Zima na silnicích. Jaká byla? (Společná tisková zpráva ČHMÚ a ŘSD)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zima na silnicích. Jaká byla? (Společná tisková zpráva ČHMÚ a ŘSD)"

Ludmila Beránková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ŘEDITELSTVÍ SILNIC a DÁLNIC ČR Zima na silnicích. Jaká byla? (Společná tisková zpráva ČHMÚ a ŘSD) Datum: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dlouhodobě spolupracují na meteorologickém zabezpečení zimní údržby komunikací. ČHMÚ připravuje pro jednotlivé kraje ČR 4x denně speciální předpovědi počasí zaměřené na sněhové a mrznoucí srážky, přechody teplot přes 0 C, silný vítr a nebezpečné meteorologické jevy (např. ledovka, zmrazky, námraza, sněhové jazyky, závěje). Součástí předpovědí dodávaných do společného informačního systému je pravděpodobnost zasažení jednotlivých regionů. Vzor speciální předpovědi: Ve spolupráci s firmou CROSS Zlín jsme připravili tzv. Dispečerský předpovědní modul zimní údržby komunikací (MDSS), který zodpovědným pracovníkům v regionech připravuje produkty většinou v mapovém vyjádření tak, aby měli dokonalý přehled o vlivu počasí a údržby na stav a sjízdnost vozovek v jednotlivých částech regionu. V uplynulé zimní sezóně 1

ČHMÚ připravuje pro jednotlivé kraje ČR 4x denně speciální předpovědi počasí zaměřené na sněhové a mrznoucí srážky, přechody teplot přes 0 C, silný vítr a nebezpečné meteorologické jevy (např.

2 2009/2010 byl tento produkt operativně k dispozici pro Pardubický a Olomoucký kraj. Uživatelé systému MDSS mají každou hodinu k dispozici aktualizovanou prognózu, která zahrnuje předpověď stavu a teploty povrchu vozovek až na následujících 12 hodin a pro každý 1 km úseku silniční sítě. Předpovědi v systému vycházejí z modelu ALADIN/CZ, který provozuje ČHMÚ na novém superpočítači v Praze-Komořanech. Příklad obrazovky MDSS: Systém MDSS využívá švédský model tepelné bilance silničního povrchu a mnohaleté výsledky speciálního měření teploty silnic za různých povětrnostních podmínek (tzv. termální mapování), které pro ŘSD rovněž zajišťuje ČHMÚ ve spolupráci s firmou CROSS Zlín. 2

každý 1 km úseku silniční sítě. Předpovědi v systému vycházejí z modelu ALADIN/CZ, který provozuje ČHMÚ na novém superpočítači v Praze-Komořanech.

3 Pro zajištění sjízdnosti dálnic ČHMÚ 4x denně vydává tzv. liniové předpovědi počasí pro jednotlivé úseky dálniční sítě. Provozujeme předpovědní modul Forecaster Controller firmy Vaisala, který v grafickém provedení vydává předpovědi stavu a povrchu vozovky až na 24 hodin pro vybrané předpovědní stanice na páteřní dálniční síti a je významným příspěvkem při údržbě nejvýznamnějších dopravních cest v ČR Příklad výstupu Forecaster Controler z 30. března 2010: Zimní údržba komunikací na ŘSD ČR ŘSD ČR zajišťuje zimní údržbu na 729 km dálnic a km silnic I. třídy. Dálnice udržuje 17 Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), které jsou součástí ŘSD ČR, údržba silnic I. třídy je zajištěna dodavatelsky. Zimní údržba komunikací v letošní sezóně vyšla ŘSD na 1,5 mld. Kč, spotřebováno bylo 142 tisíc tun soli a 44 milionů litrů solanky. Pro získání detailnějších informací o povětrnostních podmínkách a stavu povrchu vozovky ŘSD ČR disponuje více než 200 automatickými silničními meteorologickými stanicemi, umístěnými po celém území ČR. Naměřené údaje jsou v pravidelných intervalech přenášeny na dispečerská pracoviště, kde spolu s předpověďmi ČHMÚ poskytují efektivní podporu v rozhodovacích procesech dispečerů zimní údržby. Na základě těchto informací je provádění zásahů zimní údržby včasnější, účinnější, cílenější a ekonomicky efektivnější. Dochází k hospodárnějšímu využívání posypových materiálů a snížení počtu kontrolních jízd. Možnost porovnávání nákladů na zimní údržbu od jednotlivých dodavatelů ŘSD ČR vede ke snížení ceny za tyto služby. Systém je nedílnou součástí informací pro Národní dopravní informační centrum (NDIC), tudíž tyto informace finálně putují na informační tabule na dálnicích a do médií. 3

dálniční síti a je významným příspěvkem při údržbě nejvýznamnějších dopravních cest v ČR Příklad výstupu Forecaster Controler z 30.

4 Zimní sezóna 2009/2010 Zima na silnicích začala tuto sezónu už 13. října 2009, kdy za tři po sobě následující dny do 15. října napadl až 1 m nového sněhu. Situace způsobila řidičům, energetikům, dopravcům i dopravákům, lesníkům i zemědělcům značné provozní problémy. ČHMÚ předpověděl tuto situaci dostatečně přesně s dvoudenním předstihem. Suma nového sněhu ve dnech října 2009: V dalších týdnech již byl průběh zimy normální. Z pohledu průměrných teplot, úhrnů srážek a celkové sněhové pokrývky se nedělo v zimě nic mimořádného. Vyskytlo se však několik významných situací, které měly nepříznivý vliv na bezpečnost silničního provozu. Například 23. prosince 2009 vlivem podchlazeného zemského povrchu po předešlém mrazivém počasí a rychlého oteplení došlo k namrzání srážek na mnoha místech v ČR se vytvořila ledovka. 4

Suma nového sněhu ve dnech 13. 15. října 2009: V dalších týdnech již byl průběh zimy normální. Z pohledu průměrných teplot, úhrnů srážek a celkové sněhové pokrývky se nedělo v zimě nic mimořádného.

5 Meteorologické stanice ČHMÚ indikující výskyt ledovky dne 23. prosince 2009 Neuplynul ani týden a 29. prosince 2009 jsme zaznamenali mrznoucí mlhy a námrazu v Praze a na Liberecku. Mrazivý leden byl téměř denně na různých místech ČR doprovázen sněžením, několikrát jsme zaznamenali výskyt nebezpečného náledí (17. a 30. ledna 2010), námrazy (dokonce i 18. března 2010), sněhových jazyků a závějí (28. ledna a 3. února 2010). Kalamitní situace spojená s tlakovou níží Daisy (od 8. do 11. ledna 2010) způsobila u nás problémy zejména na Moravě a ve východních Čechách (až 37 cm nového sněhu). Daisy způsobila povodně na jihu Evropy a přinesla arktické mrazy na sever Norska (až 40 C). Souvisle ležící sněhová pokrývka i v nižších polohách (na mnoha místech od 3. ledna do 23. února), několik vícedenních epizod s vydatným sněžením, extrémní mrazy střídané s mírným odtáváním a opětovným zamrzáním způsobovalo značné problémy při údržbě komunikací a pravděpodobně zvýšilo běžné škody na silnicích, jak je známe každoročně. Mezinárodní spolupráce Silniční meteorologie je relativně mladý, ale dynamicky se rozvíjející obor, jehož intenzivní rozvoj nastal v devadesátých letech. Experti ŘSD i ČHMÚ jsou aktivní v mezinárodní organizaci SIRWEC (Standing International Road Weather Commission). Toto sdružení pro výměnu informací ve sféře silniční meteorologie a navazujících technologií v mezinárodním kontextu bylo založeno v roce 1984 a Česká republika (ČHMÚ) je zastoupena od roku Sdružení koordinuje výměnu informací v těchto oborech: Senzory a vybavení RWIS a předpovědní metody 5

března 2010), sněhových jazyků a závějí (28. ledna a 3. února 2010). Kalamitní situace spojená s tlakovou níží Daisy (od 8. do 11.

6 Systémy podpory a rozhodování Zimní údržba a náklady Doprava a bezpečnost v zimě Klimatologie a zimní indexy Další vývoj v oblasti sofistikovaných systémů Jako příspěvek k rozvoji silniční meteorologie Česká republika (ŘSD a ČHMÚ) uspořádala konferenci SIRWEC 2008 s podstatným důrazem na mezinárodní spolupráci. Česká republika se aktivně zapojuje do mezinárodních aktivit příhraniční spolupráce s Německem, Rakouskem i Slovenskem. Tato spolupráce vyústila v unikátní mezinárodní výměnu dat a informací pomocí silničního datového kódu (SH70 BUFR) a má kontinuální pokračování v Projektu vzájemné spolupráce středoevropských zemí CERWIS (Central European Road Weather Information System). Kontakty: RNDr. Petr Dvořák, ČHMÚ, tiskový mluvčí, petr.dvorak@chmi.cz, tel: RNDr. Jan Sulan, ČHMÚ, meteorolog, sulan@chmi.cz RNDr. Miroslav Škuthan, meteorolog, skuthan@chmi.cz, tel: RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., ČHMÚ, náměstek ředitele, tolasz@chmi.cz, tef: Ing. Oldřich Vinš, vedoucí samostatného oddělení inteligentních dopravních systémů, oldrich.vins@rsd.cz, tel:

Česká republika se aktivně zapojuje do mezinárodních aktivit příhraniční spolupráce s Německem, Rakouskem i Slovenskem.

Podobné dokumenty

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,