Investiční profil Běloruska

Transkript

1 k Investiční profil Běloruska Pro vstup zahraničních investic do Běloruska hovoří příznivá geografická poloha (tranzit směrem na Východ), levná a kvalifikovaná pracovní síla a ve srovnání s ostatními zeměmi SNS poměrně dobře rozvinutá infrastruktura, která je udržována na přijatelné úrovni především v Minsku a dalších důležitých městech (Brest, Gomel, Grodno, Vitebsk, Mogilev). Nesporným kladem jsou rovněž odbytové možnosti, kdy má Bělorusko díky sjednané dohodě o celní unii s Ruskou federací 1 relativní přístup na 140 mil. ruský trh, přičemž aktuálně probíhá proces vytváření celní unie s Ruskou Federací a Kazachstánem 2. Bělorusko je zemí s direktivně řízenou ekonomikou. Uplatňuje se zde poměrně široká 3 ochrana domácího trhu především prostřednictvím systému celních poplatků, množstevních kvót a licencí 4. Se vznikající celní unií dochází k unifikaci tarifních i netarifních opatření 5. Soukromé podnikání jako takové omezováno není, fakticky je ovšem díky mnoha administrativním restrikcím (licence 6, cenotvorba 7, kontroly 8 ) podnikatelské 1 Nejedná se o celní unii v pravém slova smyslu. Její funkčnost byla rukojmím kolísavé úrovně vzájemných vztahů obou zemí. 2 Dohoda o celní unii mezi RF, Běloruskem a Kazachstánem byla podepsána 27. listopadu 2009 (součástí podepsaných dokumentů je také Celní kodex). S platností od 01. ledna 2010 byl pro všechny tři země zaveden Jednotný celní tarif (zcela nejsou dořešeny celní sazby u cca 400 citlivých položek, na kterých se strany doposud nedohodly a jejichž výše by měla být vyřešena v průběhu 1. pololetí). Od července 2010 by měla být odstraněna celní kontrola na bělorusko-ruské hranici a o rok později na rusko-kazachstánské. Od by na území těchto států měl být vytvořen Jednotný hospodářský prostor. 3 Bělorusko není členem Světové obchodní organizace (WTO). Od roku 1993 vede Bělorusko přístupové rozhovory, které však v roce 2005 ustrnuly na mrtvém bodě. S předpokládaným vznikem celní unie mezi Běloruskem, Ruskem a Kazachstánem se dá očekávat znovu procesu. 4 Na základě zákona O státní regulaci zahraničně obchodní činnosti se provádí licenční politika, která je hlavním nástrojem ochrany domácího trhu a důležitým zdrojem příjmů pro státní pokladnu. Základním normativním aktem stanovujícím seznam zboží podléhajícího licenčnímu řízení je Nařízení Rady ministrů O zefektivnění řízení zahraničního obchodu v Bělorusku č.440 z Podle tohoto nařízení lze licence rozdělit na 3 druhy: 1. Jednorázové, které jsou vydávány na základě stanovené kvóty na export nebo import zboží v rámci jedné zahraničně-obchodní operace. 2. Generální, které jsou vydávány v rámci stanovené kvóty na rok a které platí na 2 a více kontraktů. 3. Speciální zvláštní druh licencí, které se používají při exportu textilního zboží do zemí EU a Turecka. Obchodní organizace s účastí zahraničního kapitálu mají právo dovážet bez potřeby udělení licencí a povolení zboží pro vlastní výrobu. Úplný seznam činností, podléhajících licenčnímu režimu s uvedením orgánu, který licenci vydává a název právního aktu upravujícího způsob vydání licence, je uveden na webové adrese Týká se např. i stavebních prací, které by měly realizovat zahraničí firmy. 5 Se vznikající celní unií bylo rozhodování o výši celních sazeb přeneseno na nadnárodní úroveň, a to Výbor Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruské federace. Legislativně problematiku upravují přijaté akty "O jednotné celně-tarifní regulaci celní unie BY, KZ a RF" č. 130 ze dne a "O jednotné netarifní regulaci celní unie BY, KZ a RF" č. 132 ze dne Typy hospodářské činnosti jsou utvrzeny usnesením Státního výboru standardizace Běloruska č. 65 ze dne Přehled činností, pro které je vyžadována licence, stejně jako přehled státních orgánů vydávajících licence jsou uvedeny v dekretu prezidenta republiky č. 17 O licencování oddělených typů činností ze dne V současné době podléhá licenci 53 typů činnosti vstoupilo v platnost usnesení Ministerstva ekonomiky č. 141 z , kterým dochází k řadě změn pokud jde o pravidla formování cen. To předpokládá odstranění omezení na cenotvorbu v maloobchodě (mimo 50 skupin zboží sociálního významu) a u importních výrobků, pokud ty jsou určeny k prodeji

2 prostředí v Bělorusku hluboko pod standardy zemí EU. Nejvíce je kritizován současný daňový systém, podmínky pro získávání mezinárodních úvěrů nebo nižší míra otevřenosti zahraničního obchodu, respektive dovozu zboží do Běloruska. V poslední době však dochází k určitému změkčování a uvolňování pravidel. Tak například počátkem března roku 2008 byl zrušen institut tzv. zlaté akcie, který umožňoval státním orgánům vetovat důležitá rozhodnutí ve všech podnicích, kde vlastnil byť jen minimální podíl. Dále jsou postupně odstraňovány překážky obchodování s cennými papíry, kdy byla mimo jiné snížena sazba daně z příjmu právnických osob z výnosů z cenných papírů na 24% z původních 40%. Došlo také ke zjednodušení postupu při registraci a rušení podnikatelských subjektů přechodem z povolovacího režimu na režim ohlašovací 9 nebo ke zlepšení postupu při poskytování pozemků 10. Od ledna 2010 vstoupil v platnost aktualizovaný daňový kodex 11, který by měl snížit daňovou zátěž podnikatelských subjektů. Bělorusko od roku 2000 zaznamenávalo stabilní hospodářský růst, který byl z velké části tažen exportem do zemí SNS a EU a dále dotační politikou RF v oblasti energetických surovin 12. V druhé polovině 2008 je však patrné postupné zpomalení, které akcelerovalo v obchodech. U velkoobchodů (mimo zemědělské produkce) platí maximální marže na zboží ve výši 20% (bez ohledu na množství prostředníků). Pro dovážené výrobky směřující do závodů zachoval stát hranici max. 30% marže. 8 Výnos prezidenta č. 510 z O zdokonalení kontrolní (dohlížitelské) činnosti v Bělorusku má změnit dosavadní praktiku (tedy kdokoliv kdykoliv) kontroly podniků daňovými i dalšími (sanitárními, požárními, na které připadalo 70% všech kontrol) orgány státní správy. Výnos obsahuje přehled všech oprávněných orgánů ke kontrole, včetně rozsahu jejich dohledu; zakazuje kontrolu nově vzniklých podnikatelských subjektů na 2 roky od momentu registrace; rozděluje podnikatelské subjekty do 3 rizikových skupin (v závislosti na potenciální nebezpečnosti pro stát, zařazení bude známo pouze daňovému orgánu a podniku), s tím, že podniky v nejrizikovější skupině budou kontrolovány max. 1x ročně, ve střední max. 1x za 3 roky, nejméně rizikové max. 1x za 5 let. Opět zde však existuje výjimka pro republikánské orgány nařídit neplánovanou kontrolu, pokud existuje podezření na správní delikt a orgány činné v trestném řízení. Čl. 19 výnosu navíc dává kontrolním orgánům právo při zjištění hrubého narušení iniciovat likvidaci právnické osoby či pozastavení činnosti živnostníka. 9 Doba registrace je zkrácena z 20 na 5 dní. Byly sníženy (2x) požadavky na základní kapitál právnických osob a subsidiární odpovědnost společníků s ručením omezeným. Při likvidaci právnických osob nebo přerušení živnosti je zaváděna praxe jednoho okna, kdy registrační orgán je ve spojení s dalšími státními orgány. V roce 2010 má být zavedena prostřednictvím internetu elektronická registrace nebo likvidace podnikatelských subjektů s následujícím přenosem informací do Jediného státního rejstříku, a také zajistit prostřednictvím rejstříku přístup všem zájemcům k veřejným informacím o jednotlivých podnicích. 10 Poskytování pozemků do užívání ve vlastnictví státu je v pravomoci Státního výboru pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo) a jeho oblastních podvýborů. 11 K největším změnám patří zvýšení sazby DPH z 18 na 20%. Současně byly zrušeny poplatky do státního fondu na podporu zemědělské produkce, daň z prodeje, která se aplikuje v maloobchodním prodeji, daň na pořízení motorových vozidel, místní poplatky za parkování dopravních prostředků. Dále by mělo dojít k zjednodušení mechanismu zúčtovávání nákladů do ceny výroby, urychlení procesu vratky DPH u 0% sazeb (vývoz zboží, naložení, expedice spojená s vývozem zboží, dopravní služby spojené s vývozem a tranzitem, vývoz služeb a prací z dodaných surovin a materiálů) do 5 dní (doposud se úřady vyhýbaly vracení DPH v hotovosti a raději podobné nároky započítávaly při vzniku budoucí daňové povinnosti. Spolu s častým měněním pravidel a požadováním nejrůznějších potvrzení a výpisů to znamenalo, že podnikatel získává své peníze zpět velmi problematicky), podpoře zahraničních právnických osob snížením daně na dividendy z vkladu do základního kapitálu společností registrovaných v Bělorusku, a to ze současných 15% na 12% (v případě renegociace Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která je plánována v roce 2010 se předpokládá nižší zdanění příjmů z dividend pro české subjekty na 5%). 12 Bělorusko zpracovává ve svých petrochemických závodech ruskou ropu dodávanou za podstatně nižší než tržní ceny, které v podobě ropných produktů prodává do Evropy za ceny tržní. Od ledna 2010 však RF přehodnotila subvenční politiku vůči Bělorusku a dodávky ropy za zvýhodněné ceny byly zachovány pouze pro vnitřní trh.

3 s nastupující ekonomickou krizí, a podtrhlo některé neduhy běloruské ekonomiky 13. Ačkoliv HDP Běloruska vykázalo statistický růst o 0,2% oproti roku 2008, stalo se tak především díky výrobě skladových zásob a úvěrováním ekonomiky na dluh. Bělorusko má eminentní zájem na přílivu zahraničních investic (ZI). V roce 2008 se příliv ZI zvýšil o 20,4 % oproti předcházejícímu roku a dosáhl hodnoty 6 525,9 mil. USD. Přímé zahraniční investice (PZI) se na celkové sumě investic podílely 34,9 %. K nejvýznamnějším investorům náležely Švýcarsko (1 215,7 mil. USD), dále Ruská federace (328,5 mil. USD), Kypr (263 mil. USD), Německo (93,7 mil. USD), Velká Británie (42,2 mil. USD) a Rakousko (38 mil. USD). Oborově investice směřovaly zejména do maloobchodu a průmyslu. Tok přímých zahraničních investic do Běloruska v mil. USD (2004-6/2009) /2009 Celkem 862,6 451,3 748, , , Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska Přímé zahraniční investice do Běloruska dle odvětví v mil. USD ( ) Odvětví ekonomiky Objem Podíl v % Objem Podíl v % Celkem 1 313,5 100, ,8 100 Průmysl 227,1 17,3 430,5 18,9 Zemědělství 21,7 1,6 21,9 1,0 Doprava 86,6 6,6 96,1 4,2 Spoje 147,1 11,2 183,7 8,1 Stavebnictví 25,1 1,9 37,6 1,6 Obchod a veřejné stravování 73,4 5,6 178,4 7,8 Materiálně technické zásobování, odbyt 1,4 0,1 9,6 0,4 Maloobchod 623,6 47, ,1 Bytové a komunální hospodářství 1,7 0,1 3,3 0,1 Agentura Standard and Poor s hodnotí Bělorusko stupněm B+ pro dlouhodobé ocenění v zahraničně měně, B pak pro krátkodobé ocenění, národní měna BYR dostala v dlouhodobém ocenění BB, v krátkodobém B s výhledem negativní. Legislativa 13 V obchodní bilanci převažují výrobky s nižší přidanou hodnotu. Vývoz nerostných surovin až třikrát převyšuje export dopravních prostředků, které jsou dlouhodobě nejvíce vyváženou komoditou. Státní protekcionismus dále zhoršuje konkurenceschopnost běloruské výroby. Růst skladových zásob se nedaří zastavit a každý pátý průmyslový podnik je ztrátový. Svůj podíl na tom má vysoká opotřebovanost základních výrobních fondů, jejímž důsledkem je klesající rentabilita a efektivita výrobních podniků. Dalším problémem je dlouhodobý nedostatek devizových rezerv, které Bělorusku citelně chybějí právě nyní v době probíhající krize (díky úvěrům MMF a dalších organizací se situaci podařilo pro rok 2009 stabilizovat). Díky propadům v exportu do RF se běloruské státní podniky ocitají v platební neschopnosti a velmi obtížně získávají od podkapitalizovaných běloruských bank potřebnou hotovost na krytí provozních nákladů (v roce 2009 nařízením Národní banky Běloruska byly komerční banky nuceny zvýšit svůj základní kapitál na 25 mil. EUR, svou roli sehrála i Národní banka Běloruska, která vypomáhala se zlepšením likvidity některých bank, řešením byla a i do budoucna bude privatizace státního podílu v některých bankách). Problémy se objevily rovněž v dodavatelsko odběratelských vztazích. S uvedeným souvisí i nařízení Běloruské národní banky (BNB) č. 165 "O zúčtování zahraničních kontraktů, předpokládající dovoz" z , které zakazuje běloruským dovozcům zálohové platby a povoluje úhradu zboží zahraničnímu exportérovi až po jeho dodání. Alternativní možností je využití akreditivů.

4 Bělorusko je od roku 1992 signatářem Mezinárodní konvence o urovnávání investičních sporů (ICSID), případné spory zahraničního investora vůči státu lze proto řešit v rámci této instituce. K nejdůležitějším zákonům z hlediska zahraničních investic náleží: Investiční kodex Běloruské republiky Tento kodex upravuje formy podnikání a další náležitosti investic, včetně zahraničních, a to založením právnické osoby, získáním nemovitosti nebo práva k nemovitosti, podíly v základním kapitálu právnické osoby 14, získáním cenných papírů 15, práv duševního vlastnictví nebo koncesí na užití přírodních surovin. Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 929 z O režimu založení a činnosti zastoupení zahraničních organizací v Bělorusku Podle tohoto nařízení "zastoupení" není právnickou osobou a rozhodnutí k založení těchto subjektů vydává MZV Běloruska na dobu 3 let s možností prodloužení o další 3 roky. V obchodních organizacích se zahraničním kapitálem se upravují pracovní vztahy kolektivní dohodou a pracovními smlouvami. Valutová mzda zahraničních pracovníků může být převáděna do zahraničí. Sociální pojištění a zabezpečení pracovníků (s výjimkou důchodového zabezpečení zahraničních občanů) se upravuje v souladu s normami běloruské legislativy. Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko z č O úpravě pracovní a podnikatelské činnosti cizinců a osob bez občanství, dočasně žijících na území Republiky Bělorusko Tento právní předpis upravuje kompetence běloruských orgánů ve věcech vydání povolení pro cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti. Vykonávat podnikatelskou činnost na území Běloruska nebo působit coby zaměstnanec je možné na základě povolení vydaného příslušným oddělením migrační politiky útvaru Hlavní administrace vedení vnitřních věcí Minského městského nebo příslušných administrací oblastních výkonných výborů 16 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věci. Vydání takového povolení je zpoplatněno. Výše poplatku je stanovena zvláštním právním předpisem. Daňový kodex Upravuje správu daní, poplatků, odvodů v Bělorusku. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha ) 14 Pokud by šlo o akvizici státního majetku, pak je bezpodmínečně zapotřebí souhlas příslušného státního orgánu. 15 Úřadem, který je příslušný k dohledu nad trhem cenných papírů je Ministerstvo financí Běloruské republiky. 16 Главное управление внутренних дел Минского горисполкома (облисполкомов).

5 Dohoda mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, ) Formy podnikání Za obchodní společnosti se zahraniční účastí (investicemi) se považují takové podniky, kde zahraniční investor vložil do základního kapitálu společnosti nejméně USD. Pro účely registrace 17 se všechny obchodní společnosti se zahraniční účastí člení na smíšené obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je tvořen podíly zahraničního investora a běloruských fyzických a/nebo právnických osob) nebo zahraniční obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je ze 100% tvořen zahraničními investicemi). Organizačně podnikání může nabývat následujících forem: Akciová společnost nejrozšířenější forma podnikání u kapitálově náročných ekonomických aktivit. Rozlišuje se forma uzavřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie pouze se souhlasem ostatních akcionářů a/nebo jen omezenému okruhu osob a otevřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie volně. K založení a.s. je třeba vždy minimálně dvou akcionářů, uzavřená akciová společnost může mít maximálně padesát akcionářů, u otevřené akciové společnosti toto omezení neplatí. Společnost s ručením omezeným právnická osoba, jejíž kapitál a závazky jsou omezeny výší podílu společníků. Opět je třeba nejméně dvou a maximálně padesáti společníků k založení této formy společnosti. Unitární podnik osoba založená za účelem dosažení zisku, která nemá vlastnické právo k majetku svěřeného jí k hospodaření. Majetek unitárního podniku je nedělitelný, výši základního kapitálu stanoví sám zaměstnavatel. Mezi další možné formy právnických osob patří komanditní společnost a společnost s ručením dodatečným. Tyto formy organizace podnikání ale nejsou příliš často využívané. Zahraniční společnosti mohou také na dobu až 3 let otevírat svá obchodní zastoupení a filiálky, přičemž ty nemají právní subjektivitu a provádí činnost jménem a z pověření jimi reprezentované organizace. 17 Registraci obchodních organizací se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbor a jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Svobodných ekonomických zón. Registraci v SEZ provádí administrace těchto zón. V případě bank a nebankovních úvěrověfinančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba: - potvrdit s registračním orgánem firemní název obchodní společnosti; - stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti); - přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob); - vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů); - zaplatit registrační poplatek ve výši cca 60,- EUR.

6 Investiční a daňové pobídky Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství (a při výši vkladu nejméně 5 mil. USD) může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva 18, jejíž součástí bývá individuální podpora konkrétnímu projektu. Podpora se uplatňuje prostřednictvím přijetí normativního právního aktu. Stabilita těchto podmínek je zaručena po celou dobu účinnosti investiční smlouvy. Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón (SEZ) 19. Předmětně problematiku řeší Prezidentský výnos č. 262 z O některých otázkách činnosti svobodných ekonomických zón na území Republiky Bělorusko a Prezidentský výnos č. 42 z O vnesení doplnění a změn u některých výnosů prezidenta Republiky Bělorusko o svobodných ekonomických zónách. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu 20. Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 9 z O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel 21 a Prezidentským dekretem č. 1 z O stimulaci výroby a prodeje zboží (prací a služeb) 22. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající v zemědělských oblastech případě sjednávání investiční smlouvy, je více než doporučeno, aby se preference a výhody vztahovaly především na společnost zahraničního investora, která je (bude) v Bělorusku registrována. V platnost vstoupil dekret prezidenta č. 10 z O vytvoření doplňujících podmínek pro investiční činnost v Bělorusku. Ten vyžaduje od zahraniční společnosti, která chce v Bělorusku realizovat investiční projekt a získat výhody uzavřením investiční smlouvy s běloruským státem, založit v zemi podnik (rezident), jenž se stane příjemcem těchto výhod. Zajímavým se jeví fakt, že dekret neustanovuje min. objem investic pro získání výhod (dříve platilo min. 5 mil. USD). Žádost investora o uzavření investiční smlouvy na úrovni výkonných výborů a státních orgánů jsou posuzovány v průběhu 30 dní. Dále je žádost projednávána s ministerstvem justice (v případě souhlasu prezidenta je vyžadováno provedení komplexní právní expertízy investičního projektu ministerstvem ekonomiky), které trvá 15 až 30 dní. Dekretem byly rovněž ustanoveny 3 úrovně uzavírání investičních smluv. První na úrovni republikového orgánu nebo administrace oblasti, druhá na úrovni vlády, pokud smlouva nepředpokládá nějaké individuální výhody a preference (platí výhody již stanovených legislativou nebo rozhodnutími prezidenta), třetí na úrovni vlády odsouhlasené prezidentem v případě poskytnutí individuálních preferencí a výhod. Investoři, kteří uzavřou investiční dohodu, budou osvobozeni od: 1) poplatku za uzavření dohody pronájmu půdy, 2) náhrady škody zemědělské nebo lesní výroby při odnětí takové půdy či kompenzace za kácení porostů na takto získaném pozemku, 3) dovozních cel a DPH (netýká se dovozu z RF) na zařízení potřebných k realizaci investičního projektu, 4) poplatků spojených s přizváním zahraniční pracovní síly. 19 SEZ Gomel-Raton, SEZ Grodnoinvest, SEZ Minsk, SEZ Mogilev, SEZ Vitebsk, SEZ Brest. Pro již registrované podniky platí investiční pobídky do , pro nově registrované na 7 let od data registrace. Zájmy rezidentů běloruských svobodných ekonomických zón nebudou fungováním celní unie nijak poškozeny. 20 Jedná se o seznam cca 332 pozic dle Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 145 ze O schválení přehledu produkce zaměňující import vyráběné rezidenty svobodných ekonomických zón dodávaných na vnitřní trh Běloruska. 21 Daňové zvýhodnění platí do Daňové zvýhodnění je pětileté od data registrace podniku, konkrétně osvobození daně z příjmu, zrušení povinnosti prodeje valut, volná cenotvorba na své výrobky, volnost při stanovení výše mzdy zaměstnancům, osvobození od cla a DPH u technologického zařízení, které je určeno jako vklad základního jmění společnosti. 23 Osvobození od cla a DPH u technologického zařízení, které je určeno jako vklad základního jmění společnosti.

7 Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 z O parku vysokých technologií. S cílem modernizovat výrobní podniky prodloužil prezident Běloruska výnosem č. 497 z měsíční lhůtu nulových celních sazeb na dovoz některých typů technologického zařízení a zboží. Výnos současně snižuje hodnotu jednotky takového zařízení z 20 na 10 tis. USD, přičemž zařízení nesmí být starší 5 let (2004). Nulová sazba se tak týká např. nástrojů na lisování, kování, kotlů centrálního topení, plynových generátorů, turbín, kompresorů, jeřábů, silniční techniky, textilních a šicích strojů, válcovacích tratí na trubky, obráběcích strojů apod. Subjekty v Bělorusku mohou rovněž získat statut svědomitý účastník zahraničního působení (obchodu), který umožňuje jeho nositelům v zjednodušeném režimu dovážet zboží pro své výrobní potřeby a ihned jej využít ve výrobě bez celního odbavení. Celní procedura se provádí formou přihlašovací zásady bez fyzického předložení zboží celnici Příležitosti pro investice Proces privatizace 24 byl nastartován v roce 1991 a do roku 2008 bylo zprivatizováno podniků, tedy zhruba 53,4% z celkového počtu. 14. července 2008 byl Usnesením rady ministrů č schválen plán privatizace objektů na období s tím, že státní podniky budou nejprve převedeny na akciové společnosti. Akcionování těchto podniků však postupuje velmi pomalu 25. Proces privatizace v roce 2009 nedosáhl takových temp, jak se předpokládalo. Příjem finančních prostředků od prodeje státních akcií dosáhl 12% z plánované částky. Výraznější zlepšení situace se očekává s přijetím zákona O Privatizaci 26, novelizací zákonu O objektech nacházejících se ve vlastnictví státu 27 a se vznikem speciální Privatizační agentury. Ta by měla nabídnout první závody k privatizaci již v roce Objektem privatizace jsou státní podniky, ústavy, organizace, organizační složky a odštěpné závody podniků, dále státní majetek v pronájmu, podíly (akcie, členské příspěvky) státu a územně-správních jednotek v majetku hospodářských subjektů. Privatizace probíhá vznikem otevřené akciové společnosti prostřednictvím transformace státního podniku za účasti zakladatele odlišného od státu, účastí investora na dražbě o prodej podniků či akcií podniků, nabytím akcií investorem na sekundárním trhu. V případě strategického podniku lze záležitost řešit přímým způsobem. 25 Jednou ze zvláštností běloruské privatizace jsou široké pravomoci odborových organizací v jednotlivých podnicích a místních výkonných orgánů, jejichž schválení každá transformace státního podniku na akciovou společnost podléhá. Při kapitálovém vstupu do státního podniku se obvykle příslušné běloruské úřady snaží (a kladou si to jako podmínku), aby investor převzal odpovědnost i za nevýrobní aktivity např. sociální povinnosti jako jsou internáty, školky, jesle, ozdravovny atd. Je třeba dále mít na paměti, že zaměstnance je obtížné propustit, a to i z důvodu jejich nadbytečnosti. 26 Návrh zákona předpokládá rozšíření způsobů privatizace. Jedná se např. o možnosti vystavit na Běloruské burze akcie firem neprodaných na dražbách nebo možnost prodat objekt i jedinému účastníku dražby (v současné praxi s účastí jediného zájemce jsou považovány za neplatné). Předpokládá se také prodej akcií ztrátových podniků dle jejich bilanční hodnoty. Diskutovaným momentem je rovněž změna procedury zvýhodněného prodeje akcií kmenovým zaměstnancům v procesu přechodu podniků na akciové společnosti, pokud je pro daný podnik hledán strategický investor. 27 Novelizace předpokládá snížení počtu objektů, které nejsou určeny k prodeji. Uvažuje se tak o akcionování a prodeji takových podniků jako jsou Běloruské železnice, dále některé energetické podniky a snad i dálkové ropovody.

8 Pro některé investory může být zajímavou možností investovat do nalezišť nerostných surovin, vod, lesů, půdního fondu a jiných objektů prostřednictvím tzv. koncesí 28. Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, jednotlivými ministerstvy, oblastmi, státními koncerny nebo obchodně-průmyslovými komorami 29. Jedná se o projekty modernizace 30 stávajících nebo výstavby nových podniků v různých oblastech hospodářství, společné podniky nebo přímé investice. Relevantní kontakty Konzultační výbor pro zahraniční investice při Radě ministrů Republiky Bělorusko je podřízen přímo předsedovi vlády RB. Ministerstvo financí Republiky Bělorusko je pověřeným orgánem k dohledu nad trhem cenných papírů. Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Republiky Bělorusko je kompetentním orgánem v oblasti koncesí. Státní výbor pro majetek Republiky Bělorusko (Goskomimušestvo) a jeho oblastní podvýbory poskytují do užívání pozemky ve vlastnictví státu. Fond státního majetku eviduje, drží, nakládá a prodává akci ve vlastnictví státu. Je kontaktním místem pro zájemce o privatizaci. Ministerstvo daní a poplatků Republiky Bělorusko je pověřených orgánem v oblasti daňové. Materiál byl konzultován s advokátní společností PRK PARTNERS s.r.o., organizátorem semináře Privatizace v Bělorusku (Praha, červen 2009). 28 Koncesí se rozumí úplatná, časově omezená smlouva o převodu práva vykonávat na území Republiky Bělorusko konkrétní druh činnosti, na který se vztahuje výhradní právo státu anebo poskytnutí užívacího práva k majetku ve vlastnictví Republiky Bělorusko. Agendou je pověřeno Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí Republiky Bělorusko. 29 Odkazy jsou uvedeny na stánkách Zastupitelského úřadu ČR v Minsku, v sekci obchod a ekonomika. 30 S cílem zajistit aktivní realizaci projektů modernizace s využitím vnějších (zahraničních) státních půjček (úvěrů), může běloruský subjekt (právnická osoba), pokud je investiční projekt odsouhlasen Radou ministrů Běloruska, získat následující výhody: nemusí provádět výběrové řízení (tendry), technologie, zařízení a náhradní díly jsou osvobozeny od cla a DPH, je osvobozen od platby za státní garanci a také povinnosti zajistit bankovní garanci vládě Běloruska.