PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. not applicable for a stand alone DTS. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SEK(2011) 1142 v konečném znění C7-0335/11 CS PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ not applicable for a stand alone DTS Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 {KOM(2011) 615 v konečném znění} {SEK(2011) 1141 v konečném znění}

2 1. SHRNUTÍ Tento dokument je posouzením dopadů legislativního návrhu nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (nařízení o společných ustanoveních). Týká se záležitostí souvisejících s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem (ESF) a Fondem soudržnosti v programové období po roce Doplňuje ho posouzení dopadů pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Je součástí balíčku posouzení dopadů, do kterého patří rovněž posouzení dopadů nařízení o EFRR, Fondu soudržnosti a evropské územní spolupráci a posouzení dopadů nařízení o ESF. Byly uspořádány rozsáhlé veřejné konzultace, například skupina na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti, pracovní skupina pro podmíněnost a veřejná konzultace ohledně závěrů páté zprávy o soudržnosti, která proběhla od 12. listopadu 2010 do 31. ledna Pátá zpráva o soudržnosti a následná hodnocení různých programů z let 2000 až 2006 prokazují, že politika soudržnosti významně přispěla k šíření růstu a prosperity v celé Unii a umožnila plnění evropských politických priorit při současném snížení hospodářských, sociálních a územních rozdílů 2. Existuje však ještě řada problémů, jimiž je třeba se zabývat Problémy související se schopností poskytovat evropskou přidanou hodnotu a) Zeměpisné rozložení podpory Tento problém se týká optimálního zeměpisného pokrytí politiky soudržnosti. Někteří argumentují, že je nutno zachovat plné pokrytí, aby se podpořila strategie Evropa 2020 ve všech regionech a dále se snížily rozdíly v rámci Unie. Jiní tvrdí, že se stále rostoucím tlakem na veřejné finance lze zdroje přidělované bohatším regionům využít lépe. b) Zaměření na omezený počet priorit v souladu se strategií Evropa 2020 Existují pádné důvody pro to, aby se politika soudržnosti zaměřila na priority EU. Strategie Evropa 2020 poskytuje jednak jasný soubor společných záměrů, včetně hlavních cílů a stěžejních iniciativ, a jednak jasný rámec pro stanovení priorit financování. Explicitní propojení politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020 tudíž představuje možnost i nadále pomáhat chudším regionům EU srovnat krok s ostatními částmi Unie a zároveň dále rozvíjet politiku soudržnosti tak, aby se z ní stala důležitá hybná síla růstu pro celou EU. Aby k tomu skutečně došlo, je třeba vyřešit řadu problémů. a) Nedostatečné zaměření na strategické cíle. Řada studií a následných hodnocení zjistila problémy spočívající v nedostatečném zaměření na strategické cíle, v nedostatečné orientaci na výkonnost a v nedostatku pobídek, které by podporovaly zaměření na dosahování 1 Výsledky veřejné konzultace ohledně závěrů páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, která se uskutečnila v Bruselu, pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2011) 590 v konečném znění, Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, listopad Následné hodnocení programů politiky soudržnosti na období let spolufinancovaných z EFRR (cíle č. 1 a 2), souhrnná zpráva, kterou vypracovaly Applica, Ismeri a Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia v dubnu Podrobnější diskuse o dosažených výsledcích a nedostatcích v oblasti politiky soudržnosti při snižování rozdílů je uvedena v oddílu /9

3 výsledků. V období let 2007 až 2013 se objevily pokusy řešit tento problém větším zaměřením na strategické priority a cíle, avšak s omezeným dopadem. b) Nedostatečná předvídatelnost objemů finančních prostředků pro ESF. Navzdory důležitosti pracovních míst a dovedností pro strategii Evropa 2020 se v posledních čtyřech programových obdobích význam poměru přídělů pro ESF vůči souhrnným přídělům pro (ESF, EFRR a Fond soudržnosti) postupně snižoval z 40 % v období až na 22 % v současném programovém období. c) Nedostatečná koordinace. Se dvěma výše uvedenými problémy souvisí i otázka nedostatečné koordinace a doplňkovosti mezi jednotlivými fondy (ESF, EFRR a Fondem soudržnosti) a dalšími politikami a finančními nástroji EU, jakož i národními programy reforem jednotlivých členských států. Pokud jde o koordinaci, zainteresované strany si často stěžují na složitost v důsledku překrývání programů nebo nedostatku koordinace na strategické úrovni Problémy související s výkonností politiky Jakožto politika založená na zásadách sdíleného řízení se politika soudržnosti často vyznačuje napětím mezi zaměřením na co nejlepší výsledky na jedné straně a předvídatelným přídělem finančních prostředků na sedmileté období s přísně časově vymezenými požadavky na čerpání na straně druhé. Podmínky týkající se politického, regulačního a institucionálního rámce Efektivita strukturálních fondů závisí na správné makroekonomické politice, příznivém mikroekonomickém prostředí a robustním institucionálním rámci. Makrofiskální podmínky Stávající regulační rámec předpokládá makrofiskální podmíněnost v rámci Fondu soudržnosti s cílem posílit provádění programů stability a konvergenčních programů a vyvarovat se nadměrného schodku. Je zde prostor pro úpravu stávajících pravidel tak, aby byla v souladu s opatřeními pro prosazování nového Paktu stability a růstu, jež mají být přijata v rámci šestého balíčku týkajícího se správy hospodářských záležitostí. Výkonnost z hlediska dosahování záměrů a stanovených cílů Ačkoli z následného hodnocení za období let 2000 až 2006 vyplývá, že politika soudržnosti měla významné a okamžité přenesené účinky na domácí politiky, zejména v oblasti strategického plánování, kultury hodnocení a orientace na výkonnost ve vnitrostátních politikách, stále přetrvává řada problémů, pokud jde o sledování a hodnocení, takže je obtížné posuzovat výkonnost Problémy související s prováděním politiky Správné, účinné a efektivní řízení využívání prostředků politiky soudržnosti vyžaduje náležité, efektivní a transparentní struktury v rámci celostátních a regionálních orgánů veřejné správy Odůvodnění opatření EU Opatření na úrovni EU je oprávněné jak na základě cílů stanovených v článku 174 Smlouvy, tak na základě zásady subsidiarity. Právo jednat je zakotveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, který 3/9

4 říká, že [Unie] podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy, jakož i v článku 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, který výslovně stanoví, že Unie má tuto politiku provádět prostřednictvím strukturálních fondů, a v článku 177, který vymezuje úlohu Fondu soudržnosti. Cíle Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) jsou vymezeny v článcích 162, 176 a CÍLE Obecným cílem vymezeným ve Smlouvě je podporovat vyvážený a harmonický rozvoj členských států a regionů a snižovat rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů. Specifické cíle jsou napomáhat členským státům a regionům, aby podporovaly inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v souladu se strategií Evropa 2020 tím, že řeší konkrétní problémy. Vzhledem k rozsahu tohoto posouzení dopadů je specifickým cílem zajistit, aby se prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti využívaly: způsobem, který poskytuje vysokou evropskou přidanou hodnotu, efektivně tzn. způsobem umožňujícím dosáhnout maximálního dopadu, účinně tzn. způsobem, který minimalizuje výskyt faktorů, jež snižují účinnost, jako jsou například zbytečné správní požadavky nebo nadměrně komplikované postupy, a který motivuje k účinnému využívání zdrojů. Takové obecné otázky se promítají do těchto operačních cílů politiky: soustředění prostředků politiky soudržnosti na rozvoj rámcových podmínek pro udržitelný rozvoj a růst je nezbytné k dosažení co nejvyšší evropské přidané hodnoty, poskytnutí vhodných mechanismů v rámci nařízení umožňujících úplný soulad se strategií Evropa 2020, jejími záměry a hlavními cíli, zajištění optimální koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími finančními nástroji, stanovení jasných a měřitelných cílů, dosažení správné rovnováhy mezi nízkými správními náklady / nízkou administrativní zátěží pro řídící orgány a příjemce na straně jedné a minimalizací rizika pro rozpočet EU na straně druhé. 3. MOŽNOSTI, ANALÝZA A POROVNÁNÍ Dne 29. června 2011 přijala Komise návrh víceletého finančního rámce na období , který vyzval k posílení efektivity výdajů na soudržnost. Tento návrh se odráží v koncepci řady navrhovaných možností Poskytování evropské přidané hodnoty V rámci zeměpisného soustředění podpory předpokládá možnost č. 1 uplatnění scénáře, podle 4/9

5 kterého nedojde k žádné změně politiky, takže podpora se bude i nadále zaměřovat na méně rozvinuté regiony, přičemž stávající konvergenční regiony, které přesahují hranici 75 %, by měly dostávat podporu v režimu jejího postupného ukončování. Možnost č. 2 by byla podobná, avšak s tím hlavním rozdílem, že by byla zavedena nová kategorie přechodových regionů, která nahradí stávající statistické režimy postupného ukončování podpory a zavádění podpory. Možnost č. 3 by představovala radikálnější přístup, podle něhož by podporu v rámci politiky soudržnosti vůbec nedostávaly členské státy s průměrným HND na obyvatele vyšším než 90 % průměru Unie. Podle možnosti č. 3 by regiony, na něž se vztahuje režim postupného zavádění a postupného ukončování podpory, jakož i konkurenceschopné regiony neměly na zásahy v rámci politiky soudržnosti nárok. Tabulka 1: Příděly rozpočtových prostředků pro jednotlivé možnosti Možnost č. 1 Možnost č. 2 Možnost č. 3 Méně rozvinuté regiony 70,3 % 67,9 % 100 % Přechodové regiony 8,4 % 13,5 % 0 % Více rozvinuté regiony 21,3 % 18,6 % 0 % Celkem 100 % 100 % 100 % Možnosti č. 1 a 2 by zajistily pokrytí při různé intenzitě podpory veškerého obyvatelstva EU. Proto by podporu v rámci politiky soudržnosti dostávaly všechny regiony EU, zatímco možnost č. 3 by zajistila, aby se prostředky politiky soudržnosti soustředily pouze na zaostávající členské státy. Pouze možnost č. 2 poskytuje komplexnější pokrytí obyvatelstva v rámci kategorie přechodových regionů, přičemž ze všech možností dosahuje nejvyššího růstu HDP a současně poskytuje vysokou míru podpory pro zaostávající regiony. V rámci zaměření na priority EU možnost č. 1 předpokládá, že dojde na úrovni EU k vyčlenění výdajů na cíle strategie Evropa 2020 prostřednictvím obecných strategických zásad Společenství. Možnost č. 2 zachází dále: nabízí škálu tematických cílů, které přímo souvisejí se strategií Evropa 2020 a vymezují investiční priority pro fondy. Zaměření na priority EU bude posíleno stanovením minimálních podílů podpory ze strukturálních fondů v určitých oblastech politiky. Vzhledem k omezenému zeměpisnému pokrytí v rámci možnosti č. 3 dochází k zaměření na priority EU pouze v méně rozvinutých členských státech. Možnost č. 1 představuje flexibilnější přístup pro členské státy prostřednictvím ustanovení o vyčlenění prostředků, zatímco varianta č. 2 poskytuje viditelnější a komplexnější propojení s hlavními cíli a integrovanými hlavními směry strategie Evropa Možnost č. 3 se soustředí pouze na priority EU v méně rozvinutých zemích. Proto možnost č. 2 nejvíce přispívá k hlavním cílům, zatímco možnost č. 1 by vedla k roztříštěnosti zásahů v rámci politiky soudržnosti. Pokud jde o viditelnost a předvídatelnost financování pro ESF, pouze možnosti č. 2 a 3 by zajistily minimální podíly pro ESF, zatímco možnost č. 1 by členským státům umožňovala, aby si flexibilně sjednávaly své příděly z ESF v souladu se svými potřebami. V rámci koordinace s ostatními politikami a finančními nástroji EU představují možnosti č. 1 a 2 odstupňovaný přístup ke strategickému sladění se strategií Evropa Zatímco možnost č. 1 umožňuje volné sladění na základě nezávazných strategických zásad Společenství, možnost č. 2 nabízí komplexnější sladění s cíli strategie Evropa 2020 prostřednictvím společného strategického rámce a smlouvy o partnerství, zatímco možnost č. 3 znamená, že se neprovádí žádné sladění nad rámec formálního dodržování obecných pravidel. Příspěvek k hlavním cílům strategie Evropa 2020 je nejvyšší u možnosti č. 2 v důsledku jejího závaznějšího strategického rámce, nižší u možnosti č. 1 a nejnižší u možnosti č. 3 v důsledku její nezávazné povahy a menšího zeměpisného pokrytí. 5/9

6 Díky zeměpisnému zaměření prostřednictvím koordinace s ostatními politikami a finančními nástroji EU přináší nejvyšší evropskou přidanou hodnotu možnost č Zvýšení výkonnosti politiky Možnost č. 1 Status quo V rámci možnosti spočívající v pokračování dosavadní politiky bez jakýchkoli změn by i nadále existovaly tyto druhy podmíněnosti: makrofiskální podmíněnost v rámci Fondu soudržnosti (přestože dosud nikdy nebyla prosazována), procedurální shoda, dodržování odvětvových právních předpisů EU přímo použitelných na investice a některé druhy tematické podmíněnosti spojené se strategickými rámci. Hlavní výhodou této možnosti je, že nepředstavuje žádné nové požadavky kladené na řídící orgány. Hlavní nevýhodou je, že případy malé účinnosti, které souvisejí s nedostatečnou institucionální kapacitou, nedostatečným souladem s právními předpisy EU a s nedostatky fiskální politiky a strategických rámců, by existovaly i nadále. Makrofiskální podmíněnost Fondu soudržnosti by zůstala nepovinná. Neexistence systému odměňování a vytváření pobídek k lepší výkonnosti omezuje dopad na účinnost a efektivitu politiky Možnost č. 2 Předběžné podmínky Předběžná podmíněnost souvisí se splněním podmínek týkajících se strategického, regulačního a institucionálního rámce, jakož i provádění politiky v souladu s politickými pokyny EU. Tyto podmínky mohou být často stanoveny ještě předtím, než se přijme nová generace programů. V některých případech v závislosti na konkrétních souvislostech však mohou být další změny či úpravy nezbytné a mohou být spojeny se závazným časovým plánem rozlišeným podle členských států a regionů. Sledovalo by se skutečné plnění závazků. Hlavní výhodou této možnosti je, že by zvýšila efektivitu výdajů na soudržnost zavedením regulačních, strategických a institucionálních podmínek, které je nutno splnit, aby byly investice efektivní. Hlavní nevýhoda této možnosti spočívá v nebezpečí opoždění začátku programů a ve zvýšení administrativní zátěže Možnost č. 3 - Výkonnostní rámec a výkonnostní rezerva Byl by zaveden výkonnostní rámec, které by vyjadřoval zamýšlené tempo pokroku směrem k záměrům a cílům stanoveným na začátku období, a to zavedením průběžných cílů tzv. milníků. Ty by souvisely se závazky, výstupy a případně výdaji a výsledky. Výkonnostní rámec by byl odsouhlasen ve smlouvách o partnerství a v programech. Výkonnostní rezerva by se přidělovala členskému státu na programy / prioritní osy, u nichž bylo dosaženo stanovených milníků. Hlavní výhodou této možnosti je, že zavádí mechanismus, který motivuje k tomu, aby fondy přispívaly k dosahování evropských záměrů a cílů, a zároveň sleduje a podává zprávy o dosažených cílech. Hlavní nevýhodou je zvýšení administrativní zátěže, náročnost robustních postupů měření, jakož i nejistota vytvořená pozastavením programů. 6/9

7 Možnost č. 4 - Posílená makrofiskální podmíněnost Makrofiskální podmíněnost politiky soudržnosti lze posílit ve dvou krocích: i) Efektivní uplatňování stávající podmíněnosti podpory z Fondu soudržnosti by mohlo být zajištěno upravením stávajících ustanovení pro jeho provádění, například potenciálně dřívějšími mechanismy spuštění postupu při nadměrném schodku, postupným pozastavováním všech nebo části závazků v případě opakovaného porušení Paktu stability a růstu na základě objektivních a transparentních předběžných ustanovení. ii) Tato revidovaná pravidla makrofiskální podmíněnosti Fondu soudržnosti by mohla být rozšířena i na strukturální fondy, jelikož jejich efektivita rovněž závisí na správných makroekonomických a fiskálních politikách přispívajících k růstu Možnost č. 5 kombinace možností č. 2, 3 a 4 Tato možnost kombinuje všechny prvky možností č. 2, 3 a 4 včetně těchto prvků: i) předběžná podmíněnost, ii) výkonnostní rámec a výkonnostní rezerva a iii) posílení makrofiskální podmíněnosti, včetně jejího rozšíření na strukturální fondy. Hlavní výhodou této varianty by bylo, že by řešila všechny zjištěné problémy, pokud jde o výkonnost politiky. Zajistila by přiměřené strategické, regulační a institucionální podmínky, jakož i správnou makrofiskální politiku. Motivovala by a sledovala skutečnou výkonnost programů z hlediska dosahování záměrů a cílů spojených se záměry a cíli strategie Evropa Hlavní nevýhodou této možnosti by byla zvýšená administrativní zátěž v důsledku potřeby splnit potřebné podmínky a zavést výkonnostní rámec Porovnání možností z hlediska výkonnosti Jednotlivé možnosti byly posouzeny na základě jejich příspěvku k řešení problémů souvisejících se i) strategickými, regulačními a institucionálními podmínkami, ii) makrofiskálními podmínkami a iii) výkonností, pokud jde o plnění záměrů a cílů. Za účelem řešení nezbytných podmínek pro efektivní investice byly možnosti posouzeny v souladu se zásadami Světové banky o podmíněnosti 3. Možnost č. 1 dostatečně nezajišťuje nezbytné podmínky potřebné pro efektivní podporu a motivování k vyšší výkonnosti programů; možnost č. 2 by řešila jen ty podmínky, které jsou nezbytné pro efektivní podporu, avšak málo by motivovala ke skutečné výkonnosti programů, zatímco možnost č. 3 by se soustředila pouze na skutečnou výkonnost programů. Upřednostňovanou variantou je kombinace možností č. 2, 3 a 4, která by řešila všechny problémy související s výkonností. 3 Světová banka (2005), Přehled podmíněnosti, provozní politiky a služeb Světové banky poskytovaných v jednotlivých zemích, Světová banka, Washington, září /9

8 3.3. Racionalizace provádění a minimalizace rizika chyb Zjednodušení snížení správních nákladů a minimalizace rizika chyb Možnost č. 1 Žádná změna stávající politiky Provádění úhrad na základě skutečných nákladů, některé volitelné možnosti zjednodušení způsobu vykazování nákladů Žádné zásadní pokyny ohledně elektronické veřejné správy 4 na úrovni EU pro provádění politiky soudržnosti Vnitrostátní akreditace systémů řízení a kontroly se 100% přezkoumáním Komisí Možnost č. 2 Flexibilní přístup Flexibilní možnosti platby podle jednotlivých operací, které si určí příjemci Přístup k elektronické veřejné správě založený na poskytování pokynů Zodpovědnost členského státu za předběžná přezkoumání systémů řízení a kontroly (čistě vnitrostátní akreditace) Možnost č. 3 Normativní přístup Platby na základě výsledků projektu Povinná elektronická veřejná správa na úrovni EU Přezkoumání systémů řízení a kontroly Komisí Možnost č. 4 Proporcionální přístup Platby na základě skutečných nákladů nebo na základě zjednodušených možností vykazování výdajů Povinná elektronická veřejná správa na úrovni členských států nebo regionů Proporcionální přístup k předběžnému přezkumu systémů řízení a kontroly Hlavní rozdíly mezi jednotlivými možnostmi se týkají úrovně zapojení Komise do hodnocení systémů řízení a kontroly, dostupnosti různých možností úhrady v souvislosti s výsledky a mechanismů pro podporu elektronické veřejné správy v rámci politiky soudržnosti. 4 Uplatnění elektronické veřejné správy v rámci politiky soudržnosti by znamenalo zajistit, aby příjemci nemuseli předkládat stejné informace více než jednou a aby byly informace k dispozici a předávaly se v elektronické podobě. 8/9

9 Upřednostňovanou variantou je možnost č. 4, tzn. proporcionální přístup, protože vede k významnému potenciálnímu snížení nákladů na kontroly a snížení pracovní zátěže, přičemž pro správní orgány by proporcionální přístup k zajištění znamenal pokles pracovní zátěže asi o 4 % ve srovnání s možností, která spočívá v pokračování stávající politiky bez jakýchkoli změn. Tato možnost také lépe respektuje zásadu subsidiarity. Kromě toho by bylo možno dosáhnout dalšího snížení o 5 10 % zjednodušením vnitrostátních právních předpisů a postupů pro provádění nařízení EU a snížením nadbytečných vnitrostátních úprav (spočívajících v přidávání vnitrostátních požadavků jdoucích nad rámec pravidel EU) Koordinace mezi nástroji politiky soudržnosti Možnost č. 1 Žádná změna stávající politiky Plánování programů financovaných z EFRR a ESF má podobu stanovení tzv. jednofondových programů (tzn. programů podporovaných jen z jednoho fondu). Vymezení hranic působnosti jednotlivých fondů se v podstatě provádí na základě druhu investice. Na úrovni jednotlivých operací je povoleno křížové financování některých investic díky doložce flexibility Možnost č. 2 Usnadnění integrovaného plánování programů V rámci této možnosti by byly členské státy vybízeny, aby využívaly vícefondové programy se společnými postupy přípravy, sjednávání, řízení a provádění. Tam, kde je to vhodné, by byl případně určen hlavní fond související s oblastí (oblastmi) politiky, do níž (nichž) daný program spadá. Zásahy hlavního fondu by byly doplněny intervencemi z ostatních strukturálních fondů tak, aby se zajistila soudržná podpora různých tematických cílů v rámci politiky soudržnosti Možnost č. 3 Přístup jedna politika jeden fond V rámci této možnosti by plánování programů financovaných z EFRR a ESF mohlo mít podobu stanovení jednofondových programů nebo vícefondových programů a vytvoření přísných hranic působnosti mezi fondy. Možnost č. 2 umožňuje dosáhnout nejvyšší účinnosti, jakož i nejvyššího stupně flexibility. Možnost č. 1 zvyšuje administrativní zátěž (v důsledku ustanovení o křížovém financování) a možnost č. 3 by vytvořila příliš rigidní hranice působnosti. 4. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ Možnosti uvedené v tomto posouzení dopadů vysvětlují, jak by bylo možno přeformulovat cíle a koncepci politiky za účelem řešení tří konkrétních otázek. V této souvislosti hrají důležitou úlohu sledování a hodnocení. V rámci všech možností provedení změn dojde v porovnání se stávající situací k posílení systémů sledování a hodnocení. Navrhované změny systémů sledování a hodnocení by zlepšily zaměření na výsledky a soulad se strategií Evropa Všechny programy budou mít jasnější logiku zásahů a bude z nich jednoznačně vyplývat, jakým způsobem jednotlivé zdroje financování (vstupy) pro konkrétní zásahy (výstupy) přispějí ke stanoveným výsledkům. Ve všech programech, kde to přichází v úvahu, bude využit soubor společných ukazatelů, jež jsou v souladu s cíli strategie Evropa Tyto ukazatele budou zahrnovat hlavně výstupy, ale také některé průběžné výsledky. 9/9