Provozní řád DKV Plzeň PP Blatná, příloha č. 4 - účinnost od Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod

Transkript

1 Provozní řád DKV Plzeň PP Blatná Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod - 1 -

2 České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Blatná Zpracoval: Milan Janda ekolog DKV Plzeň Datum: 22. února 2008 Číslo jednací: T/098/2008-Ja P L Á N H A V A R I J N Í C H O P A T Ř E N Í Depa kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště B L A T N Á Vypracovaný ve smyslu 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Provozní pracoviště Blatná nespadá do kategorie objektů A nebo B zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií. Schválil: Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - 2 -

3 O b s a h 1. Organizace českých drah, a.s Základní ustanovení 3 3. Geologické a hydrogeologické poměry 6 4. Náležitosti havarijního plánu Seznam závadných látek 9 6. Seznam a popis zařízení Výčet a popis cest odtoku Plán vyrozumění Zneškodnění havárie a jejích následků Zásady ochrany a bezpečnosti práce Seznam prostředků pro likvidaci havárie Popis objektů a zařízení Školení Umístění plánu havarijních opatření Záznam o havárii Přílohy situační plánky - 3 -

4 1. Organizace Českých drah, a.s. Provozní řád DKV Plzeň PP Blatná, příloha č. 4 - účinnost od Organizace: České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody PRAHA 1 IČ: DIČ: CZ Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039 Organizační složka: Pracoviště: České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně PLZEŇ Provozní pracoviště Blatná Fügnerova BLATNÁ Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozní pracoviště Blatná je podřízeno Provozní jednotce České Budějovice Depa kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozního pracoviště je podřízen přednostovi Provozní jednotky České Budějovice a vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň. 2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ústí nad Labem, pracoviště Karlovy Vary, případně správce povodí a Městský úřad Cheb odbor životního prostředí

5 Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění. Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ Blatná a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j /2004 s účinností od ), která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření a u tohoto plánu je na pracovišti uložena

6 V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň PP Blatná tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím Provozní pracoviště Blatná Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě ( voda, plyn ). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozního pracoviště Blatná je z ulice Fügnerova směrem na Řečice a za železničním viaduktem odbočením vlevo k objektům ČD PP Blatná. Další možný příjezd je od budovy železniční stanice kolem stavebnin a přes přejez kolejí. Tato cesta není vhodná pro nákladní vozidla. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu Provozního pracoviště Blatná. 3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Blatná leží v severozápadní části železniční stanice Blatná. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter - celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk, drť), které dosahují do mocnosti 3 až 6 m. Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité, kamenitopísčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Celková mocnost těchto vrstev je až do 12 m. Oblast Blatné leží v Otavském pásmu OTA, je to pásmo šumavského podhůří a je vnitřně složitě zvrásněno. U Blatné končí Jílovská zóna Jíl 16, která tvoří hlubokou jizvu v zemské kůře. Je vyplněna svrchnoproterozoickými bazickými a kyselými vulkanity s vnitřními madonskými střižnými deformacemi. Směr proudění podzemní vody je západním směrem k nivě řeky Lomnice. Jedná se o hydrogeologické číslo povodí řeky Lomnice, povodí Vltavy. Celkově se jedná morfologicky o mírně zvlněné území. 4. Náležitosti havarijního plánu dle 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Blatná, Fügnerova 1131 b) IČ : c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství - 6 -

7 Odpadový hospodář Telefonní spojení: d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: Luboš PRÝMAS vedoucí Provozního pracoviště Blatná Mobilní telefon: Ostatní osoby určené vedoucím Provozního pracoviště Blatná k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu. 5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Nafta motorová 250 hl 307 hl Nádrž 1 Xn 2. Sklad olejů a maziv hala oprav: Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Lehký topný olej 1500 l 2700 l Nádrž 1,2 2 Olej MOGUL M7ADS 1500 l 2700 l Nádrž 3,4 3 Nádrž mimo provoz 0 l 2700 l Nádrž 5 4 Olej OTHP l 2000 l Nádrž 6 5 Olej převodový PP l 300 l Nádrž 7 6 Upotřebený olej 1000 l 1200 l Nádrž 8 7 Plastické mazivo 50 kg 100 kg Kanistr 8 Prázdné sudy od ropných látek 4 ks 6 ks Sudy 3. Sklad čistících prostředků: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Čistící prostředky dráždivé Xi 10 kg 20 kg Xi 2 Čistící prostředky zdr. škodlivé Xn 10 kg 20 kg Xn 4. Sklad technických: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum - 7 -

8 1 Kyslík pro svařování 1 lahev 1 lahev O 2 Acetylen 1 lahev 1 lahev F+ 5. Shromaždiště nebezpečných odpadů kontejner a ohrada: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. Název výrobku Skladované množství Poznámka Průměr Maximum 1 Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry 150 kg 300 kg N kód odpadu Kaly z odlučovačů oleje kód odpadu kg 1000 kg N 3 Znečistěná pryž kód odpadu kg 100 kg N 4 Znečistění obaly kód odpadu kg 80 kg N O - oxidující F+ - extrémně hořlavé F - vysoce hořlavé R 10 - hořlavé T+ - vysoce toxické T - toxické Xn - zdraví škodlivé C - žíravé Xi - dráždivé k.k. - karcinogení N - nebezpečné pro životní prostředí Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti v Blatné a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS ČD České Budějovice, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky. 6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80-0,85 g/cm 3 Teplota vzplanutí: o C Teplota vznícení: 220 o C Toxicita LC 50 : 15,7 mg/l Jako sklad slouží jedna samostatná dvouplášťová (vyvločkovaná) ležatá podzemní nádrž o objemu 30,7 m 3. Nádrž má signalizaci maximální výšky hladiny a signalizaci přeplnění. Tyto stavy jsou signalizovány světelně, případně akusticky. Vlastní měření výšky hladiny je měrnou tyčí. Dále je trvale indikován stav neporušitelnosti vnitřní vložky, v případě poruchy je toto rovněž akusticky signalizováno. Potrubí je vedeno z části vrchem, z části v podzemí a je dvouplášťové. Vedle nádrží je umístěna v samostatném objektu strojovna, která slouží pro stáčení nafty ze železničních cisteren a zároveň pro výdej do železničních kolejových vozidel. Stáčení a výdej nafty je - 8 -

9 prováděno na koleji č. 103, která je vybavena plechovým záchytným platem. Plato je svedeno do lapolu a dále do zaolejované kanalizace s konečným stupněm čistění rovněž v lapolu, který je doplněn o sběrný skimerový pás a fibroilové filtry. Lapol lze v případě úniku ropné látky do kanalizace uzavřít, aby nedošlo k úniku látek do říčky Lomnice. 2. Sklad olejů a maziv hala oprav Pro skladování olejů a maziv slouží prostor olejny v samostatné místnosti o velikosti 7 x 7 metru v hale oprav. Oleje a maziva nádržích, případně původních přepravních obalech. Podlaha skladu je betonová s izolací a prostor kanálků s potrubím slouží jako havarijní jímka. V olejně je pět válcových nádrží o objemu 2700 litrů každé nádrže. Ve dvou je skladován lehký topný olej a po jeho vyčerpání budou nádrže odstaveny z provozu. Dále jsou v olejně tři kvádrové nádrže ( o objemu 2000, 300 a 1200 litrů). Nádrže jsou nadzemní jednoplášťové zevně kontrolovatelné. Jsou vybaveny signalizací proti přeplnění. Stáčení je prováděno ze sudů. Výdej je prováděn z výdejní stolice přímo ve skladu do příručních konví. Propojovací potrubí je jednoplášťové nadzemní visuelně kontrolovatelné. Dále jsou ve skladu umístěny prázdné sudy a kanistry s plastickým mazivem. Skladované oleje: chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená bod vzplanutí: 210 až 220 o C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV 3. Sklad čistících prostředků Je umístěn v samostatné místnosti o velikosti 2 x 2 metry v prostoru haly oprav. Přípravky jsou skladovány v původních přepravních obalech (kanistry) a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách a přípravcích. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé dráždivé Xn Xi 4. Sklad technických plynů Pro skladování technických plynů slouží samostatný přístavek u haly oprav o velikosti 4 x 3 metry s plechovou podlahou. Ve skladu jsou uloženy tlakové lahve kyslíku a technických plynů pro svařování. 5. Shromaždiště nebezpečných odpadů kontejner a ohrada Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží samostatný plechová kontejner o rozměrech 1 x 2 metry s nepropustnou plechovou podlahou, která slouží jako havarijní jímka. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Vedle kontejneru je umístěn zděná zastřešená ohrada pro ukládání sudů s odpadem kalů z lapačů olejů. Podlaha je betonová s izolací. Sudy jsou ještě uloženy v plechové záchytné vaně o velikosti 2 x 4 metry a výšce 10 cm. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny

10 Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN , x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celého Provozního pracoviště Blatná. 7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: Kanalizační šachty dešťové vody. Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na lapač olejů. Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. Kabelové trasy, produktovody apod. Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů. 8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičskému záchrannému sboru ČD tel nebo 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV-Provozní pracoviště Blatná výhybkář mimo pracovní dobu strojmistra ve službě. Služba výhybkáře se překrývá se službou strojmistra a tím je nepřetržitá. V obvodu DKV-Provozní pracoviště Blatná dodržuje vedoucí směny následující postup:

11 Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - JPO HZS ČD České Budějovice. - Přednostovi PJ České Budějovice, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS ČD České Budějovice je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace. VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní pracoviště Blatná. Na ČD v prostoru (určit lokalitu) došlo v hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z v množství.. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je. Jméno ohlašujícího: Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí PP Blatná tel.dr.: , tel.st.: výhybkář Blatná tel.dr.: (nepř. služba) strojmistr Plzeň... tel.dr.: (nepř. služba) útvar HZS ČD České Budějovice... tel.dr.: , 150, (nepř. služba) neh.poh.dkv Plzeň... tel.st.: vrchní před. DKV Plzeň... tel.dr.: tel.st.: ekolog DKV Plzeň.... tel.dr.: tel.st.: pověřený ekolog GŘ Praha... tel.dr.: Městský úřad Blatná, OŽP..... tel.st.: Policie ČR... tel.st.: 158 Vodárny Blatná... tel.st.: ČIŽP OI České Budějovice.... tel.st.: Povodí Vltavy České Budějovice Vodohospodářský dispečink.. tel.st.: , fax (mimo prac. dobu) Havarijní technik tel.st.: Provozní středisko Otava. tel.st.: Důležité adresy: Městský úřad Blatná, Odbor životního prostředí, Třída T.G.Masaryka 322, Blatná Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Dr. Stejskala 6, České Budějovice Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí,

12 U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s. Pobočka Blatná, Lapač, Blatná Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava Litvínovská silnice 5, České Budějovice Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, Na Sadech 25, České Budějovice Provozní řád DKV Plzeň PP Blatná, příloha č. 4 - účinnost od Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Prvotní zásah havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranný sbor ČD České Budějovice. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS ČD o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: a) velitel zásahového útvaru HZS ČD je vedoucím komise při lokalizaci úniku, b) pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí c) ekolog DKV Plzeň d) vrchní přednosta DKV Plzeň e) zástupce vodoprávního orgánu f) zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce. Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření. Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS ČD velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod

13 c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Provozní řád DKV Plzeň PP Blatná, příloha č. 4 - účinnost od Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČD a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít nepoužívané nádrže v olejně v hale oprav. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít nepoužívané nádrže v olejnách Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. Pokud je závadná látka v EKO-vaně nebo motorovém prostoru v nebezpečném množství použije pro prvotní zásah EKO-pytel, kterým je každé vozidlo vybaveno a neuvádí hnací vozidlo do pohybu. Nehodovou událost oznámí služebním mobilním telefonem HZS ČD na číslo a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Uvádět hnací vozidlo do pohybu je možné až po konzultaci s velitelem zásahu HZS ČD. Strojmistr dále postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy

14 Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace Uniklé (rozlité) ropné látky Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky

15 Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech. 10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS ČD. Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PP Blatná. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány. 11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Blatná uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti Blatná Hlavní sklad havarijních prostředků je v přístřešku shromaždiště nebezpečných odpadů. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy u vedoucího PP a výhybkáře PP Blatná, který je na pracovišti přítomen v nepřetržité turnusové službě. Je zde uloženo 5 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty, krumpáč a smeták. Dále jsou ve skladu MTZ uloženy role sorpční tkaniny FIBROIL, záchytná plechová vanička a pytle s textilií. V každém skladu ropných látek je dále umístěn nejméně jeden pytel vapexu, pytel textilií a prázdný dvousetlitrový havarijní sud. V případě havarijního úniku a požadavku velitele zásahu JPO HZS ČD České Budějovice, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob Provozní jednotky České Budějovice, Plzeň, případně dalších pracovišť DKV Plzeň. 12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami

16 Prohlídkové a správkárenské kanály hale oprav 3 kanály na kolejích 101 až 103 jsou svedeny přes sedimentační jímky na konečný stupeň čistění lapač olejů. Rotunda je využívána pro opravy převážně motorových vozů a dále k ručnímu mytí skříní a oken železničních kolejových vozidel. Provozní podmínky jsou popsány v provozním řádu DKV-PP Blatná. Sklad PHM pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) sestává se z několika objektů objekt výdeje a stáčení, objektu skladovací podzemní vyvločkované nádrže a havarijního plata. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, jsou svedeny na do lapolu vedle nádrže. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád PHM. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP Blatná. Sklad olejů a maziv je vybaven nepropustnou betonovou s nátěrem odolným proti ropným látkám a jsou vyspádovány do bezodtokových jímek. Pro pracoviště platí Provozní řád olejárny. Uložiště nebezpečných odpadů jedná se o samostatný plechový kontejner o rozměrech 1 x 2 metry s plechovou nepropustnou podlahou a objekt ohrady s betonovou podlahou, která je dále opatřena plechovou havarijní vanou. Objekty slouží pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Pro pracoviště je zpracován samostatný Provozní řád shromaždiště odpadů. Ekologický mycí stůl je umístěn v hale oprav u koleje č Slouží pro omytí a očistění drobných součástek ŽKV. Pro zařízení je zpracován Provozní řád EKO mycí stůl. Čistírna zaolejovaných odpadních vod lapol je vybudován na vyústění kanalizace zaolejovaných vod u řeky Lomnice. Je rozdělen na několik oddělovacích komor a vybaven skimerovým pásem pro sběr ropných látek. Před výstupem z lapolu je osazen fibroilový filtr. Lapol je vybaven uzavíracím ventilem pro případ úniku závadné látky je ventil uzavřen a objem lapolu je možné využít pro zachycení uniklé látky a tím zabránit jejímu úniku do recipientu. Vyhodnocování a odběr vzorků vyčištěné vody je prováděno dle rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, OŽP České Budějovice. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád lapolu. Dále je v prostoru pracoviště umístě další předřazený lapol u skladu PHM. Biologická čistírna odpadních vod SM-4 je umístěna vedle lapolu u řeky Lomenice. Jedná se o tříkomorový septim SM-4 pro čistění splaškových odpadních vod. Vyhodnocování a odběr vzorků vyčištěné vody je prováděno dle rozhodnutí Měst.Ú OŽP Blatná. Pro pracoviště je zpracován Provozní řád biologického septiku SM-4. Kanalizace celé pracoviště je odkanalizováno oddílnou kanalizací přes lapol a biologický septik SM- 4 s vyústěním do řeky Lomenice. Zaolejované odpadní vody jsou svedeny od skladu PHM podel haly oprav, kde se přes šachtu Š1 stékají s odpadní vodou z kanálů haly oprav a přes šachty Š2 až Š4 svedeny na lapol. Splaškové odpadní vody jsou svedeny ze sociálního zařízení pracoviště přes šachty Š5 a Š6 do biologického septiku. Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze. Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty

17 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Sklad olejů a maziv hala oprav 5. Shromaždiště nebezpečných odpadů 13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PP Blatná jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně. 14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího Provozního pracoviště Blatná - kancelář skladu MTZ Blatná - výhybkář PP Blatná - výňatek vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - výňatek vyvěšen ve skladu olejů a maziv - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Českých drah v Českých Budějovicích a vodoprávnímu úřadu Městský úřad Blatná. 15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů

18 Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32. LEGENDA Měřítko 1:1000 Hranice uceleného provozního území Příjezdová komunikace Červený popis 1 Sklad nafty 30,7 m 3 2 Sklad olejů a maziv hala oprav 3 Sklad čistících prostředků 4 Sklad technických plynů 5 Shromaždiště nebezpečných odpadů Zelený popis 1 Sklad havarijních prostředků 2 ČOV lapol u skladu PHM 3 ČOV lapol před vyústí 4 ČOV biologický septik SM