VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH TŘINEC-KONSKÁ A TŘINEC-NEBORY V ROCE

Transkript

1 VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH TŘINEC-KONSKÁ A TŘINEC-NEBORY V ROCE 2018 Závěrečná zpráva projektu ( ) Výzkumná zpráva Ing. Daniel Hladký, Mgr. Blanka Krejčí, RNDr. Vladimíra Volná, Ing. Radim Seibert Datum vydání: Ev. číslo: TD000103

2 Úvod V roce 2018 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje 1 na základě smlouvy ev. č /2018/ŽPZ, uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), na dvou lokalitách Moravskoslezského kraje, v oblasti Třinecka. Cílem konceptu měření, definovaného pro rok 2018 zástupci Moravskoslezského kraje, ČHMÚ a ZÚ se sídlem v Ostravě, bylo sledování změn imisní situace po realizaci opatření ke snížení emisí v blízkosti významných hutních podniků. Úkolem monitoringu ČHMÚ bylo doplnění a hodnocení znečištění ovzduší v oblasti Třinecka, ve které se nachází jeden z největších průmyslových podniků Moravskoslezského kraje, Třinecké železárny - Moravia steel (TŽ). Z hlediska kvality ovzduší se jedná o jednu z nejznečištěnějších oblastí v České republice. V areálu TŽ se nachází velké množství zdrojů znečišťování ovzduší, nejvýznamnější z nich spadají pod Koksochemickou výrobu, Výrobu surového železa, Ocelárenskou výrobu, Energetiku a Slévárny. Nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší v oblasti mají ovšem i střední a malé stacionární zdroje (lokální topeniště) a doprava, stejně tak jako dosud obtížně definovatelný podíl znečištění ze zdrojů mimo zájmovou oblast, včetně transhraničního přenosu znečištění. Zmíněná průmyslová oblast se nachází mimo jádro aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, je zde odlišná orografie i meteorologické podmínky, především s ohledem na převažující směry větru. Jsou zde umístěny dvě stanice stacionárního imisního monitoringu. Stanice Třinec-Kosmos 2 (ČHMÚ) je klasifikována jako pozaďová městská s reprezentativností okrskové měřítko (0,5 až 4 km). Je umístěna v centru města Třince, v sídlištní zástavbě. Stanice Třinec-Kanada 3 (Statutární město Třinec) je klasifikována jako pozaďová předměstská s reprezentativností okrskové měřítko (0,5 až 4 km). Stanice je umístěna téměř na okraji Třince, v západní části města. Leží v blízkosti areálu střední odborné školy a zástavby s individuálním vytápěním. Na obou dotovaných lokalitách regionálního monitoringu prováděného ČHMÚ v roce 2018 byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Měření PM2,5 probíhala vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den bylo prováděno měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM2,5 a rovněž jednou za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM2,5. Výsledky měření PM10 a PM2,5 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ4. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky, budou využity pro hodnocení kvality ovzduší v České republice v roce 2018 i v dalších letech a budou zveřejněny v ročenkách znečištění ovzduší Výsledky měření v Třinec-Konská a Třinec-Nebory 5 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky:

3 1. Měření Statutární město Třinec se nachází ve východní části Slezska, na úpatí Beskyd, v okrese Frýdek- Místek, 32 km jihovýchodně od Ostravy. Žije v něm přibližně 35 tisíc obyvatel. První dotované odběrové zařízení (lokalita Třinec-Konská) bylo umístěno vedle rodinného domu, v blízkosti Třineckých železáren. Lokalita byla klasifikována jako průmyslová, typ zóny předměstská, s charakteristikou průmyslová, obytná, zemědělská. Druhé odběrové zařízení (lokalita Třinec-Nebory) bylo původně umístěno na pozemku místního koupaliště, z technických důvodů byla stanice přemístěna na jiný blízký soukromý pozemek a postavena vedle rodinného domu. Lokalita byla klasifikována jako pozaďová, typ zóny předměstská, s charakteristikou obytná, přírodní, průmyslová. Tab. 1 Lokality s měřením Charakteristika Třinec-Konská Třinec-Nebory Severní zem. šířka " " Východní zem " " délka Nadmořská výška 318 m 331 m EOI klasifikace I/S/IRA B/S/RNI Reprezentativnost Střední měřítko ( m) Okrskové měřítko (0.5 4 km) Měření na obou lokalitách probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) následujícího dne vzorkovači Sven Leckel MVS 6 s každodenní výměnou filtrů. Výstupem byly denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tab. 2). Měření probíhalo v souladu s pravidly Imisního monitoringu ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 1460 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí ČR dle osvědčení o autorizaci k měření imisí osvědčení MŽP ČR o autorizaci k měření imisí č. j /ENV /14 ze dne Tab. 2 Metody měření Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM10 µg.m -3 Gravimetrie Suspendované částice PM2,5 µg.m -3 Gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM2,5 ng.m -3 Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM2,5 ng.m -3 Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou

4 Při hodnocení výsledků měření byly získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle [1] (tab. 3), vycházejícími ze směrnic Evropské Unie [2, 3] a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu vnějšího ovzduší [4]. Pro porovnání koncentrací byly využity výsledky měření ve Státní síti imisního monitoringu nejen v Moravskoslezském kraji, ale případně i z vybraných lokalit sousedících krajů ČR. Dále byla použita dostupná operativní data ze stanic Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a dalších organizací poskytujících údaje do Informačního systému kvality ovzduší. Tab. 3 Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v µg.m -3 podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Doba průměrování Znečišťující látka 1 hodina Max. denní 8hod. průměr 24 hodin Rok 50 PM10 40 max. 35x za rok PM2,5 25 Benzo[a]pyren 1) As 1) Cd 1) Ni 1) Pb 1) 0.5 1) Celkový obsah v částicích frakce PM 10

5 Obr. 1 Poloha stanice MIM Třinec-Konská Obr. 2 lokalita MIM Třinec-Konská

6 Obr. 3 Poloha stanice MIM Třinec-Nebory Obr. 4 lokalita MIM Třinec-Nebory

7 2. Hodnocení Souhrnné statistické vyhodnocení naměřených koncentrací je uvedeno v tabulkách. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální pro danou lokalitu, s četností výskytu 50 %. Meziročně došlo v Moravskoslezském kraji v roce 2018 ve vnějším ovzduší na většině lokalit ke zvýšení koncentrací škodlivin s maximy dosahovanými v chladné části roku. Rok 2018 byl na území ČR ve srovnání s normálem teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota 9,3 C byla o 1,6 C vyšší než normál. Během roku byly zaznamenány dva měsíce se zápornou odchylkou průměrné měsíční teploty od normálu Únor s odchylkou - 2,9 C a březen s odchylkou -2,2 C hodnotíme jako teplotně silně podnormální. Ostatní měsíce roku vykazovaly kladnou odchylku průměrné měsíční teploty od normálu Srážkově byl rok 2018 silně podnormální. Kvalitu ovzduší ovlivňují, kromě vlastních zdrojů znečištění, také rozptylové podmínky. Jednou z možností, jak je číselně vyjádřit, je tzv. ventilační index, který odpovídá součinu výšky mezní vrstvy atmosféry a průměrné rychlosti větru v ní. V ČR dosahuje ventilační index hodnot zpravidla od stovek do desetitisíců m 2.s -1, přičemž hodnoty pod 1100 m 2.s -1 označujeme jako nepříznivé, hodnoty mezi 1100 m 2.s -1 a 3000 m 2 s -1 jako mírně nepříznivé a nad 3000 m 2.s -1 jako dobré rozptylové podmínky. Špatné rozptylové podmínky neznamenají nutně vysoké koncentrace škodlivin, ale naopak vysoké koncentrace nastávají zpravidla za nepříznivých rozptylových podmínek a při spolupůsobení dalších faktorů, jako je například nízká teplota vzduchu. V roce 2018 panovaly v porovnání s dlouhodobým desetiletým průměrem zlepšené rozptylové podmínky. Dobrých rozptylových podmínek bylo celkem 91 %, což představuje 120 % dlouhodobého průměru. Nejméně často se dobré rozptylové podmínky vyskytovaly v říjnu a listopadu (80 %). Naopak nejlepší rozptylové podmínky byly v květnu a v srpnu (100 %). Nejmenší odchylku od dlouhodobého průměru vykazuje měsíc květen. K největšímu nárůstu dobrých příznivých podmínek došlo v prosinci. 6 Charakter proudění větru na lokalitách je zobrazen prostřednictvím rychlostních větrných růžic, které byly zpracovány pomocí programu CalmetIntegrátor (obr. 5 8) 7. Ze změn podílů proudění z jednotlivých směrů při různých rychlostech větru lze usuzovat na změny podílů imisní zátěže z různých typů zdrojů znečišťování ovzduší (vysoká vs. nízká emise apod.) na lokalitě za různých meteorologických podmínek. Porovnáním průměrných růžic za rok 2018 a za desetileté období ( ) lze hodnotit, zda proudění na lokalitě v hodnoceném roce mělo obvyklý charakter. V případě, že směr a rychlost proudění, ovlivňující výsledné hodnoty znečištění, byly pro lokalitu typické, lze naměřené výsledky zevšeobecnit a charakteristiky z nich odvozené využívat pro hodnocení kvality ovzduší i v dalších letech CALMET Integrátor je uživatelské rozhraní pro výpočet stabilitně členěných větrných růžic podle klasifikace Bubník Koldovský. Výpočet větrné růžice se provádí pomocí meteorologického modelu CALMET, který je součástí systému pro disperzní modelování CALPUFF1. Model CALMET obsahuje diagnostický modul pro pole proudění, který na zvolené doméně počítá hodinová, vertikálně členěná pole směru a rychlosti větru a je schopen vypočítat mikrometeorologické charakteristiky mezní vrstvy nad zemským a vodním povrchem. Do modelu vstupují tři základní typy dat: geografická data (matice orografie a land coveru), hodinová meteorologická data z pozemních stanic v blízkém okolí místa výpočtu větrné růžice a sondážní měření.

8 Obr. 5 Třinec-Konská - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za rok 2018 Obr. 6 Třinec-Konská - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za období

9 Obr. 7 Třinec-Nebory - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za rok 2018, Obr. 8 Třinec-Nebory - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za období

10 2.1. Suspendované částice PM10 Limitní průměrná roční koncentrace 40 µg.m -3 nebyla překročena ani na jedné z hodnocených lokalit (83 % hodnoty ročního imisního limitu bylo dosaženo na stanici Třinec-Konská, 79 % v Třinci-Neborech). Roční průměrné koncentrace PM10 na lokalitách Třinec-Konská a Třinec- Nebory dosáhly průměrných hodnot vzhledem k průměrné roční koncentraci Moravskoslezského kraje v roce 2018 se zahrnutím všech typů lokalit (93 % v Třinci-Konská, 88 % v Třinci-Neborech). Doporučená limitní hodnota roční průměrné koncentrace 20 µg.m -3 pro suspendované částice PM10 dle WHO [4] byla překročena na obou hodnocených lokalitách (tab. 4). Počet dnů s překročením hodnoty denního imisního limitu 50 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [1]) byl v Třinci-Konská 50, v Třinci-Neborech 44. Na obou lokalitách tedy došlo k překročení tohoto imisního limitu. Nadlimitní denní průměrné koncentrace se vyskytovaly většinou v chladné polovině roku, jednou se nadlimitní denní průměrná koncentrace vyskytla i v teplé polovině roku na obou lokalitách (tab. 4). Průměrné roční koncentrace částic v kraji se na většině stanic meziročně zvýšily. Výslednou imisní situaci negativně ovlivnily zvláště vysoké koncentrace PM naměřené v druhém a třetím měsíci roku, kdy došlo k výskytu smogových situací. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek- Místek bez Třinecka byly z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v únoru, březnu a říjnu 2018 vyhlášeny čtyři smogové situace trvající celkově 336 hodin. V zóně Moravskoslezsko došlo v březnu 2018 k vyhlášení jedné smogové situace a v části aglomerace zahrnující Třinecko došlo v únoru, březnu a říjnu 2018 k vyhlášení tří smogových situací pro PM10 v délce trvání 120 hodin v zóně Moravskoslezsko, resp. 227 hodin na Třinecku. V Třinci-Konská i v Třinci-Neborech byla maximální roční 24hodinová koncentrace 194 µg.m -3 resp. 195 µg.m -3 naměřena 10. února, mezi dvěma smogovými situacemi. K překročení hodnot denních průměrných koncentrací odpovídajících informativní (100 µg.m - 3 ) a regulační (150 µg.m -3 ) prahové hodnotě PM10 pro posuzování podmínek vzniku smogových situací [1] došlo v Třinci-Konská v chladné polovině roku ve 14 resp. 5 případech, v Třinci- Neborech v 11 resp. 4 případech - (tab. 4). V porovnání s jednotlivými lokalitami Státní sítě imisního monitoringu ČHMÚ, resp. stanicemi dalších organizací monitorujícími kvalitu ovzduší na území severní Moravy a Slezska, byla průměrná roční koncentrace PM10 na lokalitě Třinec-Konská porovnatelná s lokalitou Třinec- Kanada. Průměrná roční koncentrace PM10 na lokalitě Třinec-Nebory byla srovnatelná s lokalitami Třinec-Kosmos a Frýdek-Místek. Průměrné roční koncentrace naměřené na lokalitách v okresech Ostrava-město a Karviná byly vyšší než na obou posuzovaných lokalitách, v okresech Opava a Nový Jičín byly srovnatelné (obr. 13). Vzhledem k průměrným oblastním koncentracím v Moravskoslezském kraji se průměrné měsíční koncentrace na stanicích Třinec-Konská a Třinec-Nebory často blížily průměrným oblastním koncentracím, v posledním čtvrtletí roku byly mírně vyšší. Roční chod znečištění PM10 neměl v roce 2018 zcela typický průběh, maximální měsíční průměrné koncentrace byly naměřeny v únoru a v březnu (obr. 12).

11 2.2. Suspendované částice PM2,5 V roce platila pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 limitní hodnota 25 µg.m -3. K jejímu překročení nedošlo ani na jedné z hodnocených lokalit. Průměrná roční koncentrace v Třinci-Konská (24,11 µg.m -3 ) dosáhla úrovně 96 % platného imisního limitu, v Třinci- Neborech (24,36 µg.m -3 ) 97 %. V porovnání s ročním imisním limitem platným od roku 2020 by roční průměrná koncentrace překročila nově stanovenou limitní hodnotu na obou hodnocených lokalitách. Doporučená limitní hodnota roční průměrné koncentrace 10 µg.m -3 pro suspendované částice PM2,5 dle WHO [4] byla taktéž překročena na obou lokalitách (tab. 5). V porovnání průměrných ročních koncentrací s lokalitami stacionárního imisního monitoringu (obr. 14), byly průměrné roční koncentrace PM2,5 na lokalitách Třinec-Konská a Třinec-Nebory srovnatelné s lokalitou Opava-Kateřinky. Koncentrace zde byly nižší než na nejznečištěnějších lokalitách kraje, tedy i ČR, v okresech Ostrava-město a Karviná. Tab. 4 Statistické charakteristiky koncentrací PM10 v µg.m -3, 2018 Charakteristika Třinec- Konská Rok Teplé období roku Chladné období roku Třinec- Třinec- Třinec- Třinec- Třinec- Nebory Konská Nebory Konská Nebory Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > N > % > % > % > % > Od se hodnota ročního imisního limitu PM2,5 mění na 20 µg.m-3

12 Tab. 5 Statistické charakteristiky koncentrací PM2,5 v µg.m -3, 2018 Charakteristika Třinec- Konská Rok Teplé období roku Chladné období roku Třinec- Nebory Třinec- Konská Třinec- Nebory Třinec- Konská Třinec- Nebory Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > % > % > > Obr. 9 Denní koncentrace PM10, Třinec-Konská

13 Obr. 10 Denní koncentrace PM10, Třinec-Nebory Obr. 11 Denní koncentrace PM10 a PM2,5 v roce 2018

14 Obr. 12 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací PM10 a teploty 9 v Moravskoslezském kraji v roce 2018 Obr. 13 Průměrná roční koncentrace PM10 Obr. 14 Průměrná roční koncentrace PM2,5 9 Průměrná teplota naměřená na automatických stanicích imisního monitoringu ČHMÚ.

15 2.3. Polyaromatické uhlovodíky Na obou lokalitách bylo v roce 2018 v šestidenním cyklu prováděno stanovení polyaromatických uhlovodíků (PAH) v suspendovaných částicích PM2,5, a to včetně stanovení lehkých polyaromátů Fl, Fen A, Flu, Pyr, zachycených na polyuretanový filtr, které nejsou rutinně analyzovány ve Státní síti imisního monitoringu 10. Jedná se o PAH tvořené méně než pěti aromatickými jádry. U většiny stanovovaných polyaromátů se projevuje výrazný roční chod velkým rozdílem mezi koncentracemi měřenými v teplé a chladné polovině roku (obr. 13 a 14). Podíl průměrných koncentrací jednotlivých stanovovaných látek naměřených v teplém období tvořil v průměrech za chladné období roku 3 až 30 % v Třinci-Konská, 4 až 45 % v Třinci-Neborech. Mezi stanicemi nebyly významnější rozdíly v poměrném zastoupení jednotlivých polyaromátů (tab. 7). Hodnota ročního imisního limitu pro celkový obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM10 11 pro ochranu lidského zdraví 1 ng.m -3 byla překročena na lokalitě Třinec-Konská (3,1 ng.m -3 v PM2,5), stejně jako v Třinci-Neborech (2,2 ng.m -3 v PM2,5). Na obou hodnocených lokalitách přibližně polovina všech denních vzorků překračovala koncentrační úroveň 1 ng.m -3 (Třinec- Konská 44 %, Třinec-Nebory 42 %). K překročení ročního limitu došlo i na všech ostatních stacionárních lokalitách Státní sítě imisního monitoringu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kde je benzo[a]pyren rutinně stanovován v PM10 (tab. 6). Průměrná roční koncentrace benzo[a]pyrenu v Třinci-Neborech byla druhou nejnižší krajskou hodnotou. Koncentrace v Třinci-Konská byla jen o málo vyšší než hodnota naměřená na pozaďových lokalitách Ostrava-Poruba/ČHMÚ a Studénka, byla však nižší než na průmyslových lokalitách v Ostravě- Přívoze a v Českém Těšíně. Stejně jako v případě PM10, došlo u benzo[a]pyrenu na lokalitách s dlouhodobým monitoringem v Moravskoslezském kraji k meziročnímu nárůstu koncentrací. Tab. 6 Porovnání koncentrací benzo[a]pyrenu s lokalitami stacionárního imisního monitoringu 2018 Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Třinec-Konská 3.1 Třinec-Nebory 2.2 Olomouc-Hejčín 1.6 Český Těšín 3.9 Ostrava-Poruba/ČHMÚ 2.9 Ostrava-Přívoz 4.7 Studénka Verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 2019 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR. 11 Pro účely tohoto hodnocení byly koncentrace PAH stanovené v PM 2,5 porovnávány s limitní koncentrační úrovní definovanou v částicích PM 10. Toto srovnání se opírá o skutečnost, že prakticky všechny PAH jsou vázány na jemnější frakci aerosolu (viz např. GUPTA, Sandeep, et al., Size Distribution and Source Apportionment of Polycyclic Aromatic Hydrocarbons (PAHs) in Aerosol Particle Samples from the Atmospheric Environment of Delhi, India. Science of the Total Environment. vol. 409, no. 22, s ISSN ).

16 Obr. 15 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v chladné polovině roku 2018 Obr. 16 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v teplé polovině roku 2018

17 Tab. 7 Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků v ng.m -3, 2018 Charakteristika Třinec-Konská Fl Fen A Flu Pyr BaA Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Třinec-Nebory Rok Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Třinec-Konská Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Třinec-Nebory Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Třinec-Konská Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Třinec-Nebory Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum Percentil Percentil Percentil Percentil Maximum Chry Rok BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL COR BjF

18 2.4. Těžké kovy V roce 2018 probíhalo měření obsahu těžkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM2,5 každý 6. den na lokalitách Třinec-Konská i Třinec-Nebory 12. Výsledné koncentrace těžkých kovů, měřené v roce 2018 ve frakci PM2,5, byly na obou posuzovaných lokalitách výrazně podlimitní vzhledem k limitní koncentrační úrovni stanovené pro obsah v PM10. (tab. 8). 12 Verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 2019 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR.

19 Tab. 8 Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v PM2.5 v ng.m -3, 2018 Charakteristika Vanad Chrom Mangan Železo Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Třinec-Konská Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Třinec-Nebory Počet měření Rok Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Limit ROK Třinec-Konská Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Třinec-Nebory Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Třinec-Konská Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Třinec-Nebory Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

20 Shrnutí Výsledky naměřené na dvou vybraných lokalitách Moravskoslezského kraje, Třinec-Konská a Třinec-Nebory v roce 2018 doplnily popis imisní situace v kontextu celého kraje, ale přispěly zvláště k upřesnění poznatků pro oblast Třinecka, kde dosud nebyla realizována souvislejší přímá měření PAH a těžkých kovů. Limitní průměrná roční koncentrace PM10 nebyla překročena ani na jedné z hodnocených lokalit (83 % hodnoty ročního imisního limitu bylo dosaženo na stanici Třinec-Konská, 79 % v Třinci-Neborech). Roční průměrné koncentrace PM10 na lokalitách Třinec-Konská a Třinec- Nebory dosáhly podprůměrných hodnot vzhledem k průměrné roční koncentraci Moravskoslezského kraje v roce 2018 se zahrnutím všech typů lokalit (93 % v Třinci-Konská, 88 % v Třinci-Neborech). Na obou lokalitách došlo k překročení tolerovaného počtu dnů v kalendářním roce (35) s nadlimitní denní průměrnou hodnotou PM10 50 µg.m -3. K překročení limitní průměrné roční koncentrace PM2,5 nedošlo ani na jedné z hodnocených lokalit. Průměrná roční koncentrace v Třinci-Konská (24,11 µg.m -3 ) dosáhla úrovně 96 % platného imisního limitu, v Třinci-Nebory (24,36 µg.m -3 ) 97 %. Hodnota ročního imisního limitu pro celkový obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM10 pro ochranu lidského zdraví 1 ng.m -3 byla překročena na lokalitě Třinec-Konská (3,1 ng.m -3 v PM2,5), stejně tak jako v Třinci-Neborech (2,2 ng.m -3 v PM2,5). Výsledné koncentrace těžkých kovů, měřené v roce 2018 ve frakci PM2,5, byly na obou posuzovaných lokalitách výrazně podlimitní vzhledem k limitním koncentračním úrovním stanoveným pro obsah kovů v PM10. Literatura [1] ČR, Zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší. [2] EC, Directive 2004/107/EC of the European Parliament and of the Council of 15 December 2004 relating to arsenic, cadmium, mercury, nickel and polycyclic aromatic hydrocarbons in ambient air. OJ L 23, , page [3] EC, Directive 2008/50/EC of the European Parliament and of the Council of 21 May 2008 on ambient air quality and cleaner air for Europe. OJ L 152, , page 1 44 [4] WHO, Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update Summary of risk assessment. World Health Organization WHO/SDE/PHE/OEH/06.02

21 Vysvětlivky (použité zkratky) % relativní počet, relativní četnost I XII měsíce v roce A antracen BaA benzo[a]antracen BaP benzo[a]pyren BbF benzo[b]fluoranten BghiPRL BjF benzo[g,h,i]perylen benzo[j]fluoranten BkF benzo[k]fluoranten COR koronen CRY chrysen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav DBahA dibenzo[a,h]antracen FEN fenantren Fl fluoren FLU fluoranten CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) I123cdP indeno[1,2,3-cd]pyren MIM manuální imisní monitoring N absolutní počet PAH, PAHs polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) PM 10/PM 2,5 suspendované částice PM 10/PM 2,5 PYR pyren TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) TK těžké kovy WHO Světová zdravotnická organizace