Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Transkript

1 Vyhodnocení měření na MMS Krnov a Zbyslavice v roce 21 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 211

2 2 Obsah Úvod Základní údaje Popis lokalit Měření Limity Vyhodnocení výsledků měření Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Roční chod Porovnání s lokalitami státní imisní sítě Polyaromatické uhlovodíky Těžké kovy Shrnutí Literatura Vysvětlivky (použité zkratky)... 2 P Ř Í L O H Y Seznam příloh... 21

3 3 Úvod V roce 21 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, ev. č. 683/21/ŽPZ ze dne , uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, v lokalitách Krnov a Zbyslavice. Na obou lokalitách byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 1 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den probíhalo měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 a na lokalitě Krnov rovněž 1krát za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1. Výsledky měření PM 1 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ 1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročence znečištění ovzduší 2. 1 Výsledky měření v Krnově a Zbyslavicích 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky:

4 4 1. Základní údaje 1.1. Popis lokalit V Krnově měření probíhalo od do Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny předměstská, s charakteristikou obytná, zemědělská a byla umístěna na severním okraji města v areálu úpravny vody na pozemku prameniště, na adrese Gorkého 816/11 (tabulka 1.1, obrázky v příloze). Ve Zbyslavicích měření probíhalo od do Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou obytná, zemědělská, v podkategorii příměstská a nacházela se v centru obce na ulici Ve Dvoře 81 (tabulka 1.1, obrázky v příloze). Tabulka 1.1 Lokality s měřením Krnov Zbyslavice Severní zem. šířka " " Východní zem. délka " " Nadmořská výška 358 m 398 m EOI klasifikace B/S/ANR B/R/RA-NCI Reprezentativnost okrskové měřítko (.5 až 4 km) okrskové měřítko (.5 až 4 km) 1.2. Měření Měření probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) 3 vzorkovači Leckdo MVS 6 s každodenní obsluhou, výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tabulky 1.2 a 1.3). Měření bylo zajištěno podle pravidel Imisního monitoringu (IM) ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 146 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí dle osvědčení č.j. 4243/74/3 ze dne , č.j. 4243/74/3 ze dne a č.j. 3533/82/8/KS ze dne ). Tabulka 1.2 Seznam měřených veličin MMS PM 1 PAH TK Krnov Zbyslavice UTC = SEČ - 1 hodina, SEČ = středoevropský čas

5 5 Tabulka 1.3 Jednotky a metody měření škodlivin Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM 1 µg.m -3 gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM 1 (PAH) ng.m -3 plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM 1 ng.m -3 hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 1.3. Limity Při hodnocení výsledků měření jsou získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle *2+ a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4] (tabulka 1.4). Tabulka 1.4 Použité imisní limity Znečišťující látka Jednotka Druh limitu Interval Imisní limit N den 5 35 (WHO 3) PM1 µg.m -3 NV - ochrana zdraví rok 4 - WHO rok 2 - olovo ng.m -3 NV - ochrana zdraví rok 5 - arzen rok 6 NV - cílové imisní kadmium ng.m -3 rok 5 limity pro ochranu nikl rok 2 zdraví benzo(a)pyren rok N maximální povolený počet překročení hodnoty imisního limitu za rok 4 Datum, do něhož musí být limit dosažen

6 6 2. Vyhodnocení výsledků měření V následujících tabulkách jsou tučným písmem a šedým podbarvením zvýrazněny nadlimitní hodnoty. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální s četností výskytu 5 %. V grafech a statistikách denních hodnot jsou zahrnuty i hodnoty naměřené v lednu 211 v Krnově. Všechny naměřené denní hodnoty obsahuje přiložený CD disk Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Limitní průměrná roční koncentrace 4 µg.m -3 nebyla ani na jedné z posuzovaných lokalit překročena. Průměrná roční koncentrace PM 1 v Krnově byla 31 µg.m -3 (78 % ročního limitu). Ve Zbyslavicích průměrná roční koncentrace 36 µg.m -3 dosáhla úrovně 9 % ročního imisního limitu. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [2]) byl v Krnově 41, ve Zbyslavicích 58 - na obou lokalitách byl tedy překročen limit. V případě, že by měření probíhalo každý den v roce (PM 1 bylo měřeno 8 % dnů v roce), je pravděpodobné, že počet dnů s překročením by se zvýšil, odhadem na zhruba 5 dnů v Krnově a 7 dnů ve Zbyslavicích (zde tedy na dvojnásobek legislativou povoleného počtu dnů). V Krnově došlo k překročení denního imisního limitu výhradně v chladné polovině roku (v říjnu až březnu). Obdobně tomu bylo ve Zbyslavicích, kde ale ve dvou dnech došlo k překročení limitu i v teplé polovině roku. Počet dnů s denní průměrnou koncentrací vyšší než dvojnásobek denního limitu byl na obou stanicích shodně 1. Rovněž na obou lokalitách se vyskytlo celkem 6 dnů s denní koncentrací vyšší než trojnásobek limitu (15 µg.m -3 ). Jednalo se o období (maximální denní koncentrace v Krnově 317 a ve Zbyslavicích 354 µg.m -3 dne ) a Doporučená limitní hodnota 2 µg.m -3 pro suspendované částice PM 1 dle WHO [4] byla překročena v Krnově ve 139 případech (48 % ze všech měření) a ve Zbyslavicích ve 176 případech (6 %).

7 Tabulka Základní statistické charakteristiky koncentrací PM 1 v roce 21 v µg.m -3 Rok Teplé období roku Chladná období roku Charakteristika Krnov Zbyslavice Krnov Zbyslavice Krnov * Zbyslavice Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > N > % > % > % > % > *... včetně 4 dnů s měřením v lednu 211 Obrázek Denní koncentrace PM 1 v roce Krnov Zbyslavice denní limit PM1 Koncentrace v µg.m Roční chod Roční charakteristiky (kapitola 2.1.1) je nutné posuzovat v kontextu celkového chodu znečištění v daném roce. V roce 21 se vyskytly mimořádně intenzivní epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v lednu a únoru, koncem roku opět v říjnu a v prosinci. V těchto měsících byly v Moravskoslezském

8 8 kraji vyhlášeny signály regulace vybraných zdrojů při překročení zvláštních imisních limitů podle [3]. Smogová situace v lednu byla nejintenzivnější za několik posledních let [5]. Průměrné měsíční koncentrace částic PM 1 v lednu v Moravskoslezském kraji, včetně lokality Krnov, dosáhly přibližně dvojnásobku hodnot z února, resp. prosince, tj. následujících nejznečištěnějších měsíců v roce. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se ve Zbyslavicích celoročně blížily průměrným hodnotám za oblast celého Moravskoslezského kraje. Hodnoty v Krnově byly většinou nižší, v letních měsících srovnatelné se Zbyslavicemi. Obrázek Roční chod PM 1 po měsících Koncentrace v µg.m průměr MSK Krnov Zbyslavice 2 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Porovnání s lokalitami státní imisní sítě Průměrná roční koncentrace ve Zbyslavicích, které leží (jiho)západně od průmyslové aglomerace Ostravsko-Karvinska, je nižší než na všech lokalitách této oblasti. Srovnatelné hodnoty se Zbyslavicemi byly naměřeny na stanicích v Olomouckém kraji: Bělotíně, Olomouci, Přerově, Šumperku. Roční průměrné koncentrace v Krnově lze srovnat s podhorskými a pozaďovými lokalitami Čeladnou v Beskydech a Dolními Studénkami na Šumpersku. Obdobně vychází porovnání 5. percentilů denních koncentrací. V hodnocení 95. percentilu denních koncentrací se hodnoty ve Zbyslavicích blíží opět lokalitám Přerov, Dolní Studénky, ale i Čeladné. V Krnově je hodnota 95. percentilu nižší než v Dolních Studénkách a Bělotíně. Data z lokalit Šumperk, Olomouc-Velkomoravská a Ostrava- Bartovice pocházejí od dodavatelů dat mimo ČHMÚ, nebyla ještě ke dni zpracování tohoto vyhodnocení uzavřena a byla použita pouze pro orientační porovnání.

9 Havířov O.-Bartovice Orlová O.-Fifejdy O.-Zábřeh Návsí u Jablunkova Studénka Opava-Kateřinky O.-Poruba/ČHMÚ Čeladná Zbyslavice Přerov Bělotín Dolní Studénky Krnov Olomouc-Velkomor. Šumperk MÚ Jeseník-lázně Červená u Libavé Šumperk MÚ Olomouc-Velkomor. Orlová Havířov O.-Fifejdy O.-Zábřeh Přerov Studénka O.-Bartovice Zbyslavice Opava-Kateřinky O.-Poruba/ČHMÚ Návsí u Jablunkova Bělotín Červená u Libavé Čeladná Krnov Dolní Studénky Jeseník-lázně O.-Bartovice Havířov O.-Fifejdy O.-Zábřeh Orlová Studénka Návsí u Jablunkova O.-Poruba/ČHMÚ Opava-Kateřinky Olomouc-Velkomor. Zbyslavice Přerov Bělotín Šumperk MÚ Čeladná Krnov Dolní Studénky Jeseník-lázně Červená u Libavé 9 Obrázek Průměrná roční koncentrace PM 1 Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM 1 Koncentrace v µg.m

10 1 Soubory denních hodnot za rok 21 ze stanic Krnov i Zbyslavice vykazovaly nejlepší míru korelace (závislost) s nejbližšími pozaďovými lokalitami stacionárního monitoringu státní imisní sítě (tabulka 2.1.2). Hodnoty korelačního koeficientu ročních souborů dat ukazují dobrou těsnost lineární závislosti; to ovšem nevylučuje, že se konkrétní hodnoty naměřené na porovnávaných stanicích konkrétní den nemohou výrazně lišit. Tabulka Denní hodnoty PM 1 - korelační koeficient se stanicí: Krnov Zbyslavice Bělotín.96 O.-Poruba/ČHMÚ.95 Studénka.96 Krnov.95 Zbyslavice.95 Studénka.95 Opava-Kateř..95 Bělotín.94 Havířov.93 Opava-Kateř..94 Přerov.93 O.-Zábřeh.93 O.-Poruba/ČHMÚ.93 Přerov.92 O.-Zábřeh.93 Olomouc-Šmeralova.9 O.-Fifejdy.91 O.-Bartovice.9 Orlová.91 O.-Fifejdy.9 Pro automatické stanice s nejvyšší korelací (největší těsností denních datových souborů) s lokalitami Krnov a Zbyslavice byly sestrojeny grafy lineární regrese (obrázky ). Na ose Y jsou vyneseny hodnoty závislé proměnné (PM 1 Krnov, Zbyslavice), na ose X denní hodnoty PM 1 z posuzovaných lokalit Studénka a Opava-Kateřinky. Pro lokalitu Krnov vychází nejtěsnější vazba se Studénkou, jen mírně horší s Opavou. Pro Zbyslavice je nejlepší regresní koeficient s nejbližší automatickou stanicí Studénka. Pro posouzení míry vhodnosti využití údajů naměřených na těchto stanicích (Studénka, Opava-Kateřinky) za různých meteorologických a rozptylových podmínek pro informování veřejnosti v obcích Krnov a Zbyslavice v dalších letech nebo pro případný provoz regulačních řádů dle *3+ v těchto obcích by bylo nutné zpracovat samostatné podrobnější vyhodnocení.

11 11 Obrázek Závislost PM 1 Zbyslavice na PM 1 Studénka Obrázek Závislost PM 1 Krnov na PM 1 Studénka y =.66x R² = y =.659x R² = Obrázek Závislost PM 1 Zbyslavice na PM 1 Opava-Kateřinky Obrázek Závislost PM 1 Krnov na PM 1 Opava-Kateřinky y =.728x R² = y =.734x R² =

12 Polyaromatické uhlovodíky V Krnově i Zbyslavicích bylo v roce 21 provedeno 59 platných měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 (tabulka 2.2.1). Zpracované výsledky jsou předběžné, verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 211 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR. Podíl průměrných hodnot většiny polyaromátů v teplém období roku v průměru za chladná období se pohybuje zhruba mezi 1 a 2 procenty. Pouze u fluoranthenu se jedná o 4 % ve Zbyslavicích a 34 % v Krnově. Rozdíl v hodnotách v různých částech roku je vidět například na odlišných měřítcích v grafech benzo(a)pyrenu za teplou a chladné poloviny roku (obrázky a 2.2.3). Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu (BaP) pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Krnově roční hodnota činila 1.6 ng.m -3, ve Zbyslavicích 3.11 ng.m -3, což znamená, že limitní hodnota zde byla překročena více než trojnásobně. Při porovnání s hodnotami měřenými na lokalitách v Ostravě-Porubě, Ostravě-Přívoze, v Přerově a v Třinci (tabulka 2.2.1, obrázky ) je možno konstatovat, že: průměrná roční koncentrace BaP v Krnově je nejnižší ze všech těchto lokalit hodnocených v roce 21, průměrná roční koncentrace BaP ve Zbyslavicích se blíží hodnotě naměřené v Ostravě- Porubě, je ale výrazně nižší než na lokalitách Ostrava-Přívoz (průmyslová lokalita, společně s Ostravou-Bartovicemi s jednou z nejvyšších zátěží BaP v České Republice) a Český Těšín, a je vyšší než koncentrace v Přerově. Z porovnání četnosti denních hodnot benzo(a)pyrenu vyšších než 1 ng.m -3 (hodnota ročního limitu) se ukazuje, že ve Zbyslavicích docházelo k překročení této hodnoty téměř stejně často (64 % případů) jako v Ostravě-Přívozu (65 %). V Krnově docházelo k překročení denní hodnoty 1 ng.m -3 ve 41 % případů (tabulka 2.2.2, obrázek 2.2.1).

13 Fl FEN A FLU PYR BaA CRY BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL 13 Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků 21 [ng.m -3 ] Charakteristika Krnov * Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Zbyslavice Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Krnov Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Zbyslavice Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Krnov * Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Zbyslavice Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum *... včetně měření

14 Krnov Zbyslavice O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz Český Těšín Přerov 14 Tabulka Porovnání koncentrací benzo(a)pyrenu s lokalitami státní imisní sítě 21 Počet měření Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Relat. četnost hodnot > 1 ng.m -3 [%] Krnov Zbyslavice O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz Český Těšín Přerov Obrázek Relativní četnost hodnot BaP > 1 ng.m -3 v % 1% 8% 6% 4% 2% %

15 Obrázek Denní koncentrace BaP - chladná polovina roku Koncentrace v ng.m O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Krnov Zbyslavice Český Těšín Přerov Obrázek Denní koncentrace BaP - teplá polovina roku Koncentrace v ng.m O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Krnov Zbyslavice Český Těšín Přerov

16 Těžké kovy V Krnově probíhalo měření obsahu těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1, provedeno bylo 6 platných měření (včetně odběru ). Zpracována jsou předběžně verifikovaná data. Z výsledků (tabulka 2.3.1, obrázky ) je zřejmé, že naměřené roční průměrné koncentrace jednotlivých veličin jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arsen a nikl). U kadmia a olova tvoří podíl průměrných koncentrací za teplou polovinu roku v hodnotách za chladná období méně než čtvrtinu. U arzenu, niklu a mědi se tento podíl pohybuje okolo 4 %. Hodnoty manganu za teplé období tvoří přibližně 7 % hodnot za chladné části roku. Z ostatních lokalit s měřením těžkých kovů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji nebyly ke dni zpracování tohoto vyhodnocení úplné výsledky za rok 21 k dispozici. Z předběžných částečných výsledků vyplývá, že hodnoty naměřené v Krnově jsou převážně srovnatelné s hodnotami měřenými na pozaďových lokalitách státní imisní sítě a nižší než na průmyslově ovlivněných stanicích. Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v Krnově 21 *ng.m -3 ] Charakteristika kadmium olovo arzen nikl mangan měď Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum limit ROK Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum včetně měření

17 17 Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Krnově v chladných obdobích roku kadmium arzen nikl mangan měď olovo Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Krnově v teplém období roku kadmium arzen nikl mangan měď olovo

18 18 3. Shrnutí Limitní průměrná roční koncentrace suspendovaných částicpm 1 4 µg.m -3 nebyla překročena ani v Krnově ani ve Zbyslavicích. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce) byl v Krnově 41, ve Zbyslavicích 58 - na obou lokalitách byl tedy překročen limit. V roce 21 se vyskytly mimořádně intenzivní epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v lednu a únoru, koncem roku opět v říjnu a v prosinci. Smogová situace v lednu byla nejintenzivnější za několik posledních let. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se ve Zbyslavicích celoročně blížily průměrným hodnotám za oblast celého Moravskoslezského kraje. Hodnoty v Krnově byly většinou nižší, v letních měsících srovnatelné se Zbyslavicemi. Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Krnově roční hodnota činila 1.6 ng.m -3, ve Zbyslavicích 3.11 ng.m -3, což znamená, že limitní hodnota zde byla překročena více než trojnásobně. Naměřené roční průměrné koncentrace těžkých kovů v PM 1 v Krnově jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arsen a nikl).

19 19 4. Literatura [1] Zákon č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění. [2] Nařízení vlády č. 597/26 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. [3] Vyhláška č. 373/21 Sb., kterou se mění vyhláška 553/22 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/25 Sb. [4] WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 25. Summary of risk assessment. World Health Organization 26. WHO/SDE/PHE/OEH/6.2 [5] Blažek, Z - Černikovský, L. - Ostrožlík, T. - Volný, R. - Krajny, E. - Ośródka, L., 21. Smogová situace v oblasti Ostravsko-Karvinska ve dnech ledna 21. In: Meteorologické zprávy, roč. 63, č. 2, s ISSN [6] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce s. + CD. Praha 21. ISBN

20 2 5. Vysvětlivky (použité zkratky) CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) NV Nařízení vlády [2] I XII měsíce v roce N absolutní počet % relativní počet, relativní četnost PM 1 suspendované částice PM 1 TK těžké kovy PAH polyaromatické uhlovodíky Fl fluoren FEN fenantren A antracen FLU fluoranten PYR pyren BaA benzo(a)antracen CRY chrysen BbF benzo(b)fluoranten BkF benzo(k)fluoranten BaP benzo(a)pyren I123cdP indeno(1,2,3-cd)pyren DBahA dibenzo(a,h)antracen BghiPRL benzo(g,h,i)perylen MMS manuální monitorovací stanice ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav WHO Světová zdravotnická organizace

21 21 P Ř Í L O H Y Seznam příloh Obrázek 1.1 Poloha MMS Krnov Obrázek 1.2 Pohled na MMS Krnov Obrázek 1.3 Okolí MMS Krnov Obrázek 1.4 Poloha MMS Zbyslavice Obrázek 1.5 Pohled na MMS Zbyslavice Obrázek 1.6 Okolí MMS Zbyslavice CD disk s podrobnými denními daty

22 PŘÍLOHA Obr. 1.1 Poloha MMS Krnov Obr. 1.2 Pohled na MMS Krnov

23 PŘÍLOHA Obr. 1.4 Poloha MMS Zbyslavice Obr. 1.5 Pohled na MMS Zbyslavice

24 PŘÍLOHA Obr. 1.3 Okolí MMS Krnov S SZ SV Z V JZ J JV

25 PŘÍLOHA Obr. 1.6 Okolí MMS Zbyslavice S SZ SV Z V JZ J JV Český FOTO hydrometeorologický P. SMOLÍK ústav, pobočka Ostrava, III/211