Provozní řád DKV Plzeň PP K. Vary, příloha č 4 - účinnost od Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod

Transkript

1 Provozní řád DKV Plzeň PP K. Vary Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

2 České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Karlovy Vary Zpracoval: Milan Janda ekolog DKV Plzeň Datum: 2. dubna 2010 Číslo jednací: T/130/10-Ja P L Á N H A V A R I J N Í C H O P A T Ř E N Í Depa kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště K A R L O V Y V A R Y Vypracovaný ve smyslu 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Karlovy Vary nespadá do kategorie objektů A nebo B zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií. Schválil: Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - 2 -

3 O b s a h 1. Organizace českých drah, a.s Základní ustanovení 3 3. Geologické a hydrogeologické poměry 6 4. Náležitosti havarijního plánu Seznam závadných látek 9 6. Seznam a popis zařízení Výčet a popis cest odtoku Plán vyrozumění Zneškodnění havárie a jejích následků Zásady ochrany a bezpečnosti práce Seznam prostředků pro likvidaci havárie Popis objektů a zařízení Školení Umístění plánu havarijních opatření Záznam o havárii Organizace Českých drah, a.s

4 Organizace: České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody PRAHA 1 IČ: DIČ: CZ Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039 Organizační složka: Pracoviště: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně PLZEŇ Provozní pracoviště Karlovy Vary Jáchymovská ul KARLOVY VARY Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozního pracoviště Karlovy Vary je podřízeno Provoznímu pracovišti Cheb a to je podřízeno Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí Provozního pracoviště Karlovy Vary je podřízen přednostovi Provozní jednotky Cheb a ten je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň. 2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou

5 Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ústí nad Labem, pracoviště Karlovy Vary, případně správce povodí a Magistrát města Karlovy Vary odbor životního prostředí. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména - 5 -

6 amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění. Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ Cheb a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j /2004 s účinností od ), která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření a u tohoto plánu je na pracovišti uložena. V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň PP Karlovy Vary tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště Provozního pracoviště Karlovy Vary Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda, plyn). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie

7 Příjezd do Provozního pracoviště Karlovy Vary je z ulice Jáchymovská odbočením za železničním viaduktem vpravo do prostoru bývalého nákladního nádraží v prostoru železniční stanice Karlovy Vary horní nádraží. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu Provozního pracoviště Karlovy Vary. 3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Karlovy Vary leží v severozápadní části železniční stanice Karlovy Vary horní nádraží. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter - celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk, drť), které dosahují do mocnosti až 3 m. Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité, kamenitopísčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Celková mocnost těchto vrstev je až do 5 m. Území leží v oblasti svrchního proterozoika. V území jsou nápadné regionální struktury v sz. jv. směru. Karlovarský žulový masiv je široký 28 km a odděluje krušnohorskou od durynské. Karlovými Vary prochází oherský zlom 26. Směr proudění podzemní vody je jižním až jihovýchodním směrem k nivě řeky Ohře. Jedná se o hydrogeologické číslo povodí , povodí Ohře. Celkově se jedná morfologicky o zvlněné území. 4. Náležitosti havarijního plánu dle 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Karlovy Vary, Jáchymovská ul. b) IČ : c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář - 7 -

8 Telefonní spojení: d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: Ing. Aleš DÁŇA vedoucí Provozního pracoviště Karlovy Vary Mobilní telefon: Ostatní osoby určené vedoucím Provozního pracoviště Karlovy Vary k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu. 5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Nafta motorová 400 hl 600 hl Nádrž 1 Xn 2. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka 1 Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry kód odpadu Obaly znečistěné škodlivinami kód odpadu Průměr Maximum 100 kg 150 kg N 20 kg 40 kg N Xn - zdraví škodlivé N - nebezpečné pro životní prostředí Motorová nafta je skladována pouze v nádrži, odpady jsou ukládány do igelitových pytlů. Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti v Chebu a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS Cheb, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky. 6. Seznam a popis zařízení - 8 -

9 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80-0,85 g/cm 3 Teplota vzplanutí: oc Teplota vznícení: 220 oc Toxicita LC50 : 15,7 mg/l Jako sklad slouží jedna samostatná dvouplášťová ležatá nadzemní nádrže o objemu 60 m 3. Nádrž je uložena na betonové zpevněné ploše a je vybavena měřením výšky hladiny, maximální stav hladiny je signalizován světelně, havarijní stav je doplněn o zvukový signál. Vedle nádrže je umístěna v samostatném objektu strojovna, která slouží pro stáčení nafty ze železničních cisteren a zároveň pro výdej do železničních kolejových vozidel. Stáčení a výdej nafty je prováděno na koleji č. 16b, která je vybavena plechovým záchytným platem. Plato je svedeno do bezodtoké jímky o obsahu 5 m 3. Tato jímka je vybavena signalizací maximálního a havarijního stavu. Celé plato je zastřešeno. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor tankovací stanice a zaústěna do městské kanalizace. Propojovací potrubí mezi nádržemi, strojovnou, stáčecím a výdejním zařízením je provedeno jako dvouplášťové visuelně kontrolovatelné. Nádrže a potrubí mají stálé tlakové hlídání meziplášťového prostoru se signalizací porušení. 2. Shromaždiště nebezpečných odpadů přístřešek Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží vyčleněný prostor v buňce vedla nádrže nafty. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (pytle) podle jednotlivých druhů odpadů. Uloženy jsou v plechové vaničce 1 x 1 m a výšce 10 cm. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN , x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního - 9 -

10 zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celého Provozního pracoviště Karlovy Vary. 7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: Kanalizační šachty vody. Kabelové trasy, produktovody apod. Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů. 8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičskému záchrannému sboru SŽDC tel a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je strojmistr PP Karlovy Vary. Služba strojmistra je od 6:00 hod do 14:00 hod. Mimo tuto dobu plní funkci vedoucího směny strojmistr v DKV-Provozní jednotka Cheb. Služba strojmistra v Chebu je nepřetržitá. Na pracovišti je dále služba dozorce depa, která je nepřetržitá. V obvodu DKV-Provozního pracoviště Karlovy Vary dodržuje vedoucí směny (strojmistr) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - Vedoucímu PP Karlovy Vary, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň

11 - JPO HZS SŽDC Cheb. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Cheb je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace. VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS SŽDC Cheb a HZS města Karlovy Vary Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní pracoviště Karlovy Vary (Provozní jednotka Cheb). Na ČD v prostoru (určit lokalitu) došlo v hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z v množství.. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je. Jméno ohlašujícího: Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí PP Karlovy Vary tel.dr.: přednosta PJ Cheb tel.dr.: tel.st.: strojmistr Karlovy Vary. tel.dr.: dozorce depa tel.dr.: strojmistr Cheb tel.dr.: (nepř. služba) strojmistr Plzeň... tel.dr.: (nepř. služba) útvar JPO HZS SŽDC Cheb... tel.dr.: (nepř. služba) neh.poh.dkv Plzeň... tel.st.: vrchní před. DKV Plzeň... tel.dr.: tel.st.: ekolog DKV Plzeň.... tel.dr.: pověřený ekolog GŘ Praha... tel.dr.: Magistrát města K. Vary, OŽP..... tel.st.: , Policie ČR... tel.st.: 158 HZS Karlovy Vary.... tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba. tel.st.: 155 VaK Karlovy Vary.... tel.st.: , ČIŽP OI K.Vary.... tel.st.: , Povodí Ohře K.Vary... tel.st.: , Krajský úřad Karlovarského kraje, Odbor životního prostředí... tel.st.:

12 Důležité adresy: Magistrát města Karlovy Vary, Odbor životního prostředí, U spořitelny 2, Karlovy Vary Provozní řád DKV Plzeň PP K. Vary, příloha č 4 - účinnost od Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Horova 12/2017, Karlovy Vary Krajský úřad karlovarského kraje, Odbor životního prostředí, Závodní 353/88, Karlovy Vary Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Studentská 328/64, Karlovy Vary Povodí Ohře, státní podnik, Horova 12/2017, Karlovy Vary Krajská hygienická stanice karlovarského kraje, Územní pracoviště Cheb, Hradební 16/516, Cheb 9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranný sbor Správy železniční dopravní cesty, s.o., Cheb. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: a) velitel zásahového útvaru HZS SŽDC je vedoucím komise při lokalizaci úniku, b) pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí c) ekolog DKV Plzeň d) vrchní přednosta DKV Plzeň e) zástupce vodoprávního orgánu f) zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce. Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS SŽDC velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha

13 Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod. c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy

14 je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít havarijní jímku u plata nádrže PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít nepoužívané nádrže v olejnách Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. V případě úniku závadné látky použije pro prvotní zásah EKO-pytel, kterým je každé vozidlo vybaveno a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Strojmistr postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě

15 drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace Uniklé (rozlité) ropné látky Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech. 10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC

16 Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PJ Cheb. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány. 11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Karlovy Vary uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti Karlovy Vary Hlavní sklad havarijních prostředků je v prostoru buňky vedle nádrže nafty. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy u strojmistra. Dále je pro prvotní zásah pytel sorbetu přímo u výdeje PHM. Celkem je zde uloženo 10 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty a smeták. V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu JPO HZS SŽDC Cheb, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob Provozní jednotky Cheb, případně dalších pracovišť DKV Plzeň. 12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Sklad PHM pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) sestává se z několika objektů objekt výdeje a stáčení, objektu skladovací nadzemní nádrže a havarijních plat. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny na do bezodtoké jímky, která je vybavena signalizací přítomnosti ropných látek na hladině vody a dále signalizací maximální a havarijní výšky hladiny. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP Karlovy Vary

17 Uložiště nebezpečných odpadů jedná se o prostor v buňce vedle nádrže PHM a slouží pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě. Shromažďiště je vybaveno nepropustnou plechovou vanou o rozměrech 1 x 1 metru a výšce 10 cm. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (pytle) podle jednotlivých druhů odpadů. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Pro pracoviště je zpracován samostatný Provozní řád shromaždiště odpadů. Kanalizace celé pracoviště je odkanalizováno od fekálního plata jednotnou kanalizací v západním směru jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Do kanalizace jsou zaústěny dešťové svody ze zastřešení plata a na trase je několik kanalizačních vpustí. Poslední vpusť před vyústěním do městské kanalizace je na hraně svahu. Tuto vpusť je možné využít pro utěsnění kanalizace a závadnou látku z kanalizace odčerpávat. Únik závadné látky do kanalizace je možný pouze při hasebním zásahu při odtoku hasební látky. Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze. Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PP Karlovy Vary jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně. 14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího PP Karlovy Vary - kancelář vedoucího Provozní jednotky Cheb - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - stanoviště dozorce depa - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Správy železniční dopravní cesty, s.o. v Chebu a vodoprávnímu úřadu Magistrát města Karlovy Vary

18 15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M