Centrum pro regionální rozvoj ČR Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Grantové schéma Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Malý(é) a střední podnik(y) Nestátní nezisková(é) organizace Zavedená zkratka pro tzv. "územně statistické jednotky" vymezené v rámci Evropského společenství podle jednotných kritérií; NUTS slouží ke statistickým účelům a z části i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. V České republice představují obce úroveň NUTS V, okresy úroveň NUTS IV, kraje (vč. hl.města Prahy jde o 14 jednotek) úroveň NUTS III a celá Česká republika úroveň NUTS I. Vzhledem k tomu, že v úrovni NUTS II neexistuje odpovídající územní členění, bylo nutno tuto územní strukturu nově definovat (viz termín regiony soudržnosti). ORR Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje RK CI SF SROP SR Regionální kanceláře CzechInvestu strukturální fondy Společný regionální operační program Státní rozpočet ČR S-RR Sekretariát Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko - oddělení KÚ OŘGS Žádost Smlouva Oddělení řízení grantových schémat Žádost o financování akce Smlouva o financování akce Stránka 5 z 45 celkem

6 3 DEFINICE POJMŮ Pro účely těchto pokynů se definují následující pojmy spojené se SROP; definice pojmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evropského Společenství: SROP (Společný regionální operační program) Je jedním z pěti schválených operačních programů v rámci Cíle 1 pro Českou republiku (SROP reprezentuje cca 31 % finančních zdrojů těchto programů). Alokace finančních prostředků tohoto i dalších operačních programů se týká období , čerpání prostředků je umožněno (ve smyslu pravidla n+2) do poloviny roku Grant Grantem se rozumí finanční pomoc konečnému uživateli na realizaci jeho akce. Tato pomoc se v závislosti na jednotlivých grantových schématech skládá z příspěvků strukturálních fondů, státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Grantové schéma Na rozdíl od individuálního projektu se jedná o formu skupinového projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (projektů v rámci grantového schématu); konečný příjemce (Moravskoslezský kraj) je vždy jinou osobou než konečný uživatel (realizátor akcí). Konečnými uživateli jsou jednotliví žadatelé o podporu z grantového schématu (kraj, podnikatelé, veřejné orgány či neziskové organizace). Projekt/akce Projekt je skupina vzájemně koordinovaných, řízených a časově omezených činností, které směřují k naplnění a zabezpečení cílů včetně splnění stanovených podmínek. Projekt předkládaný formou žádosti o dotaci do grantového schématu se nazývá akce. Etapa Etapou se rozumí logický kontrolovatelný celek. U neinvestičních akcí logickým kontrolovatelným celkem bude realizovaná ucelená aktivita. U stavebních akcí typu dodávek prací či dodávek zboží se bude jednat o agregované celky (stavební objekty a technologické celky dle rozpočtu). Finanční plán akce Finanční plán akcí rozpočet obsahuje časový plán čerpání prostředků při jejich realizaci a dále dohodnutou úroveň spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů (zdroje SF i ČR) za příslušné subjekty; podle charakteru projektu (akce) musí být spolufinancování zajišťováno i ze soukromých zdrojů (zdroje podnikatelských subjektů nebo zdroje NNO), které jsou rovněž uvedeny v rozpočtu akce. Finanční plán projektu (akce) musí vedle uznatelných nákladů rovněž zahrnout (pokud existují) i tzv. neuznatelné náklady projektu (akce), které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele a nelze je zahrnout do spolufinancování žadatele. Finanční plán akce vypracovává konečný uživatel a je součástí Smlouvy o financování akce (uzavřené mezi konečných příjemcem a konečným uživatelem). Stránka 6 z 45 celkem

7 Konečný příjemce Konečným příjemcem u grantových schémat je Moravskoslezský kraj. Konečný příjemce přijímá prostředky ze SF prostřednictví platební jednotky a proplácí dotace (granty) konečným uživatelům. Přes konečného příjemce jsou konečným uživatelům rovněž poskytovány prostředky státního rozpočtu (tam kde je to relevantní) a rozpočtu konečného příjemce samotného (kraje). Konečný uživatel Konečný uživatel je žadatel, jehož akce byla vybrána a schválena na základě splnění podmínek grantového schématu zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a který obdržel od Moravskoslezského kraje grant na realizaci své akce. Jde o příjemce pomoci, který má prospěch z poskytnuté finanční pomoci, realizuje akci a přijímá prostředky ze SF od konečného příjemce. Koneční uživatelé jsou definování v programovém dodatku SROP, tuto definici může v rámci grantového schématu konečný příjemce upravit (zúžit) ve výzvě pro jednotlivá kola předkládání návrhů akcí. Konkrétní definice konečných uživatelů pro jednotlivá GS jsou v Pokynech pro žadatele. Konečný uživatel obdrží v případě grantových schémat, na která se vztahují tyto pokyny, podporu ze SF, SR k realizaci akce prostřednictvím Moravskoslezského kraje, který je gestorem grantového schématu. Žadatel Je potenciální konečný uživatel, který připravuje, nebo podal žádost o poskytnutí finanční pomoci z grantového schématu. Žadateli mohou být: obce (viz zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)), svazky obcí (podle 49 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích), organizace zřizované nebo zakládané obcemi ( 23 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), kraje (viz zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), organizace zřizované nebo zakládané kraji ( 23 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), podnikatelé (viz Definice pojmů těchto pokynů pojmy podnikatelský subjekt, malé a střední podniky), nestátní neziskové organizace (viz Definice pojmů těchto pokynů). které se podáním žádosti o finanční pomoc uchází o poskytnutí finanční pomoci. Žadatelé musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byli způsobilí pro udělení grantu: musí mít své sídlo v České republice. Žadatel včetně jeho partnerů musí být schopen prokázat, že má odpovídající vazby na region, ve kterém bude akce implementována, a je schopen akci realizovat a zajistit, aby měla akce pro region trvale udržitelný přínos; musí přímo zodpovídat za přípravu a řízení akce, nesmí působit jako prostředník; musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění existence organizace během celé akce, a pokud to bude nutné, účastnit se jejího financování; musí být zkušení a prokázat svou schopnost řídit akce většího rozsahu odpovídající velikosti akce, pro niž je požadován grant. Potenciální žadatelé a jejich partneři (kde to přichází v úvahu) nejsou oprávněni se účastnit kola výzvy nebo získat grant, pokud: Stránka 7 z 45 celkem

8 a) na jejich majetek byl prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy, mají pozastavené podnikatelské aktivity, byl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných právních předpisů České republiky; b) byli pravomocně odsouzeni za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (tzn. že proti rozsudku se již nelze odvolat); c) dopustili se jednání závažným způsobem odporujícího profesní etice, které jim poskytovatel grantu jakýmikoli oprávněnými prostředky prokáže; d) neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení právních norem země, v níž mají své sídlo či místo podnikání; e) dopustili se zpronevěry, korupce, byli zapojeni do zločinecké organizace nebo jiné ilegální aktivity poškozující finanční zájmy Společenství; f) dopustili se závažného porušení smluvně daných povinností v souvislosti s výběrovým řízením na zhotovitele nebo s udělováním grantu. Žadatelé jsou z účasti na kolu výzvy nebo přidělení grantu také vyloučeni, pokud v době vyhlášení kola výzvy: g) u nich došlo ke konfliktu zájmů; h) se dopustili závažného zkreslení informací předložených poskytovateli grantu, které byly podmínkou účasti v kole výzvy nebo měly tvořit součást smlouvy, nebo tyto informace neposkytli; i) pokusili se získat důvěrné informace nebo ovlivnit pracovní skupinu pro GS nebo poskytovatele grantu v průběhu vyhodnocovacího procesu tohoto či některého z předchozích kol výzvy. V případech uvedených pod body (a), (c), (d), (f), (h) a (i) platí vyloučení na období dvou let od doby, kdy bylo porušení pravidel zjištěno. V případech uvedených pod body (b) a (e), vyloučení platí na období 4 let od data oznámení rozsudku. Žadatelé musí ke svým žádostem přiložit čestné prohlášení, že nespadají do žádné z kategorií výše uvedených pod body (a) až (f). Žadatel musí vyhovovat definici konečného uživatele platné pro příslušné grantové schéma. Partner Žadatelé mohou vystupovat samostatně nebo v konsorciu s partnerskými organizacemi. Partneři žadatele se podílí na přípravě, realizaci nebo spolufinancování akce. Žadatel bude hlavním představitelem konsorcia, a pokud bude konsorciu poskytnut grant, stane se žadatel smluvní stranou (tj. příjemcem finanční pomoci). Subdodavatelé nejsou partnery a řídí se pravidly stanovenými pro zadávání veřejných zakázek v Pokynech pro žadatele. Stránka 8 z 45 celkem

9 Podnikatelský subjekt V rámci SROP se za podnikatelský subjekt považuje podnikatel, který je : osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, nebo osobou 1, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Podpora v rámci opatření SROP se nevztahuje na: podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a na soukromé zemědělce, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu, výrobu, zpracování a uvádění na trh výrobků, jejichž seznam je uveden v příloze E Programového dodatku SROP, verze 0.9 z října 2004, vybrané podniky v tzv. citlivých a specifických sektorech v souladu s přílohou E Programového dodatku SROP, verze 0.9 z října 2004, drobné podnikatele podnikající v oboru dopravy, malé a střední podnikatele podnikající v uhelném průmyslu, činnosti spojené s vývozem, zejména na zavedení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné výdaji při vývozní činnosti, vývoz a na přednostní používání domácího zboží na úkor zboží importovaného.. Malé a střední podniky (MSP) Malí a střední podnikatelé jsou definováni v Příloze I. Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, o podpoře malého a středního podnikání ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004).: Malým a středním podnikatelem se, v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 364/2004, rozumí podnikatel, který má méně než 250 zaměstnanců, má čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 50 milionů EUR (v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou k roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek) nebo celková aktiva nepřesahující 43 milionů EUR (v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou k roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek). U opatření 1.1 se v rámci definice MSP rozlišuje navíc drobný podnikatel, který je podnikatelem podle výše uvedené definice a zaměstnává méně než 10 zaměstnanců jeho roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 2 miliony EUR), a malý podnikatel, což je podnikatel s počtem zaměstnanců od 10 do 49, jehož roční obrat, případně celková aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují 10 mil. EUR. Za malého a středního podnikatele nelze považovat podnikatele, jestliže 25 % nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje, společně nebo individuálně 1 nebo více podnikatelů spojených mezi sebou. S výjimkou investorů uvedených níže (viz 7. odstavec této strany), nelze za malého a středního podnikatele rovněž považovat podnikatele, jestliže 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje společně nebo individuálně 1 nebo více orgánů státní správy nebo kraj. 1 2 odst.2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník Stránka 9 z 45 celkem

10 Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních částek Samostatným je každý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský nebo jako spojený. V případě podnikatelů, které nelze považovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik přičtou údaje každém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem; přičítaná veličina je úměrná % podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší); údaje o každém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo spojen s dotyčným podnikatelem (v plné výši); k údajům za spojeného podnikatele se poměrně přičítají údaje o každém jeho partnerovi. Pokud podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, údaje zahrnuté do konsolidace se plně či poměrně vylučují v závislosti na postavení podnikatele, kterého se konsolidace týká. Partnerskými jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s 1 nebo více spojenými podnikateli 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. Podnikatel se však může považovat za samostatného, i když tento 25% práh dosáhnou nebo přesáhnou následující investoři za předpokladu, že tito investoři veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běžně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků, za předpokladu, že celková investice těchto podniků v tomtéž podniku je menší než EUR; univerzity nebo nezisková výzkumná centra; institucionální investoři vč. fondů regionálního rozvoje; samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 mil. EUR a s méně než obyvateli) nejsou spojeni buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele. Spojení jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: podnikatel má většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v jiném podnikateli; má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě; je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů uvedeného podnikatele. Za spojené se považují rovněž podnikatelé, kteří mají některý z těchto vztahů prostřednictvím 1 nebo více podnikatelů nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených výše. Mezi spojené patří i podnikatelé, kteří mají 1 nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích (tj. trzích pro výrobky nebo služby situovaných přímo nad nebo pod relevantním trhem). Pokud stanovené počty zaměstnanců nebo výše čistého obratu či celkových aktiv podniku v okamžiku závěru 12-ti měsíčního zúčtovacího období překračují nebo nedosahují stanovené hranice počtu zaměstnanců nebo stanovených finančních kritérií, vede to k zisku nebo ztrátě statutu malý a střední podnik pouze opakuje-li se tento jev ve dvou po sobě jdoucích zúčtovacích obdobích. Stránka 10 z 45 celkem

11 Nestátní neziskové organizace(nno) Občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, a jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí. Nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997. V rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace (nikoliv jako nositelé grantových schémat, kteří přerozdělují dotace jiným uživatelům). Do rozpočtu akce NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z finanční pomoci ani fakticky realizován. V případě investic do infrastruktury u akcí předkládaných nepodnikatelskými subjekty, z nichž se získá značný čistý výnos (výnos vyšší než 25 % z celkových nákladů akce), nesmí příspěvek z ERDF překročit 50 % celkových uznatelných nákladů akcí. Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF) Informační systém sloužící pro monitorování implementace programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Vlastní MSSF se skládá ze tří částí: MSSF CENTRAL - informační systém pro řídící orgán, poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace operačního programu. MONIT - informační systém zprostředkujících subjektů, který umožňuje sledování projektů (akcí) od podání žádosti, jejich hodnocení, výběr, až po jejich realizaci a dokončení. ELZA - slouží pro žadatele (konečné uživatele), kteří tento program využijí při vyplňování žádosti a zpráv o průběhu realizace akce. Uznatelné náklady Jedná se o oprávněné náklady akcí, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů a to v souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č.1260/1999, s nařízením Komise (ES) č.1685/1999 ve znění nařízení č.448/2004 anebo v souladu s příslušnými českými legislativními předpisy. Finanční plán SROP i jeho programového dodatku obsahuje pouze uznatelné náklady, spolufinancované z veřejných prostředků (zdroje EU i ČR). Z časového hlediska (výchozí a konečné datum uznatelnosti) budou za uznatelné náklady akcí realizovaných v rámci SROP GS považovány náklady, které budou: vynaloženy nejdříve ode dne registrace Žádosti o financování akce s výjimkou nákladů na projektovou dokumentaci, které jsou u drobných podnikatelů v rámci opatření 1.1 a u malých a středních podniků v rámci podopatření pro 2.kolo výzvy uznatelné od , vynaloženy nejpozději do termínu uvedeného v příslušné výzvě daného grantového schématu, a které současně jsou v souladu s legislativou ES, resp. s legislativou ČR (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory podnikům, životního prostředí apod.). Stránka 11 z 45 celkem

12 Neuznatelné náklady Jedná se o náklady, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Pokud tyto výdaje v akci existují, musí být vykázány ve finančním plánu akce a být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele. Uchování příspěvku ze strukturálních fondů Z hlediska uznatelnosti nákladů může být příspěvek ze strukturálních fondů pro projekty či akce zachován jen tehdy, jestliže v období pěti let ode dne, kdy bylo rozhodnuto o příspěvku ze SF, v nich nedošlo k nějaké podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění, nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury, nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti 2. V případě, že k takovéto změně dojde, musí být provedeny opravy financování (viz následující bod). Opravy financování (vyšetřování nesrovnalostí/nesprávností) V návaznosti na článek 39 nařízení Rady (ES) č.1260/1999 a nařízení Komise (ES) č.448/2001 řídící orgán SROP odpovídá za vyšetřování nesrovnalostí (v české terminologii lze za identický považovat pojem porušení rozpočtové kázně ) a provádí opravy financování, které spočívají v tom, že u projektů či akcí, které nedodrží smluvené podmínky může zrušit bud celý příspěvek Společenství nebo jeho část. Přitom postupuje v souladu s ustanovením 3 písm. e) a 44 zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Veřejná podpora veřejná podpora malého rozsahu (pravidlo de minimis, viz následující odstavec), skupinová výjimka ze zákazu veřejné podpory ve prospěch malého a středního podnikání (tuto výjimku upravuje nařízení Komise (ES) č.70/2001), Výjimka ze zákazu veřejné podpory byla pro SROP povolena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dne (č.j. VP/S 20a/04-160). Pravidlo "de minimis" Veřejná podpora malého rozsahu (podpora "de minimis") poskytnutá jednomu podniku je podporou, která v období tří let nepřesáhne částku v Kč odpovídající EUR; jedná se o hrubé částky, to znamená před srážkou přímé daně. Nová podpora de minimis může být poskytnuta teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis v relevantním období tří let nepřesáhne výše uvedený limit. Podrobnosti stanoví nařízení Komise (ES) č.69/ Článek 30 odst.4 nařízení Rady (ES) č.1260/99. Stránka 12 z 45 celkem

13 Vykazování počtu zaměstnanců v rámci SROP Společný regionální operační program bude přispívat k naplňování strategie sociální integrace a zaměstnanosti v ČR podporou vytváření pracovních příležitostí. Vytvoření hrubých pracovních míst patří mezi významné kvantitativní cíle programu, a je proto jedním z hodnotících kritérií při hodnocení akcí. Příjemce dotace (konečný příjemce/uživatel) je povinen nově vzniklá pracovní místa vytvořit do jednoho roku od ukončení realizace akce. Vytvoření nových pracovních míst se sleduje od data registrace Žádosti o financování akce. Tato pracovní místa musí konečný příjemce/uživatel zachovat: 1. U žádostí podpořených z Evropského sociální fondu, tzn. U grantového schématu Síť sociální integrace, tři roky od podpisu Smlouvy o financování akce. 2. U ostatních grantových schémat pět let od podpisu Smlouvy o financování akce. Nositelem nově vzniklých pracovních míst může být konečný uživatel a také partneři akce, včetně provozovatelů vzniklé investice. Pracovní místa však musí vzniknout v přímé souvislosti s akcí. Prokazování nově vzniklých pracovních míst Koneční uživatelé uvedou v prvé průběžné zprávě přepočtený stav svých zaměstnanců k datu registrace Žádosti o financování akce za období šesti kalendářních měsíců předcházejících registraci Žádosti o financování akce. Za ostatní subjekty, u kterých má dojít ke sledovanému nárůstu pracovních míst (za partnery akcí vč. obcí, krajů a jimi zřizovaných organizací - a za provozovatele investice), uvedou koneční uživatelé přepočtený stav zaměstnanců těchto ostatních subjektů ke stejnému datu. V dalších pravidelných hlášení uvádí konečný uživatel nárůst nových pracovních míst ve své organizaci a také u ostatních dotčených subjektů. Po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst (nejpozději do jednoho roku od ukončení realizace akce) uvede konečný uživatel v pravidelném hlášení přepočtený stav svých zaměstnanců a partnerů, příp. provozovatelů investice. Během sledovaného období může dojít u konečného uživatele, partnerů akce nebo provozovatelů investice k poklesu celkového počtu zaměstnanců způsobenému reorganizací, restrukturalizací nebo změnami výrobního programu. Pracovní místa vzniklá v souvislosti s akcí musí zůstat vždy zachována, aby konečný uživatel neohrozil proplacení dotace nebo ji nemusel vracet. Případný pokles počtu ostatních pracovníků musí kontrolním orgánům zdůvodnit a doložit, že se nejedná o pracovní místa související s podpořenou akcí. Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Vychází ze zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, 2. Přepočtený počet zaměstnanců se zjistí jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci žadatele o podporu, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu. K vytvoření nových pracovních míst nesmí dojít přesunem pracovníků z jiné provozovny konečného uživatele, partnera či provozovatele investice v rámci Moravskoslezského kraje. Stránka 13 z 45 celkem

14 Indikátory a jejich kvantifikace Každý žadatel je povinný v rámci Žádosti o financování akce doložit monitorovací ukazatele akce a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci SROP nebo v jeho programovém dodatku. Indikátory, stanovené metodou exante (předběžné hodnocení) budou mít klíčový význam při hodnocení realizace akce a při jejich nedodržení může dojít i k částečnému nebo úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných indikátorů je uveden v přílohách A, B, C, D této příručky. Indikátory mohou mít podobu 3 : a) indikátorů výstupu vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných firem apod.), b) indikátorů výsledků vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, akce) přinesl, poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců, tyto ukazatele mohou být fyzické nebo finanční povahy, c) indikátorů dopadu vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků na konečného uživatele. Je možné definovat dva typy dopadů: specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, nicméně souvisí přímo s provedenými akcemi, globální dopady jsou dlouhodobé účinky ovlivňující širší populaci. 3 Problematika monitorovacích ukazatelů je popsána v materiálu Komise ES Pracovní pokyn č.3: Ukazatele pro monitorování a hodnocení - indikativní metodika, 06/1999, český překlad MMR v rámci edice Strukturální fondy svazek 7/99 Stránka 14 z 45 celkem

15 4 ZÁKLADNÍ RÁMEC GRANTOVÝCH SCHÉMAT MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 4.1 Globální cíl Strategie SROP zahrnuje definování globálního cíle, specifických cílů (4 specifické cíle), z nichž vychází definování jednotlivých priorit a opatření programu. Globálním cílem SROP je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Strategie SROP respektuje pět horizontálních principů udržitelný rozvoj, rovné příležitosti, rozvoj informační společnosti, sociální integrace a zaměstnanost a vyvážený rozvoj regionů. 4.2 Specifické cíle SROP zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel, vytvářením nových pracovních příležitostí; všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí; zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a pracovnímu uplatnění; zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Stránka 15 z 45 celkem

16 4.3 Struktura SROP V návaznosti na strategické cíle a horizontální principy zahrnuje odsouhlasená struktura SROP celkem 4 priority (strategická priorita přijatá v rámci programu), které se dále dělí do 9 opatření. Přehled o prioritách a opatřeních SROP je obsažen v následujícím tabulce: Číslo priority, opatření Priorita 1 Opatření 1.1 Priorita 2 Opatření 2.1 Podopatření Podopatření Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Priorita 4 Opatření 4.1 Podopatření Podopatření Opatření 4.2 Podopatření Podopatření Název priority, opatření Regionální podpora podnikání Podpora podnikání ve vybraných regionech Regionální rozvoj infrastruktury Rozvoj dopravy v regionech Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Regenerace a revitalizace vybraných měst Rozvoj lidských zdrojů v regionech Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Podpora sociální integrace v regionech Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu Stručný popis jednotlivých opatření SROP, včetně postupu, jak žádat o pomoc z těchto opatření je uveden v Příručce pro žadatele SROP, která je spolu s dalšími dokumenty SROP k dispozici na internetu na stránkách Stránka 16 z 45 celkem

17 4.4 Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje Jednotlivé kraje ČR byly v rámci SROP pověřeny zprostředkováním pomoci SF ve vybraných opatřeních realizací grantových schémat. Moravskoslezský kraj připravil tato GS: Program Společný regionální operační program Priorita Opatření/Podopatření Grantové schéma 1.Regionální podpora podnikání 3.Rozvoj lidských zdrojů v regionech 4.Rozvoj cestovního ruchu 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech 3.2 Podpora sociální integrace v regionech 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruchu Podpora regionální a místní infrastruktury CR 4.5 Stručná charakteristika grantových schémat 4 Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Síť sociální integrace Jednotný komunikační styl Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch (pro podnikatelské subjekty) Grantové schéma Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Cíl:. - rozvoj stávajících malých a středních podniků zaměřený na vytváření nových pracovních míst, - diverzifikace ekonomické základny regionu, - posílení a zefektivnění stávajících podniků nákupem konzultačních a poradenských služeb. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou investiční akce malých a středních podniků, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa. Podpora se vztahuje rovněž na konzultační nebo poradenskou činnost související s přípravou a realizací akce a rozvojem podniku. Investice se mohou vztahovat na modernizaci, rozšíření, reorganizaci existujících podniků, spojené se vznikem nových pracovních míst. Součástí investiční akce může být i zavádění nových technologií a výrobků (do 40 % celkových uznatelných nákladů akce). Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat malé a střední podniky s minimálně tříletou historií, které se zaváží k vytvoření určitého počtu nových pracovních míst. Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, se pohybují od 0,5 do 2 mil. Kč podle počtu zaměstnanců podniku. Maximální velikost akce není s výjimkou drobných podniků omezena, bude však brán v úvahu počet vytvořených pracovních míst. Za přiměřenou bude považována dotace do výše 700 tis. Kč na jedno vytvořené pracovní místo. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu bude ze zdrojů EU a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 148 mil.kč. 4 Bližší informace a podrobné podmínky jsou uvedeny v přílohách A D této příručky Stránka 17 z 45 celkem

18 4.5.2 Grantové schéma Síť sociální integrace Cíl: Cílem grantového schématu je: 1. zvýšit sociální integraci a zaměstnanost v Moravskoslezském kraji s ohledem na podporu rovných příležitostí a zapojování partnerství na místní úrovni, 2. snížit výskyt sociálně patologických jevů v regionu se zaměřením na prevenci. Zaměření podporovaných akcí: V rámci grantového schématu jsou podporovány aktivity, jejichž přehled spolu s příklady aktivit, zohledňujících v rámci GS regionální hlediska, uvádí následující souhrn: Sociální integrace střediska motivace, pracovní rehabilitace a doprovodu sociálně ohrožených osob - rozvoj služeb podporovaného zaměstnávání - motivační, rehabilitační a chráněné programy v dílnách (včetně skupiny dlouhodobě nezaměstnaných) podpora získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností - programy vzdělávání vedoucí k sociální integraci osob ohrožených sociální exkluzí intervenční programy ve prospěch skupin ohrožených sociální exkluzí - program rozvoje sítě občanských poraden a služeb pro oběti domácího násilí - rozvoj sítě služeb azylových domů a domů na půli cesty - reintegrační programy pro občany po návratu z výkonu trestu - programy pro mladisté po opuštění školských zařízení pro ústavní výchovu rozvoj terénních sociálních služeb zaměřených na - rozvoj služeb osobní asistence pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace - rozvoj asistence v sociálně ohrožených rodinách pro děti a mládež ohrožené delikvencí a dlouhodobě nezaměstnané - programy nestátních neziskových organizací pro začleňování všech typů sociálně vyloučených skupin osob s důrazem na venkovské oblasti rozvoj specializovaných rezidenčních služeb - rozvoj služeb chráněného a podporovaného bydlení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Podpora partnerství a zpracování komunitních plánů programy vytváření místních partnerství a budování místních komunit a programy zpracování komunitních plánů a rozvoje občanské společnosti na místní úrovni - podpora zavádění komunitního plánování obcí a realizace výstupů z komunitního plánování Zlepšení životních podmínek v obcích programy nestátních neziskových organizací podporující optimální sladění profesního a rodinného života - rozvoj služeb respitní péče (odlehčovací služby, úlevová péče) vzdělávací, kulturní a sociální programy pro zlepšení životních podmínek obyvatel obcí a regionů - podpora veřejně účelných aktivit občanských sdružení občanů s omezenou schopností pohybu a orientace programy bezpečnosti obyvatel všechny cílové skupiny Prevence sociálně patologických jevů programy prevence sociálně patologických jevů - nízkoprahová denní centra pro děti a mládež - programy pro mládež od 15 do 25 let programy péče o osoby závislé na drogách - podpora realizace sekundární protidrogové prevence - podpora realizace terciární protidrogové prevence Z důvodu financování grantového schématu Síť sociální integrace z Evropského sociálního fondu jsou výše uvedené aktivity vázány na vytvoření pracovních míst. Stránka 18 z 45 celkem

19 Předkladatelé akcí v oblasti aktivní politiky na trhu práce budou muset prokázat, že nepředkládají podobný projekt v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat následující koneční uživatelé - obce, svazky obcí, organizace zřizované obcemi či krajem a nestátní neziskové organizace. V rámci GS nemohou působit podnikatelské subjekty jako koneční uživatelé. Jak velkou podporu lze získat: Podpora bude poskytována vybraným akcím konečných uživatelů formou dotace. Její poskytnutí bude záviset na výši celkových uznatelných nákladů projektu (akce). Minimální výše celkových uznatelných nákladů na akci, na kterou lze poskytnout dotaci činí ,- Kč. V případě nestátních neziskových organizací (NNO) činí podpora 100 % celkových nákladů na akci. Ostatní koneční uživatelé musí zajistit částečné spolufinancování akcí z vlastních zdrojů v minimální výši 10 % celkových uznatelných nákladů akce a mohou získat podporu až do výše 90 % celkových uznatelných nákladů na akci. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu bude ze zdrojů EU, státního rozpočtu a rozpočtu Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 61,8 mil. Kč Grantové schéma Jednotný komunikační styl Cíl: Cílem grantového schématu je posílení pozitivního image Moravskoslezského kraje rozšířením a zkvalitněním regionálních a místních služeb poskytovaných v oblasti cestovního ruchu a zviditelnění Moravskoslezského kraje. Výsledky podpořených akcí v rámci tohoto GS by měly přispívat ke zlepšení a zvýšení informovanosti o přírodních a kulturních zajímavostech v kraji a také ke zvýšení účinnosti a kvality regionálního marketingu. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou neinvestiční akce malých a středních podniků a subjektů veřejného a neziskového sektoru, zaměřené na tvorbu propagačních materiálů pro podporu cestovního ruchu či místních a regionálních systémů informování turistů, tvorbu produktů v cestovním ruchu a jejich propagaci, propagační a informační kampaně, semináře, sympozia a vytváření partnerství v oblasti cestovního ruchu, to vše na regionální úrovni. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu s minimálně dvouletou historií, dále obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji nebo obcemi a nestátní neziskové organizace. Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout malým a středním podnikům do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce, veřejným a neziskovým subjektům až do výše 90 % celkových uznatelných nákladů na akci. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, je ,- Kč. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu v bude ze zdrojů EU, státního rozpočtu a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 31,3 mil. Kč. Stránka 19 z 45 celkem

20 4.5.4 Grantové schéma Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Cíl: Cílem předloženého grantového schématu je zvýšení standardu ubytovacích zařízení na certifikovanou úroveň včetně jejich zázemí a zkvalitnění další turistické infrastruktury regionu. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou investiční akce malých a středních podniků, zaměřené na zvýšení standardu ubytovacích zařízení na certifikovanou úroveň, zkvalitnění stravovacího, sportovně-rekreačního a technického zázemí certifikovaných ubytovacích zařízení, a na výstavbu a modernizaci další turistické infrastruktury v oblasti letní, zimní i celoroční turistiky a na rekonstrukci kulturních a technických památek. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu s minimálně dvouletou historií. Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout do výše 50 % uznatelných nákladů akce. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, jsou 2 mil. Kč. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu v zdrojů EU a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 20,5 mil. Kč. bude ze Stránka 20 z 45 celkem

21 5 PODMÍNKY GRANTOVÝCH SCHÉMAT 5.1 Všeobecné podmínky Podpora bude poskytována na realizaci vybraných akcí konečných uživatelů formou grantu (tzv. nevratná přímá pomoc ve smyslu čl.28 odst.3 nařízení Rady (ES) č.1260/1999). Grant z programu SROP bude poskytnut vybraným konečným uživatelům vždy ze zdrojů soustředěných na Zvláštním účtu grantového schématu Moravskoslezského kraje, který bude naplňován ze strukturálních fondů (v případě SROP se jedná o ERDF a ESF), prostřednictvím Národním fondu (na tyto prostředky je ve smyslu 6 odst.2 zákona č.218/2000 Sb. nahlíženo jako na příjmy státního rozpočtu) a z veřejných prostředků ČR, kterými může být státní rozpočet a rozpočet Moravskoslezského kraje. Na grant není právní nárok. Grant bude poskytnut na základě: Žádosti (formulář žádosti ELZA), příslušných povinných příloh, které jsou stanoveny pro každé GS odlišně (viz příloha Pokynů pro žadatele). O poskytnutí prostředků grantového schématu konečným uživatelům rozhodne poskytovatel této podpory Moravskoslezský kraj na základě hodnotící zprávy ATGS, předložené Pracovní skupinou pro GS ke schválení zastupitelstvu kraje. Smlouva o financování GS, která bude uzavřena mezi Řídícím orgánem SROP a konečným příjemcem, musí zahrnout všechny subjekty podílející se na financování akce. Před uzavřením Smlouvy o financování GS musí být vydána příslušná rozhodnutí o poskytnutí pomoci z jednotlivých výše uvedených zdrojů; rozhodnutí musí na Smlouvu vhodným způsobem odkazovat s tím, že dílčí podmínky mohou být stanoveny Smlouvou. 5 Poskytnutí grantu závisí na velikosti akcí, měřené jejich celkovými uznatelnými náklady. V případě, že tyto náklady budou nižší než tzv. minimální přípustná hranice uznatelných nákladů, nebude možno tyto akce financovat v rámci SROP. Před uzavřením Smlouvy o financování akce musí žadatel prokázat finanční připravenost buď vlastními prostředky nebo formou závazného úvěrového příslibu či úvěrovou smlouvou ve výši: o jednoetapová akce - 100% krytí celé akce, o víceetapová akce - 100% finanční krytí min. první věcné etapy akce. Účast akce v grantovém schématu vylučuje možnost čerpání grantů na tutéž akci v dalších českých nebo zahraničních programech. Poskytnutí grantu bude u všech zdrojů účelově vázáno na realizaci schválené akce, jejíž závazné parametry, harmonogram a podmínky čerpání účelově vázaných výdajů budou nedílnou součástí Smlouvy o financování akce. Platby konečným uživatelům budou prováděny v českých korunách. Při výběru dodavatelů budou respektovány postupy pro zadávání veřejných zakázek obecně platné pro SROP, jak jsou specifikovány v příloze 1 Pokynů pro žadatele. Porušení těchto pravidel je důvodem k odnětí grantu. 5 Náležitosti rozhodnutí o poskytnutí prostředků z Národního fondu a ze státního rozpočtu a obsah smlouvy o financování (uzavřené mezi řídícím orgánem SROP a konečným příjemcem) vymezuje aktualizovaný materiál ministerstva financí Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v bodech II/8 a II/9 (MF, č.j. 551/63127/2004 z ). Stránka 21 z 45 celkem

22 Majetek pořízený z poskytnutého grantu (hmotný a nehmotný investiční majetek) bude ve vlastnictví konečného uživatele, který jej zahrne v rámci vedení účetnictví (zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví). Majetek, který bude pořízen z poskytnutého grantu, nesmí být po dobu 5 let ode dne podpisu Smlouvy převeden konečným uživatelem na jiného majitele, nebo použit na jiné účely, nesouvisející přímo s předkládanou akcí. Na majetek žadatele o podporu nesmí být vyhlášen konkurs nebo žadateli o podporu nesmí být povoleno vyrovnání nebo být zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Proti majetku žadatele o podporu nemůže být veden výkon rozhodnutí, žadatel o podporu nemůže být v úpadku. Žadatel o podporu musí veškeré poskytnuté finanční prostředky, majetek a závazky vést v účetnictví v souladu se zákonem č.563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškami č.500, 504 a 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v souladu s českými účetními standardy platnými pro příslušnou účetní jednotku. Koneční uživatelé, kteří nevedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinni vést, v případě příjmu pomoci od EU, daňovou evidenci podle zákona č.586/1992 Sb. o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, rozšířenou o dodatečné požadavky: příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu 11 zákona č. 563/1991 Sb, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně písemně chronologicky vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost, při kontrole konečný uživatel poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu. Konečný uživatel je povinen zabezpečit pojištění ve výši celkově zrealizovaného pojistitelného majetku pořízeného z finanční pomoci SROP proti jeho poškození, zničení a ztrátě, a to po dobu min. 5 let od vydání podpisu Smlouvy o financování akce. Pojistná smlouva musí být předložena při nejbližším doložení průběžné zprávy následující od uzavření této pojistné smlouvy. Případné hlášení o pojistné události je konečný uživatel povinen neprodleně předložit Moravskoslezskému kraji, který po projednání může příslušné pojišťovně vydat souhlas s proplacením pojistného konečnému uživateli. Použití poskytnutého grantu včetně plnění závazných údajů a ukazatelů akce podléhá kontrole ze strany Moravskoslezského kraje, MMR a dalších kontrolních orgánů státní správy ve smyslu 39 zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a 14 zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V případě, že dotace nebude použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně pokud nebudou dodrženy rozhodující projektované parametry akce a případně další podmínky uvedené v rozhodnutí (Smlouvě o financování akce), vystavuje se konečný uživatel grantu postihům podle 44 zákona č.218/2000 Sb. Moravskoslezský kraj může zahájit řízení o odnětí dotace, došlo-li po uzavření Smlouvy o financování akce ke zjištění, že uvedené údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé. Výše grantu (v %) bude vždy propočítána k celkovým uznatelným nákladům akcí. Případné neuznatelné náklady akce budou vždy hrazeny ze zdrojů žadatelů (soukromé zdroje nebo příslušné veřejné rozpočty ČR) a nezapočítávají se do propočtu výše grantu. Veškeré náklady, které nejsou v souladu s uznatelnými náklady akce, nebo náklady vzniklé v průběhu realizace akce, které mají charakter uznatelných nákladů, avšak půjdou nad rámec rozpočtových nákladů akce (vícenáklady), je konečný uživatel povinen hradit ze svých vlastních zdrojů. Stránka 22 z 45 celkem

23 5.2 Podmínky pro účast v programu Tato kapitola obsahuje obecná pravidla grantových schémat. Specifické podrobnosti jsou uvedeny v přílohách A D pro jednotlivá grantová schémata Vymezení žadatelů V rámci grantových schémat se mohou o podporu ucházet následující žadatelé, kteří jsou konečnými uživateli : obce (viz zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)), svazky obcí (podle 49 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích), organizace zřizované nebo zakládané obcemi ( 23 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), kraje (viz zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), organizace zřizované nebo zakládané kraji ( 23 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), podnikatelé (viz Definice pojmů těchto pokynů pojmy podnikatelský subjekt, malé a střední podniky), nestátní neziskové organizace (viz Definice pojmů těchto pokynů) Požadavky na žadatele Žadatelé musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byli způsobilí pro udělení grantu: musí mít své sídlo v České republice. Žadatel musí být schopen prokázat, že má odpovídající vazby na region, ve kterém bude akce implementována, a je schopen akci realizovat a zajistit, aby měla akce pro region trvale udržitelný přínos; musí přímo zodpovídat za přípravu a řízení akce, nesmí působit jako prostředník; musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění existence organizace během celé akce, a k účasti na jejím financování; musí být zkušení a prokázat svou schopnost řídit akce většího rozsahu odpovídající velikosti akce, pro niž je požadován grant. Potenciální žadatelé a jejich partneři (kde to přichází v úvahu) nejsou oprávněni se účastnit kola výzvy nebo získat grant, pokud: (a) na jejich majetek byl prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy, mají pozastavené podnikatelské aktivity, byl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných právních předpisů České republiky; (b) je jejich majetek předmětem žaloby u soudních orgánů nebo je předmětem ručení 3.osobě; (c) byli pravomocně odsouzeni za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (tzn. že proti rozsudku se již nelze odvolat); (d) dopustili se jednání závažným způsobem odporujícího profesní etice, které jim poskytovatel grantu jakýmikoli oprávněnými prostředky prokáže; (e) neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení právních norem země, v níž mají své sídlo či místo podnikání; Stránka 23 z 45 celkem