Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 23. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 23. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 23. schůze

4

5 Pořad 23. schůze 1. Evropský senátní tisk č. N 077/10 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb 2. Senátní tisk č. 245 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů 3. Senátní tisk č. 246 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4. Evropský senátní tisk č. K 080/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Zlepšit společný evropský azylový systém a zdokonalit zákonné možnosti 5. Senátní tisk č. 247 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 6. Senátní tisk č. 248 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 7. Senátní tisk č. 241 Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém počtu do 35 osob 8. Senátní tisk č. 199 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé 9. Senátní tisk č. 250 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Horníka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 196 Návrh senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů 11. Senátní tisk č. 213 Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 1

6 10. funkční období Obsah 23. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 27. dubna Jednání zahájil a řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (evropský senátní tisk č. N 077/10)... 2 Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová... 2 Senátor Jaroslav Doubrava Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 245)... 4 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán... 4 Senátor Miroslav Antl... 6 Senátorka Zdeňka Hamousová... 7 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 7 Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán... 8 Senátor Jiří Čunek... 9 Senátor Jiří Čunek... 9 Senátor Miroslav Antl Senátor Libor Michálek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Václav Láska Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Antl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Miroslav Antl Senátor Jaroslav Kubera Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor Libor Michálek Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Libor Michálek Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Antl Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Antl Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Antl Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán I

7 Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Antl Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor Libor Michálek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 246) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor Petr Gawlas Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Zlepšit společný evropský azylový systém a zdokonalit zákonné možnosti (evropský senátní tisk č. K 080/10) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Tomáš Grulich Senátor Václav Hampl Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 247) Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Miloš Malý Senátor Pavel Eybert Senátorka Veronika Vrecionová Senátorka Eliška Wagnerová Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar Senátor Jan Veleba Senátor Jan Hajda Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Eliška Wagnerová Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jan Veleba Senátor Radko Martínek Senátor Pavel Eybert Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Jan Hajda Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar II

8 Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Petr Šilar Senátor Petr Šilar Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 248) Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jan Hajda Senátor Jan Hajda Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Veleba Senátorka Veronika Vrecionová Senátor Lumír Aschenbrenner Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Horník místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Vladimír Plaček Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Malý Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jiří Vosecký Senátorka Eliška Wagnerová Senátorka Alena Dernerová Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jan Hajda Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém počtu do 35 osob (senátní tisk č. 241) Ministr obrany ČR Martin Stropnický Ministr obrany ČR Martin Stropnický Senátor František Bublan III

9 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé (senátní tisk č. 199) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor František Čuba Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Horníka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 250) Senátor Jan Horník Senátor Miroslav Nenutil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Vosecký Senátor Jan Horník Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Jiří Vosecký Senátorka Jitka Seitlová Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Jan Horník Senátor Miroslav Nenutil Návrh senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 196) Senátorka Alena Dernerová Senátor Karel Kratochvíle Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Petr Bratský Senátorka Alena Dernerová Senátorka Zuzana Baudyšová Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Karel Kratochvíle Senátorka Alena Dernerová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Petr Bratský Senátorka Alena Dernerová Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská IV

10 Senátorka Alena Dernerová Senátor Karel Kratochvíle Senátorka Eliška Wagnerová Senátorka Alena Dernerová Senátorka Alena Dernerová Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Jiří Oberfalzer Senátorka Alena Dernerová Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jan Horník Senátor Jiří Oberfalzer Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Senátor Karel Kratochvíle Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 213) Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Libor Michálek místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Libor Michálek V

11 Těsnopisecká zpráva z 23. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 27. dubna 2016 (Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, milí hosté, vítám vás na 23. schůzi Senátu, která byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle 49 odst. 1, o jednacím řádu Senátu. Pozvánka vám byla zaslána ve středu 6. dubna Nejprve omluvy senátorky a senátoři: Daniela Filipiová, Jaromír Jermář, Eva Syková, Milan Štěch, který je na zasedání V4, Stanislav Juránek, Petr Štohl. Evidenční karty zasuňte. Kdo je nemáte, v předsálí získáte náhradní. Nejprve budeme hlasovat o ověřovatelích této schůzi. Navrhovateli, aby ověřovateli této schůze byli senátoři Milan Pešák a Jaroslav Malý. Má někdo připomínky? Nemá, takže si dáme první znělku a pak hlasování. Zahajuji hlasování o ověřovatelích. Milan Pešák, Jaroslav Malý. Kdo je pro, tlačítko ANO Nefunguje nám to Tak teď, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 1 ukončeno, registrováno 51, kvórum 26, pro 49, proti nikdo. Návrh schválen. A nyní k programu. V souladu s usnesením VZVOB vyřadit senátní tisk č A pak už je jenom doplnění. Buďte pozorní. Máme doplnit senátní tisk č. N 077/10. Dále senátní tisk č. K 080/10. Potom jsou to senátní iniciativy, tisk č návrh kolegy Horníka, tisk č. 196 návrh senátorky Aleny Dernerové, tisk č. 213 návrh senátního návrhu Elišky Wagnerové. Má někdo dotaz, event. připomínku, doplnění? Není to tak. Takže budeme hlasovat nejprve o vyřazení toho bodu, jak jsem řekl, a potom o doplnění. Zahajuji hlasování o vyřazení bodu, jak jsem ho řekl. Kdo je pro, tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 56, kvórum 29, pro 56, proti nikdo. Zahajuji hlasování o doplnění o body, jak jsem je řekl. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 3 ukončeno, registrováno 59, kvórum 30, pro 57, proti nikdo. Návrh schválen. Nyní budeme hlasovat v rámci přijatých návrhů o programu jako o celku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 4 ukončeno, registrováno 61, kvórum 31, pro 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. 1

12 Takže prvním bodem podle našeho programu je 1. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (evropský senátní tisk č. N 077/10) Máme to jako tisk N 077/10 a N 077/10/01. Já bych poprosil paní ministryní Michaelu Marksovou, aby nás seznámila s tímto návrhem. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři. Já zde předkládám revizi směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Tato revize měla být původně součástí tzv. balíčku mobility, který měl za cíl komplexně řešit problematiku spojenou s migrací pracovníků v rámci EU, což by bylo logické. Nicméně vzhledem k očekávanému referendu ve Velké Británii se vyjmula část tohoto balíčku, která se týká sociálních dávek, a naopak Evropská komise velice rychle předložila návrh této revize. A to, co je podstatné v té revizi, že se zde navrhují zásadní změny pro odměňování vysílaných pracovníků. Už v tuto chvíli ta pravidla, která platí, jsou, že ten vyslaný pracovník musí mít minimální odměny platné v hostitelském státě, zároveň mu ten zaměstnavatel platí náklady na ubytování, zároveň mu platí diety. To znamená, že ten pracovník není levný, a je na tom určitě finančně lépe, než kdyby pracoval tady v ČR. Nicméně ta revize říká, že by ti zaměstnanci podléhali kompletně naprosto všem těm "hostitelským" pravidlům, všem kolektivním smlouvám, platilo by to i na subdodavatelské vztahy. A de facto by to znamenalo, že ty firmy ze střední a východní Evropy by prostě ty zaměstnance a zaměstnankyně nezaplatily. My to v podstatě v rámci Visegrádské čtyřky a těch dalších nových členských států vnímáme tak, že ten účel této revize není tak, jak se říká, aby se srovnaly ty odměny těch lidí, bez ohledu na to, z kterého členského státu pocházejí, ale aby to vytlačilo ty naše firmy z jejich trhů. A proto se tedy vláda k této navrhované revizi staví odmítavě, protože my se domníváme, že už ta stávající pravidla, která byla skutečně dosažena velkým kompromisem, jsou dostačující. Dalším argumentem je, že tam se samozřejmě odehrávají nejrůznější podvody. Nicméně je nová směrnice, tzv. vynucovací, která by právě měla zamezit těmto podvodům. A ta ještě ani nevstoupila v platnost a bude platit až od léta. To znamená, že považujeme tuto revizi za skutečně velice předčasnou. A za třetí v této konkrétní věci nám vlastně Evropská komise říká, že ano. Že by pracovníci ze všech zemí EU měli mít stejné podmínky. Ale zároveň v jiné oblasti, kterou jsem již zmínila, která se týká třeba sociálních dávek, nám říká, že ti z nás, kdo jsou z chudších zemí, tak vlastně nemáme mít nárok na tak vysoké sociální dávky, jako lidé z bohatých. To znamená, tady se uplatňuje vlastně dvojí metr. To znamená, že to přispívá všechno právě k negativnímu stanovisku, které zaujímá jak naše vláda, tak jak jsem řekla, stejné stanovisko mají vlády v rámci V4 a dalších nových členských zemí. 2

13 Takže vlastně bych tady chtěla podpořit stanovisko, které vyšlo z vašeho garančního výboru. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně. Posaďte se. Tyto tisky projednal VEU. Usnesení má č. N 077/10/02. Zpravodajem je pan senátor Jaroslav Doubrava, který má slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové. Evropská komise, jak nás informovala paní ministryně, vydala v roce 1966 k problematice práva podniku poskytovat služby v jiném členském státě, prostřednictvím svých vlastních pracovníků - směrnici č. 96/71/ES. Tato směrnice se celkem osvědčila. Nicméně její některé dílčí nedostatky přivedly lobbingem v roce 2012 k vydání prováděcí směrnice č. 2014/67/EU pro účinné prosazování základní směrnice 96/71/ES. Vyhodnocení této prováděcí směrnice o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb má proběhnout v červnu letošního roku. Senát Parlamentu ČR se zabýval touto prováděcí směrnicí 2014/67/EU a přijal k ní dne 14. června 2012 usnesení č Nyní ale ještě před vyhodnocením účinnosti prováděcí směrnice 2014/67/EU přichází komise, řekl bych překvapivě, s návrhem revize směrnice 96/71/ES, který může přinést podnikům právní nejistotu a zvýší náklady spojené s vysíláním pracovníků. Svá negativní stanoviska k tomuto návrhu komise vyjádřila vláda ČR; tak rovněž výbor pro záležitosti EU Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR i Svaz průmyslu a dopravy. Všechna tato negativní stanoviska jsou popsána ve zpravodajské zprávě, kterou, jak předpokládám, máte všichni k dispozici, a proto nepovažuji za nutné tuto zpravodajskou zprávu doslova citovat. Rámcovou pozici vlády vypracovanou gestorem, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, máte též k dispozici a zástupce gestora nás s ní seznámil, tedy paní ministryně. Vzhledem ke všem výhradám, a já se přiznám, že trošku tady v srdíčku mám takovou pochybnost, kdy si nemyslím, že by pracovníci měli být za stejnou práci hodnoceni níž jenom proto, že jsou cizinci. Nicméně vzhledem ke všem výhradám k návrhu revize původní směrnice 96/71/ES navrhuje jako zpravodaj našeho výboru přijetí usnesení výboru pro záležitosti EU, jehož přílohou je doporučení pléna Senátu. Usnesení výboru pro záležitosti EU máte k dispozici. Já z něj ocituji, je to 180. usnesení ze 27. schůze konané dne 19. dubna 2016 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Je to senátní tisk, jak už jste byli informováni č. N 077/10. Po úvodní zprávě Naděždy Břeské, pověřené zastupováním z pozice náměstka pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor I. přijímá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb doporučení, které je přílohou tohoto usnesení; II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu 3

14 a Rady č. 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem; III. zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR určuje Jaroslava Doubravu; IV. pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR; Vážené kolegyně a kolegové, doporučení našeho výboru máte všichni k dispozici jako přílohu usnesení. Myslím, že bych ho nemusel celé citovat. Máte ho k dispozici. A já vás žádám o schválení tohoto návrhu usnesení a děkuji vám. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Ke stolku zpravodajů se můžete posadit. Já otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám vyjádření paní ministryně ani zpravodaje. Máme jediné doporučení, a to je schválit výborové usnesení. Takže znělku a hlasování bude za chvilku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5 ukončeno, registrováno 68, kvórum 35, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji paní ministryni a děkuji i zpravodajovi. Končím tento bod. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 245) Máme to jako tisk č. 245 a také zde máme pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, vítám vás. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Předkládaný návrh je poměrně významnou změnou v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, a to změnou dvojího druhu zároveň. Na jedné straně povyšujeme na princip to, co dosud bylo výjimkou. To znamená, že připomenu, že trestní odpovědnost právnických osob byla zavedena do našeho právního řádu jako výjimečná situace, zásadně za trestní odpovědnost stíhala jenom osoby fyzické a toliko za některé vyjmenované trestné činy bylo možno trestní sankci uložit i osobě právnické. Toto pravidlo se nově navrhuje obrátit a zavést tedy naopak jako princip, že právnické osoby jsou rovny fyzickým osobám i v oblasti trestní odpovědnosti, a tedy odpovídají zásadně za všechny trestné činy, pokud je spáchají, s pochopitelnými výjimkami tam, kde takový trestný čin ze své povahy prostě spáchat nemohou, jak je typické u soulože mezi příbuznými. Tato změna byla původně jedinou změnou předloženého návrhu, a je to změna, která je podle mého názoru navýsost potřebná, protože právnické osoby hrají dnes v našem ekonomickém i sociálním životě mnohem podstatnější úlohu, než tomu bylo dříve. A tomu musíme přizpůsobit i úpravu odpovědnosti. Je to zároveň i mezinárodní trend, který tu následujeme a ke kterému se 4

15 přihlašujeme. Také dosavadní zkušenosti s dílčí trestní odpovědností právnických osob ukazovaly, že to je cesta správným směrem, to znamená, že je to úprava, která se zásadně osvědčila. V rámci projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně přišla ovšem na přetřes také otázka rozsahu odpovědnosti právnických osob, tj. vymezení situací, ve kterých dané kriminální jednání budeme přičítat právnické osobě a budeme za to právnickou osobu postihovat. A zde bylo správně namítáno, že dosud v zákoně použitá formulace je přehnaně široká a nerespektuje svým textem skutečnou povahu právnických osob a může tedy vůči nim být někdy nespravedlivá. Z tohoto důvodu poslanci ve spolupráci s ministerstvem nakonec dospěli k nějakému kompromisnímu řešení, které omezuje případy odpovědnosti právnických osob pouze na situace, kdy skutečně trestný čin byl spáchán v zájmu právnické osoby, a to buď managementem nebo kontrolními orgány právnické osoby, anebo prostými nebo běžnými, řekněme, ostatními zaměstnanci, pokud se tak stalo z důvodů nějakého pokynu ze strany vedení anebo alespoň zanedbání prevence ze strany vedení. A konečně bylo navrženo zavést pravidlo o možnosti vyvinění, čili zbavení se odpovědnosti, pokud právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré požadovatelné úsilí k tomu, aby se trestné činnosti daný zaměstnanec nebo daná osoba pro ni nedopustil. To reaguje na situace, kdy někdy v praxi zaměstnanci skutečně o vlastní vůli, třeba ve snaze zlepšit si svoje individuální pracovní výsledky, se dopouštějí některých kriminálních jednání a právnická osoba, přes vynaložení veškerého možného úsilí, tomu zabránit nedokáže. A v takovém případě je spravedlivé potrestat jen fyzickou osobu, právnickou osobu případně potrestat civilně právními nástroji ochrany, ale nikoliv trestně právně. V této souvislosti musím říci, že se potom objevilo v médiích, že tu zavádíme jakýsi nebezpečný únikový prostor. Ale to je nepochopení návrhu a neznalost, řekněme, rozvinuvší se mezinárodní dobré praxe, protože veškerým rozumně požadovatelným úsilím se nerozumí, prosím, jenom to, jak se objevilo v novinách, že si tedy sepíší na nějaký kus papíru, že se trestné činy páchati nemají a kdo je spáchá, bude potrestán, ale rozumí se tím zavedení skutečně efektivního prevenčního systému. A my dnes doopravdy již máme etablované nějaké dobré praktiky takových prevenčních systémů, máme je etablované díky tomu, že některé společnosti musí podobná pravidla dodržovat v důsledku amerického a zejména britského zákonodárství celosvětově. A tyto praktiky jsou velice tvrdé, vyžadují nejenom existenci nějakých vnitřních směrnic, školení, kterými jsou tyto směrnice poskytovány soukromým osobám nebo členům, ale třeba také vnitřní ochranu whistleblowerů, existenci nějakých zelených linek vedoucích mimo právnickou osobu k nějakému nezávislému prověřovateli, existenci nezávislých forenzních auditů ve společnostech, atd. Čili skutečně se musí jednat o účinné systémy. A my chápeme případné zavedení takové možnosti vyvinění jako naopak cestu k tomu, jak propagovat tyto systémy, protože jsou samozřejmě nákladné a nepříjemné pro společnosti, ale tak, aby si je do své praxe zaváděly, protože mezinárodní zkušenost je taková, že jejich zavedením dochází k objektivnímu poklesu páchání trestné činnosti v rámci právnických osob. Na závěr tohoto přednesu jenom dodám, že bylo i zmiňováno, zda se tím nedostaneme do rozporu s mezinárodními závazky. Hovořil jsem o tom, když jsem byl naposledy na OECD, které právě sleduje tyto otázky, jejich vedení říkalo, že v tom nevidí problém, že samozřejmě důležité je, jakým obsahem toto 5

16 pravidlo pak bude naplněno, ale pokud by se skutečně jednalo o best practice, tak jak v Evropě nebo ve světě existuje, považují to také spíše za pozitivní krok. To je na úvod všechno. Dále se pak vyjádřím k pozměňovacím návrhům, které se tu objevují, až se objeví. Zatím prosím o podporu návrhu, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl ústavně-právní výbor, usnesení má číslo 245/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl, který má slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, pane ministře. Já bych měl vystoupit jako zpravodaj. Vy si pamatujete, že vystupuji málo, a když, tak velmi stručně, až telegraficky, většinou odkazuji na projev předkladatele. Tentokrát mohu odkázat na první šestinu předkladatele, který zmínil lehce, o čem ta novela by měla být. Ale jinak obhajoval něco, co sám nepředložil. To znamená pozměňovací návrh. Já se zeptám pak v rozpravě, proč ministr spravedlnosti do svého týmu nevezme tým poslanců, kteří napravují jeho předkládané zákony. Ale jdu k legislativnímu procesu, abych nikoho neurazil. Návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně dne 3. září 2014, první čtení, druhé čtení, vy to všichni znáte. Takže Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne Lhůta nám tedy končí 4. 5., což bychom měli stihnout. Pokud jde o obsahové poznámky, já souhlasím s tím, co pan ministr lehce zmínil na začátku. To znamená, to, že skutečně poněkud převratné je to, že místo taxativního výčtu trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, zde náhle máme všechny trestné činy, z nichž některé máme vyjmout. To znamená, to vypadá, a tak to bylo na začátku, tak to i vláda nám sdělovala všem, i občanům, že ona zpřísňuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Ovšem efekt po přijetí pozměňovacího návrhu Marie Benešové je zcela opačný. Pokud jde o schůzi ÚPV Senátu PČR, já na rozdíl od pana ministra znám jednací řádu Senátu a vím, že konkrétními ustanoveními tohoto návrhu na novelu zákona se budeme, doufám, zaobírat v podrobné rozpravě. Jenom chci zdůraznit, že vy máte před sebou pozměňovací návrhy jednak ÚPV Senátu PČR, které "na férovku" jsem konzultoval s panem profesorem Šámalem, který je nejen předsedou Nejvyššího soudu ČR, pro mě je to samozřejmě autorita, ale spíše autorita je to trestně-právní, to znamená profesor, který přednáší na Katedře trestního práva Univerzity Karlovy, člověk, který píše komentáře k trestně-právním předpisům, vč. tohoto zákona. To ÚPV Senátu PČR neměl problém schválit, což mě překvapilo. Stanovisko pana náměstka, kterého si vážím, pana náměstka ministra spravedlnosti, tak řekl, že má negativní stanovisko, přesto schváleno. Naopak, on zaujal, na rozdíl od toho, co jsem zde před chvilkou slyšel, neutrální stanovisko k tomu dalšímu pozměňovacímu návrhu, který nebyl přijat a který já vám vnucuji tím, že ho máte před sebou v lavicích. A prosím, abyste si ho přečetli, abych já ho nemusel příliš komentovat, protože spoléhám na to, že ho zvážíte. Pokud budete chtít odůvodnění k těm pozměňovacím návrhům, tak, prosím, propusťte tento návrh zákona do podrobné rozpravy. V tuto chvíli já vám pouze zkonstatuji usnesení ÚPV, které nese číslo 112, je z 22. schůze, konané 13. dubna 2016, které I. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze, 6

17 II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, III. pověřuje téhož coby předsedu výboru ÚPV, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR, což jsem udělal. Pak v příloze máte jenom číselně označené pozměňovací návrhy, jsem ochoten je skutečně podrobně zdůvodnit. Děkuji za pozornost v tuto chvíli. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já děkuji, posaďte se také ke stolku zpravodajů. Moje otázka zní, zda někdo navrhuje nezabývat se? Paní senátorka Už ne. Takže nikdo. V té chvíli otvírám obecnou rozpravu. Teď se přihlásila paní senátorka Zdeňka Hamousová. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Přestože byly avizovány pozměňovací návrhy pana senátora Antla, dovoluji si načíst návrh schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak, jak na konci své předkladatelské řeči a zprávy požádal pan ministr. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže máme návrh schválit. A pan senátor a ministr Jiří Dienstbier. Už ne? Tak pojďte, máte přednost. Jsou pravidla, můžete se vzdát, pochopitelně. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Škoda, že pan zpravodaj Antl se tady více nevyjádřil k tomu pozměňovacímu návrhu ze sněmovny, byť udělal dost pro to, aby návrh zákona byl změněn. Já se k tomu přece jenom vyjádřím. Protože ono může znít docela logicky, pokud se do zákona doplní ustanovení, že právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Tak zní to doplněné ustanovení. Podobné ustanovení se najde v celé řadě dalších předpisů, ale zpravidla v těch případech, kde jde o správní delikty právnických osob. Ten zásadní rozdíl je v tom, že správní delikty jsou zpravidla založeny na objektivní odpovědnosti, nezkoumá se zavinění, tedy subjektivní stránka věci. V tomto případě to máme doplněné ustanovení v zákoně, který se zabývá trestní odpovědností právnických osob. Tam jde přece jenom trošku o něco jiného, protože tam ta subjektivní stránka se uplatní, jednak tedy zavinění, pak také přičitatelnost, což je specifikum u trestní odpovědnosti právnických osob. Ale já tady musím odcitovat jiná ustanovení téhož paragrafu, aby vynikla absurdita toho pozměňovacího návrhu, který byl přijat v Poslanecké sněmovně. Protože první odstavec téhož ustanovení, 8 konkrétně, říká, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin, spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu, nebo v rámci její činnosti, jedná-li tak: a) statutární orgán, nebo člen statutárního orgánu, nebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písm. a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby. Pak je tam ještě písmeno d), které se týká zaměstnanců. Ale osoby, které jsou uvedeny v těchto prvních třech písmenech, jsou ty, které by podle toho nově doplňovaného odst. 5 měly zajišťovat, že fungují ty vnitřní mechanismy. Ale přitom to jsou ty osoby, které vlastně páchají tu trestnou činnost. Já si myslím, 7

18 že to je úplně absurdní, že vlastně ten, kdo rozhodne o tom, že se právnická osoba bude podílet na trestné činnosti, ať už je to ten, kdo vykonává ten rozhodující vliv, nebo statutárního orgánu, se vyviní tím, že přinese nějaký předpis, že má dobře nastavené kontrolní mechanismy. Já myslím, že tento princip je uplatnitelný právě možná pouze v tom případě d), těch zaměstnanců, kteří nerozhodují. Ale tady bych odcitoval ustanovení platné dnes. A to je odst. 2, písm. b), podle něhož právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v 7, jestliže byl spáchán zaměstnancem uvedeným v odst. 1, písm. d), na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby, nebo osob uvedených v odst. 1, písm. a) až c), těch, kteří rozhodují, nebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odst. 1, písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu, nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, nebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následku spáchaného trestného činu. Čili ve vztahu k zaměstnancům už tam ten princip je. Ta právnická osoba se vyviní, pokud prokáže, že měla tu dostatečnou kontrolní činnost a navzdory tomu ti zaměstnanci to tedy nějak dokázali obejít, tu kontrolu, ve prospěch té právnické osoby navzdory jejímu vedení tu trestnou činnost spáchali. Ve vztahu k zaměstnancům je doplnění toho odst. 5 naprosto zbytečné. Ve vztahu k těm prvním třem skupinám osob, které ve společnosti rozhodují, je doopravdy naprosto absurdní. Aby někdo páchal trestnou činnost a vyviňoval se tím, že prokáže nějaké formální mechanismy. Já si myslím, že pak ten zákon je doopravdy zbytečný. Proto já bych chtěl také požádat, tak, jak říkal pan předseda Antl, abychom propustili zákon do podrobné rozpravy, abychom neschválili ten návrh, který tady teď zazněl, na schválení, ve znění z Poslanecké sněmovny, abychom vypustili ten nově doplňovaný odst. 5 v 8, protože je to doopravdy naprostá absurdita. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Přihlásil se pan ministr Pelikán s právem kdykoli cokoli nám sdělit. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, já se snažím tohoto práva pokud možno nevyužívat, ale přece jenom, hovořilo se o absurditě, tak reagovat musím, protože absurdní to tedy rozhodně není. Musíme si umět představit, že ty právnické osoby, to jsou celkem roztodivná zvířátka. Může jít třeba o situaci, kdy máme akciovou společnost, která má, řekněme, 50člennou správní radu, v Německu, tam jsou ty orgány často takhle početné, ale pojďme zpátky k těm snáze představitelným věcem. Tak 5- až 10členné představenstvo. V tom představenstvu mají ti členové představenstva nějakým způsobem rozdělené funkce, tak, jak jim to občanský zákoník umožňuje, jak toho tedy také často využívají. Čili jeden má na starosti finanční řízení, druhý má na starosti zakázky, atd. A tady už se může docela dobře stát, že třeba obchodní ředitel, člen představenstva, ve snaze zlepšovat si svoje výsledky, se bude dopouštět třeba soukromého uplácení směrem k svým potenciálním odběratelům, aniž by to ta právnická osoba mohla včas zjistit. A ti ostatní členové představenstva, a ta 8

19 dozorčí rada, compliance, kteří jsou tam od toho, aby hlídali, zda se nedopouští trestných činů. Čili rozhodně bych neoznačil tu situaci za absurdní, za to, že něco takového nemůže nastat. Ale víc do toho v tuhle chvíli nechci vstupovat, protože předpokládám, že stejně půjdeme do té podrobné rozpravy. Tak ať to nemícháme dohromady. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jak to víte, pane ministře? Slovo má pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, senátoři, pane ministře. Já přičiním ještě jednu poznámku před tím textem, který vám chci předložit. Protože je ryze odborný, tak jsem si zcela výjimečně ten text napsal. Ale k tomu, co řekl pan ministr, tak ta má poznámka ještě zní, že této odpovědnosti právnických osob podléhají samozřejmě také územní celky, tedy kraje, města a obce tyto jsou vyňaty pouze na úseku státní správy. Takže pokud starosta udělá takovou chybu, nebo místostarosta, tak bude mít potom problémy celé město, byť z celého zastupitelstva všichni takovému jednání se pokouší zabránit. Hold pouze tím, že nějakým politickým klíčem někoho zvolili, ten udělá chybu, tak to město potom ponese tu odpovědnost. Ale možná to bude vyplývat i z toho textu, který přečtu. V diskusi... A to je důvod, proč se nedomnívám, že by pan ministr měl mít pravdu, že budeme diskutovat v podrobné rozpravě, a to proto, že jsem přesvědčen, že bychom tento zákon měli schválit tak, jak navrhovala paní kolegyně, či tedy jak přišel z Poslanecké sněmovny. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já vám nerad skáču do řeči, ale říkáte, pane ministr. My nevíme, který. Máme dva, kteří vystoupili. Senátor Jiří Čunek: Aha, to je pravda. Nicméně já si pamatuji jenom ty čtyři minuty zpátky, to tady vystupoval pan ministr Pelikán. Nic takového neříkal pan ministr Dienstbier. Takže já bych rád zmínil ta pozitiva současné úpravy. Hospodářský a společenský život vyspělých států, mezi něž ČR bezpochyby patří, přináší své složitosti celou řadou situací, kdy trestní právo postihující typicky fyzické osoby není v rámci prevence postihu společensky nežádoucího jednání dostačující. Resp. se ukazuje, že v řadě případů by bylo efektivnější a společensky přínosnější stíhat vedle fyzických osob pachatelů trestných činů také participující právnické osoby. A proto takto reaguje zákonodárce a předkládá tento zákon. Přes objektivně danou nutnost zavedení právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob byl předmětný legislativní proces ztížen v ČR poměrně častou vadou. Tato zásadní a novátorská právní úprava nebyla provázena hlubokou odbornou diskusí umožňující adresátům právní normy adaptovat se na zcela nové správní poměry. Této premise odpovídá také vakanční lhůta, která činila v důsledku veta tehdejšího prezidenta republiky pouhých několik dnů. Z toho důvodu se právnické osoby v celé své dotčené šíři seznamovaly s nově nastoupivší trestní odpovědností takříkajíc za pochodu, už v procesu účinnosti zákona. To znamená, že k novele bylo přistoupeno poměrně brzy. A tu máme tady. Ať už tedy s tím pozměňovacím návrhem, nebo bez něj. K dnešnímu dni je v důsledku zákona trestní odpovědnosti právnických osob ukončeno trestní řízení v cca 100 případech. Jedná se však bohužel v podstatě o nereprezentativní judikaturu dotýkající se společensky a 9

20 ekonomicky nedůležitých případů. Z veřejně dostupných informací lze ovšem zjistit, že v průběhu, či v běhu tedy, jsou trestní stíhání ekonomicky velmi významných entit, jež zde nehodlám z důvodu ctění zásady presumpce neviny jmenovat. Teprve u těchto právnických osob bude možné v praxi zkoumat faktické dopady tohoto zákona. Nyní k důvodům této novely. Na základě konzultace si dovolím poukázat, také s odbornými poradci, jak tady jmenoval pan zpravodaj, samozřejmě, já jsem nekonzultoval s tím poradcem, nebo s těmi poradci, se kterými konzultoval své pozměňovací návrhy pan senátor Antl. Zřejmě. První je vymezen šíří dotčených subjektů právnických osob a je dán tzv. osobní působností zákona. Zákon totiž činí trestně odpovědnými všechny právnické osoby, s výjimkou ČR jako právnické osoby sui generis a jednotek územní samosprávy, tj. obcí a krajů, a to pouze při výkonu veřejné moci, jak jsem již zmínil. V intencích zákona jsou tak coby právnické osoby v podstatě pojímány veškeré subjekty odlišné od fyzických osob. Tento zákon tedy dopadá na všechny obchodní korporace, od veřejné obchodní společnosti, přes jednotlivá s.r.o., společnosti nadnárodního významu, až po malé firmy rodinného charakteru. Zásadnější a při debatách o úskalí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob často zapomínaný je však dopad na veškeré právnické osoby i nekomerčního charakteru. Podle tohoto zákona jsou totiž plně trestně odpovědné také vysoké školy, nadace, neziskové organizace, podniky, které mají státní či obecní krajskou účast, církevní právnické osoby, politické strany, divadla apod. Trestně odpovědnými a odsouzenými tak mohou být i podniky založené za účelem zajišťování veřejně prospěšných služeb, např. dopravní podnik některého města nebo např. by mohla být odsouzena Česká pošta. Při této šířce dotčených subjektů je třeba opravdu vážit tvrdost úpravy a její možný společenský, ekonomický dopad. Uvedl bych případ. Velmi problematické může být odsouzení velké stavební firmy, která provádí např. dneska ty ohromné opravy na dálnici a je k této činnosti, čistě k této činnosti vybavena. I když se zjistí, že to provinění bylo nějaké nepatrné, malé, ten postih bude velmi malý, tak už se nebude moci účastnit na veřejných zakázkách, a tím pádem vypadne z toho okruhu těch firem, které mohou takovéto zakázky dělat. Ale možná to je ten menší problém, který bych viděl. Při neustálé nepředvídatelnosti nejednoznačné právní úpravy a současné judikatury nelze vyloučit ani individuální výkladové, aplikační excesy, způsobilé vyvolat negativní konsekvence na trhu práce a služeb, či na poli působících společensky prospěšných organizací. Tato rizika je možné v současné době eliminovat pouze odpovědným přístupem orgánů činných v trestním řízení, v jejichž výhradní gesci řešení trestní odpovědnosti právnických osob je. Nyní námi projednávaná novelizace tuto materii ale neřeší. Je však nasnadě, že použitá legislativní technika poskytuje mimořádný prostor pro zneužití pravomoci osob aplikujících zákon a v budoucnu nepochybně bude nutné přijmout další zákonná omezení, zamezující nežádoucím dopadům odpovědnosti právnických osob do rozličných sfér společenského a jiného života naší republiky. Druhou velmi závažnou oblastí, a zřejmě tou nejproblematičtější, je v současnosti otázka odpovědnosti právnických osob za trestní jednání s ní spojených fyzických osob. Zákon o trestní odpovědnosti by měl primárně 10

21 směřovat do oblasti prevence trestné činnosti, a tudíž by neměl být likvidační ve vztahu k trestně odpovědným právnickým osobám. Zákon zavádí nový terminus technicus, který tady byl již zmíněn panem ministrem Dienstbierem, a to je tzv. přičitatelnost. Tento termín nahrazuje princip zavinění u fyzických osob. Přičitatelnost v sobě zahrnuje okruhy fyzických osob jednajících za právnické osoby, jejichž jednání je přičítáno k tíži právnické osoby. Jde v zásadě o dvě skupiny osob. Tou první skupinou, a to také bylo zmíněno, jsou osoby, jejichž jednání bude přičteno k tíži právnické osoby vždy. Jsou to tedy např. statutární orgány, osoby vykonávající řídící nebo kontrolní činnost a osoby vykonávající rozhodující vliv. Jednání těchto osob za současné právní úpravy trestně odpovědně zavazuje právnickou osobu vždy. Druhou skupinou jsou zaměstnanci právnických osob, kteří nezastávají řídící pozice. To jest zaměstnanci postavení nejníže ve struktuře právnických osob. Za současného právního stavu se u těchto osob pouze u nejníže postavených zaměstnanců může právnická osoba tzv. vyvinit z trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud prokáže tedy u těchto zaměstnanců, že učinila veškerá opatření k zamezení jejich trestné činnosti. Navrhovaná změna právní úpravy se tak může stát významným katalyzátorem prevence trestního jednání právnických osob. Za současného právního stavu nic nenutí právnické osoby, aby a priori působily na své vrcholně řídící články ve smyslu předcházení trestné činnosti, jelikož bez ohledu na přijatá opatření trestná činnost řídících fyzických osob zaváže k odpovědnosti právnickou osobu vždy. Jinými slovy, bude-li zastupitelstvo jakkoli morální, místostarosta udělá nějakou takovouto chybu, tak nese odpovědnost to město, tedy právnická osoba, jako právnická osoba vždy. Pokud statutární orgán, manažer či jiný vedoucí zaměstnanec, např. předák směny zklame při výkonu své činnosti, trestní čin bude přičitatelný právnické osobě. Za situace, kdy selhání jednotlivců není možné vyloučit, např. selhání předsedy představenstva nebo vedoucího účtárny krajské nemocnice, nebo např. náčelníka sboru dobrovolných hasičů, těch se to týká taky samozřejmě, plynou z toho fatální důsledky pro celou právnickou osobu. Právnické osobě lze uložit tresty, které na ni mají zásadní dopad. Tento zákon počítá s peněžitým trestem až do výše 1 miliardy 400 milionů za každé jednotlivé porušení. Ale také s trestem zákazu plnění veřejných zakázek apod. To už jsem zmiňoval. Zákon tak působí nejenom sankčně, ale i likvidačně, neboť jím uloženým trestem může být fakticky znemožněno pokračování činnosti právnické osoby. Vzhledem k okruhu dotčených právnických osob, tedy de facto všech, a fatálním dopadům je v zájmu prevence trestné činnosti nutné umožnit právnické osobě přijmout veškerá možná opatření, která lze po ní spravedlivě požadovat, aby selhání jednotlivce neohrozilo chod celé právnické osoby. Zároveň je nepochybné, že právě taková možnost vyvinění bude motivovat příslušnou právnickou osobu, tzn. akcionáře v tomto případě, příp. zastupitele v případě měst a krajů, aby selhání jednotlivce neohrozilo chod celé právnické osoby. Zároveň je nepochybné, že právě taková možnost vyvinění bude motivovat příslušnou právnickou osobu k tomu, aby tato opatření přijala. Tím se dostáváme k navrhované právní úpravě, která dle mého názoru je pozitivní ve dvou zásadních směrech. Zaprvé navrhovaná novela o trestní odpovědnosti právnických osob nově zavádí doposud chybějící možnost vyvinit se z trestné odpovědnosti za jednání všech fyzických osob, nikoli pouze zaměstnanců. Tím především klade důraz na 11

22 prevenční a osvětovou činnost spočívající v tlaku na zavádění preventivních opatření nejen vůči zaměstnancům, ale zejména vůči nejvyšším řídícím článkům. Navrhovaná změna právní úpravy vyjadřuje dobrodiní zákonodárce, kterého při řádném a etickém jednání právnické osoby nebude selhání vedoucích jednotlivců přičítáno právnické osobě automaticky, a ta za něj nebude bez dalšího postihována. Právnické osoby budou vedeny k vnitřnímu očistnému procesu, a to již v průběhu aktivizace lidských zdrojů. Dále budou tímto naplněním zákona, nebo s tímto schváleným zákonem, budou právnické osoby motivovány k zavádění vysokých etických a morálních standardů, jednání všech řídících osob a zaměstnanců. Tím dojde k tomu, zcela jistě, že samy právnické osoby tak vytvoří vnitřní tlak na zákonné jednání svých řídících osob a zaměstnanců. Oproti mediálně traktovanému názoru navrhovaná novela přináší podstatně větší okruh trestných činů, pro které může být právnická osoba stíhána. Současná legislativa vyjmenovává zhruba 70 skutkových podstat přičitatelných trestných činů. Navrhovaná úprava okruh trestných činů, pro které mohou být právnické osoby stíhány, zásadně rozšiřuje. Jednoznačně je tak třeba pozitivně reflektovat rozšíření přičitatelných skutkových podstat o trestné činy, jež mohou být typicky páchány právnickými osobami. Podle současné právní úpravy není možné stíhat právnické osoby např. pro trestný čin obecného ohrožení. Proto doposud nebylo zahájeno trestní stíhání žádné právnické osoby např. v souvislosti s trestným činem, vedoucím k výbuchu v muničním skladě v mém kraji, a to ve Vrběticích. V kontextu novely je tak třeba důrazně připomenout, že tato kriminalizuje podstatně větší okruh jednání právnické osoby. Populistická tvrzení některá, znějící v poslední době z médií, dle kterých bude v důsledku novelizace omezena možnost stíhání právnických osob, jsou tím pádem nepravdivá a zavádějící. Ta možnost tady vždycky je a je na orgánech činných v trestním řízení, aby posoudily, jestli chtějí kriminalizovat právnickou osobu, nebo se to skutečně týká pouze fyzické osoby. Na jednu stranu tak nastíněná novela rozšiřuje rozsah postižitelného protiprávního jednání, na druhou stranu zavedení možnosti vyvinění přináší větší motivaci k preventivnímu chování právnických osob. V porovnání s aktuálním právní úpravou tak více naplňuje požadavky vyplývající ze zásady generální prevence. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem to nevydržel, musím zareagovat na to, co zde bylo před chvilkou řečeno. Já vás vrátím do roku 2016, protože já tady nebudu číst pracně cizí stanoviska, která jsou prastará. My jsme totiž tady v roce 2011 už schvalovali zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. To, co jsem zde zaslechl, je dávno v 6. To znamená, na koho se ten zákon nevztahuje. Na Český stát, na územně samosprávné celky, to jsou obce a kraje při výkonu jejich pravomoci, působnosti. To tam už je řečeno. To není předmětem této novely. Přičitatelnost je možná předmětem této novely s ohledem na pozměňovací návrhy. 12

23 V tuto chvíli chci pouze nebýt obhájcem něčeho, co je pozměňovacím návrhem. Ale, prosím, abyste před hlasováním o schválení toho návrhu, který zde byl dnes přednesen, zvážili argumenty v pozměňovacím návrhu, protože jsou moje a jsou podpořeny právními autoritami. Tam je řečeno vše, kde byste hledali otázky. Já tady nevystupuji jako obhájce nikdy, to vy víte. Ale, prosím, nechme pracovat Policii ČR, státní zástupce a koneckonců i ze stanoviska předsedy Nejvyššího soudu i soudce. Nechť oni zjistí, jak to je ve skutečnosti. Nepomáhejme uniknout viníkovi předem díky legislativní úpravě. Nechme to na orgánech činných v trestním řízení. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Libor Michálek. Senátor Libor Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já na úvod svého příspěvku se pokusím trošku odlehčit to, čím tady začínal pan ministr, a sice že z té trestní odpovědnosti právnických firem je vyloučena soulož mezi příbuznými. Chtěl bych se ho dotázat, jak by tomu bylo, kdyby šlo třeba o rodinnou firmu, a etické kodexy této rodinné firmy připouštěly ten 188, tak jestli by potom ty osoby byly vyviněny, pokud by se proti nim vedlo řízení jako proti fyzickým osobám. Nicméně zcela vážně. Já mám opravdu problém s tím, když jsou tady konkrétně uváděny některé ty trestné činy, které se vyjímají z té právní úpravy, a naopak jiné trestné činy, kde by to vynětí bylo možná na místě, se tady neobjevují. Dovolím si zmínit, nechci už tady dál zdržovat, 3 4 příklady. Jako první se tady vyviňuje trestný čin zabití. Když jsme byli svědky právě těch událostí, které se staly ve Studénce, evidentní pochybení stavební firmy, tak samozřejmě nikdo nevrátí život těm lidem, kteří zahynuli. Nicméně přece jenom moje zkušenost říká, že pokud se rodina, pozůstalí domáhají nějakého odškodnění, tak vždycky ta větší pravděpodobnost je, pokud se jedná o právnickou osobu. Rozumím tomu, že třeba některé charakteristiky toho trestného činu zabití jsou formulovány tak, že by úplně neseděly na činnost té právnické osoby. Ale každopádně, a to je hned ta další pacička, účast na sebevraždě. Už dneska formulace našeho trestního zákoníku hovoří o tom, že už jenom pohnutí k tomuto trestnému činu je trestným činem, a to, čeho jsme byli svědky třeba ve společnosti France Telecom, kdy opravdu probíhala systematická šikana s posvěcením a s vědomím šéfů této firmy, tak mě spíš vede k tomu, aby takové vynětí tady nebylo. Nechci dál zabíhat do těch podrobností, ale ještě dva případy zmíním. Osvobození vězně. Zase 338, kdo pomáhá organizovat útěk vězně. Zase si dovedu představit, že to může být právnická osoba, opět nerozumím tomu vynětí. A naopak, nemáme tady vyňatou třeba pomluvu, kde třeba ta trestní sazba právě u tohoto trestného činu je řádově nižší než u toho trestného činu osvobození vězně. Takže nerozumím této nekonzistenci a prosím o vysvětlení. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Jaroslav Kubera. 13