Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)

Transkript

1 Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie) Téma: Hydrologické a klimatické poměry vybraného povodí DOUBRAVA Vladimír Stehno ERG 26

2 řeka Doubrava 1. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Pramení 1 km jihozápadně od Radostna ve výšce 626 m n. m., ústí zleva do Labe u Záboří nad Labem ve výšce 198 m n. m. Pramení v severním cípu Bítýšské vrchoviny, v horním a středním toku protéká Havlíčkobrodskou pahorkatinou a Kutnohorskou plošinou a nad Ronovem nad Doubravou vtéká do Čáslavské kotliny k ústí. Hydrologické stanice: Bílek Spačice Paříţov Ţleby Vodohospodářsky významný tok Hydrografie povodí Číslo toku: 131 ( II.) Plocha povodí: 98,8 km 2 Délka toku: 89, km Průměrný průtok u ústí: 3,12 m 3.s 1 Nadmořská výška pramene: 626 m n. m. Nadmořská výška ústí: 198 m n. m. Délka rozvodnice: 13 km Tvar povodí: α = P/L 2 α =,74 (PROTÁHLÉ POVODÍ) Koeficient nesouměrnosti povodí: K s = P l P p / P K s = 9,69/ 98,8 K s =,1 Koeficient vývoje rozvodnice: K =, / 98,8 K = 1,48 Koeficient vývoje toku (střední míra křivolakosti): K = L / L x K = 89, / 6 K = 1,9 Spád toku: ΔH = H p H ú ΔH = ΔH = 428 m Střední sklon koryta toku: I = ΔH / L I = 428 / 89 I = 4,782 2

3 [m n.m.] Typ říční sítě: PÉROVITÝ Levostranné přít.: Ranský potok Chotěbořský potok Červený potok Novoveský potok Přísečenský potok Počátecký potok Babský potok Vohánčiský potok Rajský potok Zehubský potok Hostačovka Hluboký potok Ţákovský potok Brslenka Plocha povodí levostranných přítoků: 317,3 km 2 Plocha pravostranných přítoků: 227,231 km 2 Plocha mezipovodí: 4,269 km 2 Pravostranné přít.: Městecký potok Jánský potok Cerhovka Barovka Spálava Zlatý potok Lovětín Kurvice Petrovický potok Doubravka Lovčický potok Starkočský potok Římovický potok Koudelovský potok Čertovka Podélný profil toku řeky Doubravy [km] Obr.2 Podélný profil toku řeky Doubrava 3

4 Průtok [m 3.s 1 ] 1.2 Charakteristiky odtoku ve vybrané hydrologické stanici Hydrologická stanice Ţleby je hlásná stanice vybavená rourovým limnigrafem. Vodní stav se zde pozoruje od roku 1912, průměrný denní průtok od roku 1927a roční maximální průtok od roku 1913, teplota vody od roku 199. Hydrologický reţim na této stanici je slabě ovlivněn manipulacemi na nádrţi Paříţov a odběry z toku. Dlouhodobý průměrný roční průtok za období let činil 2,68 m 3.s 1 Dlouhodobý průměrný průtok (Qa): 2,87 m 3.s 1 M Q m [m 3.s 1 ] 7,19 4,66 3,43 2,66 2,11 1,69 1,3 1,7,823,6,397,26,11 Tab.1: tabulka Mdenních průtoků Graf Mdenních průtoků řeky Doubravy v hydrologické stanici Žleby Dny Obr. 3: Graf Mdenních průtoků řeky Doubravy ve stanici Ţleby Průměrný specifický odtok: (2,87/382,67).1 = 7, l.s 1.km 2 Průměrná roční výška odtoku: 237 mm Extrémy odtoku: Maximální naměřený denní průtok: 13 m 3.s 1 Minimální naměřený denní průtok:,7 m 3.s 1 4

5 2. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Povodí se nachází celkem v pěti klimatických oblastech. Ústí se nalézá v teplé oblasti T 2, dolní část toku v oblasti MT 1, horní část toku leţí v mírně teplých oblastech MT 2 a MT 3 a pramenná část leţí v chladné oblasti označené jako CH 7. Klima chladné oblasti CH 7 Průměrná teplota nejteplejšího měsíce je okolo 1 C. Počet letních dnů za příhodných klimatických poměrů dosahuje pouhých 1 2ti dnů. Zimní průměrné teploty klesají v lednu aţ k C. Sráţky se na většině území pohybují od 7 do 9 mm/rok. Klima mírně teplých oblastí MT 2 a MT 3 Průměrná teplota nejteplejšího měsíce je okolo C. Počet letních dnů za příhodných klimatických poměrů dosahuje pouhých 2 3ti dnů. Zimní průměrné teploty klesají v lednu aţ k 4 C. Sráţky se na většině území pohybují od do 8 mm/rok. Klima mírně teplé oblasti MT 1 Průměrná teplota nejteplejšího měsíce je okolo C. Počet letních dnů za příhodných klimatických poměrů dosahuje ti dnů. Zimní průměrné teploty klesají v lednu aţ k 3 C. Sráţky se na většině území pohybují od do 7 mm/rok. Klima teplé oblasti T 2 Průměrná teplota nejteplejšího měsíce je C. Počet letních dnů za příhodných klimatických poměrů dosahuje aţ 6ti dnů. Zimní průměrné teploty klesají v lednu aţ k 3 C. Sráţky se pohybují od 2 do 3 mm/rok. Průměrná měsíční teplota vzduchu v červenci C Průměr denních maxim teploty vzduchu v červenci C Průměrný roční počet ledových dnů 2 6 Průměrný roční počet sráţkových dní s úhrnem nad 1 mm 9 27 Průměrná roční maxima třídenních úhrnů sráţek 4 mm Průměrný sezónní úhrn sráţek v létě 2 3 mm Průměrný sezónní počet dní se sněţením 8 Datum první sněhové pokrývky Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou větší neţ 1 cm 2 7 Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu 7 8 % Průměrný roční sytostní doplněk 2, 3, hpa Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu h Průměrný roční počet jasných dnů 46 1 Průměrný roční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře 117,1 117, hpa Zdroj: Atlas podnebí ČR

6 Průměrné měsíční úhrny atm. srážek [mm] Průměrné měsíční teploty vzduchu [ C] Průměrný roční chod atmosférických srážek a teploty vzduchu ve stanici Čáslav v letech Srážky [mm] Teplota [ C] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 4: Klimadiagram stanice Čáslav za období let I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII t ( C) 1,7,7 3,2 7,9 13,1 1,9 17,7 16,8 13,3 8,3 3,,2 H s (mm) Tab. 2: Měsíční průměrné teploty a úhrny sráţek za období let na stanici Čáslav Obr. :Klimogram stanice Čáslav za období let

7 Větrná růžice pro stanici Čáslav za roky Z SZ 2 S 1 SV 1 V JZ JV J Bezvětří CALM = 9,1% Obr. 6: Větrná růţice pro stanici Čáslav za období let Použitá literatura: Hydrologické poměry ČSSR díl I. text. HMÚ Praha 196, I. vydání Hydrologické poměry ČSSR díl I.mapy, HMÚ Praha 196, I. vydání, 1:2 Hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic ČR. ČHMÚ. Praha I. vydání Herber V. Suda J. Cvičení z fyzické geografie I. Hydrologie. ZČU Plzeň 1996, II. vydání Podnebí ČSSRtabulky. ČHMÚ Praha I. vydání. 379 s. III/3. MŠK 99/6VIII/2 Quitt E. Klimatické poměry ČSR, mapa 1:, Brno. GÚ ČSAV Vlček E. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrţe. Praha I. Vydání ČHMU. Atlas podnebí ČR. [online] (citováno ) Dostupné z www: < 7