Formace a činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi Bakalářská práce

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy Formace a činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Jana Lehká Mgr. Marcela Roubalová, PhD. Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci napsala sama a pouţila jen v ní uvedené informační zdroje. V Olomouci dne 17. dubna 2015

3 Děkuji za metodické vedení práce a cenné rady Mgr. Marcele Roubalové, PhD. Děkuji své rodině a přátelům za podporu při psaní této práce. Děkuji také Centru pro mládeţ v Olomouci za poskytnutí materiálů a informací. A za vyplnění dotazníků děkuji všem animátorům a kněţím.

4 Obsah Úvod... 7 TEORETICKÁ ČÁST Olomoucká arcidiecéze Kaplan pro mládeţ Biskupský delegát pro mládeţ Zástupce mládeţe za děkanát Pastorační činnost Centra věnující se mládeţi v olomoucké arcidiecézi Animátoři Cíle a úkoly animátora Funkce animátora Animátor a kompetence Vlastnosti animátora Formace člověka Formace Změna postojů člověka z hlediska psychologie Formace animátorů v olomoucké arcidiecézi Arcidiecézní centrum mládeţe Olomouc (ADCM) Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe (ADCŢM) Přístav Táborové středisko Archa Rajnochovice Diecézní centra ţivota mládeţe Spolek Sarkander (bývalé občanské sdruţení) Stálý tým v DCŢM Kurz animátor v ADCŢM Průběh kurzu a zakončení kurzu Vize Animátorského kurzu Salesiáni (Salesiáni Dona Boska, SDB) Preventivní výchovný systém Vlastnosti preventivního systému Salesiánská pedagogika Salesiáni a animátoři... 34

5 4.5.1 Salesiánská škola animátorů Rozpis víkendových setkání salesiánské školy animátorů Salesiánská asociace dona Boska (SADBA) Salesiání na území olomoucké arcidiecéze Klub Salesiánského hnutí mládeţe (SHM) Prostějov Animátorská setkání Fryšták Zlín - Salesiánský klub mládeţe ADCM a Salesiánská kongregace v olomoucké arcidiecézi Jiné moţnosti formace animátorů Fórum mládeţe Arcidiecézní fórum mládeţe Arcidiecézní fórum mládeţe Sekce pro mládeţ ČBK (Česká biskupská konference) Týdenní forma kurzu má tuto strukturu: VKH (Vysokoškolské katolické hnutí) Formace animátorů v rámci SDM a CSM Literatura a formace Činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi Pastorační plány Cíle animátorů : Problémy s kterými se musejí vyrovnávat Konkrétní činnost animátorů: Motivace animátorů Činnost animátorů z pohledu psychologie Činnost z pohledu církve Praktická část Dotazníkové šetření Dotazník pro animátory Popisná statistika dotazníku pro kněze pracující s mládeţí v olomoucké arcidiecézi Závěrečná diskuze Závěr... 69

6 Bibliografie Literatura Elektronické zdroje Seznam zkratek Přílohy... 76

7 Úvod Animátoři jsou pomocníci ve farnostech, ve kterých ţijí, zapojují se ale i do aktivit na děkanátní a diecézní úrovni. Svou činností oţivují chod farnosti, pomáhají s různými aktivitami nebo je sami vytváří, vedou společenství dětí a mládeţe např. schola, ministranti, spolčo (tj. místní název pro setkávání určité skupiny za účelem společně trávit čas, zaţít něco nového, vzájemně se sdílet a vytvářet společenství, prohlubovat svou víru a svůj vztah s Bohem). Svým působením se podílí především na pastoraci mládeţe, která je, jak Jan Pavel II. říkával, budoucností církve (VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeţe. Praha: Paulínky, 2006.). Naplňují tak poslání církve, jejímţ hlavním úkolem je pastorace (viz Pastorační činnost). Animátoři, o kterých se píše v této práci, jsou mladí lidé nejčastěji ve věku od 16 do 26 let, především studenti středních a vysokých škol. Sami hledají odpovědi na otázky o smyslu ţivota a na otázky společnosti, formují se v duchovní i osobnostní oblasti, aby svou sluţbu druhým vykonávali co nejlépe. Cílem této práce je prozkoumat moţnosti formace animátorů na území olomoucké arcidiecéze, poukázat na cíle animátorů, na jejich činnost ve farnostech, děkanátu a diecézi. Snahou je rovněţ zjistit jejich motivaci, vliv animátorského kurzu na jejich praxi i osobní a duchovní rozvoj, a dále vysledovat jak se zapojují animátoři ve svých farnostech, děkanátu, co zde konkrétně dělají, dále s kým spolupracují, jak jim pomáhá v jejich formaci kaplan pro mládeţ v jejich děkanátu. Cílem průzkumu bylo také zmapovat, co společně vytvářejí za programy pro mládeţ, děti apod., co se od nich očekává a jaký postoj animátoři zaujímají vůči své sluţbě ve farnosti či děkanátu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se v 1. kapitole seznamujeme s olomouckou arcidiecézí s funkcí kaplana pro mládeţ apod. Dále pastorační činnosti a s centry věnující se mládeţi v olomoucké arcidiecézi. Další kapitola se zabývá animátory, jejich cíli a úkoly, funkcemi, kompetencemi a vlastnostmi. 3. kapitola formací člověka a postojem člověka z hlediska psychologie. Ve 4. kapitole se seznamujeme s formací animátorů, s centrem pro mládeţ a salesiány na území olomoucké arcidiecéze, jejich činností a kurzy pro animátory. V další kapitole pak píšeme o dalších moţnostech formace animátorů, fóru mládeţe atd. V poslední kapitole této části se zabýváme činnosti animátorů, pastoračními plány a cíli animátorů v olomoucké arcidiecézi, problémy s kterými se musejí vyrovnávat a konkrétní činností ve farnostech, v děkanátech a diecézi. Dále se pak seznámíme s motivací animátorů a činností animátorů z pohledu psychologie a církve. 7

8 V praktické části se na základě dotazníkového šetření, dozvíme o aktuální činnosti animátorů v olomoucké arcidiecézi, jejich zapojení ve farnosti nebo děkanátu, vyuţití animátorských kurzů a dalších moţnostech formace. Jak spolupracují s kněţími, co s nimi konkrétně dělají a jak se kněţí zapojují do jejich formace. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 1 Olomoucká arcidiecéze V první kapitole se dočteme o olomoucké arcidiecézi, jak vznikla, o jejím rozdělení na farnosti a děkanáty. Dále se obeznámíme s funkcemi biskupského delegáta pro mládeţ, kaplana pro mládeţ a zástupce za děkanát. Následně se kapitola zabývá pastorační činnosti, která je nezbytná při formaci animátorů. Přibliţuje nám, co tato činnost obnáší, jak se k ní staví církev. Čemu dnes mladí lidé musí čelit, co je při pastoraci důleţité. Kdo se pastorací zabývá v olomoucké arcidiecézi, kde se animátoři a mládeţ mohou formovat. V roce 1063 bylo obnovené olomoucké biskupství. Roku 1777 se oddělilo Brněnské biskupství a Olomouc byla povýšena na arcibiskupství. O dvě stě let později se k Olomouci přičlenila část vratislavské arcidiecéze. 1 A kdyţ nynější arcibiskup Jan Graubner roku přijímal tuto diecézi, která v té době byla největší v Československu, bylo zřejmé, ţe pro lepší duchovní rozvoj na Ostravsku je nezbytná přítomnost biskupa, proto poţádal Svatého otce Jana Pavla II., aby zřídil novou diecézi. Tak se roku 1996 stalo, vznikla Ostravskoopavská diecéze. 3 Nyní má olomoucká arcidiecéze 418 farností rozdělených do 21 děkanátů na rozloze km 2 (Příloha 1). Dle statistických údajů z 1. listopadu 2011 zde ţije obyvatel, z toho (41 %) katolíků. 4 Dále se v této kapitole obeznámíme s funkcemi biskupského delegáta pro mládeţ, kaplana pro mládeţ a zástupce za děkanát. Následně se kapitola zabývá pastorační činnosti, která je nezbytná při formaci animátorů. Přibliţuje nám, co tato činnost obnáší, jak se k ní staví církev. Čemu dnes mladí lidé musí čelit, co je při pastoraci důleţité. Kdo se pastorací zabývá v olomoucké arcidiecézi, kde se animátoři a mládeţ můţe formovat. 1.1 Kaplan pro mládež V kaţdém děkanátu ustanovuje arcibiskup kaplana pro mládeţ. Jeho hlavním úkolem je v jemu přiděleném děkanátu koordinovat, animovat pastoraci mládeţe za spolupráce s místními kněţími. Pro práci s mládeţí mu je nápomocen děkanátní animátor (zástupce) 1 Srov. ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, str [cit ] 3 Srov. ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, str [cit ] 9

10 společně s animátory. Zástupce mládeţe si kaplan vybírá na základě diskuze s mladými v děkanátu. Kaplan pro mládeţ se snaţí mladé vést ke správným hodnotám, formovat je na cestě k Bohu. Proto se s nimi pravidelně setkává. Snaţí se pomáhat obzvláště ve farnostech, kde společenství příliš nefunguje. Mladí ţijí především ve společenství své farnosti, vytváří však také společenství v děkanátu, zapojují se do diecézních i národních akcí. 5 Jako příklad zde můţeme uvést vedení schol, ministrantů apod. ve své farnosti a spolupráci na přípravě a průběhu Arcidiecézního setkání mládeţe. 1.2 Biskupský delegát pro mládež V olomoucké arcidiecézi zaujímá tento post P. Jan Bulvas, který je zároveň ředitelem Arcidiecézního centra pro mládeţ (ADCM). 6 Stará se o pastoraci mládeţe v celé arcidiecézi, spolupracuje s dalšími centry pro pastoraci se Spolkem Sarkander (bývalým občanským sdruţením), který byl zřízen pro finanční podporu činnosti s dětmi a mládeţí v arcidiecézi a pomoc při jejich výchově, formaci a rozvoji osobnosti. Metodicky vede kaplany pro mládeţ a zástupce mládeţe za děkanáty, pravidelně se s nimi setkává a řeší s nimi starosti a otázky při pastoraci mládeţe. 1.3 Zástupce mládeže za děkanát Zástupce ve svém volném čase pracuje na tom, aby jeho vrstevníci ţili plnohodnotný křesťanský ţivot. Funguje jako důleţitá spojka mezi ADCM a mládeţí děkanátu v arcidiecézi. Organizuje nebo se nějak podílí na různých akcích pro mládeţ. Pracuje s animátory, motivuje je k další aktivitě. Komunikuje s nimi, jedná s nimi o tom, co by se dalo zlepšit na jejich společném díle. 7 Zajišťuje jim informace z centra pro mládeţ, seznamují je s nabídkou akci v diecézi i mimo ni. 1.4 Pastorační činnost Pastorační práce je hlavní činností církve. Kdo opravdu objevil Boha a jeho touhu po člověku, chce s ním být, touţí trávit čas s ostatními věřícími a dělit se s druhými o duchovní bohatství, které tím získal. Spojení s Bohem posiluje přijímání svátostí a dobrou orientaci 5 Srov. Graubner, J. Spolupracovníci děkana. Oldin, 2014, roč. 24, č. 1-2, str. 5 [cit ]. Dostupné z: [cit ] 7 [cit ] 10

11 v ţivotě dává člověku Jeţíšova nauka. Církev se proto kromě mší svatých apod. věnuje také formaci lidí, snaţí se jim odpovídat na otázky o smyslu ţivota, odpovědnosti vůči daru svobody, postavení duchovních hodnot atp. 8 Druhý vatikánský koncil ( ) chce všem lidem objasnit, působení a přítomnost církve, jak ji vnímá v dnešním světě. Proto jako nutné povaţuje vykládat a dosvědčovat lidem křesťanskou víru, lásku v rodině, úctu a sounáleţitost tím, ţe s nimi bude na tato témata vést rozhovory. 9 Papeţská rada pro laiky uspořádala v roce 2012 mezinárodní setkání o světových dnech mládeţe za účelem zjistit, jak nejlépe slouţit mladým lidem, jak nejlépe hlásat evangelium. Na přednášce generálního rádce pro pastoraci Dona Boska zde zazněly výzvy, kterým dnes musí pastorace mládeţe čelit. Generální rádce ukázal na důleţitost hlubšího poznávání a osvojování učení církve, umět nabídnout pastorační zkušenost, naslouchat touhám mladých po boţském, navrhovat postupy, cesty a moţné dosaţitelné vrcholy, naplnit očekávání mladých po autentických svědcích a prorocích zamilovaných do Boha. 10 Z výsledků tohoto setkání plyne, ţe je důleţité nabízet osobní zkušenost s pastorací, naslouchat mladým, ukazovat cesty a jejich směr, být vzorem pro mladé. Peruánec Mario Vargas Llosa, drţitel Nobelovy ceny za literaturu napsal ve svém komentáři po SDM v Madridu: Dlouhou dobu se věřilo, ţe s vývojem znalostí a demokratické kultury by náboţenství - tato vznešená forma pověrčivosti zmizelo a ţe věda a kultura by je plně zastoupily. Dnes víme, ţe to byla jen další pověra, kterou realita postupně rozdrtila Většina lidí nachází odpovědi nebo alespoň pocit, ţe existuje vyšší řád, do kterého sami patří a který dává jejich existenci smysl a pokoj pouze skrze transcendenci, kterou ani filozofie, ani literatura ani věda nedokázaly racionálně odůvodnit. 11 Mladí lidé touţí po duchovnu a hledají odpovědi na otázky spojené s náboţenstvím a smyslem ţivota, chtějí předávat svou zkušenost s vírou. Je potřeba jim v rámci pastorační činnosti pomoci, povzbudit je, odpovědět jim na jejich otázky. Lidé kolísají mezi úzkostí 8 rum-pro-rodinny-zivot [cit ] 9 Srov. Gaudium et Spes Srov. Attard, Fabio. Formovat mládeţ prioritní poslání pro církev. Budoucnost církve, 2012, roč. XIX, č. 3-4, str [cit ] Dostupné z: 11 Cit. Srov. Attard, Fabio. Formovat mládeţ prioritní poslání pro církev. Budoucnost církve, 2012, roč. XIX, č. 3-4, str. 8. [cit ] Dostupné z: 11

12 a nadějí, kdyţ si kladou otázky o vývoji dnešního světa. Církev zkoumá znamení doby a vykládá je ve světle evangelia, aby mohla kaţdé generaci přiměřeným způsobem odpovídat na její otázky o smyslu přítomného i budoucího ţivota a jejich vzájemném vztahu. Ve světě nastávají rychlé a hluboké změny vyvolané lidskou vynalézavostí, jeţ na člověka zpětně působí. Mají vliv na jeho úsudek, zájmy, způsob myšlení i jednání. Mění se ţivotní podmínky, kulturu utváří vědecké myšlení. V oblasti intelektuální výchovy se klade důraz na antropologické, přírodní a matematické vědy, tak i v oblasti techniky, která vychází z těchto věd. Lidé se zamýšlí nad časem, jeho plánováním a metodickým předvídáním z pohledu minulosti. Oblast biologie, psychologie i so1ciální vědy dávají člověku moţnost lépe poznat sama sebe, ale také ovlivňovat ţivot ve společnosti. V rámci socializace se vytváří nové vztahy, které ale vţdy nenapomáhají k osobnímu zrání a opravdovým osobním vztahům (personalizaci). Sdělovacími prostředky se zvyšuje informovanost, moţnost rychlého šíření postojů, názorů vyvolávající řetězové reakce. Přejaté zákony, instituce, postoje a názory z minulosti dnešnímu stavu věcí ne vţdy vyhovují. Vyplývá z toho velký zmatek v pravidlech chování a jednání, uvádí v pochybnosti přejaté hodnoty. Vzniká tak nerovnováha mezi moderním teoretickým myšlením a praktickým rozumem, jeţ není s to zvládat uspokojivě syntetizovat mnoţství získaných poznatků. 12 Ačkoliv uţ tento koncil reagoval na potřeby lidí dnešní doby, v naši zemi se mohla začít iniciativa probouzet aţ po pádu komunismu. 13 Hlavní část pastorační činnosti se odehrává ve farnostech. V olomoucké arcidiecézi byla po revoluci zaloţena pastorační centra pomáhající farnostem se specifickými úkoly, dále ve svých zařízeních nabízí různé pastorační sluţby. Centra řídí biskupský vikář. 14 Řadí se sem např. centra pro rodinu, pro katechezi, laiky, pro mládeţ apod. 1.5 Centra věnující se mládeži v olomoucké arcidiecézi Mezi centra věnující se pastoraci mládeţe patří Arcidiecézní ministrantská rada (AMR) a Arcidiecézní centrum pro mládeţ. AMR se v olomoucké arcidiecézi věnuje ministrantům, připravuje pro ně různé akce (ministrantské poutě, florbalové turnaje aj.) Starší ministranti mohou absolvovat ministrantský kurz MiniFor (Ministrantská Formace). 15 Centrum pro mládeţ rozvíjí pastorační činnost mezi mladými v diecézi, spolupracuje s kaplany pro 12 Srov. Gaudium et Spes Srov. ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, str rum-pro-rodinny-zivot [cit ] 15 [cit ] 12

13 mládeţ a zástupci za děkanáty, stará se o jejich formaci, organizuje diecézní akce pro mládeţ, podílí se na organizaci celostátních a světových setkání mládeţe. 16 K osobnímu i duchovnímu rozvoji mládeţe je zde zpřístupněna knihovna. Centrum pořádá různé kurzy, víkendy pro biřmovance a zajišťuje formaci animátorů. Na pastoraci mládeţe se podílí i Salesiánská kongregace, jeţ zde působí na území Prostějova, Zlína a Fryštáku [cit ] 13

14 2 Animátoři Význam tohoto slova pochází z latinského anima duše. 17 Animátor svým jednáním a vedením oţivuje aktivity, skutečnosti, dává jim duši. Pojem animátor můţe být vnímán různě, od pracovníků v hotelích, jeţ se starají o aktivity pro hosty, po pedagoga volného času. V této práci však animátora vnímáme jako takový zvláštní druh vedoucího pracujícího ve farnosti, děkanátu nebo i na úrovni diecéze. Animátor provází, povzbuzuje, stimuluje, inspiruje, slouţí a pomáhá druhým, ať jedincům tak skupinám při různých aktivitách. 18 Animátor je i dobrý organizátor aktivit pro druhé. 19 Podílí se především na pastoraci mládeţe. Jeho činnost je dobrovolná, nedělá to za ţádnou finanční odměnu, snaţí se do toho nezištně dávat sama sebe. 2.1 Cíle a úkoly animátora Činnost animátora se odvíjí v tom, co dělá, od potřeb těch, se kterými pracuje. Animátorské cíle můţeme všeobecně rozdělit na výchovné, kulturní, náboţenské, integrační. Při výchovných se snaţí vzbuzovat a udrţovat aktivity mládeţe. U kulturních je cílem stimulovat kulturní ţivot a uměleckou kreativitu, u integračního inspirovat ţivot komunitně, občansky a společensky. Náboţenským cílem chce stimulovat a rozvíjet náboţenství u jedinců i ve skupině. Animátor má tak jistě velký vliv na ţivot jedince i celé skupiny, můţe měnit jejich pohled na svět, ovlivňovat je při rozhodování a jednání, pomáhat jim určovat své specifické cíle, iniciovat vztahy mezi nimi, integrovat skupinu. 20 Dle Mons. Renata Beccarda animátora povolává církev k zodpovědnosti za výchovu. Má být svědkem víry, vzbuzovat v člověku touhu po lidství v celé jeho celistvosti. Má přemýšlet o své sluţbě a naučit se z ní získávat podněty ke svému osobnímu růstu. 21 Animátoři utvářejí společenství ve svých farnostech, setkávají se s mladými, organizují různé aktivity pro děti, mládeţ i rodiny. 17 Srov. SCHMIDBAUER, W. Psychologie: Lexikon základních pojmů. Praha: Naše vojsko, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, str

15 2.2 Funkce animátora Ve společenství plní animátor minimálně tři funkce: 1. Funkce manaţerská pomáhá při vybírání cílů, plánování, organizaci, koordinaci a kontrole aktivity skupiny 2. Funkce zprostředkovatelská vytváří atmosféru ve skupině, která usnadňuje plnit stanovené cíle, dodrţovat zásady, motivuje a podněcuje ke spoluúčasti na činnosti, o rozhodování a zodpovědnosti za to, co spolu dělají 3. Funkce regulační vytváří a podporuje vzájemné vztahy, urovnává napětí při konfliktech ve skupině, soustředí se na jejich problémy, potřeby, emoce, snaţí se individuálně rozvíjet kaţdého jedince ve skupině Dále však plní i funkci v teologicko-pastorační oblasti, funkci charitativní, evangelizační (slovem), liturgickou (modlitbou), komunitní (ve společenství), osobní podpory (osobním doprovázením), zaangaţovanosti (zodpovědnosti). 22 Animátor je tím, kdo jedná podle toho, v co věří, snaţí se spolu s druhými chápat lépe evangelium, prohlubovat svou víru, aby jí byl schopen předávat. 23 Z toho plyne, ţe by měl plnit především funkci v pastorační oblasti, tj. předávat nauku církve i svou víru a vést k ní mladé lidi. Být svědkem osobní zkušenosti s Bohem. Další jmenované funkce jsou však nezbytnou součástí při naplňování tohoto úkolu. Ve společenství plní animátor minimálně tři funkce: 4. Funkce manaţerská pomáhá při vybírání cílů, plánování, organizaci, koordinaci a kontrole aktivity skupiny 5. Funkce zprostředkovatelská vytváří atmosféru ve skupině, která usnadňuje plnit stanovené cíle, dodrţovat zásady, motivuje a podněcuje ke spoluúčasti na činnosti, o rozhodování a zodpovědnosti za to, co spolu dělají 6. Funkce regulační vytváří a podporuje vzájemné vztahy, urovnává napětí při konfliktech ve skupině, soustředí se na jejich problémy, potřeby, emoce, snaţí se individuálně rozvíjet kaţdého jedince ve skupině 22 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe,

16 Dále však plní i funkci v teologicko-pastorační oblasti, funkci charitativní, evangelizační (slovem), liturgickou (modlitbou), komunitní (ve společenství), osobní podpory (osobním doprovázením), zaangaţovanosti (zodpovědnosti). 24 Animátor je tím, kdo jedná podle toho, v co věří, snaţí se spolu s druhými chápat lépe evangelium, prohlubovat svou víru, aby jí byl schopen předávat. 25 Z toho plyne, ţe by měl plnit především funkci v pastorační oblasti, tj. předávat nauku církve i svou víru a vést k ní mladé lidi. Být svědkem osobní zkušenosti s Bohem. Další jmenované funkce jsou však nezbytnou součástí při naplňování tohoto úkolu. 2.3 Animátor a kompetence Podle knihy Animátor a ţivot malého společenstva zde můţeme jmenovat některé kompetence: Komunikace zná zásady komunikace s mladým člověkem, kamarádský přístup, řeč těla, neverbální komunikace, naslouchání Kooperace zná zásady spolupráce, dynamiky a role ve skupině Řešení problémů ovládá metody řešení konfliktů, zná fungování principů správného pochopení při řešení konfliktů Kreativita umí uplatnit kreativitu při práci s mladými, zná metody, techniky a myšlení mladých Samostatnost umí rozhodovat a ovládat principy vedení druhých Výkonnost umí pracovat se svým časem, zvládá stresové situace, má jasně definované osobní cíle Zodpovědnost má dostatek sebekázně, umí motivovat jednotlivce i skupiny, zná svoje schopnosti a nedostatky, umí odhadnout na co má a na co ne 26 Další kompetenci můţeme nazvat jako kompetenci vydávat svědectví, o kterém píše více autorů zabývající se pastorací a formací, zmiňuje se o něm i církev samotná v Kodexu kanonického práva. Animátor totiţ svou činností naplňuje poslání, ke kterému církev vybízí 24 Srov. PUPÍK, Z. A ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie křesťanských společenstiev mládeţe, ISBN Srov. Boccardo. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe (určeno pro vlastní potřebu) 26 Srov. Boccardo. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe (určeno pro vlastní potřebu) 16

17 laiky (tak nazývá církev všechny věřící vyjma kleriků, tj. kněţí apod.). 27 Církev uvádí: Laici mají zvláštní úkol a povinnost, kaţdý podle vlastních podmínek, naplňovat a zdokonalovat řád časných věcí duchem evangelia a vydávat plněním těchto povinností zvláštní svědectví o Kristu. 28 Kompetence vydávat svědectví tedy znamená, ţe animátor zná své moţnosti, je sjednocen se svou vírou, je schopen jednat v souladu s ní a svědčit o Boţí lásce svým ţivotem. 2.4 Vlastnosti animátora Animátor má být člověkem budujícím svou lidskou zralost ale také vychovatelem a učitelem. 29 Jeho vlastnosti jsou tedy podobné vlastnostem dobrého pedagoga. Patří mezi ně citová zralost, originalita, empatie, komunikativní dovednosti, schopnost se dohodnout, umět řešit konflikty, flexibilita, kreativita, vyjadřovací schopnosti, intuice, odolnost vůči frustraci, schopnost motivovat, zodpovědnost atd. 30 Animátor můţe druhým ale předávat pouze to, co je v něm zakořeněno, to, co má on sám. Měl by proto usilovat, aby sám rostl a stal se člověkem víry, přítelem mladých a mohl tak dobře pracovat na pastoraci mládeţe. 31 Neměli by mu chybět vyjadřovací schopnosti, aby dokázal komunikovat s mladými, aby byl schopen vysvětlit připravenou aktivitu účastníkům jeho činnosti. Dále potřebuje i organizační schopnosti, nesmí zapomínat na dodrţování bezpečnostních zásad. Měl by být intuitivní, nelpět na připraveném plánu, umět improvizovat, schopen rozpoznat atmosféru ve skupině, odhadnout moţnosti z hlediska věku a zralosti skupiny, co je vhodné v danou chvíli udělat apod. 32 Z knihy Na cestě s mladými od P. Jana Balík, ředitele Sekce pro mládeţ ČBK, který píše o tom, kam by měl animátor směřovat, jsem vytvořila tabulku, jaký by měl animátor dle P. Balíka být, čemu má dávat přednost, co se učit, kam růst. 27 Srov. CIC, kán. 207, Praha: Zvon, Cit. CIC, kán. 225, Praha: Zvon, Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, str Srov. NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str Srov. NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury,

18 Tabulka 1: Jaký by měl být animátor Podle P. J. Balíka, Na cestě s mladými Člověk víry Člověk na cestě Člověk církve Přítel mladých Moderátor společenství Napomáhá sjednocení Směřuje do budoucnosti - Proţívá osobní vztah ke Kristu - Je člověkem modlitby - Ţije z Boţího slova - Ţije ze svátostí - Vyuţívá duchovní vedení - Je postavou lásky, milosrdenství, dobroty, štěstí z Krista a radosti z víry - Zná tajemství utrpení - Věří v dobro v člověku - Strhává mladé za Kristem - Nechává se vést Duchem svatým, a tak je mnohdy bláznem pro Krista - Sám proţívá svůj ţivot jako proces zrání - Je mu blízká postava Panny Marie - Má kde čerpat - Přijímá supervizi zkušenějšího - Je schopný konstruktivní sebereflexe - Vzdělává se ve víře a v dovednosti vést společenství - Dbá na své profesní vzdělání - Učí se relaxovat a odpočívat - Nejedná ve svém jménu, ale ve jménu církve - Ţije ve společenství církve - Spolu s církví a v církvi proţívá rozměr poslání - Nechává se vést církví - Má na mladé lidi čas, zajímá se o ně - Otevřený nově příchozím - Dokáţe naslouchat - Vytváří domov - Cítí za společenství odpovědnost - Nebojí se výchovného konfliktu - Neváţe na sebe, ale ukazuje na Krista - Oboustrannost působení - Spolupracuje se specialisty - Připravuje program - Dokáţe improvizovat - Zapojuje mladé - Je mluvčím své skupiny - Mezi členy společenství - Mezi společenstvím a církví - Je člověkem spolupráce - Je člověkem naděje, a proto optimista - Plánuje - Připravuje si pomocníky a nástupce - Ve společenství hledá stejně jako jiní mladí lidé své ţivotní povolání Srov. Balík, J. Na cestě s mladými. Paulínky, Praha 2004 s

19 3 Formace člověka Formace je dle A. Cenciniho dlouhodobý proces, při němţ se snaţíme člověku pomoc najít motivaci, nové způsoby jednání a myšlení, nové postoje k tomu, aby přijal novou formu ţití. Tomuto procesu jistě předchází a zároveň jej doplňuje výchova. Dobrý vychovatel pozná to, co daný člověk proţívá a cítí, co ho motivuje k činnosti. V Bibli můţeme pozorovat Boha, jak vychovává svůj lid k přijetí svého Syna (např. vyvedení z Egypta). Ve výchově je důleţité vidět něco Boţského, ţe výchovným působením se člověk podílí na stvořitelském jednání Boha. 33 Náboţenství oslavuje uţ dlouho ctnosti vnitřních sil člověka. I přesto lidem ale nestačí. Touţí po majetku, chtějí něco vlastnit. V dnešní době ale lidé ţijí ve spěchu, po splnění jedné povinnosti spěchají k další. Je snadné přehlédnout Boha, ignorovat náboţenství, i kdyţ to povaţují za důleţité, nemají čas k zamyšlení a účastnit se něčeho jiného neţ svého já. Najdou-li si málo času dospělí, aby hledali pravdu, jejich děti budou pravděpodobně jednat dle jejich příkladu. 34 Zkušenosti z dětství mohou člověka značně ovlivnit, ale ne jej zcela predeterminovat. Osobnost člověka tvoří tři subsystémy, tj. Id vrozenou sloţku osobnosti, Ego uspokojování pudových potřeb a vědomá (racionální) sloţka osobnosti, Superego morální sloţka osobnosti, řídící se principem dokonalosti. Psychický vývoj člověka závisí na působení více faktorů, na interakci individuálních vrozených předpokladů a sociokulturních vlivů. 35 Mladý člověk potřebuje pomoc pochopit svět, víru, naučit se hledat pravdu, jednat s lidmi, správně komunikovat, odhadnout situaci a dle ní se správně zachovat, najít smysl svého ţivota, naučit se zodpovědnosti za sebe i za lidí, na které má vliv. 3.1 Formace Formovat mladé je důleţitým posláním církve. Na mezinárodním setkání o světových dnech mládeţe pořádané Papeţskou radou pro laiky se usnesli, ţe mladí lidé musí dnes čelit výzvám umět chápat do hloubky svůj ţivot, hledat jeho smysl, pochopit význam víry, Boha. 33 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. WEST, G. K. Dobrodružství psychologického vývoje. Praha: Portál, str Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinium, str

20 K jejich formaci potřebují pocit sounáleţitosti a identity. 36 Amedeo Cencini, italský profesor, uvádí o etapách cesty výchovy a formaci 5 bodů. Etapy výchovy rozdělil na pět částí: 1. jednání 2. postoje 3. pocity 4. motivace 5. základní nedorozumění V knize Animátor a ţivot malého společenstva tyto etapy rozebírají a následně popisují, co se jimi konkrétně myslí. Do první etapy patří poznávání, pozorování, vliv jednání, coţ jsou naše nejčastější reakce, gesta, slova, která pouţíváme, ale i sympatie a antipatie, instinktivní vztahy nebo i zvyky a obyčeje. V druhé etapě najdeme postoje jako naučené programy našeho chování, svědomí, predispozice k reakcím na ţivotní okolnosti, ţivotní styl. V třetí etapě se nachází pocity, které jsou svým zrodem a intenzitou zrcadlem našeho nitra, fungují jako afektivní ozvěna, subjektivní reakce při střetnutí s naším nitrem. Čtvrtou etapou je motivace, proč člověk něco udělal a pro koho, rodí se zde vědomí vlastní identity i hříchů. Pátá etapa hovoří o nedorozumění, s kterým se člověk setkává. Vzniká na základě dvojsmyslnosti, pokřiveným hodnocením reality, sebe i Boha. 37 Výchova je v ţivotě člověka důleţitá, měla by mu pomoct v jeho dalším rozvoji a vést ho k osobnostní i duchovní zralosti. Etapy formace dle A. Cenciniho: 1. model dokonalosti 2. model seberealizace 3. model sebeakceptování V dobách II. vatikánského koncilu se prosazovala dokonalost, jakoţto způsob formace. Za svaté a dokonalé se povaţoval ţivot v klášteře, vše, co se týkalo citů, impulzů (např. 36 Srov. Attard, Fabio. Formovat mládeţ prioritní poslání pro církev. Budoucnost církve, 2012, roč. XIX, č. 3-4, str [cit ] Dostupné z: 37 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

21 sexualita), se zkreslovalo, odsouvalo, jakoby to nebylo. Později se dostal do popředí angloamerický model seberealizace. Tento model ovlivnila humanistická psychologie. U tohoto modelu musíme dbát na jeho interpretaci, aby se nesoustředilo jen kolem vlastního já. Člověk by se však měl a potřebuje se seberealizovat. 38 Dle Maslowovy pyramidy potřeb je to nejvyšší hodnota, o kterou člověk usiluje a touţí po ní. 39 V knize Animátor a ţivot malého společenstva uvádí, ţe se v současné době v církvi často uţívá model sebeaktualizace. Uţ z názvu vyplívá, ţe se jedná o akceptování sebe sama. Není třeba se trestat, trápit se, být zklamaní, kdyţ objevíme své problémy, slabosti. Je velmi důleţité přijmout sebe sama. Tento model by měl člověk stavět na první místo. Kdyţ se však tyto tři modely zhodnotí kriticky, zjistíme, ţe se všechny tři krouţí okolo vlastního já, egocentrismu. V knize Animátor a ţivot malého společenstva přidávají ještě jeden model vycházející z psychologické reflexe ve světle Boţího slova. Nazvali ho model integrace. Člověk prý potřebuje nějaké centrum, jeţ by dal jeho ţivotu nějaký význam, aby mohl ţít do hloubky svou ţivotní roli a vyuţil všechnu energii, kterou v sobě má. Nejedná se jen o jeho duchovní rozměr, ale i celé jeho člověčenství. Má člověku pomoci v plnosti proţívat jeho citovou i sexuální stránku, tak i zranění či negativní stránky. Člověku stačí jen Boţí milost. Měl by se opírat o Boha celou svou existencí, při výchově i formaci. A vše odevzdat Bohu, nést svůj kříţ. 40 Kříţ je pro animátory, pro křesťany ikonou, cestou ţivota. Bez poznání sebe do hloubky nelze s Bohem ani s jinými lidmi mít autentický vztah. Všechny modely v sobě ale skrývají něco zajímavé a podnětné pro duchovní i osobní ţivot. V Písmu Svatém si můţeme přečíst podobenství o hřivnách, jak pán před odchodem na cestu, zavolal své sluţebníky a kaţdému z nich dal dle jeho schopností jistou část svého majetku, aby se o ni staral. Po návratu si je opět zavolal a s kaţdým zacházel dle jejich zásluh. První dva odměnil za dobrou sluţbu a posledního, který svou hřivnu zakopal a vrátil ji tak, ji dostal, nechal uvrhnout do temnot. (Mt 23, 14 30) 41 Na svět však nepřicházíme se vším, co potřebujeme k našemu rozvoji, potřebujeme proto druhé lidi, kteří nás obohatí svými hřivnami. Dle učení církve nemáme dary rovnoměrně rozděleny a měli bychom se 38 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Rozvoj pedagoga. Vzdělávací moduly. Struktura motivačního procesu. [online] [cit ], Dostupné z: 40 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Česká biblistická společnost,

22 o ty své s druhými dělit. 42 Lidé jsou ale náchylní k hříchu a neustále vystavováni pokušení záporných vlivů. Proto je potřeba vychovávat také své svědomí, aby bylo správné a pravdivé, tak aby soudil podle rozumu, shodné s dobrem a moudrostí, která učí ctnostem chránící člověka před strachem, léčící sobectví a pýchu, obavy, samolibost pocházející z lidské viny a slabosti. Taková výchova dává člověku svobodu a naplňuje srdce pokojem. Ve výchově svědomí je dobré znát Boţí slovo a vnímat rady a svědectví druhých. 43 Pro animátory by to tedy mělo znamenat na sobě neustále pracovat, poznávat sebe i lidi kolem sebe, hledat způsoby, jak se vypořádat se zklamáním, neúspěchem, jak se správně zachovat v různých ţivotních situacích. 3.2 Změna postojů člověka z hlediska psychologie V psychologii se mluví o třech způsobech, kterými se člověk mění, jsou to úsluţnost, ztotoţnění a zvnitřnění. Při úsluţnosti se člověk mění pod tlakem autority, očekává nějaký profit. Tento způsob přeměny není stálý, člověk se vrací do starých kolejí, k tomu co mu vyhovuje, v okamţiku kdy se vymaní z vlivu autority (rodiče, učitele, vychovatele). Jeho změna postoje byla jen navenek, takový člověk pak neví, co se sebou, a dělá, co ho nějak uspokojuje či mu přináší nějaký uţitek. U druhého způsobu, tj. ztotoţnění, člověk zastává stejné postoje jako osoba (kamarád, učitel, kněz), ke které vzhlíţí či mu nějak sympatická, následuje její příklad. Stejně jako u první ho způsobu se nejedná o stálou přeměnu. Člověk zaujímá postoje, protoţe se mu něco líbí a většinou ani neví proč, mění se na základě sympatie. Kdyţ se daná osoba přestěhuje nebo s ní ztratí kontakt, vrací se opět k dřívějším postojům. Třetí způsob má nejhlubší a nejtrvalejší základ, člověk se mění na základě osobní přesvědčení. K čemuţ ovšem dojdeme asi jen skrze druhý přístup. Sympatie a něco pěkné je pro člověka přitaţlivější neţ něco teologické, filozofické apod. 44 Mladý člověk přijímá za vzory lidi, kteří mu jsou sympatičtí. Mnohým animátorům se stal vzorem sv. Jan Pavel II., z jehoţ podnětů vznikly Světové dny mládeţe, díky kterým mladí se pravidelně setkávají a tvoří společenství, kde se vzájemně formují a přibliţují se k Bohu. Stejně i Don Bosco, který zaloţil Salesiánskou kongregaci podílející se na formaci i činnosti mladých (pořádá kurzy pro animátory atd.), má dodnes velký vliv na mladé lidi hledající odpovědi ve svém 42 Srov. KKC Srov. KKC Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

23 ţivotě. Dále zde ale můţeme jmenovat všechny kněze pracující s mládeţí, biskupy i samotné animátory a mnoho dalších. 23

24 4 Formace animátorů v olomoucké arcidiecézi Mladí mají mnoho moţnosti, jak se mohou formovat, jak mohou růst ve víře a stávat se lepším člověkem. olomoucká arcidiecézi nabízí Kurz Animátor, který pořádá Arcidiecézní centrum mládeţe (ADCM). Další moţností je absolvovat kurz u Salesiánů. V této kapitole se seznámíme s cíli a průběhem obou kurzů. Dále pak s dalšími kurzy a moţnostmi osobní formace. Motto animátorů: Kdyţ zpomalíš, oni zůstanou stát. Kdyţ se sám znechutíš, jim poklesnou ruce. Kdyţ se nasadíš, oni budou běţet. Kdyţ nabídneš ruku, oni dají ţivot. Kdyţ se modlíš, oni budou svatí Arcidiecézní centrum mládeže Olomouc (ADCM) Centra pověřuje biskup pastorací mládeţe v diecézi. Jsou nástroj pro pastoraci mládeţe a pro vzájemnou komunikaci mladých lidí s biskupem. K jeho základním úkolům patří podpora pastorace mládeţe ve farnostech, formace animátorů, dále vytváří platformy pro spolupráci, zajišťuje informace. Také podporuje a pomáhá zajišťovat aktivity v diecézi (duchovní cvičení, tábory apod.) 46 V Olomouci bylo v roce 1991 zaloţeno centrum mládeţe, 47 jeho úkolem je koordinovat pastoraci mládeţe v diecézi a formovat vedoucí mládeţe, organizuje akce pro mládeţ, Fórum mládeţe, kde se setkávají mladí s biskupem, zajišťuje formaci animátorů, zajišťuje jim moţnost získávání informací (knihovna, různé formační materiály atd.). Spolupracuje se Sekcí pro mládeţ České biskupské konference, pomáhá s přípravou celonárodních a celosvětových setkání mládeţe. 48 Současní pracovníci P. Petr Bulvas biskupský delegát pro pastoraci, ředitel centra pro mládeţ 45 Cit. [cit ] 46 Srov. [cit ] 47 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str [cit ] 24

25 Denisa Kracíková vedoucí ADCM Filip Němec stará se o informace, aby se dostali k mladým v arcidiecézi Barbora Blísová dohlíţí na vzdělávání animátorů Jitka Škařupová stará o práci ve Spolku Sarkander Arcidiecézní centrum života mládeže (ADCŽM) Přístav DCŢM vzniklo v bývalém tehdy zchátralém letním sídle olomouckých arcibiskupů v Rajnochovicích. Byli zde nutné velké opravy, rekonstrukce a oprava střechy. Na opravách se s řemeslníky podíleli také mladí z různých společenství ve farnostech a děkanátu v arcidiecézi, jejich rodiče a ochotní senioři. 50 Roku 1993 jej olomoucký arcibiskup Jan Graubner ustanovil střediskem pro mladé. 51 Na podzim roku 1995 se zde v opravených prostorách mohlo konat setkání mládeţe. Po ukončení oprav se začalo s výstavbou tzv. novostavby, kde jsou toalety a sociální zařízení. Tato budova slouţí k ubytování týmu, pracující v centru a jako jeho zázemí. Budovy jsou spojeny chodbou. Celá přestavba byla dokončena roku 1999, u centra bylo vybudováno také hřiště a ve sklepních prostorách kaple sv. Jana, kterou v roce 2001 posvětil arcibiskup Jan Graubner. Od té doby se pouţívá název Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe vyjadřující primární charakteristiku místa, být domem otevřeným mladým lidem. 52 V centru bydlí kněz s kaplanem a několika mladými tvořící stálý tým, kteří jsou vţdy k dispozici všem mladým z olomouckých děkanátů, jeţ na centrum mohou přijít během celého roku. Mají moţnost účastnit se kurzů, duchovní obnov, víkendů pro jejich společenství a různých tematických akcí. Můţe sem ale přijít kaţdý, kdo hledá odpovědi na duchovní otázky či chce proţít víkend s mladými. 53 Současně se o centrum a ţivot v něm starají tři pastorační asistenti ( týmací ) s P. Jiřím Pospíšilem a kaplanem P. Lukášem Jamborem. 49 Srov. [cit ] 50 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 52 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 25

26 4.2.1 Táborové středisko Archa Rajnochovice V 5 km vzdáleném místě začalo roku 1996 vznikat táborové středisko, které zakoupil spolek SARKANDER, jeţ úzce spolupracuje s ADCM v Olomouci. 54 Slouţí dětem i mladým lidem a to nejen z olomoucké arcidiecéze. V létě se zde pořádají křesťanské tábory pro děti, na jejichţ přípravě i průběhu se podílí mládeţ. Během celého roku zde mohou přijíţdět skupiny mládeţe, aby zaţily společenství. Archa funguje jako zázemím pro ty, kteří se ve svých farnostech a děkanátu pracují s druhými. 55 Mohou zde trávit čas se svým společenstvím, více se poznat a zaţít něco nového, co jim pomůţe k hlubšímu proţívání vztahu s Bohem i mezi sebou Diecézní centra života mládeže V statutu Sekce pro mládeţ ČBK, schváleného biskupy , dostala tato centra název Diecézní centra ţivota mládeţe a jejich podstata je zde formulována: je místo, kde mládeţ nachází stále přijetí a stálé společenství, má být skutečným domovem, má napomoci obnově fyzických i duševních sil, snaţí se mládeţ nenásilně formovat a ukazovat krásu opravdového ţivota s Bohem, je vlastnictvím biskupství a je jím také finančně podporováno, můţe vyvíjet aktivity k samofinancování, které však nesmí narušit vlastní poslání centra, vyţaduje, aby zde trvale pracoval pro mládeţ alespoň jeden kněz ve spolupráci se stálým týmem (stálý tým má být tvořen vyzrálými lidmi, vhodnými pro tuto sluţbu), zodpovědného za DCŢM jmenuje a odvolává diecézní biskup, podléhá zodpovědnému DCM a je členem DCM, ačkoliv se někdy funkce DCM a DCŢM velmi prolíná, nelze trvale nahradit oba týmy jedním. 56 Po právní a ekonomické stránce se o centra starají sdruţení zaloţená na jejich podporu. Na přístavu je to jiţ jmenovaný spolek Sarkander. DCŢM podporuje i jeho zřizovatel tj. v místní části olomoucké arcibiskupství a podporuje tak i ADCŢM Přístav a táborové středisko 54 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 56 Cit. Status Sekce pro mládeţ ČBK, II. 2. In: První dokumenty o sekci pro mládeţ ČBK. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK 2005, str In: BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky str

27 Archa. Na financování se také částečně podílí i mladí, kteří přijíţdějí na centrum. Zároveň se snaţí, aby byl dům otevřený i těm, kteří jsou momentálně finančně omezeny. 57 Mladí mají tak moţnost po domluvě kdykoliv přijet a strávit na centru několik dní, učit se, ztišit se nebo si i odpočinout apod Spolek Sarkander (bývalé občanské sdružení) V olomoucké arcidiecézi od roku 1993 působí Spolek Sakander, které finančně pomáhá při akcích pro děti a mládeţ. Vychází z křesťanských zásad, jeho cílem je pomoc při výchově dětí a mládeţe, formaci a rozvoji osobnosti. Zaměřuje se na kvalitní vyuţívání volného času. Sdruţení má 16 poboček po celé arcidiecézi, v rámci nich se zde uskutečňují akce pro děti a mládeţ během celého roku, mezi něţ patří pravidelné činnosti, letní tábory, krátkodobější akce nebo i vzdělávání. Jeho činnost probíhá také ve spolupráci s Centrem pro mládeţ. Sakander má přes 3500e členů. 58 Díky jeho činnosti se koná mnoho aktivit v děkanátech, především letní tábory, kterým poskytuje finanční podporu. Dále zaštiťuje formaci animátorů a dalších kurzů, jeţ pořádá centrum pro mládeţ Stálý tým v DCŽM V diecézních centrech pracují pastorační asistenti, kteří jsou zaměstnanci příslušného biskupství. V místním společenství se uţívá označení týmák. Jejich základním posláním je vytvářet společenství zaloţené na vztahu lásky s ostatními členy týmu i těmi, kteří na centrum přichází. týmák je na centru pro mladé, přišel sem slouţit, jeho finanční odměna není adekvátní tomu, co dělá, kolik času věnuje činnosti na centru. Být v týmu pro něj znamená ţít naplno a intenzivně Boţí slovo. Je důleţité, aby byl aktivní při spolupráci s místním knězem, jeţ se stará o chod centra, aby dobře fungovalo. Svým svěcením získal Boţí milost ke slavení svátostí, hlásání Boţího slova i vytváření jednoty. Kněz by měl být osobnostně vyzrálý a drţet stabilitu ţivota v centru, proto je nutné zde byl přítomen. Otec J. Balík doporučuje, aby v centru jeden působil alespoň deset let. 59 Na Přístavu je ke knězi zodpovědnému za centrum přidělen kaplan, který mu pomáhá při plnění jeho sluţby. Spolu s 57 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 59 Srov. BALÍK, J. DCŽM I. Sborník o podstatě těchto center a jejich každodenním životě. Praha: Sekce pro mládeţ České biskupské konference, 2008, str

28 týmáky tvoří jeden tým, vytváří společně program pro návštěvníky centra a účastníky akcí, které pořádají, a zároveň tvoří společenství, do kterého zvou příchozí. 4.3 Kurz animátor v ADCŽM Kurzy animátorů se konají v olomoucké arcidiecézi od roku 1990, ze začátku v centru mládeţe v Olomouci, později od roku 1995 v Rajnochovicích, jejich cílem bylo a je podporovat ţivot mládeţe v celé arcidiecézi. 60 Kurz pomáhá animátorům k jejich osobnostnímu i duchovnímu růstu. Tvoří zde společenství, učí se kooperaci, komunikaci, tvořit programy pro děti a mládeţ atp. Někteří zde zaţívají osobní obrácení, přiblíţení se k Bohu, osobního vztahu k němu Průběh kurzu a zakončení kurzu Kurz probíhá formou 10 víkendů na ADCŢM Přístav a jednoho týdenního pobytu s názvem Lano v táborovém středisku Archa. Během víkendů bývá na programu mše svatá, besedy ve skupinkách, přednášky na různá témata, společná diskuze ale i brigáda (společná práce), nějaká hra či nabídka sportovních aktivit. O víkendech se seznamují s KKC (Katechismus Katolické církve), učí se s ním pracovat, vyhledávat potřebné informace, tak i s Youcatem (jednodušší forma katechismu, určeným především pro mladé, jeţ jim odkázal Benedikt XVI.). Poznávají více Boha, zamýšlí se nad úkoly animátora, sebepoznání a sebepřijetí, jak být sám sebou, nad otázkami zdravého sebevědomí. Dalšími tématy jsou Bible, modlitba, křesťanské společenství, metodika vedení společenství, komunikace, cíle a formy hry ale probírají také svátosti, liturgický rok apod. Akce Lano trvá šest dní, kaţdý den je rozdělen do tří bloků, tj. přednáška, duchovní a osobnostní rovina. Mezi témata přednášek patří např. bezpečnost, motivace, základy teorie hry, modlitba, reflexe apod. Duchovní rovina znamená modlitbu (růţenec, přímluvná modlitba, adorace). V osobnostní rovině se animátoři setkávají s aktivitami psychicky náročnými a zaměřenými na sebepoznání, duchovní program apod. 61 Animátoři zde začínají vytvářet bliţší společenství, více se mezi sebou seznamují, učí se spolupracovat, komunikovat spolu a zároveň poznávají i sami sebe. Mají zde více času pro svou osobnostní 60 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. Kurz Animátor. Studijní materiály pro účastníky kurzu. ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice (určeno pro vnitřní potřebu a studijní účely účastníků kurzu Animátor) 28

29 a duchovní formaci i profesní rozvoj. Dále je zde uvedena vize Animátorského kurzu, cíle a prostředky k jejich dosaţení Vize Animátorského kurzu Obecné předpoklady kurzu Cílová skupina Věk: let Vzdělání: středoškoláci, vysokoškoláci, učni či pracující Zapojení ve farnosti: aktivní křesťan, který chce dělat něco pro druhé Cíle Vzdělávací: získat přehled v základních otázkách víry a metodice vedení společenství dětí a mládeţe Formační: rozvinout lidský a náboţenský rozměr osobnosti účastníků kurzu Pastorační: zaţít v centru ţivé společenství církve, které jim dá důvěru v to, ţe má smysl je budovat i ve svých farnostech a děkanátech Prostředky k dosažení cílů: Vzdělávací cíle Prostředkem k dosaţení teoretických i praktických dovedností účastníků kurzu jsou především: Přednášky na daná témata, diskuze a práce ve skupinkách, workshopy, praktická cvičení (práce s KKC, biblí ), besedy s hosty, modelové situace, hra jako prostředek k učení. Formační cíle Prostředkem k naplnění formačního cíle je zařazení do programu aktivit zaměřených na sebepoznání, zpětnou vazbu a aktivity na rozvoj osobnosti. Důraz je kladen na proţívání liturgie a modlitbu. Jedním z dalších prostředků k dosaţení cíle je individuální přístup ze strany týmu a moţnost osobních setkání na téma můj osobnostní a duchovní růst. Pastorační cíle Předpokladem k naplnění pastoračního cíle je atmosféra a vztahy v týmu. Schopnost vytvořit ţivé společenství a přijetí účastníků jako sobě rovných. Jedním z prostředků je vytvoření prostředí důvěry - osobním přístupem, prací ve skupinkách, otevřeností. 29

30 Struktura kurzu Kurz je rozdělen do deseti víkendových setkání během dvou školních roků s týdenním prázdninovým soustředěním (LANO), který je realizován mezi prvním a druhým ročníkem. Součástí kurzu je víkendová praxe na ADCŢM, kterou obvykle absolvují v průběhu druhého ročníku. K úspěšnému absolvování je nutné: Mimo povinnou docházku (tj. min. tři setkání v kaţdém ročníku) sloţit po prvním ročníku postupové zkoušky. Ukončení druhého ročníku spočívá ve sloţení zkoušek a obhájení závěrečné práce. Během druhého ročníku je zapotřebí absolvovat minimálně víkendovou praxi na ADCŢM. Řediteli kurzu je vyhrazeno právo zamítnout pokračování, nebo úspěšné ukončení kurzu. Možnosti uplatnění absolventů kurzu - Prohloubit spolupráci s farním knězem, kaplanem pro mládeţ a laickým zástupcem pro mládeţ. Ze strany ADCM je zapotřebí informovat o absolventovi farního kněze, kaplana pro mládeţ a zástupce. Popř. doporučit animátora na post zástupce animátora farnosti pro jejich děkanátní setkávání. - Nabídka absolventům spolupracovat v rámci externího týmu s ADCŢM - Nabídka přijetí do týmu Přístavu, Archy či ADCM (měli by projít zkušeností spolupráce) - ADCM udrţuje mailový kontakt alespoň dvakrát ročně skrze přání k vánočním a velikonočním svátkům. - ADCM pravidelně (alespoň jedenkrát ročně) informuje o plánovaných akcích center. - ADCM shromaţďuje údaje o druhu dokončeného studia popř. zaměstnání (vyuţitelnost k snadnějšímu výběru týmáků nebo spolupracovníků pro různé činnosti na Centrech či v diecézi) vytvořit databázi s těmito údaji: jméno, bydliště, datum narození, dokončené studium, současné zaměstnání, dosavadní praxe. 30

31 Konkrétní cíle 1. ročník vzdělávací: seznámení s KKC, svátosti, sebepoznání a sebepřijetí; poznání Boha; liturgický rok, komunikace, Bible, pastorace mládeţe v ČR formační: vytvoření kolektivu - společenství, důvěry, schopnost spolupráce, diskuze, vytváření a obhájení vlastního názoru pastorační: vejít do kontaktu s farářem/kaplanem pro mládeţ a zástupci za děkanát; aktivní účast na farních / děkanátních a diecézních akcích 2. ročník vzdělávací: desatero, sexualita, evangelizace, animace liturgie, církev farnost, management času, media, nauka o společenství, prezentační dovednosti formační: zapojení účastníků kurzu do programu, schopnost vystoupit před skupinou, umět obhájit svůj názor, prohloubení důvěry, umění dávat zpětnou vazbu pastorační: aktivní zapojení v rámci praxí na ADCŢM, schopnost zapojit se do farních/děkanátních a arcidiecézních akcí Lano (týdenní pobyt v táborovém středisku Archa) vzdělávací: osvojení si základních dovedností vedoucího společenství - stanovování cílů, motivace, komunikace, práce se skupinou, zpětná vazba formační: poznání svých hranic, silných a slabých stránek, posílení vztahů ve skupině duchovní: prohloubení osobního vztahu k Bohu, schopnost zprostředkovávat zkušenost s Bohem druhým (hovořit o ní), vést modlitbu ve společenství 62 Tento kurz je pro mnohé animátory klíčovým v jejich osobním růstu, z psychologického, morálního nebo duchovního hlediska. Skrze společenství, kterého jsou součástí, poznávají sami sebe a učí se vzájemně sdílet své zkušenosti v duchovní i osobní oblasti. Vytváření společenství je pro mladé podstatné v jejich rozvoji, jak se uvádí ve vývojové psychologii. V období dospívání jsou důleţité symetrické vztahy s vrstevníky, navazování přátelství, partnerství, stejně jako v dětství potřebuje člověk být fixovaný na dospělou osobu, která mu 62 Srov. Vize pro Kurz Animátor Vnitřní materiály ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice. (určeno pro vnitřní potřebu) 31

32 zajistí pocit jistoty a bezpečí. 63 Pomocí přednášek a diskuzí na témata z oblastí psychologie, pedagogiky apod. se učí pracovat s lidmi, coţ je důleţité pro jejich praxi. Stejně tak i animátorským kurzem pořádaným Salesiánskou kongregací, jeţ zaloţil italský kněz Don Bosco v 19. století, získávají animátoři mnoho zkušeností, odborných znalostí a sebepoznání. 4.4 Salesiáni (Salesiáni Dona Boska, SDB) Kongregace svatého Františka Saleského se věnuje výchově mládeţe, provozují mnoho středisek mládeţe po celém světě a pořádají pro ně celou řadu aktivit. Ideály Dona Boska se inspirovalo mnoho společenství a vznikla různá občanská sdruţení (nynější spolky) jako je např. SHM (Salesiánské hnutí mládeţe) a SKM (Salesiánské kluby mládeţe). 64 Don Bosco vychovával mladé ve své oratoři zvláštním stylem tzv. preventivním systémem, coţ je základním pilířem salesiánské práce dodnes Preventivní výchovný systém Výraz prevence se obvykle chápe jako úsilí o zajištění opatření, která s sebou ale obvykle nesou omezení osobního rozvoje a svobody. Don Bosko staví proti sobě dva přístupy výchovy k člověku tj. represivní a preventivní. Represivní znamená stanovování přesných práv a povinností, dodrţování se vynucuje na základě kontroly a sankcemi. Preventivním se myslí zakládání výchovy na důvěře a motivaci. Nevyhroţuje se tresty, ale snaţí se získávat vychovávaného pro pozitivní aktivitu a tím předcházet neţádoucím jevům. 65 Preventivní systém si zakládá na společném souţití, tak ţe jsou všichni spolu, tak zde totiţ nevzniká ani příleţitost k přestupkům. Celý systém staví na lásce, rozumu a víře v Boha. 66 Tento způsob výchovy je pro mladé přívětivější i Jan Pavel II. a jeho následovníci mluví ve svých pastoračních listech k Světovým dnům mládeţe o důvěře mladým, díky níţ jsou dle P. Jana Balíka v knize Na cestě s mladými (Balík, Jan. Na cestě s mladými. Paulínky, Praha 2004) motivováni k velkým rozhodnutím a k sluţbě ostatním. 63 Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinium, str Srov. [cit ] 65 Srov. DŘÍMAL, J. Prevntivní systém Dona Boska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci str Srov. BOSCO, Teresio. Don Bosco. Řím: Tip. S.G.S. Istituto Salesiano Pio XI,

33 4.4.2 Vlastnosti preventivního systému Rodinnost - zde je cílem, aby se mladí cítili přijímaní Asistence s cílem být s mladými, naslouchat jim, vést je a povzbuzovat, být průvodcem při jejich výchově, vnímat kaţdého individuálně Láska vychovatele se projevuje ve třech směrech: Rozum: s cílem jednat podle osvědčených norem pastorace a pedagogiky Laskavost: s cílem ukazovat mladým, ţe je má někdo rád i při stanovování hranic a vyţadování dodrţování pravidel Náboženská výchova: jejímţ cílem je, aby mladí měli důvěru, a za kým přijít s otázkami po smyslu ţivota, nabídnout jim prostor pro modlitbu, rozjímání atp. Veselost a optimismus kde mají za cíl radostné a příjemné sdílení a atraktivní trávení volného času Pohostinnost - s cílem vytvářet příjemnou atmosféru, v níţ mladí mohou rozvíjet svou tvořivost, radostně a spontánně se setkávat a tak se učit utvářet a chápat svůj ţivot Salesiánská pedagogika V salesiánské pedagogice se hovoří o asistenci a animace. Asistencí je myšlena přítomnost vychovatele, doprovázení mladého člověka. Animace je vnitřní stránka asistence, má podněcovat k osobnímu růstu a tvoření společenství. Dále se zde zmiňuje důleţitost prostředí, kde je člověk přijímán, a kde bude pestrá nabídka programů, na jehoţ vytváření by se měli mladí sami podílet. Nemělo by chybět oratoriánské kritérium, tzn. v kaţdém programu májí být všechny prvky valdocké oratoře, tj. domov, farnost, škola a hřiště. 68 Domov má být místo, kde člověk najde zázemí, přijetí a můţe zde být sám sebou. Škola má slouţit jako místo pro vzdělávání, hřiště je místem radosti ze ţivota, přátelství, hry a svobody. Víru popisuje jako soubor hodnot nabízející způsob radostného křesťanského ţivota. 69 Skupina se svými vztahy a dynamikou je důleţitým nástrojem mladého člověka 67 Srov. [cit ] 68 Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, str [cit ] Dostupné z: 69 Srov. Dům Ignáce Stuchlého. Orientační dny: Rozvoj hodnotové orientace žáků pro udržitelný rozvoj: Základní školy. Fryšták: DIS SKM, s

34 k jeho socializaci. V salesiánské pedagogice se uplatňuje preventivní systém, který pomáhá k integrálnímu rozvoji člověka, tj. v duševní, psychické, fyzické a duchovní oblasti. 70 Tyto zásady se salesiáni snaţí během kurzu vštěpit svým animátorům. Čerpá z nich ale i centrum v Rajnochovicích při formaci animátorů. 4.5 Salesiáni a animátoři Salesiáni pořádají formační a vzdělávací program pro mladé salesiánské pracovníky, který trvá tři roky. Zahrnuje tři víkendová setkání za rok, tzn. celkem 9 víkendových setkání. Kurzu se můţe účastnit kaţdý od 16 let, vyţaduje se ochota učit se a osobní nasazení. Měl by jim odpovědět na otázky, jak co nejlépe připravit tábor, vést krouţek, pomáhat v oratoři, vést společenství v salesiánském stylu. Cílem je pomoci jim růst, poznávat sám sebe, své dary a omezení. Podmínkou kurzu je i praxe v některém salesiánském zařízení. Na konci kurzu se skládá ústní závěrečná zkouška. Projekt Salesiánští animátoři se řídí zákonem č. 198/2002 Sb. a je akreditován na MV ČR. 71 Salesiáni se drţí myšlenek sv. Dona Bosca, který říkával: Kdo chce zasvětit ţivot něčemu velikému a posvátnému, ať vychovává mládeţ. 72 V rámci tohoto kurzu se animátoři vzdělávají pro práci s druhými, poznávají své schopnosti a slabosti a učí se s nimi pracovat Salesiánská škola animátorů Představuje systém k formaci a vzdělávání salesiánských animátorů, jeţ má podpořit práci s animátory. Cílem je kromě formace a vzdělání také získání uznávaného akreditovaného vzdělání dobrovolníků a táborových vedoucích, dále umoţnění vzájemného poznání, setkávání, předávání a sbírání nových zkušeností animátorů z různých míst salesiánské působnosti i jejich osobnostní rozvoj. Dalším cílem je mladým animátorům rozšířit obzor do evropského a světového rozměru a umoţnit jim mezinárodní spolupráci. Animátorská škola se snaţí nabídnout animátorům to, co jim jednotlivá salesiánská místa nemohou nabídnout. Snaţí se však sladit s animátory společné činnosti s těmi, jeţ mají na místní úrovni. Při kurzu animátoři zaţívají atmosféru sdílení a společné práce, modlitby a rozjímání tak i kontakt 70 Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, str [cit ] Dostupné z: 71 Srov. [cit ] 72 Cit. [cit ] 34

35 s těmi, jeţ usilují o stejné věci. 73 Skrze společenství, modlitbu, vzájemné sdílení zakoušejí prvky salesiánské pedagogiky Rozpis víkendových setkání salesiánské školy animátorů Tabulka 2: Víkendy Salesiánské školy animátorů dle M. Hanákové aj., Animátorský slabikář 1. Rok Příprava na dobrovolnickou sluţbu Uzavírání dobrovolnické smlouvy. 2. Rok Zapojení do sluţby Prohloubená příprava na táborového vedoucího 1 kdo je to salesiánský animátor preventivní systém Dona Boska přínos křesťanství pro výchovu 2 základy psychologie 3 základy pedagogiky 4 5 základní právní předpisy historie salesiánské rodiny organizační a programová příprava akce dramaturgie a scenáristika Získání osvědčení táborových vedoucích 3. Rok Doprovázení ve sluţbě 6 základní pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dětmi a mládeţí 7 osobnostní růst, hry, základy biblistiky 8 9 týmová spolupráce, styly řízení pedagogika záţitku etika a spiritualita animátorství jako ţivotní styl povolání a volba ţivotní cesty Cit. HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s str Srov. HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s str

36 4.6 Salesiánská asociace dona Boska (SADBA) Je zaloţena od roku 2005 s cílem pomoci znevýhodněným dětem a mládeţi ve světě. Poskytuje školení dobrovolníků, kteří po té pracují v českých i zahraničních salesiánských střediscích, kde se starají o smysluplné vyuţívání volného času dětí a mládeţe. Dobrovolníkům pomáhá SADBA v jejich osobnostním rozvoji. 74 Spolupracuje se salesiánskými středisky v ČR apod. Jejím hlavním posláním je: Výchova a vzdělávání dobrovolníků a dalších pracovníků. Podpora salesiánských misií a rozvojové spolupráce. Propojování salesiánských aktivit pro děti a mladé v rámci ČR. Národní a mezinárodní akce Salesiání na území olomoucké arcidiecéze Klub Salesiánského hnutí mládeže (SHM) Prostějov SHM je veden jako nestátní nezisková organizace. Vede mladé lidi k výchovné činnosti s dětmi a mládeţí v salesiánském duchu tzn. preventivní systém sv. Jana Boska. Celoročně pořádá akce pro děti i mládeţ. Cílem Klubu SHM v Prostějově je připravit mladé lidi na smysluplnou cestu ţivotem, kterou vidí v duchovních hodnotách, umění spolupráce, dobrých vztazích a uvědomění si ţe tu není sám. Pro dobrovolníky (animátory) připravuje formační setkání, pomáhá jim poznat jejich roli ve skupině. Cílem setkání je připravovat animátory, aby byli schopni převzít přípravu a odpovědnost za vedení táborů a dalších akcí, také aby dokázali převzít roli zdravotníka nebo instruktora aktivit pro děti apod. Školení se zakládá na formování týmu, poznávání své role ve společnosti, zvládání kooperace apod Animátorská setkání Setkání probíhají víkendově asi 5 krát ve školním roce, jejich cílem je setkání všech animátorů k tvorbě společenství společné formaci. V září se analyzují letní tábory pro poučení pro další rok. V listopadu a dubnu se formují a zamýšlí nad sluţbou dětem a mladým. V této době se zabývají pedagogikou, psychologií, právem, ekonomikou apod. 74 Srov. [cit ] 75 Cit. [cit ] 76 Srov. [cit ] 36

37 V lednu si připomínají svátek sv. Jana Boska a jeho práci, setkávají se s mladými, kteří jsou na cestě k animátorství, s dětmi, rodiči a všech přátel salesiánského díla. V březnu, kdy bývá postní doba, proto se věnují duchovní obnově. Křesťanská víra a salesiánská spiritualita má totiţ být základem jejich práce. Kaţdý animátor by měl usilovat o vlastní vztah s Bohem. Červen slouţí k přípravě letních táborů a plánování prázdnin. 77 Během setkání se animátoři formují, učí se hledat vlastní chyby a pracovat s nimi a zároveň plánují aktivity na další období Fryšták Mezi a Holešovem Zlínem leţí město Fryšták, kde sídlí salesiánský klub mládeţe, Dům Ignáce Stuchlého jakoţto výchovně vzdělávací zařízením pro děti a mládeţ. 78 Děti a mládeţ (7-18 let) zde tráví svůj volný čas, kaţdý sem má moţnost kdykoliv přijít. K dispozici mají např. hernu, klubovnu, hřiště, horolezeckou stěnu. Mohou hrát společenské hry, stolní fotbal, kulečník, míčové hry atp. Pozornost se věnuje obzvláště dětem a mládeţi, která pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. 79 Dochází tak zde k naplňování myšlenek zakladatele této kongregace, který měl na srdci obzvláště chudé, kterým věnoval svou pozornost ve svých oratořích. Programy: Orientační dny cílem této akce určené pro ţáky druhého stupně základní školy nebo studenty střední školy (věk 12-20let) je osobnostní růst mladého člověka. Mládeţ zde můţe získat základní orientaci pro svůj ţivot. Zamýšlejí se nad různými tématy, vyjadřují se k nim, přemýšlejí o svých názorech, učí se ho obhájit před vrstevníky a zároveň jim také naslouchat a učit se respektovat jiné názory. Mohou se zamyslet nad svými problémy, učí se vidět je s odstupem. Témata jsou v souladu s osnovami základu společenských věd a občanské nauky, mohou tak být specifickým doplněním výuky. Učitelé zde navíc vidí své ţáky v jiné roli neţ, jak se s nimi setkávají ve škole, mají je moţnost lépe poznat. 80 Dále se ve Fryštáku odehrávají různé víkendové akce pro zasnoubené, duchovní obnovy, Silvestry aj., kde mladí společně utváří a posilují společenství. 77 Srov. [cit ] 78 Srov. [cit ] 79 Srov. [cit ] 80 Srov. [cit ] 37

38 4.7.4 Zlín - Salesiánský klub mládeže Salesiánský klub mládeţe Zlín (SKM Zlín) byl zaloţen roku 1996, jeho posláním je doprovázet na cestě k dospělosti mladé lidi, dále mají za cíl integrální výchovu, ochranu práv mladých lidí a zvou je k solidaritě. Vedou klub dětí a mládeţe, pořádají nealkodiskotéky, prázdninové tábory, výchovu a vzdělávání dobrovolníků, festivaly aj. 81 Aktivit pořádaných SKM Zlín i v ostatních střediscích se účastní nejen místní ale také mladí z celé diecéze. 4.8 ADCM a Salesiánská kongregace v olomoucké arcidiecézi Ačkoliv by se dalo říci, ţe tyto dvě organizace vykonávají takřka stejnou sluţbu a jejich cíle jsou si velmi podobné a jistě by se mohli vzájemně obohatit. Jejich činnost je přesto od sebe oddělena, formují mladé a pracují na pastoraci kaţdá po svém, nejen v rámci diecéze ale celorepublikově např. kaţdá zvlášť pořádá celostátní setkání animátorů. Rozdílem mezi nimi je především cílová skupina, pro kterou pracují. ADCM se zaměřuje na mládeţ místních farností a Salesiáni na ty, kdo přijdou do jejich střediska, zván je kdokoliv. ADCM se soustředí především na duchovní stránku člověka a Salesiáni na psychologickou a jejich činnost je postavena hlavně na záţitku (záţitkové pedagogice). Z rozhovoru na ADCM bylo zjištěno, ţe se snaţí navázat spolupráci, vše je ale teprve v prvopočátku. 81 Srov. [cit ] 38

39 5 Jiné možnosti formace animátorů Na formaci animátorů ale nestačí pouze kurz, který je jistě vítanou pomocí, animátor musí dozrávat u lidsky i duchovně zralé osoby, jak si můţeme ukázat na příkladu z Bible. Sv. Pavel vedl své spolupracovníky k aktivnímu podílení se na získávání dalších vedoucích, aby byli schopni zabezpečit silný tým. I Jeţíš si vybíral apoštoly, dvanáct můţu a hlavně s nimi trávil tři roky čas. Stejně tak apoštol Pavel strávil stejně dlouhý čas se svými nejbliţšími spolupracovníky v Efeze. Vyučoval je slovy a především svým způsobem ţivota s Bohem. Animátor by měl být pokorný, měl by umět uznat chybu, nemanipulovat s ostatními. 82 Měl by proto na sobě stále pracovat, učit se. Pro jeho další rozvoj má v diecézi několik moţností např. Fórum mládeţe, VKH (Vysokoškolské katolické hnutí) Také Sekce pro mládeţ ČBK pořádá kurzy pro další formaci. 5.1 Fórum mládeže Tradice těchto fór u nás započala z podnětů delegáta na SFM (Světovém fóru mládeţe) v Paříţi. První dvě by součástí CSM na Svaté Hoře u Příbrami (1999) a ve Ţďáru nad Sázavou (2002). Fórum mládeţe připravuje Sekce pro mládeţ ČBK, setkávají se na něm zástupci mladých věřící (zástupci animátorů, animátoři) z různých diecézí, farností, řeholí, hnutí apod. s biskupy. Diskutují ve skupinkách na různá témata dotýkající se církve, společnosti i jich samotných. Koná se zde to, o čem mluvil sv. Jan Pavel II. v apoštolském listu Christifideles laici: Církev má mnoho, co říct mladým lidem a mladí lidé mají mnoho, co říci církvi. 83 Fóra se účastní mladí delegáti ve věku let, kteří se aktivně zapojují do práce s mládeţí v církvi při různorodých iniciativách. Během fóra biskupové a různí pozorovatelé hlouběji poznávají postoje a myšlení mladých lidí. Příspěvky delegátů se stávají velkým přínosem, podněte a inspirací v ţivotě církve. Fórum má představovat zkušenost se společenstvím církve a setkání s Kristem ţijícím uprostřed ní. Celostátní fóra mládeţe ukázala naději do budoucnosti církve v naši zemi. Mladí lidé zde ukázali schopnost 82 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str

40 kultivovaně formulovat své názory, vyjadřovat se k závaţným otázkám v církvi a předkládat moţná řešení. Postupem času se začala fóra mládeţe také konat na diecézní úrovni Arcidiecézní fórum mládeže V olomoucké arcidiecézi se první fórum mládeţ se odehrálo na konci února 2005 na Arcibiskupském gymnasiu v Kroměříţi, stejně jako další tři, které proběhli v letech 2007, 2011, Toto fórum je určeno především mladým (animátorům) ve věku od 16 let, kteří jsou aktivní ve své farnosti. Tyto delegáty vysílá farář, měli by mít přehled o ţivotě ve své farnosti a jejich potřebách. Fóra se také účastní kaplani pro mládeţ a zástupci mládeţe za děkanát. 85 Fóra pořádá Centrum pro mládeţ olomoucké arcidiecéze pod záštitou otce arcibiskupa Jana Graubnera, který se jich vţdy osobně účastní. Kaţdé fórum má své stěţejní téma, na jehoţ základě bývá postavena přednáška otce arcibiskupa, a které bývá předmět diskuze ve skupinkách a debety s otcem arcibiskupem. 86 V posledních letech se mluví o střídání generací v kratších časových intervalech, neţ bylo obvyklé dříve (sociologové uvádí přibliţně pět let). Díky pravidelně se opakujících fór pro mládeţ tak má otec arcibiskup moţnost naslouchat současným mladým lidem, poznat hlouběji jejich myšlení, a také jim sdělit své představy o farnosti, podnítit je přispívat k jejímu budování. 87 Během fóra se animátoři setkávají ze všech děkanátů, dělí se o své zkušenosti a navzájem se inspirují a sdílí o své činnosti, která přináší různé problémy ale i radosti. Témata jednotlivých fór: 2005 Farnost jako domov a škola společenství 2007 Solidarita ve farnosti 2011 Křesťanská společenství mládeţe Rodina Arcidiecézní fórum mládeže 2014 Cílem fóra bylo: Objevit a přijmout skutečnost, ţe patřit Kristu zároveň znamená patřit i těm, kteří ho, stejně jako já, přijali za svého Pána a Spasitele. Nezůstat necitlivým vůči 84 Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str Srov. Informace a pokyny pro laické zástupce za děkanáty a kaplany pro mládež - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 86 Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str Srov. Dopis delegátům - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 88 Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str

41 potřebám lidí, kteří ţijí kolem mne. Zváni jsou ale i další kněţí, zástupci řeholí a institucí, jeţ v arcidiecézi pracují s mladými. Posledního fóra se účastnilo 99 delegátů z celé diecéze. V roce rodiny hledali s otcem arcibiskupem odpovědi na otázky, jak je vnímána rodina ve společnosti a jak by ji oni sami měli vytvářet. Na programu bylo čtyřikrát setkání ve skupinkách, modlitba, mše svatá, adorace, výstupy ze skupinek, prezentace skupinek, přednáška otce arcibiskupa, moţnost svátosti smíření, sportovní aktivity, prostor pro vzájemné sdílení, diskuze s otcem arcibiskupem a kněţími, tvoření a schválení společného poselství, které by měli kněţí ve všech farnostech přečíst. 89 Z tohoto poselství pak dále animátoři vycházejí při své činnosti a stanovování cílů do dalších let jejich působení. 5.2 Sekce pro mládež ČBK (Česká biskupská konference) Sekce pro mládeţ ČBK pořádá od roku 1994 vzdělávací programy pro své členy, později i pro další zájemce, laiky a kněze. Na tomto základě vznikl Studijně-formační kurz, který v roce 2002 schválila Česká biskupská konference. Hlavním cílem kurzu je získat kompetencí pro řádnou pastoraci mládeţe. Cílovou skupinou jsou proto kněţí a laici pracující v diecézních centrech pro mládeţ a diecézních centrech ţivota mládeţe, dále kaplani pro mládeţ, animátoři děkanátů, ale také zástupci hnutí a řeholí nebo absolventi kurzů pro animátory. Kurz probíhá formou 4 týdnů v roce po dobu dvou let (3 týdny kurz + 1 týden exercicie). Kaţdý týden se koná na jiném místě. Během kurzu se účastníci setkávají a diskutují s biskupy. Sekce pro mládeţ ČBK při vedení kurzu spolupracuje s domácími i zahraničními odborníky, s teologickými fakultami a s Papeţskou radou pro laiky. Účastníci po úspěšném zakončení kurzu obdrţí osvědčení, které vyţadují státní zákony pro práci s mládeţí. Kromě cestovného si účastníci přispívají na pobyt. Sekce pro mládeţ ČBK můţe v současnosti díky grantům kurz dotovat. 90 Čímţ není kurz tak finančně náročný a můţe se ho zúčastnit větší spektrum lidi. 89 Srov. BUBLÍKOVÁ, A. Tisková zpráva. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 90 Srov. [cit ] 41

42 5.2.1 Týdenní forma kurzu má tuto strukturu: Formační týden s cílem prohloubit a formovat křesťanskou podobu animátora Studijní týden s cílem prohloubit témata v oblasti pedagogiky, sociologie, psychologie a také metodiky práce s mládeţí Týden s rozděleným programem pro kněze a laiky probírají se zde specifická témata dle role ve společenství Týdenní exercicie duchovní obnova, kterou vedou čeští biskupové Kurz probíhá ale i víkendovou formou tj. jeden víkend v měsíci po dobu školního roku, je určen především pro ty, kterým zaměstnaní či studium neumoţňuje týdenní podobu kurzu. V průběhu kurzů mají na programu nejen přednášky ale i modlitbu, rozjímání Boţího slova, práci ve skupinkách a společné sdílení. Pro hlubší porozumění spirituality společenství se doporučuje, aby účastníci proţili delší čas v některém DCŢM. Pro zájemce dalšího vzdělávání a prohloubení společenství na kurz navazuje nadstavbový vzdělávací program. 91 Kurz dává účastníkům hlubší prohloubení odborných znalostí má vliv na jejich osobní, psychicky, sociální, duchovní rozvoj, a tak i na celou osobnostní formaci. 5.3 VKH (Vysokoškolské katolické hnutí) Mnoho animátorů se při vstupu na vysokou školu zapojuje do aktivit VKH (Vysokoškolské katolické hnutí), kde se buď aktivně zapojují do příprav programů a organizování činností pořádaných tímto spolkem nebo se jich jen účastní. Animátoři se však obvykle nadále zapojují do dění ve svém děkanátu či farnostech, někteří jsou i zástupci děkanátu. VKH jim dává příleţitost zaţívat nové společenství, kde se mohou sdílet se svou vírou apod. VKH bylo v Olomouci zaloţeno roku 1990 jako občanské sdruţení, nyní spolek, funguje však i na jiných místech v Republice (Brno, Praha, Ostrava). Můţe být dalším pomocníkem při formaci animátorů. VKH uznává křesťanské hodnoty. Sdruţuje studenty vysokých škol v Olomouci a ty, jeţ s nimi sympatizují. Mohou zde najít zázemí ke společnému proţívání víry, k povzbuzení, duchovnímu i osobnímu růstu nebo i smysluplnému trávení volného času. Mezi jejich činnosti patří především besedy a přednášky a s odborníky v různých 91 Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str

43 oblastech, duchovní obnovy, setkávání se ve společenství a různé akce (víkendové, sportovní, kulturní apod.). Pravidelně spolu proţívají během akademického roku středeční mše svaté v kostele Panny Marie Sněţné, kde zpívá studentská schola. Pro setkávání jim slouţí Studentský klub v Centrum Aletti. Spolupracují s dalšími organizacemi věnujícím se mládeţi s ADCM apod. Setkávají se pravidelně se zástupci z jiných VKH a jednou za dva roky spolu připravují Studentský Velehrad, tj. celostátní setkání studentů na Velehradě. 92 VKH funguje uţ čtvrt století, coţ je samo o sobě důkazem jeho důleţitosti pro mladé lidi. Nacházejí zde přijetí, společenství, navazují nová přátelství. Rozvijí se v duchovní, sociální a kulturní oblasti. 5.4 Formace animátorů v rámci SDM a CSM Zkratka SDM (WYD) znamená Světové dny mládeţe (World Youth Day). Ty jsou určeny pro mladé lidi z celého světa, kteří se jednou za čas setkávají na určeném místě, aby spolu a se svatým otcem strávili nějaký čas sjednoceni v Kristu. Tato setkání zaloţil sv. Jan Pavel II., on sám však ve své knize Překročit práh naděje napsal: Světové dny mládeţe nikdo nevymyslel. Mládeţ si je vytvořila sama. 93 Animátoři se podílí na jejich přípravě, pomáhají s organizací v místě setkání. Vytvářejí společenství s dalšími animátory. A skrze vlastní seberealizaci a vytvořeného společenství formují sebe i ostatní. Vayne a Rollier píší ve své knize Jan Pavel II., Mladí lidé a SDM: Mladí lidé poţadují formaci, chtějí zaţívat duchovní proţitky, ţízní po Kristu ve svátostech, obzvláště v eucharistii a svátosti smíření. Hledají plán pro svůj ţivot. SDM jistě přispělo charisma Jana Pavla II., ale není spojené jen s jeho osobou, oslovoval lidi, i kdyţ byl starý a neměl sílu číst a mnohdy ani mluvit. Jan Pavel II. obracel pozornost lidí ke Kristu, svému příteli a učiteli. Důkazem je i to, ţe setkání dále pokračují i deset let po jeho smrti. Mladí lidé se chtějí setkávat a zaţívat společenství, v jehoţ středu je Kristus. 94 Na setkání se mládeţ setkává s biskupy, během programů se účastní různých workshopu, přednášek na různá témata, jeţ se týkají osobnostního a duchovního rozvoje, apod. V závěru setkání bývá se svatým otcem společná adorace a mše 92 Srov. [cit ] 93 Srov. VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky, str Srov. VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky, str

44 svatá. Během toho k nim svatý otec promlouvá a poukazuje na hodnoty, ke kterým by měli směřovat. Z těchto setkání vznikla CSM, tj. Celostátní setkání mládeţe, první bylo roku 1992 na Velehradě. Postupně se tato setkání ukázala jako dobrá příleţitost k oslovení mladých i dospělých, prostřednictvím osobního proţitku naděje, coţ dává nadějná očekávání i církvi a společnosti. Tato setkání přináší mladým lidem posílení vztahů s biskupy, setkávají se zde s ţivým Kristem. Mnozí zde zaţívají obrácení, rozhodnutí pro hlubší ţivot s Bohem v manţelství, pro sluţbu druhým či pro duchovní povolání. Principy a metodika těchto setkání je stejná jako u SDM. Setkání vyţadují velkou přípravu. Vše včetně organizace se má nést v duchu evangelia a vzájemné lásky. Důleţitá je duchovní i odborná formace organizátorů, tudíţ i animátorů, kteří se na přípravě podílí. Animátory (organizátory setkání) při přípravě doprovázejí knězí, pomáhají jim, aby se při práci a námaze nezapomínalo na duchovní aspekt, a aby se tvořilo opravdové křesťanské společenství. Účastníky setkání by pak měla přijímat duchovní rodina v přátelském duchu, nikoli organizátoři. 95 V rámci těchto setkání zaţívají animátoři obdobné společenství jako při SDM a mají tak moţnost další osobní formace. 5.5 Literatura a formace Literatura napomáhá člověku k získávání informací, pomáhá mu v jeho vzdělávání a zároveň i v jeho formaci. P. Jan Balík napsal mnoho knih podporující formaci mladých např. Na cestě s mladými, Máš navíc atd., o některých se zmiňuji v předešlých kapitolách. Mezi mladými oblíbené patří knihy od Joshue Harrise, jeţ píše od svých 20 let, tudíţ je mladým blízký. Napsal např. knihy: S nikým nechodím a nejsem cvok, Ani ň apod., píše v nich své osobní zkušenosti s problémy a jejich vypořádáváním se, s kterými se mladí běţně potýkají. Paul Young je autorem knihy Chatrč, v níţ píše příběh o setkání se s Bohem a vyrovnáváním se se ztrátou blízkého člověka. V rámci příběhu popisuje svou představu Boţí Trojice a vztahu v ní a k lidem. Takový to pohled můţe mladému člověku pomoci lépe pochopit Boha a jeho lásku k němu. Animátoři i další mladí mohou čerpat i z krátkých příběhů a poezie např. od Jana Graubnera Co říkaly věci Eduarda Martina Andělské dopisy, Michela Quoista Setkání a z mnoha dalších knih. Pro inspiraci vedení 95 Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str

45 společenství napsala Sekce pro mládeţ ČBK např. knihy Pojď a následuj mě, kde jsou rozpracovány různá témata k duchovnímu a osobnímu rozvoji. Pro duchovní i osobnostní formaci je nutné ale zmínit především Bibli. Nalezneme v ní mnoho podobenství, některé jsou zmíněny v předešlých kapitolách. Animátoři si zde mohou přečíst příběhy, díky kterým mohou pochopit význam a souvislosti v křesťanství. Mohou v nich najít odpovědi na otázky, jak ţít, jaký zaujmout postoj v některých situacích v jejich ţivotě. V příběhu o Davidovi a Goliášovi (1. Sam 17) se dočtou o odvaze postavit se něčemu zdánlivě nepřekonatelnému nebo o odpuštění a přijetí, kdyţ si přečtou o Marnotratném synu (Luk 15) aj. Existuje ale řada další literatury, která pomáhá k formaci nejen animátorům. 6 Činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi 6.1 Pastorační plány Animátoři za spolupráce kaplanů pro mládeţ popř. i dalších kněţí vypracovávají pravidelně od 1. Arcidiecézního fóra mládeţe pastorační plány (2005), pro svůj děkanát. Ty jsou volně dostupné na webových stránkách ADCM. Animátoři je vţdy za spolupráce s kněţími vytváří po skončení fóra na tříleté období. V plánech uvádí přehled aktuální situace v děkanátu, zastoupení animátorů v jednotlivých farnostech a stanovují si cíle pro dané období. Plány jsou zpracovány dle schopností a aktivity animátorů a jejich kněţí, tudíţ se od sebe celkem liší a na některých se stále pracuje Cíle animátorů : Téměř ve všech plánech se animátoři shodují, ţe musí dbát na to, aby zapojili do aktivit, které pořádají, mladší generaci, tzn. středoškoláky nebo i mladší 15-ti let. Povzbudit a nadchnout mládeţ pro aktivity ve farnostech a děkanátech, coţ vidí především formou osobního pozvání a zajištěním informovanosti o pořádaných aktivitách i jinak. Mnohé děkanáty mají proto vytvořeny své webové stránky nebo stránku na sociálních sítích, kde nabízí mládeţi různé akce, jako jsou děkanátní setkání, Církevní Silvestry, duchovní obnovy, akce a kurzy pořádané ADCM atd. Plní tak i cíl pomoct při pastoraci a formaci mládeţe. Jako důleţité vidí animátoři zachování pravidelného společného setkávání v děkanátech, myslet i na budoucnost a zajistit nástupce, kteří přijdou po nich a tak zvát mezi sebe další mládeţ a předávat jim zodpovědnost. Animátoři si dávají také za cíl zlepšovat komunikaci a spolupráci mezi sebou, ale také s kněţími ve farnostech. Nezapomínat na modlitbu a budování vztahu s Bohem. V některých děkanátech zmiňuji i spolupráci s centrem pro 45

46 rodinu, získávání kontaktů z farností, které se do ţivota děkanátu nezapojují, zorganizovat akce mezi děkanáty, které k sobě mají geograficky blízko nebo se také zaměřit na akce určené jiným skupinám neţ jen mládeţi a pokračovat v započatých aktivitách, které se jiţ ujaly Problémy s kterými se musejí vyrovnávat Problém bývá u odrůstajících animátorů, kde jsou především vysokoškoláci, nastává tak omezení jejich aktivity či úbytek z jejich řad z důvodů vytíţení ze školy či nástupu do pracovního procesu. V některých děkanátech je aktivních animátorů málo např. jen dva nebo tři a tak na činnost sami nestačí nebo jsou na ně kladeny vysoké poţadavky, které nejsou schopni splnit. Někdy si ale sami animátoři kladou cíle, kterých kvůli omezeným moţnostem a osobním schopnostem nemohou dosáhnout, neodhadnou své síly, někdy jsou teprve na začátku sebepoznávání Konkrétní činnost animátorů: V kaţdém děkanátu funguje schola a ministranti, v některých děkanátech uvádějí animátoři ve svých pastoračních plánech dokonce scholu v kaţdé farnosti, jinde jsou ale třeba jen dvě v celém děkanátu. Takřka v kaţdém děkanátu pořádají animátoři letní tábory pro děti. Ve většině se konají pravidelná setkání různých společenství, zpravidla ale jen v některých farnostech. V některých děkanátech probíhají také různé sportovní aktivity, dle zájmu mládeţe nebo také různé výlety, víkendovky, Církevní silvestry, modlitby či mše mládeţe, duchovní obnovy apod. Do činnosti ve farnostech i do vedení schol, ministrantů či různých společenství se zapojují i dospělí animátoři nebo animátoři senioři. I pro ně existují diecézní či celostátní setkání různé aktivity či metodiky vedení společenství, které jim zajišťuje centrum pro rodinný ţivot. 96 Formují se na společných setkání ve farnostech, někteří pouţívají metodiky z centra pro rodinný ţivot, tvoří společenství a vzájemně sdílí svůj ţivot s Bohem. Ve farnostech pomáhají podle svých moţností. Dle osobní zkušenosti při pozorování a rozhovorů s animátory a kněţími v oblasti děkanátu Přerov bylo zjištěno, ţe se většinou zapojují do úklidu kostela nebo vedení modlitebního či jiného společenství, někteří vedou také společenství děti a mládeţe v rámci scholy, ministrantů nebo nacvičování pašijí apod. 96 Srov. [cit ]. 46

47 Zpravidla se ale o nich ve farnostech nemluví jako o animátorech ač plní stejnou úlohu jako mladí animátoři. Církevní silvestr Na základě osobní zkušenosti a z rozhovorů s animátory na Fóru mládeţe roku 2005, kde se jednalo ve skupinkách o moţnostech a nabídkách nových aktivit, se začali Církevní silvestry v olomoucké arcidiecézi pořádat po tomto Fóru a to ze vzájemných podnětů zavést nové aktivity v děkanátech. Tato akce se koná na přelomu církevního roku, obdobně jako je to u kalendářního roku, tzn. poslední den v církevním roce tj. den před první adventní nedělí. Animátoři zvou mladé k společnému slavení a zamyšlení se nad uplynulým rokem. Kaţdý děkanát ji pořádá po svém, někde bývá zábavný program a společná adorace, jinde hrají hry a organizují různé aktivity. V některých děkanátech se akce ujala a koná se pravidelně kaţdý rok, jinde ale zájem upadl a nyní ji uţ animátoři neplánují. Někde ale společně slaví občanský Silvestr. Tábory Z rozhovorů s animátory a kněţími na Fóru mládeţe 2014 a animátory pořádající tábory v Přerovském děkanátu bylo zjištěno, ţe trvají obvykle jeden aţ dva týdny o letních prázdninách. Jsou největší aktivitou, kterou animátoři v děkanátech sami nebo za spolupráce svého faráře pořádají. Ve většině děkanátů se předávají z generace na generaci. Jejich nevětší rozmach nastal jistě po pádu Komunismu, kdy církevní činnost nebyla pod dohledem státu. V některých děkanátech bývá během prázdnin i více táborů, pořádají je animátoři z více farností, většinou pro svoji a okolní farnosti. Většina táborů v diecézi se pořádá za podpory a pod záštitou Spolku Sarkander, který jim zajišťuje pojištění účastníků a přispívá jim na chod tábora. Někteří animátoři uvádí tábory i ve svých pastoračních plánech. Pro lepší chod tábora pomáhá vedoucím táborů kurz pořádaný v Táborovém středisku Archa v Rajnochovicích s názvem Dobrý tábor to je dřina. Schola a ministranti Ve většině pastoračních plánů animátoři uvádějí, vedení schol a ministrantů. Na základě rozhovorů s animátory na Fóru mládeţe 2014 bylo zjištěno, ţe se tyto činnosti odehrávají obvykle na úrovni farností v přípravě na liturgii a zapojením se během ní. Vedení ministrantů někdy probíhá za podpory místního kněze, který pomáhá s jejich formací. Setkávání ministrantů je různé, stejně tak i vedení a způsob formace. Záleţí na schopnostech a aktivitě vedoucích. V některých děkanátech probíhá Děkanátní setkání ministrantů nebo 47

48 společně strávený víkend mimo farnost. O jejich formaci se dále stará jiţ v první kapitole zmiňované ARM. Schola spočívá především v nacvičování písní na mši svatou popř. na Noc kostelů, Ţivý Betlém aj. Během schůzky obvykle na nic jiného není čas. V některých farnostech jezdí na společné víkendy, kde se spolu více poznávají, sbliţují, vytváří společenství. Pro scholy se pravidelně koná Celostátní setkání schol, jeţ bývá i na diecézní úrovni. Pastorační práce u ministrantů a scholy probíhá ale především při jejich sluţbě. Církev vnímá účast laiků na liturgii jako nezbytnou. Křesťanský lid je k takové účasti oprávněn i zavázán. Povaţuje ho jako první a nezbytný zdroj k čerpání křesťanského ducha. 97 Účast na liturgii je tedy důleţitá pro duchovní růst dětí a mládeţe. Mohou v ní nalézat své místo a cítit se zodpovědní za svůj úkol. Diecézní a děkanátní setkání mládež Vychází z podstaty SDM a CSM. Je to jediná akce, při které se zapojují animátoři z celé diecéze, buď společně, nebo zvlášť ve svých děkanátech. Mládeţ v diecézi se setkává jednou za rok, vţdy v sobotu před květnou nedělí. Setkání se odehrává jednou v rámci děkanátů a další rok se sjíţdějí na jednom místě z celé diecéze. Několikrát proběhlo i meziděkanátní setkání a to ve formě děkanátního, akorát se spojili dva aţ tři děkanáty. Celou organizaci setkání zajišťují pracovníci z centra ADCM společně s biskupy z arcidiecéze. Roku 2015 se konalo arcidiecézní setkání v Prostějově, motem setkání bylo jako kaţdý rok moto světového dne mládeţe, které vybral papeţ František, tj. Blahoslavení čistého srdce neboť oni budou vidět Boha (Mt 5, 8) Svatý otec píše mladým ke kaţdému dni mládeţ poselství. Tento rok proběhl jiţ XXX. světový den mládeţe. Papeţ, svatý otec psal mladým o duchovní pouti, jeţ směřuje do Krakova, zde se roku 2016 uskuteční další mezinárodní setkání mládeţ (WYD) Ve svém poselství poukazuje na touhu člověka po štěstí, které je přirozené pro kaţdého, v jakékoliv době. Připomíná zde mladým i slova sv. Pavla z listu Korinťanům 13, 4-8 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráţdit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze 97 Srov. Lumen Gentium

49 špatnosti, ale vţdycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrţí, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (1 K 13, 4 8) Motivace animátorů Motivací lze definovat jako souhrn všech intrapsychických dynamických sil nebo-li motivů, které zpravidla aktivizují a organizují chování i proţívání s cílem změnit existující neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního. 99 V Matoušově evangeliu si můţeme přečíst podobenství o dvou stavitelích (Mt 7, 24-27), jak jeden stavěl dům na skále a druhý na písku, a jak jejich domy ustály vichřici a přival vody. 100 Největší rozdíl mezi dvěma staviteli nebyla jejich neschopnost ani motivace, ale jejich představa o tom, co je důleţité. Ţijeme v uspěchané době a to má vliv i na animátory a jejich činnost. Mnozí tak nevěnují dostatek času vybudování svých základů a základů ve vztahu s Bohem a tak mnozí dopadají jako muţ, který si stavěl svůj dům na písku. Vidí potřeby druhých okolo sebe a rychle vymyslí program naplněny sportem, zájmovými činnostmi skupiny atp. Tyto dobře myšlené činnosti jsou ovšem jen fasádou Ţivot jednotlivce i duchovní sluţba je jen na venek, nevydrţí, kdyţ přijdou problémy, stejně tak jejich aktivity za chvíli skončí. Proto je potřeba budovat pevné základy, základy postavené na Kristu, aby animátoři zvládli vytrvat a mohli obstát při těţkostech. Tyto pevné základy mohou vzniknout prostřednictvím skupiny animátorů, která napomáhá v duchovním vývoji mládeţe. Jedním z dobrých základů je i touha mladých pro duchovní sluţbu mezi ostatními. Můţeme však v církvi vidět snahy hodnotit úspěch podle výkonu a momentální uţitečnosti. Animátoři však nemají být manaţeři, ale milující lidé. Církev je společenství lásky Boţí trojice, spojení lidí s ní a zároveň mezi sebou. Být křesťanem znamená ţít ve společenství a proţívat ho s Bohem. Společenství církve není jen sociologickou a psychologickou skutečností, ale místem, kde přebývá Bůh s lidmi, uprostřed nich. Je tedy velmi důleţité, aby společenství, které animátor vede, stavěl na Bohu a s Ním, aby do všeho, co dělá, zval Jeţíše. 101 Co konkrétně motivuje animátory v olomoucké arcidiecézi, se dočteme v následujících kapitolách. 98 Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Česká biblistická společnost, Cit. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, str Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Česká biblistická společnost, Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

50 6.3 Činnost animátorů z pohledu psychologie Činnost animátorů spočívá v animaci, tj. forma výchovné práci zaloţené na vztazích. Psychologický slovník ji definuje jako výchovnou metodu, které spočívá v povzbuzování mladých lidí aktivními a nedirektivními metodami k hledání své vlastní cesty v ţivotě a schopnosti realizovat svou autonomii a svobodu. Dále předkládá moţnosti k zajímavým, pozitivním a strukturovaným aktivitám pro seberealizaci. Důraz je kladen na dobrovolnost, prostor pro iniciativu a moţnost volby. Animace tedy znamená dávat mladým lidem konstruktivní a zajímavou nabídku činností, které mohou být zaměřeny na duševní, sociální a fyzickou oblast. Vedou k novým proţitkům, zkušenostem, které jim umoţňují vědomí sounáleţitosti, sebeuvědomování a sebevyjadřování. Posláním animačních skupin, podle Edouarda Limbose, je umoţnit kaţdému jedinci, aby objevil sám sebe, zapojil se do ţivota skupiny, navrhoval a uskutečňoval změny vedoucích ke zlepšení ţivota skupiny i společnosti, podílel se na realizaci společně stanovených cílů, proţívání vztahů s ostatními s respektováním ostatních ve skupině s ohledem na jejich uznávané hodnoty z hlediska sociální, náboţenského i kulturního, a aby mohl najít své místo ve společnosti a hodnoty, ke kterým chce směřovat. 102 Tyto cíle jsou v souladu s animátorským působením a s cíli při jejich formaci, je důleţité dát prostor k osobnímu rozvoji i těm, které formují a vedou k hodnotám, jeţ sami přijali za své. V psychologii se k činnosti pro druhé zmiňují také o důleţitosti lásky. G. K. West ve své knize Dobrodruţství psychologického vývoje napsal: Dobře milovat, znamená činnost. Coţ povaţuje za velké dobrodruţství. 103 Dobrodruţství můţe nazvat jiným slovem, záţitek, po němţ mladí touţí. A. Maslowa popisuje lásku tak, ţe ji nejprve dělí na dva druhy, tj. lásku B (beining, bytí) a lásku D (deficiency, nedostatek). Láska B spočívá v nesobeckém vztahu k druhému, kdy je člověk připravený druhému pomáhat k sebeaktualizaci a raduje se z jeho úspěchů. U lásky D jde člověku především o uspokojení svých potřeb. 104 Aby animátor byl schopen aktivní sluţbě druhým, je potřeba, aby usiloval o první typ lásky, který ho povzbudí v jednání při práci s mladými. 102 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: Portál, str Srov. WEST, G. K. Dobrodružství psychologického vývoje. Praha: Portál, str Srov. TAVEL. P., Vybrané kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci str

51 6.4 Činnost z pohledu církve V církvi se často mluví a píše o lásce, je to přikázání, které Jeţíš Kristus dal svým učedníkům a tak i celé církvi, o čemţ se můţeme dočíst v evangeliu (Jn 13, 34) O lásce se píše ale i v dalších částech Bible např. v listech svatého Pavla Korinťanům (1. Kor. 13, 4 8), o nichţ se zmiňuje papeţ ve svém posledním listu mladým, o kterém je zmínka jiţ v předcházející části. Na 10. mezinárodní fórum mladých, organizovaném Papeţskou radou pro laiky, kterého účastnilo 205 mladých mezi 20 a 30 lety, z 90 zemí a 30 hnutí a komunit, měli téma Učit se lásce. Jednalo se o reflexi lidské lásky, se zaměřením na dimenzi povolání, manţelství, sexuality, rodiny, zasvěceného ţivota a kněţství. Láska je základním bodem křesťanského ţivota, protoţe Bůh sám je láska. V utrpení nám Kristus odhaluje svou lásku, je to klíč k samotné existenci člověka. Hovořili o znovuobjevení čistoty, manţelství a rodiny zaloţené na lásce, která má smysl do budoucna. Láska odkrývá nejhlubší identitu člověka. Od mladých to vyţaduje odvahu chopit se výzvy. Člověk je povolán k lásce, jejíţ základ je v samotné Trojici. Kristovo utrpení je měrou lásky a dávání sebe sama, Láska je klíčem k pochopení opravdové svobody. Jen svobodní lidé umí opravdově milovat. Lidé ale většinou dělají, co cítí, co je jim příjemné, neţ by činili rozhodnutí. 105 Animátorům k tomu, aby se nebáli velkých rozhodnutí, obstáli ve světě se svými hodnotami apod., pomáhá formace ať uţ v rámci kurzu tak i dalšími moţnostmi tak i důvěrou, kterou do nich vkládal Jan Pavel II. a činí tak i nynější papeţ František a mnoho dalších, s kterými se setkávají. Člověk se ve všech dobách snaţil svůj ţivot rozvíjet prací a svým důvtipem. Dříve člověk mnoho dobrého, očekával od vyšších sil, dnes si mnohé opatří svým zapříčiněním. Z toho úsilí vyvstávají v lidech otázky o smyslu a hodnotách jejich aktivity, k jakému směřuji cíli. Pro věřící má hodnotu v lidské činnosti individualita člověka, kolektivní činnost a zlepšování ţivotních podmínek. Křesťanské poselství vybízí lidi k budování světa, aniţ by zanedbávali blaho svých bliţních. V lidské činnosti se nachází řád, jak činnost z člověka vychází, tak se k němu vrací. Člověk svou prací, nemění jen společnost, svět, ale zdokonaluje tím také sám sebe. 106 Svatý otec František, jakoţto hlavní představený církve, vybízí mladé, aby se stali, dle jeho slov z SDM 2013, Kristovými atlety. Členové týmu musí trénovat, aby byli ve formě, a tak se beze strachu zvládali vyrovnávat s ţivotními situacemi a dosvědčovat svou 105 Learning to love [cit ], Dostupné z: Srov. Gaudium et Spes

52 víru. Klade důraz na modlitbu a přijímání svátostí, aby v nich mohla růst přítomnost Krista a přizpůsobovala je k němu. Bratrská láskou se myslí umění naslouchat, odpouštět, chápat, přijímat a pomáhat kaţdému člověku 107 Člověk se mnohému naučí, kdyţ rozvíjí své schopnosti, vychází-li ze sebe a nad sebe. Při správném pochopení nazývá církev takový růst vzácnější neţ vnější bohatství. V tomto vidí církev pravidlo lidské činnosti, aby byla v souladu s Boţím plánem a pravým dobrem pro lidstvo a ponechala tak člověku moţnost rozvíjet své povolání do plnosti, z pohledu jako jedinci i jako člena společnosti. Lidská činnost je narušená hříchem. Pokrok lidstva je sice velikým dobrem pro člověka, nese s sebou ale i velké pokušení. Je zde porušen řád hodnot, dobré smíšeno se zlým. Lidé dbají především o vlastní zájmy. Koncil vybízí křesťany ke snaze plnit své světské povinnosti v duchu evangelia a nezanedbávali je ani svůj náboţenský ţivot, a aby laici, podílející se na ţivotě církve, byli za všech okolností svědky Krista. 108 Stát se svědkem toho, v co člověk věří, je velmi důleţité při činnosti animátorů, jak je zmíněno i v předešlých kapitolách. Také skrze formaci, jeţ jim k jejich sluţbě ukazuje hodnoty a jejich moţnosti, schopnosti apod., mohou svou činnost vykonávat co nejlépe. 107 Srov. Revoluce víry. Papež František Rio de Janeiro. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK, str. 31 [cit ] Dostupné z: Srov. Gaudium et Spes

53 pod nad 40 Počet animátorů ,2 % 1,8 % 0,6 % 0,6 % 9,2 % 33,7 % 52,8 % Praktická část 7 Dotazníkové šetření V této části je, na základě dotazníkového šetření, uvedena aktuální činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi, jak se zapojují ve farnosti, jak se vzdělávají, jaký vliv má na jejich formaci animátorský kurz a jak spolupracují s kněţími. Byly vytvořeny dva dotazníky (Příloha 2 a 3). Na první odpovídali animátoři. Měl za cíl zjistit aktuální činnosti a formaci animátorů v olomoucké arcidiecézi a zjištění spolupráce animátorů s kněţími. Na druhý dotazník odpovídali kněţí pracující s mládeţí. Otázky směřovaly ke zjištění druhého pohledu na vzájemnou spolupráci animátorů a kněţí. A dále jak se kněţí zapojují do jejich formace. 7.1 Dotazník pro animátory Sociodemografická charakteristika Dotazník vyplnilo 163 respondentů, z řad animátorů z olomoucké arcidiecéze, kteří pomáhají či pomáhali ve farnosti nebo děkanátu v rámci tohoto území. Respondenti zahrnují všech 21 děkanátů v olomoucké arcidiecézi. Průzkumu se účastnilo 62,6 % (102) ţen a 37,4 % (61) muţů. Jejich věk se pohyboval nevíce v rozmezí od 16 do 25 let. Mezi 16 a 20 lety 52,8 % (86) a ve věku mezi 21 a 25 lety 33,7 % (55) respondentů. Dále v rozmezí 26 aţ 30 let 9,2 % (15), 31 aţ 35 let 1,8% (3). Pod 15 let opovědělo na dotazník 1,2 % (2) respondentů a ve věku od 36 let 1,2% (2). Animátoři dle pohlaví Věk animátorů Žena 60,8 % 39,2 % Muž n =

54 Spolupráce animátorů V této části se zabýváme spoluprací animátorů s kněţími. Největší počet 32,7% (107) respondentů odpovědělo, ţe spolupracuje s kaplanem pro mládeţ. S farářem 31,5% (103) a 15% (49) spolupracuje i s kněţími z jiných farností, 12,2% (40) s knězem či jáhnem ze své farnosti, jeţ ovšem není kaplanem pro mládeţ. A 8,3% (27) se momentálně ve farnosti aktivně nezapojuje. 0,3% (1) respondentů odpověděl, ani nevím, ţe by nějaký kaplan pro mládeţ v jejich děkanátu byl. Čímţ pravděpodobně myslel nezapojení se kaplana pro mládeţ v jeho děkanátu či farnosti dle jeho představ, v následující odpovědi totiţ uvedl: Moc ho nepotkáváme, ani na akcích pro mládeţ. 54

55 Počet animátorů Na další otázku, týkající se vnímání spolupráce s kněţími z pohledu animátorů, odpovědělo 141 respondentů. Největší počet respondentů 36,9 % (52) uvedlo odpověď Fajn, dobře se s ním spolupracuje. Podobné mnoţství respondentů odpovědělo na otázku číslo 1 a 3 tzn. 28,4 % (40) Super, vţdy poradí a pomůţe s čím je potřeba a 27,7% (39) Jde to, většinou se nějak domluvíme. 7,1 % (10) uvedlo odpověď číslo 5 tj. jiné. Odpověď č. 4 Hrůza, nedá se s ním bavit si nevybral ţádný respondent. V moţnosti jiné uváděli respondenti spolupráci s kněţími různě. 2,1 % (3) uvedlo, ţe se ve farnosti momentálně z různých důvodů nezapojuje. 2,1 % (3) má špatnou zkušenost se spolupráci s jedním knězem, uvádí, ţe kněz s nikým nekomunikuje, nebo ţe se v mnoha věcech neshodnou, nebo to mezi nimi vázne. Z toho ale 0,7 % (1) uvedlo, ţe spolupráce s kaplanem pro mládeţ je dobrá. 1,5 % (2) uvedlo, ţe toho má kaplan pro mládeţ hodně, ale z toho 0,7 % (1) uvedlo spolupráci jako dobrou. 0,7 % (1) uvedlo, ţe se spolupráce celkem dá. 0,7 % (1) pracuje jen se salesiánskými kněţími, spolupráci hodnotí kladně. Animátoři a jejich úsudek z pohledu jejich činnosti V této části se průzkum zabývá, jak vnímají animátoři svou roli ve farnosti. Animátoři odpovídali svými slovy na otázky, co je dobré na tom, kdyţ je člověk animátor, co člověk podle nich potřebuje k tomu, aby byl animátor a co od nich očekává farnost z jejich pohledu. U první otázky, co je dobré na tom, kdyţ je člověk animátor, uváděli nejvíce osobní a duchovní růst, vývoj ve víře a seberealizaci. Dále radost druhých, spolupráci s dalšími animátory, moţnost druhé inspirovat, potkávat se s lidmi, společenství, získání většího rozhledu, dělat něco, co má smysl. U druhé otázky, co potřebuje člověk, aby byl animátor, uvedli nejčastěji chuť růst, ochotu věnovat svůj čas druhým, vztah s Bohem. Dále pak optimismus, osobní předpoklady, organizační schopnosti, kreativitu, motivaci, čas nebo dary od Boha. Očekávání farnosti vůči animátorům 60,2 % 38,5 % 1,3 % ano ne nevím 55

56 Na otázku Máš (měl-a jsi) pocit, ţe od tebe farnost něco očekává? nejvíce animátorů odpovědělo ano 60,2 % (94), tento pocit nemá 38,5 % (60) a 1,3 % (2) neví. Animátoři, kteří odpověděli ano, nejčastěji uvedli, ţe vnímali nebo vnímají ze strany farnosti očekávání jejich aktivity, zapojení se ve farnosti, spolehlivost a zodpovědnost nebo převzetí sluţby např. vedení scholy, ministrantů. Dále uváděli, ţe se od nich očekává dělání jejich činnosti naplno s Bohem, ţe budou předávat informace mládeţi v děkanátu a pomáhat při pastoraci mládeţe, vedení druhých k Bohu. Dále pak spolupráci, organizování akcí, zapojení se v liturgii nebo vytrvalost. Někteří uváděli, ţe se od nich očekává velké nasazení a dělání všeho ve farnosti oproti tomu jeden respondent uvedl, ţe se podle něj od mladých očekává málo. Dále někteří uvedli, ţe se od kaţdého něco očekává, záleţí na postoji člověka. Většina respondentů, která odpověděla ne, uvedla, ţe jejich aktivity vznikli spontánně, nebo ţe by je nedělali, kdyby je k tomu někdo nutil. Činnost animátorů V této části se dále zabýváme činností animátorů, jestli je činnost baví, co je motivuje, a jak se zapojují ve farnosti či děkanátu. Na otázku, zda animátory baví to, co dělají, odpověděli všichni ano. V další části dotazníku odpovídali respondenti vlastními slovy. V otázce Co Tě k tomu motivuje, motivovalo? většina respondentů uvedla jako motivací radost těch, pro které činnost vykonává, dále lásku k Bohu, k liturgii, předávání víry, nebo vytváření společenství, být jeho součástí. Respondenti pak dále uvedli práci s dětmi, lidmi, pedagogiku, moţnost učit a předávat zkušenosti, vést správným směrem nebo potřebu něco změnit, dělat něco pro druhé, být uţitečný. Někteří také uváděli, ţe předávají to, co dříve dostali nebo je motivuje moţnost vyuţití svých schopnosti, seberealizace. Některé motivuje důvěra druhých lidi, jiné, ţe v jejich činnosti vidí smysluplnost, moţnost získání nových známostí nebo je motivovala první zkušenost a záţitky v jejich činnosti. 56

57 Počet animátorů Kolika činnostem se animátoři věnují 54,6 % 31,9 % 13,5 % jedna dvě.až.tři více.jak.tři Počet činností Nejvíce animátorů se podílí na dvou a více činnostech ve farnosti nebo děkanátu. Na dvou aţ třech se podílí 54,6 % (89) respondentů a na více jak třech činnostech 13,5 % (22). Jednu činnost uvedlo 31,9 % (52) respondentů. Největší počet respondentů 38,4 % (134) se podílí na organizaci tábora, vedoucí letního tábora 29,8 % (104) a 8,6 % (30) příměstského tábora. 31,5 % (110) animátorů vede nějaké společenství, 16,3 % (57) společenství pro děti do 15 let a 15,2% (53) společenství nad 15 let. Dále 11,2 % (39) respondentu řídí scholu a 7,2 % (25) má na starosti setkávání ministrantů. 11,7% (41) uvedlo jinou moţnost zapojení se v ţivotě farnosti nebo děkanátu. V jiných moţnostech nevíce uváděli různé akce pro mládeţ 4,6 % (16), tzn. plesy, duchovní obnovy, církevní silvestry, sport, studentské a mládeţnické mše, adorace, modlitby mládeţe, víkendovky pro mladé, děkanátní setkání, setkání schol. Dále pak 2 % (7) vykonává funkci 57

58 zástupce za děkanát, 0,6 % (2) vedou animátorské schůzky, 0,6 % (2) vedení lektorů, dobrovolníků, 0,9 % (3) akce pro děti (např. duchovní obnova, pohádkový les). 0,6 % (2) uvedli jednorázové akce. 0,6 % (2) přípravu kulturních akcí ve farnosti (divadlo, muzikál) a 0,3 % (1) vedení společenství nad 20 let, 0,3 % (1) sportovní aktivity a 1 aktivity v salesiánském středisku mládeţe. Dále pak 1,4 % (5) respondentů uvedlo pomoc při liturgii hrou na varhany. 1,4 % (5) jinou pomocí ve farnosti (správa webu mládeţe, zdravotník, kostelník, knihovník, příprava a promítaní textů na farní akci). Vzdělávání animátorů V další části se zabýváme vzděláním animátorů, jaké moţnosti vyuţívají ke své formaci, kolik respondentů absolvovalo nebo se účastní animátorského kurzu, kde a kdy jej absolvovali, proč se pro něj rozhodli a jak se o něm dozvěděli. Dále pak jaký vliv má kurz na vzdělání a činnost animátorů, jak jim pomohl v praxi apod. V otázce, zda se animátoři vzdělávají, či se někdy vzdělávali pro práci s dětmi, s lidmi, uvedlo největší počet respondentů 26,6 % (90) vzdělávání formou kurzu. 22,2 % (75) uvedlo odpověď, přednášky a 19,5 % (66) četbou knih. Dále 9,5 % (32) studuje nebo studovalo na VŠ a 6,5 % (22) na SŠ. 4,1 % (14) vybralo moţnost jinak. 11,5 % (39) se nevzdělává pro práci s dětmi, s lidmi. V jiných moţnostech animátoři uváděli nejvíce praxi, vlastní zkušenost. Dále internet, zpětnou vazbu ostatních, pozorováním lidí při jejich činnosti. 58

59 Počet animátorů Animátorský kurz Animátorský kurz 44,2 % 35,0 % 20,9 % ano navštěvuji ne Absolvování kurzu Animátorský kurz absolvovalo 35 % (57) a 20,9 % (34) jej právě navštěvuje a 44,2 % (72) ţádný animátorský kurz nenavštěvovalo. U otázky, zda by chtěli absolvovat animátorský kurz, pokud ho jiţ neabsolvovali či jej nenavštěvují, uvedlo nejvíce respondentu 40,2 % (33) odpověď nevím. 30,5 % (25) ne a 29,3 % (24) respondentů by chtělo kurz někdy absolvovat. 59

60 V Rajnochovicích navštěvovalo nebo nyní navštěvuje kurz 94,2% (86) respondentů. Před rokem 2004 absolvovalo kurz 1,1 % (1) respondentů, v letech % (10) respondentů, % (31) respondentů. 17,5 % (16) respondentů rok neuvedlo, 3,3 % (3) kurz nedokončilo a 26,3 % (24) kurz právě navštěvuje. První ročník navštěvuje 1,1 % (1) respondentů, druhý 19,7 % (18) a 9,9 % (9) respondentů ročník neuvedlo. Salesiánský animátorský kurz uvedlo 4,7% (4) respondentů 2,2 % (2) respondentů kurz jiţ absolvovali v let 2010 a ,2 % (2) kurz nyní navštěvují. Z toho 1,1 % (1) respondentů absolvovalo kurz v Rajnochovicích i Salesiánský. 1,1 % (1) nyní navštěvuje animátorský kurz v Diecézním centru ţivota mládeţe Nazaret a 1,1 % (1) respondentů uvedlo jiný formační kurz. Jak se animátoři o kurz dozvěděli 60

61 Počet animátorů Největší část respondentů 28,6 % (30) kteří absolvovali nebo právě navštěvují animátorský kurzu, uvádí, ţe jim o kurzu řekl kamarád 8,6 % (9) se o něm dozvědělo na setkání mládeţe. Stejný počet respondentů 5,7 % (6) uvedlo, ţe se o kurzu dozvěděli od kněze ve farnosti, ve spolču a v centru, kde kurz absolvovali. Jinou moţnost uvedlo 14,3 % (15) respondentů animátory v děkanátu a sourozence. 20,9 % 19 respondentů na otázku neodpovědělo. Na otázku Proč ses do kurzu přihlásil? odpovídali respondenti svými slovy. Nejvíce uváděli, další moţnost růstu, větší rozhled, chuť pomáhat ve farnosti, pochopení víry nebo prohloubení vztahu s Bohem. Dále uváděli z důvodu poznání nových lidí, získání nových přátel, výzvy kněze nebo kamaráda, vnitřní motivace, dobré referencí, nových záţitků. Dále pak pro získání zkušeností, inspirace, z nudy, zvědavosti, kvůli kamarádovi, kamarádce. Vliv kurzu na život animátorů V této části odpovídali respondenti svými slovy. Na otázku Která část tě zaujala? nejčastěji odpovídali slovy, všemi něco dalo, propojení informační a formační části, duchovní posun. Dále pak uváděli Lano (týdenní část kutru), vztahy, komunikaci, přednášky, diskuze, společenství, otevřenost týmáků a kněţí v centru, praxi, praktickou část, hry a aktivity. Na otázku, co se ti na kurzu nelíbilo, nejvíce respondentů odpovědělo, ţe se jim kurz líbil, některým přišel krátký, nebo uvedli, ţe si nepamatují nic, co by se jim nelíbilo. Některým ale připadal kurz přeplněný, některým se nelíbilo ranní vstávání, málo spánku, učení ze skript jak ve škole, nutná praxe. Další odpovědi respondentů se týkají jen jednotlivců, kteří uváděli např. uspěchanost účastníků, spojení dvou skupin animátorů na jednu, málo aktivit, moc přednášek apod. Kurz pomáhá při práci ve farnosti 89,0 % 4,1 % 6,9 % ano ne nevím 61

62 Na otázku, zda kurz animátorům pomohl v praxi, odpovědělo 73 respondentů, kteří kurz absolvovali nebo jej právě navštěvují. Nejvíce respondentů odpovědělo ano 89 % (65). 4,1 % (3) ne a 6,9 % (5) uvedlo, ţe neví, jestli měl kurz vliv na jejich praxi. Respondenti, kteří odpověděli, ţe jim kurz pomohl v praxi, uvedli získání nových zkušeností, vědomostí, inspirace nebo motivace, osmělit se. Dále uváděli vliv na jejich osobnostní a duchovní růst, poznání sebe sama nebo získání nových kontaktů. U otázky, čím tě kurz obohatil, respondenti nejvíce uváděli praktickou zkušenost víry, duchovní růst. Dále získání nových kamarádů, vědomosti např. znalosti o víře, zaţití společenství, osobnostní růst, inspirace k činnosti s dětmi, pro pastoraci. Dále pak zkušenosti, záţitky, motivace. 1,4 % (1) respondentů uvedlo, ţe ho kurz zklamal. Činnost animátoru dle kurzu V rámci tohoto grafu můţeme vidět, jak se animátoři zapojují ve farnosti v jednotlivých činnostech z hlediska absolvování kurzu. U kaţdé činnosti lze vidět podobnou strukturu respondentů. Z toho můţeme odvodit, ţe aktivita není závislá na absolvování animátorského kurzu. 62

63 Podobně je tomu tak i u vzdělávání animátorů. I zde vidíme podobnou strukturu respondentů. Z toho můţeme odvodit, ţe vzdělávání se není závislé na absolvování animátorského kurzu. Ze 44,2 % (72) respondentů, kteří neabsolvovali ani momentálně nenavštěvují animátorský kurz, se 7,7 % (13) někdy zúčastnilo nebo nýní účastní nějakého vzdělávací kurzu pro práci s děmi, s lidmi, 3,3 % (6) uvedlo studium na VŠ, 3,5 % (7) na SŠ, 7,4 % (12) přednášky, 7.4 % (12) knihy, 1,2 % (2) uvedlo jinou moţnost. Z 55,9 % (91) animátorů, kteří absolvovali animátorský kurz nebo jej právě navštěvují, uvedlo 12,1 % (20), ţe se dále pro práci s dětmi, s lidmi nevzdělává. 8,8 % (15), kteří kurz absolvovali a 3,3 % (6), kteří kurz právě navštěvují. 92,6 % (155) respondentů tedy uvedlo, ţe se nějak vzdělává nebo se někdy vzdělávalo pro práci s dětmi, s lidmi. Jen 7,4 % (12) respondentů uvedlo, ţe se nijak nevzdělává pro práci s dětmi, s lidmi. 7.2 Popisná statistika dotazníku pro kněze pracující s mládeží v olomoucké arcidiecézi Sociodemografická charakteristika Dotazník vyplnilo 25 respondentů, z řad kněţí pracující s mládeţí v olomoucké arcidiecézi. Respondenti zahrnují 17 děkanátů z 21 v olomoucké arcidiecézi. Průzkumu se účastnilo 66,7 % (17) kaplanů pro mládeţ a 33,3 % (8) jiných kněţí pracující s mládeţí v této oblasti. Jejich 63

64 Počet knězů věk se pohyboval nejvíce pod 35 let 39,1 % (9), tzn. kněţí s praxí do 10 let, a mezi 36 a 40 lety 34,8 % (8). Ve věku od 41 do 45 let 21,7 % (5) a 46 aţ 50 let 4,3 % (1). 8,6 % (2) respondentů věk neuvedlo. Kněží a animátoři Setkávání kaplanů pro mládež s animátory 64,7 % 23,5 % 11,8 % 1/měsíc 2/měsíc nepravidelně Interval setkávání V další části odpovídali respondenti z řad kaplanů pro mládeţ na otázky svým slovy. 64,7 % (11) kaplanů pro mládeţ uvedlo pravidelné setkávání s animátory 1 měsíčně. 1 za 2 měsíce se setkává 23,5 % (4) kaplanů s animátory. Ostatní kaplani pro mládeţ 11,8 % (2) se setkává s animátory nepravidelně. 11,1 % (2) respondentů uvedlo k pravidelnému setkávání ještě 1 krát a 2 krát polovíkendovku v roce. A 5,6 % (1) respondentů uvedlo, ţe se setkávají i mimo pravidelné setkávání 1 měsíčně, kdyţ organizují nějakou společnou aktivitu. Na otázku Kolik animátorů se účastní animátorských schůzek? odpovídali respondenti z řad kaplanů pro mládeţ různě. Uváděli mnoţství od 1 do 15 animátorů. Z výpočtů průměrů u jednotlivých odpovědí bylo zjištěno, ţe na animátorských schůzkách se v 5 děkanátech 64

65 schází v průměru 5 a méně animátorů. V 7 děkanátech se schází v průměru 6 aţ 10 animátorů a v 5 děkanátech 10 aţ 15 animátorů. V otázce, jak pracují kaplani pro mládeţ s animátory, jaké pouţívají materiály, uvedlo nejvíce respondentů, ţe s animátory pracují na základě osobních zkušeností, animátoři se formují i jinde. 11,1 % (2) kaplanů pro mládeţ uvedlo, ţe s animátory pracují na základě dotazů a zájmu animátorů. 16,7 % (3) uvedlo, ţe schůzky jsou zaměřené především na plánování. 16,7 % (3) pouţívá materiály z ADCM. Z literatury jmenovali Bibli, Youcat, Na cestě k člověku, knihy od P. Jana Balíka, Homilie mládeţi pro WYD nebo vyuţití materiálů na internetu. Dále zde byla uvedena i formace skrz modlitbu nebo adoraci. Činnost animátorů z pohledu kněží Na otázku Co očekávají kněţí od animátorů? odpovídali respondenti svými slovy. Nejvíce kněţí odpovědělo, ţe očekává od animátorů osobní ţivý vztah s Bohem, kterým přitáhnou mladé blíţe k Bohu, do společenství, do církve. Ţe budou růst ve víře a nadšení dělat něco pro druhé. Dále očekávají spolupráci a pomoc při práci s mladými v děkanátu, s jejich pastorací. Také ochotu zapojit se, nabídnout svůj čas, schopnosti a nápady. Ţe budou kreativní, aktivní, schopni samostatné práce, komunikace a bude na spolehnutí. 5,6 % (1) respondentů odpovědělo, ţe budou spojovat kněze, ADCM a mládeţ. A 5,6 % (1) respondentů odpovědělo, ţe neví. Nejvíce respondentů 21% (24) uvedlo, ţe animátoři v jejich děkanátu vedou nějaké společenství, 10,5 % (12) společenství pro mládeţ nad 15 let, 7 % (8) společenství pro děti do 15 let a 3,5 % (4) společenství pro děti de 10 let. Dále 15,8 (18) uvedlo, ţe v jejich 65

66 děkanátu animátoři vedou scholu, pro děti 7,9 % (9) a scholu pro děti a mládeţ 7,9 % (9). Jednodenní akce uvedlo 13,1 % (15), 6 % (7) pro mládeţ, 5,3 % (6) pro děti, 1,8 % (2) pro rodiny. Dále pak 14,9 % (17) uvedlo, ţe se v jejich děkanátu koná tábor, 12,3 % (14) pro děti do 15 let, 2,6 % (3) pro děti do 12 let. Příměstské tábory uvedlo 5,3 % (6), 3,5 % (4) pro děti do 15 let a 1,8 % (2) pro děti do 12 let. Dále 7,9 % (9) víkendové akce pro mládeţ, 5,3 % (6) potáborová setkání, 4,4 % (5) setkávání ministrantů a 7,9 % (9) uvedlo jiné moţnosti. Nejvíce respondentů 17,2 % (11) uvedlo, ţe společně s animátory připravuje mše pro mládeţ, 14,1 % (9) jednodenní akce pro mládeţ a 12,5 % (8) modlitby mládeţe a děkanátní setkání. Dále pak 7,8 % (5) společně organizuje výlety pro mládeţ a tak téţ 7,8 % (5) jednodenní akce pro děti. 4,7 % (3) společně připravuje setkání ministrantů, 3,1 % (2) jednodenní akce pro rodiny, 3,1 % (2) tábor pro děti do 15 let, 1,6 % (1) výlety pro děti. 15,6 % (10) uvedlo jiné moţnosti. 66

67 Závěrečná diskuze Z výsledků průzkumu můţeme říct, ţe se většina animátorů 92,6 % (tj. 155 ze 163 respondentů) nějak vzdělává a formuje, aby mohli svou sluţbu co nejlépe vykonávat. Většina respondentů 89 % (65), jeţ absolvovala animátorský kurz, nebo se jej právě účastní, uvedla, ţe jim kurz pomohl nebo pomáhá v jejich činnosti ve farnosti či děkanátu, ţe je motivoval a inspiroval v jejich sluţbě. Respondenti uvádí v odpovědích, týkající se jejich formace v rámci tohoto kurzu, k otázkám, proč se do kurzu přihlásili moţnost růstu, prohloubení víry apod., nebo v otázce čím je kurz obohatil, uváděli nejčastěji společenství, vědomosti, osobní a duchovní růst, nové zkušenosti. Animátoři se tedy v rámci kurzu rozvíjí v osobnostní, duchovní i praktické oblasti, jak je uvedeno i v teoretické části (viz. kap Vize Animátorského kurzu). Na základě výběrů moţností, které animátoři uvedli v rámci svého vzdělávání, můţeme vidět, ţe se chtějí vzdělávat a většině nestačí jen krátkodobý kurz, jak se dočteme i v teoretické části (viz. kap. 5 Jiné moţnosti formace animátorů). V odpovědích u otázky, jak se o kurzu dozvěděli, kde respondenti uváděli nejvíce kamarády a reference druhých, bylo zjištěno, ţe na rozhodnutí se něčeho zúčastnit, v tomto případě kurzu, má nejvíce vliv osobní kontakt a reference blízkých. Stejně tak i dle odpovědí respondentů, kde někteří, v otázce, co se jim na kuru nelíbilo, uvádí přeplněnost kurzu, můţeme vidět důleţitost individuálního přístupu k člověku, osobního kontaktu. Stejně tak obráceně píší kladně při setkání se s osobním přístupem týmáků a kněţí v centru, na nějţ klade důraz P. Balík. (viz. kap Stálý tým v DCŢM). Dále můţeme z výsledků průzkumu vidět důleţitost osobní zkušenosti při formaci z pohledu animátorů i kaplanů pro mládeţ. Animátoři v jiných moţnostech vzdělávání uváděli osobní zkušenost, učení se v praxi apod. A v otázce, jak pracují kaplani pro mládeţ s animátory, uvádělo nejvíce kněţí vyuţívání osobní zkušenosti při formaci a činnosti s animátory. Dále animátoři ve svých odpovědích, vzhledem k vlivu kurzu a motivace a k jejich činnosti, uváděli často důleţitost společenství vzájemného sdílení pro jejich rozvoj ve vztahu s Bohem a osobnostní růst, inspiraci a motivaci, jak (viz. kap. 2.1 Formace). Dále uváděli moţnost seberealizace jako jejich motivaci i prostor k osobnímu rozvoji, o čemţ se zmiňujeme také v teoretické části (viz. kap Formace a 5. 5 Formace animátorů v rámci SDM a CSM). Očekávaní farnosti od animátorů se pohled animátorů i kněţí shoduje především v očekávání aktivity, zodpovědnosti, spolehlivosti, pastoraci mládeţe, osobní vztah s Bohem, 67

68 nadšení apod. Shoduje se i s cíli a úkoly animátorů v teoretické části (viz. kap. 1.6 Cíle a úkoly animátora). Nebo také s pohledem animátorů na to, jaký by měl animátor být a co k tomu potřebuje. U spolupráce animátorů s kněţími můţeme vidět pozitivní přístup animátorů ke kněţím, se kterými spolupracuje. Nejvíce respondentů 36,9 % (52) uvedlo odpověď Fajn, dobře se s ním spolupracuje a jen 2,1 % (3) uvedlo, ţe má špatnou zkušenost se spolupráci s jedním knězem (špatná komunikace, neshody). Dle průzkumu z odpovědí kaplanů pro mládeţ bylo zjištěno, ţe se v 17 děkanátech z 21 animátoři setkávají se svým kaplanem pro mládeţ, nejčastěji byl uveden interval 1 krát měsíčně 61,1 % (11), dále se 1 za 2 měsíce se setkává 22,2 % (4) animátorů s kaplanem pro mládeţ a 16,7 % (2) se setkává nepravidelně. Průzkumu se účastnilo 17 kaplanů pro mládeţ z 21. Animátorských schůzek se účastní 1 aţ 15 animátorů. Z výpočtu průměrů na základě odpovědí kaplanů pro mládeţ bylo zjištěno, ţe v 7 děkanátech schází v průměru 6 aţ 10 animátorů a v 5 děkanátech 5 a méně animátorů nebo10 aţ 15 animátorů. Z průzkumu činnosti, z pohledu animátorů i kněţí, bylo zjištěno, ţe se nejvíce animátorů zapojuje ve farnosti či děkanátů do 2 a více aktivit. Kněţí nejčastěji uváděli v aktivitě animátorů vedení společenství dětí nebo mládeţe 21% (24). Dále pak 20,2 % (23) uvedlo organizaci letních nebo příměstské táborů pro děti do 15 let. 15,8 (18) uvedlo, ţe animátoři, v jejich děkanátu řídí scholu nebo ministranty. Animátoři uvedli nejčastěji organizaci letních nebo příměstských táborů pro děti do 15 let 38,4 % (134). Vedení společenství se dle výpočtů umístilo aţ na druhém místě s 31,5 % (110) respondentů. 11,2 % (39) animátorů vede scholu nebo ministranty. Dále kněţí i animátoři uváděli jednodenní nebo víkendové akce pro děti nebo mládeţ, které někde připravují i společně. Dále společně připravují modlitby nebo mši pro mládeţ, jednorázové akce pro rodinu někde i tábory pro děti do 15 let. 68

69 Závěr Animátor svou činností přispívá k aktivnímu zapojení mladých ve farnosti, k účasti na pořádaných akcích. V této práci jsme se zabývali činností animátorů a jejich formací, aby skrze ni mohli formovat ostatní. Animátor se podílí na výchově, osobnostní a duchovní formaci mládeţe. Při práci s dětmi si vychovává své následovníky a taktéţ se podílí na jejich formaci a výchově. Animátoři v olomoucké arcidiecézi mají více moţností, jak se mohou formovat, např. Centrum pro mládeţ Olomouc a Salesiánská kongregace pro ně pořádají animátorské kurzy. Animátoři se ale zajímají o svou formaci i jinak, např. četbou literatury, skrze přednášky nebo svou činností ve farnosti a děkanátu. K jejich činnosti je motivuje vnitřní touha dělat něco pro druhé, baví je pracovat s dětmi a mládeţí apod. Animátorský kurz jim pomáhá v jejich osobnostním i duchovním rozvoji. Animátoři jsou aktivní a pracují na své formaci, ať uţ absolvovali kurz, nebo ne, jak jsme mohli zjistit na základě průzkumu uvedeném v praktické části této práce. Během kurzu však někteří animátoři získali mimo jiné odvahu pustit se do nových aktivit, zapojit se ve farnosti, v děkanátu, převzít nějakou sluţbu (vedení scholy, ministrantů apod.). Animátoři spolupracují především s kněţími ve svých farnostech a s kaplany pro mládeţ děkanátu. S kaplany pro mládeţ vytvářejí různé programy pro mládeţ nebo se jinak zapojují ve farnosti či děkanátu. Animátoři také organizují tábory a vedou různá společenství. Svou sluţbu vnímají jako důleţitou, cítí se zodpovědní za to, co dělají a chtějí ji vykonávat naplno s Bohem, který má v jejich ţivotě nepostradatelné místo. Formace i činnost animátorů je velmi důleţitá pro dobrý chod farností i děkanátů, kde animátoři nejvíce působí. Je však důleţitá i pro celou církev a její postavení ve společnosti, v níţ mladí ţijí. Z hlediska psychologie je velmi důleţité, aby lidé poznávali sami sebe, uměli zaujmout správný postoj v obtíţných situacích, vypořádat se s ţivotními problémy, dokázat je řešit. Z pohledu církve má člověk mít odvahu stávat se lepším, dělat vše naplno. Pochopit víru, Boha, nalézt k němu cestu a být svědkem jeho lásky k člověku. Animátoři potřebují mít své místo ve světě, ve farnosti, zaţívat společenství, mít s kým sdílet své touhy a starosti, s kým hledat odpovědi na ţivotní otázky, aby byli schopni se seberealizovat pro druhé, být svědkem víry.

70 Bibliografie Prameny Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 13. Vyd. (4. Opravené vyd.) Česká biblistická společnost, s. ISBN Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny. 1. vyd. Praha: Zvon, s. ISBN Dokumenty II. Vatikánského koncilu. 1. vyd. 603 s. Praha: Zvon, ISBN Katechismus katolické církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN

71 Literatura BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, s. ISBN BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, s. ISBN BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, s. ISBN BOCCARDO, R. Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, (určeno pro vlastní potřebu). BOSCO, T. Don Bosco. Řím: Tip. S.G.S. Istituto Salesiano Pio XI, s. BUBLÍKOVÁ, A. Tisková zpráva. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). Diecézní centra života mládeže I. Sborník o podstatě těchto center a jejich každodenním životě. Sestavil P. Jan Balík. Praha: Sekce pro mládeţ České biskupské konference, s. Dopis delegátům - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). DŘÍMAL, J. Preventivní systém Dona Boska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci s. ISBN Dům Ignáce Stuchlého. Orientační dny: Rozvoj hodnotové orientace žáků pro udržitelný rozvoj: Základní školy. 1. vyd. Fryšták: DIS SKM, s. HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s s. Informace a pokyny pro laické zástupce za děkanáty a kaplany pro mládež - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). Kurz Animátor. Studijní materiály pro účastníky kurzu. ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice, (určeno pro vnitřní potřebu a studijní účely účastníků kurzu Animátor). NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, s. ISBN ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, s. ISBN

72 PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, s. ISBN PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, s. ISBN: PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, s. ISBN SCHMIDBAUER, W. Psychologie: Lexikon základních pojmů. Praha: Naše vojsko, s. ISBN TAVEL. P., Vybrané kapitoly ze sociální psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci s. ISBN VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karoliniu, s. ISBN VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky, s. ISBN: Vize pro Kurz Animátor Vnitřní materiály ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice. (určeno pro vnitřní potřebu). WEST, G. K. Dobrodružství psychologického vývoje. Praha: Portál s. ISBN

73 Elektronické zdroje Revoluce víry. Papež František Rio de Janeiro. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK, s. [online] [cit ] Dostupné z: Oldin, [online] [cit ]. Dostupné z: Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, s.[online] [cit ] Dostupné z: Learning to love. [online] [cit ], Dostupné z: Budoucnost církve, [online] [cit ]. Dostupné z: Rozvoj pedagoga. Vzdělávací moduly. Struktura motivačního procesu. [online] [cit ], Dostupné z: Dům Ignáce Stuchlého SKM [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Arcidiecéze olomoucká [online][cit ]. Dostupné z: Arcidiecézní centrum mládeţe Olomouc [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: Ministranti olomoucké arcidiecéze [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Centrum pro rodinný ţivot [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Salesiáni Dona Boska [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Klub SHM Prostějov [online][cit ]. Dostupné z: Salesiánský klub mládeţe Zlín [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z:

74 Vysokoškolské katolické hnutí [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: Katolická církev v České republice [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z:

75 Seznam zkratek ADCM ADCŢM AMR CSM ČBK DCŢM GS KKC LG MiniFor SADBA Arcidiecézní centrum mládeţe Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe Arcidiecézní ministrantská rada Celostátní setkání mládeţe Česká biskupská konference Diecézní centrum ţivota mládeţe Gaudium et spes Katechismus Katolické církve Lumen gentium Ministrantská formace Salesiánská asociace Dona Boska SDM (WYD) Světové dny mládeţe (World Young Day) SDB SHM SKM VKH Salesiáni Dona Boska Salesiánské hnutí mládeţe Salesiánské kluby mládeţe Vysokoškolské katolické hnutí Všechny zkratky biblických knih jsou převzaty z ekumenického překladu.

76 Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Olomoucká arcidiecéze Dotazník pro animátory Dotazník pro kněţí

77 Příloha 1: Olomoucká arcidiecéze Dostupné z: [cit ]