Příloha č.4. Provozní řád DKV Plzeň PP Bělá nad Radbuzou. Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

Transkript

1 Provozní řád DKV Plzeň PP Bělá nad Radbuzou Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

2 České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Bělá nad Radbuzou Zpracoval: Milan Janda ekolog DKV Plzeň Datum: 2. května 2011 Číslo jednací: T/330/2008-Ja P L Á N H A V A R I J N Í C H O P A T Ř E N Í Depa kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště BĚLÁ NAD RADBUZOU Vypracovaný ve smyslu 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou nespadá do kategorie objektů A nebo B zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií. Schválil: Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - 2 -

3 O b s a h 1. Organizace českých drah, a.s Základní ustanovení 3 3. Geologické a hydrogeologické poměry 6 4. Náležitosti havarijního plánu Seznam závadných látek 9 6. Seznam a popis zařízení Výčet a popis cest odtoku Plán vyrozumění Zneškodnění havárie a jejích následků Zásady ochrany a bezpečnosti práce Seznam prostředků pro likvidaci havárie Popis objektů a zařízení Školení Umístění plánu havarijních opatření Záznam o havárii Přílohy č. 1 plán vyrozumění č. 2 situační plánek č. 3 vodovodní potrubí č. 4 kabelové trasy 1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace: České dráhy, a.s

4 Nábřeží L. Svobody PRAHA 1 IČ: DIČ: CZ Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039 Organizační složka: Pracoviště: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně PLZEŇ Provozní pracoviště Bělá nad Radbuzou Nádražní BĚLÁ NAD RADBUZOU Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou je podřízeno Depu kolejových vozidel Plzeň. Po stránce provozu je pracoviště řízeno vedoucímu provozu. Vedoucí provozu je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň. 2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, - 4 -

5 nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Plzeň, případně správce povodí a Městský úřad Domažlice odbor životního prostředí. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty

6 Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění. Pokud v dalším popisu není uvedeno jinak. Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ Plzeň a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j /2004 s účinností od ), která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření a u tohoto plánu je na pracovišti uložena. V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň PP Bělá nad Radbuzou tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou je z hlavní silnice Bělá nad Radbuzou Hostouň, odbočením vpravo za železniční stanicí Bělá nad Radbuzou přímo do areálu pracoviště

7 Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratích v obvodu Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou. 3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Bělá nad Radbuzou leží v severní části města Plzně, v městské části Doubravka, severně od železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Území řadíme k limnickému permokarbonu středočeské, resp. Plzeňské pánve. Permokarbon je na lokalitě reprezentován především vývojem spodního šedého (kladenského) a spodního červeného (týneckého) souvrství. Tato souvrství jsou tvořena hlavně křemičitými pískovci, jílovými pískovci až arkónami. Přímo na lokalitě se zvětralé kaolinizované arkóny nacházejí v morfologických depresích podložních proterozoických břidlic. Podloží permokarbonu je budováno svrchnoproterozoickými, slabě epizonálně metamorfovanými sedimenty břidlice až fylity. Tyto horniny vystupují na povrch na levé straně údolí řeky Mže. Břidlice jsou zvětraléa rozpadají se střípkovitě až roubíkovitě. Výraznější pukliny jsou vyplněny jílovitými produkty. Nad povrchem pevné horniny se nachází 1 až 2 metry mocné pásmo břidlic rozvětralých na zelenavé hnědošedé prachovito-jílové eluvium. Morfologie povrchu proterozoických břidlic je značně členitá v rozdílu deset výškových metrů. Kvarterní pokryv je zastoupen deluvio eluviálními uloženinami. V nadloží těchto vrstev jsou uloženy fluviální sedimenty řek tvořené zahliněnými štěrkopísky. Kvartérní uloženiny jsou překryty až několika metry (místy až 10m) mocnými šedočernými kamenopísčitohlinitými navážkami. Prostor zájmového území je odvodňován řekami Úslava a Mže. Lokalita leží na lokální rozvodnici směru J S. Ustálená hladiny podzemní vody se pohybuje v rozmezí 2 až 5 metru pod terénem. Směr proudění podzemní vody je severním až severovýchodním směrem. Koeficient filtrace se pohybuje v rozmezí 10-5 až 10-7 m.s - 1. Hydrogeologické číslo povodí a , povodí toků Berounka a Úslava. Celkově se jedná morfologicky o mírně zvlněné území. 4. Náležitosti havarijního plánu dle 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Bělá nad Radbuzou, Nádražní b) IČ : c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, Plzeň - 7 -

8 Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: Vlastimil ROM vedoucí provozu Mobilní telefon: Ostatní osoby určené vedoucím provozu k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu. 5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Nafta motorová 200 hl 500 hl Nádrž 1 a 2 Xn 6. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka 1 Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry kód odpadu Kaly z čistění průmyslových odpadních vod kód odpadu Znečistěné obaly kód odpadu Průměr Maximum 50 kg 100 kg N 100 kg 200 kg N 20 kg 30 kg N - 8 -

9 9. Sklad čistících prostředků a chemikálií v remíse: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Čistící prostředky dráždivé Xi 20 l 40 l Xi 2 Čistící prostředky zdr. škodlivé Xn 20 l 40 l Xn 3 Čistící prostředky žíravé C 10 l 20 l C 4 Hydroxid sodný pevný 50 kg 100 kg C 5 Síran železitý kapalný 50 l 100 l C Xn - C - Xi - N - zdraví škodlivé žíravé dráždivé nebezpečné pro životní prostředí Mimo uskladněné nafty v nádržích jsou ostatní látky skladovány v původních obalech většinou sudech po 40 kg a kanistrech. Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti MTZ v Plzni a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS SŽDC, s.o. Plzeň, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky

10 6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Pro skladování provozní nafty slouží samostatný sklad o obsahu 2 x 25 m 3. Sklad se skládá ze dvou nadzemních místně dvouplášťových ležatých nádrží BENCALOR s indikací těsnosti meziplášťového prostoru. Nádrže jsou uloženy nad betonovou havarijní jímkou. Měření výšky hladin v nádrži je tyčí, maximální stav hladiny v nádržích je signalizován světelně, havarijní stav zvukovým signálem. Rozvody jsou rovněž jednoplášťové, visuelně kontrolovatelné, uložené nad havarijní jímkou. Sklad je umístěn v prostoru pracoviště u koleje číslo 87. Stáčení z cisterny do nádrží a výdej do kolejových vozidel je prováděno rovněž na koleji 505. Stáčecí i výdejní místo je opatřeno záchytným plechovým platem bez zastřešení. Plata jsou odkanalizována do havarijních bezodtokových jímek o obsahu 2 x 6 m 3. Na koleji č. 506 je rovněž prováděno vypouštění záchytných ekovan z lokomotiv. Vypouštění je svedeno do bezodtokových jímek. Jímky jsou opatřeny indikací výšky hladiny. Po jejich naplnění jsou vyčerpány do autocisterny nebo kolejové cisterny a obsah předán k likvidaci odborné firmě. Strojovna je umístěna ve zděném objektu uprostřed kolejí. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor tankovací stanice a zaústěna do kanalizace B. Skladované ropné látky: motorová nafta chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: slabě nazelenalá bod vzplanutí: o C ve vodě nerozpustná, třída nebezpečnosti - II 1a. Sklad PHM (nafty) mimo provoz Jedná se o bývalý sklad nafty o obsahu 2 x 250 m 3. Skládá se ze dvou jednoplášťových nadzemních válcových nádrží. Uloženy jsou v železobetonových vanách, které slouží jako havarijní jímky. Jímky jsou bezodtokové. Stáčení a výdej byl prováděn na záchytném platě na koleji č. 95. Manipulační plochy nejsou zastřešeny. Strojovna je umístěna ve zděném objektu vedle manipulační plochy. Tento sklad sloužil pro skladování nafty. Vybudováním nového skladu byly tyto nádrže odstaveny a zakonzervovány. 2. Sklad olejů sklep HCO (hala cyklických oprav) Jako skladovací nádrže slouží čtyři kvádrové jednoplášťové nádrže o obsahu 4 x litrů. Uloženy jsou na železných I profilech na podlaze. Podlaha skladu má zvýšený sokl a slouží jako záchytná jímka

11 Skladované ropné látky: olej M 9 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 210 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej M 7 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV upotřebený motorový a převodový olej Pro skladování oleje M 9 ADS III slouží jedna nádrž o obsahu litrů. V současné době je nádrž prázdná a olej M 9 ADS III se zatím nepoužívá. Pro skladování oleje M 7 ADS III slouží dvě nádrže o obsahu 2 x litrů. Nádrže jsou propojeny potrubím s uzavíracím šoupětem Js 80 umístěným před nádržemi. Pro skladování upotřebených olejů slouží jedna nádrž o obsahu litrů. Dále je ve skladu umístěna nádrž o obsahu 8 m 3, která je v současné době mimo provoz. Stáčení motorových olejů se provádí samospádem ze železniční kolejové cisterny na stáčecím platu před dílnou oprav motorových vozů. Vedle plata je vybudována stáčecí šachta, ve které jsou tři šroubení. Dvě šroubení jsou s filtrem pro oleje M 7 a M 9. Třetí šroubení bez filtru slouží pro přečerpávání upotřebených olejů. Za stav motorových olejů odpovídá pracovník MTZ, který včas zajišťuje jejich doplňování (stáčení). Výdej olejů se provádí v HCO na kolejích č. 503, 504, 507 a 508, kde jsou k tomuto účelu zřízeny tři výdejní stojany. Upotřebené oleje jsou vypouštěny rovněž v HCO a samospádem natékají do nádrže v olejně. Odběr je do autocisterny na platě před opravnou motorových vozů. Manipulační plocha na koleji není zastřešena a je odkanalizována přes lapol na ČOV zaolejovaných vod. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná. 3. Sklad olejů a maziv přízemí HCO Jako příruční sklad olejů pro HCO slouží místnost v přízemí HCO. V tomto skladu jsou skladovány nejpoužívanější oleje pro opravy lokomotiv. Oleje jsou pomocí instalovaných čerpadel přečerpávány do zásobních nádrží a odtud vydávány do příručních konví ke spotřebě. Skladované ropné látky: Hydraulický olej TB 46 do tlumičů lokomotiv. Nádrž je o obsahu 0,5 m 3, umístěná na kovovém stojanu. Pod nádrží je záchytná jímka na drobné úkapy. Plněna je ze sudů pomocí čerpadla. Výdej oleje je samospádem, ventilem u dna nádrže. Dále je ve skladu kvádrová nádrž, která je rozdělená na čtyři stejné nádrže o obsahu 4 x 0,250 m 3. Nádrž je umístěna v záchytné jímce na kovovém stojanu. Skladované oleje:

12 Převodový olej PP 7 pro převodové skříně lokomotiv, kompresorový olej K 8 pro mazání kompresorů lokomotiv, hydraulický olej ON 1 pro hydraulické pohony lokomotiv a válcový olej OD 4 pro mazání tlapových ložisek. Jednotlivé nádrže jsou opatřeny popisem. Oleje jsou do nádrže přečerpávány pomocí čerpadla ze sudů. Výdej oleje je samospádem, ventilem ve dně nádrže. Olej řady OD je z chemického zákona toxický. Dále jsou ve skladu tři válcové nádrže o obsahu 3 x 2 m 3. Nádrže jsou polozapuštěné, v záchytné vaně. Skladované oleje: Jedna nádrž je používána pro skladování převodového oleje PP 90. Druhá a třetí nádrž je mimo provoz. Olej je do nádrže přečerpáván ze sudů pomocí čerpadla. Výdej je rovněž čerpadlem, které je umístěno u stěny vedle vchodu do skladu. Výdejní čerpadlo je opatřeno uzavíracím ventilem. Pod ventilem je záchytná jímka pro drobné úkapy. 00. Ve skladu jsou rovněž umístěny dva sudy s plastickým mazivem N 000 a LKP Při plnění nádrže ze sudů je manipulace prováděna pomocí vysokozdvižného vozíku. Při manipulaci je nutno dbát nejvyšší opatrnosti, aby nedošlo k proražení sudu. Plnění nádrží provádí pověřený pracovník MTZ, který odpovídá za manipulaci se závadnými látkami během plnění. Válcové nádrže jsou proti přeplnění opatřeny signalizací, kvádrové nádrže jsou opatřeny stavoznaky. Během stáčení je zakázáno se vzdalovat z olejny. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná. 4. Sklad olejů hala oprav motorových vozů Jako skladovací nádrže slouží dvě kvádrové dvouplášťové nádrže o obsahu 2 x 450 litrů. Uloženy jsou v záchytné jímce na případné úkapy ropných produktů. Skladované ropné látky: olej OTH P 3 (hydraulický olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená bod vzplanutí: 210 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej M 7 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV Plnění nádrží je prováděno ze sudů pomocí čerpadel. Přečerpávání provádějí poučení pracovníci motorárny. Při provádění přečerpávání je nutné sudy zajistit klíny proti otočení. Prázdné sudy jsou ihned odváženy do centrálního skladu sudů. Výdej

13 olejů z nádrží je prováděn samospádem. Po dobu přečerpávání a výdeje olejů se nesmí pracovník vzdálit od nádrží. Dále je na pracovišti umístěna nádrž o obsahu 6 m 3 pro uskladnění upotřebených motorových a převodových olejů (OTH P 3 a M 7 ADS). Nádrž je umístěna ve sklepu dílny motorových vozů. Sklep tvoří havarijní jímku a stěny s podlahou jsou opatřeny nátěrem odolným působení ropných látek. Indikace stavu hladiny v nádrži je indikována hladinoměrem do prostoru dílny. Četař provádí občasnou kontrolu stavu hladinoměru a v případě naplnění nádrže ohlásí ekologovi, případně pracovníkům MTZ naplnění nádrže. Odpovědný pracovník MTZ zajistí vyčerpání upotřebených olejů do autocisterny. Vyčerpání je prováděno pomocí čerpadla. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná. 5. Sklad sudů a maziv ohrada MTZ Jako skladovací místo slouží uzamčená zastřešená ohrada MTZ o velikosti 20 x 10 metru. Plocha je vybetonována s nepropustnou izolací a vyspádována do bezodtokového sběrného kanálku o velikosti 800 x 20 cm a hloubce 20 cm uprostřed skladu. Podlaha i kanálek jsou opatřeny nátěrem odolným působení ropných látek. Skladované látky: Převodový olej PP 7 a PP90 pro převodové skříně lokomotiv cca 4 sudy Kompresorový olej K 8 pro mazání kompresorů lokomotiv cca 2 sudy Hydraulický olej ON 1 pro hydraulické pohony lokomotiv cca 2 sudy Hydraulický olej OTH P 3 pro převodovky motorových vozů cca 2 sudy Válcový olej OD 4 pro mazání tlapových ložisek cca 2 sudy Hydraulický olej TB 46 do tlumičů cca 2 sudy Ložiskový olej J 2 a J 6 pro mazání ložisek lokomotiv cca 3 sudy Převodový olej DEXTROM cca 2 sudy Motorový olej DTT cca 2 sudy Motorový olej TOPTIR cca 2 sudy Transformátorový olej TRAFO cca 2 sudy ANTIKOLOR přídavek do chladících okruhů lokomotiv cca 2 sudy LÍH cca 2 sudy PETROLEJ cca 4 sudy Technický benzín cca 4 sudy Mazací tuky N delimon cca 5 sudů Dále jsou mazací tuky skladovány v plechovkách po 10-ti kg k přímému použití. Rovněž jsou zde skladovány nevratné prázdné sudy v množství cca 30 ks. Tyto sudy jsou používány pro třídění a shromažďování odpadů. Ve skladu jsou rovněž umístěny alkalické čistící prostředky pro čistění železničních kolejových vozidel. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách č. 157/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé Xn žíravé dráždivé C Xi

14 Jsou skladovány v původních 50-ti litrových barelech nebo boxech o obsahu 1000 litrů. Se sudy je manipulováno pomocí vysokozdvižného vozíku. Při manipulaci je nutno dbát nejvyšší opatrnosti, aby nedošlo k proražení sudu. Jednotlivé oleje jsou ze sudů stáčeny do přenosných konví k přímému použití na jednotlivých pracovištích. Mazací tuky v plechovkách po 10-ti kg jsou skládány ručně a slouží k přímému použití. Mazací tuky v sudech jsou odebírány do příručních plechovek a dále používány na jednotlivých pracovištích. Čistící prostředky v barelech se přímo spotřebovávají na myčce lokomotiv. Z velkého boxu jsou přečerpávány do příručních barelů. Všechny skladované látky musí být popsány a roztříděny podle druhu, aby nemohlo dojít k jejich záměně. Za dodržování havarijního a provozního řádu, manipulaci se závadnými látkami a dodržování maximálního pořádku odpovídá: pracovník MTZ 6. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování a dočasné skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Jedná se o odpady: znečistěná pryž kaly z odlučovačů olejů obaly obsahující zbytky nebezpečných látek absorpční činidla, filtrační materiály, filtry 7. Kolejová cisterna se zaolejovanou vodou a nádrž MN 8m 3 Pro shromažďování zaolejované vody se zbytky olejů z lapolů, které nelze vyčistit na deemulgační čistírně odpadních vod v areálu depa slouží kolejová cisterna o obsahu 50 m 3. Tato cisterna je deponována na koleji číslo 86 za skladištěm MTZ. Kolej je vybavena plechovým záchytným platem a s přilehlým vybetonovaným prostorem pro manipulaci se zbytky zaolejovaných vod. Betonová plocha je opatřena nátěrem proti působení ropných produktů. Betonové i plechové plato je odkanalizováno přes lapol na městskou kanalizaci. Odpad z cisterny je průběžně předáván odborné firmě k likvidaci. Na betonovém platě u cisterny je umístěna stojatá válcová jednoplášťová ocelová nádrž o velikosti 8 m 3 pro skladování motorové nafty při velkých opravách lokomotiv. Běžně se tato nádrž nepoužívá. Umístěná je v záchytné havarijní jímce o velikosti 2 x 2 x 2 metry. Stáčení a výdej je prováděn čerpadlem z koleje číslo 86, která je opatřena manipulačním platem

15 8. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování a dočasné skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží specielní ocelový kontejner s víkem. Je umístěn na zpevněné oplocené ploše za strojmistrem pomocných provozů. V kontejneru je skladován odpad kal z čistění průmyslových odpadních vod. zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. 9. Sklad čistících prostředků MTZ Je umístěn ve vlastním skladu náhradních dílů u opravny motorových vozů. Ve skladu je vyčleněna část plochy pro skladování běžných čistících prostředků pro vnitřní a čistění železničních kolejových vozidel. Přípravky jsou skladovány v původních přepravních obalech (igelitové pytle, kanistry) a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách a přípravcích. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé žíravé dráždivé Na látky klasifikovány jako žíravé jsou na jejich manipulaci vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla. Xn C Xi 10. Sklad barev Pro skladování louží samostatný zděný sklad o velikosti 8 x 15 metrů s betonovou nepropustnou podlahou. V tomto skladu je část vyčleněna pro skladování barev a ředidel. Objekt se nachází v prostoru skladu náhradních dílů vedle opravny nákladních vozů. Barvy a ředidla jsou skladovány v původních přepravních obalech a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu po celých originálních baleních. 11. Sklad technických plynů Pro skladování technických plynů slouží samostatný plechový sklad vedle opravny nákladních vozů. Sklad je rozdělen na dvě části. V první o velikosti 5 x 4 metry jsou skladované technické plyny a v druhé části o velikosti 4 x 3 metry je skladován propan butan. Celý sklad je plechový s betonovou podlahou

16 12. Sklad chemikálií ČOV Přímo uvnitř zděného objektu ČOV je vybudován příruční sklad chemikálií k provozu ČOV. Jedná se o samostatnou místnost o velikosti 6 x 2 metru s podlahou odolnou působení skladovaných chemikálií. Jsou zde skladovány 40-ti % roztok chloridu železitého a tuhého šupinkovatého hydroxidu sodného. Obě látky jsou klasifikovány jako žíravé a jsou na jejich manipulaci vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla. 13. Sklad chemikálií baterkárna: Přímo uvnitř zděného objektu dílny baterkárny je umístěn příruční sklad chemikálií k opravám baterií. Jedná se o sklad tuhého šupinkovatého hydroxidu draselného v původních obalech, ze kterého se připravuje 40-ti % roztok pro dolévání článků baterií. Sklad je v samostatné místnost o velikosti 7 x 6 metru s podlahou odolnou působení skladovaných chemikálií. Vlastní míchání hydroxidu je prováděno v místnosti 6 x 4 metry, která je vyspádována do sběrných jímek pro odpadní hydroxidy o celkové velikosti 6 m 3. Tyto jímky jsou bezodtokové. Hydroxid draselný je klasifikován jako žíravá látka a na její manipulaci jsou vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla. Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN , x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Všechny sklady jsou označeny symboly a bezpečnostními tabulkami. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celé Provozní jednotky Plzeň. 7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek:

17 Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV. Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. Kabelové trasy, produktovody apod. Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích (příloha č. 1 až 3) jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů. 8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičské záchranné službě SŽDC, s.o. tel. 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV-Provozní jednotka Plzeň strojmistr ve službě. Služba strojmistra je nepřetržitá. V obvodu DKV-Provozní jednotky Plzeň dodržuje vedoucí směny (strojmistr) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - Vedoucímu provozu, vedoucímu oprav, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň. - HZS SŽDC Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Plzeň je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky,

18 - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace. VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS SŽDC Plzeň a HZS města Plzně Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní jednotka Plzeň. Na ČD v prostoru (určit lokalitu) došlo v hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z v množství.. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je. Jméno ohlašujícího: Stanoviště Hasičské záchranné služby SŽDC s.o. je přímo v areálu Provozní jednotky Plzeň Na Sklárně 1 vedle administrativní budovy. Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí provozu tel.dr.: tel.st.: vedoucí oprav tel.dr.: tel.st.: strojmistr Plzeň... tel.dr.: (nepř. služba) útvar HZS SŽDC Pleň tel.dr.: , neh.poh.dkv Plzeň... tel.st.: vrchní před. DKV Plzeň... tel.dr.: tel.st.: ekolog DKV Plzeň.... tel.dr.: tel.st.: pověřený ekolog GŘ Praha... tel.dr.: Magistrát města Plzně, OŽP..... tel.st.: Havarijní telefon tel.st.: Policie ČR... tel.st.: 158 HZS Plzeň..... tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba. tel.st.: 155 Vodárna Plzeň, a.s... tel.st.: Havarijní služba tel.st.: ČIŽP OI Plzeň.... tel.st.: , Povodí Vltavy Plzeň dispečink... tel.st.: Havarijní technik tel.st.: , Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí... tel.st.: , Havarijní služba tel.st.: Krajská hygienická stanice Se sídlem v Plzni.. tel.st.: , Úřad městského obvodu Plzeň 4, Odbor životního prostředí... tel.st.:

19 Mistr reží čety pro obsluhu ČOV a závodové kanalizace: Jiří Píza, tel.: Důležité adresy: Magistrát města Plzně, Odbor životního prostředí, Kopeckého sady 11, Plzeň Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Klatovská 48, Plzeň Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí, Škroupova 18, Plzeň Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, Denisovo nábřeží 14, Plzeň Vodárna Plzeň, a.s. Malostranská 2, Plzeň Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, se sídlem v Plzni, Skrétova 1188/15, Plzeň 9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah a.s. Hasičská záchranná služba SŽDC, s.o. Plzeň. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: a) velitel zásahového útvaru HZS SŽDC je vedoucím komise při lokalizaci úniku, b) pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí c) ekolog DKV Plzeň d) vrchní přednosta DKV Plzeň e) zástupce vodoprávního orgánu f) zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce. Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS SŽDC velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha

20 Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod. c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičské záchranné službě SŽDC, s.o. a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávnímu úřadu. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad

21 Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít havarijní jímku u plata nádrží PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou a sorpčním materiálem, jimiž je vybaven HZS SŽDC s.o. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít nepoužívané nádrže v olejnách Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. V případě úniku závadné látky z EKOvany použije pro prvotní zásah EKO-pytel, kterým je každé vozidlo vybaveno a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Strojmistr postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové,

22 osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace Uniklé (rozlité) ropné látky Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech

23 10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC. Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PJ Plzeň. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány. 11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozní jednotky Plzeň uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozní jednotce Plzeň Hlavní sklad havarijních prostředků je ve skladu MTZ vedle haly oprav motorových vozů a dále je sklad v objektu staré rotundy vedle kanceláře strojmistra. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy u strojmistra, který je na pracovišti přítomen v nepřetržité turnusové službě. Je zde uloženo 10 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty a smeták. Dále jsou ve skladu MTZ uloženy role sorpční tkaniny FIBROIL, 4 záchytné plechové vaničky, pytle s textilií, lopaty, krumpáče, smeták a prázdné sudy 200 litrů (20 ks). Další sklad havarijních prostředků je v objektu ekologické čety. V každém skladu ropných látek je dále umístěn nejméně jeden pytel vapexu, pytel textilií a prázdný dvousetlitrový havarijní sud

24 V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu HZS SŽDC, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob skladů dalších pracovišť DKV Plzeň. 12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Prohlídkové a správkárenské kanály v HCO a oprav motorových vozů kanály na kolejích jsou svedeny přes odlučovače olejů a sedimentační jímky na ČOV UNIFLOT 04. Jsou zde prováděny veškeré opravy lokomotiv a motorových vozů. Provozní podmínky jsou popsány v provozním řádu DKV-PJ Plzeň. Mycí kanály ve staré rotundě jedná se o tři rekonstruované kanály na kolejích číslo 7, 8 a 9. Tyto kanály slouží pro ruční mytí skříní a oken železničních kolejových vozidel a dále stříkání podvozků lokomotiv. Odkanalizovány jsou na ČOV UNIFLOT 04. Sklad PHM pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) sestává se z několika objektů objekt výdeje a stáčení, objektu skladovacích nadzemních nádrží a havarijních plat. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny do bezodtoké jímky, která je vybavena signalizací přítomnosti ropných látek na hladině vody a maximální a havarijní výšce hladiny. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PJ Plzeň. Sklady olejů a maziv všechny sklady jsou vybaveny nepropustnou betonovou případně plechovou podlahou s nátěrem odolným proti ropným látkám a jsou vyspádovány do bezodtokových jímek. Pro pracoviště platí Provozní řád olejárny. Flotační čistírna zaolejovaných odpadních vod UNIFLOT 04 je umístěna v samostatném objektu za halou oprav motorových vozů. ČOV je vybavena provozní automatikou chodu s pravidelným dohledem obsluhy. Vyhodnocování a odběr vzorků vyčištěné vody je prováděno dle rozhodnutí Magistrátu města Plzně, OŽP. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád ČOV UNIFLOT. Provozně-chemická laboratoř (PCHL) umístěná v samostatném objektu za skladem MTZ u koleje č. 89. V laboratoři jsou prováděny rozbory motorových olejů na stanovení viskozity a mechanických nečistot. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád PCHL. Ekologické mycí stoly jsou umístěny na jednotlivých pracovištích. Jedná se o pracoviště opravny motorových vozů (2 ks), hříž, hala cyklických oprav (2 ks), dílna točivých strojů, dílna rychloměrů a laboratoř. Pro zařízení je zpracován Provozní řád EKO mycí stůl. Dílna oprav baterií (baterkárna) provádí se zde opravy nikl-kadmiových baterií včetně výměny a míchání hydroxidu draselného. Dílna je umístěna v samostatné

25 přístavbě v zadní části haly cyklických oprav. Pro pracoviště je zpracován samostatný Provozní řád včetně nakládání s vzniklými odpady. Shromaždiště nebezpečných odpadů slouží pro dočasné shromažďování a skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě. Jedná se o zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Další nebezpečný odpad je shromažďován ve specielním ocelovém kontejneru s víkem. Je umístěn na zpevněné oplocené ploše za strojmistrem pomocných provozů. V kontejneru je skladován odpad kal z čistění průmyslových odpadních vod. Kanalizace celé pracoviště je odkanalizováno oddílnou kanalizací přes čistírnu zaolejovaných odpadních vod na městskou čistírnu odpadních vod. Závodová kanalizace je rozdělena na několik větví. Splaškové vody od administrativní budovy a haly cyklických oprav jsou svedeny kanalizační větví A. Splaškové vody od sociální budovy a budovy školy jsou svedeny kanalizační větví B. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z haly cyklických oprav jsou svedeny větví C přes odlučovač olejů č. 1 do studny S. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z haly oprav motorových vozů jsou svedeny větví D přes odlučovač olejů č. 2 do studny S. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z mycích kanálů staré rotundy jsou svedeny větví D přímo do studny S. Ze studny S jsou veškeré znečistěné odpadní vody čerpány na čistírnu zaolejovaných odpadních vod. Po předčistění jsou vody vypouštěny do větve A a odtud odtékají do městské kanalizace. Studna S je bezodtoková čerpací jímka odtud je zaolejovaná odpadní voda čerpána do čistírny odpadních vod UNIFLOT. Veškerá zaolejovaná odpadní voda z haly cyklických oprav, haly oprav motorových vozů a mycích kanálů staré rotundy (větev C a D ) jsou zaústěny do čerpací studny a tím nehrozí přímý únik do městské kanalizace. Kanalizační šachta Š je poslední šachtou na odtoku z areálu a je možné tuto šachtu osadit ozpávkou pro zamezení výtoku odpadních vod z areálu. Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze číslo 2. Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Sklad olejů sklep HCO 3. Příruční sklad olejů přízemí HCO 4. Sklad olejů hala oprav motorových vozů 5. Sklad sudů a maziv ohrada MTZ 6. Shromaždiště nebezpečných odpadů 7. Kolejová cisterna se zaolejovanou vodou 8. Shromaždiště nebezpečných odpadů 13) Školení

26 Pracovníci DKV Plzeň PJ Plzeň jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu (viz 6, odst. 6 vyhlášky) minimálně však 1 x ročně. 14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího provozu - kancelář vedoucího oprav - kancelář vedoucího MTZ Plzeň - pracovník MTZ pro obsluhu skladů olejů - kancelář strojmistra Plzeň - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - mistr reží čety - ekolog DKV Plzeň - vrátnice DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS SŽDC v Plzni a vodoprávnímu úřadu Magistrát města Plzně, odbor životního prostředí. 15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M