PROJEKT K POSÍLENÍ ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra primární a preprimární pedagogiky Bc. Pavlína Houserová 2. ročník kombinované navazující magisterské studium obor: Předškolní pedagogika PROJEKT K POSÍLENÍ ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jitka Petrová, Ph.D. Olomouc 2016

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a užila jen uvedených pramenů a literatury. Ve Vsetíně

3 Děkuji PhDr. Jitce Petrové, Ph.D. za odborné vedení, poskytování cenných rad a velmi vstřícný přístup. Děkuji taktéž své rodině za podporu při studiu.

4 Obsah Úvod Vývoj kurikulárních dokumentů Vývoj kurikulárních dokumentů do roku Kurikulární dokumenty po roce Bílá kniha jako strategický dokument Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Školní vzdělávací program Obsahová náplň ŠVP Kritéria souladu RVP PV a ŠVP Předškolní vzdělávání Legislativní vymezení Příprava dítěte na vstup do ZŠ Povinný poslední rok předškolního vzdělávání Základní vzdělávání Legislativní vymezení Zápis k povinné školní docházce Odklad povinné školní docházky Metoda dobrého startu Přípravné třídy Školní zralost a připravenost Školní zralost Školní nezralost Školní připravenost Kritéria školní připravenosti Oblasti školní připravenosti Desatero pro rodiče dětí předškolního věku Analýza SWOT Diagnostické nástroje jako zdroje informací Analýza podmínek školní připravenosti v mateřské škole Vsetín Silné stránky školy Slabé stránky školy... 50

5 5.2.3 Příležitosti Hrozby Závěry vyplývající z vyhodnocení analýzy SWOT Vize Závěr Literatura a použité zdroje Seznam zkratek Seznam příloh Anotace

6 Úvod Téma diplomové práce je vybráno na základě aktuální problematiky týkající se dnešního školství. Vzhledem k tomu, že se vedoucí pracovníci v mateřských školách, ale i běžní pedagogové podílejí na tvorbě závazných dokumentů v rámci podmínek dané mateřské školy, nabízí se otázka, zda je připravenost dětí na povinnou školní docházku v těchto dokumentech obsažena dostatečně, plní tak požadavky Rámcového vzdělávacího programu nebo je opomíjena. Otázka školní připravenosti dětí předškolního věku je zmítána médii, širokou veřejností, rodiči dětí, ale i odborníky. Pohledy pedagogů a rodičů se mnohdy liší, a ne vždy nacházíme jednoznačnou, uspokojující odpověď. Cílem diplomové práce je zaměřit se na problematiku školské reformy, konkrétněji tedy jaké změny nastaly v systému školství a v celkové školské politice. S tím samozřejmě souvisí vznik kurikulárních dokumentů, ať už na státní nebo školní úrovni, jejichž zrod se pokusíme podrobněji popsat. Dále se pokusíme objasnit některé pojmy týkající se školní zralosti a školní připravenosti, blíže specifikovat a popsat konkrétní oblasti, kterých se tyto pojmy týkají. Jistým záměrem práce je zamyslet se nad problematikou odkladů povinné školní docházky, které v poslední době velkou měrou narůstají. Také spolupráce s rodiči je v tomto ohledu bezesporu důležitá a je třeba si v této souvislosti ujasnit jakou roli plní v otázce školní připravenosti rodina a jakou roli zde plní škola, konkrétně tedy škola mateřská. Cílem výzkumu, jehož metodou je analýza školního vzdělávacího programu dané, konkrétní mateřské školy, je zmapovat, zda je oblast přípravy na povinnou školní docházku v něm, obsažena dostatečně, či nikoli. V této souvislosti se však nabízí otázka a zamyšlení nad tím, kde končí hranice bezstarostného dětství, plného her, radosti, objevování, a kde začíná období školních povinností, hodnocení výkonu, soutěživosti. Slouží mateřská škola k tomu k čemu má, nebo se v posledním roce stává přípravnou na vstup do základní školy? 1

7 1 Vývoj kurikulárních dokumentů Vývoj naší společnosti je řadu let provázen různými změnami, týkajících se i vzdělávání. V současnosti, v období informačních technologií, elektronické komunikace a globální ekonomiky, dochází zřejmě k největším změnám ve školství. Nejčastějším vlivem působícím na reformu školství, jsou odborníky uváděny sociální a ekonomické faktory. Tržní ekonomika je ve společnosti tak obrovsky hybnou sílou, která mění obsahy vzdělávání, jež vedou především k formování pracovní síly, která bude schopna uplatnit se na trhu práce. Mezi další faktory určující směr měnícího se školství, jsou faktory společenské a pedagogické. Vychází z nespokojenosti pedagogů, rodičů, teoretiků, kteří se domnívají, že nejsou splňovány jejich představy o rozvoji mladé generace. Tato nespokojenost je tak výrazná, že přetrvává již ze sklonku minulého století až po současnost a projevuje se ve dvou formách. Jednak v reformních aktivitách a ve vzniku alternativních škol a jednak v koncepčních změnách vzdělávání. Pokud jsou faktory změn ve školství pojmenovány jako společenské, znamená to, že vychází od jistých společenských skupin, které touží po školském zdokonalování. To má různou podobu. Může se týkat jak krátkodobých, jednotlivých, místních změn, tak změn celostátního charakteru. Ne vždy se inovace a realizace změn dosáhne tak, jak se předpokládalo. Zavádění změn ve školství je proces složitý, obtížný a stává se, že končívá fiaskem. Změny nelze společnosti nadiktovat. Týkají se financí, angažovanosti všech zúčastněných, tzn. pedagogů, rodičů, managementu, administrativy, dále motivace vedoucí ke změně. A všechny tyto účastníky je obtížné, ne - li nemožné přimět k tomu, aby se chovali, jednali a mysleli jinak, než jsou zvyklí. Hlavním úkolem školské reformy dle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se rozumí zefektivnění a zpřístupnění vzdělávacího procesu. Školská reforma proběhla už v řadě vyspělých zemí a její podstatou ve vzdělávání je zaměřit se na člověka moderní doby, 21. století. Orientuje se na změny v cílech a obsahu vzdělávání, na dostupnost vzdělávání, na zajištění rovného a individuálního přístupu, na celoživotní vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce. Hlavním cílem ve vzdělávání je rozvoj životních dovedností, jako je schopnost učení, řešení problému, komunikace, spolupráce, odpovědnosti, které jsou považovány za klíčové. Vymezení pojmu kurikulum Kurikulum je stěžejní pojem evropské i české pedagogiky, který se u nás užívá od roku Pod pojmem "kurikulum" je označován souhrn dokumentů a materiálů vymezujících cíle, 2

8 obsah a podmínky vzdělávání, instituce a nástroje, kterými se vzdělávání realizuje a způsoby hodnocení 1." V českých zemích bývá pojem kurikulum používáno ve spojení "curriculum vitae" - běh života. Stále však to není pojem úplně běžný, který by měl své jasné vymezení. V předškolní výchově se používá ve smyslu vzdělávacího programu. V publikaci Jaro v mateřské škole definuje Eva Opravilová tento pojem jako pohyb určitým směrem, po určité cestě, k určitému cíli. Jako pohyb, který doprovází dítě" Vývoj kurikulárních dokumentů do roku 1989 Pokud bychom se měli zaměřit na vývoj kurikulárních dokumentů v předškolní výchově, je patrné, že již od prvopočátku měla předškolní pedagogika jasnou vizi, kterou se snažila uskutečnit. Na vývoj pedagogického myšlení mělo vliv celospolečenské dění a pokusy o tvorbu vlastního předškolního kurikula byly zřetelné již v historii. Prvním uceleným programem představujícím prvopočátky kurikulárního dokumentu je Informatorium školy mateřské od J. A. Komenského. To jasně obsahovalo cíle, obsah, i způsoby výchovy a vzdělávání. Sice prvoplánovaně pouze pro rodinu, ovšem nadčasové myšlenky lze pojmout i do oblasti institucionálního vzdělávání. Od sociálních programů k systematickému vzdělávání Přelom 18. a 19. století představuje průlom v tvorbě kurikula, které je spojeno se vznikem předškolních institucí. Původně čistě sociální smysl opatroven, dětských zahrádek a mateřských školek, začíná uplatňovat i prvky výchovné. Důsledkem je taktéž francouzský a anglický vzor v čele s představiteli Oberlinem a Owenem. V opatrovně Praze Na Hrádku, jejímž zakladatelem byl J. V. Svoboda, vzniká ucelený a propracovaný program Školka, který kladl důraz na mravní výchovu, poučení o okolním světě, počáteční psaní a čtení. Byl doplněn metodickými pokyny a poznámkami" 3." Dětské zahrádky a školky kladly velký důraz na funkci výchovnou a natolik významnou, že byly považovány za součást školského systému s povinnou předškolní docházkou. Školský zákon z roku 1869 o povinné školní docházce a povinnosti obcí zřizovat školy, představoval mezník ve vzniku kurikulárních dokumentů. Dle tohoto zákona by měly mateřské školy doplňovat a podporovat rodinnou výchovu, připravovat na školu a děti rozvíjet 1 Zormanová, L. Obecná didaktika 2014 str Bečvářová, Z. Současná mateřská škola a její řízení 2003 str Tamtéž str.11 3

9 po stránce tělesné, smyslové a duševní. K tomu by měly sloužit prostředky jako je hra, zaměstnání, pozorování, lehká práce. Veškeré formy a metody se podrobují zákazu ve způsobu školního vyučování. Přestože bylo vyloučeno čtení a psaní z obsahu kurikula, důraz byl kladen na prvopočáteční vzdělávání, které mělo stále a převážně školský charakter. Reformní pojetí předškolního kurikula Tzv. hnutí za novou výchovu usiluje o zásadní změnu ve výchově a v pojetí předškolního kurikula. Zaměřuje se především na osobnost dítěte a na její rozvoj s důrazem na přirozenou výchovu jedince. Reformní hnutí je spojováno se jmény jako je americký filozof J. Dewey, E. Keyové nebo italské lékařky M. Montessori. V oblasti české předškolní výchovy stojí za zmínku dvě nejznámější osobnosti a to Ida Jarníková a Anna Sussová. Pátý sjezd Spolku pro zájmy škol mateřských prosadil v Návrhu zákona pro školy mateřské nutnost respektovat dětské potřeby a vyloučit z mateřských škol školské způsoby práce. Za klíčové dokumenty při tvorbě předškolního kurikula lze považovat díla od Idy Jarníkové zejména tedy Osnovy pro mateřské školy, Index pomůcek a Výchovný program mateřských škol s podtitulem Přehled výchovných prostředků a jak jich užívat ve výchově malých dětí. Tento program byl velmi významný po stránce jak metodické, tak i teoretické a praktické. Je zaměřen na tvořivou stránku učitelky, nutí ji přemýšlet a ne jen slepě kopírovat co je již dáno. Její obsah je členěn následovně: Předmluva. Cíl výchovy, prostředky a vlivy. Výzkum dítěte. Péče o zdraví. Dětský tělocvik. Dítě a příroda. Dětské hry a hračky. Dětská zaměstnání. Zábavy. Výcvik smyslů. 4

10 Cvičení výslovnosti a řeči Říkadla a básně. Vyprávění v dětské světnici. Otázky. Hádanky. Výchovné programy a systémy. Mravní rozvoj. Závěr. Literatura. I přes veškeré snahy dostat mateřské školy do školské soustavy, jsou stále zařízením sociální péče, i když typově se přibližují k veřejné, školské, výchovné instituci. Za kurikulární dokumenty jsou považovány Modelové výchovné osnovy pro mateřské školy hlavního města Prahy a Návrh pracovního plánu pro mateřské školy. V roce 1945 vchází v platnost pod vlivem reformy Prozatímní pracovní program pro mateřské školy. Ideově a školsky orientované osnovy Humanistické a demokratické smýšlení začínalo být v následujícím období postupně opouštěno. I když byly mateřské školy zařazeny v zákoně č. 95/1948 do školské soustavy, období reformních snah a hnutí pomalu doznívalo. Svůj podíl na tom nesla společenská a politická situace, která pod vlivem sovětských teorií vnášela do školství úřední normativy. Situace se týkala jak škol, tak předškolních institucí. Pojetí výchovy, jejíž cíl nespočíval v rozvoji samostatné osobnosti, ale ve formování v uvědomělého občana oddaného socialismu," 4 obsahoval v roce 1948 Pracovní program pro mateřské školy a vyučování. Obsahově podobný byl následující kurikulární dokument Prozatímní osnovy pro mateřské školy, který byl závazný pro všechny mateřské školy. Je rozdělen do jednotlivých výchovných složek, tělesné, rozumové, mravní a estetické. Bylo dáno pevné režimové uspořádání i formy práce, které však omezovalo a nerespektovalo přirozené dětské potřeby. Důraz byl kladen na zvýšenou pozornost a přípravu na vyučování. Následující Osnovy pro mateřské školy z roku 1955 rozpracovávaly podrobněji osnovy předchozí. 4 Zormanová, L. Obecná didaktika 2014 str. 12 5

11 Obsahovaly: Úvodní poznámky Mravní výchovu Hru Tělesnou výchovu Mateřský jazyk a rozvíjení poznání Výtvarnou výchovu Hudební výchovu Spolupráci mateřské školy a rodiny Konečně ve druhé polovině 20. století začínaly původní ideologické tendence slábnout. Důraz začal být kladen na věkové zvláštnosti a průběžnou výchovnou práci. Jednalo se o dokumenty z roku 1958 Pokusné osnovy pro mateřské školy s příručkou Rok v mateřské škole a Osnovy výchovné práce pro mateřské školy. Roku 1963 vznikly Osnovy výchovné práce pro jesle a mateřské školy, které sice myšlenkově stále odpovídaly ideologii ve smyslu výchovy dorůstajícího pokolení komunistické společnosti" 5, obsahově se také ztotožňovaly s osnovami předchozími, oproti tomu však doporučovaly přizpůsobovat výchovu zvláštnostem dětí jak vývojovým, tak individuálním. Program výchovné práce V následujících etapách končí období osnov a začíná éra programů. Roku 1967 se kurikulum začíná týkat mimo mateřských škol i jeslí. Avšak s tím rozdílem, že pro mateřské školy je závazné, pro jesle pouze doporučující. Vlivem začlenění jeslí do výchovného programu, se tato oblast netýká pouze rezortu školství, ale také rezortu zdravotnictví. Účast lékařů na scénu se jevilo jako velmi přínosné, neboť vnesli do kurikula nejen poznatky medicínské, ale i diagnostické. Program výchovné práce v jeslích a mateřských školách vychází z věkových a vývojových norem. Obsah je rozpracován pro dvě skupiny dětí v jeslích a tři skupiny dětí v mateřské škole. Tomu pak odpovídá přiměřená náplň činností. Také jsou formulovány požadavky na učitelku, ale i požadavky na děti. Problémem se však jeví, pro koho je samotné kurikulum závazné, pro učitelku nebo pro dítě? Tyto otázky se prolínají napříč dalších etap vývoje kurikula. 5 Zormanova, L. Obecná didaktika 2014 str. 13 6

12 Tento daný dokument byl postupem času, konkrétně ještě stále v roce 1967 doplněn o Metodiku výchovné práce v jeslích a mateřských školách. jeho pozitivem byla volnost a určité uvolnění, které bylo dáno jak učitelkám, tak i dětem, dále oslabení společenských norem a posílení orientace na přirozený vývoj dítěte. V roce 1973 pokračuje vývoj kurikula v podobě Pokusných osnov pro mateřské školy, které jsou projevem sjednocení výchovně vzdělávacího systému a jsou zaměřeny na přípravu dětí do školy a na školní práci. Cílem byla větší návaznost na základní školu, k čemuž mělo sloužit zařazení dvou dopoledních zaměstnání, připravující děti na vyučovací hodiny. Pro děti, které nebylo možno umístit poslední rok před nástupem k povinné školní docházce do mateřské školy, byla zřizována přípravná oddělení. V podstatě definitivní podobu kurikula představovala druhá verze Programu výchovné práce pro jesle a mateřské školy z roku 1978 doplněná Metodikou výchovné práce v předškolních zařízeních, I. - jesle, II. - mateřské školy z roku Zde bylo předškolní výchově uloženo skloubit dohromady dva podstatné požadavky. A to výchovu v podobě ideologické působení s respektováním věkových a individuálních potřeb při přípravě dítěte na vstup do školy. V tomto programu se uplatňuje snaha o působení instituce na rodinu dítěte. Obsahy jsou pojaty odlišně pro jesle a mateřskou školu, kdy v jeslích se uplatňuje princip respektování vývoje dítěte a jeho individuálních zvláštností. V mateřské škole jsou úkoly rozpracovány v podobě tabulek pro učitelku a pro dítě. Pozornost je věnována také psychohygieně a dětem nemocným, opožděným a s lehkými dysfunkcemi. Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy z roku 1984 je podobně strukturovaný jako program předešlý. Respektuje zásady psychohygieny, volné hry, pohybu,individuálního přístupu. je zaměřen na adaptaci, zátěž i motivaci. Cíl je zaměřen směrem předlistopadových společenských změn k formování občana socialistického státu a na úspěšný vstup do základního vzdělávání. Postupně byl program doplňován metodickými příručkami, které sloužily jako inspirace pro učitelky. Ty však nedokázaly pracovat s volností, která jim byla nabídnuta a tak jim byly předloženy Časově tematické plány, které i když situaci zjednodušovaly, byly značně zpátečnické. 1.2 Kurikulární dokumenty po roce 1989 Původní školsky orientované kurikulární cíle, začaly být vlivem školské reformy a měnící se společnosti formulovány a nahrazovány požadavky zabezpečit uspokojování přirozených potřeb dítěte a rozvoj osobnosti, ve spolupráci s rodinou a návaznosti na ni. Zdůrazňuje se 7

13 právo jedince na výchovu a vzdělání ve smyslu zdravého tělesného, psychického a sociálního vývoje dítěte a vytváření optimálních podmínek pro jeho individuální osobnostní rozvoj s tím, že předškolní výchova přispívá ke zvýšení sociálně - kulturní péče o děti a vytváří základní předpoklady pro jejich pozdější vzdělávání." 6 Programy výchovné práce přestaly být pro jesle a mateřské školy závazné a byly urychleně nahrazeny pro přechodné období náhradním oficiálním materiálem vydaným ministerstvem školství. Ten však mnohé školy ve své práci téměř nevyužívaly, vedle toho však začaly vznikat různé plány, projekty, programy, které se v mateřských školách velmi různily. Odpovědnost za plnění a volbu metod a prostředků v jednotlivých programech plně přebírá vedení, čili ředitelky mateřských škol. Předškolní vzdělávání se postupně mění z předmětového modelu na model osobnostní, který se stává hlavním východiskem pojetí předškolního vzdělávání. Hlavní propagátorkou humanisticky orientovaného modelu koncipovaného v rámci projektu MŠMT z roku 1993, byla doc. PhDr. Eva Opravilová, Csc. Model je charakterizován svou orientací na dítě a dětství, otevřeným vztahem k rodině a k počátečnímu vzdělávání, principem alternativnosti a individualizace a důrazem na situační učení, rozvoj komunikace, samostatnost dítěte a jeho tvořivou aktivitu". 7 Celková změna v pojetí předškolní výchovy a vzdělávání si vyžádala také změny v organizaci mateřských škol. Snížily se počty dětí, režimové uspořádání plynulo z potřeb dětí, programy byly více rozvolněné a otevřené veřejnosti a zejména rodičům, kteří dostali větší možnosti aktivně se na jejich tvorbě podílet, vznikaly heterogenní třídy, integrovaly se děti se speciálními vzdělávacími potřebami, organizační formy se uplatňovaly více individuální a skupinové. Vzniká i mnoho nadstandartních aktivit, nad rámec běžných činností v mateřských školách, jako je logopedie, plavání, různé kroužky, cizí jazyky, atd. V důsledku možností mateřských škol pracovat dle vlastních programů, které vykazovaly, jak již bylo řečeno různou variabilitu, byla vyvolána potřeba vzniku závazného kurikulárního dokumentu, který by určoval pravidla práce mateřských škol. Ty totiž mnohdy nedodržovaly původní myšlenky a nevycházely z konkrétních podmínek školy, možností a potřeb dětí. Roku 2001 byla dokončena tvorba Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání 6 Bečvářová, Z. Současná mateřská škola a její řízení 2003 str Tamtéž str. 17 8

14 1.3 Bílá kniha jako strategický dokument Kurikulární dokumenty vycházejí ze strategických dokumentů, mezi které patří Národní program rozvoje vzdělávání, tedy Bílá kniha. Ve státech evropské unie je Bílých knih, anglicky white paper, hned několik. Obecně se zaměřují na konkrétní společenský problém jakožto výsledek diskuzí několika odborníků a mívá většinou doporučující charakter. Bílá kniha, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice byl vytvořen Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy v roce Jeho obsahem je hlavní strategie ve všech oblastech vzdělávání, které plynou z analýzy našeho školství. Bílá kniha je tedy strategický dokument na státní úrovni řešící otázky vzdělávací politiky v České republice, a z nich plynoucí organizační a legislativní opatření a rozvojové programy. Dokument se týká východisek a předpokladů rozvoje celé vzdělávací soustavy, stanovuje cíle pro zlepšení českého školství v České republice." 8 Řeší také otázky specifické pro jednotlivé druhy a stupně škol. V jednotlivých kapitolách dokumentů se pojednává o východiscích obecných cílů výchovy a vzdělávání, o principech vzdělávací politiky, plynoucích ze společenských změn a trendů ve vývoji vzdělávání dalších vyspělých evropských států i zemí celého světa. Je zde popisováno zavádění legislativních podmínek pro financování a celkové řízení vzdělávací soustavy v důsledku reformních změn ve veřejné správě. Důležitá je zde taktéž prognóza vývoje vzdělávací soustavy vycházející z kvantitativních ukazatelů a z demografických projekcí a dle vládních cílů. Vzhledem k tomu, že vzdělávací politika v ČR je silně mezinárodně ovlivňována, záměry odpovídají mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání. Dokument lze rozdělit do několika částí, které vychází ze tří hlavních stupňů vzdělávání., a to i přesto, že původně vychází z uceleného konceptu. Předškolní, základní, střední vzdělávání. Vzdělávací instituce terciární úrovně. Vzdělávání dospělých osob. My se budeme následovně zabývat oblastí první, jinak řečeno regionálním školstvím, které obsahuje vzdělávání předškolní, základní a střední, a je předmětem školského zákona. 8 Zormanová L. Obecná didaktika 2014 str. 70 9

15 Zásadní společenské otázky regionálního školství: 1. Kurikulární politika, stanovení cílů a obsahu vzdělávání. 2. Evaluace, systematické hodnocení kvality vzdělávání, vytvoření evaluačního systému pro všechny úrovně správy a řízení. 3. Výsledky vzdělávání na základě dosažených vědomostí a dovedností žáků prostřednictvím zkoušek, diagnostických postupů. Vybudování monitorování výsledků, hodnocení vývoje osobnosti a profesní orientace žáků. 4. Procesní změny uvnitř autonomních škol. 5. Pedagogičtí pracovníci a podpora jejich profesního postavení, zvyšování kvality přípravného vzdělávání, kariérní růst, osobní rozvoj a spolupráce. Zvýšení platů ve školství. 6. Zdravotně a sociálně znevýhodněni jedinci, taktéž mimořádně nadaní jedinci. Dalším z cílů, které tento dokument obsahuje je orientace na budoucnost žáků po ukončení vzdělávání. A to zejména neuplatnění na trhu práce nejen doma, ale také v zahraničí především v Evropě. Je třeba, aby žákům a studentům bylo poskytováno vzdělání v dostatečné úrovni v oborech, které pracovní trh upřednostňuje. Nepostradatelné v tomto smyslu je kritické myšlení, orientace v informačních a komunikačních technologiích, schopnost umět vyhledat dostatek informací. Taktéž je důraz kladen na celoživotní vzdělávání, které je v Bílé knize důrazně zmiňováno několikrát. V dalších částech dokumentu je zřetel brán na mimoškolní aktivity a volný čas dětí a mládeže, a v dalším sektor se Bílá kniha zaměřuje na terciární, vysokoškolské vzdělávání, které se opírá o samostatnou právní normu, a to zákon o vysokých školách. Bílá kniha tedy představuje otevřený dokument, který je možné dle vývoje společnosti a přicházejících změn neustále doplňovat, aktualizovat a obnovovat. Konkrétní cíle a vize jsou přeneseny do příslušných právních norem, konkrétně tedy do školského zákona, zákona o pedagogických pracovnících atd. Dle MŠMT představuje Národní program rozvoje vzdělávání zlepšení celkového stavu českého školství a to prostřednictvím Dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a rozvoje výchovně- vzdělávací soustavy. 1.4 Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program by měl být základním pedagogickým dokumentem, který vymezuje státem stanovený povinný rámec vzdělávání pro každý obor vzdělání v oblasti 10

16 základního a středního vzdělávání a dále pro předškolní, základní umělecké, jazykové vzdělávání v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky zřízených krajem a pomaturitní odborné studium" 9 Rámcové vzdělávací programy představují pro naše školství závazný kurikulární dokument, jež se dělí dle jednotlivých etap vzdělávání a vymezuje pro tyto etapy závazné rámce. Rámcové vzdělávací programy v České republice podle typu vzdělávání RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. RVP ZV - LMP - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. RVP GV - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. RVP SOV - Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání. RVP ZUV - Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání. RVP JŠ - Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání postrádalo několik let vzdělávací dokument, který by navazoval na historické tradice, pohotově reagoval na společenské změny, respektoval specifika předškolního vzdělávání a zároveň odpovídal požadavkům na vzdělávání v zemích EU. Vzhledem ke školské politice našeho státu, která si za dlouhodobý záměr stanovila zvyšování kvality v českém školství, by rámcové vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání, měly zvýšit efektivitu pedagogické práce a to nejen v praxi, ale i v řídícím procesu. V květnu roku 2001 byl tedy veřejnosti představen RVP PV, který vznikl pod vedením Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, v čele s PhDr. Kateřinou Smolíkovou. jsou v něm prezentovány cíle, obsah a podmínky předškolního vzdělávání. V roce 2004 byla původní verze z roku 2001 aktualizována a poznatky získané během tříleté praxe užívání RVP PV byly využity pro zpřesnění stránky obsahové i pojmové. 9 Bečvářová Z. Současná mateřská škola a její řízení 2003 str

17 RVP PV je v příslušné právní normě základním, platným pedagogickým dokumentem, který určuje koncepci a směr předškolního vzdělávání a uznává mateřskou školu jako vzdělávací instituci ve školské soustavě, pro niž platí podobná pravidla jako pro vzdělávání v jiných úrovních. Stanovuje pravidla předškolního vzdělávání, která je potřeba dodržovat, avšak na druhou stranu taktéž svobodu, jež byla škole udělena. V RVP PV jsou vymezena taktéž kriteria pro hodnocení průběhu i výsledků vzdělávání. Prostřednictvím RVP PV by měly být u dítěte položeny základy a předpoklady pro následující povinné základní i celoživotní vzdělávání. RVP PV není typickým programem, podle nějž lze děti "učit". Je pouze základem, který slouží jednotlivým školám k vytvoření školního vzdělávacího programu dle podmínek a možností jednotlivých škol. 12

18 Schéma1: Systém vzdělávacích cílů v RVP PV Obecné záměry vzdělávání jsou vyjádřeny pomocí rámcových cílů, výstupy pak v podobě klíčových kompetencí. Rámcové cíle se promítají do pěti vzdělávacích oblastí, a získávají tak podobu cílů dílčích. Jejich průběžné naplňování směřuje k dosahování dílčích kompetencí, které jsou základem pro postupné získávání kompetencí klíčových." 10 Rámcové cíle 1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. Osvojení hodnot 3. Získání osobnostních postojů I. Klíčové kompetence 1. kompetence k učení 2. kompetence k řešení problémů 3. kompetence komunikační 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnostní a občanské Dílčí cíle 1. biologické 2. psychologické 3. interpersonální 4. sociálně-kulturní 5. environmentální Dílčí výstupy 1. biologické 2. psychologické 3. interpersonální 4. sociálně-kulturní 5. environmentální RVP PV je koncipován do 12 kapitol. I. V úvodu se zabývá vymezením RVP PV v systému kurikulárních dokumentů, jeho platnost a hlavní principy. II. Následující kapitola specifikuje předškolní vzdělávání, jeho odbornost a všechny náležitosti, které je třeba při práci s dětmi dodržovat. 10 Smolíková, K. a kol. RVP PV 2004 str. 8 13

19 III. Dále jsou zde představeny rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání a to vzhledem k dalšímu, celoživotnímu vzdělávání. Představme si tedy systém vzdělávacích cílů, jak jsou prezentovány v RVP PV. IV. Obsah předškolního vzdělávání představuje propojený celek, který slouží k naplňování vzdělávacích záměrů a k dosahování vzdělávacích cílů. Obsah je rozčleněn do několika oblastí, které pojímají celistvě dětskou osobnost a její začlenění do společnosti. V. Pátá kapitola blíže popisuje jednotlivé vzdělávací oblasti, z nichž každá v sobě zahrnuje dílčí cíle, vzdělávací nabídku, očekávané výstupy a popřípadě i rizika, která je třeba brát při výchovně vzdělávací činnosti v potaz. Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět VI. V této kapitole je blíže pedagogovi vysvětleno, jakým způsobem a v jaké podobě předkládá dětem vzdělávací nabídku. Jedná se konkrétně o integrované bloky, které by měly být průřezové všemi vzdělávacími oblastmi, mohou mít podobu tematických celků, programů, projektů a měly by vycházet z přirozených potřeb dětí a ze zkušeností dětem blízkých. VII. Podmínky věcné, sociální, organizační, podmínky spolupráce s dalšími partnery, zejména rodiči jsou definovány v této, sedmé kapitole. VIII. RVP PV vychází z individuálních potřeb a možností dítěte, tudíž v této kapitole jsou stanoveny podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a pro vzdělávání dětí mimořádně nadaných. IX. Autoevaluace mateřské školy a hodnocení dětí jako nezbytná a samozřejmá součást práce mateřské školy. Průběžné a systematické vyhodnocování vlastní pedagogické práce a to jak na úrovni školy, či třídy přináší pedagogům důležitou zpětnou vazbu vypovídající o správnosti zvolených postupů v podmínkách velké svobody a samostatnosti, které mateřské školy mají. X. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu, dále jen ŠVP, jsou popsány v desáté kapitole. Vzhledem k tomu, že ŠVP je tvořen v souladu s RVP PV a vychází z 14

20 XI. XII. konkrétních podmínek školy, měl by obsahovat také povinné údaje, které jsou blíže v této kapitole specifikovány. Přestože je ŠVP dokument jedinečný odpovídající konkrétní mateřské škole, měl by odpovídat určitým kriteriím, či nárokům, které jsou popsány v této kapitole. V poslední kapitole jsou uvedeny povinnosti předškolního pedagoga, jeho způsoby vedení vzdělávání dětí, odborné činnosti a mimo jiné také vztah k rodičům dětí. V závěru RVP PV je slovníček pojmů, se kterými se odborníci, především pedagogové při tvorbě ŠVP mohou setkat. 1.5 Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program představuje pro práci školy základní pedagogický dokument výchovně vzdělávací práce. Je třeba jej chápat v úzké návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který poskytuje rámcová pravidla pro vzdělávání dětí předškolního věku. Školní vzdělávací program je jedinečný stěžejní pedagogický dokument každé mateřské školy, a to jak svým obsahem, formou, tak i způsobem zpracování. ŠVP je povinným dokumentem pro všechny pedagogy i další zaměstnance školy a je v podstatě vizitkou každé školy. Jde o významný dokument, kterým škola deklaruje svou identitu, hodnotovou orientaci - filozofii a strategii, formální a metodické priority své práce, poskytuje úplné a přehledné informace o poskytovaném vzdělávání a jeho kvalitě." 11 Jedná se o otevřený dokument, který pohotově reaguje na měnící se podmínky a přizpůsobuje se situaci. Za vytvoření ŠVP odpovídá dle Školského zákona ředitel školy, který je taktéž povinen jej projednat se zřizovatelem. Se ŠVP by měli být dostatečně seznámení i rodiče dětí, popřípadě by s nimi měl být projednán. Rodiče dětí se dle RVP PV mohou podílet na dění mateřské školy a v případě zájmu se mohou svými podněty spolupodílet na tvorbě, plánování programu mateřské školy. Z toho vyplývá, že Školní vzdělávací program je dokument veřejný, a to nejen pro kontrolní orgány, ale i pro širokou laickou veřejnost v čele s rodiči dětí. Proto je také nezbytné, aby byl umístěn v mateřské škole na viditelném přístupném místě. Na tvorbě ŠVP je nezbytná taktéž týmová spolupráce se všemi zaměstnanci školy, ale také se samotnými dětmi, což vede k jisté sounáležitosti s pojetím práce a pravidly činnosti školy. Sdílení stejné filozofie všemi, jež se na tvorbě školního vzdělávacího programu podílí, je nezbytné pro úspěšnou a kvalitní výchovně vzdělávací cestu dětí. 11 Bečvářová, Z. Současná mateřská škola a její řízení 2003 str.57 15

21 1.5.1 Obsahová náplň ŠVP Dle RVP PV i školského zákona by měl ŠVP obsahovat následující informace. Není nutné řídit se doporučenou strukturou, uspořádání informací může být libovolné. Identifikační údaje školy. Obecnou charakteristiku školy. Podmínky pro vzdělávání. Organizace vzdělávání. Charakteristiku programu. Vzdělávací obsah. Systém evaluace. 1. Identifikační údaje V této kapitole se čtenář seznamuje se základními identifikačními údaji dané školy jako je její název, úplná adresa, telefon, školní jídelna, webové stránky, elektronická adresa, zřizovatel školy, jméno ředitele a jeho zástupce, právní formu objektu, bankovní spojení, IČO, zápis do rejstříku školy, typ školy, odloučená pracoviště, kapacita školy, provozní doba, počty pedagogických pracovníků i provozních pracovníků, osoba odpovědná za tvorbu ŠVP. 2. Obecná charakteristika školy Informace v této kapitole by měly být rodičům poskytnuty v takové podobě, aby získaly alespoň základní představu o škole. Charakteristika je určitou prezentací školy, která popisuje lokalitu školy, charakter budovy, charakter školní zahrady, velikost školy, počet tříd, popřípadě i historii školy. Důležité jsou pro rodiče taktéž informace týkající se šklního stravování. 3. Podmínky vzdělávání Podmínky vzdělávání jsou členěny do sedmi oblastí, stejně jako v RVP PV. Neměly by se však zcela shodovat, ale v ŠVP by měly vycházet ze současného stavu v porovnání s podmínkami v RVP PV, kde odrážejí ideál a ne realitu. Materiální podmínky. Životospráva. Psychohygienické podmínky. 16

22 Organizace. Řízení mateřské školy. Personální zajištění. Spoluúčast rodičů. V té nejlepší kvalitě jsou tyto podmínky popsány pouze v RVP PV. Ve ŠVP PV jde v podstatě o popis aktuální úrovně kvality konkrétních vzdělávacích podmínek který je výsledkem předcházející analýzy. Tzn., že by měly být všechny vzdělávací podmínky MŠ porovnány s ideálním stavem, a to podle konkrétních kritérií uvedených v RVP PV" 12. Popisovat by se měla nejen kvalita vzdělávacích podmínek, ale i plánované zlepšování či úpravy. 4. Organizace vzdělávání V této části ŠVP PV se dovídáme o vnitřním uspořádání školy. Velmi důležitou a nezbytnou součástí jsou informace o kritériích, podle kterých jsou děti do mateřské školy přijímány. Stanovení kritérií pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání do dané mateřské školy si stanovuje ředitelka mateřské školy po dohodě se zřizovatelem. Kritéria vyplývají ze Školského zákona, např. 34 odst. 4, kdy se k předškolnímu vzdělávání přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky." 13 Dále se seznamujeme s charakteristikou jednotlivých tříd, např. z hlediska věku dětí, jejich počtu a dalších třídních specifik. 5. Charakteristika vzdělávacího programu Zde je třeba co nejvýstižněji popsat hlavní myšlenku, zaměření, specifika ŠVP. Vhodné je program svým způsobem nějak profilovat a tento profil pak prolínat celým Školním vzdělávacím programem jak v cílech, podmínkách i v hodnocení. 6. Vzdělávací obsah Jednou z nejdůležitějších částí školního vzdělávacího programu je konkretizovaná vzdělávací nabídka. Ta je v rámci předškolního vzdělávání koncipována do integrovaných bloků. Rozpracování integrovaných bloků už záleží na dané mateřské škole, a to v závislosti na jejím způsobu práce. Vypsat pouhé názvy bloků však nestačí, je třeba je i v ŠVP blíže specifikovat. 12 Bečvářová, Z., Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy 2010 str Tamtéž str.50 17

23 Jejich obsah může být obecný, na úrovni třídní, tzn. v třídním vzdělávacím program by měl být již více konkretizovaný. Název integrovaného bloku v sobě obsahuje podstatu předškolního vzdělávání. To totiž neprobíhá v rámci izolovaných složek, ale dochází k propojení všech vzdělávacích oblastí. Integrovaný blok prochází všemi vzdělávacími oblastmi RVP PV. Obsahuje cíle a záměry celého bloku, doplňuje se dílčími cíli jednotlivých oblastí, vzdělávací nabídkou, která vede ke stanoveným cílům. Na třídní úrovni je pak pedagogem rozpracován do konkrétních činností, které odpovídají potřebám a možnostem dětí. Na školní úrovni by měl každý integrovaný blok s konkrétním názvem obsahovat záměr vyjádřený vlastními slovy, který by měl vyjadřovat všechny tři rámcové cíle. Dále vzdělávací cíle, které by měly být integrovaně popsány ze všech vzdělávacích oblastí, obecně popsanou vzdělávací nabídku. Očekávané výstupy, tzn. to, co dítě zpravidla na konci integrovaného bloku zvládne, obsaženy být mohou, ale nemusí. Vhodnější je se očekávanými výstupy zabývat spíše na úrovni třídní. Co se týká klíčových kompetencí, tak pokud jsou plněny cíle dílčí, nemusí se pedagogové obávat nenaplnění klíčových kompetencí. Dílčí cíle logicky vedou k naplnění klíčových kompetencí. 7. Evaluační systém Každý školní vzdělávací program musí obsahovat plán evaluace. Pedagogická evaluace je dle Průchy zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, efektivnost vzdělávací soustavy." 14 Definice dle Benneta a kol., popisuje evaluaci jako systematické shromažďování a analýzu informací podle určitých kritérií za účelem dalšího rozhodování". 15 V ŠVP je popsán evaluační a hodnotící systém v rámci mateřské školy. Měl by obsahovat předmět, prostředky, časový plán, odpovědnost pedagoga a další pravidla. 8. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Pro případ, že budou v mateřské škole umístěny děti se speciálními vzdělávacími potřebami, je třeba konkretizovat podmínky, jejich splněním zabezpečíme kvalitní vzdělávání těchto dětí. Např. u dětí s narušenou komunikační schopností jsou podmínky vzdělávání splněny, pokud je zabezpečena individuální logopedická intervence, snížený počet dětí ve třídě a zajištěná spolupráce s odborníky a rodiči dítěte. Prováděcím předpisem zabývajícím se vzděláváním 14 Průcha, J. Walterová, E. Mareš, J Pedagogický slovník 1995 str

24 dětí se SVP je vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění pozdějších předpisů Kritéria souladu RVP PV a ŠVP I když je školní vzdělávací program dokument jedinečný, vztahující se ke konkrétní mateřské škole, je vyhovující pouze tehdy, splňuje-li určité nároky vycházející z RVP PV, kterými jsou: Respektuje zásady pro tvorbu ŠVP PV vyjádřené v RVP PV. Respektuje vzdělávací podmínky vycházející z RVP PV. Poskytuje celkový obraz o dané mateřské škole, jejich způsobech, formách a o vzdělávání. Vychází z podmínek konkrétní mateřské školy. Vypovídá o promyšlenosti a integrovanosti práce. Rozvíjí u pedagoga pedagogický styl a odpovídá integrovanému vzdělávání. Obsahuje propracovaný evaluační systém, součástí je taktéž průběžné vyhodnocování. Vzdělávací obsah vede k dosahování vzdělávacích cílů. Pedagogy vede k tvořivosti a individualizaci vzdělávání. Je srozumitelný. Obsahuje pravidla chování. Využívá spolupráce s partnery školy. Je to otevřený dokument. 19

25 2 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání se uskutečňuje prostřednictvím mateřských škol, které dle platné legislativy představují druh školy, tudíž se řídí podobnými pravidly jako školy ostatní. K předškolnímu vzdělávání jsou přijímány děti zpravidla od 3-7 let, přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. 2.1 Legislativní vymezení Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro další vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 16 " Předškolní vzdělávání je součástí zákona č. 561/2005, Školský zákon, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je řízeno a koordinováno ministerstvem školství a představuje tak počáteční stupeň vzdělávání. Předškolní vzdělávání koncepčně odpovídá ostatním stupňů vzdělávání a sdílí s nimi i společné cíle, orientuje se k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání, umožňující mu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti znalostí. 17 ". Cílem předškolního vzdělávání je doplnit rodinnou výchovu a s její pomocí dítěti nabídnout podnětné prostředí vedoucí k rozvoji poznání a učení. Mělo by poskytovat odbornou péči a usilovat o to, aby byly u dítěte položeny smysluplné, odborné a lidské základy provázené radostí a pohodou, vedoucí ke vstupu do života a dalšího stupně vzdělávání s co nejvyšší mírou podpory individuálních možností každého dítěte. Dalším důležitým úkolem předškolního vzdělávání je podporovat u dítěte jeho tělesný, psychický a sociální rozvoj, učit ho žít ve společnosti a osvojovat si všeobecně uznávané hodnoty a normy. 16 Zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 17 Smolíková, K. a kol. RVP PV, 2004 str. 5 20

26 Vzhledem k dětem se specifickými vzdělávacími potřebami má předškolní vzdělávání i úkol diagnostický, kdy na základě znalosti vývojové úrovně dítěte poskytuje těmto dětem speciálně pedagogickou péči a zvyšuje jim tak jejich životní šanci. 2.2 Příprava dítěte na vstup do ZŠ Příprava na školu v předškolním věku nespočívá v předčasném začátku školní výuky (čtení, psaní). Je třeba dopřát dětem možnost rozvíjet své schopnosti a dovednosti a podněcovat jejich zvídavost a chápání světa. To jim umožní úspěch při učení ve škole." 18 Předškolní období lze v širším kontextu chápat nejen jako přípravu pro vstup do základní školy, ale především jako přípravu pro vstup do skutečného života. Jak je již deklarováno v RVP PV, předškolní vzdělávání vytváří podmínky a předpoklady pro pokračování dítěte v další vzdělávací cestě, napomáhá s vyrovnáváním nerovnoměrností vývoje dětí a popřípadě poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Mateřská škola by měla dětem poskytovat především dostatek prostoru pro hru a co nejvíce využívat pro dítě nejpřirozenější formy učení, jako je např. učení prožitkové, situační, kooperativní. Školské formy práce by měly být ponechány dalším stupňům vzdělávání. Nebezpečí v oblasti přípravy dítěte na školu ze strany mateřských škol lze spatřovat v chystané novelizaci školského zákona, konkrétně tedy v zavedení povinného předškolního vzdělávání. Jak uvedla Opravilová, 19 ve snaze učitelek mateřských škol, připravit dítě co nejlépe na školu, hrozí odklon od osobnostně orientovaného modelu pojetí předškolní výchovy k modelu učebně - disciplinárnímu. Tento směr orientace by byl velkým krokem zpátky a vedl by k nerespektování osobnosti dětí. Nezůstalo by ovšem jen u změny pojetí předškolního vzdělávání, ale došlo by i ke změně cílů v dokumentu RVP PV, které by podporovaly encyklopedické znalosti, a dril při získávání vědomostí, dovedností a návyků. Zásady osobnostně orientovaného pojetí předškolního vzdělávání: 1. Respektování vývojových zvláštností dětí předškolního věku a na jejich základě volení vhodných prostředků, metod a formě vzdělávání. 2. Rozvoj a vzdělávání každého dítěte dle jeho individuálních možností a potřeb. 3. Vytváření základů klíčových kompetencí pro etapu předškolního vzdělávání. 18 Kropáčková J., Budeme mít prvňáčka 2008 str Opravilová E. Poradce ředitelky: aktuální informace a praktické rady pro řízení mateřské školy únor 2016 str. 9 21

27 4. Zajištění podmínek a předpokladů pro další vzdělávací stupeň s podporou individuálních možností jednotlivých dětí. Nicméně vstup do základní školy je pro dítě obrovským společenským mezníkem, a dá se řící, že každé dítě dříve nebo později dospěje ke stadiu, kdy samo začne vyhledávat a řešit stále složitější úkoly. Předškolní vzdělávání v tomto ohledu získává jakýsi statut základové desky, na níž se vytváří stavební kameny pro další kvalitní vzdělávání. V každém případě není cílem předškolního vzdělávání porovnávat výkony jednotlivých dětí, ale vyrovnávat jejich vzdělávací šance. Proto také nejsou pro úspěšný vstup do školy důležité konkrétní znalosti a dovednosti, ale klíčové kompetence obsaženy v RVP PV. Klíčové kompetence jsou definovány jako soubory vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě" 20. Jedná se o tyto kompetence: Kompetence k učení. Kompetence k řešení problémů. Kompetence komunikativní. Kompetence sociální a personální. Kompetence činnostní a občanské. Předškolní vzdělávání se ve spolupráci s rodinou podílí na celkovém rozvoji osobnosti dítěte po stránce tělesné, rozumové a citové, na osvojování pravidel chování a na vytváření životních hodnot a mezilidských vztahů. Pro lepší orientaci v úrovni dosažení jednotlivých kompetencí dětí předškolního věku vydalo MŠMT ČR pro pedagogy, ale i pro širokou veřejnost Konkretizované očekávané výstupy z roku Jejich smyslem je poskytnutí informací, týkajících se toho, co by mělo dítě na konci předškolního období znát a vědět. Důležitým faktorem podílejícím se na kvalitě přípravy dětí ke vstupu do základní školy, jsou bezesporu samotné učitelky mateřských škol. Její profesní, ale i osobnostní kvality, spolupráce s rodinou, pedagogická diagnostika, respektování individuálních i věkových zvláštností, to vše v celku hraje nemalou roli při posuzování školní zralosti a 20 Kropáčková J., Budeme mít prvňáčka 2008 str.47 22

28 připravenosti dítěte. Učitelka bývá v podstatě ta, která v případě pochybností jako první upozorňuje na možná rizika školní neúspěšnosti dítěte Povinný poslední rok předškolního vzdělávání Každé dítě bez ohledu na příslušnost k národu, rase či náboženskému vyznání má právo na vzdělání, které má být zaměřeno na plný rozvoj jeho osobnosti". 21 Při vzdělávání dítěte má být respektována jeho kulturní identita, jazyk a vlastní hodnoty, národní hodnoty země, v níž dítě žije a země, ze které pochází a civilizaci jiných než jeho vlastních" 22 V současné době velmi diskutované téma zavedení povinné předškolní docházky přináší ve společnosti spoustu otázek. Tato problematika rozděluje naši společnost bez ohledu na to, zda přinese očekávaný výsledek. Strategie vzdělávací politiky České republiky zadává požadavek zavedení povinného předškolního vzdělávání a eliminaci odkladů školní docházky včasnou diagnostikou dítěte v předškolním období. Dalším neméně důležitým důvodem je zvyšování účasti na vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Konkrétně se tedy zaměříme na děti romské, u nichž však otázka vzdělávání, není tak jednoduchá jak se může na první pohled zdát. Učíme romské děti, a přesto o jejich komunitě téměř nic nevíme. A to je třeba považovat za velký problém, neboť většina romských dětí je vychovávána v duchu tradic a kultury Romů, a pokud běžný pedagog vzdělávající romské dítě nebude o jejich původu a životě nic vědět, bude ve své práci narážet na nemalé překážky. V běžné, majoritní společnosti se můžeme v oblasti Romů setkávat s problémy jako je velmi temperamentní chování, negativistický přístup ke škole a vzdělávání vůbec, nevíme si rady s kázeňskými problémy, s odporem k učení a soustředěnosti. Je třeba mít na paměti, že tradice a kultura Romů se značně liší od kultury naší, středoevropské a velmi se promítají do výchovně vzdělávacího procesu a školní praxi. Některé studie poukazují na to, že již v současné době navštěvuje předškolní vzdělávání téměř 80% dětí. Zavedení zákonné povinnosti přinese jisté komplikace a může vyvolat protichůdné, negativní reakce vůči sociálně znevýhodněným rodinám. Dále se dle studií jeví zavedení plošného opatření mnohem nákladnější než cílená práce s ohroženými skupinami. Po finanční stránce nemusí navrhované řešení těmto rodinám vůbec pomoci, naopak jim může socioekonomickou situaci ještě zhoršit a to finančními nároky, které s sebou 21 Balabánová, H., Neznámí Romové 2013 str.1 22 Tamtéž 23

29 výchova a vzdělávání přinášejí - školné, stravné, kulturní akce, a další poplatky. Zkušenosti ze základních škol s docházkou znevýhodněných dětí předpokládají, že mateřské školy nebudou schopny účinně zvládnout tuto povinnost a děti budou stále ze systému vypadávat. Nemělo by se zapomínat na poslání mateřské školy, která by neměla suplovat základní školu, a přejímat učební, školské formy práce, ale že by to mělo být stále místo, kde je dostatek prostoru pro hru, a pro formy učení nejvhodnější pro toto období. Zavedení zákonné povinnosti, která by si jako jeden z hlavních cílů stanovila přípravu dětí na školu, by vedla k odklonění osobnostně orientovaného modelu předškolního vzdělávání k modelu učebně - disciplinárnímu. To by ve své podstatě vedlo k nerespektování osobnosti dítěte a k úsilí manipulovat s dítětem i jeho rodiči. Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí je však třeba v každém případě považovat za velmi aktuální a důležitou. V oblasti předškolního vzdělávání se tomuto tématu věnuje i závazný dokument, a to Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který stanovuje podmínky pro vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání lze v podstatě považovat za experiment, o jehož účinnosti bude možno se přesvědčit, až po určité době zavedení do praxe. Proto i jakékoliv studie, dohady, názory jsou v tuto chvíli předčasné a zbytečně společnost rozdělující. Otázka výchovy a vzdělávání dětí by měla společnost sjednocovat, neboť se jedná v této oblasti o budoucnost naší společnosti, a měly by se hledat možnosti jak umožnit nebo zjednodušit vzdělávací cestu i jedincům z vyloučených lokalit. Proto nelze popřít, že zavedení zákonné povinnosti předškolního vzdělávání je jednou z cest, toto poslání naplnit. 24

30 3 Základní vzdělávání Základní vzdělávání je jedinou etapou ve vzdělání, která je povinná pro celou populaci žáků ve dvou na sobě navazujících stupních. Základní vzdělávání navazuje na vzdělávání předškolní a taktéž na výchovu v rodině. Základní vzdělávání se uskutečňuje na základních školách, na speciálních základních školách, na víceletých gymnáziích i na konzervatoři v osmiletém oboru tanec. Základní vzdělávání lze též realizovat formou individuálního vzdělávání. 3.1 Legislativní vymezení Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění školní docházky, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to zákonný zástupce 23." Vzdělávání na prvním stupni základní školy je založeno na usnadnění vstupu dítěte z předškolního vzdělávání a rodinné péče do systematického, povinného a strukturovaného vzdělávání. Vychází z respektování a rozvíjení potřeb každého dítěte a vytváří u něho prostřednictvím odpovídajících metod chuť a potřebu dalšího učení, poznávání, aktivizuje dítě k objevování, hledání a řešení problémů. Vzdělávání na druhém stupni přináší žákům vědomosti, dovednosti a návyky, které vedou k samostatnému učení a k vytváření takových hodnot a postojů, chování a jednání, jež uznává společnost států Evropské unie. Jsou zde rozvíjeny široké zájmy a možnosti žáků jak v prostředí školy, tak i mimo školu, jsou využívány náročnější metody, zdroje, způsoby poznávání, jež u žáka pěstují větší zodpovědnost ve vzdělávání i v organizaci školy. 3.2 Zápis k povinné školní docházce Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku." Zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 24 Tamtéž 25

31 První kontakt budoucího prvňáčka se základní školou nezačíná 1. září, ale již mnohem dříve. Samozřejmě i prostřednictvím spolupráce mateřské školy se základní školou formou vzájemných návštěv nebo účastí na dnech otevřených dveří, kde mohou rodiče s dětmi využít možnosti podívat se do prostor základní školy. Okamžikem však bezesporu nejvýznamnějším jak pro dítě, tak pro rodiče, je zápis do prvních tříd. V současné době si rodiče mohou vybrat pro své dítě základní školu dle vlastní volby. Existují sice spádové školy, kam by se se svým dítětem měli dostavit k zápisu, což určuje i Školský zákon, nicméně, mnozí rodiče volbu základní školy volí dle vlastních kriterií. Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí, svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen spádová škola), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel tuto skutečnost řediteli spádové školy, a to nejpozději do dokonce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku" 25 Přednostně musí ředitel školy přijmout žáka s trvalým pobytem v příslušném školském obvodu. Informace o konaném zápisu, který probíhá převážně během dvou dnů, naleznou zákonní zástupci u vstupu do základních škol, taktéž v mateřské škole, na městských úřadech i na webových stránkách. Termíny zápisu si stanoví jednotlivé základní školy po dohodě se zřizovatelem. Dále na blížící se zápisy včas upozorňuje tisk, místní tisk i další sdělovací prostředky. Některé mateřské školy využívají tohoto času k informačním schůzkám, k besedám s odborníky atd. Cílem zápisu je především zjistit vývojovou úroveň dítěte potřebnou ke vstupu do základní školy. Zápisy na základních školách jsou velmi různorodé a probíhají odlišnými formami. Některé školy využívají stanovišť k plnění úkolů, jinde jsou realizovány spíše formou rozhovoru s učitelkou. V každém případě je zápis pro dítě, ale i pro celou rodinu velkou, významnou událostí, při které se jde dítě v podstatě zapsat k povinné školní docházce. Nejsou to přijímací zkoušky, ani žádná forma testování dítěte, ale je to okamžik v životě dítěte, který by se mělo náležitě užít bez zbytečného stresu a nervozity. Vždyť už projevit se v novém prostředí, před cizím člověkem, vyžaduje velkou dávku odvahy. Proto také bývají více vhodnější zápisy probíhající formou pohádek, stanovišť, kterými děti provázejí buď rodiče, nebo žáci z vyšších ročníků. Některé školy upřednostňují samostatnou 25 Zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 26

32 účast dítěte při plnění úkolů, přičemž se učitelky zaměřují na posouzení schopnosti samostatně řešit úkol, komunikovat, odloučit se od blízkého na určitý čas atd. Naopak jiné školy využívají přítomnosti rodičů ke spolupráci s dítětem, kdy se společně podílejí na řešení jednotlivých úkolů na stanovištích. Oblastem, kterým je věnována pozornost při zápisu se budeme věnovat v dalších kapitolách zaměřených na posuzování školní zralosti a připravenosti dítěte Odklad povinné školní docházky Není - li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá - li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku" 26 O odkladu k povinné školní docházce rozhoduje ředitel dané školy. Rozhodne tak na základě písemné žádosti zákonných zástupců a přiložených posudků zmiňovaných ve výše citovaném odstavci. Na tento správní úkon se vztahuje Správní řád, tudíž mají zákonní zástupci možnost se odvolat. Rodiče by měli rozhodnutí ředitelství školy o odložení povinné školní docházky obdržet do třiceti dnů od podání písemné žádosti. Dětem s odloženou povinnou školní docházkou je třeba věnovat v následujícím školním roce v mateřské škole zvýšenou pozornost. Samozřejmě ve spolupráci s rodinou popřípadě se školským poradenským zařízením. Pedagogové v mateřské škole tak sestavují na základě provedeného vyšetření v poradenském zařízení pro tyto děti individuální vzdělávací plány, zaměřené na oblasti, v nichž se objevovaly nedostatky ve školní připravenosti. Je třeba si uvědomit, že problematika odkladů povinné školní docházky je poměrně v posledních letech aktuální. Počet odkladů v současné době celkem stoupá a nabízí se otázka, zda jsou všechny udělené odklady opodstatněné. Odklad povinné školní docházky ve své podstatě neznamená selhávání dítěte. Většinou to bývá šance pro dítě získat více času k dozrání. Na druhou stranu však v některých případech odklad povinné školní docházky problém nevyřeší. Týká se to zejména dětí s odchylkami ve vývoji, které bývají v péči 26 Zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 27

33 specialistů, a u nichž situaci lépe než odklad vyřeší zařazení do speciálního vzdělávání či k integraci Metoda dobrého startu Metoda dobrého startu byla poprvé užita v základní škole ve francouzském Cannes. Její autorka Théa Bugnet ji z původní verze určené k rehabilitaci osob se získanými poruchami hybnosti, přepracovala spolu s dalšími odborníky k využití v práci s dětmi. Z počátku byla realizována u dětí jako vstupní etapa výuky čtení a psaní, posléze byla využívána u dětí s poruchami učení. Příčinou selhávání dítěte při výuce čtení a psaní je porucha psychomotorického vývoje projevující se opožděním rozvoje funkcí percepčně motorických. Metoda dobrého startu rozvíjí psychomotoriku ve všech jejich aspektech. U dětí s poruchami vývoje MDS vyrovnává a upravuje funkce, u dětí s psychomotorikou v normě její rozvoj aktivizuje. V koncepci MDS je nositelem děje píseň. Děti, které mají problémy s pohybovým vyjádřením, je hudební doprovod zárukou úspěšnosti. MDS obsahuje pohybová cvičení vázána na činnost kinestetického analyzátoru, pomocí něhož neustále kontrolujeme pohyby a polohy těla. A na vnímání vlastního těla klade MDS velký důraz. Znakem každé písně je grafický vzor. Jeho zvládnutí vyžaduje nemalou koncentraci pozornosti, zralost očních pohybů. Zrakové vnímání je základem pro pravolevou a prostorovou orientaci. Vrcholem cvičení je reprodukce grafického vzoru s hudebním doprovodem, kdy grafický vzor zcela odpovídá rytmickému schématu. MDS obsahuje 25 lekcí, z nichž každá má stejnou strukturu a shodný postup. Jedná se o zahájení, posílení jazykových a komunikativních kompetencí, specifická cvičení, pohybová cvičení, píseň s pohybem, píseň s grafickým vzorem a závěr. Využití metody dobrého startu: Vstupní etapa výuky čtení a psaní. Úspěšné využití u dětí se SPU jak při integraci, tak i ve speciálních třídách. Značná efektivita u dětí s odloženou školní docházkou. Použitelnost u dětí minorit Romové, přistěhovalci, v rámci výuky čtení a psaní. Diagnostická funkce v oblasti pedagogické i poradenské diagnostiky. 28

34 Při organizaci cvičení MDS bereme v potaz věk a diagnózu dítěte. Pokud pracujeme s běžnými dětmi předškolního věku bez poruch, je možné vytvořit až dvanáctičlennou skupin. V případě opačném nám efektivitu zajistí skupiny s menším počtem dětí. Cvičení se mohou provádět 2x 3x denně a mohou být součástí řízených činností v mateřské škole. V případě dětí na základní škole se osvědčily lekce v trvání až 60 minut. Pokud se dětem náročné lekce nedaří, doporučuje se tyto lekce vynechat a pracovat podle tempa a potřeb dětí Přípravné třídy Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a ti u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná vývoj." 27 Zařadit žáka do přípravné třídy lze pouze na základě písemného doporučení příslušného poradenského zařízení. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy. Ředitel je taktéž povinen, dle školského zákona, při udělení odkladu školní docházky, doporučit zákonnému zástupci docházku dítěte do posledního ročníku mateřské školy nebo do třídy přípravné. Vzdělávací obsah přípravné třídy se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je součástí Školního vzdělávacího programu. Při tvorbě vzdělávacího obsahu pro přípravnou třídu je třeba vycházet z podmínek vzdělávání, jež jsou v souladu se specifiky věkové skupiny dětí 3-6 (7) let. V mateřských školách nejsou pro tyto znevýhodněné děti zřizovány samostatné třídy, ale děti jsou vzdělávány společně s ostatními. Je jím však poskytována individuální péče, která dostatečně stimuluje jejich rozvoj, popřípadě jim je zabezpečena speciálně pedagogická podpora a odpovídající vedení. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání uvádí, že žákům v přípravných třídách je třeba zajistit takové metody a formy práce, které odpovídají jejich věku, potřebám a zájmům. Podobné požadavky uvádí i Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, tzn, že je nutno při vzdělávání dětí v přípravných třídách brát v úvahu vývojové, 27 Zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 29

35 fyziologické, sociální, kognitivní a emocionální potřeby dětí, vytvářet pozitivní sociální klima a odpovídající psychohygienické podmínky. A poněvadž jsou přípravné třídy součástí školního prostředí, je třeba mít na zřeteli, že mají mnohdy odlišné prostorové, organizační i materiální podmínky 30

36 4 Školní zralost a připravenost Vstup dítěte do školy představuje enormní zátěž, která se ve vztahu, se stoupajícími nároky na vzdělání a pracovní výkonnost postupně zvětšuje. Od dítěte se vyžaduje nejen začlenění do nového kolektivu stejně starých dětí, taktéž by se mělo na delší dobu odpoutat od nejbližších a podřídit se autoritě cizího dospělého. Samozřejmě situaci o něco snadnější mají děti, které již navštěvovaly mateřskou školu, ovšem škola je již na rozdíl od školy mateřské pro dítě první prostředí pracovní, kde se určitým způsobem porovnávají dovednosti jednotlivých členů skupiny. Taktéž je dítě spravedlivě či v některých případech nespravedlivě za své výkony, práci i snahu hodnoceno. A i pro něj je organizace činností zcela odlišná. Dochází k velkému rozdílu v míře spontánních projevů, pohyblivosti a hravé činnosti, které do té doby naprosto převládaly. Nyní se od dítěte očekává soustředěnost během vyučovací hodiny a dodržování pravidel školní kázeň. Proto je na místě v tuto chvíli zmínit otázku školní zralosti a připravenosti, jež hrají nemalou roli ve školní úspěšnosti, či neúspěšnosti dítěte. Kompetence potřebné ke zvládnutí požadavků školy lze rozdělit do dvou skupin. Kompetence závislé na zrání - školní zralost. Kompetence závislé na učení - školní připravenost. 4.1 Školní zralost Školní zralost dle Vágnerové znamená zralost centrální nervové soustavy (CNS), která se projevuje odolností prosti zátěži, schopností soustředit se a emoční stabilitou. Zralost CNS je předpokladem úspěšné školní adaptace." 28 Otázkou školní zralosti se zabýval již učitel národa J. A. Komenský ve svém díle Informatorium školy mateřské, ve kterém určuje obecně věk šesti let jako nejvhodnější ke vstupu do školy. Taktéž upozorňuje na individuální hranice každého dítěte a na riziko předčasného zařazení dítěte do školy. Neboť plán mdlá, k štěpování vzatá, mdle a znenáhla roste, silnější, spěšně a mocně. Koníček také, příliš časně zapřažený, zemdlen bývá, ale dáš - li mu čas k vymrštění se, potáhne tím silněji a nahradí všecko". 29 Komenského vysoce nadčasové myšlenky týkající se školní zralosti, které jsou velmi aktuální i v současné době, lze v našem jazyce shrnout do následujících kritérií vedoucích k úspěšné školní dráze. 1. Od dítěte se na prahu školní docházky očekávají poznatky a návyky, které si dostatečně osvojilo již v minulém vývojovém období. 28 Zelinková, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací plán 2001str Langmeier, J. Krejčířová, D., Vývojová psychologie - rozšířené vydání 2006 str

37 2. Intelektové schopnosti dítěte a jeho aktivní pozornost jsou v současné době dostatečně rozvinuty. 3. Budoucí soustavné učení ve škole je podmíněno dostatečnou motivací dítěte. Problematikou školní zralosti se zabývají i jiní současní, moderní autoři. Vymezují tak řadu definicí, z nichž můžeme zmínit např. dětského psychiatra M. Tramera, který za školní zralost považuje tělesně-duševně-sociální zralost, při níž školní začátečník sám ve škole netrpí, ani druhým nečiní utrpení." 30 Dalším zahraničním autorem je M. J. Hillebrand, podle nějž je školní zralost onen stupeň vývoje tělesných i duševních vlastností dítěte, který je nutným předpokladem úspěšného zvládnutí školních požadavků" 31. Školní zralost tedy vyjadřuje pedagogický problém, jehož nutností je sladění požadavků, kladených na dítě s jeho vývojem. Jde o významnou událost v životě dítěte i jeho blízkých, která všemi směry poznamenává celý další vývoj osobnosti. Za školní zralost v našich podmínkách tedy považujeme takový stav tělesného, psychického a sociálního vývoje dítěte, který vychází z původního vymezení Komenského: 1. Je výsledkem dovršení předchozího vývojového období, předškolního dětství 2. Je vyznačen dosažením přiměřených fyzických a psychických dispozic nutných k požadovanému výkonu ve škole 3. Je předpokladem pro budoucí školní úspěšnost a sociální zařazení Tělesná zralost Nejčastějším a v současné době také nejméně průkazným ukazatelem zralosti je posuzování výšky a hmotnosti dítěte. Dle některých studií nebyla prokázána závislost mezi těmito mírami a školní úspěšností, kromě toho, že dětí se slabší tělesnou konstitucí jsou více náchylné k únavě. V období vstupu do školy se nápadně mění tělesné proporce. Proměna tělesné stavby byla po dlouhou dobu považována za známku tělesné zralosti. Dochází k protažení celé postavy i končetin, hlava se zmenšuje, zplošťuje se a zužuje trup, odlišuje se hrudník od břicha. Vytrácí se tukové polštáře a vystupují svaly. Se změnou tělesné stavby souvisí i změny v koordinaci Dítě lépe ovládá své tělo, šetří silami, je schopno i drobnějších pohybů nutných pro psaní, mimika se stává umírněnější a lépe kontrolovatelná. 30 Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie - aktualizované vydání 2006 str Tamtéž 32

38 Kognitivní zralost Dítě kolem šesti let začíná chápat svět více realisticky bez závislosti na svých přáních a potřebách. Dochází ke změně v poznávacích činnostech dítěte. Je schopno analytickosyntetické činnosti, tzn. dokáže rozložit celek a posléze jej zase podle určitého hlediska složit. Umí zvukově i vizuálně diferencovat, analyzovat části množin prvků, což je předpoklad při učení čtení, psaní a počítání. Dochází k podrobnější spontánní dětské kresbě, napodobení tvarů písma, různých složitých tvarů, počítání několika předmětů. To vše je předpokladem úspěchu v Kernově testu školní zralosti, u nás zadávaného při orientačních zkouškách školní zralosti v Jiráskově modifikaci. Školní úspěšnost je však podmíněna i dalšími schopnostmi dítěte - řečí, paměti, i dalšími znalostmi získanými v předškolním věku. Emoční zralost Tato oblast zralosti představuje určité sebeovládání, sebeřízení, kontrolu citů a impulzů. Dítě je schopné ve skupině žáků odložit nebo se dokonce vzdát svých momentální přání ve prospěch cílů a společně prováděných činností. Je třeba však mít stále na mysli, že schopnost soustředit se na úkol a vytrvale pracovat, vzrůstá postupně a i u malých školáků nesmí být překročeny hranice přirozeného vývojového stavu. S emoční a citovou zralostí jde ruku v ruce zralost sociální. Dítě má být schopno odloučit se od svých blízkých a pracovat bez jejich opory, zaujmout místo ve skupině vrstevníků a začít uznávat autoritu jiné dospělé osoby. Přijmout roli školáka a řídit se pravidly, které se od něj očekávají. Také sociální obratnost dítěte a stupeň rozvoje jeho sociálního porozumění jsou dalším důležitým aspektem školní zralosti. Zde hraje důležitou roli předškolní vzdělávání, v němž se zaměřujeme na nácvik sociálních dovedností a posilování prosociálních aktivit. 4.2 Školní nezralost První projevy školní nezralosti lze u dítěte pozorovat při potížích ve výuce trivia. Díky opožděnému rozvoji zrakového a sluchového vnímání nedokáže dítě přesně diferencovat zrakové a sluchově-řečové podněty. Dítě je snadno unavitelné, nezvládá zátěž a dlouhodobou koncentraci. Z toho důvodu nedokáže splnit požadované úkoly, neuplatní dostatečně svoje schopnosti a nenaučí se to co má. Školsky nezralému dítěti dělá problém dodržovat sociální normy, což vede také k nepřijetí do třídního kolektivu. Emočně nezralé dítě bývá nadměrně fixováno na rodinu a domácí prostředí, má nízkou frustrační toleranci. Není motivováno k učení, což vede k nesplnění požadovaných úkolů. Takové dítě pak ve své nové roli školáka selhává, což je pro něj velmi zatěžující. Pokud i přesto nezralé dítě nastoupí do školy, je 33

39 vystavováno dlouhodobé stresové situaci. Dítě je přetěžováno, nadměrně unavené, vyčerpané, náchylné k větší nemocnosti. Mohou se u něj vyskytnout i další psychosomatické problémy, poruchy chování. U nezralého dítěte bývá velmi často díky neúspěchu, se kterým se každodenně potýká negativně ovlivněno formování sebepojetí dítěte - dítě se vnímá jako méněcenné, neúspěšné. V kolektivu bývá odmítáno, což vede k dlouhodobějším problémům se začleňováním do třídního kolektivu. Příčiny školní nezralosti Nedostatky v somatickém vývoji. Neurotický vývoj. Nerovnoměrný vývoj, oslabení dílčích schopností a funkcí. Nedostatečné výchovné působení a prostředí. Podprůměrné intelektové schopnosti, opožděný mentální vývoj. Tyto příčiny nevznikají samostatně, ale navzájem se kombinují. Např. organické příčiny s výchovnou nedostatečností. 4.3 Školní připravenost Na úspěšnost či neúspěšnost dětí ve škole působí kromě biologických faktorů i vlivy vnějšího prostředí, výchova a vzdělávání. Školní zralost tedy nechápeme jen jako biologickou zralost organismu, ale také jako způsobilost na úrovni rozumové, citové a sociální, s čímž souvisí školní připravenost dítěte. Oproti biologickému zrání postihuje školní připravenost spíše předškolní přípravu v oblasti schopností, vlivu prostředí a výchovy. Dle pedagogického slovníku je školní připravenost komplexní charakteristika jak úrovně biologického a psychického vývoje dítěte, tak dispozice utvářené na základě učení a vlivem konkrétního sociálního prostředí" 32 Dle dalších autorů je školní připravenost vymezena přiměřenou výkonností, adaptací a subjektivním pocitem štěstí, a zároveň je předpokladem pro plnění dalších úkolů a nároků." 33 Toto pojetí v sobě zahrnuje jak vliv biologického zrání, tak vliv získaných zkušeností závisejících na podnětnosti výchovného prostředí. V oblasti školní připravenosti můžeme hovořit o určité přípravě, která stupeň vývoje dítěte vyjadřuje pomocí určitých norem. 32 Průcha, J. Walterová, E. Mareš, J. Pedagogický slovník 2003 str Procházka, R. Šmahaj, J., Lečbych M. Kolařík, M. Teorie a praxe poradenské psychologie 2014 str.82 34

40 4.3.1 Kritéria školní připravenosti 6 let dítěte - věk šesti let nemusí být striktně určující. Hranice vyspělosti je u každého dítěte přísně individuální. Ve většině případů však tento věk vyjadřuje připravenost na školní docházku, a vhodnost pro novou sociální situaci. Fyzický stav - tělesný stav dítěte, jeho proporce jako je váha, výška, poměr hlavy k trupu, osifikace, výměna trupu. Úroveň intelektu - schopnost udržet pozornost, slovní zásoba, vyjadřovací schopnosti, výslovnost, základy logického myšlení. Sociálně-emoční úroveň - schopnost citového ovládání, prosociální chování, kvalita sociálních vztahů, dodržování pravidel, žebříček hodnot. Motivace k práci - touha po nových vědomostech a učení se prolíná všemi oblastmi školní připravenosti Oblasti školní připravenosti - somaticko-motorická oblast: dítě před vstupem do základní školy by mělo zvládnout koordinaci hrubé i jemné motoriky, pohyby a polohy těla, Mělo by zvládnout sebeobsluhu, základní návyky spojené s hygienou a udržováním pořádku, překonávat překážky, pohybovat se v různém terénu, orientovat se v prostoru i na ploše, ovládat grafomotoriku i vizuomotoriku. Tuto oblast mohou rozvíjet jak pedagogové, tak rodiče prostřednictvím výtvarných, konstrukčních hudebních, tělovýchovných aktivit. Můžeme použít přirozené pohyby, pohybové hry, hudebně-pohybové činnosti, relaxační cvičení, tanec, plavání, turistiku atd. V této oblasti si děti osvojují poznatky o hygieně, kultuře a zdraví. - umělecko-expresivní oblast: v této oblasti by mělo dítě být schopno ovládat tvořivé činnosti v rámci aktivit výtvarných, hudebních a dramatických. Mělo by zvládnout rozložit celek na části a naopak zpět celek z části složit, což je pokud jde o sluchové a zrakové vnímání předpoklad pro úspěšné zvládnutí čtení a psaní. Vychovatelé mohou tyto schopnosti rozvíjet formou výtvarných, literárních, dramatických a hudebních činností. Co se týká kresby, mělo by být dítě schopné podrobněji odrážet skutečnost, nakreslit lidskou postavu se všemi podstatnými i detailními znaky, mělo by umět napodobit předlohu z písmen či geometrických tvarů. Neměly by jim být cizí různé formy a metody a techniky, schopnost bádat a objevovat, improvizovat atd. 35

41 - oblast komunikační: při všech aktivitách by mělo být dítě schopné v rámci postupného ovládání jazyka komunikační schopnosti rozvíjet a zdokonalovat. Mělo by zvládnout komunikaci formou dialogu s vrstevníkem i dospělou osobou, umět poslouchat, argumentovat, vést rozhovor, souvisle vyjadřovat své myšlenky. Dítě zralé na školu se dokáže vyjadřovat ve větách, dokáže se dopracovat k určitému zobecnění a kategorizaci. Rodiče a pedagogové jako mluvní vzory rozvíjejí komunikační schopnosti ve všech oblastech života dítěte. - oblast sociálně-emociální: před vstupem do základní školy by mělo dítě zvládnout navazovat vztahy s vrstevníky, spolupracovat s ostatními, řešit konflikty, dodržovat předem stanovená pravidla, zastávat sociální role, a zvládat emocionálně náročné situace, mít emoce pod kontrolou. Dítě by se mělo umět začlenit do skupiny vrstevníků, umět si navzájem poskytnout pomoc a kooperovat. Také dodržování společenských norem, návyků a chování je důležitým jevem v této oblasti. Dítě by mělo vědět, co smí, nesmí, mělo umět pozdravit, poděkovat, poprosit. Vychovatelé opět mohou tyto schopnosti rozvíjet a zdokonalovat ve všech oblastech života dítěte. - oblast logicko-matematická - v rámci logicko-matematické oblasti by mělo dítě před vstupem do základní školy znát a chápat časoprostorovou orientaci, zacházet s číselnou řadou, znát některé symboly, třídit, diferencovat, kategorizovat. Pedagogové s rodiči by měli podporovat řešení problémů, u nichž si děti osvojují matematické pojmy. Konkrétní myšlení umožňuje dítěti orientovat se v okolním světě, chápat vztahy a souvislosti. Paměť sice převládá mechanická, než-li logická, stává se trvalejší a záměrnější. Vhodné jsou v tomto období a v této oblasti hry, u nichž děti manipuluje s předměty, zjišťuje počet, třídí dle předem určených vlastností. Pozná základní geometrické tvary a pojmy jako je dlouhý, krátký, větší, menší atd. - přírodovědná oblast - v této oblasti by dítě před vstupem do základní školy mělo umět aplikovat získané poznatky do běžného života. K získávání těchto poznatků využívá zkoumání, objevování, experimentování, porovnávání, kladení otázek plánování. Rodiče s pedagogy mohou tuto oblast rozvíjet pomocí aktivit výtvarných, tvořivých, literárních, hudebních, tělovýchovných a využívat při tom metod jako je 36

42 objevování, bádání, pojmové mapování. Mělo by znát vlastnosti některých materiálů, orientovat se bezpečně v okolním prostředí. Mělo by znát své celé jméno, adresu, jména rodičů i sourozenců atd. V oblasti předškolního vzdělávání je školní připravenosti prezentována v Rámcovém vzdělávacím programu formou klíčových kompetencí Desatero pro rodiče dětí předškolního věku Tento materiál je určen především rodičům dětí předškolního věku, neboť vzešel z jejich častých dotazů. Vstup dítěte do školy, jak již bylo řečeno, je pro dítě velkou změnou, týkající se jeho role, vztahu k vrstevníkům, náplní činností, denního programu. Aby bylo dítě vůbec schopné zvládnout nové nároky a požadavky, musí být dostatečně na školu nejen zralé, ale i připravené. Desatero tak nabízí rodičům základní informace i základní přehled dovedností, které by mělo jejich dítě před vstupem do školy zvládnout. Obsah tohoto materiálu sjednocuje a propojuje cíle jak rodiny, tak i školy, proto je v tomto ohledu spolupráce rodiny se školou nezbytná. 1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze. např. dítě zvládá sebeobsluhu, je samostatné při oblékání, svlékání. Je přiměřeně zdatné a obratné, pohybuje se bezpečně v běžném prostředí 2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování. např. je emočně stálé, zvládá odloučení na určitou dobu od blízkých, dodržuje pravidla, dovede se přizpůsobit. Má svůj názor a dokáže vyjádřit souhlas či nesouhlas 3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti např. hovoří s vrstevníky i s dospělým, vede rozhovor. Převypráví příběh, mluví gramaticky správně ve větách. Má zvládnutou výslovnost všech hlásek. Dokáže přirozeně využívat neverbální komunikaci. 4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci např. zachází s předměty denní potřeby, s drobným materiálem. Správně drží tužku, ovládá pravolevou orientaci. Dokáže napodobit geometrické tvary, řadí prvky zleva doprava. 37

43 5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy např. hledá a porovnává znaky a vlastnosti předmětů, nachází rozdíly mezi obrázky, všímá si změn, reaguje na ně, poskládá celek z částí, vytleská slovo na slabiky. 6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech např. orientuje se v číselné řadě, má představu o některých číslech, zná geometrické tvary a pojmenuje je. Předměty třídí a porovnává podle předem daných pravidel. Řeší jednoduché problémy, zvládá časoprostorovou orientaci (včera, dnes, večer, ráno) a rozumí některým pojmům jako je velký, malý, atd. 7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit např. udrží pozornost alespoň min, záměrně se soustředí na činnost. Postupuje podle pokynů, zapamatuje si krátký text, básničku, písničku. Je samostatné. 8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině např. zná a používá základní společenská pravidla. Naváže kontakt a komunikuje. Je přátelské, ohleduplné. Ve skupině dodržuje dohodnutá pravidla. 9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost např. projevuje zájem o představení dramatická, hudební, literární. Je tvořivé, zná řadu básniček a říkadel a písní. Hraje tvořivé hry a dokáže krátce dramatizovat 10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě např. dítě se orientuje ve známém prostředí, doma i v okolí domova a školy. Zvládá běžné praktické situace. Má základní poznatky ze světa lidí, přírody, techniky, vzhledem ke svým možnostem. Bezpečně se chová v prostředí domova, školy, i na veřejnosti. Umí rozlišit rizikové chování a zná faktory ohrožující zdraví 38

44 5 Analýza SWOT V rámci evaluace a zhodnocení podmínek školní připravenosti v dané mateřské škole byla zvolena výzkumná metoda analýza SWOT. Analýza SWOT je jednoduchá technika, která ale naprosto přesně vyhovuje běžné potřebě zjistit momentální stav organizace. Při provádění analýzy SWOT uvádí posuzovatel v rámci tzv. interní analýzy v čem je škola dobrá a v čem naopak jsou její slabiny. V rámci externí analýzy se posuzovatel zaměřuje na okolí školy." 34 Čili interní analýza sleduje silné a slabé stránky v oblasti managementu školy, materiálních a finančních podmínek, personálního obsazení, image a tradic školy, její strategie a vzdělávací nabídky. Externí analýza se zaměřuje na příležitosti a hrozby plynoucí z vnějšího prostředí, tzn. z jejího okolí. Týká se zejména tedy vlivů z oblastí politických, ekonomických, kulturních, sociálních, technických. Dále pak zkoumá síť partnerů školy, vztah veřejnosti. Závěry analýzy SWOT pak informují o momentální situaci školy. Název této techniky je odvozen z prvních písmen anglických názvů v analýze posuzovaných oblastí. Interní analýza Externí analýza Silné stránky školy (přednosti) STRENGTHS Příležitosti v okolí (prostředí) OPPORTUNITIES Slabé stránky školy (nedostatky) WEAKNESSES Hrozby v okolí (prostředí) THREATS Vnitřní prostředí školy Úroveň kvality vnitřního prostředí umožňuje mateřské škole, aby dokázala reagovat na vlivy z vnějšího prostředí. Tomu je taktéž podmíněna i úspěšnost mateřské školy a její konkurenceschopnost. Podle Světlíka členíme vnitřní prostředí do dvou oblastí, a to na zdroje materiální a zdroje nemateriální Prášilová, M., Projektování v mateřské škole vybraná problematika pro tvorbu školního kurikula v MŠ 2004 str Světlík, J. Marketing školy 1996 s

45 Zdroje materiálního charakteru: 1. Lidské zdroje - zde můžeme zařadit kvalitu profesních dovedností zaměstnanců, snahu dalšího vzdělávání, pohlaví, věk, dovednosti nad rámec, zájmy, ochota sdílet filozofii a vizi, úroveň a kvalita komunikace, vztah k dětem. 2. Materiální zdroje - k nim patří např. umístění budovy mateřské školy, stav budovy, vybavenost počet tříd, šaten, didaktické pomůcky, školní zahradu, hřiště. 3. Finanční zdroje - zde řadíme všechny zdroje finančního charakteru, které má mateřská škola k dispozici, včetně darů. Zdroje nemateriálního charakteru: 1. Kvalita managementu - zde si všímáme kvality stylu vedení, struktury organizace školy, systém DVVP, hodnocení pracovníků, úroveň a systém kontrolních činností, způsob prezentace školy na veřejnosti ze strany vedení školy, úspěchy školy. 2. Strategie školy - představuje směr, kterým se škola hodlá ubírat. Závisí na rozhodnutí, komu bude vzdělávací program určen, a zda jsou k tomu využity specifické schopnosti dané školy. 3. Historie školy - významná je především v případě, že má v obci nějakou tradici nebo zda je budovy školy využíváno i k jiným účelům. 4. Kultura školy - dle Světlíka ji "lze vnímat společné hodnoty, normy a vzorce chování." 36 Viditelná je v projevech komunikace pracovníků školy i v charakteru formálních a neformálních vztahů mezi všemi pracovníky školy. Projevuje se v podobě čistoty školy, řádu školy, ve výzdobě a upravenosti prostředí školy. 5. Image školy - odráží se v ní vztah veřejnosti k dané škole. Pokud je škola veřejností kladně přijímána a hodnocena, má to velký vliv na její reputaci. Dobrá pověst školy také závisí na intenzitě informovanosti, která je veřejnosti poskytována. Vnější prostředí školy Dle Světlíka lze vnější prostředí dělit na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí mateřská škola nijak zvláštním způsobem neovlivňuje. Neznamená to však, že by ho neměl monitorovat a sledovat. 36 Světlík, J. Marketing školy s

46 Do vlivů makroprostředí mateřské školy řadíme: 1. Vlivy ekonomické - patří zde hospodářská politika státu, inflace, daň z přidané hodnoty, mzdy a důchody, financování škol, výše normativů. 2. Vlivy fyzické - doprava, podnebí, dostupnost. 3. Vlivy politické - vláda, zastupitelstvo, legislativa, Bílá kniha, politické trendy. 4. Vlivy demografické - počet narozených dětí, struktura obyvatelstva, menšiny. 5. Vlivy technické a technologické - nové technologie v pedagogické profesi, celkový rozvoj informačních technologií i v oblastech školství. 6. Vlivy sociální a kulturní - sociální soudržnost obyvatelstva, struktura vzdělanosti, složení obyvatelstva, odlišnosti náboženské a rasové, ekologie, zdravý životní styl, kulturní tradice v regionu. Instituce a subjekty tvořící mikroprostředí mateřské školy: 1. MŠMT, ČŠI, odbory školství. 2. Zřizovatel - schválení rozpočtu na provoz a investice mateřské školy, pokyny a požadavky na provoz, nároky na další konané akce mateřskou školou. 3. Školy - vykonávané praxe studentek z pedagogických škol, ZŠ, ZUŠ. 4. Organizace z oblasti školství - poradenská zařízení PPP, SPC. 5. Partneři - sponzoři, střediska volného času, knihovny, profesní školské organizace, odborové organizace. 6. Absolventi, rodiče, prarodiče. Možností jak specifikovat závěry analýzy SWOT je pomocí matice SWOT. Jedná se o hledání centrální příležitosti a centrální hrozby. 5.1 Diagnostické nástroje jako zdroje informací K získání objektivních a plnohodnotných dat sloužících pro posouzení stávající situace školy, můžeme využít různých diagnostických nástrojů, metod a technik. Je nutné si uvědomit, které z následujících metod může využívat laik, a které jsou vhodné pouze pro odborníka. Mezi diagnostické nástroje můžeme zařadit např.: Analýza edukačních produktů - zaměřuje se na rozbor obsahu psaných i tištěných materiálů, které byly použity v edukačním procesu. Jedná se zejména o výtvarné práce 41

47 dětí, rozhovory rodičů i pedagogů o dětech. Dále se jedná o dokumenty školské politiky a administrativy a produkty pedagogické vědy, jako jsou články, texty, knihy. Hospitace - jedná se o diagnostický nástroj, jež poskytuje významné informace zjišťující stav a úroveň výchovně vzdělávací práce. Jsou vykonávány za účelem kontrolním a to inspektory nebo řediteli školy, ale taktéž za účelem poznávacím a studijním pedagogy. Pozorování - cílevědomé, plánovité a soustavné vnímání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti. Pedagogické pozorování se týká výchovných jevů." 37 Pozorování lze rozdělit na dlouhodobé, krátkodobé, introspekci, extrospekci, přímé a nepřímé. V pedagogické praxi se provádí pozorování formou hospitace. Analýza písemných a jiných dokumentačních materiálů - jako hlavní zdroj informací v této metodě slouží dokumentace školy, fotodokumentace školy, výroční zprávy, zprávy ČŠI, zprávy v médiích, koncepční i strategické materiály. Diskuze - je zdrojem mnoha cenných informací, používá se zejména k výměně názorů, k řešení problémů pomocí hledání kompromisů. Pokud se diskuze účastní co nejvíce osob zasvěcených do daného problému, lze to považovat za optimální. 5.2 Analýza podmínek školní připravenosti v mateřské škole Vsetín Mateřská škola Vsetín, Benátky 1175 byla postavena v roce Stojí v okrajové části Vsetína, v místní části Rybníky. Jedná se o jednopatrovou, zděnou budovu. V každém podlaží jsou umístěny 2 třídy. Mateřská škola je čtyřtřídní, se dvěma třídami běžného typu a dvěma třídami logopedickými. Součástí mateřské školy je rozlehlá zahrada se zahradními prvky a zahradním mobiliářem. Její rekonstrukce byla provedena v souvislosti s projektem Blíž k přírodě, blíž k sobě. Okolí mateřské školy tvoří nejen menší sídliště, ale hlavně les a příroda, která nabízí spoustu celoročních aktivit. Kapacita mateřské školy je 100 dětí. 37 Prášilová, M. Projektování v mateřské škole 2003 str

48 5.2.1 Silné stránky školy Mezi silné stránky Mateřské školy Vsetín, tzn. v čem je škola dobrá, patří zejména: Logopedie v mateřské škole Mateřská škola Vsetín, Benátky 1175 má dvě třídy běžného typu a dvě třídy logopedické. Do logopedických tříd jsou přijímány děti na základě doporučení Speciálně pedagogického centra pro vady řeči ve Valašském Meziříčí. V každé logopedické třídě je umístěno 13 dětí, které se vzdělávají dle ŠVP Každý je na něco chytrý Dětem je ve spolupráci s SPC vypracován individuální vzdělávací plán, jehož prostřednictvím je uskutečňována logopedická intervence V logopedických třídách pracují logopedické asistentky, v jednom případě i speciální pedagog, kteří dětem poskytují skupinovou i individuální logopedickou péči.. Jedná se o vyvozování, fixaci a automatizaci požadovaných hlásek. Děti mají k dispozici logopedické sešity, které jim slouží jako prostředek k logopedii v domácím prostředí. Proto je v této oblasti nezbytná úzká spolupráce rodiny a mateřské školy. V rámci logopedie dětem nabízíme různé atraktivní metody a formy výchovně vzdělávacích činností. Jedná se zejména o muzikofiletiku, tvořivou dramatiku, relaxační techniky, psychomotorické hry atd. K dispozici je mnoho logopedických pomůcek, např. africké bubny, foukací labyrinty, flétny, pískovny s kinetickým pískem, atd. Dětem, u kterých je diagnostikována narušená komunikační schopnost, ale nenavštěvují logopedické třídy, je nabízena logopedická péče formou logopedické poradny, která probíhá v mateřské škole dvakrát do měsíce od hodin Garantem poskytované logopedické intervence je PaedDr. Yveta Odstrčilíková, vedoucí SPC pro vady řeči ve Valašském Meziříčí, která jednou za měsíc dohlíží na metodickou správnost a kvalitu logopedické péče v mateřské škole. Výhodami individuální logopedické intervence je rozvoj všech vzdělávacích oblastí, jimiž narušená komunikační schopnost prochází. Posilování volních vlastností dítěte, rozvoj prostorové orientace u dítěte, rozvoj slovní zásoby, obohacování zásoby básní, říkadel, rozvoj v oblasti slovní analýzy, syntézy, rytmické reprodukce. Dítě mající obavy z komunikace se postupnou individuální péčí zbavuje stresu a posiluje tak sebevědomí v samostatné komunikaci (záleží však na rozsahu a diagnóze NKS). Děti v logopedických třídách komunikují na konci předškolního vzdělávání na úrovni větných celků, nikoliv jednoslovně. U dětí je od počátku zahájení logopedické intervence pěstován smysl pro povinnost a určitý 43

49 řád, při plnění úkolů zadávaných v rámci logopedických sešitů. Na základě zkušeností pedagogů působících v logopedických třídách jsou výše zmiňované výhody vysoce ceněny při zápisu dítěte k povinné školní docházce, popř. v průběhu prvních školních let. Vzdělávací program Pro bližší seznámení se vzdělávacím programem jsou na ukázku vybrány dvě části ze ŠVP. Stručná charakteristika vzdělávacího programu a Organizace vzdělávání. Charakteristika vzdělávacího programu Školní vzdělávací program s názvem "Každý je na něco chytrý vychází z publikace s tímto názvem, jejímž autorem je Thomas Armstrong. Hlavní myšlenka knihy i našeho ŠVP vychází z teorie mnohočetné inteligence od Howarda Gardnera. Předpokladem naplnění této myšlenky je, že: není důležité, kdo jste, odkud jste, kolik je vám let, či jakého jste původu. Podstatné je, že v nějaké podobě jste nadání jistým druhem inteligence jazykovou, logicko matematickou, tělesně- pohybovou, hudební, prostorovou, interpersonální, a intrapersonální. A je na vás, jak jich ve svém životě využijete ve svůj prospěch 38 Mateřská škola usiluje o to, aby bylo dětem poznání zprostředkováváno formou jim nejbližší a nejpřirozenější, a to hrou. Snažíme se postupně budovat Centra aktivit, která svou pestrou nabídkou umožní dětem samostatnou a svobodnou volbu. Každé dítě představuje jedinečnou bytost, která má svá přání, své zájmy, potřeby, možnosti a příležitosti. Centra aktivit zatraktivní vzdělávací nabídku v jednotlivých třídách a usnadní dětem cestu za poznáním Chceme, aby mateřská škola byla místem, kde vzdělávací nabídka bude přiměřená osobnosti a věku dítěte, bude vést k získání potřebných kompetencí a její způsob i obsah bude odrážet očekávání dětí i jejich rodičů. Chceme zajistit prostředí bezpečné, plné citu a přátelství při naplňování našeho motta: Dítě je klenot hodný nejpilnějšího opatrování V mateřské škole ve vzájemné souhře škola děti rodiče, tak dětem pomáháme najít cestu k úspěchu ve společnosti, v životě. Provázíme děti prvními kroky ve společnosti, snažíme se je vést k samostatnosti, sebedůvěře, empatii, toleranci, vytváříme prostředky k získávání kompetencí, které budou do budoucna předpokladem dalšího stupně vzdělávání. 38 Armstrong, T. Každý je na něco chytrý 2011 str. 7 44

50 Ve spolupráci s rodinou se podílíme na celkovém osobnostním rozvoji každého dítěte, pomáháme mu orientovat se v lidských hodnotách a postojích, které naše společnost uznává. Filozofie ŠVP Dle názvu ŠVP se snažíme naplnit myšlenku toho, že každé dítě má příležitost a šanci být v životě úspěšné. Všichni se potýkáme s životními překážkami, ty k životu patří a provází nás jím. Je však důležité se nevzdávat, mít vůli překonat neúspěch a zvolit cestu k úspěchu. Mateřská škola umožňuje dětem hledat v sobě potenciál, který v sobě mají, a který jim pomůže naplnit jejich životní smysl. Organizace vzdělávání Kapacita mateřské školy je 100 dětí. V mateřské škole je obvykle zapsáno celkem 78 dětí. Z toho je 26 dětí zařazeno do logopedických tříd. Do běžných tříd jsou děti zařazovány podle věku. Květinková třída - nejmladší děti. Tak jako s jarem a květinami začíná něco nového, tak i pro nově příchozí nejmladší děti začíná nová životní etapa. Děti poprvé v životě opouští své nejbližší a samy dělají první krůčky do společnosti. Vytváří si vztah k vrstevníkům, ale i k dospělým. Zapouští kořeny a hledají sílu samy v sobě, aby uspěly a našly své místo v životě. Ztotožňují se se svou rolí ve společnosti vrstevníků, objevují nové možnosti, učí se novým věcem. Vločková třída Předškoláci. Vločka jako znak zimy, ledu, mrazu. Každá je jiná a jinak krásná. Zimou něco starého končí, ale také něco nového začíná. Zima není smutné období, přináší spoustu radosti, dovádění, sportu, tvoření a tradic. Taktéž děti..předškoláci.. opouští něco stávajícího a vkráčejí pomaloučku do něčeho nového. A to chce sílu, odvahu, odhodlání. A to děti mají. Připravují se k dalšímu životnímu kroku a tím je povinná školní docházka. Jsou vedeny k samostatnosti, zdravému sebevědomí, radosti a snaze uspět a najít své místo na zemi Sluníčková třída logopedická třída. Slunce jako znak léta, radosti, úsměvu, vřelosti a tepla a taktéž symbol logopedické třídy. Slunce nás provází životem a je naší součástí a základem života na Zemi. Děti s narušenou komunikační schopností jsou ve třídě plné lásky, empatie a citlivého přístupu. Slunce spojuje všechny děti, které mají určitý problém v komunikaci. Úsměv, jež jde ruku v ruce se sluníčkem je i základem k úspěchu při logopedické intervenci 45

51 Do této třídy jsou zařazovány děti ve věku 3 6 let s diagnózou narušené komunikační schopnosti. Pracují zde dvě logopedické asistentky, absolventky rozšiřujícího studia speciální pedagogiky. Úkolem specializovaných logopedických tříd se skupinovou integrací je poskytovat logopedickou péči a péči o rozvoj komunikačních schopností a dovedností dětí. Logopedická péče je poskytována dětem s vadami řeči a sluchu v celém komplexu, se zřetelem k jejich potřebám. Logopedická třída úzce spolupracuje se SPC Valašské Meziříčí a s PaedDr. Yvetou Odstrčilíkovou, která pravidelně provádí výběr dětí do logopedické třídy, doporučuje děti k integraci a konzultuje metodické postupy nápravy řeči. Lístečková třída logopedická třída. Zbarvené listí podzimu vyjadřuje jak krásu, křehkost, tak sílu, kterou se celý rok drží pohromadě se svými kamarády. Totéž s nimi mají společné i děti v další logopedické třídě. Každé z dětí je jedinečné a má se svými vrstevníky společný problém taktéž v komunikaci. A tak jako lístečky drží pohromadě na koruně stromů, tak i děti se společně snaží ve své třídě překonat potíže v komunikaci. To vše vyžaduje obrovské úsilí, trpělivost, snahu, ale také radost z malých krůčků k úspěchu. Do této třídy jsou zařazovány děti ve věku 3 6 let s diagnózou NKS. Pracují zde dvě logopedické asistentky. Úkolem specializovaných logopedických tříd se skupinovou integrací je poskytovat logopedickou péči a péči o rozvoj komunikačních schopností a dovedností dětí. Logopedická péče je poskytována dětem s vadami řeči a sluchu v celém komplexu, se zřetelem k jejich potřebám. Logopedická třída úzce spolupracuje se SPC Valašské Meziříčí a s PaedDr. Yvetou Odstrčilíkovou, která pravidelně provádí výběr dětí do logopedické třídy, doporučuje děti k integraci a konzultuje metodické postupy nápravy řeči. Dále jsou součástí organizace vzdělávání kritéria pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání, která si stanovuje ředitelka mateřské školy, a která vyplývají ze školského zákona. 46

52 KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE PRO ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 Ředitelka Mateřské školy Vsetín, (dále jen mateřská škola) stanovila následující kritéria, podle nichž bude postupovat při rozhodování na základě ustanovení 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počet žádostí podaných zákonnými zástupci dětí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v daném roce přesáhne stanovený počet volných míst v mateřské škole I. Předškolní vzdělávání se poskytuje dětem ve věku zpravidla od 3 let až do začátku povinné školní docházky. II. V souladu s 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění a 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, může být k předškolnímu vzdělávání přijato pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. III. O přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami rozhoduje ředitelka školy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení (příslušného speciálního pedagogického centra). ( 34 odst. 6 zákona 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). IV. V souladu s ustanovením 34 odst. 4 školského zákona je přednostně vždy přijato dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky 47

53 V. Pakliže nedojde k přijetí dítěte dle kritéria pod bodem IV., vychází při přijímání dětí do mateřské školy ředitelka z kritérií, uvedených v následující tabulce. Přednostně bude přijato dítě s vyšším bodovým hodnocením. Při přijímání dětí do mateřské školy vychází ředitelka školy z těchto kritérií: 1. Děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, tedy děti, které dosáhnou 6 let věku do 31. srpna roku 2016, nebo děti s odloženou školní docházkou. 2. Bydliště dítěte Bydlištěm se pro účely těchto kritérií rozumí adresa místa na území města Vsetína. Bydliště na území města Vsetína prokazuje zákonný zástupce dítěte např. nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou, listem vlastníka apod. Týká se i dětí občanů EU a třetích zemí, kteří pobývají na území České republiky a místo pobytu mají hlášeno na území obce. Občané třetích zemí jsou povinni doložit oprávnění pobývat na území ČR více jak 90 dní (blíže ustanovení 20 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění). 3. Věk dítěte Dříve narozené děti mají přednost před dětmi narozenými později. Vyhodnocení podaných žádostí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání do MŠ Vsetín, Benátky 1175, bude prováděno bodovým systémem. Přednostně bude přijato dítě s vyšším celkovým hodnocením. V případě rovnosti bodů bude při rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání vycházeno z přesného data narození, přepočteného na roky a dny věku dítěte, přičemž bude přijato dítě starší. 48

54 Tabulka bodového hodnocení jako nedílná součást Kritérií pro přijímání dětí do MŠ Vsetín, pro školní rok 2016/2017 KRITERIA: 1. Poslední rok před zahájením povinné školní docházky (tyto děti se přijímají přednostně podle 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění) POČET BODŮ 8 2. Bydliště dítěte na území města Vsetína. Týká se i dětí občanů EU a třetích zemí, kteří pobývají na území České republiky a místo pobytu mají hlášeno na území obce. Občané třetích zemí jsou povinni doložit oprávnění pobývat na území ČR více jak 90 dní (blíže ustanovení 20 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění). 2 Věk dítěte 5 let dovršených do roky dovršené do roky dovršené do Při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole bude ředitelka mateřské školy brát v úvahu počet dosažených bodů v kritériích. V případě shodnosti posuzovaných kritérií je rozhodující datum narození dítěte (od nejstaršího po nejmladší). Nové vedení Od 1. července 2015 byla do nového vedení jmenována nová paní ředitelka. Vystřídala tak ve vedoucí pozici zkušenou pedagožku, jež v mateřské škole působila dlouhých třiadvacet let. Nová paní ředitelka tak zástupcům města Vsetín i ČŠI představila svou koncepci, kde nastínila vizi a filozofii, v jejímž duchu se bude snažit mateřskou školu řídit, a ke které bude směřovat. 49

55 5.2.2 Slabé stránky školy V této oblasti jsou uvedeny slabé stránky Mateřské školy Vsetín, tzn. slabiny školy. Patří mezi ně například: Umístění školy Jako jedna ze slabých stránek se jeví umístění mateřské školy. Mateřská škola se nachází na periférii města Vsetína, což může v některých případech znamenat špatnou dostupnost pro rodiče a děti. Pokud nemají možnost dopravit se do školy vlastní dopravou, místní dopravní spojení je komplikované. V MHD je nutné přesedat, což klade nároky zejména na čas, který je pro pracující rodiče velmi důležitý. Kvalita pedagogů Z důvodu toho, že je mateřská škola orientovaná na logopedickou intervenci a má dvě speciální logopedické třídy, disponuje tak s logopedickými asistenty. Ti splňují kvalifikační předpoklady k výkonu individuální logopedické péče. Na druhou stranu má vedení mateřské školy určitou představu o způsobu vedení a směřování mateřské školy. V plánu je tak budování center aktivit, jež jsou součástí alternativních prvků ve vzdělávání. Postoj některých pedagogů k tomuto způsobu vzdělávání je negativní a předpojatý. Svědčí to o nízké informovanosti v této oblasti a také o jistém stereotypu, jež je u učitelů pracujících léta v neměnících se podmínkách nevyhnutelný. Problémový pedagog Jako další ze slabých stránek, jež může mít vliv na image školy, je problémový pedagog. Jedná se o paní učitelku, jež svým postojem k novému vedení podstatně ohrožuje veřejné mínění rodičů o škole. Taktéž její spolupráce se začínající kolegyní je nevyhovující, což se negativně odráží na klimatu celého kolektivu zaměstnanců Příležitosti Z posuzovaných oblastí se jako příležitosti jeví zejména: Spolupráce s partnery Mezi významné partnery podílející se na kvalitě vzdělávání v mateřské škole lze zařadit zejména Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ a MŠ pro sluchově postižené ve 50

56 Valašském Meziříčí. V rámci této spolupráce se dostává mateřská škola do povědomí veřejnosti a jsou zde ve velké míře doporučovány děti s narušenou komunikační schopností. Mezi další velmi významnou organizaci lze považovat Společnost pro kvalitu školy, která v rámci projektu Inkluzivního vzdělávání zajišťuje pedagogům kurzy pro DVPP, pro vedení školy taktéž kurzy mentoringu a koučování v přípravné fázi implementace alternativních prvků vzdělávání. Vztahová síť školy Jedná se o systém pravidelných a plánovaných kontaktů mezi lidmi, mezi lidmi a organizacemi a mezi jednotlivými organizacemi." Vzdělávací instituce Mateřské školy místní i z okolí Základní školy Soukromá střední pedagogická škola SVČ - středisko volného času Alcedo SPC - Kroměříž SPC - Valašské Meziříčí PPP Spolupráce se vzdělávacími institucemi je na výborné úrovni. Setkávání a předávání informací s ostatními mateřskými školami probíhá na úrovni pořádaných akcí např. Běh kolem mateřské školy, nebo konzultace v oblasti logopedické péče. Se základními školami navazujeme vztahy především během zápisů k povinné školní docházce formou exkurzí nebo také účastí na společných akcích, např. karneval, Superstar, pohádky dramatického kroužku. Se SSPgŠ (Soukromá střední pedagogická škola) spolupracujeme v rámci průběžné učební pedagogické praxe, kdy poskytujeme zázemí studentkám oboru předškolní a mimoškolní pedagogika. SVČ našim dětem poskytuje prostor pro nadstandartní aktivity, jako je keramika nebo dramatika, pořádá akce spojené s tradicemi, a v rámci spolupráce se účastníme společných akcí na různých projektech. SPC jako významný partner mateřské školy podílející se na diagnostice dětí se SVP, pomáhá pedagogům metodicky i odborně. Pořádá v mateřské 39 Světlík, J. Marketing školy 1995.str

57 škole besedy a informační schůzky a poradenský servis pro rodiče. Služeb pedagogickopsychologické poradny využíváme v oblasti poradenských služeb jak pro rodiče, zákonné zástupce, tak i pro pedagogy. Součástí služeb jsou taktéž besedy zejména na téma školní zralost a připravenost dítěte. Tato spolupráce je na výborné úrovni, samozřejmě díky vstřícnosti a zájmu vedení škol. Poradenská zařízení pravidelně informují a navštěvují mateřskou školu. Spolupráci si chválí nejen vedení, ale i ostatní pedagogové a rodiče. Nabídka společných akcí základních a mateřských škol je taktéž atraktivní, i když jisté změny by se pozitivně na jejich kvalitě podepsaly. 2. Profesní instituce NIDV - Národní institut dalšího vzdělávání Zlín SPKŠ - společnost pro kvalitu školy ÚP - Úřad práce Národní institut dalšího vzdělávání poskytuje pedagogům prostřednictví kurzů další vzdělávání. Taktéž po domluvě se SPC pořádá ukázkové hodiny v naší mateřské škole v rámci logopedie. SPKŠ a jeho zástupci projednávají s vedením školy zavádění alternativních prvků do vzdělávání, tj. do ŠVP. Vše je zatím v přípravné fázi, pokládají se základy pro proškolování zaměstnanců, mentoring a koučování vedoucích pracovníků. ÚP spolupracuje s mateřskou školou zejména v rámci zaměstnávání osobních asistentů evidovaných na ÚP. Spolupráce s ÚP by mohla probíhat na kvalitnější úrovni, zejména při příjímání nabízených uchazečů na pozici osobních asistentů. Ostatní instituce spolupracují na výborné úrovni, čemuž napomáhá pozitivní, vstřícný a nadšený přístup vedení mateřské školy. 3. Kontrolní orgány ČŠI Zřizovatel Město Vsetín ČŠI poskytuje občas novému vedení školy cenné informace v oblasti vedení, ale i bezpečnosti a organizace školy. Dále formou elektronické komunikace spolupracujeme na různých dotazníkových šetřeních. Vedení školy dostává informace týkající se pořádaných kurzů a školení. Město Vsetín jakožto zřizovatel mateřské školy, poskytuje finanční prostředky na provoz mateřské školy a platy zaměstnanců přijatých na DPP. Taktéž se setkáváme se 52

58 zástupci města při mimořádných a tradičních akcích, jako je např. Projekt Blíž k přírodě, blíž k sobě, Vzdělávání bez hranic, Inkluze. Také mateřská škola zve zástupce města na akci Běh kolem mateřské školy, která má svou již desetiletou tradici a setkávají se na ní jak zástupci mateřských škol, médií tak i města. Spolupráce s Městem Vsetín je na dobré úrovni, v současné chvíli bude mateřské škole poskytnuta finanční částka z rozpočtu na rozsáhlou rekonstrukci kuchyně. Zejména nová paní místostarostka je velmi nakloněna místnímu vzdělávání a velmi se v této oblasti angažuje. 4. Veřejnost, rodina, média Třídní schůzky Akce pro rodiče s dětmi Místní tisk Regionální televize Webové stránky Informace o mateřské škole mohou rodiče, ale i široká veřejnost získat na webových stránkách. K nahlédnutí je jak fotogalerie, tak filozofie a stručný obsah ŠVP i nabídka pořádaných akcí a kalendář těchto akcí. Pro rodiče pořádáme řadu kvalitních akcí jako např. tvoření s dětmi, besídky v rámci tradic, ale také informační schůzky a besedy. Obzvláště vyvedené akce jsou otištěny v místním tisku, některé mají i své místo v regionální televizi. Do budoucna si klademe za cíl větší a lepší prezentaci MŠ na veřejnosti lepším zpracováním webových stránek, kvalitnějším provedením loga školy a pořádáním více nevšedních, atraktivních akcí. 53

59 Schéma 2: Vztahová síť Mateřské školy Vsetín Základní školy Zřizovatel Mateřské školy SVČ Knihovna PPP SPC Mateřská škola ČŠI NIDV SSPŠ Rodina Média Děti s NKS Výhody poskytování logopedické intervence pro děti s narušenou komunikační schopností již byly popsány v části Silné stránky školy - Logopedie v mateřské škole. V každém případě klientela dětí s NKS je podmínkou pro možné fungování logopedických tříd v mateřské škole Podpora zřizovatele Za zmínku stojí další partner pro mateřskou školu, a to je Město Vsetín. Prostřednictvím Města Vsetín, tak má mateřská škola možnost účastnit se projektů např. Blíž k přírodě, blíž k sobě, Vzdělávání bez hranic atd., a získat tak finanční prostředky pro plánované aktivity. V současné době získala mateřská škola finanční prostředky na rozsáhlou rekonstrukci kuchyně, na elektroinstalaci, podlahové krytiny a další drobné investice. 54

60 5.2.4 Hrozby Jako hrozby můžeme posoudit následující: Umístění školy Tato oblast je již popsána v podkapitole Slabé stránky školy. Školská legislativa Hrozba v podobě novelizace školského zákona se prozatím nejeví nijak zvlášť významná. Čas ukáže, jakým způsobem se zavedení povinného předškolního vzdělávání a další části týkající se např. vzdělávání dvouletých dětí v mateřské škole, podepíše na průběhu a kvalitě předškolního vzdělávání. Problémový pedagog Problémový pedagog je již zmíněn v podkapitole Slabé stránky školy, nicméně jeví se taktéž i jako hrozba pro vytváření kladného veřejného mínění o mateřské škole a o její celkové image. 55

61 Schéma č. 3 Hledání centrálních příležitostí a centrální hrozby pomocí matice SWOT Příležitos ti 1. Spolupráce s partnery 2. Děti s NKS 3. Podpora zřizovatele 1 Vzdělá vací progra m Silné stránky Slabé stránky souč ty Logo - Nové Umístění Kvalita pedie vedení školy učitelů 3. Problémo vý pedagog Hrozby 1. Umístění školy 2. Školská legislativa 3. Problémový pedagog součet Diskuze výsledků SWOT analýzy Z výše uvedené matice SWOT vyplývá, že za centrální příležitost, ležící na průsečíku sloupce a řádku nejvyšších pozitivních hodnot, v našem případě nejvyšší součet +8 v řádku i v sloupci, lze považovat klientelu dětí s NKS. Za centrální hrozbu ležící na průsečíku sloupce a řádku s nejnižšími hodnotami, jedná se o faktor problémový pedagog -2 v řádku i problémový pedagog -3 v sloupci. Tomuto výsledku je třeba se nadále intenzivně věnovat. 56

62 5.2.5 Závěry vyplývající z vyhodnocení analýzy SWOT Z výsledků vykonané analýzy SWOT vyplývá, že největší příležitostí mateřské školy se jeví klientela dětí s narušenou komunikační schopností. Problematika oblasti logopedie je poměrně rozsáhlá a týká se velkého množství dětí předškolního věku. Individuální logopedická péče poskytovaná v mateřské škole nemalým dílem přispívá taktéž k oblasti připravenosti dětí na povinnou školní docházku. Zřizování speciálních logopedických tříd, je v současné době určitým nadstandardem, který činí mateřskou školu svým způsobem atraktivní. Svědčí o tom kvantita dětí při zápisu do dané mateřské školy i celoroční zájem ze strany rodičů. O tom, že kvalita poskytované logopedické péče v mateřské škole je skutečně na vysoké úrovni, vypovídají i ukázkové hodiny pořádané pro účastníky kurzů logopedického preventisty. Ty jsou pořádané ve spolupráci se SPC pro vady řeči při MŠ a ZŠ pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí i ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání ve Zlíně. Za riziko plynoucí z analýzy lze považovat problémového pedagoga. Ten svou komunikací s veřejností i s kolektivem mateřské školy a celkovým svým postojem ohrožuje mínění klientů současných i budoucích. I přes veškeré své profesní kvality představuje riziko, které je třeba určitým způsobem postupně snižovat. Za řešení lze zvolit vyzdvižení pozitivních vlastností pedagoga, upozornění na jeho profesní kvality, umožnit mu další vzdělávání, jež by rozvíjelo jeho kompetence např. v oblastech logopedické péče, atd. 5.3 Vize Za vizi lze zcela zjednodušeně považovat v podstatě cíl, jehož chceme dosáhnout. V projektu rozvoje školy za vizi považujeme jasně definovaný, realistický a věrohodný obraz toho, čeho chce škola v budoucnu dosáhnout." 40 Konkurenceschopná vize je základem dobrého řízení. Je škole nápomocná, pokud se chce dostat z výchozího bodu do bodu cílového. Je korigujícím, motivujícím a inspirujícím prvkem. Správně definovanou vizi je možno využít taktéž jako kritérium pro zhodnocení každodenní práce školy. Z výsledku analýzy SWOT konkrétní mateřské školy uvedené výše, lze formulovat následující vizi: 40 Prášilová, M. Projektování v mateřské škole 2003 str.22 57

63 Formulace dlouhodobých cílů: Vzhledem ke klesající demografické křivce je třeba zvýšit konkurenceschopnost mateřské školy v podobě nabídky zastoupení alternativních prvků do výchovně vzdělávacího procesu, a to i přes nabízející logopedickou péči dětem s narušenou komunikační schopností. Využívat úzké spolupráce se Společností pro kvalitu školy při proškolování, koučingu a mentoringu. Motivovat a aktivně zapojovat všechny pracovníky školy do aktivit, jež pořádají mateřské školy s programem Začít spolu zejména s mateřskou školou Beruška z Frýdku Místku v čele s Mgr. Julianou Gardošovou. Vést pedagogický sbor k účasti na kurzech pořádaných DVPP Podporovat vysokoškolské vzdělání u pedagogických pracovníků v oblasti předškolní pedagogiky a speciální pedagogiky pro předškolní věk. Navazovat užší spolupráci s rodinou v oblasti školní připravenosti dětí na povinnou školní docházku. Budovat oboustranné vztahy důvěry, porozumění, respektu a ochoty spolupracovat jak mezi rodinou a školou, tak uvnitř školy. Formulace krátkodobých cílů: Promyslet organizaci v rámci umístění jednotlivých pedagogů na třídách a zajistit tak začínajícímu pedagogovi kvalitní metodické vedení. Pokračovat v úzké spolupráci se SPC pro sluchově postižené a pro vady řeči ve Valašském Meziříčí. Zajistit DVPP pro pedagogické pracovníky v oblasti logopedické prevence a pro vedení edukativně stimulačních skupin např. Metoda dobrého startu. V příštím roce zajistit odborníky pro odborné přednášky a besedy v rámci školní zralosti a připravenosti dětí na povinnou školní docházku. Zprostředkovat pedagogickým pracovníkům studijní a poznávací hospitační činnosti Motivovat problematického pedagoga aplikovat nabité vědomosti, dovednosti z vysokoškolského studia do pedagogického procesu. Pokračovat v úzké spolupráci s další mateřskou školou poskytující logopedickou intervenci dětem s NKS. Pro kvalitní spolupráci mateřské školy a rodiny zpracovat dotazníky kvality školy. 58

64 V rámci pedagogických rad, ale i provozních porad zdůrazňovat snahu o vytvoření harmonické, přátelské atmosféry mezi všemi zaměstnanci školy. 59

65 Závěr Diplomová práce a závěry vyplývající z analýzy současného stavu mateřské školy budou součástí dalšího rozvoje mateřské školy. V diplomové práci jsme měli možnost nahlédnout do problematiky současného předškolního vzdělávání a to jak z hlediska jeho reformy a vývoje kurikulárních dokumentů, tak z hlediska přípravy dětí předškolního věku na povinnou školní docházku. V rámci školské reformy bylo možné vysledovat dlouhou cestu vývoje kurikulárních dokumentů ovlivňovanou řadou společenských, ekonomických a politických faktorů. V současné době vlivem velké autonomie škol, mají ředitelé zodpovědnost za tvorbu závazných, povinných vzdělávacích dokumentů, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v jednotlivých typech škol. Přebírají tak veškerou zodpovědnost za kvalitu poskytovaného vzdělávání. To jakým způsobem a v jakém rozsahu zakomponují společně s ostatními zaměstnanci problematiku přípravy dětí na povinnou školní docházku, záleží čistě na jejich úmyslu. Pokud se zaměříme na závěry analýzy současného stavu konkrétní Mateřské školy Vsetín, zjistíme, že mezi centrální příležitosti byly vyhodnoceny děti s narušenou komunikační schopností a jim poskytovaná logopedická intervence. Jak již bylo v práci zmíněno, výhody logopedické péče v dané mateřské škole obsahují i z velké části možnosti, jak lze připravovat děti k povinné školní docházce. Velkou výhodou je samozřejmě individuální práce s dětmi, která se zaměřuje na rezervy jednotlivých dětí a snaží je vyrovnávat. Ukazatelem toho, že jsou děti z dané mateřské školy vhodně a dostatečně připraveny k nástupu do základní školy, jsou i výpovědi pedagogů z prvního stupně základních škol, jež jsou přítomni u zápisu dětí k povinné školní docházce. Poskytují tak vedení zpětnou vazbu v této oblasti. Pokud bychom však jako zkušení pedagogové měly posoudit míru, jakou je ve školním vzdělávacím programu obsažena příprava dětí na školu, došli bychom k závěru, že v podstatě veškeré aktivity a činnosti konané a poskytované dětem v rámci předškolního vzdělávání, připravují děti na další vzdělávací stupeň. Mateřská škola a v ní poskytované vzdělávání by však nemělo překročit pomyslnou hranici dětství a stát se institucí, kde budou dětem předávány informace jen proto, aby byly dostatečně připravené na povinnou školní docházku. Mateřská škola je především místem, kde dochází k prvotní socializaci mimo rodinné prostředí. Proto by měla dítěti poskytovat 60

66 dostatek prostoru a času k činnosti u dítěte nejpřirozenější, a to ke hře. Hra je dostatečným prostředkem k tomu, aby se dítě připravilo dle vlastních potřeb a zájmů nejen na školu, ale především na život. V každém případě v Mateřské škole Vsetín, si všichni zaměstnanci, jež se podílejí na výchově a vzdělávání dětí předškolního věku, uvědomují míru své zodpovědnosti při naplňování svého pedagogického poslání. Proto také i to můžeme právem považovat za jednu z možností, jak dětem předávat zkušenosti nutné nejen ke vstupu do základní školy, ale do skutečného života. 61

67 Literatura a použité zdroje ARMSTRONG, T., Každý je na něco chytrý PRAHA:PORTÁL 2011 ISBN BALABÁNOVÁ H., Neznámí Romové HOLEŠOV 2013 BEČVÁŘOVÁ, Z., Současná mateřská škola a její řízení PRAHA:PORTÁL 2003 ISBN BEČVÁŘOVÁ, Z., Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy PRAHA: PORTÁL 2010 ISBN BEDNÁŘOVÁ, J a ŠMARDOVÁ V. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. BRNO: COMPUTERS PRESS 2007 ISBN BĚLINOVÁ, L. MIŠURCOVÁ, V. Z dějin předškolní výchovy PRAHA. SPN 1980 ISBN BOGDANOWITZ, M., SWIERKOSZOVÁ, J. Metoda dobrého startu Ostrava: KASIMO, ISBN JUNGWIRTHOVÁ, I. Mezi školkou a pubertou PRAHA:PORTÁL 2013 ISBN KATUŠČÁK, D., DROBÍKOVÁ, B., PAPÍK, R. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce ENIGMA 2008 ISBN KREISLOVÁ, Z. Krok za krokem 1. třídou PRAHA: GRADA 2008 ISBN KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka PRAHA:PORTÁL 2008 ISBN LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie PRAHA: GRADA 2006 ISBN MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z. Děti, rodina, stres PRAHA: GALÉN 1994 ISBN X MATĚJČEK, Z., POKORNÁ M. Radosti a strasti JINOČANY: H+H 1998 ISBN MERTIN, V. Ze zkušeností dětského psychologa PRAHA: SCIENTIA 2004 ISBN MŠMT Když se řekne škola PRAHA: KATOS, NUTGALL 2007 ISBN OPRAVILOVÁ E. Poradce ředitelky: aktuální informace a praktické rady pro řízení mateřské školy ročník V, číslo 6 únor 2016 ISBN

68 PRÁŠILOVÁ, M. Projektování v MŠ. OLOMOUC: HANEX 2004 ISBN PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly za školského managementu pro pedagogické pracovníky OLOMOUC: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 2009 ISBN PROCHÁZKA, R., ŠMAHAJ, J.,KOLAŘÍK, M. LEČBYCH, M.Teorie a praxe poradenské psychologie GRADA 2014 ISBN PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání PRAHA: PORTÁL 2001 ISBN PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ Pedagogický slovník PRAHA: PORTÁL 1995 ISBN RÝDL, K., ŠMELOVÁ, E. Vývoj institucí pro předškolní výchovu OLOMOUC: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 2011 ISBN SMOLÍKOVÁ, K., Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání PRAHA: Výzkumný ústav pedagogický 2004 SVĚTLÍK, J. Marketing školy ZLÍN: EKKA 1996 ISBN SVĚTLÍK, J. Marketing řízení školy ZLÍN: EKKA 2010 ISBN SYSLOVÁ, Z. A KOLEKTIV, Jak úspěšně řídit mateřskou školu WOLTERS KLUWER ČR 2012 ISBN ŠIMÍČKOVÁ - ČÍŽKOVÁ, J. Přehled vývojové psychologie OLOMOUC: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 2010 ISBN ŠRÁMKOVÁ, Martina. Rukověť rodiče malého školáka. 1. vyd. PALME: PRAHA, ALBATROS 2005, Albatros Plus. ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program PRAHA: PORTÁL 2001, 2007 ISBN ZORMANOVÁ, L. Obecná didaktika PRAHA: GRADA 2014 ISBN Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Další zdroje ŠVP PV Každý je na něco chytrý reforma 63

69 Seznam zkratek ČŠI - DVPP - MDS NIDV - NKS PPP - RVP - RVP PV - SPC - SPKŠ - SSPGŠ - SVČ - SVP - ŠVP - Česká školní inspekce Další vzdělávání pedagogických pracovníků Metoda dobrého startu Národní institut pro další vzdělávání Narušená komunikační schopnost Pedagogicko-psychologická poradna Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Speciálně pedagogické centrum Společnost pro kvalitu školy Soukromá střední pedagogická škola Středisko volného času Speciální vzdělávací potřeby Školní vzdělávací program 64

70 Seznam příloh Příloha č. 1 Praktická ukázka přípravy na školu ze ŠVP Příloha č. 2 Přehled grafických záznamů v MDS Příloha č. 3 Kresba lidské postavy Příloha č. 4 Muzikoterapie v logopedických třídách Příloha č. 5 Běh kolem Mateřské školy 65

71 Příloha č. 1 Praktická ukázka přípravy na školu ze ŠVP Mateřské školy Vsetín Následující ukázka je dokladem zakomponování konkrétního tématu, týkajícího se přípravy dětí předškolního věku na vstup k povinné školní docházce, do ŠVP. Integrovaný blok: Svět kolem nás Podtéma: Hola, hola, škola volá Těšíme se do školy Charakteristika integrovaného bloku V tomto období se hodně soustřeďujeme na vzájemnou komunikaci mezi dětmi a mezi dětmi a zaměstnanci školy. Děti se snaží vyjadřovat myšlenky a nápady ve větách a již většinou umí formulovat otázky. Děti respektují dospělého a respektují potřeby druhých dětí. Prioritní je v tomto období příprava na zápis k povinné školní docházce. Snažíme se u dětí v rámci týdenních podtémat zaměřit se na požadavky, které budou na děti při zápisu kladeny. Pěstujeme u dětí kladný vztah ke škole i k povinnostem, které je čekají. Rozvíjíme časoprostorovou orientaci, komunikační schopnosti, pozornost věnujeme předmatematickým i předčtenářským dovednostem. Vyvíjíme snahy o zachycení dětských představ pomoci tvořivých činností. U dětí se rozšiřuje zásobník písní, básní a říkadel. Je možné také zabývat se předměty denní potřeby i všeho, co nás obklopuje, ať už je to živá či neživá příroda, různé materiály a jejich vlastnosti. Za zmínku stojí taktéž dětmi oblíbený karneval a s ním související pohádky a pohádkové bytosti. Vzdělávací cíle 5.1 Dítě a jeho tělo Rozvíjet fyzickou a psychickou zdatnost dětí. Rozvoj koordinace ruky a oka Dítě a jeho psychika, jazyk a řeč Upevňovat výslovnost a vyjadřovací schopnosti dětí.

72 Rozvoj dovedností předcházejících čtení a psaní Poznávací schopnosti a funkce, fantazie, představivost, myšlenkové operace Vytvářet v dětech základy pro práci s informacemi. Rozvoj představivosti a fantazie Sebepojetí, city a vůle Učit se prožitky a dojmy vyjádřit. Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání 5.3 Dítě a ten druhý Rozvíjet interaktivní a komunikativní dovednosti. Rozvoj kooperativních činností 5.4 Dítě a společnost Vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách. Seznamování s prostředím, v němž dítě žije 5.5 Dítě a svět Osvojit si povědomí o sounáležitosti s ostatním světem. Pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat je, ale i naopak poškodit a ničit. Vzdělávací nabídka Zařazovat smyslové a psychomotorické hry. Zajišťovat zdravou atmosféru a pohodu ve třídě. Zařazovat pohybové činnosti v oblasti základní gymnastiky. Seznámit děti s prostředím knihovny.

73 Prohlížení a čtení knížek. Řešení myšlenkových problémů, hledání řešení. Hry a činnosti, které vedou k poznávání, čím se od sebe lidé liší. Činnosti a hry, které vedou děti k ohleduplnosti. Společenské hry. Seznamování s písněmi, říkadly a dětskými básněmi Hry a aktivity na téma škola Očekávané výstupy Zvládat základní pohybové dovednosti, orientaci v prostoru Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku Vyjadřovat myšlenky ve vhodně zformulovaných větách Poznat některá písmena a číslice, napsat své jméno Chápat základní číselné a matematické pojmy. Prožívat radost ze zvládnutého Zachytit vyjádřit své prožitky Vyjadřovat svou představivost a fantazii. Vyvinout úsilí, soustředit se na činnosti a jejich dokončení. Uvědomovat si svá práva a respektovat je u druhého. Spolupracovat s ostatními Osvojit si elementární poznatky o prostředí, které je dítěti blízké Všímat si změn Mít poznatky o širším společenském, věcném, přírodním, technickém, kulturním prostředí

74 Příloha č. 2 Přehled grafických záznamů V MDS 1 A -- Píseň Pec nám spadla 1 C -- Píseň Běží liška k táboru 3 A Píseň Pod naším okýnkem 5 B Píseň Koulelo se, koulelo

75 Příloha č. 3 Lidská postava Lidská postava jako diagnostický prostředek při vyšetření dětí s NKS ve SPC. Jedná se o kresby lidských postav, jejichž autory jsou chlapci s odloženou školní docházkou a s dignózou mnohočetné dyslálie.

76 Příloha č. 4 Muzikoterapie v logopedických třídách

77 Příloha č. 5 Běh kolem Mateřské školy