Obchod s Polským cukrem a distribuce komparativních výhod ve vztahu k partnerským zemím

Transkript

1 Obchod s Polským cukrem a dstrbuce komparatvních výhod ve vztahu k partnerským zemím Polsh Sugar Trade and Comparatve Advantages Dstrbuton n Relaton to Partner Countres Luboš Smutka 1, Karolna Pawlak, Pavel Kotyza 1, Josef Pulkrábek 3, Anna Zelńska-Chmelewska 4 1 Česká zemědělská unverzta v Praze, Provozně ekonomcká fakulta Unversytet Przyrodnczy w Poznanu, Wydzał ekonomczny, Poznań, Polsko 3 Česká zemědělská unverzta v Praze, Fakulta agrobologe, potravnových a přírodních zdroů 4 Unwersytet Ekonomczny w Poznanu, Wydzał Towaroznawstwa, Poznań, Polsko Polský trh s cukrem prošel v uplynulých dvou dekádách výraznou restrukturalzací, která ovlvnla obem a strukturu produkce cukrové řepy vlastního cukru (1,, 3). Taktéž výrazně ovlvnla dstrbuc produkčních kapact, vlastnckou strukturu ve vztahu k ednotlvým cukrovarům a v neposlední řadě se také dotkla obchodu s cukrem (4, 5, 6). Etrémním obdobím pro vývo polského cukerního trhu byly zeména roky , kdy se cukerní trh, steně tak ako zbytek ekonomky, transformoval z centrálně plánované ekonomky na ekonomku tržní. V tomto období došlo k velm bolestvé restrukturalzac a redukc zeména těch cukrovarů, echž ekonomka byla výrazně podprůměrná (7, 8, 9). Další výrazné období transformace cukerního sektoru před sta vovaly roky To e období přípravy na vstup do EU a následně období transformace cukerního sektoru v podmínkách ednotného trhu EU a regulace trhu s cukrem (10, 11). Ačkolv bylo období let velm turbulentní, polský obchod s cukrem z procesu restrukturalzace vyšel výrazně posílen a eho komparatvní výhody ve vztahu k partnerským zemím poukazuí na významnou konkurenceschopnost polského cukro varnctví, a to neen ve vztahu k zemím EU-8, ale taktéž ve vztahu k řadě zemí a regonů ležících mmo ednotný trh zemí EU. Polský zahranční obchod s cukrem měl vždy relatvně heterogenní charakter. Foto: KSC V období let obem polského eportu cukru oscloval mez 350 a 700 ts. t cukru, s tím že vrcholu, cca 70 ts. t, eporty dosáhly okolo roku 006 a mnmum eportu bylo realzováno v roce 011 na úrovn 335 ts. t. V průměru se však za sledované období eporty pohybovaly na úrovn 430 ts. t za rok, s tím že pro polský eport byly typcké relatvně výrazné mezroční výkyvy, o čemž svědčí hodnota standardní odchylky od průměru na úrovn cca 30 %. Hodnota eportů pak v průměru za sledované období vykázala mezroční nárůst v průměru 5,3 % s tím, že ve sledovaném období hodnota eportů narostla z cca 100 ml. eur na přblžně 40 ml. eur, přčemž mnmální hodnota eportů byla dosažena v roce 00 (cca 51 ml. eur) a mama bylo dosaženo v roce 01 (cca 377 ml. eur). Ceny eportů ve sledo vaném období opět velm výrazně osclovaly, o čemž svědčí hodnota standardní odchylky od průměru na úrovn cca 45 %. Hodnotu a obem eportů ve sledovaném období výrazně ovlvnl specfcký vývo ednotkových cen eportů, které výrazně vzrostly z 0,3 kg 1 v roce 00 na 0,48 kg 1 v roce 017. V případě mportů pak e zřetelná výrazně vyšší dynamka nárůstu ak obemů (z 55 ts. t v roce 000 na 10 ts. t v roce 017), tak hodnoty (z 16 ml. eur v roce 000 na 90 ml. eur v roce 017) uzavřených transakcí, kdy zatímco hodnota a obem eportu mezročně ve sledovaném období vzrůstaly v průměru o 5,3 %, resp. 0,9 %, v případě mportů byl dosažen nárůst na úrovn 8, %, resp. 10,8 % ročně. V případě mportů e pak vhodné konstatovat, že v průběhu sledovaného období vykázaly vyšší míru nestablty v porovnání s eporty, kdy standardní odchylka od průměru vykázala v případě obemů hodnotu 59 % a v případě hodnoty realzovaných mportů dokonce 69 %. Eport pak měl převahu vůč mportu pouze v případě klogramových cen, kdy eportní ceny vzrostly v průměru o 4,3 % za rok, zatímco klogramové ceny mportů mezročně vzrůstaly v průměru pouze o,4 %. Ačkolv dynamka vývoe obemu a hodnoty mportů ve sledovaném období předčla dynamku vývoe eportů, dokázalo s Polsko, s výmkou roku 009, udržet ve sledovaném období kladné saldo obchodní blance, a to ak z pohledu hodnotového, tak z pohledu obemového. V současné době (016/017) se odhadovaná výše přebytku obchodní blance odhadue na úrovn 150 ml. eur, respektve 90 ts. t cukru. Specfckým rysem polského trhu s cukrem e eho orentace na obchod prmárně ve vztahu k zemím EU. V rámc vntřního trhu zemí EU realzue Polsko významný podíl eportů. Orentace na trh zemí EU-8 však vždy nebyla klíčová. V období před 6 LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen 019

2 Smutka, Pawlak, Kotyza a spol: Obchod s Polským cukrem a dstrbuce komparatvních výhod ve vztahu k partnerským zemím Tab. I. Vývo polského zahrančního obchodu s cukrem Roky Eport Import Obchodní blance (ts. t) (ml. ) ( kg 1 ) (ts. t) (ml. ) ( kg 1 ) (ts. t) (ml. ) ,9 99,7 0,3 55, 15,7 0,8 37,7 84, ,8 51,0 0,5 86,1 8,1 0,33 11,8, ,3 161,3 0,38 44, 0,3 0,46 384,1 141, ,6 5,6 0,3 70,6 45,9 0,65 63,0 179, ,7 164, 0,41 15,3 68,1 0,54 78,4 96, , 101,8 0,54 44,8 16,3 0,5-56,6 4, ,8 186,4 0,49 00,9 93,4 0,46 179,9 93, ,3 30,4 0,69 88,0 163,8 0,57 47,3 66, ,1 377, 0,65 5,1 154,4 0,61 34,0, ,9 307, 0,60 197,0 117,5 0,60 310,9 189, ,8 19,3 0,47 09,4 11, 0,54 58,4 107, ,0 186,9 0,43 118,5 54,6 0,46 313,5 13, ,9 5,7 0,49 9,7 106,3 0,46 35, 119, ,0 40,0 0,48 10,0 90,0 0,43 90,0 150,0 Tempo růstu 1,009 1,053 1,043 1,08 1,108 1,04 N/A N/A Bazcký nde 1,168,407,060 3,804 5,733 1,507 0,778 1,785 Pramen: Sugar market the state and prospects. No Insttute of Agrcultural and Food Economcs Natonal Research Insttute, Agrcultural Market Agency, Mnstry of Agrculture and Rural Development. Warsaw vstupem do EU, Polsko realzovalo ve vztahu k těmto zemím pouze 1,85 % vlastních eportů, t. přblžně,51 % ech hodnoty (000). Následně pak s postupným přblžováním se momentu vstupu podíl zemí EU na eportech narůstal. Přčemž v roce 003 ž podíl eportů ve vztahu k zemím EU dosahoval cca 4,98 % v případě obemu a 6,09 % v případě hodnoty. Následný vstup do EU pak z hledska vývoe podílu trhu zemí EU na agrárním obchodě Polska znamenal zlom. Jen v roce 004 podíl zemí EU na obemu eportů vzrostl na 48,56 % a velm výrazně vzrostl zeména podíl zemí EU na hodnotě eportu cukru, a to na 73,53 %. Na tomto stavu se velm výrazně proevl skokový nárůst eportní ceny, který souvsel s obecně vyšší cenovou hladnou cukru na trhu zemí EU, v porovnání s cenou cukru, která byla realzována v období před tím, kdy Polsko stálo mmo společný trh zemí EU. Eportní cena cukru mez roky 003 a 004 narostla z průměrných 1 na 57 eurocentů za 1 kg. V následných letech pak obemy eportů v rámc vntřního trhu vystoupaly ze 100 ts. t (v hodnotě 3 ml. eur) v období bezprostředně před vstupem do EU na necelých 30 ts. t (v hodnotě 150 ml. eur) v roce 016, přčemž absolutního eportního mama bylo dosaženo v roce 013, kdy celkový obem eportů dosáhl cca 365 ts. t (v hodnotě cca 50 ml. eur). S tím ak se zvyšoval obem eportů ve vztahu k trhu zemí EU, postupně narůstala hodnota eportů. Podíl zemí EU na eportech cukru dosáhl svého mama v roce 009, kdy podíl EU na obemu eportů vzrostl na 88,5 % a v případě hodnoty eportů se tento podíl navýšl až na rekordních 91,94 %. Tento výsledek pak ž nebyl překonán navzdory kontnuálně rostoucí hodnotě a obemu eportů, které svých mam dosáhly v roce 013 (365 ts. t eportů v hodnotě ž výše zmíněných 50 ml. eur). Podíl těchto hodnot na celkovém obemu a hodnotě eportů však dosáhl pouze 71,88 %, respektve 81,54 %. V následuících letech pak podíl eportů cukru do zemí EU na celkovém obemu a hodnotě eportovaného cukru klesal až na 61,37 %, respektve 66,37 % (016). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že hovoříme-l o eportech Polska ve vztahu k zemím EU, bylo období let 004 až 016 ve znamení skutečně velm turbulentních změn a výkyvů, kdy obem, hodnota a klogramové ceny eportů velm výrazně osclovaly. Důkazem tohoto vývoe e průměrná mezroční změna. Ta v případě hodnoty eportů dosáhla 30,8 % za rok a v případě obemu 7,6 % za rok. O vysoké míře kolísání eportů dále svědčí vysoké procento průměrné odchylky od vlastní průměrné hodnoty, která v případě obemu dosáhla 57,5 % a v případě hodnoty pak 65,9 %. Jednotková cena eportů pak vykázala v průměru odchylku od vlastních průměr ných hodnot v rozsahu 8,13 %. LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen

3 Tab. II. Polský zahranční obchod s cukrem realzovaný v rámc vntřního trhu zemí EU Roky Eport Import Obchodní blance (ts. t) (ml. ) ( kg 1 ) (ts. t) (ml. ) ( kg 1 ) (ts. t) (ml. ) 000 7,9,5 0,3 45,3 1,5 0,7 37,4 10, ,5,0 0,45 41,4 13,6 0,33 36,9 11, ,5 1,3 0,7 75,9 4,7 0,33 30,4 1, ,3,7 0,1 74,3 18,5 0,5 3,0 4, ,0 118,6 0,57 41,1 19,3 0,47 166,9 99, ,0 69,1 0,6 33, 19,7 0,59 78,8 49, ,5 50,8 0,64 53,0 35,5 0,67 6,5 15, ,9 99,0 0,54 34,9,5 0,64 148,0 76, ,3 14,6 0,50 8,1 46,5 0,57 166, 78, ,6 93,6 0,56 3,4 115,8 0,5 56,8, ,5 118,6 0,51 18,9 7,3 0,40 48,6 46, ,7 185,7 0,7 14,0 136,9 1,10 134,7 48, , 160,5 0,77 45,7 36,4 0,80 163,5 14, ,1 50,5 0,69 59,6 39,9 0,67 305,5 10, ,7 169,0 0,53 9,1 49,3 0,54 6,6 119, ,5 19,0 0,46 60,6 9,7 0,49 16,9 99, ,3 149,8 0,53 86,0 44,8 0,5 199,3 105,0 Tempo růstu 1,76 1,308 1,05 1,094 1,13 1,06 N/A N/A Bazcký nde 63,91 96,376 1,53 4,636 7,8 1,559 7,754 15,059 Pramen: Sugar market the state and prospects. No Insttute of Agrcultural and Food Economcs Natonal Research Insttute, Agrcultural Market Agency, Mnstry of Agrculture and Rural Development. Warsaw Vedle relatvně rozkolísaných eportů pak lze to samé ve vztahu k zemím EU konstatovat rovněž ve vztahu k mportům, které ve sledovaném období taktéž velm výrazným způsobem Tab. III. Vývo produkčních kvót cukru v Polsku Hospodářský rok Produkční kvóty (ts. t) 004/ ,0 (A) 91,9 (B) 005/ ,3 (A) 87,0 (B) 006/ ,9 007/ ,5 008/ ,6 009/ ,6 010/ ,6 011/ ,6 01/ ,6 013/ ,6 014/ ,6 015/ ,6 Pramen: Sugar market the state and prospects. No Insttute of Agrcultural and Food Economcs Natonal Research Insttute, Agrcultural Market Agency, Mnstry of Agrculture and Rural Development. Warsaw kolísaly. Svědčí o tom relatvně vysoká míra průměrné mezroční změny, která ve sledovaném období vykázala hodnoty v případě obemů 9,4 % za rok a v případě hodnoty 1,3 % za rok. Kolísaní mportů bylo z hledska dynamky mnohem méně výrazné v porovnání s e porty. Nc méně výkyvy byly mnohem výraz něší v případě mportů, než v případě eportů, o čemž svědčí hodnoty z prů měro vaných odchylek od průměru realzovaných obemů (64,13 %) a hodnot (78,16 %) mportů cukru. Jednotkové ceny mportů (,6 % za rok) kolísaly v čase dokonce o něco více než ceny eportů (cca,5 % za rok), přčemž průměrná odchylka od průměrné ceny mportů (37,70 %) převýšla tu samou hod notu v případě eportů (8,13 %). Vlastní obemy mportů ze zemí EU v čase kolísaly. Na počátku sledovaného období byl podíl mportů ze zemí EU velm vysoký, a to ak v případě obemu mportů, které se pohybovaly na úrovn cca 45 ts. t (8,7 %), tak v případě hodnoty mportů, které dosáhly úrovně cca 1,5 ml. eur (79,6 %). Bezprostředně před vstupem do EU mporty dosáhly 74 ts. t, respektve necelých 0 ml. eur. Podíl mportů ze zemí EU na celkových mportech dosáhl v roce 003 v případě hodnoty, respektve obemu výše 96,86 %, respektve 98,93 %. V období po vstupu do EU se podíl mportů ze zemí EU do Polska začal postupně redukovat. Mnmální byl podíl mportů ze zemí EU v roce 01, kdy obem poklesl na 18,13 % a hodnota 3,58 %. Svého mama dosáhly mporty z hledska obemů v roce 009, a to cca 3 ts. t, a z hledska hodnoty v roce 011, kdy čnly 137 ml. eur. Na výrazných výkyvech hodnot polských mportů cukru se podepsala regulace trhu s cukrem EU, která velm výrazným způsobem ovlvnla polské produkční kapacty a také kapacty 64 LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen 019

4 Smutka, Pawlak, Kotyza a spol: Obchod s Polským cukrem a dstrbuce komparatvních výhod ve vztahu k partnerským zemím ostatních zemí. Dále se pak na výkonech v oblast agrárního obchodu výrazně podepsala Společná obchodní a Společná zemědělská poltka zemí EU, které výrazným Období způsobem odzolovaly unní cukerní trh od zbytku světa. Cena cukru a množství nabízeného cukru nebyly určovány v reakc na poptávku, ale ech vývo byl do značné míry determnován dotační a regulační pol t kou (regulace produkce a regulace m portů). 016 Charakterstckým znakem polského obchodu s cuk rem e pak eho dlouhodobě (až na určté výmky prmárně v počátečním období ve vztahu k EU a dále pak v roce 009) kladná obchodní blance, a to ak z pohledu obemu obchodované hmoty, tak z po hledu hod noty realzovaných transakcí. Velm důležtým aspektem, který ovlvnl výrazně charakter polského zahrančního obchodu s cukrem, 016 e nternaconalzace eho pro dukč ních kapact (1), které v současnost ž nesou pod kon tro lou prmárně polského kaptálu, ale sou kontrolovány kaptálem nadnárodním. Výrazná část polských produkčních a eportních kapact e kontrolována především v Ně mecku sídlícím společnostm, ako sou Nord zucker, Sudzucker a Pffefer & Langen. Polské cukrovarnctví taktéž zasáhly výrazně cukerní kvóty, které dlouhodobě zastro povaly produkc polského cukru na úrovn 1,4 ml. t za rok. Tyto kvóty na ednu stranu velm výrazně omezly eportní ambce polského cukru, na druhou stranu však obecně systém kvót zaštítl polský trh před konkurencí z ostatních zemí EU. Určtým negatvem, které výrazně ovlvnlo stuac na polském trhu s cukrem, byla cukerní reforma v rámc trhu EU, která byla realzována v roce 006. V důsledku této reformy byla v následuících letech řada cukrovarů, zpravdla ve vlastnctví zahrančních korporací, fyzcky zlkvdována z důvodu velm štědrých dotací, které Evropská une vyplácela v případě fyzcké lkvdace cukrovaru a také v případě odevzdání produkční kvóty. V tomto období zeména německé společnost uzavřely a následně zlkvdovaly 6 cukrovarů (Pfefer & Langen 8 cukrovarů, Süd zucker 1 cukrovarů a Nordzucker 4). Brtský BSO (Brtsh Sugar Overseas) reagoval na reformu eště mnohem razantně a zcela opustl polský trh s tím, že výměnou že štěd rou dotac uzavřel a následně zlkvdoval oba své polské cukrovary a odevzdal produkční kvótu. Výsledkem této restrukturalzace pak byla výrazná redukce produkčních kvót v následuících letech (tab. III.). Metodka Cílem zpracovaného článku e provést analýzu dstrbuce komparatvních výhod pol ské ho obchodu s cukrem ve vztahu k šroké pleádě partnerských zemí. Zpraco vaný materál podává přehled o dstrbuc kom pa ra tvních výhod z pohledu blaterálního obchodu a z pohledu eportní spe cal zace a tertorální kon centrace. V ne pos lední řadě e ve vztahu k ednotlvým partnerským zemím analyzován reálný stav obchodní blance, t. zdal se edná o vztah netto eportní, č vztah netto mportní. Tab. IV. Z hledska cukru nevýznamněší polské eportní a mportní destnace Partner Eport Podíl na celkovém eportu cukru (%) Období Partner Import Podíl na celkovém eportu cukru (%) svět 100,00 svět 100,00 Německo 5,67 Súdán 1,68 Izrael 8,91 Zmbabwe 15, Ltva 6,77 Mosambk 13,04 Itále 5,87 Německo 1,44 Lotyšsko 5,39 Ltva 8,87 TOP5 5,60 TOP5 71,40 Rusko 4,09 Švédsko 7,66 Česko 4,51 Maurtus 4,93 Gruze 3, Česko 4,31 Řecko 3,50 Dánsko 3,00 Maďarsko 4,5 Ukrana 1,65 TOP10 7,56 TOP10 9,94 TOP15 8,95 TOP15 97,7 TOP0 9,11 TOP0 99,55 Zdro: UN Comtrade, vlastní zpracování, 017 Zpra covaná analýza podává přehled neen o vývo hodnoty obchodu s cukrem, ale o vývo obchodovaného obemu a o vý vo ednotkových cen eportu a mportu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zřetel e v rámc analýzy věnován komparatvním výhodám polského cukrovarnctví (prostřed nctvím LFI a TBI ndeů). Lafay nde, dále en LFI nde, (13) e schopný prokázat estenc dvoustranné komparatvní výhody mez ednotlvým zeměm. LFI nde pomáhá pochopt, ak se komparatvní výhody vyvíí v průběhu času. Pro danou zem, a pro daný výrobek e LFI nde defnován ako: LFI = 100 m N = 1 N = 1 m kde a představuí vývoz a dovoz výrobků země směrem z určté oblast nebo zbytku světa v daném pořadí a N e počet položek. Kladné hodnoty LFI ndeu ukazuí na estenc komparatvních výhod dané položky; čím e hodnota vyšší, tím vyšší e míra specalzace (14). Za účelem uceleněšího pohledu na polský zahranční obchod s cukrem, byla v návaznost na LFI nde doplněna analýza pomocí TBI ndeu (Trade Balance Inde). TBI nde poskytue nformac, zda-l se daná země proflue ako čstý vývozce nebo ako čstý dovozce ve vztahu k určté skupně výrobků (15). Xh Mh TBIh = (Xh + Mh), kde TBIh označue nde obchodní blance země pro skupnu výrobků h a Xh a Mh představuí vývoz a dovoz skupny N = 1, LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen

5 Tab. V. Komparatvní výhody polského eportu cukru ve vztahu k zemím Evropské une (016) Stát LFI TBI Řecko,10 0,997 Lotyšsko 1,456 1 Maďarsko 0,793 0,99 Lucembursko 0,703 1 Belge 0,487 0,913 Itále 0,449 0,980 Německo 0,343 0,634 Bulharsko 0,180 1 Estonsko 0,175 0,987 Kypr 0,169 1 Slovensko 0,145 0,794 Rumunsko 0,055 1 Irsko 0,054 0,993 Nzozemsko 0,039 0,36 Dánsko 0,07 0,149 Španělsko 0,06 0,980 Fnsko 0,007 1 Chorvatsko 0,001 1 Malta 0 1 Portugalsko 0 1 Slovnsko 0,005 0,515 Velká Brtáne 0,03 0,4 France 0,083 0,438 Česko 0,085 0,388 Rakousko 0,13 0,480 Ltva 0,415 0,47 Švédsko 1,374 0,516 Zdro: UN Comtrade, vlastní zpracování, 017 výrobků h podle ednotlvých zemí. Výsledky TBI mohou nabývat hodnot v rozsahu od 1 do +1. V mmořádných případech se TBI rovná 1, pokud e země soustředěna pouze na dovoz, nebo se naopak TBI rovná +1, což znamená, že země e zaměřena pouze na vývoz (ve vztahu k partnerské zem č tertoru). Jakákolv hodnota v rozmezí 1 a +1 znamená, že země zároveň dováží a vyváží určtou komodtu. Země e označována ako čstý dovozce v určté skupně výrobků, když e hodnota TBI negatvní, a ako čstý vývozce, když e hodnota TBI poztvní. Článek rovněž zahrnue analýzu tertorální koncentrace zahrančního obchodu s cukrem. Tato analýza e provedena prostřednctvím HHI ndeu (16). HHI = N =1 s = s 1 + s + s s N, kde s e tržní podíl partnera (země) na obchodu s cukrem a N e celkový počet obchodních partnerů (zemí). Dle Hrschmana (17) HHI nde nabývá hodnoty od 0 (př nulové koncentrac trhu, resp. vysoké konkurenc zúčastněných subektů) do hodnoty (př mamální koncentrac trhu) (17). Pro dentfkac hlavních partnerů v rámc tertorální kon centrace obchodu s cukrem e využt ukazatel Four-frm con centraton rato, který hodnotí podíl čtyř nevýznamněších partnerů na celkovém eportu a mportu cukru. Tento ukazatel e charakterzován ako: CR n = n =1 s = s 1 + s + s s n. Pro vyhodnocení výsledků CR 4 ndeu přtom platí, že n ter val 0 50 % znamená dokonalou konkurenc, střední nterval % značí významnou míru koncentrace a výsledky v ntervalu % nformuí etrémní koncentrac obchodních vztahů (18). Výsledky Tertorální struktura polského obchodu s cukrem e svým charakterem velm koncentrovaná. Pět nevýznamněších m portních destnací (Německo, Izrael, Ltva, Itále a Lotyšsko) se podílí na polských eportech cukru cca 5,6 % (016). V rámc TOP10 nevýznamněších partnerů polského cukerního eportu pak vedle výše zmíněných zemí fgurovaly dále eště Rusko, Česko, Gruze, Řecko a Maďarsko. Podíl TOP10 obchodních partnerů na celkových eportech cukru dosáhl přblžně 7,56 %. Ještě vyšší stupeň koncentrace než eporty vykazue tertorální struktura polských mportů. Kdy TOP5 (Súdán, Zmbabwe, Mosambk, Německo a Ltva), resp. TOP10 (Švédsko, Maur cus, Česko, Dánsko a Ukrana) mportních destnací vykazue podíl na celkových mportech cukru směřuících do Polska 71,4 %, resp. 9,94 %. Detaly týkaící se tertorální koncentrace polského obchodu s cukrem lze nalézt v tab. IV. Vysoký stupeň koncentrace tertorální struktury obchodu s cukrem, ak v případě eportů, tak v případě mportů, vykazue analýza prostřednctvím HHI ndeu, kdy hodnota HHI v případě eportní struktury dosahue 965 bodů a hodnota HHI v případě koncentrace tertorální struktury mportů dosahue hodnoty cca 1 8 bodů. Vysokou míru koncentrace v tomto ohledu vykazue hodnota CR4, která v případě eportní tertorální struktury vykazue hodnotu 47, % a v případě mportní struktury dokonce 6,5 %. Specfckým rysem polského cuk ro varnctví sou eho kom paratvní výhody ve vztahu k partnerským zemím. Tab. V. posky tue přehled o dstrbuc komparatvních výhod na úrovn ednotlvých obchodních partnerů zemí. Z uvedených údaů vyplývá, že Polsko realzovalo v posledním sledovaném roce (016) obchodní transakce s cukrem ve vztahu k cca devadesát zemím světa. Z analýzy dále vyplývá, že ve vztahu k cca padesát z těchto zemí dokázalo Polsko dosáhnout blaterárních komparatvních výhod (LFI) ve prospěch vlastních eportů, ve všeobecné rovně (RCA) pak polské eporty dokázaly získat komparatvní výhody ve vztahu k as třem desítkám zemí. Kladnou obchodní blanc Polsko dokázalo realzovat ve vztahu k většně obchodních partnerů. Z hledska komparatvních výhod e klíčové, že Polsko dokázalo realzovat komparatvní výhody ve vztahu k většně členských zemí EU (18 zemí EU: Belge, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Fnsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itále, Lotyšsko, Lucembursko, Nzozemsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko), kladnou obchodní blanc pak Polsko dokázalo vykázat dokonce ve vztahu k partnerským zemím ze skupny EU (Belge, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Fnsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itále, 66 LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen 019

6 Smutka, Pawlak, Kotyza a spol: Obchod s Polským cukrem a dstrbuce komparatvních výhod ve vztahu k partnerským zemím Lotyšsko, Ltva, Lucembursko, Malta, Nzozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Velká Brtáne). Co se týká třetích zemí, komparatvní výhody dokázalo Polsko získat v absolutní rovně ve vztahu k 4 zemím (Alžírsko, Bahran, Kamerun, Cookovy ostrovy, Egypt, Gruze, Izrael, Kazachstán, Kuvat, Lbanon, Mongolsko, Myanmar, Omán, Katar, Moldavsko, Rusko, Sngapur, Jho afrcká republka, Srí Lanka, Súdán, Sýre, Turecko, Turkmenstán a Spoené arabské emráty). V blaterální rovně byly komparatvní výhody prokázány v případě 3 zemí (Alžírsko, Austrále, Ázerbádžán, Bahran, Kamerun, Kanada, Egypt, Gruze, Ghana, Čína, Island, Inde, Izrael, Kazachstán, Kyrgyzstán, Lbanon, Malase, Mongolsko, Myanmar, Omán, Pákstán, katar, Korea, Moldava, Rusko, Saudská Arábe, Sngapur, Jhoafrcká republka, Srí Lanka, Sýre, Turecko a Spoené arabské emráty). Kladnou obchodní blanc Polsko vykázalo v případě obchodu s cukrem ve vztahu ke čtyřem desítkám obchodních part nerů (Alžírsko, Arméne, Austrále, Ázer bádžán, Bahran, Kamerun, Kanada, Egypt, Gruze, Ghana, Čína, Island, Inde, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kuvat, Kyrgyzstán, Lbanon, Lbye, Malase, Mon golsko, Myanmar, Norsko, Omán, Páks tán, Katar, Korea, Moldavsko, Rusko, saudská Arábe, Senegal, Sngapur, Jho afrcká republka, Srí Lanka, Sýre, Turecko, Turkmenstán, Spoené arabské emráty a USA). V obecné rovně pak Polsko dokázalo vykázat komparatvní výhody ve vztahu k vněšímu ekono mckému prostředí ak na úrovn blaterálních obchodních vztahů, tak v rovně absolutních výhod. Závěr Tab. VI. Komparatvní výhody polského eportu cukru ve vztahu k nečlenským zemím Evropské une (016) Stát LFI TBI Stát LFI TBI Srí Lanka 9,11 1 Pákstán 0,001 1 Myanmar 9,45 1 Saudská Arábe 0,001 1 Gruze 9,38 1 Argentna 0 0,998 Kamerun 8,410 1 Arméne 0 1 Lbanon 5,845 1 Jordan 0 1 Moldavsko 5,98 0,895 Kuvat 0 1 Kazachstán 5,8 1 Lbye 0 1 Sýre 4,065 1 Norsko 0 1 Izrael,961 1 Paraguay 0 1 Sngapore 1,558 1 Senegal 0 1 Rusko 0,98 1 Thasko 0 1 Egypt 0,480 1 Turkmenstán 0 1 Jhoafrcká republka 0,474 1 USA 0,001 0,118 Turecko 0,347 1 Svazsko 0,00 1 Ghana 0,34 1 Švýcarsko 0,006 0,809 Svět 0,157 0,369 Malaw 0,011 1 Čína 0,074 0,984 Barbados 0,0 1 Kyrgyzstán 0,06 1 Kuba 0,07 1 Mongolsko 0,050 1 Bělorusko 0,031 0,169 Spo. arabské emráty 0,046 0,95 Indonése 0,036 1 Republka Korea 0,033 1 Brazíle 0,039 1 Katar 0,06 1 Kolumbe 0,151 1 Kanada 0,015 1 Ukrana 0,188 0,987 Island 0,01 1 Bosna a Hercegovna 0,5 1 Austrále 0,007 1 Kambodža 0,817 1 Oman 0,005 1 Švédsko 1,374 0,516 Ázerbádžán 0,003 1 Súdán 7,441 0,67 Alžírsko 0,00 1 Mosambk 11,495 1 Bahran 0,00 1 Belze 11,836 1 Inda 0,00 1 Zmbabwe 18,116 1 Malase 0,00 1 Maurtus 0,71 1 Zdro: UN Comtrade, vlastní zpracování, 017 Navzdory výrazné restrukturalzac polského trhu s cukrem a redukc počtu cukrovarů a ech kapact s polský trh udržel schopnost generovat relatvně vysokou produkc cukru, která výrazně převyšue eho spotřební možností. Polsko s tak zachovalo značný eportní potencál. Tato skutečnost e navíc umocněna, tím, že výrazný podíl výrobních kapact e ve vlastnctví nadnárodního, převážně pak německého kaptálu. Významným poztvním trendem v tomto ohledu sou postupně se zvyšuící klogramové ceny realzovaných eportů, které dotlačly hodnotu eportů cukru až na úroveň současných cca 40 ml. eur. Co se výrazně změnlo ve sledovaném období, to sou mporty cukru, které se navýšly velm dynamcky, a to z cca 55 ts. t v roce 000 na více než 00 ts. t v roce 017. Cena mportů však rostla mnohem pomale v porovnání s cenou eportů, ech současná hodnota e cca 100 ml. eur. LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen

7 Blance polského obchodu s cukrem e dlouhodobě kladná, eporty se v sou časné době pohybuí na úrovn 500 ts. t za rok. Polský obchod s cukrem e v pří padě eportů výrazně orentován na země EU, zatímco v případě mportů ech významná část pochází ze třetích zemí, zeména pak ze zemí dsponuí cím preferenčním přístupem na trhy EU. Na zá kladě analýzy komparatvních výhod v oblast obchodu s cukrem vyplývá, že polský eport cukru dsponue značným potencá lem. Ncméně eho výraznou sla bnou e eho etrémní tertorální koncentrace, kdy TOP10 zemí partcpue na polských eportech a mportech cukru přblžně 7,56 % respektve 9,94 % (016). Hlavním partnery Polského eportu cukru sou zeména Německo, Izrael, Ltva, Itále a Lotyšsko. V případě mportů sou hlavním part ner ským zeměm Súdán, Zmbabwe, Mosambk, Německo a Ltva. Řešeno v rámc proektu: : Analýza komodtní struktury českého agrárního zahrančního obchodu, IGA, PEF, ČZU v Praze. Souhrn Významnou rol v případě polského cukrovarnctví hrae meznárodní obchod. V období let obem eportu cukru oscloval mez 350 a 700 ts. t. Hodnota eportů za sledované období vykázala mezroční nárůst v průměru 5,3 % s tím, že ve sledovaném období narostla z cca 100 ml. eur na přblžně 40 ml. eur, přčemž mnmální hodnota eportů byla v roce 00 cca 51 ml. eur a mama bylo dosaženo v roce 01 cca 377 ml. eur. Článek podává přehled o dstrbuc komparatvních výhod z pohledu bla terálního obchodu a taktéž z pohledu eportní specalzace a ter torální koncentrace. Z analýzy vyplývá, že Polsko dsponue významným komparatvním výhodam ak ve vztahu k zemím EU (nevýznamněší eportní a mportní destnace), tak ve vztahu k řadě třetích zemí. Poztvním rysem v tomto ohledu e schopnost Polska udržet s relatvně vysoký podíl obchodu a komparatvních výhod ve vztahu k řadě zemí mmo EU (např. Izrael, Gruze, Kazachstán, Kamerun, Lbanon, Moldavsko, Myanmar, Rusko atd.). Negatvním rysem e pak relatvně vysoká míra tertorální koncentrace, ak v případě eportů, tak zeména v případě mportů. Klíčová slova: Polsko, obchod, cukr, EU, třetí země, komparatvní výhody, specalzace, koncentrace. Lteratura 1. Jagełło, W.: The restructurng of the sugar ndustry the mple mentaton of the mechansm n Polsko. Newsletter of the Government Agrculture Agency (ARR), 9, 009, s Traer, M.: The sugar market. Report of the Bureau of Research and Programmng government s Agency for Agrculture (ARR), 3, 013, s. 4, (Polsh). 3. Artyszak, A.: The consequences of three years of the reform of the EU sugar market. Sc. J. Warsaw Unversty of Lfe Scences SGGW Problems of World agrculture, 8, 009, s. 5 9, (Polsh) 4. Wawro, P.: The 007 beet campagn Poland and Nordzucker Polska. Zuckernd., 133, 008 (4), s Wawro, P.: The 006 campagn Poland and Nordzucker Polska. Zuckernd., 13, 007 (5), s Wawro, P.; Küster, W.: The prvatzaton of the Polsh sugar ndustry. Zuckernd., 19, 004 (7), s Wawro, P.: The 005 campagn Poland and Nordzucker Polska. Zuckernd., 131, 006 (5), s Bücherl, N.: The 003 beet campagn n the Polsh sugar factores of the Südzucker Group. 004, Zuckernd., 19, 004 (5), s Bücherl, N.: Report on the 005 beet campagn Südzucker Polska. Zuckernd., 131, 006 (5), s Bücherl, N.: The 007 beet campagn Südzucker Polska. Zuckernd., 133, 008 (4), s Dobrowolsk, M.; Bücherl, N.: The 008 beet campagn Südzucker Polska. Zuckernd., 134, 009 (5), s Iwan, C.: Structural changes n the Polsh sugar ndustry. Zuckernd., 130, 005 (1), s Lafay, G.: The measurement of revealed comparatve advantages. In Dagenas, M. G.; Muet, P. A. (eds.): Internatonal Trade Modelng. London: Chapman & Hll, 199, s , ISBN 10: / Zaghn, A.: Trade advantages and specalzaton dynamcs n accedng countres. Workng paper, 49, 003, s. 4 15, ISBN Wdodo, T.: 009: Comparatve Advantage: Theory, Emprcal Measures And Case Studes. Revew of Economc and Busness Studes, 009, 4, s [onlne] Research%0Paper/Wdodo,T_-_Comparatve_Advantage_ Theory_Emprcal_Measures_and_Case_Studes.pdf. 17. Hrschman, A. O.: The Paternty of an Inde. The Amercan Economc Revew, 54, 1964 (5), s Klasfkace úrovně koncentrace podle HHI. Evropská komse nebo U.S. Department of Justce a Federal Trade Commsson, London economcs n assocaton wth global energy decsons: Structure and Performance of S European Wholesale Electrcty Markets n 003, 004 and 005. DG Comp, 6 th February 007, s. 8 a 5, [onlne] energy/nqury/electrcty_fnal_part4.pdf, ct Smutka L., Pawlak K., Kotyza P., Pulkrábek J., Zelńska Chme lewska A.: Polsh Sugar Trade and Comparatve Advantages Dstrbuton n Relaton to Partner Countres Internatonal trade plays an mportant role n Polsh sugar ndustry. Between 000 and 017, the volume of sugar eports oscllated between 350 and 700 thousand tons. The average value of eports durng the montored perod recorded an annual ncrease of 5.3%. The value of eports ncreased from about EUR 100 mllon to appromately EUR 40 mllon durng the perod under revew. The trade performance was accompaned by sgnfcant oscllatons; the mnmum eport value was about EUR 51 mllon n 00 and the mamum of EUR 377 mllon was recorded n 01. The presented materal provdes an overvew of the dstrbuton of comparatve advantages from the pont of vew of blateral trade and also from the pont of vew of eport specalzaton and trade terrtoral concentraton. The results prove that Poland has sgnfcant comparatve advantages both n relaton to the EU countres (the most mportant eport and mport destnatons) and n relaton to many socalled thrd countres. A postve feature n ths respect s Poland s ablty to mantan a relatvely hgh share of trade and comparatve advantages n relaton to many non-eu countres. A negatve feature s the relatvely hgh degree of terrtoral concentraton, both n the case of eports and especally n the case of mports. Key words: Poland, trade, sugar, EU, thrd countres, comparatve advantages, specalzaton, concentraton. Kontaktní adresa Contact address: prof. Ing. Luboš Smutka, Ph. D., Česká zemědělská unverzta v Praze, Fakulta provozně ekonomcká, Kamýcká 19, Praha 6 Suchdol, Česká republka, e-mal: smutka@pef.czu.cz 68 LCaŘ 135, č. 7 8, červenec srpen 019