Poznámky k výskytu ptactva na Tišnovsku.

Transkript

1 ň á k o b. se zdržoval ještě 20. VIII. v dutině po d a t l u č e r n é m ve starých borovicích za stanicí, 23. VIII. v houfu o 16 kusech. H r d - l ička d i v. je v nehojném počtu kolem stanice. Z datlů se zdržoval 21. VIII. u stanice s t r a k a p ú d v e l k ý, jenž jinak v okolí stanice nehnízdí, a trvale d a t e l č e r n ý, který sem zaletuje z větších lesních komplexů za Hadím ryb., v nichž každoročně hnízdí několik párů. Z dravců hnízdily letos jen p o š t o l k y o b. (1 pár) poblíže stanice a snad také 1 pár k á n í l e s n í c h, které se tu zdržovaly po celý rok, ale po nichž, bohužel, bylo stříleno. Protahují o s tříž o b. 22. VIII. jeden ex. (viz Sylvia III., str. 73) a p o c h o p r á k o s n í, který ve dvou ex. se potuluje od poloviny srpna nad rozsáhlými rákosinami Radova. Z pěvců protahuje denně l e j s e k č e r - n o h l a v ý ve skupinkách až po 10 ex. a b r a m b o r n íček h něd ý, jediný 22. VIII. R á k o s n í k o b. vodí na Radově ještě 20. VIII. mladé; lejsek šedý krmí v Tchořovicích 23. VIII. vzletná mláďata; ť u h ý k o b. 23. VIII. a pěnkava o b. 21. VIII. krmí létající mladé. Š p ačci o b. nocují v několikatisícovém hejnu v rákosinách Radova: (viz Sylvia III., str. 73). K u k ačka o b. 21. a 22. VIII. po jednom (juv.) ex. (Dokončení.) Ing. J. N ečas: Poznámky k výskytu ptactva na Tišnovsku. Podávám stručně výsledky ornitologického pozorování od roku 1933 v obvodu obcí Újezd, Horní Loučky a Kaly (zkratky: Ú., H. L., K.), ležících severozápadně od Tišnova. Za šest let lze si utvořiti jakýsi obraz o jednotlivých druzích a souvislosti jejich výskytu s útvarem a rázem kraje. V některých případech je to však velmi krátká doba, ve které nelze dobře postihnouti občasný, byť i pravidelný výskyt některých druhů, a tento se dá posouditi až po delší době. Současná pozorování jsou doplněna několika věrohodnými údaji z doby dřívější. Sledoval jsem také současné i starší úlovky a zprávy i z širšího okolí. Terén uvedeného kraje je výškově velmi rozrůzněn (Újezd 310 m, Kaly 506 m). Spadá od Kalů přes H. Loučky v celku jihozápadní exposicí k říčce Loučce, katastr obce Újezd tvoří pak protější stranu jejího otevřeného údolí a přechází pak v jihozápadní stráň nad říčkou Libochůvkou. Část území obce Kaly tvoří náhorní plošinu, spadající pak prudkými lesnatými stráněmi do údolí Svratky k Borači. Povrch je rozryt hojnými roklemi z čáti lesem a křovím zarostlými, z části charakteru pastvin, místy kamenitých. Území je asi z jedné čtvrtiny pokryto selskými lesy málo souvislými s velmi členitými okraji. Převládají borové lesíky promísené listnáči (bříza, habr, dub), hlavně v podrostu. Častá jsou místa zarostlá listnáči převážně křovitého vzrůstu. Souvislých starších smrkových porostů je málo, většinou jen v sevřenějších údolích a na méně výslunných exposicích. Řeka je lemována, až na kratší úseky olšemi, místy vrbami a topoly, které tvoří v místech rozšířeného údolí roztroušené skupinky. V horní části, až po Újezd, je její údolí užší, s lesnatými 6

2 stráněmi, kolem řeky louky a pastviny. Říčka sama zde má charakter horský, koryto kamenité, místy velké ba1vany a zákruty se skalnatými břehy. V dolní části se údolí otvírá, po stranách řeky se táhnou úzké loučky, místy s ovocnými sady, klem pole, po levé straně stupeň tvořený holou, sesouvající se kamenitou strání. Nahoře jsou opět pole (H. L.). Všude v polích je hodně mezí s křovím (trnka, růže, bříza, líska, svída, brslen) a stromořadími, místy ovocné sady. Pro ptactvo velmi výhodné jsou místy v polích roztroušené široké meze a jiné neplodné pozlemky s hromadami kamení vyneseného z okolních polí, porostlé zakrnělými, dobytkem okusovanými břízami, lískami a jiným křovím s malými pastvinkami. Obce samy mají hodně zahrad i jednotlivé staré stromy, většinou lípy. V celku krajina dává ptactvu hojnou příležitost k hnízdění. Údolí Loučky je cestou někerých druhů k rybniční oblasti rozložené na JZ až SZ odtud. Popis je sestaven v pořadí podle systému, u druhů obecně se vyskytujících stručně udána jen relativní hojnost výskytu. V r á n a š e d á e v r. (Corvus c. cornix L.) hnízdí, přesto, že není intensivně hubena, není příliš hojná. Jen na podzim, v zimě a brzy na jaře je hojnější. H a v r a n p o l n í e v r. (Corvus f. frugilegus L.). Na tahu někdy velká hejna, (jaro: 11. III., podzim: 27. X., 7. XI.), obyčejně s kavkami. Přes zimu se někdy zdrží nevelká hejnka. K a v k a o b e c. z á p. (Coloeus monedula spermologus [VIEILL.]) nehnízdí, nebo jen ojediněle, ač dále na Českomoravské vysočině (již u Nedvědice) často hnízdí. Na tahu s havrany, někdy samostatná hejnka. S t r a k a o b. e v r. (Pica p. pica L.) celkem řídká. Pokud jsem zjistil, hnízdí pár v Ú. v malém smíšeném lesíku těsně u vsi. Zde se držely velmi houževnatě, přesto, že jim byla mláďata stále vybírána, hnízdily znovu a mladé vyvedly. Odtud zalétají často k řece na louky s křovím. Jinak zřídka v zimě (H. L.). S o j k a o b. e v r. (Garrulus g. glandarius L.) hnízdí dosti hojně, na podzim ve větším množství na dubech (zvláště Ú., K.). Š p aček o b. s tředoevr. (Sturnus v. vulgaris L.) hnízdí dosti hojně. V Ú., kde je více zahrad a blízko louky, je mnohem hojnější než v H. L. a K. V létě (od konce května) hodně mladých se starými na loukách, mezích a jiných travnatých místech. K večeru táhnou (z části hejnka i od jihu) na SZ k rybníkům. Ž l u v a o b. e v r. (Oriolus o. oriolus [L.]) hnízdí v zahradách i v listnatých lesících, ale dost řídce (Ú., H. L. les). D l a s k o b. e v r. (Coccothraustes c. coccothr. [L.]) hnízdí řídce. Jinak v zimě, většinou na javorech v malém množství (Ú., K.). Z v o n e k z e l e n ý e v r. (Chloris ch. chloris [L.]) hnízdí celkem málo (H. L., 17. V. vyvedená mláďata ve smrkovém lesíku u řeky). S t e h l í k o b. e v r. (Carduelis c. carduelis [L.]) hnízdí dosti hojně. Na podzim (září) velké množství, většinou mladí na bodlácích a máčce (Eryngium campestre) na pastvinách (zvláště H. L.). Č í ž e k o b e c n ý (Carduelis spinus [L.]), v zimě hojný na olších, později na konci zimy sbírají na zemi vypadlá olšová semínka. (Krajní data: 27. X.-17., 22., 24. III.). V druhé polovině března někteří již zpívají, obyčejně ve vysokém lese. 7

3 K o n o p k a o b. s e v e r n í (Carduelis c. cannabina [L.]) hnízdí nepříliš hojně. Na podzim často hejnka v polích s pěnkavami a strnady. Č ečetky (Carduelis flammea [L.]) 14. II. 1937, H. L. hejnko. Jindy jsem je nezastihl, ale vhodné podmínky (břízy) napovídají, že v létech hojného výskytu jsou i zde obecné. Z v o n o h l í k z a h r a d n í ž l u t ý (Serinus canaria serinus [L.]) hnízdí dosti hojně, i v lese (K.). H ý l o b. německý (Pyrrhu/a pyrrhula germanica BREHM.) patrně hnízdí (K.). Od října do března občas ptáci obou forem (i severní, pyrrhula [L.]) Křivka o b. e v r a s i j s k á (Loxia c. curvirostra L.) se objevila při invasi v r ve větším množství, hnízdila, jinak velmi řídká (Sylvia 1936, p.5., 40.). Ostatní křivky nebyly pozorovány (K. bavorská, L. pytyopsittacus Borkh., střelena 18. X v Pozdatíně u Náměště [Mrázek]). Pěnkava o b. e v r. (Fringilla c. coelebs L.) hnízdí velmi hojně. Mimo hnízdní dobu četná hejnka, v zimě se strnady, někdy s jikavci. J i k a v e c s e v e r n í (Fringilla montifringilla L.), v zimě téměř každoročně (od konce X. do III.) hejnka samostatná i s pěnkavami. V r a b e c d o m. e v r a s i j s k ý (Passer d. domesticus [L.]) hnízdí v normálním, pro pahorkatinu ne příliš velkém množství. V r a b e c p o l n í e v r. (Passer m. montanus [L.]) nalézá dostatek hnízdních dutin. Po celý rok velmi hojný. S t r n a d o b. z á p. (Emberiza c. citrinella L.) hnízdí velmi hojně, na podzim hejnka v polích, v zimě u vesnic. Strnada lučního (E. calandra [L.]) a zahradního (E. hortulana L.) jsem v kraji nepozoroval. Poslední, jak se zdá, v posledních létech se šíří od Brna k severu, postupně pozorován až u Lipůvky. C h o c h o l o u š o b. e v r. (Galerida c. cristata [L.]) hnízdí nepříliš hojně. V zimě někdy na silnicích u vsí. S křivan l e s n í e v r. (Lullula a. arborea [L.]) nachází na travou zarostlých okrajích selských lesíků velmi vhodné hnízdiště (zvláště Ú., K.). Na podzimním tahu v polích hojný. S křivan p o l n í e v r. (Alauda a. arvensis L.) hojně hnízdí. Na tahu velká hejna (11., 17. III., i na podzim). L i n d u š k a ú h o r n í v e l k á (Anthus c. campestris [L.]). 29. IX H. L. na tahu na poli. Jindy jsem ji nepozoroval, ale není vyloučeno, že protahuje častěji. L i n d u š k a l e s n í z á p. (Anthus t. trivialis [L.]) hnízdí nepřiliš hojně. Lindušku luční (A. pratensis [L.]).. jsem nepozoroval, ač jižně od Tišnova v loukách kolem Svratky hnízdí. Konipasa lučního (Motacilla flava [L.]). jsem ani na tahu nezastihl. K o n i p a s h o r s k ý e v r. (Motacilla c. cinerea TUNST.) hnízdí několik párů v údolí Loučky a do ní vtékajících potůčků. Někdy přezimuje (, 22. XII.). K o n i p a s b í l ý e v r. (Motacilla a. alba L.) hojně hnízdí, nejčastěji u řeky. V poslední třetině srpna, se objevují táhnoucí rodinky na oranicích. Š o u p á l e k d l o u h o p r s t ý s tředoevr. (Certhia familiaris macrodactyla BREHM.) hnízdí v lese, dost hojný. Š o u p á l e k k r á t k o p r s t ý s tředoevr. (Certhia b. brachydactyla BREHM) řidší, hnízdí patrně v loukách. V zimě ve vsi (Ú., K.). 8

4 B r h l í k o b. s tředoevr. (Sitta europaea caesia WOLF) hojně hnízdí (vzl. Ú., H. L.). Sýkory rodu Parus L. jsou vcelku velmi hojné. Poměr hojnosti bych odhadl u jednotlivých druhů asi takto: uhelníček 3, koňadra 3, parukářka 2, modřinka 1.5, babka 0.5. K oňadra ob. evr. (Parus m. major L.) všude hojně hnízdí. M o dřinka ob.středoevr. (P. c. caeruleus L.), nepříliš hojná, v zimě na olších, často s čížky. U h e l n íček lesní evras. (P. a. ater L.) hnízdí v lese velmi hojně. Srovnáme-li jeho hojnost s koňadrou, převládá tato jen větší nápadností svého zjevu, ale uhelníček je v lesních příčinách hojnější. P a r u k ářka lesní středoevr. (Parus cristatus mitratus BREHM) hnízdí poměrně velmi hojně. B a b k a l e s k o h l a v á s tředoevr. (P. palustris communis BAL- DENST.) hnízdí nehojně, i v zimě je poměrně řídká. (Dokončení) E. Duchoň: Poznámky o hnízdění některých ptáků r a 1939 v okolí Nouzova u Dymokur. R e h e k d o m á c í e v r. (Phoenicurus ochruros gibraltariensis [GM.]). R hnízdil ve včelíně na trámu, kde jsem položil prkénko. První hnízdo byla mým nedopatřením zničeno, ale to, nijak ptáka neodradilo, a ač jsem velmi často do včelínu chodil, počal stavěti nové hnízdo. 9. V. hnízdo rozestavěno 6. VI. 5 holátek 13. V. hnízdo hotovo 17. VI. mláďata opeřena; označena 23. V. 4 vejce kroužky E , 22681, 24. V. 5 vajec, sedí VI. opustila mláďata hnízdo Až do 30. VI. zdržovali se na zahradě a přespávali patrně ve včelíně, soudě podle množství trusu, po 1. VII. jsem jich již v zahradě nespatřil. Nikdy jsem nepozoroval, že by rehkové chytali včely. Doba stavby hnízda: 5-6 dní. Doba snůšky vajec: 7-8 dní. Doba sedění: dní. vývoj mláďat až do výletu: 15 dní. K o n i p a s b í l ý e v r o p. (Motacilla a. alba L.). Hnízdí každoročně v holubníku čp. 17 u rybníka "Vraždy". R vystavěl si hnízdo ve stohu slámy za školní zahradou. 11. VI. hottové hnízdo, 4 vejce 28. VI. 5 holátek 12. VI. 5 vajec, sedí 3. VII. 5 holátek; i krmí 16. VI. 5 vajec, sedí 11. VII. mláďata vyvedena M o dřinka obecná středoevrop. (Parus c. caeruleus L.). R hnízdila v budce na školní zahradě na plotě v umělém březovém hájku ve výši 1.80 m. 9

5