NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 940/ U S N E S E N Í

Transkript

1 NEJVYŠŠÍ SOUD ESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 940/ U S N E S E N Í Nejvyšší soud eské republiky rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr. Petra Šuka a soudc JUDr. Filipa Cile ka a JUDr. Marka Doležala v právní v ci navrhovatel a) M sta Otrokovice, se sídlem v Otrokovicích, nám stí 3. kv tna 1340, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Schreiberem, advokátem, se sídlem v Brn, Jakubská 121/1, PS , a b) Compas Capital Consult, s. r. o., se sídlem ve Sviadnov, Na drahách 247, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupeného Mgr. Bohdanou Šocovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Palackého 641/11, PS , za ú asti spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. se sídlem ve Zlín, t ída Tomáše Bati 383, PS , identifika ní íslo osoby , zastoupené JUDr. Petrem Tomanem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Trojanova 2022/12, PS , o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brn pod sp. zn. 50 Cm 69/2005, 50 Cm 2/2007, o dovolání spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. a navrhovatele b) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. zá í 2012,. j. 5 Cmo 108/ , takto: I. Dovolání navrhovatele b) se odmítá. II. V rozsahu, v n mž sm uje proti prvnímu výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. zá í 2012,. j. 5 Cmo 108/ , v ásti, v níž odvolací soud zm nil usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 19. prosince 2011,. j. 50 Cm 69/ , 50 Cm 2/2007, tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. konané dne 8. ervna 2005 o schválení návrhu na rozd lení zisku za rok 2004 v etn stanovení tantiém, a proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. zá í 2012,. j. 5 Cmo 108/ , se dovolání spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. odmítá. III. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. zá í 2012,. j. 5 Cmo 108/ , se ve vztahu mezi navrhovatelem a) a spole ností Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. ruší v prvním výroku, s výjimkou ásti, v níž odvolací soud zm nil usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 19. prosince 2011,. j. 50 Cm 69/ , 50 Cm 2/2007, tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. konané dne 8. ervna 2005 o schválení návrhu na rozd lení zisku za rok 2004 v etn stanovení tantiém, a ve tvrtém a pátém výroku o nákladech ízení, a v c se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu ízení.

2 2 IV. Ve vztahu mezi navrhovatelem b) a spole ností Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. nemá žádný z ú astník právo na náhradu náklad dovolacího ízení. O d v o d n n í : Usnesením ze dne 19. prosince 2011,. j. 50 Cm 69/ , 50 Cm 2/2007, Krajský soud v Brn zamítl návrhy obou navrhovatel na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. (dále jen spole nost ) konané dne 8. ervna 2005 (výrok I.) a rozhodl o nákladech ízení (výrok II.). Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. zá í 2012,. j. 5 Cmo 108/ , k odvolání navrhovatel rozhodnutí soudu prvního stupn zm nil ve vztahu k navrhovateli a) tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady p ijatých k bod m 4, 6, 7 a 8 programu, to je usnesení o schválení ádné ú etní záv rky za rok 2004 v etn seznámení se zprávou auditora a schválení návrhu na rozd lení zisku za rok 2004 v etn stanovení tantiém a rozhodnutí o odm ování len p edstavenstva a dozor í rady, schválení zm ny stanov spole nosti, volb len dozor í rady a volb lena p edstavenstva, nevyslovil neplatnost procedurálních usnesení p ijatých k bod m 1 a 2 programu (první výrok), potvrdil v rozsahu, v n mž Krajský soud v Brn zamítl návrh navrhovatele a) na vyslovení neplatnosti usnesení p ijatého pod bodem 9 programu kterým nebyl schválen návrh na pov ení p edstavenstva zvýšit základní kapitál spole nosti (druhý výrok), a v n mž zamítl návrh navrhovatele b) [t etí výrok], a rozhodl o nákladech ízení ve vztahu mezi navrhovatelem a) a spole ností ( tvrtý a pátý výrok) a ve vztahu mezi navrhovatelem b) a spole ností (šestý a sedmý výrok). Jde p itom o t etí rozhodnutí odvolacího soudu ve v ci samé, když usnesením ze dne 29. prosince 2009,. j. 5 Cmo 308/ , zrušil usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 18. února 2009,. j. 50 Cm 69/ , 50Cm 2/2007 (kterým soud prvního stupn zamítl návrhy obou navrhovatel ), a usnesením ze dne 31. b ezna 2011,. j. 5 Cmo 343/ , zrušil usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 9. ervna 2010,. j. 50 Cm 69/ , 50 Cm 2/2007 (kterým soud prvního stupn taktéž zamítl návrhy obou navrhovatel ). Odvolací soud vyšel zejména z toho, že: 1) Spole nost má od srpna 2000 zapsán v obchodním rejst íku zcela splacený základní kapitál ve výši K, rozd lený na akcií na jméno o jmenovité hodnot K, akcií na majitele o jmenovité hodnot K a jednu akcii na jméno se zvláštními právy o jmenovité hodnot K. Akcie spole nosti byly registrovány. 2) Podle lánku 13 stanov spole nosti jsou akcie na jméno p evoditelné pouze mezi obcemi, které jsou stávajícími akcioná i spole nosti a vlastní akcie na jméno, a pouze se souhlasem valné hromady spole nosti. 3) Statutární m sto Zlín nabylo akcie spole nosti v letech 1993 až 1995 a 1996 až V roce 2002 bylo vlastníkem akcií na jméno (p edstavujících 43,55% podíl na základním kapitálu spole nosti) a akcií na majitele (p edstavujících 3,86% podíl na základním kapitálu spole nosti). Celkem vlastnilo akcií spole nosti p edstavujících 47,41% podíl na základním kapitálu spole nosti. 4) eská spo itelna, a. s. nabídla Statutárnímu m stu Zlín dopisem ze dne 2. listopadu 2001 odkoupení akcií spole nosti, a to v rámci spole ného projektu se spole ností eská infrastrukturní, a. s., jehož cílem bylo nabýt podíly ve v tšin vodohospodá ských spole ností na Morav, tyto spole nosti konsolidovat a p ipravit na vstup strategického partnera. Další

3 Pokra ování 3 29 Cdo 940/2013 nabídku na odkoupení akcií spole nosti u inila Statutárnímu m stu Zlín dopisem ze dne 24. ledna ) Dne 8. íjna 2001 vyhlásilo Statutární m sto Zlín výb rové ízení na strategického partnera spole nosti. Vít zem se stala spole nost Jižní Vodárenská, a. s., jejíž ovládající osobou se posléze stala eská infrastrukturní, a. s. 6) Valná hromada spole nosti konaná dne 17. dubna 2002 neschválila vstup strategického investora. 7) Dne 26. dubna 2002 uzav elo Statutární m sto Zlín (jako budoucí prodávající) a eská spo itelna, a. s. (jako budoucí kupující) smlouvy o budoucích smlouvách o koupi akcií spole nosti, jimiž se budoucí prodávající zavázal prodat budoucímu kupujícímu a akcií na jméno emitovaných spole ností. Téhož dne uzav ely ob strany i p íkazní smlouvy, jimiž Statutární m sto Zlín jako p íkazce ud lilo eské spo iteln, a. s. jako p íkazníkovi p íkaz k výkonu akcioná ských práv ve spole nosti vyplývajících z vlastnictví výše uvedených akcií na jméno (dále též jen sporné smlouvy ). Na jejich základ byla eská spo itelna, a. s. zmocn na k zastupování Statutárního m sta Zlín na valných hromadách spole nosti, a to ve vztahu k akciím na jméno. 8) eská spo itelna, a. s. sice dne 2. kv tna 2002 oznámila nabytí 43,55 % hlasovacích práv ve spole nosti s tím, že je nebude vykonávat, avšak balíkem smluv obdobným smlouvám ze dne 26. dubna 2002 tato práva dne 16. ervence 2002 z ásti ( do výše 39,2 % hlasovacích práv ) postoupila spole nosti Jižní vodárenská, a. s. a ponechala si pouze práva k akciím p edstavujícím 4,35% podíl na základním kapitálu. 9) Obdobn eská spo itelna, a. s. postupovala i v i dalším m st m a obcím akcioná m spole nosti a obdobnými smlouvami získala hlasovací práva k jejich akciím p edstavujícím celkem 9.67% podíl na základním kapitálu spole nosti. 10) Dne 5. prosince 2002 byly akcie spole nosti vy azeny z obchodování na ve ejném trhu. 11) Dne 14. b ezna 2003 eská spo itelna, a. s. p evedla práva spojená s akciemi dalších m st a obcí (viz bod 9) a dále práva spojená se zbývajícími akciemi Statutárního m sta Zlín na Jižní Vodárenskou, a. s. 12) Dne 8. ervna 2005 se konala (napadená) valná hromada spole nosti, která p ijala procedurální usnesení (pod body 1 a 2 programu), a dále usnesení o schválení ádné ú etní záv rky za rok 2004, o schválení návrhu na rozd lení zisku za rok 2004 v etn stanovení tantiém, a o odm ování len p edstavenstva a dozor í rady (pod bodem 4 programu), usnesení o zm n stanov (pod bodem 6 programu), a usnesení o volb len dozor í rady a p edstavenstva (body 7 a 8 programu). Naopak valná hromada nep ijala usnesení o pov ení p edstavenstva ke zvýšení základního kapitálu (pod bodem 9 programu). Valné hromady se ú astnili akcioná i s akciemi o celkové jmenovité hodnot K, jež p edstavuje 85,26 % základního kapitálu spole nosti. Za Statutární m sto Zlín se valné hromady ú astnil jako zástupce Karel Dvorský, který disponoval s jeho akciemi o celkové jmenovité hodnot K. 13) Podíl na zisku byl ur en len m orgán spole nosti, dividendy mezi akcioná e rozd leny nebyly. 14) Dne 30. dubna 2004 schválila valná hromada spole nosti návrhy smluv o prodeji ásti podniku spole nosti a o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury. Téhož dne byly smlouvy mezi spole ností a Zlínskou vodárenskou, a. s. uzav eny.

4 4 15) Dne 25. kv tna 2004 Statutární m sto Zlín a Jižní vodárenská, a. s. uzav ely dohodu o vypo ádání vzájemných vztah, jíž byly zrušeny smlouvy o smlouvách budoucích o koupi akcií, Statutární m sto Zlín vrátilo ást již zaplacené zálohy na kupní cenu ve výši K a zbylou ást ve výši K si ponechalo jako odm nu za umožn ní vykonávat akcioná ská práva. 16) Smlouvou o koupi akcií Jižní vodárenská, a. s. prodala Statutárnímu m stu Zlín akcií na majitele za cenu 95 K za jednu akcii (jde o akcie, které Statutární m sto Zlín prodalo Stredoeuropskému maklérskemu domu, a. s. a které posléze nabyla Jižní vodárenská, a. s.). 17) Návrh Compas Capital Consult, s. r. o. na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady spole nosti konané dne 8. ervna 2005 byl soudu prvního stupn doru en dne 9. zá í Na takto ustaveném základu odvolací soud dovodil, že navrhovatel b) podal návrh po uplynutí t ím sí ní prekluzivní lh ty upravené v 131 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ). Valná hromada se konala 8. ervna 2005, posledním dnem lh ty byl tudíž 8. zá í Navrhovatel b) však návrh podal až 9. zá í Ze spisu se p itom nepodává, že by tomuto návrhu p edcházelo faxové nebo jiné (elektronické) podání. Proto usnesení soudu prvního stupn v ásti, jíž byl zamítnut návrh navrhovatele b), potvrdil (t etí výrok napadeného usnesení), a dále se rozhodnutím soudu prvního stupn zabýval toliko ve vztahu mezi navrhovatelem a) a spole ností. Odvolací soud uzav el, že ke dni 26. dubna 2002 pozbylo Statutární m sto Zlín postavení ovládající osoby, nebo s hlasovacími právy spojenými s akciemi na jméno v jeho vlastnictví mohla disponovat eská spo itelna, a. s., která následn umožnila vykonávat tato hlasovací práva spole nosti Jižní vodárenská, a. s. eská spo itelna, a. s. hlasovací práva neobstarávala pro sebe, ale pro Jižní vodárenskou, a. s. Ob spole nosti jednaly s cílem nabýt hlasovací práva ve spole nosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s., a to za ú elem prosazení tzv. provozního modelu (schválení smluv o prodeji ásti podniku a o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury). Stejný zájem prosadit provozní model m lo i Statutární m sto Zlín; proto p istoupilo na uzav ení sporných smluv a ztratilo postavení ovládající osoby, nebo hlasovací práva p enechalo eské spo iteln, a. s. a potažmo Jižní vodárenské, a. s. V této souvislosti odvolací soud zd raznil, že provozní model nepo ítal s tím, že by akcie spole nosti byly ve vlastnictví strategického partnera; naopak m ly z stat ve vlastnictví obcí jakožto ve ejnoprávních korporací tak, aby spole nost mohla žádat o dotace. Uzav ení sporných smluv nesm ovalo k prodeji akcií spole nosti, ale skute ným cílem bylo získání hlasovacích práv pro Jižní vodárenskou, a. s. za ú elem prosazení provozního modelu. eská spo itelna, a. s., Jižní vodárenská, a. s. a Statutární m sto Zlín tak jednáním ve shod ovládly ke dni 26. dubna 2002 spole nost, a vznikla jim povinnost u init nabídku p evzetí podle 183b obch. zák. Odvolací soud vyložil, že povinnost u init nabídku p evzetí zákon ukládá nikoliv pouze akcioná m, ale také osobám jednajícím s nimi ve shod, aniž by tyto osoby musely nutn být také akcioná i cílové spole nosti. Získáním podílu na hlasovacích právech se míní nejen p evod vlastnictví akcií, ale i faktická možnost vykonávat hlasovací práva na základ vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základ jakého právního d vodu jsou vykonávána, pop. ovliv ovat výkon hlasovacích práv jinou osobou ( 66a odst. 6 obch. zák.).

5 Pokra ování 5 29 Cdo 940/2013 Jelikož ani jedna z povinných osob ( eská spo itelna, a. s., Jižní vodárenská, a. s. a Statutární m sto Zlín) nabídku p evzetí neu inila, dostaly se všechny do prodlení se spln ním povinnosti podle 183b obch. zák. a nejsou oprávn ny vykonávat hlasovací práva na valných hromadách spole nosti ( 183g odst. 2 obch. zák.). Jelikož povinnost u init nabídku p evzetí trvá i poté, kdy dojde ke zrušení registrace, a do dne konání napadené valné hromady nebyla spln na, nebyly oprávn ny na napadené valné hromad hlasovat. V d sledku toho jsou usnesení p ijatá valnou hromadou neplatná. Usnesení, jímž byl schválen návrh na rozd lení zisku, je neplatné i pro rozpor s 178 odst. 1 obch. zák., nebo jím bylo rozhodnuto o podílech na zisku pro leny orgán spole nosti, aniž by sou asn bylo rozhodnuto o dividendách pro akcioná e. V této souvislosti odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009, uve ejn né pod íslem 13/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 13/2011 ), které je ve ejnosti dostupné, stejn jako ostatní rozhodnutí dovolacího soudu p ijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu. Neplatnost procedurálních usnesení p ijatých pod body 1 a 2 programu odvolací soud nevyslovil pouze proto, že porušení právních p edpis nem lo závažné právní následky [ 131 odst. 3 písm. a) obch. zák.]. Kone n jde-li o návrh navrhovatele a) na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pod bodem 9 programu, odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupn, nebo valná hromada dot ené usnesení nep ijala (není zde tudíž usnesení, jehož neplatnost by soud mohl vyslovit). Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání navrhovatel b) [proti t etímu, šestému a sedmému výroku] a spole nost (proti prvnímu, druhému, tvrtému a pátému výroku). Navrhovatel b) opírá p ípustnost o 237 odst. 1 písm. c) zákona. 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu, ve zn ní ú inném do 31. prosince 2012 (dále též jen o. s.. ), maje za to, že jsou napln ny dovolací d vody vymezené v 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s.. a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu (v napadeném rozsahu) zrušil a v c mu vrátil k dalšímu ízení. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí navrhovatel b) spat uje v ešení otázky, zda lze s ohledem na právní jistotu a p edvídatelnost soudního rozhodnutí po více než sedmi letech trvání ízení zamítnout návrh pro opožd nost, pop. zda lze ztrátu dokumentu ze spisu (p vodní faxem odeslanou žalobu doru enou soudu dne 7. zá í 2005) p i ítat k tíži navrhovatele, a zda lze v situaci, kdy soud vyslovil neplatnost napadených usnesení valné hromady a výrok rozhodnutí je podle 131 odst. 7 obch. zák. závazný pro každého, uložit dovolateli povinnost hradit náklady ízení. Dovolatel tvrdí, že návrh odeslal dne 7. zá í 2005 faxem a sou asn p edal k poštovní p eprav podání shodného obsahu; návrh byl tak podán v as. Je tedy pravd podobné, že podání doru ené faxem se ze spisu ztratilo. Dovolatel poukazuje na to, že ve v ci rozhodoval t ikrát soud prvního stupn a dvakrát odvolací soud, a je velmi nepravd podobné, aby opožd nost návrhu byla opomenuta ve všech p ti soudních rozhodnutích. Zd raz uje, že s ohledem na dobu, která od podání návrhu uplynula, již není schopen p edložit d kaz o odeslání návrhu faxem, má však za to, že s ohledem na okolnosti by to nem lo být kladeno jemu k tíži. Spole nost opírá p ípustnost dovolání o 237 odst. 1 písm. a) o. s.., ohlašujíc napln ní dovolacích d vod vymezených v 241a odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s..

6 6 a navrhujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a v c mu vrátil k dalšímu ízení. Dovolatelka odvolacímu soudu p edn vytýká, že ízení zatížil vadami, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve v ci, poukazujíc zejména na skute nost, že soudy vycházely z výpov di Ing. Soldána, jenž byl vyslechnut jako sv dek, a koliv byl v rozhodné dob p edsedou p edstavenstva spole nosti a m l být tudíž vyslechnut jako ú astník ízení. Odvolací soud sou asn u inil z n kterých d kaz (smluv z 26. dubna 2002) odlišná skutková zjišt ní než soud prvního stupn, aniž tyto d kazy provedl. Navíc od vodn ní rozhodnutí odvolacího soudu podle dovolatelky neodpovídá požadavk m 157 o. s.. a je nep ezkoumatelné. Odvolacímu soudu vytýká nep edvídatelnost jeho rozhodování, když odvolací soud v ad obdobných ízení mezi týmiž ú astníky d íve dosp l k opa ným právním záv r m. V rovin dovolacího d vodu vymezeného v 241a odst. 2 písm. b) o. s.. pak dovolatelka považuje p edevším za nesprávný záv r o vzniku povinnosti u init nabídku p evzetí. Podle názoru dovolatelky uzav ením výše popsaných smluv nedošlo ke zm n ovládající osoby; tou bylo po celou dobu Statutární m sto Zlín. Statutární m sto Zlín, Jižní vodárenskou, a. s. a eskou spo itelnu, a. s. nelze podle dovolatelky považovat za osoby jednající ve shod ; to by bylo teoreticky možné pouze pro jednání Jižní vodárenské, a. s. a eské spo itelny, a. s., které však nebyly akcioná i spole nosti. Navíc u zástupc akcioná nelze podle názoru dovolatelky pojmov hovo it o jednání ve shod. Ob posledn uvedené spole nosti na valných hromadách vystupovaly toliko jako zástupci akcioná, nikoliv jako osoby, které nabyly hlasovací práva. Odvolací soud dovodil, že Statutárnímu m stu Zlín, Jižní vodárenské, a. s. a eské spo iteln, a. s. vznikla povinnost u init nabídku p evzetí, aniž vzal v potaz, že Statutární m sto Zlín nabylo rozhodující podíl p esahující 40 % již v rámci privatizace v letech 1993 až 1995, a s ohledem na lánek VIII odst. 28 zákona. 370/2000 Sb. mu nevznikla povinnost u init nabídku p evzetí ani ke dni 1. ledna 2001, kdy nabyl ú innosti zákon. 370/2000 Sb. Tato povinnost mu nevznikla ani poté, do ukon ení registrace akcií, nebo m sto ani samo, ani (teoreticky) jednáním ve shod nezískalo v této dob podíl zakládající povinnost u init nabídku p evzetí. Jižní vodárenské, a. s. a eské spo iteln, a. s. pak tato povinnost nemohla vzniknout již proto, že nebyly akcioná i spole nosti, a ani jednáním ve shod s akcioná em spole nosti nezískaly podíl na hlasovacích právech, kterým by p edtím akcioná nedisponoval, v takové výši, která zakládá povinnost u init nabídku p evzetí. Statutární m sto Zlín jednáním Jižní vodárenské, a. s. a eské spo itelny, a. s. sv j podíl na akciích spole nosti nijak nezvýšilo. Kone n má dovolatelka za to, že zejména s ohledem na dobu, která uplynula od konání napadené valné hromady, je na míst postup podle 131 odst. 3 obch. zák., nebo vyslovením neplatnosti p ijatých usnesení by došlo k podstatnému zásahu do práv získaných t etími osobami v dobré ví e. Navrhovatel a) považuje napadené rozhodnutí za správné, dovolání spole nosti v rozsahu, v n mž sm uje do druhého výroku usnesení odvolacího soudu za nep ípustné, ve zbytku za ned vodné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud áste n odmítl a ve zbytku zamítl. Navrhovatel b) má rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu napadeném spole ností za správné a dovolání spole nosti za ned vodné. Navrhuje, aby je Nejvyšší soud zamítl.

7 Pokra ování 7 29 Cdo 940/2013 Nejvyšší soud p edesílá, že rozhodné zn ní ob anského soudního ádu pro dovolací ízení (do 31. prosince 2012) se podává z ásti první, l. II bodu 7 zákona. 404/2012 Sb., kterým se m ní zákon. 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis, a n které další zákony. 1) K dovolání navrhovatele b): V rozsahu, ve kterém dovolání sm uje i proti šestému a sedmému výroku napadeného usnesení o nákladech ízení, je objektivn nep ípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uve ejn né pod íslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání proti t etímu výroku usnesení odvolacího soudu m že být p ípustné pouze podle 237 odst. 1 písm. c) o. s.. [o situaci p edvídanou v 237 odst. 1 písm. b) o. s.. nejde], tedy tak, že dovolací soud jsa p itom vázán uplatn nými dovolacími d vody v etn jejich obsahového vymezení ( 242 odst. 3 o. s..) dosp je k záv ru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, jež by napadené rozhodnutí inila v této ásti zásadn právn významným, nep edkládá. Záv r odvolacího soudu, podle n hož je t ím sí ní lh ta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové spole nosti, upravená v 131 odst. 1 v t druhé ve spojení s 183 odst. 1 obch. zák. lh tou hmotn právní, a návrh tudíž musí být v této lh t doru en soudu, a lh tou prekluzivní, v d sledku ehož navrhovateli zaniká právo podat návrh podle ozna ených ustanovení (a ztrácí tak aktivní v cnou legitimaci), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. 1 Odon 101/97, uve ejn ný pod íslem 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 9. kv tna 2000, sp. zn. 32 Cdo 4/2000, uve ejn né pod íslem 23/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo usnesení ze dne 26. zá í 2000, sp. zn. 29 Cdo 703/2000, ze dne 11. dubna 2001, sp. zn. 32 Cdo 2516/2000, ze dne 2. kv tna 2001, sp. zn. 32 Cdo 2872/2000 i ze dne 19. b ezna 2003, sp. zn. 29 Odo 570/2002). Jakkoliv lze dovolateli p isv d it, že zánik jeho práva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady spole nosti m l být d vodem zamítnutí jeho návrhu již v prvním rozhodnutí ve v ci samé, sama skute nost, že se tak nestalo a soudy (až do vydání napadeného rozhodnutí) posuzovaly návrh dovolatele tak, jako by mu aktivní v cná legitimace sv d ila, nem že p ivodit obnovení jeho prekluzí zaniklého práva. Tvrzení dovolatele, podle nichž návrh podal telefaxem již 7. zá í 2005 (tedy p ed uplynutím lh ty podle 131 odst. 1 obch. zák.), neodpovídá obsahu spisu. Ani ze samotného podání doru eného soudu v pátek 9. zá í 2005 neplyne, že by šlo o písemné dopln ní již telefaxem podaného návrhu. K výtkám dovolatele, že s ohledem na dobu, která od zahájení ízení již uplynula, není s to nyní prokázat odeslání návrhu v as telefaxem, Nejvyšší soud poukazuje na povinnost advokáta vést o poskytování právních služeb p im enou dokumentaci, z níž by m l být z ejmý jeho postup p i poskytování právních služeb ( 25 odst. 1 zákona. 85/1996 Sb., o advokacii, a lánky 1 a 3 usnesení p edstavenstva eské advokátní komory íslo 9/1999 ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví n které podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené p i poskytování právních služeb a o vedení evidence provedených konverzí). Podala-li zástupkyn dovolatele návrh telefaxem, m la by mít k dispozici doklad takový úkon prokazující. To platí tím spíše, bylo-li podání in no (dle tvrzení dovolatele) až t sn p ed uplynutím zákonné prekluzivní lh ty.

8 8 Dovolání navrhovatele b) tudíž p ípustné není a Nejvyšší soud je proto odmítl podle 243b odst. 5, 218 písm. c) o. s.. Výrok o nákladech ízení ve vztahu mezi spole ností a navrhovatelem b) se opírá o 243b odst. 5, 224 odst. 1 a a 146 odst. 3 o. s.., když dovolání navrhovatele b) bylo odmítnuto a spole nosti náklady dovolacího ízení podle obsahu spisu nevznikly. 2) K dovolání spole nosti: Zkoumání, zda dovolání je objektivn p ípustné, p edchází ve smyslu ustanovení 243b odst. 5, 240 odst. 1 a 218 odst. 1 písm. b) o. s.. posuzování tzv. subjektivní p ípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávn n pouze ten ú astník, v jehož pom rech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. nap. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ervence 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uve ejn né v asopise Soudní judikatura íslo 1, ro ník 2000, pod íslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uve ejn né pod íslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek i ze dne 30. ervna 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003). Brojí-li dovolatelka i proti druhému výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupn v ásti zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pod bodem 9, napadá výrok rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto v její prosp ch; dovolání tudíž není v tomto rozsahu subjektivn p ípustné. Nejvyšší soud proto dovolání v této ásti odmítl podle 243b odst. 5, 218 písm. b) o. s.. jako nep ípustné. V rozsahu, v n mž sm uje proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí v ásti, v níž odvolací soud zm nil rozhodnutí soudu prvního stupn tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady spole nosti konané dne 8. ervna 2005 o schválení návrhu na rozd lení zisku za rok 2004 v etn stanovení tantiém, Nejvyšší soud dovolání, které je p ípustné podle 237 odst. 1 písm. a) o. s.., odmítl podle 243b odst. 1 o. s.. jako zjevn bezd vodné. U inil tak proto, že záv r odvolacího soudu, podle n hož je dalším d vodem neplatnosti ozna eného usnesení valné hromady rozpor s 178 odst. 1 obch. zák. a judikaturou Nejvyššího soudu (R 13/2011), dovolatelka nenapadá a dovolacímu p ezkumu jej neotevírá. Uvedený záv r obstojí jako samostatný d vod neplatnosti usnesení valné hromady o rozd lení zisku. Nejvyšší soud je p itom vázán uplatn nými dovolacími d vody, v etn jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelkou uplatn ných d vod napadené rozhodnutí p ezkoumat nem že (srov. ustanovení 242 odst. 3 v ty první o. s.. a nap. d vody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uve ejn ného pod íslem 236/2009 Sbírky nález a usnesení Ústavního soudu). V cný p ezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nem že. Proto Nejvyšší soud pokládá za nadbyte né zabývat se dovoláním v tomto rozsahu meritorn (k tomu srov. obdobn usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. kv tna 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uve ejn né pod íslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 20 Cdo 910/2000, uve ejn né v asopise Soudní judikatura íslo 3, ro ník 2002, pod íslem 54, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. íjna 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uve ejn né pod íslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9 Pokra ování 9 29 Cdo 940/2013 Ve zbývajícím rozsahu je dovolání p ípustné podle 237 odst. 1 písm. a) o. s.. a je i d vodné. Nejvyšší soud se nejprve v hranicích právních otázek vymezených dovoláním zabýval tím, zda je dán dovolací d vod vymezený v 241a odst. 2 písm. b) o. s.., tedy správností právního posouzení v ci odvolacím soudem. S ohledem na data uzav ení výše popsaných smluv mezi Statutárním m stem Zlín, dalšími obcemi akcioná i spole nosti, eskou spo itelnou, a. s. a Jižní vodárenskou, a. s., jakož i na datum vy azení akcií spole nosti z obchodování na ve ejném trhu, jsou pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodná níže citovaná ustanovení obchodního zákoníku ve zn ní ú inném do 31. b ezna 2003, tj. naposledy ve zn ní zákona. 308/2002 Sb. Ustanovení 183b odst. 1 obch. zák. ur ovalo: Jsou-li ú astnické cenné papíry cílové spole nosti registrované, je akcioná, který získá bu sám nebo spole n s jinými osobami jednáním ve shod ( 66b) podíl na hlasovacích právech ( 183d), který mu umož uje ovládnutí spole nosti ( 66a), povinen do 60 dn ode dne, který následuje po dnu, v n mž akcioná tento podíl získá nebo p ekro í, u init nabídku p evzetí všem majitel m ú astnických cenných papír cílové spole nosti. Podá-li tento akcioná žádost podle odstavce 8 nebo 11, prodlužuje se tato lh ta o dobu 20 pracovních dn. Stejnou povinnost má i akcioná a osoby jednající s ním ve shod, jejichž podíl na ú astnických cenných papírech nebo hlasovacích právech získaný podle první v ty dosáhne nebo p ekro í hranici dvou t etin a t í tvrtin hlasovacích práv. Povinnost u init nabídku p evzetí vzniká dnem následujícím po dnu, v n mž akcioná podíl, který tuto povinnost zakládá, získá nebo p ekro í. Podle 183b odst. 14 obch. zák. povinnost podle odstavce 1 má i osoba, jež sama nebo spole n s osobami, s nimiž jedná ve shod, ovládne akcioná e, který sám nebo spolu s osobami jednajícími ve shod má podíl na hlasovacích právech v cílové spole nosti v rozsahu stanoveném v odstavci 1. Podle 183g odst. 2 obch. zák. jestliže navrhovatel u inil nabídku p evzetí v rozporu se zákonem, není smlouva uzav ená na základ takové nabídky neplatná, navrhovatel však nem že vykonávat hlasovací práva v cílové spole nosti spojená s ú astnickými cennými papíry, jejichž nabytí založilo povinnost u init nabídku p evzetí. Je-li akcioná a osoby jednající s ním ve shod, jimž vznikla povinnost u init nabídku p evzetí, v prodlení s pln ním této povinnosti, nejsou oprávn ny vykonávat hlasovací práva v cílové spole nosti po dobu prodlení. Komise pro cenné papíry m že rozhodnout, že navrhovatel, který porušil zákon pouze nepodstatn, m že vykonávat hlasovací práva v cílové spole nosti za podmínek uvedených v rozhodnutí. Zákaz výkonu hlasovacích práv platí také v p ípad, kdy nebyla v rozporu se zákonem nabídka p evzetí u in na v bec. Odvolací soud dovodil, že eská spo itelna, a. s. a Jižní vodárenská, a. s. sledovaly spole n se Statutárním m stem Zlín stejný cíl i zám r, jednáním ve shod ovládly spole nost a vznikla jim proto povinnost u init podle 183b odst. 1 obch. zák. nabídku p evzetí. S tímto právním posouzením v ci Nejvyšší soud nesouhlasí. Odvolací soud p edevším p ehlédl, že povinnost u init nabídku p evzetí zákon ukládal pouze (s výjimkou dále uvedenou) akcioná i cílové spole nosti a osobám jednajícím s ním ve shod. Jakkoliv osoba jednající ve shod s akcioná em nemusí být také akcioná em cílové spole nosti (a p esto m že disponovat s hlasovacími právy ve spole nosti srov. zejm. 66a odst. 6 obch. zák.), primárn vzniká povinnost u init nabídku p evzetí podle 183b odst. 1 obch. zák. akcioná i cílové spole nosti. P i posuzování, zda akcioná získal rozhodný podíl

10 10 na hlasovacích právech, se p itom p ihlíží i k hlasovacím práv m, s nimiž mohou disponovat osoby jednající s ním ve shod. Výjimku z uvedeného pravidla, kdy zákon ukládá povinnost u init nabídku p evzetí podle 183b odst. 1 obch. zák. i jiné osob než akcioná i cílové spole nosti (a osobám jednajícím s ním ve shod ), p edstavuje 183b odst. 14 obch. zák. Podle posledn ozna eného ustanovení sv d í tato povinnost také osobám, které ovládly akcioná e majícího rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové spole nosti. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že porušení povinnosti u init nabídku p evzetí osobami vypo tenými v 183b odst. 14 obch. zák. nevedlo ex lege k sistaci hlasovacích práv spojených s akciemi akcioná e, jehož povinné osoby ovládly (srov. 183g odst. 5 obch. zák.). V projednávané v ci Statutární m sto Zlín vlastnilo akcie spole nosti p edstavující 47,41% podíl na základním kapitálu již p ed uzav ením sporných smluv. Jejich uzav ením žádný podíl na hlasovacích právech nezískalo, a povinnost u init nabídku p evzetí podle 183b odst. 1 obch. zák. mu tudíž (v d sledku jejich uzav ení) nemohla vzniknout. eská spo itelna, a. s. a Jižní vodárenská, a. s. se v d sledku uzav ení sporných smluv nestaly akcioná i spole nosti, ani na jejich základ neovládly akcioná e spole nosti majícího rozhodný podíl na hlasovacích právech; povinnost u init nabídku p evzetí tudíž nevznikla ani jim. Za této situace je pak nadbyte né posuzovat, zda lze Statutární m sto Zlín, eskou spo itelnu, a. s., a Jižní vodárenskou, a. s. považovat za osoby jednající ve shod ve smyslu 66b obch. zák. Není-li zde akcioná e, který by (výše popsaným jednáním) získal rozhodný podíl na hlasovacích právech (a to p ípadn i s p ihlédnutím k hlas m, s nimiž mohou nakládat osoby jednající s ním ve shod ), nelze uvažovat o vzniku povinnosti u init nabídku p evzetí podle 183b odst. 1 obch. zák. Nevznikla-li Statutárnímu m stu Zlín, eské spo iteln, a. s. a Jižní vodárenské, a. s. povinnost u init nabídku p evzetí, nestíhá akcioná e ani zákaz výkonu hlasovacích práv podle 183g odst. 2 obch. zák. Statutární m sto Zlín, jehož zástupce se zú astnil napadené valné hromady, tudíž mohlo hlasovací práva spojená se svými akciemi vykonávat a k jeho ú asti bylo nutno p ihlédnout jak ve vztahu k usnášeníschopnosti valné hromady, tak p i po ítání v tšiny pot ebné pro p ijetí usnesení valné hromady. Jelikož právní posouzení v ci odvolacím soudem není správné a dovolací d vod podle ustanovení 241a odst. 2 písm. b) o. s.. byl uplatn n právem, Nejvyšší soud aniž se pro nadbyte nost zabýval dovolacími d vody podle 241a odst. 2 písm. a), odst. 3 o. s.. usnesení odvolacího soudu ve zbývající ásti zrušil ( 243b odst. 2 ást v ty za st edníkem o. s..), v c vrátil v tomto rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu ízení ( 243b odst. 3 v ta první o. s..). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( 243d odst. 1 ást v ty první za st edníkem, 226 odst. 1 o. s..). V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech ízení, v etn ízení dovolacího ( 243d odst. 1 v ta druhá o. s..). Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. V Brn dne 28. dubna 2015 Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafajová, DiS. JUDr. Petr Š u k, v. r. p edseda senátu