Vývoj české poezie po roce literární období

Transkript

1 Jméno: Vývoj české poezie po roce 1945 Přidal(a): sliwkova.svetlana Společensko-historické pozadí května konec 2.světové války poezie má v rámci literární výpovědi své specifické postavení dokáže nejživěji reagovat na proměny kulturního povědomí a cítění básnické obrazy dokáží asi nejlépe vystihnout životní pocit člověka jakožto jedince po skončení 2. světové války je pro poezii psanou a vydávanou charakteristická nejednotnost a názorová diferencovanost poezie měla na co navazovat - okupace sice umlčela činnost publikační, ale nedokázala tvorbu úplně omezit vycházely nejen verše psané za okupace, ale stejně velkým impulsem pro nové básně byla spontánní odezva na osvobození, k němž patří tyto sbírky: Vladimír Holan - Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmějci Marie Pujmanová - Radost i žal Vítěslav Nezval - Historický obraz Jaroslav Seifert - Přilba hlíny Jan Zahradníček - Stará země, La Saletta František Hrubín - Chléb s ocelí, Jobova noc Vilém Závada - Povstání z mrtvých František Halas - Barikáda vyznačují se velkým patosem, je chápána jako monument, snaží se zachytit dějiny národa 1 / 12

2 v posledních letech a vzdává hold osvoboditelům setkáváme se s vypjatou expresivitou výrazu, ale i dokumentaristickým charakterem mnohdy ustupuje do pozadí estetická rovina díla je nahrazována politickou aktuálností a jakousi podvědomou snahou oslovovat ohromujícími dojmy co nejširší spektrum čtenářů Spisovatelé reagující na konec války Jaroslav Seifert první a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984) domovem básníkova mládí byla pražská čtvrť Žižkov spoluzakladatel Devětsilu jako publicista začínal v Rudém právu podílel se na tvorbě avantgardních časopisů Disk a Pásmo v roce 1949 novinářské činnosti zanechal, potom překládal Bloka, Apollinaira od roku 1950 se věnuje výhradně literární činnosti těžká choroba pohybového ústrojí mu znemožňuje významnější tvůrčí práci získal si velkou autoritu => předseda sjezdu Svazu československých spisovatelů díla: 1) Doba okupace Světlem oděná - verše se obracely ke zdroji naděje, lidské existenci=> k Praze Kamenný most - protiokupační poezie Vějíř Boženy Němcové - sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození 2) Poválečné období obrací se ke vzpomínkám z mládí, k motivům české krajiny a domova, k některým postavám české kultury Šel malíř chudě do světa - inspiroval ho Mikoláš Aleš svými obrazy Píseň o Viktorce - inspirace dílem Boženy Němcové Maminka - sbírka vzpomínek na maminku, plných lásky vůči ní a světu, který ho v dětství obklopoval 2 / 12

3 Přilba hlíny - popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození 3) Období 60. let zásadní změna v Seifertově tvorbě přišla po desetileté odmlce způsobené těžkou chorobou, píše reflexivní lyriku, jeho výraz zdrsněl, používá nerýmovaný verš Koncert na ostrově Halleyova kometa Odlévání zvonů - motivy vzpomínek 4) Období 70. a 80. let Všecky krásy světa - kniha vzpomínek Morový sloup - je to smutná, až trpká poezie, reagující na události kolem roku 1968 Deštník z Piccadilly Býti básníkem Vítězslav Nezval narodil se v Biskoupkách u Třebíče, studoval na gymnáziu, krátce práva a následně filozofii působil jako spisovatel z povolání, experimentoval ve všech literárních formách inspirace: zážitky z dětství, obraz vesnice i zaujetí velkoměstem, civilizací členem Devětsilu, působil v Osvobozeném divadle díla: 1) Za okupace Matka Naděje - vztah k matce, rodné zemi, domovu, obrovská míra vlastenectví Pět minut za městem - výraz odporu k okupaci 3 / 12

4 2) Dramatická tvorba Manon Lescaut - divadelní hra je oslavou českého jazyka Skupina 42 tato skupina vznikla již během okupace; sehrála v české poezii tohoto období velice významou úlohu skupina literátů a výtvarníků, jejíž členové se snažili najít ve své tvorbě smysl lidské existence, snažili se porozumět světu, v němž žijí pojmenovávali skutečnosti přímo, neužívali metafory, zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů, často se stavěli do role svědka chladně zaznamenávajícího okolní svět piší o civilní poezii s motivy moderního velkoměsta odmítali lyrismus dojmů a nálad rok 1948 pro ni znamenal konec činnosti, protože I. Blatný emigroval a J. Kainar nacházel inspiraci v jiných oblastech představitelé: Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar, Jindřich Chalupecký, Jan Hanč Ivan Blatný básník po určitý čas byl předním představitelem Skupiny 42 své první verše psal již na brněnském klasickém gymnáziu jeho pěstounkou se stala babička ze strany matčiny v roce 1948 odchází do Británie, od poloviny 50. let zde byl hospitalizován v psychiatrické léčebně pouhou náhodou jedna z tamějších ošetřovatelek uměla česky, a tak verše, které básník psal a které ostatní ošetřovatelé vyhazovali, začala schovávat a posílat do torontského nakladatelství Sixty-Eight Publisher díla: Tento večer básnická sbírka v duchu poetiky Skupiny 42 faktické údaje, útržky hovorů i úlomky snů Hledání přítomného času sbírka básní reagující na konec války, meditativní básně Melancholické procházky 4 / 12

5 o rodném Brně, vyjadřuje své pocity marnosti a nostalgicky vzpomíná Stará bydliště, Pomocná škola Bixley Jiří Kolář básník, výtvarník, umělecký teoretik, překladatel, hlásil se ke Skupině 42 jeho tvorba je zaměřena především na běžného člověka, s jeho pocity a starostmi, ke svým básním často vytvářel koláže v roce 1980 byl nucen emigrovat a nebyl mu povolen návrat z ciziny domů, žije v Paříži dalšími charakteristickými rysy ve své tvorbě je monumentalizace všednosti, zobrazování odpudivých stránek života díla: Limb a jiné básně, Ódy a variace sbírky vyjadřují kritický vztah k poezii meziválečné avangardy Dny v roce, Roky v dnech Vršovický Ezop pojednává o tématu lidské krutosti v části Černá lyra je popsaná lidská podlost od dob koncentračních táborů zpětně až po starověk Básně ticha - vizuální poezie Očitý svědek, Prométheova játra básnické sbírky z 50. let (vyšly až v roce 1990) jsou založeny na autentickém obrazu každodennnosti, který přerůstá v mýtus novodobé civilizace Josef Kainar básník, dramatik, autor poezie pro děti, od roku 1947 spisovatel z povolání byl ovlivněn Skupinou 42 a skupinou kolem časopisu Květen symbol mladé poezie a dobových pocitů poezie má 2 vrcholy: v počátcích tvorby a v 60 letech, 50. léta nejlépe vypustit díla: Příběhy a menší básně cynismus a absurdity života ve válce Veliká láska, Český sen svět krutý, nelítostný, nemilosrdný, pocit absurdity a odcizení sbírky z 50. let poznamenané dobou, schematismus 5 / 12

6 Nové mýty básnická sbírka várazně ovlivněná Skupinou 42, ironie a sarkasmus obsahuje báseň Stříhali dohola malého chlapečka Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Osudy, Moje blues František Hrubín básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti u nás tvoří jakýsi mezičlánek mezi generací proletářské poezie, poetismem a básníky začínajícími za války jako Skupina 42 zpočátaku byl ovlivněn spiritualismem, později poezie nabývá stále více na písňovosti a formy modlitby díla: Včelí plást - modlitba a dva cykly znělek Říkejte si se mnou - knížka pro děti Stalingrad básnická skladba, v níý jde o střetnutí dobra a zla, součást sbírky Chléb s ocelí Jobova Noc - poema, mezi biblické symboly je zakomponována myšlenka na Čechy a jejich utrpení Hirošima sbírka upozorňuje na nebezpečí nové války Srpnová neděle, Křišťálová noc - divadelní hra Romance pro křídlovku básnická skladba o lásce a smrti, které se prolínají ve dvou rovinách, smyslná láska a omamné okouzlení, smrt jako dovršení života a pmrtí mladé dívky Zlatá reneta - básnická próza Černá denice, Lešanské jesličky - motivy života, smrti, vzpomínání a snů Skupina Ra vznikla za okupace 6 / 12

7 členové surrealistického hnutí, ale odlišovali se nedůvěrou k čistému psychickému automatismu promyšlená kompozice a tvárné úsilí představitelé: Ludvík Kundera literární kritik, básník, dramatik a překladatel díla: Živly v nás, Klínopisný lampář, Letní kniha přání a stížností Zdeněk Lorenc autor surrealistických sbírek Vodnář v blížencích, Plavba Ohnice literární skupina vytvořená kolem Kamila Bednáře, která svám způsobem dovršovala svou aktivitu z předchozích let, vznik za okupace Květňáci básníci se seskupili kolem časopisu Květen poezie všedního dne pozornost obrátíla k světu každodennosti verše můžnou sklounout do pouhé popisnosti, či přílišného lpění na detailu v každém ohledu je poezie všedního dne nepatetická, prostá, racionální Miroslav Holub básník, je snad nejvýraznějším představitel skupiny čsp. Květen jeho básnický projev je velmi úsporný, vyhýbá se rýmu a rytmu, přináší do poezie svět vědy, sám vystudoval medicínu, pracoval jako lékař uplatňoval vědecká pohled na svět díla: Denní služba básnický debut, odpovídá programu květňáků zobrazit všední den Achiles a želva, Slabikář, Kam teče krev, Ačkoli, Beton 7 / 12

8 Anděl na kolečkách, Žít v New Yorku - reportáže z USA Tři kroky po zemi - zápisky z běžné lékařské praxe Jiří Šotola herec, režisér, básník, prozaik, autor několika historických románů setkáváme se s relativizmem a nedůvěrou tvorba vzniká v ovzduší skupiny časopisu Květen, je intimní a romantická díla: Svět náš vezdejší, Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon Tovaryšstvo Ježíšovo - historický román z období proti reformace Kuře na rožni - his. román o herci a tulákovi z dob napoleonských válek Karel Šiktanc básník, pracoval v nakladatelství Mladá fronta a v rozhlase v prvních sbírkách je ovlivněn komunistickou ideologii, později sbírky s roustoucími pocity existancialními úzkosti v době normalizace nesměl publikovat díla: Český orloj - 12 dílů Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel Miroslav Florian básník a redaktor, člen skupiny Květen díla: Cestou k slunci Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe - poezie všedního dne Záznam o potopě, Ticha pošta Host do domu svou činnost začala literární skupina kolem brněnského časopisu Host do domu název podle sbírky Folknera 8 / 12

9 představitelé: Oldřich Mikulášek, Jan Skácel Jan Skácel pocházel z učitelské rodiny, během války byl totalně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně od roku 1948 působil jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku Rovnost v letech působil jako šéfredaktor měsíčníků Host do domu roku 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze postižen zákazem publikování jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině díla: Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky Jak šel Brousek na vandr, Pohádka o velikém samovaru - knížky pro děti Kdo pije potmě víno, A znovu láska, Třináctý bílý kůň, Jedenáctý bílý kůň Oldřich Mikulášek básník, ovlivněn Skupinou 42 i tvorbou Františka Halase léta poznamenána dobovou poetikou s pocitem radosti ze života, budovatelský optimismus v 70. letech nemohl svá díla vydávat, jeho díla vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávála do světa díla: Pulsy, Horoucí zpěv, Divoké kačeny, Krajem táhne prašivec, Ortely a milosi, Svlékání hadů, Agogh, Šokovaná růže, Čejčí pláč Česká beat generation básníci pocitů generace 60. let Václav Hrábě autor poezie ovlivněné poetismem, beatníky, jazzem, která oslovila především mladší generaci na střední škole založil Hrabě dixielandovou kapelu, hrál na klarinet, saxofon, zájem zaměřil na jazz po dokončení pedagogické fakulty vystřídal nejrůznější zaměstnání, ale nakonec se stal učitelem své verše publikuje v časopise Tvář, píše reportáže, rukopis jeho hry Margot se ztratil, povídka Horečka vychází v revue Divoké víno roku / 12

10 na podzim roku 1965 umírá nešťastnou náhodou na otravu plynem díla: Stoptime (Blues v modré a bílé) Blues pro bláznivou holku Ivan Diviš básník, těžce nesl život v emigraci po vyloučení z vysokoškolských studií pracoval dlouho jako dělník, v 60. letech působil jako nakladatelský redaktor od roku 1969, tedy již v exilu, působil v rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově díla: První hudba bratřím - navazuje na skupinu Ohnice Uzlové písmo, Rozpleť si vlasy, Deník molekuly, Morality Sursum - směřuje ke spiritualitě Thanatea básnická skladba je dialogem se smrtí, na způsob baroka Odchod z Čech jeho pocitu jako exulanta Teorie spolehlivosti - deníkové záznamy Ivan Wernisch básník a překladatel, původním povoláním výtvarník keramiky publikuje v Mateřidoušce a zahraničních periodikách verše obsahují četné kontrasty (np. vysoké se setkává s nízkým atd. ) jednotlivé texty jsou buď prostými záznamy situací, nebo i jejich reflexemi díla: Zimohrádek, Doupě latinářů Vilém Závada je básníkem Ostravska, a člení se do poezie rodného kraje díla: Panychida, Siréna - svět hornické a hutnické práce 10 / 12

11 Cesta pešky, Hradní vež sociální témata, reakce na společenskou situaci Povstání z mrtvých, Polní kvítí Skupina Rudého práva poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti - Ivan Skála Mladá generace Jiří Žáček básník rozporného vidění světa díla: Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Anonymní múza, Okurková sezóna, Ptákoviny Písničkaří Karel Kryl písničkář a básník, velmi rychle se proslavil písněmi vyjadřujícími protest, zoufalství vyvolané událostmi roku 1968 od roku 1969 žil v Mnichově alba: Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary Jaroslav Hutka pásničkář, básník, prozaik od roku 1978 žil v emigraci v Nizozemsku proslul jako interpret protestsongů, inspirován moravským folklorem alba: Stůj, břízo zelená, Minulost mává nám, Vandrovali hudci - alba Klíč pluhu - verše Požár v bazaru - fejetony 11 / 12

12 Powered by TCPDF ( Jaromír Nohavica písničkář a básník, debutoval roku 1985 píše texty příběhové, ale také introspektivní, zajímají jej vztahy společenské i intimní alba: Darmoděj, Mikymauzoleum, Divné století, Moje smutné srdce, Babylon Více studijních materiálů najdete na Studijni-svet.cz Vymazlené prezentace stáhnete na Prezmania.cz 12 / 12