BORAČE. Návrh zadání územního plánu

Transkript

1 Návrh zadání územního plánu BORAČE Pořizovatelem územního plánu Borače je Městský úřad Tišnov, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení úřad územního plánování, a to ve smyslu 6 odst. 1) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), v platném znění. Zpracování územního plánu Borač bylo zadáno Ing. arch. Jiřímu Hálovi, Viniční 101, Brno, IČ , č. autorizace V Tišnově 09/2008 Výsledky projednání návrhu zadání doplněny dne

2 Obsah ÚVOD NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Záměry dle rozvojových programů kraje...5 Program rozvoje jihomoravského kraje (PR JMK)...5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JMK)...5 Generel dopravy Jihomoravského kraje...6 Generel krajských silnic Jihomoravského kraje...6 c) Ostatní záměry...6 Záměry dle platného ÚPO...6 Pro obec Borač byl současně platný územní plán obce schválen v roce Obec nemá vypracovanou žádnou další územně plánovací dokumentaci ani podklad....6 Plochy sportu...13 Vzdělávání a výchova:...14 Sociální služby:...14 Zdravotní služby:...14 Kultura:...14 Veřejná správa:...14 Ochrana obyvatelstva...15 Obchodní prodej, služby...15 Tělovýchova a sport...15 Ubytování a stravování...15 Církevní zařízení...15 Veřejná pohřebiště...15 Zeleň v zastavěném území...15 Vodní hospodářství...18 Nemovité kulturní památky: Ochrana přírodních hodnot...21 Chráněná území...22 Zvláště chráněná území ve smyslu 14 zákona č. 114/1992 Sb.se na území obce nenacházejí...22 Celé území obce patří do vyhlášeného přírodního parku Svratecká hornatina...22 Územní systém ekologické stability...23 V řešení územního plánu vycházet z ÚSES vymezeného v ÚPO Borač a po prověření navrhnout jeho doplnění a případnou úpravu Ochrana civilizačních hodnot...24 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ...24 Základní limity vyplývající z obecně platných předpisů:...24 h. Další požadavky, vyplývající ze zvláštních právních předpisů (Požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)...25 Obrana státu...27 Ochrana před povodněmi...27

3 k. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií...29 l. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem...29 m. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblasti...29 n. Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant...29 o. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení...30 ZÁVĚR

4 ÚVOD Obec Borač má v současné době platný územní plán obce Borač schválený vypracovaný Ing. arch. Jiřím Hálou. Vzhledem k současným potřebám a požadavkům obce rozhodlo Zastupitelstvo obce Borač pořídit nový územní plán zpracovaný v souladu s platnou legislativou (dále jen ÚP), a to v digitálním provedení s doporučením na využití metodiky Krajského úřadu JMK pro digitální zpracování ÚP obce pro GIS ve státní správě, verze 2.1. Návrh zadání ÚP Borače byl zpracován na základě dostupných ÚAP pro obec Borač a platného územního plánu obce a je formálně členěn dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Věcný obsah návrhu zadání vychází z existujících podkladů a následné analýzy současného stavu řešeného území. Vymezení řešeného území: Zadání je zpracováno pro obec Borač, jejíž území sestává z k. ú. Borač a z k. ú. Podolí u Borače. Rozloha řešeného území je cca 596 ha; v obci žije celkem cca 319 trvale bydlících obyvatel. Hlavní teze rozvoje obce: Vycházet z polohy obce v hodnotné krajině severozápadně od města Tišnova, navrhnout rozvoj obce tak, aby byla zajištěna co nejvhodnější a nejoptimálnější skladba jednotlivých funkčních ploch, vyhodnotit stávající a navrhnout nové plochy pro bydlení, a to výhradně formou ploch smíšených obytných (venkovského charakteru) s cílem realizovat nárůst obyvatel, minimálně však počet obyvatel dlouhodobě stabilizovat, usilovat o zvelebení obce navržením úprav veřejných prostranství, navrhnout funkční využití ploch s opuštěnými objekty, posoudit dopravní situaci, případně navrhnout úpravy na místních komunikacích, vytvořit podmínky pro zachování krajinného rázu, navrhnout vymezení ploch pro protipovodňová opatření navrhnout řešení protierozních opatření, vyhodnotit stávající plochy podnikatelských aktivit a případně navrhnout jejich další rozvoj prověřit stávající stav technické infrastruktury a případně ve vazbě na ni navrhnout koncepci řešení i s ohledem na nově navrhované funkční plochy v území, vyhodnotit podmínky životního prostředí včetně doplnění návrhu na opatření směřujících k eliminaci případných negativních vlivů, držet zásadu udržitelného rozvoje sídla zajištěním souladu všech uvažovaných hledisek, a to jak z hledisek životního prostředí, tak z hledisek hospodářského a sociálního rozvoje.

5 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BORAČE A. POŽADAVKY VYYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (ÚPD) VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ a) Politika územního rozvoje Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Dle Politiky územního rozvoje České republiky se řešené území nachází v rozvojové oblasti pod označením OB3. Rozvojové osy jsou vymezeny s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Pro územní plánování z politiky územního rozvoje vyplývá řešit územní souvislosti definitivního koridoru R43. Vzhledem k tomu, že předpokládaná trasa silnice R43 neprochází katastrálním územím obce Borač, pro návrh územního plánu nevyplývá žádný konkrétní požadavek. V Politice územního rozvoje schválené usnesením vlády České republiky č. 561 ze dne 17. května 2006 nejsou v oblasti územního plánování pro řešení územního plánu Borače navrženy republikové priority. b) ÚPD, záměry a strategie kraje Pro Jihomoravský kraj byla zpracována ÚPD ÚPN VÚC BSRA. Správní území obce Borač se nenachází v území, které bylo touto dokumentací řešeno. Rovněž pro řešení ÚP nevyplývají z nadřazené ÚPD žádné požadavky, protože tato oblast nemá doposud platnou ÚPD vydanou krajem (ÚPN VÚC Vysočina nebyl dokončen a není platný). Pro Jihomoravský kraj nebyly zpracovány Zásady územního rozvoje. Záměry dle rozvojových programů kraje Program rozvoje jihomoravského kraje (PR JMK) vyhodnocení dokumentace - cíle, které lze vztáhnout k řešenému území: Okruh priorit A podnikání, výzkum, inovace Podpora podnikatelských aktivit, podpora drobného, malého a středního podnikání Podpora podnikatelských aktivit v cestovním ruchu Okruh priorit B rozvoj venkova Podpora infrastruktury, služeb a aktivit pro rozvoj venkova Rozvoj polyfunkčního využívání krajiny Okruh priorit C lidské zdroje a trh práce Podpora a rozvoj sítě zdravotnických a sociálních zařízení a zkvalitňování zdravotnických a sociálních služeb Podpora aktivit a infrastruktury v oblasti kultury, sportu a volného času, péče o přírodní a kulturní dědictví kraje Podpora bydlení Okruh priorit D dostupnost, infrastruktura Vybudovat síť komunikací a zajistit dostupnost v území kraje podle jeho potřeb a zlepšit situaci v oblasti čištění vod a zajištění pitné vody. Okruh priorit E Životní prostředí a přírodní zdroje Zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch Posilování ekologické stability území a ochrana přírody Zmírňování dopadů lidské činnosti na životní prostředí Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JMK) pitná voda pro obec je zajištěna z vlastních zdrojů navrhnout koncepci odkanalizování včetně plochy pro ČOV a prověření i možnosti napojení na kanalizaci Štěpánovice se zaústěním do ČOV Tišnov vyhodnocení: 5

6 zapracovat do řešení návrhu ÚP invariantně (vycházet z PRVK JMK) Generel dopravy Jihomoravského kraje navrhuje síť dálnic a silnic do roku 2030 obec leží mimo tyto významné tahy Generel krajských silnic Jihomoravského kraje neuvažovat s přeložkou silnice II/387 procházející řešeným územím Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (SR JMK) vyhodnocení dokumentace - cíle, které lze vztáhnout k řešenému území: Prioritní osa I - hospodářství zkvalitnění služeb a infrastruktury pro podporu rozvoje cestovního ruchu rozvoj a podpora podnikatelských zón (okruh B) Prioritní osa II životní prostředí obnova přirozeného stavu malých vodních toků rozvoj územní ochrany biodiverzity přírodních systémů a krajinných hodnot Prioritní osa III - lidské zdroje podpora optimalizace sítě škol a vzdělávacích oborů Prioritní osa IV - osídlení zvýšení atraktivity venkovských obcí pro bydlení a podnikání (zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavenosti) Prioritní osa V dopravní a technická infrastruktura dobudování a zkvalitnění silniční sítě rozvoj cyklistické dopravy napojení sídel na kanalizační soustavy a ČOV c) Ostatní záměry Záměry dle platného ÚPO Pro obec Borač byl současně platný územní plán obce schválen v roce Obec nemá vypracovanou žádnou další územně plánovací dokumentaci ani podklad. Vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení Respektovat vydaná územní rozhodnutí, stavební povolení a rozhodnutí o využití území. Nutno doplnit dle aktuálního stavu. Záměry obce na změnu využití území směry rozvoje Jedná se o náměty vzešlé z konzultace se zástupci obce, které budou vodítkem pro definování urbanistické koncepce jednotlivých sídel řešeného území a vymezení zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy bydlení Br prověřit možnosti rozšíření hlavní směry rozvoje Plochy rekreace R prověřit možnosti rozvoje rekreace - hlavní směry rozvoje s ohledem na přírodní park Svratecká hornatina a stavební úzávěru Plochy občanského vybavení O prověřit možnosti rozšíření Plochy veřejných prostranství U prověřit možnosti doplnění Plochy smíšené obytné - So prověřit možnosti rozšíření hlavní směry rozvoje Plochy dopravní infrastruktury D prověřit možnosti úprav Plochy technické infrastruktury T navrhnout koncepci nové a úpravy stávající Plochy výroby a skladování V prověřit potřeby a možnosti rozšíření Plochy smíšené výrobní - Sv 6

7 prověřit možnosti rozšíření hlavní směry rozvoje Plochy vodní a vodohospodářské H prověřit možnosti doplnění Plochy zemědělské Z prověřit stávající Plochy lesní L prověřit stávající Plochy specifické N prověřit stávající případně navrhnout doplnění (např. pro protipovodňovou ochranu) B. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Územně analytické podklady (ÚAP) pro řešené území dosud zpracovány nejsou, a proto bylo využito podkladů v současné době dostupných od poskytovatelů a platný územní plán obce Borač. Využít příležitosti: stabilizovat obyvatele nabídkou kvalitního bydlení, zvláště mladé rodiny v obci, a to při zohlednění ochrany krajinného rázu, ochrany kvalitní zemědělské půdy a ochrany životního prostředí vytvořit nezbytný rámec chybějících standardních doprovodných služeb k rodinnému bydlení ( sportovní a volno časové aktivity, osobní služby, služby pro seniory a pod., a to nejen v obci samé, ale i v okolních obcích v rámci koordinované spolupráce) nabídku ploch pro bydlení doplnit nabídkou ploch pro podnikatelské aktivity nezemědělské, poskytující pracovní příležitosti a snižující vysoký podíl vyjížďky z obce za prací dobudováním chybějících systémů technické infrastruktury v obci vytvořit podmínky k trvalému rozvoji obce a k plánovaným přírůstkům obyvatel využít příležitosti pro rozvoj rekreace a služeb využití atraktivnosti okolí obce pro rozvoj cestovního ruchu, realizace cyklostezek a extenzivní formy turistiky využít dotační politiky investic do technické a dopravní infrastruktury oživením a zatraktivněním středu sídla (vytvoření malé a velké návsi) zvýšit jeho atraktivitu a navázání kontaktů obyvatel podpora ochrany kvalitních zemědělských půd využít místních zajímavostí k podpoře cestovního ruchu a rekreace obnova polních cest s doprovodnou zelení vhodnými revitalizačními opatřeními podpořit retenci vody v území řešení vodního režimu po skončení funkčnosti odvodňovacích zařízení podporovat realizaci revitalizace vodních toků obnovující jejich samočisticí a ekologickou funkci podporovat ochranu a obnovu přirozeného vodního režimu, morfologie toků a vodních ekosystémů Potlačit hrozby: neregulovaný rozvoj obce, zábor volné krajiny a kvalitních půd nepřipravenost obce při uspokojování zájmu o plochy pro výstavbu znečištění povrchových vod i podpovrchových vod splaškovými vodami při neřešení kanalizace a odvodu splaškových vod do ČOV nedostatku pozemků na realizaci sítě polních cest, které umožní bezproblémový přístup k zemědělským pozemkům a umožní přístup do krajiny střet turistického ruchu s ochranou přírody 7

8 nedostatku pozemků na realizaci skladebných částí ÚSES, který je zapříčiněn absencí komplexních pozemkových úprav na k. ú. Borač v případě situování ploch pro dopravu v blízkosti zastavěného území navrhnout kompenzace a opatření na potlačení rizika narušení hygieny prostředí bydlení čelit účinnými opatřeními lokálním záplavám způsobeným extravilánovými vodami při extrémních srážkách vytvořit podmínky pro ochranu zastavěného území (protipovodňová opatření) před záplavami od řeky Svratky a pro ochranu odplavení úrodných půd vhodným hospodařením na orné půdě omezit splavování úrodné vrstvy navrhnout opatření vhodného hospodaření s dešťovými vodami řešit problematiku nedostatku ploch pro sportovní aktivity diferencovaně podle všech věkových skupin obyvatelstva i problematiku spojenou s výhledovým zvýšením počtu seniorů Rozvíjet silné stránky území: území pestré kulturní krajiny lesnaté a kopcovité území s výrazným údolím s řekou Svratkou a mírnějším údolím Boračského potoka celé území obce se nachází v přírodním parku Svratecká hornatina, kromě toho jsou v obou katastrech obce evidovány maloplošné části krajiny s vyšší přírodní a ekologickou hodnotou a územím prochází dvě osy nadregionálního biokoridoru nepodporovat výstavbu zdrojů průmyslového znečištění vytvořit disponibilní plochy pro veřejná prostranství v centrech sídla i v rozvojových lokalitách vytvořit disponibilní plochy pro rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby (šetrné k životnímu prostředí), sportu a rekreace podporovat zachovalá vodní a luční společenstva, která výrazně přispívají ke zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny využít pro turistiku, cykloturistiku a rekreaci lokality se zachovalým krajinným rázem území je sice zabezpečeno základními sítěmi technické infrastruktury (nedávno vybudovaný systém zasobování vodou, rozvody STL plynovodu po obci), chybí však vyhovující systém odvodu a likvidace splaškových odpadních vod a stávající infrastruktura (především rozvody NN, odvod dešťových vod) vyžaduje modernizaci a doplnění podporovat integrovaný dopravní systém JMK Odstranit slabé stránky území: vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území zlepšit odtokové poměry v krajině regulací vodního režimu (zlepšení akumulace vody v krajině, minimalizovat oblasti se sníženou přirozenou retenční schopností, hospodaření s dešťovými vodami) minimalizovat negativní účinky vodní eroze vytvořit předpoklady pro odstranění (nebo alespoň minimalizaci) hrozeb záplav extravilánovými vodami i rozvodněním řeky Svratky a zabránit tak ohrožení ekonomických hodnot území vybudováním nové splaškové kanalizace přispět ke zlepšení čistoty vody v tocích vymezit plochy pro chybějící systém likvidace splaškových vod podporovat využití obnovitelných zdrojů doplnit chybějící prvky ÚSES v nelesní krajině vybudovat síť polních cest, které umožní bezproblémový přístup k zemědělským pozemkům vytvořit podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti doplnit síť cykloturistických tras ve vazbě na širší území 8

9 vytvořit podmínky pro zvýšení počtu obyvatel vymezením ploch pro bydlení, sport případně pracovní místa V řešení návrhu územního plánu respektovat a zohlednit limity využití území. Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat tyto priority udržitelného rozvoje: 1. Pro udržitelný rozvoj malé obce je důležité v první fázi stabilizovat počet obyvatel a v návrhovém období vytvořit nabídku ploch pro rozvoj bydlení v obci. Cílem bude podpořit růst velikosti sídla s vytvořením vhodných podmínek pro mladé rodiny (vymezení ploch pro bydlení, rekreaci, sport). 2. Nové rozvojové plochy pro bydlení navrhnout v rozsahu dostatečném z hlediska polohy a dostupnosti parcel zajistit dostatečný výběr v disponibilních zastavitelných plochách z hlediska jejich dostupnosti i pohody bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou. 3. Členění a využití zastavitelných ploch řešit v návaznosti na funkce zastavěného území, posilovat diferencovanou ubytovací funkci obce zejména pro venkovský typ rodinné zástavby. 4. Vytvořením nových veřejných prostranství (návsí i ulic) a uspořádáním a zkvalitněním vybavení stávajících veřejných prostranství vytvářet místa společenských kontaktů obyvatel, jež podporují sociální soudržnost obyvatel. 5. Pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel: podpořit rozvoj ploch veřejných prostranství v obci spolu s plochami sportu, zvláště pro provoz neorganizované tělovýchovy (hřiště pro mládež a dospělé, dětská hřiště a zařízení) zajistit pěší a cyklistickou průchodnost do krajinného zázemí okolních sídel s jejich využitím pro turistiku všech věkových kategorií (letní i zimní aktivity) 6. Malé a střední firmy hrají klíčovou roli v hospodářském rozvoji obce a pro jejich investice je nutno zajistit vhodné plochy. 7. Menším firmám nenarušujícím okolní prostředí umožnit existenci i v rámci zastavěného území sídla. 8. Zajistit chybějící technickou vybavenost a obslužnost zastavěného a zastavitelného území v obci, vybudovat systém likvidace odpadních vod v souladu s PRVK Jihomoravského kraje. 9. V prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území s ohledem na ochranu tradičních venkovských hodnot prostředí v obci a v řešeném území. 10. Zásadní pro rozvoj obce je udržitelný rozvoj i po stránce hygieny prostředí; je nutno omezit riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk, znečistění povrchových i podzemních vod). 11. Podporovat zásady zdravého sídla dodržování hygienických norem a z nich vyplývajících ochranných pásem. 12. V uspořádání krajiny vytvořit podmínky pro zastoupení komponované veřejné zeleně v obci. C. POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Obec Borač je součástí regionu Tišnovsko (ORP Tišnov), který sdružuje obce severozápadně od Brna okolo města Tišnova v okrese Brno-venkov. Obecní úřad obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) má ve svém správním území celkem 59 obcí včetně města Tišnov a je součástí Jihomoravského kraje a okresu Brno - venkov. Řešené území tvoří katastrální území Borač a katastrální území Podolí u Borače, které spolu tvoří jedno správní území. Velikost řešeného území je cca 596 ha. Zemědělská půda hospodářské produkce tvoří cca 1/3 výměry území obce a leží převážně v severozápadní části k. ú. Borač v údolí Huselského potoka a v jižní části obou katastrů v nivě Svratky, přičemž 30 % představují trvalé travní porosty louky a pastviny. Lesy zasahují do bezprostředního okolí obce a zaujímají cca 53 % rozlohy jejího území. 9

10 Organizačně je Borač samostatnou obcí s Obecním úřadem v Borači. Stavební úřad a úřad územního plánování pro obec Borač je v Tišnově. Obec je členem sdružení obcí mikroregionu Porta a Svazku Tišnovsko. Obec Borač sousedí s obcemi Ochozem u Tišnova, Štěpánovicemi, Kaly, Pernštejnským Jestřabím a s městysi Doubravník a Lomnice. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů: Vývoj počtu obyvatel obce Celkový počet obyvatel v obci Borač v letech: obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel Prameny: 1) ČSÚ: Statický průvodce obcemi Jihomoravského kraje ) Obec Borač Z výše uvedeného přehledu je patrné, že se v obci v posledních letech ( ) projevuje velmi mírný nárůst obyvatel. Blízkost a dostupnost městysů Doubravník a Nedvědice a dále pak měst Tišnova, Kuřimi a v poslední řadě i krajského města Brna (vzdáleného 31 km), kam převážná většina obyvatel dojíždí za prací, občanskou vybaveností, zdravotnictvím a školstvím, umožňuje spojit bydlení na venkově s dostupností života ve městě. Vzhledem k tomu i ke zdejší malebné krajině se zachovalým přírodním rázem a prostředím je třeba v obci počítat se zvyšujícím se zájmem obyvatel o výstavbu RD a pro předpokládaný rozvoj, mající za následek zvýšený počet občanů, vytvořit v obci co nejvhodnější podmínky. Řešením ÚP vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a podmínek pro příznivé životní prostředí. Hospodářský rozvoj vytvořit územně technické podmínky pro podnikání a rozvoj cestovního ruchu umožnit podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území vymezením smíšených ploch obytných, které drobnou výrobu a zemědělství připouštějí Sociální soudržnost v rámci řešení územního plánu vytvořit územně technické podmínky pro vyšší životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami zkvalitněním prostředí sídla vytvářet místa společenských kontaktů obyvatel a podpořit tak sociální soudržnost obyvatel vymezením ploch pro bydlení nepřipustit nepříznivý jev klesajícího počtu obyvatel, vytvořením dobrých podmínek pro mladé rodiny zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva, vytvořit podmínky pro život seniorů vymezením nových ploch vytvářejících pracovní místa a rozšířením nabídky pro sportovní a rekreační vyžití vytvořit podmínky pro udržení obyvatel v obci dojíždění za prací většiny obyvatelstva vyvážit možností bydlení v příznivějším životním prostředí Podmínky pro příznivé životní prostředí Zásadní pro rozvoj obce je udržitelný rozvoj i po stránce hygieny prostředí, které lze docílit: vhodným uspořádáním řešeného území omezit riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk) 10

11 podporovat zásady zdravého sídla vytvořením územně technických podmínek pro kvalitní životní prostředí obyvatelstva Shrnutí požadavky vyplývající z výše uvedeného: Hlavním cílem zpracování územního plánu je navrhnout budoucí funkční uspořádání území a stanovit závazné zásady pro jeho další rozvoj. Řešit využití území tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, historických a kulturních hodnot v území a bylo zajištěno postupné zlepšování životních podmínek, respektive zajištěn udržitelný rozvoj obce, a to za použití následujících postupů: Prověřit možnosti situování výstavby pro bydlení ve stávajících prolukách, navrhnout přiměřené plochy pro rozvoj bydlení v návaznosti na zastavěné území, prověřit dostatečnost ploch občanského vybavení, sportu a rekreace v návaznosti na předpokládaný rozvoj, řešit doplnění veřejných prostranství v obci, posoudit potřebu ploch pro podnikání a pro drobné výrobní aktivity, popřípadě vymezit tyto plochy ve vazbě na dopravní obslužnost, řešit dopravní závady v zastavěném území obce, navrhnout doplnění obslužných komunikací, řešit cyklistickou dopravu a dopravu v klidu, řešit chybějící technickou infrastrukturu a případně její doplnění ve vazbě na navržené zastavitelné plochy, vytvořit územní předpoklady pro řešení protierozní ochrany, vytvořit územní předpoklady pro řešení protipovodňové ochrany vymezit územní systém ekologické stability (lokální, regionální, nadregionální) navrhnout řešení, případně opatření v oblasti péče o životní prostředí. V územním plánu bude na území obce vymezeno zastavěné území (ZÚ), popřípadě více zastavěných území, a budou vymezeny zastavitelné plochy. Požadavky a podmínky pro řešení vztahů uvnitř obce a vzájemných vztahů se sousedními obcemi: Všechna navrhovaná řešení, která budou mít dopad a nebo budou do území sousedních obcí zasahovat, je potřeba s nimi dohodnout. Bude se jednat zejména o: řešení silničních tras a účelových komunikací řešení vedení nadřazených tras inženýrských sítí včetně jejich ochranných pásem řešení cyklistických tras a stezek řešení turistických stezek řešení ochrany před povodněmi řešení revitalizace vodních toků řešení územního systému ekologické stability D. POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) Požadavky vyplývající z širších vztahů v území Z hlediska administrativně správního je třeba respektovat: vazbu obce na město Brno sídlo Jihomoravského kraje, centrum vyšší občanské vybavenosti a zdroj pracovních příležitostí 11

12 vazbu obce na město Tišnov obecní úřad obce s rozšířenou působností, centrum vyšší občanské vybavenosti (školská a zdravotnická zařízení, obchodní síť, služby) a zdroj pracovních příležitostí vazbu obce na město Kuřim občanská vybavenost (zdravotní zařízení, obchodní síť, služby). vazbu obce na městyse Doubravník a Nedvědici občanská vybavenost (základní školy, pošta, zdravotní zařízení, obchodní síť) Požadavky na urbanistickou koncepci Zachovat a vhodně rozvíjet urbanistickou strukturu sídla s propojením na okolní krajinu a respektováním krajinného rázu. Uspořádání zastavěných ploch řešit v návaznosti na zastavěné území, s výjimkou kvalitních obytných ploch. Omezit monofunkční využití ploch a zajistit tak rozmanitost způsobu jejich funkčního využití. Pro využití území stanovit podmínky umožňující polyfunkční využití při dodržení základních zásad urbanistické koncepce. Prověřit možnosti rozvoje občanského vybavení. Při řešení je nutno vzít v úvahu narůstající počet seniorů vyžadující specifické služby. Pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel podpořit rozvoj ploch sportu, zvláště neorganizované tělovýchovy (hřiště pro mládež a dospělé, dětská hřiště, možnosti koupání atp.). Umožnit průchod do volného krajinného zázemí obce pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity). Zajistit pro rozvoj cestovního ruchu dostatečnou turistickou infrastrukturu. Využít polohy řešeného území v pěkném přírodním prostředí pro podporu aktivit cestovního ruchu. Navrhnout doplnění technické infrastruktury k zajištění obsluhy řešeného území. Stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) a stanovit jej jako přípustné využití; stanovit nepřípustné využití těchto ploch a popřípadě stanovit podmíněně přípustné využití těchto ploch, avšak pouze s vazbou na určité podmínky. Stanovit základní podmínky prostorového uspořádání (například výšková regulace zástavby, procentuální využití intenzity zastavění pozemků ve vymezených plochách). Stanovit základní podmínky ochrany krajinného rázu. V prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území s ohledem na ochranu hodnot území (hlavní dominanty, místa pohledů atp.). Plochy bydlení nové rozvojové plochy pro bydlení situovat do klidových poloh především v návaznosti na zastavěné území obce plochy pro bydlení situovat do území zajišťujících pohodu bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou prověřit možnost smíšeného využití vymezovaných ploch (zařazení do smíšených ploch obytných) Plochy rekreace respektovat nařízení o zřízení přírodního parku Svratecká hornatina ( jehož je území obce Borač součástí) a vyhlášenou stavební uzávěru (pro umísťování a provádění nových staveb pro individuální rekreaci a staveb pro ubytovací zařízení v prostorách mimo současně zastavěné území obce či zastavitelné území) s ohledem na žádoucí rozvoj cestovního ruchu prověřit možnosti situování sportovních zařízení v řešeném území při respektování ochrany přírodních a kulturních hodnot území prověřit možnosti vymezení dalších ploch pro krátkodobou rekreaci (možnost koupání, oddychové plochy zeleně) prověřit možnosti vymezení ploch rekreace (rekreační louky, odpočívadla) ve vazbě na cyklistické a turistické trasy řešit prostupnost do okolní přírody 12

13 Plochy občanského vybavení prověřit možnosti a potřeby vymezení nových ploch pro občanské vybavení (chybějící obecní hřbitov aj.) hledat další možnosti využitím stávajících a rozvojových ploch smíšených obytných umožnit smíšené využití ploch určených pro podnikání, např. v oblasti cestovního ruchu Plochy sportu vytvořit územní předpoklady pro rozvoj sportu, rekreace a cestovního ruchu doplnit plochy pro chybějící sportoviště a dětská hřiště Plochy veřejných prostranství doplnit veřejná prostranství především o náves ve středu obce a o náves v lokalitě Vrbí zařadit do veřejných prostranství stávající a navržené uliční prostory doplnit pěší propojení v zastavěném území Plochy sídelní zeleně Respektovat stávající plochy soukromé i veřejné zeleně a do těchto ploch zařadit: zeleň zahrad, zahrádek a záhumenků, vytvářejících přechod zástavby do volné krajiny veřejnou zeleň, parky a upravené plochy veřejně přístupné zeleně zeleň izolační oddělující např. plochy výroby a dopravní infrastruktury od ploch bydlení, občanského vybavení a sportu, plochy sportu od ploch bydlení atp. Vytvořit předpoklady pro vymezení nových ploch sídelní zeleně a rozšíření stávajících v zastavěném území obce i v navržených zastavitelných plochách. Plochy smíšené obytné zařazením stávajících ploch bydlení do ploch smíšených obytných podpořit možnost variabilnějšího způsobu využití daného území pro služby, řemesla, cestovní ruch, drobné zemědělství (především pro samozásobení) a pod. prověřit další možnosti rozšíření ploch smíšených obytných Požadavky na koncepci uspořádání krajiny: navrhnout vhodné úpravy v krajině respektovat přírodní hodnoty území a vytvořit podmínky pro jejich ochranu a rozvoj posilovat ekologickou stabilitu území a ochranu přírody vymezit plochy pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a koordinovat územní systém ekologické stability s uspořádáním krajiny respektovat ustanovení přírodního parku Svratecká hornatina a nařízení o stavební uzávěře OkÚ Žďár nad Sázavou respektovat významné krajinné prvky (VKP) respektovat památné stromy (babyku, lípy u kamenného kříže, aj.) V zemědělsky využívané části krajiny řešit: intenzivně obdělávanou krajinu doplnit zelení navržením interakčních prvků (např. v rámci řešení protierozních opatření) vytvořit podmínky pro zlepšení její estetické hodnoty výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch posilovat podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů (v plochách orné půdy podél toků a v plochách pro navržený ÚSES) posoudit a navrhnout řešení pro snížení erozního rizika a posílení podílu zeleně v rámci rozsáhlých honů orné půdy 13

14 řešit prostupnost krajiny vymezením nových účelových komunikací pro obsluhu pozemků i pro průchod pro pěší a cyklisty, řešit vymezení místních poznávacích stezek podpořit rozvoj polyfunkčního využívání krajiny podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v zahradách a v záhumencích, tvořících přechod zástavby do krajiny při realizaci záměrů zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny a dle potřeby navrhnout nové minimalizovat bariérový efekt civilizačních linií v urbanistické struktuře Vodní režim: řešit problematiku extravilánových vod navrhnout hospodaření s dešťovými vodami, navrhnout opatření pro zlepšení retence vody v krajině ( 21 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) prověřit možnost vymezení nových vodních ploch vyhodnotit protipovodňová opatření E. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 1. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Vzdělávání a výchova: Základní škola v obci není, děti dojíždějí do ZŠ v Doubravníku (1. stupeň ZŠ) a do ZŠ v Nedvědici nebo v Tišnově. Vyšší školství je zastoupeno v Tišnově, Kuřimi a v Brně. V obci je v domě č. 47 Na Borači zřízena mateřská škola (jedno oddělení pro cca 15 dětí, vařená jídla se dováží) a obecní knihovna. Prověřit zda současný stav vyhovuje a případně navrhnout řešení. Sociální služby: V řešeném území se samostatné zařízení sociálních služeb nenachází. Vzhledem k velikosti sídla jsou poskytovány pouze služby jako rozvážka obědů. Domov důchodců je v Předklášteří a pečovatelský dům pro starší občany - Domov sv. Alžběty na Žernůvce. Domy s pečovatelskou službou jsou provozovány v Tišnově DPS Králova a DPS K Čimperku. Vzhledem k velikosti obce budou tyto speciální služby zajišťovány i nadále mimo řešené území. Zdravotní služby: V řešeném území se zařízení zdravotních služeb nenachází. Za zdravotními službami dojíždějí obyvatelé Borače nejvíce do Tišnova (poliklinika, nemocnice, praktičtí lékaři, zubaři, někteří specialisté), potom do Kuřimi nebo až do Brna. Vzhledem k velikosti obce budou tyto speciální služby zajišťovány i nadále mimo řešené území. Kultura: Pro kulturní vyžití slouží v řešeném území společenský dům s obecním úřadem. V budově je víceúčelový sál s jevištěm bez zázemí, hudební zkušebna v suterénu, kuchyně, výčep pro příležitostné akce a sociální zařízení. Knihovna je umístěna v domě č. 47 Na Borači (současně s mateřskou školou). Prověřit, zda současný stav vyhovuje a v případě potřeby navrhovat další kulturní zařízení v rámci ploch občanského vybavení případně v plochách smíšených obytných. Veřejná správa: Obecní úřad sídlí v Borači ve společenském domě ve středu obce (mezi náhonem a řekou Svratkou). 14

15 Ochrana obyvatelstva V řešeném území se nachází objekt hasičské zbrojnice situovaný u silnice II/387 poblíž středu obce. Spolkovou činnost v obci provozuje Sbor dobrovolných hasičů, k výkonu činnosti na úseku požární ochrany a k zásahovým aktivitám slouží objekt hasičské zbrojnice. Prověřit, zda současný stav vyhovuje. Obchodní prodej, služby Zařízení obchodu a služeb jsou zastoupeny prodejnou smíšeného zboží a pohostinstvím (dům č. 87 U Kadlů ), prodejnou ovoce a skladem ovoce, dámským krejčovstvím (dům č. 19 Na Borači), pohřební službou (dům č. 7), instalatérstvím Eger vedle budovy školky (bývalá škola). Další nejbližší prodejny jsou v městysi Doubravníku a v obcích Štěpánovice a Předklášteří.. Nejbližší supermarkety jsou v Tišnově a v Kuřimi. Další rozvoj občanské vybavenosti v oblasti maloobchodu, stravování a ubytování a ostatních komerčních služeb bude záviset na aktivitě podnikatelů a na velikosti poptávky po jednotlivých službách a výrobcích. Prověřit možnosti a umožnit rozvoj těchto zařízení v rámci ploch občanského vybavení, případně v plochách smíšených obytných. Tělovýchova a sport Pro sportovní vyžití obyvatel řešeného území slouží tato zařízení: víceúčelový sál ve společenském domě, který slouží též pro tělovýchovu TJ Sokola Borač (budova č. 51) oplocený tenisový kurt a dětské hřiště za společenským domem (kurt se v zimě užívá jako kluziště) travnaté obecní hřiště a volejbalový kurt bez zázemí v Podolí mezi železnicí a řekou Svratkou skautské tábořiště se srubem (na obecním pozemku), kde bylo v územním plánu obce navrhováno jako doplnění přírodní koupaliště Prověřit, zda současný stav vyhovuje a případně navrhnout rozšíření stávajících nebo vymezit nové plochy pro rekreační sportovní vyžití. Ubytování a stravování Ubytovací kapacity v řešeném území nejsou. V obci je provozováno pohostinství v domě č. 87 U Kadů ). Ve společenském domě je víceúčelový sál, kuchyně a výčep pro příležitostné akce. V ÚP prověřit a umožnit rozvoj těchto zařízení v rámci ploch občanského vybavení, případně v plochách smíšených. Církevní zařízení Kostel v obci nebyl vybudován, k bohoslužbám pro obyvatele slouží místní kaple Sv. panny Marie Růžencové (z r. 1985). V sousedním městysi Doubravníku je kostel s farou - sídlem římskokatolické farnosti. Současný stav se jeví jako vyhovující a bude v ÚP respektován. Veřejná pohřebiště Na území obce se zatím hřbitov nenachází, v ÚPO je však pro něho vymezena plocha nad kaplí Sv. panny Marie Růžencové na obecním pozemku. V ÚP prověřit a v případě potřeby opět vymezit plochu pro nový hřbitov. Zeleň v zastavěném území Plochy trvalé vegetace v zastavěném území jsou tvořeny plochami vyhrazenými, které jsou součástí jiných funkčních ploch (vyhrazená zeleň) a plochami veřejně přístupnými, vesměs funkčně samostatnými (veřejná zeleň). 15

16 Zeleň vyhrazená je tvořena především soukromými zahradami a sady s hojným zastoupením ovocných stromů. Výrazným způsobem se podílejí na estetickém vzhledu obce a jsou důležitým prostorem pro relaxaci zejména jejich majitelů. Plní funkce mikroklimatické, hygienické a hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický. V ÚP je třeba posoudit potřeby a možnosti na dotvoření stávajících ploch zeleně, vytipovat nové vhodné plochy k realizaci veřejné zeleně (veřejná prostranství) a posoudit možnosti na vytvoření pásů ochranné zeleně kolem stávajících, případně nově navrhovaných ploch výroby a podnikání. 2. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství zahrnují všechny nezastavěné prostory, které jsou volně (bezplatně) přístupné všem obyvatelům a návštěvníkům obce buď nepřetržitě, nebo s časovým omezením. Základní charakteristikou veřejného prostoru je jeho obyvatelnost, spojená s užitností pro obyvatele, tj. musí sloužit obyvatelům obce k provozování nejrůznějších činností pohybových a pobytových. Při silnici II/387 chybí v obci pěší komunikace, které by zajišťovaly bezpečnost chodců. Obec postrádá v centrální části dostatečně prostornou náves a v návaznosti na zastavěné území v lokalitě Vrbí by měla být situována druhá náves, která by vytvářela centrální veřejné prostranství mezi stávající a plánovanou zástavbou. Při respektování urbanistických hodnot bude v prostoru návsí navrženo uplatnění veřejné zeleně. Prověřit a dle potřeby navrhnout doplnění a úpravy stávajících veřejných prostranství a v rámci zastavěného území obce i navržených ploch navrhnout nová veřejná prostranství. 3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Na území obce Borač se nachází jediná silnice zařazená do silniční sítě ČR, a to silnice II/387 Vír - Nedvědice Tišnov. Silnice prochází celým katastrem i obcí Borač a zajišťuje tak i dopravní obsluhu přilehlé zástavby. Vytváří dopravní páteř obce a zjišťuje dopravní spojení s okolními obcemi (na sever s Doubravníkem a jihovýchodně se Štěpánovicemi) a následně pak na města Tišnov, Kuřim a Brno, kam je především spádována doprava místních obyvatel za prací a za institucemi veřejné správy. V průjezdném úseku neodpovídá silnice II/387 zcela návrhovým normám (jako dopravní závada spočívající v nepřehledného oblouku silnice pod svahem s katolickou kaplí). V ÚPO Borač byla vymezena výhledová úprava silničního tahu Z-65 podle studie z r Záměr není v současné době v podstatě reálný, a to nejen pro velkou finanční náročnost (za kaplí a hřbitovem měl být tunel). Průtah silnice by měl být upraven tak, aby zabezpečil nejen funkci spojovací (pro průjezdnou dopravu), ale i funkci pobytovou a společenskou, ale zejména funkce obslužné, a to znamená, aby navržené funkční skupiny odpovídaly různorodosti zájmů účastníků provozu. Vycházet by se mělo z technických podmínek T 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi, schválených Ministerstvem dopravy a spojů ČR v únoru 2001 a z Technických podmínek TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích, schválených MDS ČR dne V území nezastavěném by výhledově měly být silnice II. třídy upraveny podle ČSN "Projektování silnic a dálnic" v kategoriích stanovených správci těchto silnic. Kategorie silnic bude navržena podle Návrhové kategorizace krajských silnic JMK. Jedná se o materiál schválený Radou JMK jako podklad pro plánování v území a je k dispozici na Dle Politiky územního rozvoje České republiky se řešené území nachází v rozvojové oblasti pod označením OB3. Pro územní plánování z této politiky vyplývá řešit územní souvislosti definitivního koridoru R43. Vzhledem k tomu, že trasování silnice R43 se nedotýká katastrálního území obce, pro návrh územního plánu nevyplývá žádný konkrétní požadavek. Místní komunikace 16

17 Při posuzování místních komunikací se vychází z platné normy ČSN Projektování místních komunikací a z Technických podmínek TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích. Místní komunikace vytvářejí uliční síť. Technický stav místních komunikací je různý. Problematické jsou zejména stávající prostorové poměry v území, které neumožňují navrhnout a následně realizovat komunikace v požadovaných parametrech. U místních obslužných komunikací lze za největší závady považovat jejich nedostatečné šířkové uspořádání, které ve většině případů neodpovídá platným ČSN. Obsluha území hromadnou dopravou osob Standardy dopravní obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou (VHD) definuje Metodika k zadání studie dopravní obslužnosti vydaná MDS ČR (03/1999). V současné době je trendem v ČR řešení dopravní obslužnosti sídel integrovaným dopravním systémem veřejné hromadné dopravy osob (IDS). Jeho páteří je obecně kolejová doprava. Autobusová doprava vytváří napájecí systém k páteřní dopravě kolejové. V rámci IDS je prováděna optimalizace dopravní obslužnosti, kde je brán zřetel i na efektivitu dotované VHD. Z pohledu územního plánu je zajímavá frekvence spojů pouze z důvodů prostorových nároků na dimenzování zastávek, a to zejména z pohledu nároků na funkční plochy pro dopravu. Železniční doprava Přes celé území obce podél řeky Svratky prochází železniční trať č. 251 Tišnov Bystřice nad Pernštejnem Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou. Železniční zastávka Borač se nachází uprostřed Podolí. Trať je jednokolejná, je zařazena jako dráha regionální a je v řešeném území stabilizovaná. Železniční doprava je součástí integrovaného systému hromadné dopravy Jihomoravského kraje (IDS JMK). Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je integrována částečně do integrovaného systému hromadné dopravy Jihomoravského kraje (IDS JMK). V obci jsou dvě autobusové zastávky, a to před školou Na Borači a na Vrbí. Docházkové vzdálenosti obou zastávek nepřesahují rádius 500 m. U zastávek silniční linkové dopravy budou prověřeny možnosti řešení zastávek dle platných norem. Dopravní dostupnost spádových středisek Doubravníku, Tišnova i Brna je vyhovující a četnost spojů je dostatečná. Přes obec Borač vedou následující autobusové linky: Svratka Nové Město na Moravě Brno Bystřice nad Pernštejnem Nedvědice Brno Bystřice nad Pernštejnem - Štěpánov nad Svratkou - Brno Brno Tišnov Nedvědice Bystřice nad Pernštejnem Nové Město na Moravě Fryšava _ Svratka Lažánky Veverská Bítýška Kuřim - Doubravník Letecká doprava V širší vazbě na řešené území je situováno veřejné mezinárodní letiště v Brně s parametry a infrastrukturou odpovídající požadavkům mezinárodního provozu. Do správního území obce Borač nezasahuje ochranné pásmo letiště a nezasahuje sem ani vzletový ani přistávací koridor brněnského letiště. Nemotorová doprava: Pěší doprava v obci je vedena po místních komunikacích, chodníky zde chybějí, a to především u silnice II/387. Územím obce vede značená místní turistická stezka, cyklostezky zde zatím nejsou žádné. Současný stav zařízení pro bezpečný pohyb chodců po obci je nevyhovující, ale vzhledem k tomu, že pěší doprava není nikterak výrazná, není její segregace v obci při místních a účelových komunikací 17

18 nezbytná. Při silnici II tř. je však nutno zajistit vybudování chodníků, a to průběžně alespoň na 1 straně silnice a tam, kde je zástavba oboustranná, měly by být chodníky po obou stranách této silnice. Statická doprava (doprava v klidu): Pro odstavení osobních vozidel jsou využívány zejména stávající soukromé pozemky a individuální garáže. Vzrůstající nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží na vlastním pozemku majitelů rodinných domů. V obci chybí dostatek parkovacích stání pro automobily. Jejich parkování je dosud možné jen ve velmi omezené míře podél silnice II/387 Na Borači před školkou a na místním parkovišti před společenským domem, které však svou kapacitou nevyhovuje současným požadavkům. V ÚP prověřit a navrhnout plochy pro parkování v rámci veřejných prostranství. Účelová doprava Zemědělská a lesní hospodářská doprava využívána dopravně nediferencovanou síť stávajících místních komunikací a mimo urbanizované území pak síť účelových komunikací. Tato síť místních a účelových komunikací je pak napojena na páteřní silnici II/387. V řešeném území nebyly zatím zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Musí být respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu 63 a 76 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Doprovodná zařízení pro silniční dopravu V řešeném území se nenacházejí žádná doprovodná zařízení pro silniční dopravu. Vliv dopravy na životní prostředí Velká část stávající zástavby obce Borač je situována podél silnice II/387. Obcí je kromě toho podél řeky Svratky vedena jednokolejná železnice. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy (automobilové i železniční) ve venkovním prostoru budou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 ze dne Výpočet hladin hluku bude proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční a železniční dopravy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci bude možno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií v rámci podrobnější dokumentace než jakou je územní plán. V ÚP bude respektováno, že v ploše stanoveného hlukového pásma (konkrétně podél silnice II/387 a železnice) nelze navrhovat chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor budov (ve smyslu ustanovení 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění). Mimo požadavky vyplývajících z krajských záměrů je nutno řešit: Začlenit do ÚP návrh nových cyklostezek, cyklotras a turistických stezek. Navrhnout doplnění chybějících chodníků. Řešit parkování v zastavěném území obce. Navrhnout dobudování sítě místních komunikací. Obnova a doplnění účelových cest v krajině. Navrhnout řešení dopravních závad (především závady na silnici II/387 v zatáčce u kapličky). 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodní hospodářství Zásobování vodou 18

19 Obec Borač má od roku 2005 nový vodovod včetně vodojemu, který je napojen na vodní zdroj nacházející se v zalesněném údolí Huselského potoka a vzdálený asi 1,5 km západně od obce. Kromě toho má obec ještě 3 další vodní zdroje, a to obecní kopanou studnu Na Borači za domem č. 24, studnu v lese nad Vrbím a studnu na Podolí. Poslední dvě uvedené studny jsou ve správě soukromých majitelů. Vírský oblastní vodovod je veden západně od území Borače a obec na něj není napojena. V ÚP prověřit, zda jsou vlastní vodní zdroje vody pro potřeby obce dostatečné a zda není vhodné řešit napojení na Vírský oblastní vodovod alespoň jako na náhradní zdroj vody. Odvedení dešťových a splaškových vod V části obce Borač byla postupně (do roku 1980) vybudována kanalizace. Jedná se o několik samostatných větví zaústěných přímo do řeky Svratky. Původně se do této kanalizace odváděly pouze dešťové vody a splaškové vody byly svedeny do jednotlivých septiků. Po zaústění přepadů septiků a přípojek některých domů slouží tato kanalizace jako kanalizace jednotná. Stav kanalizace neodpovídá současným hygienickým předpisům a její užívání je vodohospodářským orgánem časově omezeno. V ÚP bude prověřena a navržena nejvhodnější koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod, a to v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JMK). Zásobování elektřinou Přenosové soustavy a výrobny Územím obce Borač neprochází žádné vedení VVN, podél jihozápadního okraje zastavěného území obce je vedeno VN 22 kv č. 71. V obci se nachází malá vodní elektrárna, která je soukromá a patří majitelům dřevovýroby. Zásobování obce Napájení všech trafostanic v obci Borač je zajištěno VN přípojkami z kmenového vedení VN 22 kv. V obci jsou vybudovány 4 trafostanice, z nichž dvě slouží jako distribuční pro obec, třetí je pro dřevovýrobní podnik a čtvrtá pro chatovou osadu Pod liščím. V ÚP prověřit a pro rozvoj obce dle potřeby navrhnout nové zahušťovací TS včetně přípojek VN. Rozvodná síť NN Distribuční elektrické rozvody NN v obci jsou vedeny vzdušným vedením po venkovních sloupech. Rekonstrukce sítě NN byla v minulosti provedena jen částečně. Na chatové osadě je proveden zemní kabel NN. Přenosový stav sítě je nevyhovující, je nutno počítat s postupnou rekonstrukcí sítě NN. Veřejné osvětlení v obci Veřejné osvětlení je v obci provedené v venkovním vedením na společných stožárech s rozvodnou sítí NN vč. upevněných svítidel. Dle finančních možností obce bude postupně prováděna modernizace veřejného osvětlení, a to v návaznosti na rekonstrukci sítě NN. Elektronické komunikace a spoje Za společenským domem byla koncem 90. let postavena digitalizovaná telefonní ústředna, která slouží pro Borač a Podolí. Ústředna je napojena na dálkový optický kabel vedený směrem k Tišnovu. Z této ústředny byly provedeny nové kabelové rozvody po celé obci. Řešeným územím neprochází žádná trasa radioreléových paprsků. Přenos televizního signálu je v obci zajištěn z televizního vysílače Brno Kojál, odrazovým příjmem a příjmem ze satelitu. Místní rozhlas je napojen z rozhlasové ústředny, která je na obecním úřadě. Nadzemní drátové vedení je upevněno převážně na opěrných bodech rozvodné sítě NN. V ÚP budou stanoveny podmínky pro případné nové sítě elektronických komunikací a zařízení. Pro zlepšení příjmu televizního signálu bude na území obce prověřena možnost situování převaděče vykrývače. Poštovní služby jsou pro obec Borač zajišťovány z pošty v sousedním městysi Doubravníku. Zásobování plynem Obec je napojena středotlakým plynovodem na regulační stanici VTL/STL v sousední obci Štěpánovice. Plynofikace obce středotlakými rozvody byla provedena koncem 90. let a měla by být kapacitně dostatečná i pro další stavební rozvoj obce. 19

20 Na území obce se nevyskytují tranzitní ani velmi vysokotlaká vedení plynovodů a produktovodů. V ÚP bude prověřeno a navrženo napojení na stávající plynovodní rozvody STL pro nové rozvojové lokality. V řešeném území je nutno respektovat ochranná i bezpečnostní pásma ve smyslu Energetického zákona ( 68 a 69). Zásobování teplem V obci Borač se používá jako topné medium pro zásobování teplem převážně zemní plyn, část domů má vytápění na elektrickou energii. Doplňkově a jako alternativa jsou topeniště na pevná paliva a topidla na el.energii. V obci není žádný centrální tepelný zdroj. V ÚP prověřit další možnosti alternativních zdrojů tepla a stanovit podmínky, za kterých bude možno tyto zdroje umísťovat. 5. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Pro území Jihomoravského kraje je zpracován Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje ( POH JMK ), který zpracovává celý Jihomoravský kraj v samostatné působnosti dle 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen zákon o odpadech ), dále dle 27 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Svoz veškerého komunálního odpadu v obci Borač zajišťují Technické služby Bystřice nad Pernštejnem. V obci je prováděna separace odpadů spočívající v třídění skla a plastů; jsou ukládány do speciálních sběrných nádob. V chatové kolonii jsou přistavovány kontejnery nebo svozové nádoby. Střediska živočišné výroby se v Borači nevyskytují. Odpad z dřevovýroby je používán na otop. V obci je zajišťován odvoz papíru, textilu a kovového odpadu do sběrných surovin. V obci se nevyskytují nepovolené skládky a není plánována žádná skládka inertního či jiného odpadu. V řešení územního plánu navrhnout plochu pro zřízení sběrného dvora. F. POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ 1. Ochrana kulturních, urbanistických a architektonických hodnot Respektovat kulturní hodnoty s legislativní ochranou. Řešit ochranu okolí památek. Řešené území považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu 22 odst. 2) zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. Na katastru obce se nenacházejí žádné chráněné archeologické památky. Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území (viz. kapitola Limity využití území ). NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY: Do Ústředního seznamu kulturních památek byly v řešeném území zařazeny: Kaple (reg. č. 3951) Kaple je římskokatolická, je zasvěcena Svaté Marii Růžencové, pochází z roku 1855 a nachází se uprostřed obce nad zatáčkou silnice II/378. Boží muka (reg. č. 3952) Boží muka jsou vyzdívaná a nachází se u silnice směrem na Doubravník na Horním konci Borače. Významné hodnoty místního významu: 20