ÚZEMNÍ PLÁN MLADÁ BOLESLAV ODŮVODNĚNÍ ETAPA

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN MLADÁ BOLESLAV ODŮVODNĚNÍ ETAPA Ia. NÁVRH ÚP PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ 2019

2 Atelier T-plan, s.r.o., Sezimova 380/13, Praha 4, RNDr. Libor Krajíček jednatel společnosti KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. arch. Karel Beránek hlavní projektant Ing. Marie Wichsová, Ph.D. RNDr. František Matyáš Ing. Tomáš Daněk Ing. Petr Hrdlička Mgr. Alena Kubešová, Ph.D. Ing. Petra Halounová Ing. Michal Fogl Ing. Roman Soukup Ing. et Ing. Lenka Chlanová Zakázka č

3 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU... 1 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ... 2 B.1. Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem... 2 B.2. Širší vztahy územního plánu...13 C. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ...14 D. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ...16 E. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ...17 F. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5 SE SDĚLENÍM, JAK BYLO TOTO STANOVISKO ZOHLEDNĚNO...21 G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ...22 G.1. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce...22 G.2. Požadavky na ochranu hodnot území obce...25 G.3. Požadavky na změnu charakteru obce a její vztah k sídelní struktuře...27 G.4. Obecné požadavky na urbanistickou koncepci...28 G.5. Obecné požadavky na plošné uspořádání...31 G.6. Požadavky na rozvoj bydlení...33 G.7. Požadavky na rozvoj občanského vybavení...34 G.8. Požadavky na rozvoj rekreace...34 G.9. Požadavky na rozvoj výroby a skladování...35 G.10. Požadavky na prostorové uspořádání...35 G.11. Obecné požadavky na dopravní systém...36 G.12. Požadavky na komunikační systém...38 G.13. Požadavky na statickou dopravu / dopravu v klidu...39 G.14. Požadavky na železniční dopravu...40 G.15. Požadavky na leteckou dopravu...41 G.16. Požadavky na veřejnou hromadnou dopravu osob...42 G.17. Požadavky na pěší a cyklistickou dopravu...42 G.18. Obecné požadavky na systémy technické infrastruktury (TI)...44

4 G.19. Požadavky na systém zásobování vodou...46 G.20. Požadavky na systém likvidace vod a nakládání s vodami v území (odkanalizování území)...46 G.21. Požadavky na zásobování teplem...47 G.22. Požadavky na zásobování energetickým plynem...47 G.23. Požadavky na zásobování elektrickou energií...47 G.24. Požadavky na zásobování alternativními zdroji energie...48 G.25. Požadavky na systém veřejných komunikačních sítí...48 G.26. Požadavky na systém odpadového hospodářství...48 G.27. Požadavky na snižování ohrožení území živelními a jinými pohromami...49 G.28. Požadavky na koncepci občanského vybavení...50 G.29. Požadavky na koncepci veřejných prostranství...51 G.30. Obecné požadavky na koncepci uspořádání krajiny...53 G.31. Požadavky na vymezení ploch změn v krajině...54 G.32. Požadavky na ÚSES...55 G.33. Požadavky na prostupnost krajiny...56 G.34. Požadavky na protierozní opatření...57 G.35. Požadavky na rekreační využívání krajiny...57 G.36. Požadavky na plochy pro těžbu a dobývání nerostných surovin...58 G.37. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit...58 G.38. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS)...58 G.39. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných opatření (VPO)...59 G.40. Požadavky na prověření vymezení asanací...60 G.41. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu...60 G.42. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie...60 G.43. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci.61 G.44. Případný požadavek na zpracování variant řešení...62 G.45. Technické požadavky na zpracování územního plánu...62 G.46. Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu...62 G.47. Požadavky na uspořádání obsahu odůvodnění územního plánu...63 G.48. Požadavky na počet vyhotovení územního plánu...63 G.49. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území...64 H. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY...65

5 H.1. Vymezení zastavěného území...65 H.2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot...65 H.3. H.4. H.5. H.6. H.7. H.8. Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně...67 Koncepce veřejné infrastruktury...78 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, ploch změn v krajině a stanovení podmínek jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a pod Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípusného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 8 katastrálního zákona H.9. Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona. 159 H.10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření H.11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci H.12. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti H.13. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání H.14. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) H.15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb I. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ J. VÝČET PRVKŮ REGULAČNÍHO PLÁNU S ODŮVODNĚNÍM JEJICH VYMEZENÍ 164

6 K. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení požadavků zjišťovacího řízení L. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH L.1. Dosavadní vývoj počtu obyvatel L.2. Skladba obyvatelstva L.3. Domovní a bytový fond L.4. Suburbanizační tendence L.5. Výhledový vývoj počtu obyvatel a bytová výstavba L.6. Předpokládaný vývoj obyvatelstva a bytové výstavby L.7. Bytová výstavba - shrnutí M. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. 189 M.1. Kvalifikovaný odhad záborů ZPF M.2. Kvalifikovaný odhad záborů PUPFL N. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ O. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK PŘÍLOHA Č. 1 VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF PŘÍLOHA Č. 2 VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA - EVIDENCE DOSAVADNÍCH PODNĚTŮ, ŽÁDOSTÍ A PŘIPOMÍNEK K ÚP MLADÁ BOLESLAV SEZNAM HLAVNÍCH POUŽITÝCH ZKRATEK OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI: Koordinační výkres 1 : Výkres širších vztahů 1 : Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : Schéma evidence podnětů, žádostí a připomínek 1 : Grafická dokumentace je zpracována na podkladě katastrální mapy, jejíž poskytnutí od katastrálního úřadu zprostředkoval pořizovatel ÚPD.

7 A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (doplní po projednání ÚP pořizovatel) 1

8 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ B.1. Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem B.1.1. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán (dále také ÚP) byl zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR (dále také PÚR) ve znění Aktualizace č.1 z roku 2015, s jejími k územnímu plánu se vztahujícími se částmi: 1. (14-32) republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v PÚR ČR; 2. (54) zařazení správního území města Mladá Boleslav do OS3 Rozvojové osy Praha- Liberec-hranice ČR/Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec), jako obce mimo rozvojové oblasti republikového významu, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty tj. silnice R10 a R35 a se spolupůsobením center Mladá Boleslav a Turnov; 3. (95a) vymezení koridoru konvenční železniční dopravy ŽD8, s vymezením Hranice Polsko/ČR Liberec Mladá Boleslav Praha, pro vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti spojení Praha Mladá Boleslav Liberec hranice ČR/Polsko; 4. (191) další úkoly pro územní plánování, vymezení koridoru pro zkapacitnění a zlepšení železničního spojení Nymburk Mladá Boleslav; Soulad s republikovými prioritami dle bodu 1. je níže komentován, soulad s body 2. až 4. konkretizovanými v ZÚR Středočeského kraje, je podrobně vyhodnocen v následující kapitole Požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Soulad ÚP s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1: Znění republikové priority (zkrácené znění) (14) chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území Vyhodnocení souladu ÚP Územní plán stávající hodnoty území uvedených druhů hodnot vymezuje v kapitole Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce, návrhem ÚP chrání, v relevantních případech zhodnocuje a rozvíjí. Dokladem souladu s republikovou prioritou je návrh urbanistické koncepce a urbanistické kompozice, návrh koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 2

9 Znění republikové priority (zkrácené znění) (14a) při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. (15) předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy (16) dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek (16a) při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů. (17) vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí Vyhodnocení souladu ÚP Primární sektor má v řešeném území vzhledem k jeho charakteru relativně menší význam (v řešeném území se nalézá jen jedno nevelké zařízení zemědělské výroby). Zohlednění ochrany kvalitní zemědělské půdy a ekologických funkcí krajiny je v územním plánu respektováno v dosažitelné míře. Požadavek nezasahování do kvalitní zemědělské půdy nelze zcela splnit na úseku řešení koridorů pro dopravní infrastrukturu a s ohledem na převzetí zastavitelných ploch z platné dříve vydané územně plánovací dokumentace v zájmu respektování kontinuity územně plánovací činnosti. ÚP obsahuje pouze menší nové záměry vyplývající z logiky využívání ploch, zahrnující proluky, dotvářející ucelený tvar sídla. Priorita není ÚP narušována. Rozdílné typy prostředí navrhované v řešeném území - např. v plochách zástavby bydlení v bytových domech a bydlení v rodinných domech, předpokládají vytvoření odpovídajícího standardu prostředí a nepředstavují nebezpečí vzniku sociálně segregovaných částí města. Požadavek komplexnosti řešení je dosahován respektováním zadání ÚP, požadavků stavebního zákona a příslušných vyhlášek, dále pak multidisciplinární sestavou zpracovatelského týmu ÚP. Části Integrovaného plánu rozvoje města MB 2016 zaměřeného na partnerství obcí v regionu (tématika: doprava, sociální služby, zaměstnanost, vzdělávání) jsou přiměření specifice územního plánování převedeny do zadání ÚP. Jejich splnění je doloženo a podrobně vyhodnoceno v dalších kapitolách tohoto odůvodnění ÚP. ÚP vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby VL výroba a skladování lehký průmysl, dále VS plochy smíšené výrobní. ÚP vymezuje i další typy ploch, které hrají roli při vytváření pracovních příležitostí, např. OX občanské vybavení se specifickým využitím, administrativní, representační, výzkumná a vývojová zařízení. Kromě toho ÚP stanovenými podmínkami využití umožňuje požadované změny také v rámci stabilizovaných ploch VL, VS, VX. (18) podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury Vzhledem k relativně omezenému rozsahu řešeného území MB je nutné aby koncepce ÚP zohledňovala širší vztahy a vycházela z polycentrického rozvoje sídelní struktury. V širších vztazích je proto podchycena zejména vazba na Kosmonosy, Dalovice, Hrdlořezy, Řepov, Nepřevázka aj. (souvislosti jsou zřetelné na úsecích - zastavitelné plochy pro výrobu a bydlení, dopravní problematika, technická infrastruktura vodní hospodářství, rekreační prostory aj.). (19) vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch Priorita má vztah k řešenému území jen v malém rozsahu, týká se však několika ploch s významnou polohou blízko centra města. Tyto plochy jsou zahrnuty do ploch přestaveb a vymezeny pro různé druhy využití (např. P5, P7). Další drobné dílčí plochy bez využití nevytvářejí areály, jsou integrovány ve stabilizovaných plochách a jejich využití je usměrňováno podmínkami využití předmětných ploch. 3

10 Znění republikové priority (zkrácené znění) (20) rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit (20a) vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny (21) vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně Vyhodnocení souladu ÚP Priorita je zohledňována, ale významným vlivům ÚP na charakter krajiny se nelze vyhnout. Týká se zejm. rozvoje VL výroba a skladování lehký průmysl, rozsáhlá plocha (navazující na areál ŠKODA Auto) je vymezena východně od D10, je v kontaktu s přírodním útvarem Chlum a její využití je s ohledem na tuto polohu usměrňováno regulativy a stanovením povinnosti zpracování územní studie. Významný vliv na krajinu vykazuje též koncepce dopravní infrastruktury. Zejm. se jedná o vymezení koridorů pro Bezdečínskou železniční spojku, pro souběžnou silniční komunikaci s dálnicí D10, vymezení jihozápadní silniční tangenty. Tyto komunikace jsou základními součástmi celoměstského dopravního systému, který odpovídá postavení města ve struktuře osídlení a celostátnímu hospodářskému významu Mladé. Uvedené požadavky ÚP zajišťuje vymezením ÚSES, doplňkovým systémem místních komunikací a vymezením koridorů pro nemotorovou dopravu. Hledisko prostupnosti krajiny je řešeno v samostatné kapitole ÚP. Vzhledem k charakteristice území a relativně omezenému rozsahu administrativního území města nelze srůstání některých částí města pokládat za nežádoucí. Vzhledem k menšímu rozsahu správního území města a potřebě intenzivnějšího využití disponibilních ploch veřejně přístupné zeleně je hledisko její ochrany, i navrhovaného rozšiřování významnou součástí ÚP viz. kapitoly Urbanistická koncepce a kompozice, Systém sídelní zeleně. (22) vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ÚP v souladu s touto prioritou posiluje zóny vhodné pro rozvoj cestovního ruchu a hromadné rekreace, zejména v oblasti parku Štěpánka a v návaznosti na stávající zařízení sportu, rekreace a dalšího občanského vybavení (plochy RH, OS - dovybavení a rozšíření areálu golfu aj.). ÚP při tom vychází z úkolu dle zadání ÚP (vytvářet podmínky pro rozvoj kongresového a lázeňsko-rekreačního cestovního ruchu). (23) vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny, zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů (24) vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit Naplňování této priority je podstatnou součástí ÚP. ÚP navrhuje výrazné změny městského dopravního systému se zaměřením na odvedení tranzitní dopravy mimo obytné části města (zejm. jihovýchodní a jihozápadní silniční tangenta). Již tak výhodnou dopravní dostupnost Mladé ÚP ještě posiluje návrhy na zkapacitnění dálnice D10 s přestavbou MÚK, vymezením koridorů pro železniční dopravu vč. tzv., Bezděčínské spojky. Zapracování problematiky městské hromadné dopravy (MHD) uzavřel ÚP zjištěním, že připravované záměry na zkvalitnění MHD se týkají především organizačních úprav bez územních nároků postihnutelných v ÚP. Všechny rozvojové plochy jsou v souladu s požadavky priority posouzeny a doloženy doporučeným návrhem způsobu jejich dopravní obsluhy. 4

11 Znění republikové priority (zkrácené znění) (24a) na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu (25) vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (26) nevymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech (27) vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst) (28) pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu (29) zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy (30) úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti Vyhodnocení souladu ÚP Tato priorita se v řešeném území zejména vztahuje k oblasti výroby a dopravy. V rámci kompetencí ÚP je navrhována přestavba městského dopravního systému, vymezení izolační zeleně. ÚP volí vhodnou návaznost jednotlivých typů výrobních ploch - VL, VS bez přímé návaznosti na obytné části města. V návrhu ÚP je zajištěn dostatečný odstup obytných částí města od zdrojů znečištění prostředí využitím izolační zeleně. Vhodnost řešení ÚP na tomto úseku byla posouzena a byla korigována zpracováním VVURÚ. Řešení ÚP přiměřeně zahrnuje územní podmínky pro preventivní ochranu obyvatel jsou respektována ochranná pásma využití území, ÚP posiluje retenční schopnost krajiny vymezením různých druhů zeleně, ÚSES, stanovuje minimální podíl zeleně na rostlém terénu u ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení ÚP na tomto úseku bylo posouzeno a bylo korigováno zpracováním VVURÚ. ÚP respektuje tuto prioritu, nemůže však pominout některé plochy přestavby v prolukách souvisle zastavěného území, které jsou situovány v záplavovém území Jizery, v návaznosti na centrum města (např. P5, P7). Výhrada v plnění této priority se v malém rozsahu týká nepřemístitelných záměrů veřejné infrastruktury, např. koridorů dopravní a technické infrastruktury pro nemotorovou dopravu podél nábřeží Jizery a Klenice. Specifický záměr, který není v rozporu s uvedenou prioritou, je návrh revitalizace úseku toku Klenice v parku Štěpánka. ÚP sleduje uvedené hledisko koordinace umisťování veřejné infrastruktury ve vazbách k okolním obcím a městům. V některých záměrech je stanovená koncepce dopravní a technické infrastruktury plně závislá na koordinaci kooperaci s okolními obcemi. Vzhledem k náročnosti a rozsahu záměrů zahrnutých do ÚP je uvažování o jejich naplňování v dlouhodobých souvislostech nezbytnou podmínkou jejich postupné realizovatelnosti. ÚP věnuje pozornost provázanosti všech zastoupených druhů dopravy, silniční (dálniční) - železniční, městské hromadné dopravy, nemotorové ale i letecké, podrobně je uvedeno a odůvodněno v příslušných částech ÚP. V této souvislosti byly (avšak bez pozitivního výsledku) v ÚP také zkoumány varianty výraznějšího skloubení železniční dopravy s centrem města. ÚP se na úseku technické infrastruktury soustřeďuje na problematiku zásobování vodou, vzhledem k tomu, že pro navrhovaný rozsah zástavby je nutno kapacitu zásobování posilovat v koordinaci s okolními obcemi. Pokud se týká čištění odpadních vod ÚP počítá se s rozvojem oddílné kanalizační soustavy a s lepším hospodařením s dešťovou vodu. Kapacita ČOV je dostatečná. 5

12 Znění republikové priority (zkrácené znění) (31) vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí (32) při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu Vyhodnocení souladu ÚP Území města MB nevykazuje výhodné podmínky pro uplatnění obnovitelných zdrojů energie (OZE). Předpokládá se však rozvoj OZE využívaných decentralizovaně, individuálně v rámci všech vhodných stabilizovaných i rozvojových ploch, zejm. ploch bydlení, výroby a skladování, ploch občanského vybavení a smíšených ploch různého druhu. Kvalita bytového fondu je posouzena, včetně zachycení jeho historického vývoje, v kapitole Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. B.1.2. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE (ZÚR SK) Nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou pro řešené území Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ve znění aktualizací č. 1 a 2 (ZÚR SK). Územní plán Mladá Boleslav byl zpracován v souladu s touto krajskou dokumentací, s jejími částmi, které mají vztah k ÚP Mladá Boleslav: 1) Priority územního plánování Středočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území 2) Mladá Boleslav součást rozvojové osy OS3 republikového významu Praha Mladá Boleslav Liberec 3) Mladá Boleslav součást rozvojové oblasti krajského významu OBk2 4) Mladá Boleslav zařazena do kategorie sídel: vyšší centra (ostatní) 5) Vymezení koridoru železniční trati č. 064 Mladá Boleslav Řepov Kolomuty - přeložka tratě (VPS - D214) 6) Vymezení koridoru železniční tratě č.071 v úseku Nymburk - Mladá Boleslav - přeložky a zdvoukolejnění tratě (VPS D213) 7) Vymezení nadregionálních a regionálních skladebných prvků ÚSES Vyhodnocení souladu ÚP s jednotlivými částmi ZÚR SK 1) Vyhodnocení souladu ÚP s prioritami územního plánování Středočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je provedeno v následující tabulkové formě. Priorita ZÚR SK (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených Vyhodnocení souladu se ZÚR SK Vzhledem k ekonomickému i sídelnímu významu Mladé představuje zpracování ÚP města významný článek podporující vyvážený a udržitelný rozvoj širokého zázemí města a mající příznivý vliv na velkou část Středočeského kraje. V ÚP jsou v tomto ohledu sledovány všechny jmenované pilíře URÚ - příznivé životní prostředí, stabilním hospodářský rozvoj (se zaměřením na diverzifikaci výrobního zaměření) a podpora utváření a zachování sociální soudržnosti obyvatel území. ÚP Mladá Boleslav zahrnuje v rámci návrhu koncepce veřejné infrastruktury relevantní záměry stanovené 6

13 Priorita ZÚR SK v Politice územního rozvoje ČR (PÚR) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice - Mladá; Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk- Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7 Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Dubenec Milín hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí Řevničov hranice Karlovarského kraje (K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby Líbeznice Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha Úvaly Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38) hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav Nymburk Kolín Kutná Hora Čáslav; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš) D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný - Velvary, Mělník Mladá Boleslav, Mladá Boleslav Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín Uhlířské Janovice Kácov Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Český Brod; o) propojení Vlašim (II/125) Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov Vlašim Čechtice hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha Hostivice Kladno a Praha Lysá nad Labem Milovice Mladá Boleslav. Vyhodnocení souladu se ZÚR SK v PÚR ČR a záměry vyplývající z Programu rozvoje Středočeského kraje (mj. se to týká modernizace železničních tratí, zkapacitnění dálnice D10, přestavby MÚK na D10, územního rozvoje Škoda Auto a.s.(ša) a regulace vztahů ŠA k městu). Tato priorita se netýká ÚP Mladá Boleslav. ÚP Mladá Boleslav naplňuje uvedenou prioritu, vytváří podmínky a vymezuje záměry pro rozvíjení polycentrické struktury osídlení jednak rozvojem vlastního města a dále také v rozsahu územního vlivu Mladé. Zejména se to týká rozvoje dopravní, technické infrastruktury i občanského vybavení ve vztahu k obcím Kosmonosy, Dobrovice, Bradlec, Plazy, Nepřevázka, Písková Lhota, Vinec, Dalovice a dalším okolním obcím. ÚP Mladá Boleslav vytváří podmínky pro umístění a realizaci následující staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje: i) Týká se částečně ÚP Mladá Boleslav je podchyceno zejm. v rámci navrhované přestavby MÚK Bezděčín; l) Týká se částečně ÚP MB je podchyceno v širších vztazích v rámci navrhované přestavby MÚK Kosmonosy a přeložkou silnice I/16 mimo MÚK Mladá Boleslav centrum; q) Je podchyceno v rámci návrhu dostavby městského dopravního systému s širšími dopravními vazbami i návrhem na zkapacitnění dálnice D10. Návrhy ÚP zahrnují také přestavbu MÚK Bezděčín, v relaci Mladá Boleslav Dobrovice; r) Týká se částečně ÚP Mladá Boleslav je podchyceno v rámci navrhované přestavby úseků železniční trati na území města (převzato ze ZÚR SK); v této souvislosti ÚP Mladá Boleslav vymezuje také koridor pro tzv. železniční Bezděčínskou spojku. Ostatní stavby a opatření jmenované v této prioritě se netýkají území řešeného v ÚP Mladá Boleslav. 7

14 Priorita ZÚR SK (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Vyhodnocení souladu se ZÚR SK ÚP Mladá Boleslav přispívá k naplnění priority a stanovuje podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty: a) ÚP stanovuje v příslušných částech ÚP ve prospěch zachování a obnovy rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability koncepci uspořádání krajiny, vymezuje ÚSES, řeší prostupnost krajiny a její rekreační potenciál; b) ÚP vymezuje v příslušných částech ÚP přírodní hodnoty, stanovuje koncepci uspořádání krajiny, k naplnění priority přispívá i formou prostorového uspořádání té části rozvojových ploch, které zasahují do krajinného prostředí; c) ÚP respektuje uvedené požadavky způsobem popsaným zejména v urbanistické koncepci a urbanistické kompozici a zobrazené v grafické části ÚP (mj. ve schéma cílových charakterů zástavby, schéma se shodnými cílovými typy struktur, schéma prostorového uspořádání). Za podstatné lze pokládat zejm. vyvažování excentricity severovýchodního dlouhodobého rozvoje města rozvojem jeho jižních částí, zohledněním specifik všech dalších rozvojových částí města. Pro významné rozvojové části města stanovuje ÚP povinnost zpracování územních studií; d) ÚP v celkovém urbanistickém i dílčím odborném řešení respektuje požadavek a zohledňuje v koncepci uspořádání krajiny cílové charakteristiky krajin, které se dotýkají řešeného území (krajina sídelní převážná část území, krajina polní na západním okraji a krajina zvýšených hodnot, která se dotýká řešeného území v minimálním rozsahu); e) v návrhu ÚP má vztah k tomuto požadavku hlavně rozsah odnětí ZPF. Rozsah odnětí převážně vyplývá z platné ÚPN SÚ, jehož řešení jsou převzata do ÚP v rámci nezbytné kontinuity řešení ÚPD. Jen menší část odnětí ZPF je vymezena nově v návrhu ÚP. Dále v souvislosti s šetrným využíváním přírodních zdrojů UP stanovuje pokyny vodního hospodářství čištění odpadních vod, zadržování a vsakování srážkových vod aj. ÚP nevymezuje plochy pro těžbu nerostných surovin. 8

15 (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje; ÚP respektuje prioritu a zahrnuje témata významná pro stabilizaci a vyvážený hospodářský rozvoj: a) ÚP sleduje v celkové urbanistické koncepci záměr zkvalitnění obytného prostředí; přiměřenost rozvoje sídla ÚP odvozuje od postavení města v sídelní struktuře kraje a celorepublikového ekonomického významu; ÚP navrhuje v rozvojových plochách uplatnění veřejných prostranství, rozšíření veřejné zeleně, zhodnocuje údolí a nábřeží Jizery a Klenice, vymezuje pásy ochranné zeleně; navrhuje doplnění OV a specifického občanského vybavení (článek mezi výrobou a městským prostředím); ÚP stanovuje povinnost zpracovat pro vybrané rozvojové plochy ÚS, které zahrnují také hlediska urbanistickoarchitektonického řešení vč. lokalizace veřejných prostranství. V rámci návrhu koncepce uspořádání krajiny, ÚP obsahuje hledisko prostupnosti krajiny; b) v souvislosti se specifikou města ÚP navrhuje rozsah zastavitelných ploch a ploch přestavby dle potřeb demografického a ekonomického rozvoje města. Pro rozvojovou koncepci ÚP je typická kompaktnost zastavění území (s výjimkou území letištního areálu), v rámci možností ÚP navrhuje rozvoj zelených ploch (park Štěpánka, lesopark Sahara-Chrást), v řešeném území se v minimálním rozsahu vyskytují opuštěné nebo podvyužívané plochy a areály tyto plochy jsou v ÚP vymezeny jako území přestavby; c) ÚP navrhuje rozvoj hromadné rekreace RH v návaznosti na park Štěpánka, městské koupaliště, sanatorium s cílem mj. vytváření jednoho z nástupních míst do okolních krajinářsky hodnotných oblastí CHKO; ÚP zahrnuje systém komunikací pro cyklistickou dopravu; vymezené rozvojové i stabilizované plochy typu SC, SM, RN, OV, OS, OX skýtají možnosti umístění zařízení rekreace, poznávací a kongresové turistiky; d) ÚP vymezuje v rámci ploch typu OX prostory pro možné umístění vědecko technického parku, podnikatelského inkubátoru a podobných zařízení aplikovaného výzkumu, strategických služeb (vhodné zejm. v prostoru Jižního města, v prostoru podhradí a v návaznosti na třídu Václava Klementa); e) ÚP zpřesňuje a vymezuje návrh ÚSES všech tří úrovní, který splňuje současně i funkce proti erozní; pozemkové úpravy v území řešeném ÚP neprobíhají; f) tento bod se v území řešeném ÚP vztahuje zejm. k prostoru Jemníky lesnatý vrch Chlum, rekreační a turistické využívání je podpořeno vymezením plochy OV v prostoru bývalého poutního místa Boží Voda; dále ÚP posiluje rekreační využití lesoparku Sahara návrhem rozšíření parkových ploch jižním směrem a v prostoru Radouč návrhem na rozšíření navazujícího sportovního areálu; ÚP respektuje a podporuje posílení rekreačního významu údolí řek Jizery a Klenice a jejich nábřeží; g) ÚP navrhuje dostavbu dopravního systému v jižní části města (JV a JZ tangenty), dále zkapacitnění dálnice D10, přestavbu MÚK - D10, navrhované změny ve vodním hospodářství mají doplňkový charakter a týkají se zejména zásobování vodou u hlavních rozvojových ploch. Energetické zásobovací systémy jsou stabilizované; 9

16 Priorita ZÚR SK (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Vyhodnocení souladu se ZÚR SK Řešené území není součástí specifické oblasti vymezené v ZÚR Středočeského kraje. Priorita se týká zejména dostavby a modernizace dopravní infrastruktury, která je součástí ÚP Mladá Boleslav a zahrnuje zejm. zkapacitnění dálnice D10, přestaveb MÚK na dálnici D10, přestavby silnice I. třídy I/16 s přesunutím do MUK Kosmonosy (mimo rámec řešeného území ÚP Mladá Boleslav), dále se týká modernizace úseků železniční tratě Praha Mladá Boleslav Liberec, vymezení koridoru pro Bezděčínskou spojku. 2) Soulad ÚP s relevantními úkoly pro ÚP stanovenými pro územní plánování v rozvojové ose republikového významu OS3 Praha Mladá Boleslav Liberec úkoly stanovené pro územní plánování (zkrácené znění) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny. vyhodnocení souladu se ZÚR SK Ověření potřebného rozsahu rozvojových ploch vymezených v návrhu ÚP bylo provedeno v rámci doplňkových průzkumů a rozborů a bylo podloženo demografickou analýzou. Respektovány byly limity využití území i krajinářská hlediska, rozsah a druhy rozvojových ploch jsou provázány s přiměřeným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. 3) Soulad ÚP s úkoly pro územní plánování a zásadami pro usměrňování územního rozvoje stanovenými v rozvojové oblasti krajského významu OBk2 Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště úkoly stanovené pro územní plánování (zkrácené znění) prověřit možnosti zlepšení parametrů železniční tratě Nymburk Turnov v úseku Bezděčín Mnichovo Hradiště; logistické a výrobní areály umisťovat tak, aby nezatěžovaly svými dopravními vazbami centrální a obytná území sídel; prověřit možnost zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví; vyhodnocení souladu se ZÚR SK Úkol byl v ÚP splněn, návrh na zlepšení parametrů železniční tratě byl do dopravní koncepce ÚP zařazen v rozsahu vymezeném v ZÚR SK. Kromě toho ÚP vymezuje v této relaci železniční koridor pro tzv. Bezděčínskou spojku. ÚP vymezuje logistické a výrobní areály v souladu se stanoveným úkolem, tak aby nedocházelo k zatěžování centrálních a obytných území města. Navrhované logistické a výrobní areály jsou umisťovány ve vhodných převážně okrajových částech města. Zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví (s ohledem na rozsah území Mladé ) se řeší v ÚP návrhem přestavby MÚK Bezděčín. 10

17 úkoly stanovené pro územní plánování (zkrácené znění) ověřit možnosti nového využití transformačních ploch; vyhodnocení souladu se ZÚR SK Možnosti nového využití transformačních ploch (ploch přestavby) byly ověřeny a do návrhu ÚP zahrnuty v rozsahu cca 97 ha. ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, mj. městské památkové zóny Mladá Boleslav a dalších sídel; respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména evropsky významných lokalit Bezděčín, národních přírodních památek Radouč; přírodních památek - Lom u Chrástu; respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES; Ověření potřebného rozsahu rozvojových ploch bylo provedeno v rámci zpracování návrhu ÚP a bylo podloženo demografickou analýzou města. Návrhem ÚP jsou respektovány limity využití území i krajinářská hlediska. Rozsah a druhy rozvojových ploch jsou provázány s přiměřeným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. ÚP respektuje hodnoty uvedené v části Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území. Hlediska ochrany kulturních hodnot a civilizačních hodnot jsou hlavní náplní řešení urbanistické koncepce a urbanistické kompozice. ÚP respektuje jmenované hodnoty a vymezuje je v kapitole Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území. Hlediska ochrany přírodních hodnot (včetně vyjmenovaných) jsou významným hlediskem řešení urbanistické koncepce a urbanistické kompozice a koncepce uspořádání krajiny. Požadavek je v ÚP respektován, ÚP provedl revizi a předložil aktualizovaný návrh ÚSES. zásady pro usměrňování územního rozvoje (zkrácené znění) prověřit možnost zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví; ověřit možnosti nového využití transformačních ploch; ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; posilovat kooperaci Mladé a Kosmonos; bydlení rozvíjet zejm. ve městech Mladá Boleslav, Kosmonosy a dále v obcích s dobrou dostupností Mladé (Bradlec a Řepov); vyhodnocení souladu se ZÚR SK Zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví (s ohledem na rozsah území Mladé ) se řeší v ÚP návrhem přestavby MÚK Bezděčín. Možnosti nového využití transformačních ploch (ploch přestavby) byly ověřeny a do návrhu ÚP zahrnuty v rozsahu cca 97 ha. Ověření potřebného rozsahu rozvojových ploch bylo provedeno v rámci zpracování doplňkových průzkumů a rozborů návrhu ÚP. Rozsah rozvojových ploch je podložen demografickou analýzou. V rámci návrhu ÚP jsou respektovány limity využití území i krajinářská hlediska. Rozsah a druhy rozvojových ploch jsou provázány s přiměřeným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Kooperace při zpracování ÚP Mladé a Kosmonos probíhala formou vícenásobné konzultace mezi zpracovateli územních plánů. Koordinované úseky se nejvíce týkají dopravy (zejm. koridory silničních komunikací a MÚK vymezené na pomezí obou měst, řešení technologického mostu ŠA přes dálnici D10, přestavba MÚK Kosmonosy na dálnici D10, přeložka silnice I/16 aj.), dále se týkají rozvoje občanského vybavení a ploch pro výrobu a skladování. Úkol stanovený pro územní plánování kraje je řešen pro území Mladé. ÚP navrhuje dostatečné množství rozvojových ploch pro bydlení. Rozsah ploch je podložen demografickou analýzou a odpovídá 11

18 úkoly stanovené pro územní plánování (zkrácené znění) ekonomické aktivity rozvíjet zejména v územích s dobrým napojením na dálnici R10 v prostorech Mladá Boleslav Kosmonosy, Bakov nad Jizerou, Mnichovo Hradiště; využívat maximální míře plochy vhodné pro transformaci; vyhodnocení souladu se ZÚR SK ekonomickému a urbanistickému postavení města v sídelní struktuře Středočeského kraje. Úkol stanovený pro územní plánování kraje je řešen pro území Mladé. ÚP navrhuje v návaznosti na dálnici D10 plochy VL - pro výrobu a skladování lehký průmysl, VS - smíšenou výrobu a OX - občanské vybavení se specifickým využitím. Převážná část vymezených plochy je dopravně navázána na D10. Možnosti nového využití transformačních ploch (ploch přestavby) byly ověřeny a do návrhu ÚP zahrnuty v rozsahu cca 97 ha. 4) Mladá Boleslav - kategorie vyšší centra (ostatní) ZÚR vymezují statutární město Mladá Boleslav (vč. Kosmonos) jako vyšší centrum osídlení a stanovují tyto úkoly pro územní plánování. úkoly stanovené pro územní plánování (zkrácené znění) rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti služeb a znalostní ekonomiky chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu (CR) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj vyšších obslužných funkcí; vytvářet podmínky pro integrovaný systém hromadné dopravy; ověřit rozsah přestavbových území a možnosti jejich nového využití vyhodnocení souladu se ZÚR SK ÚP vymezuje, dle rámcově stanovených potřeb v Demografické prognóze města, rozvojové plochy pro bydlení (zejm. BI, BH, SM, SX) a pro ekonomické aktivity, včetně služeb a znalostní ekonomiky (VL, VS, OX, OV). Značný rozsah těchto rozvojových ploch odpovídá postavení města ve struktuře osídlení a jeho ekonomickému významu. ÚP ctí a rozvíjí hodnoty uvedené v části Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území a zakládá urbanistickou koncepci a kompozici na ochraně a rozvoji uvedených hodnot. ÚP vymezuje plochy pro rozvoj CR (mj. RH - plochy pro hromadnou rekreaci v návaznosti na park Štěpánka, rozšíření ploch ZV veřejná zeleň, OS tělovýchovná a sportovní zařízení). ÚP vymezuje plochy umožňující rozvoj vyšších obslužných funkcí jedná se druhy ploch s rozdílným způsobem využití: zejm. OV, OS, OX, SM, SC, tj. plochy občanského vybavení a plochy smíšené obytné dále o plochy RH plochy staveb pro hromadnou rekreaci. Zapracování problematiky městské hromadné dopravy (MHD) uzavřel ÚP zjištěním, že připravované záměry na zkvalitnění MHD se týkají především organizačních úprav bez územních nároků postihnutelných v ÚP. ÚP ověřil rozsah disponibilních ploch přestavby v řešeném území a zahrnul do návrhu transformační plochy v rozsahu cca 97 ha. 5) Koridor železniční trati č. 064 Mladá Boleslav Řepov Kolomuty - přeložka tratě (VPS - D214) Vyhodnocení souladu se ZÚR SK: Úkol je v ÚP splněn, záměr je vymezen jako koridor dopravní infrastruktury CD-38 a jako veřejně prospěšná stavba VD

19 6) Koridor železniční tratě č.071 v úseku Nymburk - Mladá Boleslav - přeložky a zdvoukolejnění tratě (VPS D213) Vyhodnocení souladu se ZÚR SK: Úkol je v ÚP splněn, záměr je vymezen jako koridor dopravní infrastruktury CD-37 a jako veřejně prospěšná stavba VD-37. 7) Nadregionální a regionální skladebné prvky ÚSES - NK 32, RC 1018, RC 1234, RC 1235, RK 384 Vyhodnocení souladu se ZÚR SK: Úkol je v ÚP splněn, nadregionální a regionální skladebné prvky ÚSES jsou zapracovány do ÚP, podrobný popis je uveden v kapitole E.2. Návrh systému územního systému ekologické stability. B.2. Širší vztahy územního plánu ÚP Mladá Boleslav z hlediska širších vztahů má úzké koordinované vazby s městem Kosmonosy, se kterým vytváří faktické souměstí. Dále mezi nejbližší územně navazující obce, sledované též v rámci řešení ÚP Mladá Boleslav, patří Bradlec, Řepov, Plazy, Dalovice, Hrdlořezy, Josefův Důl a Písková Lhota. Celkově toto uskupení obcí přibližně zdvojnásobuje vlastní rozlohu území města a představuje navýšení kapacity o cca obyvatel. K Mladé mají úzký územní vztah i další obce díky návaznosti na významné dopravní komunikace, zejm. na dálnici D10, silnice I/16 a I/38 a na železniční tratě, procházející Mladou Boleslaví. Problematika širších vztahů hraje v návrhu ÚP významnou roli mj. i s ohledem na méně rozsáhlé správní území města, navíc sevřené v koridorech toku řeky Jizery a vedení dálnice D10. Zejména se to projevuje v návrhu řešení dopravní a technické infrastruktury, která svými záměry ovlivňuje (zasahuje) území okolních obcí a naopak záměry, které jsou situovány na území sousedních obcí (např. rozvoj bydlení) se významně dotýkají koncepce řešení ÚP Mladá Boleslav. Tento vliv je zvláště patrný u návrhů koridorů pro jihovýchodní silniční tangentu, v kombinaci s komunikací souběžnou s dálnicí D10, jihozápadní silniční tangentu (dotýkající se území sousedící obce Vinec), navrhované přestavby MÚK na dálnici D10 MÚK u Bezděčína a MÚK v Kosmonosech (s navazující přeložkou silnice I/16). Vliv širších vztahů je patrný také u koridorů pro modernizace železničních komunikací, včetně vymezení koridoru pro tzv. Bezděčínskou spojku. Z hlediska technické infrastruktury je využitelnost některých rozvojových ploch ÚP Mladá Boleslav v širších vztazích podmíněna na úseku vodního hospodářství navýšením kapacit vodojemu v Kosmonosech. Z hlediska širších vztahů ÚP hrají zásadní roli silné suburbanizační tendence, jejichž nadměrnou a neefektivní míru sahající do stále vzdálenějších obcí, se snaží návrh ÚP Mladá Boleslav utlumit dostatečnou nabídkou pro rozvoj bydlení, jak z hlediska plošného rozsahu, jejich polohy, tak i navrhovaných typů bydlení. Provázanost ÚP Mladá Boleslav s okolními obcemi se projevuje též v navrhovaném rozvoji výroby a skladování (rozvojové plochy východně od dálnice D10, uvažovaný dopravně technologický most z areálu Škoda Auto přes dálnicí D10), občanského vybavení, zařízení pro tělovýchovná a sportovní zařízení, zařízení pro rekreaci a pro specifické občanské vybavení. Širší vztahy hrají roli také při naplňování 13

20 rekreačních potřeb obyvatel Mladé ve volné krajině. Limitované možnosti dané menším rozsahem správního území města jsou kompenzovány v širších vztazích nabídkou atraktivit v okolních obcích zalesněný vrch Chlum, údolí Jizery, blízká území CHKO Český Ráj, CHKO - Kokořínsko Máchův Kraj aj. Širší vztahy města jsou v ÚP Mladá Boleslav v zájmu koordinace navrhovaného územního rozvoje, podchyceny v nadstandardně zpracovaném výkrese 1 : , který zahrnuje, kromě informací ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, také přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí v širším okolí. C. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh územního plánu (ÚP) Mladá Boleslav je řešen v souladu s cíli územního plánování ( 18) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování, které jsou relevantní vůči návrhu ÚP, je níže uvedeno. (1) ÚP Mladá Boleslav vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyváženým návrhem podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Toho je dosaženo zpracováním a provázaností urbanistické koncepce a kompozice, koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz. části - odůvodnění jednotlivých koncepcí). (2),(3) ÚP Mladá Boleslav koordinuje vztahy veřejných a soukromých zájmů v zájmu dosažení obecně prospěšného souladu. Podkladem pro dosažení obecně prospěšného souladu je naplnění Zadání územního plánu Mladá Boleslav (dle usnesení Zastupitelstva Města č z listopadu 2016). Vyhodnocení splnění Zadání ÚP je podrobně provedeno v následujících částech odůvodnění ÚP. (4) ÚP Mladá Boleslav v řešeném území jmenovitě vymezuje a v návrhu ÚP zohledňuje hodnoty přírodní, kulturní a civilizační. ÚP předkládá urbanistickou koncepci a kompozici, koncepci veřejné infrastruktury, stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, obsahuje návrhy, pokyny a zásady týkající se ochrany a rozvoje výše uvedených hodnot. Součástí ÚP je také koncepce uspořádání krajiny zaměřená na ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí. Ochrana nezastavěného území je v ÚP zajištěna tím že zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a je dbáno na kompaktnost vznikající urbanistické formy. ÚP klade také důraz na přestavbu nedostatečně využitých nebo nevhodně využitých ploch. (5) ÚP Mladá Boleslav zužuje přehled staveb, zařízení a jiných opatření přípustných v nezastavěném území (uvedených v odstavci (5) 18 Stavebního zákona) tím, že výslovně vylučuje ty, které jsou z důvodů veřejného zájmu ochrany krajiny stanoveny jako nepřípustné (návrh ÚP kapitola F všeobecná ustanovení). (6) cíl územního plánování, umožnit umístění technické infrastruktury na nezastavitelných pozemcích, způsobem který neznemožní jejich dosavadní užívání, není návrhem ÚP omezen. 14

21 Návrh územního plánu (ÚP) Mladá Boleslav respektuje úkoly územního plánování ( 19) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (Stavební zákon). Vyhodnocení plnění úkolů územního plánování, které jsou relevantní vůči návrhu ÚP, je níže uvedeno. (1) a) b) c) součástí zpracování ÚP bylo ověření a posouzení stavu území výchozím podkladem k tomu byly dostupné podkladové materiály - zejm. Průzkumy a rozbory, Royal Haskoning DHV, 10/2014, terénní průzkumy řešeného území, konzultace s pořizovatelem a určeným zastupitelem; navržená koncepce rozvoje území byla stanovena po prověření potřeby změn v území, jejich přínosů a rizik, současně zohlednila zjištěné hodnoty a podmínky řešeného území. (1) d) e) součástí zpracování ÚP jsou hlediska urbanistické kompozice, která sleduje urbanistické, architektonické a estetické požadavky, zahrnující pokyny pro uspořádání zástavby i staveb a veřejných prostranství s ohledem na stávající charakter a hodnoty území; v odůvodněných případech ÚP pro podrobnější řešení výše uvedených aspektů vymezuje povinnost zpracování územní studie. (1) f) stanovení pořadí provádění změn v území (etapizace) je v ÚP uvedeno v obecné podobě v návrhu ÚP v kapitole F ve všeobecných ustanoveních, jako podmíněný vztah využití rozvojových ploch a zajištění související nebo podmiňující veřejné infrastruktury. Požadavek na stanovení pořadí změn v území - etapizace je vložen do stanovení podmínek pro pořízení územních studií. (1) g) hledisko snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof je v ÚP zajištěno respektováním územních limitů (např. záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území, havarijní zóny v Bezděčíně, ochranná pásma letiště Mladá Boleslav aj.); snižování nebezpečí katastrof je též podchyceno v ÚP návrhy na rozvoj dopravní infrastruktury (např. zkapacitnění dálnice D10 a přestavba MÚK, modernizace železničních tratí). (1) h) návrh ÚP vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn vymezením rozvojových ploch pro diversifikaci výroby a snížení závislosti na dominantním průmyslovém odvětví, dále vymezením ploch pro rozvoj znalostní ekonomiky; rozšíření případných kooperačních vazeb v širších vztazích usnadňující návrhy na rozvoj dopravní infrastruktury. (1) i) návrh ÚP sleduje hlediska rozvoje sídelní struktury v rámci širších vztahů, koordinace územního rozvoje se týká okolních obcí (zejm. Kosmonos, Plaz, Řepova a dalších); úkol vytvářet podmínky pro kvalitní bydlení (rozsahem, formou i polohou rozvojových ploch), rozvoj rekreace a cestovního ruchu (se zaměřením na vnitroměstské i nadmístní potřeby) je podstatnou součástí navrhované koncepce ÚP a prostupuje všemi částmi územně plánovací dokumentace. (1) k) návrh ÚP se nedotýká objektů a zřízení určených po obranu státu ani neobsahuje návrhy, které vytvářejí předpoklady pro umístění a realizaci takových objektů a zařízení. (1) l) návrh ÚP určuje nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy přestavbových ploch i změn stabilizovaných ploch; děje se tak stanovením podmínek využití a vymezením území se shodnými cílovými typy struktur. (1) m) návrh ÚP Mladá Boleslav zohledňuje ochranu území dle zvláštních právních předpisů viz. popis v následující části odůvodnění; stanovení kompenzačních opatření bude upřesněno dle postupu projednávání návrhu ÚP. (1) n) v návrhu ÚP je regulován rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů; v tomto ohledu hraje roli zejm. ochrana ZPF (vliv návrhu ÚP na PUPFL je nevelký); 15

22 významné důsledky návrhu ÚP na ZPF odpovídají potřebám rozvoje města, jeho roli v rámci struktury osídlení Středočeského kraje i jeho celorepublikovému ekonomickému významu; z vyhodnocených důsledků řešení ÚP na ZPF také vyplývá, že převaha záborů vyšších tříd ochrany ZPF je převzata z vydaného (platného) ÚP v rámci logické kontinuity řešení ÚPD; do souvislosti se šetřením přírodních zdrojů lze uvést návrhy ÚP týkající se vodního hospodářství čištění odpadních vod, zadržování a vsakování srážkových vod; ÚP nenavrhuje žádné plochy pro těžbu nerostných surovin. (1) o) v návrhu ÚP jsou uplatněny poznatky z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie, památkové péče, jejichž uplatnění zajišťuje multidisciplinární tým zpracovatelů ÚP (včetně autorizovaných osob). (2) Součástí zpracování ÚP je také vyhodnocení územního plánu z hlediska udržitelného rozvoje území (VV URÚ); zpráva o vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území je uvedena v další části odůvodnění. D. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚP obsahuje náležitosti požadované Zadáním územního plánu, které bylo projednáno a schváleno Zastupitelstvem města Mladá Boleslav na základě příslušných ustanovení Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů a v souladu s nimi. Relevantní požadavky na obsah a účel územního plánu uvedené zejména v 43 Stavebního zákona jsou respektovány. Výrok ÚP, tak jeho Odůvodnění je vypracováno dle aktuálních právních předpisů v oblasti územního plánování příslušné odstavce částí I. a II. Přílohy č.7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., Správního řádu a Stavebního zákona. Při tvorbě ÚP jsou dodržena příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Veškeré dosavadní kroky při tvorbě ÚP byly realizovány v souladu se Stavebním zákonem a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Lze proto konstatovat, že ÚP je v souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. 16

23 E. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Návrh ÚP Mladá Boleslav byl zpracován v souladu se zvláštními předpisy ve smyslu 53 stavebního zákona, odst. 4d). Za zvláštní právní předpisy jsou považovány následující zákony: (1) zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ve svém stanovisku č. j /2016/KUSK ze dne uplatnil jakožto orgán posuzování vlivů na životní prostředí, dotčený dle ust. 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., požadavek na zpracování vyhodnocení návrhu Územního plánu Mladá Boleslav z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů ÚP Mladá Boleslav na životní prostředí bylo zpracováno dle přílohy k stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění a je součástí Vyhodnocení vlivů ÚP Mladá Boleslav na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Naplněním koncepce ÚP Mladá Boleslav dojde k ovlivnění kvality složek životního prostředí - kvality ovzduší, hlukové situaci, zemědělského půdního fondu, povrchových a podzemních vod, fauny, flóry a ekosystémů. Identifikované vlivy souvisejí s naplněním obsahu zadání ÚP. Ve svém souhrnu se jedná, přes dílčí negativa, představují převažující pozitivní, žádoucí i nezbytné změny v území. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je, přiměřeně specifickým rozvojovým podmínkám města, v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (2) zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, které by vyžadovalo specifická opatření v oblasti nakládání s odpady a změnu plánu odpadového hospodářství obce. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (3) zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, které by mělo vazbu k ustanovením uvedeného zákona. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (4) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, jimiž mohou být přímo negativně dotčeny povrchové vody a podzemní vody ani návrhy umožňující umístění zdrojů významně ohrožujících kvalitu vod. Naplněním rozvojových ploch mohou být negativně ovlivněny odtokové podmínky. Územní plán navrhuje dostatečná opatření k minimalizaci odtoku. U velkých rozvojových ploch budou tento problém řešit stanovené územní studie. Koncepce odvádění a čištění odpadních vod, vytváří předpoklady pro efektivní a ekologicky bezpečné čistění odpadních vod. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. 17

24 (5) zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav dojde k ovlivnění krajiny a krajinného rázu. Jedná se o neodmyslitelný důsledek rozvoje města souvisejícího s naplněním obsahu zadání ÚP vymezení požadovaných nových ploch s rozdílným způsobem využití a koridorů pro dopravní infrastrukturu. Částečně jsou tyto vlivy kompenzovány vymezením ploch pro různé druhy zeleně, návrhy zlepšení prostupnosti nemotorovou dopravou částí řešeného území, skladebných prvků územního systému ekologické stability. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je, přiměřeně specifikům města a splnění obsahu Zadání UP, v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (6) zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav bude mít v převažující míře pozitivní vliv na ochranu ovzduší snížením dopravní zátěže na některých přetížených komunikacích, zajištěním kvalitní obsluhy rozvojových ploch, odstraněním některých bodových závad. Z naplnění obsahu zadání ÚP vyplývají některé záměry způsobující potencionální zvýšení imisní zátěže (zejm. zastavitelná výrobní a skladová plocha za dálnici D10 na východním okraji města) Imisní situaci může částečně zhoršit rozšíření dálnice D10 a zvýšení rychlosti vozidel na ní. Toto územní plán řeší opatřením výsadby dostatečně širokých pásů izolační zeleně. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je, přiměřeně specifikům města a splnění obsahu Zadání UP, v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (7) zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění Územní plán Mladá Boleslav představuje zábor ZPF v celkové výměře cca 377 ha, z toho půd v I. třídě ochrany 92 ha a v II. třídě ochrany 23 ha. Tento zábor je významný, avšak vyplývá z převzetí rozvojových ploch z platného územního plánu ÚPN SÚ. V návrzích koridorů pro dopravní infrastrukturu se nelze vyhnout odnětí ZPF (včetně I. a II. třídy ochrany). Do úvahy je při tom třeba vzít skutečnost, že koridory jsou z technických důvodů vymezen šířeji než bude skutečná potřeba pro výstavbu komunikací. Další zábory tohoto druhu jsou vymezeny jen výjimečně. Územní plán Mladá Boleslav je navržen přiměřeně specifickým rozvojovým podmínkám města, v souladu se stanovením rozvojových potřeb města v Zadání ÚP. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy, které jsou chráněny právním předpisem - zákon o ochraně ZPF, 4, odst. 4. (8) zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění Územní plán Mladá Boleslav má malé vlivy na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Střet koridorů pro dopravní stavby s PUPFL činí 2,28 ha. Ve skutečnosti bude střet menší vzhledem k tomu, že koridory se z technických důvodů vymezují ve větší šíři, než je pro výstavbu komunikací potřebné. Některé zastavitelné plochy zasahují do ochranného pásma lesa. Způsob využití těchto ploch je však v podmínkách jejich využití vázán na souhlas kompetentního orgánu státní správy. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (9) zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav se nedotýká přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských 18

25 míst ani území určených k jejich ochraně. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (10) zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav se nedotýká území pro ložiskový průzkum ani jiné průzkumy dle 4 uvedeného zákona. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (11) zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Vyhodnocení souladu návrhu Územního plánu s tímto právním předpisem se částečně kryje s vyhodnocením souladu se zájmy chráněnými zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění a v zásadě obdobným hodnocením vlivů hlukových. Pozitivní vliv je jednoznačně přisouzen řešení jihovýchodní a jihozápadní tangenty, zkapacitnění dálnice D10, přestavbě obou MÚK, záměrům na rozvoj železniční dopravy, záměrům na zvýšení průchodnosti území nemotorovou dopravou. Ambivalentní - vyvážené kladné i záporné hodnocení se týká některých návrhů přestavby či dostavby v oblasti Belveder, ul. Mjr. Frymla. Negativně je hodnocen vliv zastavitelné výrobní a skladové plochy za dálnicí D10 na východním okraji města (zastavitelná plocha převzatá z platné ÚPD) a koridor pro silniční úsek, zatěžující část Sahara (požadavek pověřeného zastupitele). Pozitiva vyhodnocení vyplývají ze záměrů týkajících se rozvoje občanské vybavenosti a rozvoje různých typů zeleně. Objekty a zařízení, pro které jsou zákonem stanoveny hygienické hlukové limity, budou v plochách umístěny za podmínky, že investor v územním, resp. stavebním řízení prokáže, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných prostorech staveb. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je, přiměřeně specifikům města a s ohledem na splnění Zadání Územního plánu, v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (12) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav vymezuje některé plochy na území s výskytem archeologických nalezišť ÚAN I. a II. kategorie. Využití těchto ploch je podmíněno souhlasem orgánu památkové péče. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav nezahrnuje negativní vlivy na zájmy chráněné tímto právním předpisem, naopak jsou vytvářeny předpoklady k jejich ochraně. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (13) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, které by představovala zvýšená rizika požárů či překážky pro zabezpečení území požární technikou. Konkrétní řešení požární ochrany jednotlivých ploch a objektů bude řešeno v rámci územního řízení resp. stavebního povolení. Návrh stanoví koncepci zásobování řešeného území požární vodou. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (14) zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, která by představovala zásah do pozemních komunikací nebo ohrožení či omezení provozu na nich. Dopravní napojení rozvojových ploch z pozemních komunikací a obsluha jednotlivých objektů ve vztahu k ochraně pozemních komunikací bude řešena v rámci vymezených územních studií nebo územních 19

26 řízení. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (15) zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav zahrnuje pouze řešení vyplývající z vydané nadřazené územně plánovací dokumentace a je proto v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (16) zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav se nedotýká ložisek nerostných surovin ani území určených k jejich ochraně. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (17) zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, která by zasahovala do ploch určených pro civilní letectví. Územní plán respektuje stávající veřejné vnitrostátní letiště Mladá Boleslav ve stávajícím rozsahu, včetně vymezených ochranných pásem. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (18) zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění Zákon není pro území obce Mladá Boleslav relevantní, na území města se nenachází vodní toky a plochy, na nichž je provozována vnitrozemská plavba. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (19) zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, o kterém by bylo známo, že vytváří předpoklady pro umístění a realizaci objektů a zařízení, která vytvářejí takové nároky na spotřebu energie, které by byly v rozporu s krajskou energetickou koncepcí. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (20) zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, která vytvářejí předpoklady pro umístění a realizaci zařízení využívající atomovou energii a ionizující záření. Na území města je indikováno nízké radonové riziko, bez ploch s vysokým indexem radonové zátěže. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (21) zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav se nedotýká objektů a zařízení určených po obranu státu ani neobsahuje návrhy, které vytvářejí předpoklady pro umístění a realizaci takových objektů a zařízení. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. (22) zákon č. 239/2000 Sb, o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, která vytvářejí předpoklady pro umístění objektů, pro které by bylo nezbytné vymezit nové zóny havarijního plánování. Přístup záchranných složek do nově vymezených ploch bude zajištěn z veřejných komunikací. Vytvoření podmínek pro vjezd a průjezd požárních vozidel a dalších složek IZS bude řešeno v územním řízení, protože územní plán nemůže obsahovat řešení náležející svým charakterem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí. Návrh Územního 20

27 plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (23) zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění Na území řešeném v Územním plánu Mladá Boleslav nebyly provedeny pozemkové úpravy ani se neřeší komplexní pozemkové úpravy. Návrh Územního plánu Mladá Boleslav je v souladu se zájmy chráněnými tímto právním předpisem. (24) zákon č. 224/2015 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) v platném znění Návrh Územního plánu Mladá Boleslav neobsahuje řešení, která vytvářejí předpoklady pro umístění provozů využívajících nebezpečné látky v limitech stanovených pro jejich posouzení dle zákona. Návrhem Územního plánu Mladá Boleslav nejsou dotčeny zájmy chráněné tímto právním předpisem. Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů bude doplněn po uskutečnění příslušné etapy ÚP. (doplní po projednání ÚP pořizovatel). F. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST. 5 SE SDĚLENÍM, JAK BYLO TOTO STANOVISKO ZOHLEDNĚNO (doplní po projednání ÚP pořizovatel) 21

28 G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ G.1. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce (01) Územní plán bude vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj území města Mladá Boleslav, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel města. (02) V souladu s principy udržitelného rozvoje bude územní plán na území města Mladá Boleslav vytvářet podmínky zejména pro stabilizaci a další posílení hospodářské (ekonomické) základny města, přičemž bude podporovat větší rozmanitost a diverzifikaci ekonomických aktivit a vznik nových pracovních příležitostí v různých ekonomických odvětvích a segmentech hospodářství, jako základní předpoklad eliminace závislosti zaměstnanosti a hospodářské základny města na dominantním hospodářském odvětví města a regionu, kterým je automobilový průmysl. (03) Územní plán vytvoří podmínky pro možný intenzivnější rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou strategické služby, aplikovaný výzkum apod., jako hlavní opatření proti jednostrannému zaměření ekonomické základny města na lehký a montážní průmysl vázaný na dominantní ekonomické odvětví ve městě a regionu, kterým je automobilový průmysl. (04) Územní plán vytvoří podmínky pro naplnění předpokládaného vývoje počtu obyvatel dle vysoké varianty Demografické prognózy (Tomáš Soukup, květen 2015) vytvořením příznivých podmínek pro dosažení předpokládaného počtu obyvatel města. Jako nástroj iniciace rozvoje bydlení a zvýšení atraktivity města pro bydlení územní plán: a) vymezí dostatečné množství a rozsah ploch pro široké spektrum forem bydlení pro široké spektrum sociálních vrstev obyvatelstva, tedy pro rozvoj jak individuálních forem bydlení v rodinných domech, tak pro rozvoj různých forem hromadného bydlení včetně například malometrážních a startovacích bytů apod. b) vytvoří podmínky pro trvalé zkvalitňování a zatraktivňování obytného prostředí c) vytvoří podmínky pro trvalé zkvalitňování podmínek pro každodenní rekreaci d) vytvoří podmínky pro optimální dostupnost veřejných prostranství, zejména veřejných prostranství s převažujícím podílem vegetace (parky, lesoparky, parkově upravená prostranství, veřejně přístupná nábřeží řek apod.) z obytných území e) vytvoří podmínky pro zkvalitňování a rozvoj dopravní a technické infrastruktury ÚP vytváří územní podmínky pro vyvážený rozvoj a zlepšení obytného prostředí města navrhuje rozvoj DI a TI, vymezuje dostatečné plochy pro různé druhy bydlení, občanského vybavení, plochy výroby a skladování s možností diversifikace, rozšiřuje relaxační a rekreační plochy. ÚP vymezuje stabilizované a rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití, kromě VL výroba a skladování - lehký průmysl, také plochy další vyhovující předmětnému požadavku, tj. plochy VS - plochy smíšené výrobní, VX výroba specifická a dále plochy OX občanská vybavenost se specifickým využitím, vč. složky výzkumu, vývoje. Tímto způsobem ÚP vytváří územní podmínky pro větší rozmanitost diversifikaci ekonomických aktivit. ÚP vymezuje rozvojové i stabilizované plochy vyhovující předmětnému požadavku, tj. plochy přestavby OX občanské vybavení se specifickým využitím, zahrnující složky výzkumu, vývoje a dále také plochy VS plochy smíšené výrobní, které též umožňují umístění odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Podobně je tomu u ploch typu SM. V rámci rozvojových ploch OX je orientačně vymezeno také území pro vědecko - technický park a podnikatelský inkubátor. ÚP respektuje uvedené požadavky Demografické prognózy, aktualizované v rámci návrhu ÚP. Požadavky jsou naplněny jednak vymezením rozvojových ploch a současně i stanovením podmínek využití stabilizovaných ploch. a) Pro bydlení vymezuje škálu zastavitelných ploch a ploch přestavby typu BH a BI. Plochy pro bydlení jsou obsaženy i v rozvojových smíšených obytných plochách SM a SX. b) ÚP naplňuje požadavek nabídkou bydlení různých formách a v různém prostředí, dále návrhem zajištění DI a TI, vymezením ploch pro rekreaci, občanské vybavení, lokalizaci veřejných prostranství apod. c) Požadavek je v ÚP plněn polohou rozvojových ploch pro bydlení a smíšených ploch obytných s vazbou na každodenní rekreaci v okolí, ale i umožněním vytvoření rekreačních funkcí uvnitř těchto ploch. d) ÚP vytváří požadované podmínky vymezením hlavním veřejných prostranství, stanovuje povinnost vymezit veřejná prostranství u relevantních rozvojových ploch, stanovuje u vybraných rozvojových ploch 22

29 (05) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro založení lázeňsko rekreačního využití území města se zaměřením na zdravý životní styl a využívající potenciál města spočívající v jeho strategické poloze "vstupních bran" do turisticky atraktivních území. (06) Krystalizačním jádrem rozvoje území města Mladá Boleslav bude kompaktní město. Na kompaktní město budou kladeny zvýšené nároky na míru rozvoje a míru změn ve využití a prostorovém uspořádání území. (07) Hlavním cílem navrhovaného rozvoje kompaktního města bude zejména zajištění efektivního využití stávajících disponibilních ploch pro rozvoj zástavby v kompaktním městě, přehodnocení a reorganizace nevhodně nebo nedostatečně využívaných ploch uvnitř kompaktního města a vytvoření podmínek pro zkvalitňování podmínek pro bydlení, pro zlepšení dostupnosti a kvality veřejných prostranství a zlepšení dostupnosti a kvality občanského vybavení nadměstského, celoměstského i lokálního významu v kompaktním městě. Územní plán vytvoří podmínky pro vyvážený vztah mezi převážně obytnou částí území kompaktního města a územím Průmyslové zóny Škoda Auto a.s., se zvláštním důrazem na využití a prostorové uspořádání území podél třídy Václava Klementa jako přechodové zóny mezi územím Severního sídliště a územím Průmyslové zóny Škoda Auto a.s. např. výstavba budov bez vlivů na bydlení, zeleň. Cílem tohoto opatření je zajistit plynulý přechod průmyslové funkce do funkce bydlení, tak aby nedošlo k přímé vazbě bydlení a výroby s rušivými účinky. (08) Třída Václava Klementa jako jedna z nejdůležitějších ulic ve městě bude chápána jako městská třída s výrazným rozvojovým potenciálem s bezprostřední vazbou na areál automobilky, územním plánem bude prověřeno vytvoření podmínek pro naplnění významu a funkcí městské třídy např. občanská vybavenost, komerční vybavenost, administrativa a podobné funkce bez rušivých účinků na bydlení. (09) Územní plán vytvoří podmínky pro posílení pozice historického jádra města ve struktuře osídlení města, jako jeho prostorového těžiště i těžiště aktivit města. povinnost zpracování územních studií zahrnujících mj. vymezení veřejných prostranství, ÚP rozšiřuje množství ploch s podílem zeleně (ZV, ZO, ZOX) e) ÚP navrhuje výraznou přestavbu a dostavbu DI, v potřebném rozsahu navrhuje také rozvojové záměry týkající se TI. ÚP rozvíjí občanské vybavení, které je významné pro zdravý životní styl (zejména navrhované plochy OS pro sport a tělovýchovu, ZV - veřejná prostranství - veřejná zeleň). Plochy RH pro hromadnou rekreaci (vymezené v návaznosti na park Štěpánka, na sportovní, zdravotní a sociální vybavení) mohou sloužit jako základ lázeňsko-rekreačního využití i k využití potenciálu města jako nástupiště do turisticky atraktivních území CHKO. ÚP respektuje kompaktní město jako jádro, na které se váže územní rozvoj vazby funkční i kompoziční, návaznost DI a TI, hierarchie veřejných prostranství apod. Podmínky územního rozvoje pro zastoupené druhy ploch (stabilizovaných i rozvojových), jsou stanoveny tak, aby umožňovaly požadovanou míru rozvoje a změn v prostorovém uspořádání území. ÚP naplňuje požadovaný cíl vymezením odpovídajících typů stabilizovaných ploch (zejm. ploch bydlení BI, BH, ploch smíšených obytných SC, SM, ploch občanského vybavení OV, OS a dalších typů), pro které jsou stanoveny podmínky využití územní rozvoj, dále cílové typy struktur a cílové charaktery zástavby ve vymezených částech města. ÚP vymezuje rozvojové plochy typu OX pro specifické potřeby kontaktního území mezi průmyslovou zónou a městskou zástavbou. Tento typ ploch představuje vhodné využití území podél třídy Václava Klementa, ale i pro další kontaktní území městského prostředí (zahrnující obytnou složku) s plochami výroby a skladování. ÚP respektuje a podporuje význam třídy Václava Klementa, vymezuje plochy OX - občanské vybavení - se specifickým využitím kde je přípustné využití - specifické občanské vybavení, zahrnující velkou škálu možností využití: representační, administrativní, ubytovací, obslužné, komerční funkce, dále pak záměry pro výzkum a vývoj vhodné k integraci do městské zástavby a zajištění kontaktu mezi průmyslovou a městskou zástavbou. Podrobnosti o splnění požadavku jsou uvedeny v kapitole Urbanistická koncepce a kompozice. ÚP vymezuje rozvojové plochy především v jižních částech města, tak aby při vyvážily dosavadní rozvoj města, který směřoval severovýchodním směrem od historického jádra. 23

30 (10) S cílem eliminace současné dekoncentrické polohy historického jádra města a s cílem posílení centrality historického jádra města v sídelní struktuře města, prověří územní plán rozvoj mimo území kompaktního města primárně v území jižně od soutoku Jizery a Klenice při levém břehu Klenice, tedy v území Belvedér - Podolec / Dubce - Podchlumí, při respektování stávajícího hodnotného preindustriálního a industriálního dědictví v území Belvedér Podolec, v nivě říčky Klenice (zejména areál hospodářského dvora Podhrad s torzem kostela sv. Víta, areál bývalé továrny při Klenici západně od zimního stadionu). (11) Územní plán bude respektovat stávající historickou urbanistickou strukturu sídla a bude respektovat stávající strukturu oddělených sídel. Územní plán vzhledem k požadavkům vyplývajících ze ZÚR SK zamezí vzájemnému srůstání oddělených sídel a vytvoří podmínky pro zachování a posílení identity jednotlivých oddělených sídel jako svébytných prvků urbanistické struktury. (12) Územní plán vytvoří podmínky pro předcházení negativních projevů rezidenční i komerční suburbanizace ve všech oddělených sídlech, eliminuje tedy závislost sídel primárně na obsluze individuální automobilovou dopravou a eliminuje závislost obyvatel sídel na základním občanském vybavení každodenní potřeby (zejména maloobchod, stravování, mateřské školy ad.) umístěném v kompaktním městě. (13) Územní plán prověří vhodné způsoby integrace všech oddělených obytných sídel k území kompaktního města pro chodce a cyklisty. (14) Územní plán důsledně prověří vztah zastavěného území města Mladá Boleslav k zastavěným územím města Kosmonosy a obce Bradlec v severní části území města a prověří možnosti posílení kooperace rozvoje Mladé a Kosmonos. (15) Zvláště citlivě a obezřetně bude územní plán přistupovat ke koncepci a návrhu rozvoje území města v údolních nivách Jizery a Klenice a v exponovaných územích v bezprostřední vazbě na strmé svahy nad údolími řek. (16) Územní plán bude chránit volnou krajinu před nekoncepčním a neodůvodnitelným plošným rozvojem, tedy před nežádoucí plošnou exploatací krajiny a suburbánní výstavbou. ÚP plní požadavek eliminovat oslabenou polohu historického jádra města, viz popis v kapitole Urbanistická koncepce a kompozice města. ÚP navrhuje rozsáhlé rozvojové plochy, tak aby dotvořily zástavbu v jižním sektoru města, což by napomohlo k vyváženějšímu rozvoji města a oživení historického jádra. Zmiňované hodnoty jsou vymezeny v kapitole návrh ÚP Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce, jejich ochrana a rozvoj jsou zakomponovány do řešení ÚP. ÚP respektuje požadavek částečně. Vzhledem k rozsahu jiného požadavku na rozvojové plochy pro bydlení, nelze zcela splnit oba požadavky současně. Ke srůstání sídel by při plném využití rozvojových ploch dochází na severním okraji města s Debří a v jižních částech města propojením s Bezděčínem, propojením Chrástu a Sahary. Ostatní části města - sídla (Čejetice, Jemníky, Michalovice), zůstávají oddělená. ÚP vymezuje v oddělených sídlech plochy pro občanské vybavení přiměřeného rozsahu v plochách s rozdílným způsobem využitím. Jsou zde vymezeny např. plochy OS občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení, OV občanské vybavení, SM - plochy smíšené obytné městské nebo SV plochy smíšené obytné venkovské. Všechny tyto plochy umožňují vybudovat občanské vybavení podle potřeb daného území. ÚP splnil požadavek, viz části ÚP týkající se nemotorové dopravy a systému cyklistických tras a stezek. ÚP vymezuje několik zvl. významných koridorů pro nemotorovou dopravu například na nábřeží Jizery nebo Klenice, propojení jižních rozvojových částí města s centrem města, dále koridory pro úpravu a zkapacitnění železničních podjezdů v Čejeticích, v Michalovicích, nemotorovou dopravu podporuje i koncepce prostupnosti krajiny. Kooperace města Mladé s vyjmenovanými obcemi je posílena zejm. návrhem dopravní a technické infrastruktury. ÚP navrhuje v kontaktu s Kosmonosy a Bradlecem v lokalitě u Debře rozvojové plochy, kterými posiluje kooperační vztahy mezi MB a těmito sídly. ÚP respektuje tento požadavek. Tyto oblasti jsou vymezeny jako přírodní hodnoty území, které je nutné chránit. Takový přístup podporuje i urbanistická koncepce a koncepce rozvoje krajiny. Předmětné plochy jsou vymezeny z velké části jako ÚSES a plochy NP plochy přírodní a W plochy vodní a vodohospodářské. ÚP plní požadavek částečně. ÚP navrhuje rozvojové plochy přiměřeného rozsahu a v návaznosti s kompaktní stávající zástavbu. Vzhledem k požadavkům na značný rozvoj bydlení, občanského vybavení, ploch výroby a skladování, DI a TI, se však nelze zásahům do krajiny vyhnout. Příkladem 24

31 (17) Při návrhu rozvoje města a vymezování zastavitelných ploch bude územní plán vycházet i z "Analytických rozborů a dopravního modelování pro potřeby pořízení nového územního plánu Statutárního města Mladá Boleslav" tak, aby nebyly vymezovány plochy a využití území, které by byly obtížně napojitelné na dopravní infrastrukturu nebo by způsobily přetížení dopravních systémů. (18) Územní plán prověří možnosti řešení k odstranění závad a problémů vyplývajících z územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností (ORP) Mladá Boleslav, z územně analytických podkladů kraje a z rozboru udržitelného rozvoje území provedeného v rámci doplňujících průzkumů a rozborů, řešitelných v měřítku a podrobnosti územního plánu. (19) V záplavových územích budou zastavitelné plochy vymezeny jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. (20) Územní plán prověří vytvoření podmínek pro umísťování obnovitelných zdrojů energie především v plochách s velkoplošnou zástavbou. (21) Ve využití ploch nebude územní plán umožňovat výstavbu velkoplošných prodejen a nákupních center typu Olympia, Bondy apod. (22) S ohledem na limity v území, zejména s ohledem na ochranná pásma, nebudou vymezovány zastavitelné plochy, které by celou plochou byly vymezeny v ochranném pásmu a neumožnily by tak byť i částečné využití plochy pro stanovenou funkci. jsou Jemníky, jejich rozvojové plochy jsou téměř úplně převzaty z platné ÚPN SÚ zájmu zachování kontinuity územně plánovací činnosti. ÚP respektuje požadavek. Uvedený dokument sloužil při tvorbě ÚP jako jeden z podkladů a byl promítnut do koncepce dopravy. Všechny rozvojové plochy byly v ÚP posouzeny z hlediska zajištění jejich vhodné dopravní obsluhy. Požadavek byl splněn. Všechny tyto dokumenty sloužily jako podklady při zpracování návrhu ÚP a jednotlivé mnohačetné problémy a závady byly prověřovány a řešeny v urbanistické koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny. ÚP respektuje tento požadavek. ÚP nevymezuje zastavitelné plochy v záplavových územích (neplatí to však o několika přestavbových plochách, které jsou nyní neefektivně využívány a návrh ÚP umožňuje stav v těchto částech území zlepšit). Území města MB nevykazuje výhodné podmínky pro uplatnění OZE. Předpokládá se proto rozvoj zdrojů využívaných individuálně (decentralizované formy výroby s možností přímé spotřeby), v plochách bydlení, v rámci ploch výroby a skladování, malé vodní elektrárny a pod. Relevantní plochy s rozdílným způsobem využití tento způsob umísťování OZE umožňují. Rozvojové plochy tohoto typu občanského vybavení (OK - občanské vybavení - zařízení plošně rozsáhlá) nejsou v ÚP vymezeny. Požadavek byl splněn. Návrh ÚP nevymezuje plochy způsobem který je popsán v požadavku. G.2. Požadavky na ochranu hodnot území obce (23) Územní plán Mladá Boleslav bude svým řešením chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně architektonického, urbanistického i archeologického dědictví a v rámci navrhované urbanistické koncepce zohlední kromě všech hodnot, jejichž ochrana vyplývá z platných zvláštních právních předpisů a hodnot uvedených v příloze č. 1, dále tyto hodnoty na území města: a) soustava oddělených obytných sídel venkovského charakteru, původně samostatných venkovských obcí, s dochovanými historickými jádry původní zástavby: Michalovice, Čejetice, Chrást, Bezděčín, Jemníky, Debř; b) toky řeky Jizery a říčky Klenice a jejich nábřeží jako přírodní a rekreační osy území města propojující zastavěné území města s okolní volnou krajinou; c) hodnotné krajinné zázemí města, zejména údolí řeky Jizery a říčky Klenice, hřeben Chlumu a významné plochy zeleně ÚP respektuje uvedené požadavky. Tyto hodnoty jsou podchyceny v grafické části ÚP, podrobněji specifikovány v textové části ÚP, zejm. v kapitolách Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce, Urbanistická koncepce vč. urbanistické kompozice, Koncepce uspořádání krajiny a v dalších částech ÚP. - Oddělenost obytných sídel venkovského charakteru je zachována, kromě Bezděčína a Debře které se rozvojovými plochami propojují s městskou zástavbou. - nábřeží Jizery a říčky Klenice jsou vymezena jako koridory pro pěší 25

32 vázané na toky řek: park Štěpánka, lesopark Sahara, Radouč. (24) Územní plán prověří význam, charakter, a postavení hodnot uvedených v příloze č. 1 v území a ve struktuře města a na základě prověření v měřítku a podrobnosti územního plánu vytvoří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj. (25) Územní plán bude při návrhu rozvoje území města zohledňovat morfologii terénu determinující kompozici území města a charakteristiky jeho vizuálního vnímání (pohledové horizonty, průhledy, siluety, panoramata, veduty, apod.). (26) Územní plán bude respektovat stávající plošné a prostorové uspořádání území Městské památkové zóny Mladá Boleslav jako nejcennější historický urbanistický celek na území města. (27) Územní plán zajistí kromě ochrany památkově chráněných objektů a území také ochranu dalších identifikovaných kulturních resp. kulturně-historických hodnot na území města, především pak urbanisticky cenných území a architektonicky cenných staveb a stanoví podmínky pro zajištění jejich ochrany a zachování jejich charakteru. Územní plán bude respektovat památkově cenný soubor architektury na území města Kosmonosy. (28) K zajištění ochrany kulturních hodnot v plochách zájmů památkové péče územní plán stanoví v měřítku a podrobnosti územního plánu podmínky využití těchto ploch v následujícím rozsahu: přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné využití ploch, podmínky prostorového uspořádání - výškovou regulaci zástavby, strukturu a charakter zástavby, intenzitu využití ploch. (29) Územní plán zajistí ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje dle zásad pro zajištění ochrany hodnot kraje stanovených v ZÚR SK. a cyklistickou dopravu s návazností na volnou krajinu. - krajinné zázemí města a vnitroměstské plochy zeleně jsou v ÚP chráněny, formou stanovení podmínek využití je umožněna jejich kultivace, dovybavení. ÚP navrhuje také rozšíření těchto ploch, zejm. v části Chrást Bezděčín. ÚP byl splněn. Uvedené hodnoty byly po prověření jejich významu a charakteru, specifikovány v textové části ÚP Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce a jejich ochrana a rozvoj zahrnuty do koncepce ÚP. ÚP respektuje tento požadavek. Morfologie terénu je jednou ze základních inspirací urbanistické koncepce ÚP. Morfologické podmínky území determinují návrh rozvojových v ploch, v ÚP nejsou navrhovány rozvojové plochy těžko obsloužitelné, nebo takové, které by narušily některou z uvedených hodnot. Důležité hodnoty, které jsou v ÚP chráněny jsou uvedeny v textové části ÚP - Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce. ÚP splňuje požadavek. ÚP vymezuje MPZ Mladá Boleslav jako nejvýznamnější kulturní hodnotu, kterou respektuje a podporuje její kultivaci vymezením podmínek využití zde zastoupených druhů ploch. ÚP splnil požadavek. Další identifikované kulturní resp. kulturněhistorické hodnoty jsou v ÚP podchyceny v části koncepce ochrany a rozvoj hodnot území obce. Tyto hodnoty jsou zohledněny v urbanistické koncepci a urbanistické kompozici. V rámci vymezení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití ÚP stanovuje podmínky pro zajištění jejich ochrany a zachování charakteru. V širších vztazích ÚP eviduje a respektuje architektonické hodnoty na území Kosmonos. ÚP stanovuje požadované podmínky v v textové části - Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití; Území se shodnými cílovými typy struktur zástavby; cílové charaktery zástavby ve vymezených částech města. V grafické části dokumentace ÚP jsou podmínky vyjádřeny ve výkrese Schéma cílových charakterů zástavby, schéma území se shodnými cílovými typy struktury zástavby, schéma prostorového uspořádání. ÚP splnil tento požadavek. ÚP zapracoval tyto hodnoty stanovené v nadřazené dokumentaci ZÚR SK. 26

33 (30) Návrh územního plánu prověří v odůvodněných případech potřebu vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb podléhajících režimu památkové péče, pro které může zpracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt. Jejich vymezení musí být řádně zdůvodněno. (31) Zastavitelné plochy mohou být vymezeny na pozemcích s I. nebo II. třídou ochrany zemědělského půdního fondu pouze za předpokladu, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. ÚP vymezil poplužní dvůr v podhradí jako stavbu, pro kterou architektonickou část projektové dokumentace může vypracovávat jen autorizovaný architekt. Lokalita se nalézá v exponovaném území v MPZ a v kontaktu s hradem Mladá Boleslav. Vymezení této lokality je řádně zdůvodněno. ÚP přebírá z platné ÚPN SÚ zastavitelné plochy na těchto půdách v rámci zachování kontinuity územně plánovací dokumentace. Nové zastavitelné plochy na pozemcích s I. nebo II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu vymezuje ÚP jen v minimálním rozsahu s ohledem na to že. Vlivům na pozemky s I. a II. třídou ochrany ZPF se nelze zcela vyhnout při arondaci již využitých ploch, využití proluk, u koridorů pro dopravní infrastrukturu a v dalších ojedinělých opodstatněných případech. G.3. Požadavky na změnu charakteru obce a její vztah k sídelní struktuře (32) S ohledem na polohu Mladé v rámci rozvojové osy republikového významu OS3 Praha Mladá Boleslav Liberec vymezené v Politice územního rozvoje ČR 2008 (1.aktualizace 2015) (dále jen "PÚR ČR") a zpřesněné v ZÚR SK a rozvojové oblasti nadmístního významu OBk2 Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště vymezené v ZÚR Středočeského kraje a s ohledem na pozici města Mladá Boleslav jako významného regionálního centra osídlení a správního centra obvodu obce s rozšířenou působností, lze předpokládat zvýšené nároky a požadavky na změny v území města, pro něž územní plán vytvoří adekvátní územní podmínky. Zvýšené nároky na změny v území se budou týkat především požadavků na rozvoj bydlení, na rozvoj ekonomických aktivit a rozvoj veřejné infrastruktury, které budou podporovat zachování a rozvoj města jako jednoho z center Středočeského kraje, na němž je založena polycentrická struktura osídlení kraje. (33) Charakter města Mladá Boleslav a jeho pozice v regionální sídelní struktuře zůstanou zachovány. Mladá Boleslav bude i nadále plnit primárně úlohu spádového centra správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav resp. okresu Mladá Boleslav. (34) Územní plán prověří možnost změny průmyslového charakteru města na charakter průmyslového města doplněného lázeňskorekreační funkcí. ÚP byl v tomto ohledu zpracován v souladu s nadřazenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR, ZÚR Středočeského kraje). ÚP rozvíjí Mladou Boleslav jako významné regionální centrum a navrhuje pro jeho rozvoj velkou škálu ploch pro dostatečný rozvoj všech uvedených potřeb (bydlení, výroba a skladování, občanská vybavenost, rekreace, dopravní a technická infrastruktura apod.). Uvedené rozvojové záměry jsou limitovány rozsahem správního území města a potřebný územní rozvoj je proto koordinován i v širších vztazích. ÚP respektuje požadavky - charakter a pozice města v sídelní struktuře se návrhem ÚP nemění. Úlohu spádového centra správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav (resp. okresu Mladá Boleslav) ÚP posiluje navrhovaným rozsahem občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Nejedná se o změnu ale o doplnění stávajícího charakteru o požadovanou funkci. ÚP splnil požadavek přiměřeným způsobem tím že vymezuje plochy, které umožní vývoj města také v tomto ohledu. Jedná se o RH plochy staveb pro hromadnou rekreaci, mimo ně lze tyto funkce rozvíjet i v plochách typu OV občanské vybavení. 27

34 (35) Územní plán prověří možnost návrhem urbanistické koncepce vytvoření podmínek pro posílení úlohy města Mladá Boleslav jako jedné z významných vstupních bran do hned několika turisticky mimořádně atraktivních území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český ráj, CHKO Kokořínsko Máchův Kraj, Pojizeří, Polabí. Územní plán v této souvislosti prověří možnost vytvoření podmínek mimo jiné pro možný rozvoj ubytovacích, stravovacích a sportovních zařízení a staveb a zařízení pro netradiční formy cestovního ruchu (např. kongresová či zážitková turistika apod.). (36) Územní plán vytvoří podmínky pro zlepšení dopravní obsluhy řešeného území veřejnou hromadnou dopravou. ÚP splnil požadavek. ÚP v této souvislosti vymezuje velkou škálu ploch pro posílení úlohy města Mladá Boleslav jako jedné ze vstupních bran do turisticky atraktivních území. Jedná se zejména o rozvojové plochy RH - plochy staveb pro hromadnou rekreaci, OV občanské vybavení, OS občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení, částečně i OX občanské vybavení - se specifickým využitím. ÚP vytváří podmínky ke zlepšení dopravní obsluhy řešeného území veřejnou hromadnou návrhem dopravní koncepce města - návrhy na dostavbu a modernizaci dopravní infrastruktury. V průběhu prací na ÚP, bylo zjištěno že plánované rozvojové záměry městské veřejné hromadné dopravy mají především povahu organizační bez územních nároků spadajících do kompetence ÚP. G.4. Obecné požadavky na urbanistickou koncepci (37) Rozvoj urbanizovaných ploch bude navržen v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území a s cílem efektivně využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nebudou vymezovány nové zastavitelné plochy v izolovaných polohách. (38) Cílem navrhované urbanistické koncepce bude vytvoření podmínek pro posílení role historického jádra města jako těžiště sídelní struktury celého města a eliminace současné excentrické polohy historického jádra města. (39) Plošný rozvoj sídel mimo kompaktní město, s výjimkou sídel Belvedér Podolec / Dubce Podchlumí, jako sídel se zvýšeným potenciálem plošného rozvoje kompaktního města, bude prověřen s ohledem na ochranu nezastavěného území volné krajiny, ochranu přírodních hodnot. V území Belvedér Podolec / Dubce Podchlumí, bude prověřen rozvoj území kompaktního města ve směru na jih a jihozápad a tedy s cílem posílit koncentrickou polohu historického jádra v těžišti sídelní struktury města. (40) Jádrem urbanistické koncepce města bude stávající, historicky založená, soustava veřejných prostranství s jádrem v prostoru Staroměstského náměstí a navazující soustavě historické uliční sítě Starého a Nového města, kterou bude územní plán respektovat a dále vhodně rozvíjet s cílem zajištění podmínek kvalitního městského obytného a životního prostředí. ÚP splnil tento požadavek a vymezuje rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území. Rozvojové plochy nejsou vymezovány v izolovaných polohách. U veškerých rozvojových ploch je řešeno jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. ÚP splnil tento požadavek. Podrobnosti o splnění požadavku jsou uvedeny v kapitole Urbanistická koncepce územního plánu a Urbanistická kompozice města. Město se dosud vyvíjelo převážně severovýchodním směrem od historického jádra. ÚP navrhuje rozvojové plochy, které by dotvořily zástavbu i jižním směrem a napomohly tak k větší vyváženosti městské zástavby a oživení historické části města. ÚP splnil požadavek, prověřil plánovaný rozvoj s ohledem na ochranu nezastavěného území volné krajiny, ochranu přírodních hodnot. ÚP navrhl nové rozvojové plochy v souladu s požadavkem, tak aby to odpovídalo charakteru kompaktního města (těžiště BH bydlení v bytových domech) na území jihozápadně od historického jádra města. ÚP splnil požadavek a vymezuje soustavu náměstí, ulic a parků, jako plochy PV veřejná prostranství, ZV veřejná prostranství veřejná zeleň a DS - dopravní infrastruktura silniční. Tím je podporováno zachování sítě 28

35 hlavních veřejných prostranství. Na tento systém navazuje návrh veřejných prostranství v rozvojových plochách, který je zajištěn povinností vymezení veřejných prostranství s minimální rozlohou ploch 2 ha. V případě rozlehlejších ploch ÚP ukládá zpracování územních studií. (41) Návrh plošného a prostorového uspořádání prověří možnost vytvoření podmínek pro minimalizaci nároků na obsluhu území, především pak na četnost dopravních vazeb. Cílem navrhované urbanistické koncepce bude dosažení maximální možné vzájemné blízkosti a dostupnosti bydlení, občanského vybavení a každodenní rekreace obyvatel města i rekreace lázeňské. (42) Územní plán prověří změnu urbanistické struktury stávajících ploch s ohledem na jejich stávající polohu, využití a funkce. (43) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro stabilizaci urbanistické struktury území města přiléhajících k oběma břehům Jizery a Klenice, zvláště pak území v okolí soutoku obou řek s cílem vytvořit podmínky pro otevření města tváří k řekám a zajistit vhodné podmínky pro zvýšení míry integrace břehů Jizery i Klenice do urbanistické struktury města. (44) S cílem dosažení maximální efektivnosti využití území a stabilizace urbanistické struktury města územní plán prověří a navrhne vhodné využití a prostorové uspořádání všech ploch brownfields, tedy ploch nevyužívaných či nedostatečně využívaných, a dále všech ploch využívaných nevhodně či neadekvátně s ohledem na jejich polohu v urbanistické struktuře města. (45) S cílem rozšířit ekonomické aktivity na území kraje, vytvořit nová pracovní místa v ekonomických odvětvích s vyšší přidanou hodnotou a s cílem podpořit rozvoj moderních technologií a služeb, územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro možné umístění vědeckotechnického parku, podnikatelského inkubátoru nebo dalších typů vědeckých a výzkumných zařízení a staveb. (46) Urbanistická koncepce bude v maximální možné míře respektovat hranice pozemků podle katastrální mapy popř. vymezovat plochy a koridory tak, aby byly identifikovatelné jejich hranice. ÚP splnil požadavek, návrh ÚP pracuje s převažujícím smíšeným využitím vymezených ploch a sleduje tím hledisko polyfunkčnosti využití rozvojových ploch, minimalizace nároků na obsluhu území. Monofunkční plochy pro bydlení jsou doplňované plochami, které umožňují umístění občanského vybavení (OV, OS, OC, SM, SC, SV, SX). Poloha základního občanského vybavení je tím podporována v přiměřených v docházkových vzdálenostech. Poloha rozvojových ploch RH (umožňujících i rekreaci povahy lázeňské) je situována v místech s vysokou atraktivitou prostředí, v návaznosti na park Štěpánka. ÚP splnil požadavek. ÚP prověřil změnu urbanistické struktury a na základě toho vymezuje oblasti s cílovými charaktery zástavby a strukturou zástavby. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje koridor pro pěší, cyklistickou a nemotorovou dopravu na nábřeží obou řek a na jejich soutoku, který zajistí průchodnost území, jeho rehabilitaci pro kulturní a rekreační využití. Záměr má současně i technický a bezpečnostní význam spojený se zajištěním lepší údržby a kontroly toku obou řek. ÚP splnil požadavek a prověřil plochy typu brownfields. Plochy tohoto typu byly zjištěny pouze v malém rozsahu a podmínky jejich využití jsou stanoveny v rámci stabilizovaných ploch a ploch přestaveb. Plochám přestavby byl v ÚP navržen vhodný způsob využití. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje pro tyto účely především plochy OX občanské vybavení - se specifickým využitím, které lze využít pro specifické občanské vybavení správní jako jsou administrativní, výzkumná a vývojová zařízení a mj. též pro vědeckotechnický park, podnikatelský inkubátor (orientačně v oblasti Podchlumí). ÚP splnil požadavek. ÚP respektuje požadavek. V některých případech nelze tento požadavek dodržet a je nutné vymezení ploch bez ohledu na hranice pozemků v katastrální mapě, vzhledem k jejich nevyhovující velikosti, rozdílem mezi potřebami ÚP a stavem vymezení ploch, nebo v místech, kde 29

36 katastrální mapa neodpovídá skutečnosti. (47) Územní plán navrhne urbanistickou koncepci tak, aby řešením nevznikly, popř. byly minimalizovány střety ve využití území z hlediska vzájemně neslučitelných činností. Při vzájemném střetu záměrů bude preferován veřejný zájem. (48) Územní plán prověří záměry na změny v území evidované pořizovatelem včetně záměrů dle připomínek uplatněných v rámci projednávání návrhu zadání a uvedených v příloze č. 2 k zadání. (49) V měřítku a podrobnosti územního plánu bude prověřena možnost akustického řešení hluku z dopravy na silnici I/38 v zastavěném území podle "Akčního hlukového plánu pro hlavní pozemní komunikace - Středočeský kraj". (50) Územní plán ověří rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanoví směry jejich využití s ohledem na kapacity dopravní a technické infrastrukturu, limity rozvoje území, ochranu krajiny a hodnot území. (51) Územní plán prověří možnost vymezení plochy ochranné a izolační zeleně podél silnice D10. (52) Nové zastavitelné plochy pro bydlení a plochy pro jiné funkce s požadavky na ochranu před hlukem budou vymezeny tak, aby nebyly zasaženy hlukem ze silnice D10, I/16 a I/38. (53) Při návrhu urbanistické koncepce budou respektovány dálnice D10 a silnice I/38 a I/16 včetně jejich ochranných pásem. (54) V měřítku a podrobnosti územního plánu bude prověřena ochrana před znečištěním vod ve zranitelných oblastech definovaných nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. (55) Nepřístupné využití bude definováno takovým způsobem, aby plocha mohla být využita pouze k hlavnímu, přípustnému nebo podmíněně přípustnému využití. ÚP splnil požadavek. Při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití byl brán zřetel na vztah k okolním plochám. V případě rizika vzniku střetu, ÚP pracuje s ochranou a izolační zelení, nebo stanovuje zvláštní podmínky prověření a způsob eliminace hrozícího střetu. ÚP splnil požadavek. ÚP prověřil záměry uvedeného typu. Znázornění a komentáře jako reakce ÚP na tyto záměry je uvedeny v příloze odůvodnění. ÚP splnil požadavek. ÚP nenavrhuje plochy, jejichž využívání by provoz dané silnice rušila. V její blízkosti se nachází pouze rozvojová plocha SM Z30. Mezi ní a silnicí je navržen dostatečně široký pás izolační zeleně. Pro ostatní rozvojové plochy typu OS není hlukové hledisko vztahu k silnici I/38 podstatné. U stabilizovaných ploch bydlení navazujících na tuto komunikaci je navržen pás izolační zeleně v možném rozsahu. Větší detaily ochranných opatření (např. protihlukové stěny) přesahují podrobnost zpracování ÚP. ÚP splnil zadání, rozsah zastavitelných ploch byl konfrontován s jejich disponibilním rozsahem, dopravní dostupností a obsluhou technickým vybavením. Respektovány byly ostatní limity a hodnoty území včetně ochrany krajiny. ÚP vymezuje podél silnice D10 hygienicky a pohledové izolační pásy zeleně. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou vymezeny s přiměřeným odstupem od zmíněných komunikací, podle možností odstíněny funkcemi které není nutno přísně chránit před hlukem, ve vhodných případech jsou ještě od komunikací odděleny izolační zelení. ÚP respektuje uvedené požadavky. Dokladem je zobrazení těchto jevů v koordinačním výkrese odůvodnění ÚP. Problematika ochrany před znečištěním vod je zohledněna a popsána v měřítku a podrobnosti ÚP v části koncepce veřejné infrastruktury technická infrastruktura, Vodní hospodářství. ÚP respektuje požadavek. Nepřípustné využití je důsledně definováno požadovaným způsobem v kapitole F. návrhu ÚP - stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 30

37 (56) Územní plán na základě prověření navrhne možnosti zajištění funkční a prostorové návaznosti ploch na územích měst Mladá Boleslav a Kosmonosy. (57) Územní plán prověří možnost zachování funkčního využití zastavitelných ploch vymezených platným ÚPSÚ MB včetně jeho změn na pozemcích s I. a II. třídou ochrany ZPF. (58) Stavby a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, v zastavitelných plochách a plochách přestavby vymezovaných v ochranném pásmu dráhy budou zařazeny do podmíněně přípustného využití s tím, že podmínkou při projednávání takových záměrů postupy podle stavebního zákona bude prokázat nepřekročení přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Návrh ÚP Mladá Boleslav byl koordinován vícenásobnou konzultací se zpracovateli návrhu ÚP Kosmonosy. Nejvýznamnější funkční a prostorová návaznost se projevuje na úseku silniční dopravy, občanského vybavení a výrobních ploch a jejich provázanosti. ÚP prověřil zachování těchto zastavitelných ploch vymezených v ÚPSÚ MB a jeho změnách a v převážném rozsahu je respektuje z důvodů zachování kontinuity územně plánovací dokumentace. ÚP stanovuje uvedenou podmínku zejména ve vztahu k hlukovým pásmům letiště Mladá Boleslav (typ plochy SX). V ochranných pásmech dráhy ÚP nenavrhuje takové využití ploch, které by se s nimi dostávaly do konfliktu. G.5. Obecné požadavky na plošné uspořádání (59) Kombinace bydlení a občanského vybavení a nejrůznějších podnikatelských aktivit slučitelných s bydlením (drobná řemeslná výroba, výrobní a nevýrobní služby apod.) bude územním plánem respektována jako záruka oživení a aktivizace území a jako záruka přirozené sociální kontroly území po celý den (24 hodin denně). (60) Cílem urbanistické koncepce bude zajištění flexibilního využití historického jádra i celého širšího centra města. Vymezení historického jádra i širšího centra města jako území smíšeného obytného umožní bez nároků na změnu územního plánu měnit využití jednotlivých objektů a pozemků dle aktuálně identifikovaných potřeb města v souladu s funkcí a účelem historického jádra. (61) Zcela nevyužívané, nedostatečně nebo nevhodně využívané plochy, proluky a plochy brownfields v kompaktním městě budou navrženy pro přestavbu na způsob využití iniciující oživení města a zejména jeho veřejných prostranství. (62) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro funkci lázeňské rekreace na území města. (63) Území mimo kompaktní město bude rozvíjeno tak, aby nedocházelo k nežádoucí fragmentaci souvislých krajinných ÚP respektuje požadavek a v přiměřeném rozsahu vymezuje plochy smíšené SC, SM, SV, SX které odpovídají uvedenému požadavku, uvedené způsoby využití jsou zahrnuty také v plochách BI bydlení v rodinných domech, BH bydlení v bytových domech. ÚP respektuje požadavek vymezením ploch SC plochy smíšené obytné - v centru města, SM - plochy smíšené obytné městské, jejichž stanovené způsoby využití požadovanou flexibilitu obsahují. Upřesnění využití území v tomto smyslu je obsaženo v části Cílové charakteristiky ve vymezených částech města s uvedením cílových typů struktur zástavby a ve výkrese Schéma cílových charakterů zástavby, schéma území se shodnými cílovými typy struktur zástavby, schéma prostorového uspořádání. ÚP respektuje požadavek, vytipované plochy brownfieldů jsou do ÚP zahrnuty jako plochy přestavby s uvedením vhodného využití. ÚP prověřil požadavek a vymezil v návaznosti na občanské vybavení u parku Štěpánka plochy typu RH rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci, které polohou i způsobem využití umožňují rozvinout formu lázeňské rekreace. ÚP respektuje požadavek. Rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na 31

38 ploch obklopujících kompaktní město. Krajina obklopující kompaktní město tvoří mimo jiné zázemí pro každodenní rekreaci obyvatel města i zázemí pro prověřovanou lázeňskou rekreaci a jako taková musí být maximálně chráněna. (64) S cílem eliminace rizika nekoncepčního postupu výstavby prověří území plán pro plošně rozsáhlé plochy změn potřebu stanovení podmínek pro jejich koordinovaný rozvoj (pořadí změn v území - etapizace). (65) Návrh plošného uspořádání území bude klást důraz na stabilizaci a další rozvoj kompozičně významných přírodních prvků v rámci zastavěných území (např. parky, vodní plochy, apod.) (66) Plochy určené pro umisťování staveb a zařízení náročných na dopravní obsluhu nákladní dopravou (průmyslová výroba, skladování, logistika, dopravní služby), a plochy určené pro umisťování staveb a zařízení generujících vysoké objemy individuální automobilové dopravy (např. velkoplošná a velkoprostorová obchodní zařízení charakteru hypermarket či megamarket, administrativní komplexy, zábavní, výstavní areály apod.) budou umísťovány výhradně v návaznosti na kapacitně vyhovující pozemní komunikace (silnice, místní komunikace sběrné nebo významné obslužné). (67) V případě vymezování ploch pro logistické a výrobní areály, bude vymezení těchto ploch prověřeno z hlediska možné zátěže jejich dopravních vazeb na centrální a obytná území sídel. Plochy pro logistické a výrobní areály budou navrženy tak, aby svými dopravními vazbami nezatěžovaly centrální a obytná území. (68) Územní plán vymezí interval výměr vymezovaných stavebních pozemků a intenzitu jejich zastavění včetně zpevněných ploch. (69) Územní plán stanoví podmínky pro rozvoj území východní průmyslové zóny (východní okraj města navazující na území obce Řepov a území obce Plazy) a území Chrást Belvedér Podolec / Dubce Podchlumí s ohledem na výsledky dopravních analýz výsledky "Analytických rozborů a dopravního modelování pro potřeby pořízení nového územního plánu Statutárního města Mladá Boleslav" (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 10/2015) a výsledky "Dopravněinženýrského posouzení vlivu plánovaného rozvoje území Mladá Boleslav BEZDĚČÍN - PODCHLUMÍ" (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 03/2014). (70) Územní plán prověří a podle potřeby ochrany obyvatel vymezí plochy k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva zastavěné území a je dbáno aby byla dodržována kompaktní forma zástavby. Nejsou vymezovány rozvojové plochy v izolované poloze ve volné krajině. ÚP splnil požadavek přiměřeně - při respektování potřebné pružnosti územního rozvoje. Vyjádření přístupu k etapizaci je zahrnuto v kapitole F. všeobecná ustanovení. U rozsáhlejších rozvojových ploch ÚP ukládá řešit etapizaci v rámci zpracování územní studie. ÚP respektuje tento požadavek. Uvedené kompozičně významné prvky (revitalizace Klenice v parku Štěpánka, nábřeží a soutok řek Jizery a Klenice, parkové propojení Bezděčín-Chrást aj.) jsou zapracovány do ÚP jako součást urbanistické koncepce a kompozice. ÚP respektuje požadavek. Plochy výroby a skladování či občanského vybavení generující vysoké objemy individuální automobilové dopravy jsou v rámci urbanistické koncepce situovány výhradně na kapacitně vyhovujících komunikacích. ÚP respektuje požadavek. Výrobní areály (zejm. plochy výroby a skladování - východně od dálnice, plochy smíšené výrobní - podél Pražské ulice) jsou situovány na kapacitně vyhovujících komunikacích v takové poloze, aby svými dopravními vazbami nezatěžovaly centrální část města a obytná území. ÚP splnil požadavek. Upřesnění využití území v tomto smyslu je obsaženo v částech Území se shodnými typy struktur zástavby, Cílové charakteristiky ve vymezených částech města s uvedením cílových typů struktur zástavby a ve výkrese Schéma cílových charakterů zástavby, schéma území se shodnými cílovými typy struktur zástavby, schéma prostorového uspořádání. ÚP respektuje požadavek. ÚP zohledňuje uvedené podkladové materiály v urbanistické koncepci a v koncepci veřejné infrastruktury při řešení obou oblastí. Vzhledem ke složitosti zmíněných oblastí ÚP pro ně stanovuje povinnost zpracování územních studií. Návrhem řešení hledisek civilní ochrany jsou v ÚP Mladá Boleslav splněny, 32

39 řešené přiměřeně s přihlédnutím k situaci v místě, ke konfiguraci terénu a k místním potřebám v tomto rozsahu: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, též vzít v úvahu vliv možných místních přívalových srážek s přihlédnutím ke stávající i budoucí zástavbě a ke konfiguraci terénu, b) zón havarijního plánování (v řešeném území se nenachází), c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události (bude řešeno zhotovením improvizovaných úkrytů ve vybraných prostorech bytové i jiné výstavby), d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování (vytipuje obec), e) skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci (přesto, že materiál civilní ochrany je v současné době z úložišť obcí odebrán - s přihlédnutím k 17 vyhlášky č. 380/2002 Sb. - uložení humanitární pomoci), f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce (vytipuje obec), g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události (vytipuje obec), h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území (pokud se skladuje), i) nouzového zásobování pitnou vodou a elektrickou energií. v rozsahu přiměřeném kompetencím územního plánování, požadavky vycházejí ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, které jsou dále specifikovány v 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. Některé požadavky částečně překračují možnosti ÚP, týká se zejména problematiky: -ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události (bude řešeno zhotovením improvizovaných úkrytů ve vybraných prostorech bytové i jiné výstavby), -evakuace obyvatelstva a jeho ubytování -skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci (přesto, že materiál civilní ochrany je v současné době z úložišť obcí odebrán - s přihlédnutím k 17 vyhlášky č. 380/2002 Sb. - uložení humanitární pomoci), - vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce (vytipuje obec), -nouzové zásobování pitnou vodou a elektrickou energií G.6. Požadavky na rozvoj bydlení (71) Územní plán bude při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení důsledně dbát na eliminaci možného rizika vzniku prostorově a sociálně segregovaných a vyloučených lokalit. Nové plochy pro bydlení nebudou vymezovány v izolovaných polohách bez vazby na stávající plochy určené k bydlení. (72) Územní plán vytvoří podmínky pro rozvoj kvalitního a diferencovaného bydlení a zároveň s dobrou dostupností rekreačního zázemí města. (73) Územní plán vytvoří podmínky pro možný rozvoj širokého spektra typologických forem individuálního i hromadného bydlení na území města, a to včetně forem bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva (startovací byty, ústupové bydlení, malometrážní byty) či forem bydlení na pomezí bydlení rodinného a hromadného. (74) Územní plán zajistí v rámci nově navrhovaných obytných souborů v kompaktním městě i v oddělených sídlech, podle jejich charakteru, možnost vzniku základního občanského vybavení pro místní obyvatele, kteří tak nebudou primárně ÚP se řídí tímto požadavkem, plochy pro bydlení v izolovaných polohách nevymezuje. Rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na zastavěné území a je dbáno aby byla dodržována kompaktní forma zástavby. ÚP se řídí tímto požadavkem. Vymezuje dostatečný rozsah rozvojových ploch v pestré skladbě typů bydlení a smíšených obytných ploch (BI, BH, SM, SV, SX) s dobrou dostupností vnitroměstských nebo příměstských rekreačních ploch. ÚP vymezuje dostatečný rozsah rozvojových ploch v pestré skladbě typů bydlení (BI, BH, SX, SM). Požadavek na řešení forem bydlení částečně překračuje kompetence územního plánování - bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, startovací byty, ústupové bydlení, malometrážní byty. ÚP se řídí tímto požadavkem. ÚP v rozvojových plochách pro bydlení BI a BH umožňuje umístění základního občanského vybavení místního 33

40 závislí na vybavenosti v historickém jádru města resp. v širším centru města. významu. V rozvojových plochách smíšených obytných (SM, SV, SX) se předpokládá v porovnání s plochami bydlení větší podíl občanského vybavení místního i nadmístního významu. G.7. Požadavky na rozvoj občanského vybavení (75) Viz kapitola B.3.3 zadání ÚP G.8. Požadavky na rozvoj rekreace (76) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro další posílení rekreačního potenciálu celého území města Mladá Boleslav a možnost vzniku lázeňsko-rekreační funkce, především s ohledem na blízkou vazbu města na CHKO Český Ráj, CHKO Kokořínsko Máchův kraj a turisticky atraktivní území Pojizeří a Polabí, s ohledem na atraktivní prostředí údolí řek Jizery a Klenice a množství přírodních a kulturně historických hodnot (především území Městské památkové zóny Mladá Boleslav) a navrhne opatření ke zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch na území města. (77) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro zvýšení prostupnosti území podél vodních toků a ploch pro chodce a cyklisty s cílem maximální vzájemné integrace zastavěných území s navazující volnou krajinou, s územími okolních obcí a především s vysoce atraktivním územím CHKO Český Ráj a CHKO Kokořínsko Máchův kraj. (78) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro možný rozvoj kongresového,a obchodního a lázeňsko-rekreačního cestovního ruchu na území města. (79) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro rozvoj všech kvalitativních úrovní ubytovacích zařízení na území města, zejména ale vytvoří podmínky pro možný rozvoj dosud chybějícího ubytovacích zařízení nejvyššího standardu a zároveň ubytovacích zařízení pro nenáročné turisty (typu autokemp, tábořiště, rekreační středisko u vody apod.) a prověří i možnost vytvoření podmínek pro ubytování lázeňsko-rekreačního typu. (80) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro zlepšení podmínek vodní turistiky, tedy pro možné využití vodních toků Jizera a Klenice pro vodáckou turistiku, ale také pro koupání a další rekreační aktivity u vody a na vodu vázané. Uvedený požadavek byl jedním z hlavní principů návrhu ÚP. ÚP vymezuje řadu záměrů týkajících se posílení rekreačního potenciálu města rozšíření parkových ploch (ZV), revitalizace nábřeží Jizery a Klenice, vymezení rozvojových ploch pro občanské vybavení, rekreaci (OS, RN) a ploch rekreace (RH) s možnou náplní, která se blíží lázeňsko-rekreačním funkcím. ÚP respektuje uvedený požadavek. ÚP vymezuje v celoměstském prostoru systém páteřních cyklistických tras a stezek zahrnující požadované vazby. Nad rámec tohoto systému ÚP navrhuje koridory nemotorové dopravy (pěší a cyklistické) pro zajištění prostupnosti nábřeží Jizery a Klenice, zajištění napojení jižních rozvojových částí města s centrem města. Územní plán prověřil požadavek a vymezil ve vybraných lokalitách plochy umožňující požadované využití OV, OX, SM (kongresový a obchodní cestovní ruch), dále plochy typu RH (lázeňsko-rekreační cestovní ruch). Navrhované rozvojové plochy s funkčním využitím OV, OX, SM, RH umožňují lokalizaci předmětných druhů ubytovacích zařízení. Pokud se týká autokempu, tábořiště a podobných druhů ubytovacích zařízení, konstatuje se že na území města nebyla, vzhledem k územním podmínkám i relativně menšímu rozsahu správního území města, pro ně vytipována vhodná lokalita. Územní plán pro vytvoření uvedených podmínek vymezuje plochy typu RN rekreace - na plochách přírodního charakteru. 34

41 (81) Územní plán prověří vhodnost stabilizace jednotlivých stávajících zahrádkových a chatových osad / kolonií na území města s ohledem na navrženou urbanistickou koncepci a rozvoj jiných funkcí v území. Zahrádkové či chatové lokality v nevhodné poloze, nedostatečně využívané nebo v přímém střetu s některými z chráněných hodnot navrhne případně na změnu způsobu využití. Další intenzifikace nebo plošný rozvoj chatových lokalit v krajině nejsou s ohledem na požadavky ZÚR SK přípustné. ÚP splnil požadavek. Přehodnotil v některých případech polohu zahrádkových osad a navrhl jejich přestavbu na jiné vhodné využití. ÚP nenavrhl plošný rozvoj ani intenzifikaci zahrádkových osad. G.9. Požadavky na rozvoj výroby a skladování (82) Územní plán vytvoří podmínky pro stabilizaci stávajících výrobních a skladových areálů a prověří možnost vymezení dalších ploch pro výrobu a skladování a prověří možnost vymezení dalších zastavitelných ploch pro výrobu a skladování především v rozsahu plochy vymezených ÚPSÚ MB. (83) Pro další plošný rozvoj územní plán přednostně navrhne plochy napojené na dálnici D10 nebo jiné komunikace bez nutnosti průjezdu obydlenými územími města a centrálním územím města. (84) Další plošný rozvoj stávajících výrobních a skladových areálů bude v rámci územního plánu prověřen především s ohledem na eliminaci možných negativních vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo (např. poloha výrobních areálů ve vztahu k obytným územím s ohledem na převládající směr větrů, hlučnost provozu, zejména v nočních hodinách). (85) Při návrhu rozvoje výroby a skladování bude důsledně eliminován možný negativní vliv na obytné a životní prostředí území města. (86) Územní plán navrhne vhodnou formu konverze stávajících ploch průmyslových brownfields na území města. ÚP plní uvedený požadavek. Respektuje stávající rozsah výrobních ploch vymezených ÚPSÚ MB, přebírá do návrhu ÚP rozvojovou plochu VL umístěnou východně od dálnice D10 s napojením na MÚK D10 a doplňuje smíšené výrobní plochy VS do ucelené výrobní zóny podél Pražské ulice též napojené na MÚK D10. ÚP respektuje požadavek, viz komentář k předešlému bodu (82). ÚP splnil požadavek, uvedená hlediska byla vzata v potaz. Nad rámec výše uvedených rozvojových ploch ÚP nenavrhuje další výrobní a skladovací areály. ÚP respektuje požadavek. U navrhovaných rozvojových ploch bylo hledisko ochrany obytného a životního prostředí města důsledně sledováno a zahrnuto do koncepce řešení ÚP. ÚP plní uvedený požadavek. Zjištěné plochy opuštěné, nedostatečně využité a zanedbané, byly v ÚP vymezeny jako plochy přestavby a byl jim stanoven vhodný způsob využití. Koncepce ÚP umožňuje měnit v rámci stanovených podmínek využití stabilizovaných ploch v případě zjištění nebo vzniku objektů a pozemků charakteru brownfields dle aktuálně identifikovaných potřeb města bez nároků na změnu územního plánu. G.10. Požadavky na prostorové uspořádání (87) Územní plán prověří potřebu stanovit pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití v rozsahu zastavěného a zastavitelného území cílové maximální výšky zástavby a území se shodnými cílovými typy struktur zástavby a cílovými charaktery zástavby. ÚP požadavek respektuje. Upřesnění využití území v tomto smyslu je obsaženo v částech Území se shodnými typy struktur zástavby, Cílové charakteristiky ve vymezených částech města s uvedením cílových typů struktur zástavby a ve výkrese Schéma cílových 35

42 charakterů zástavby, schéma území se shodnými cílovými typy struktur zástavby, schéma prostorového uspořádání. (88) Územní plán stanoví podmínky prostorového uspořádání s ohledem na zachování vedut a panoramat území městské památkové zóny v dálkových pohledech z vnějšku. (89) Zástavba spoluutvářející nábřeží podél Jizery a Klenice bude prostorově regulována s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty, které údolí obou řek představují. (90) Zástavba na okrajích kompaktního města a ve volné krajině bude prostorově regulována zejména s ohledem na ochranu krajinného rázu, morfologii terénu a krajinné horizonty. Uvedený požadavek ÚP respektoval, výsledky zapracoval do urbanistické koncepce, do urbanistické kompozice a podchytil v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití a ve schématu cílových charakterů zástavby, území se shodnými typy struktury zástavby, prostorového uspořádání. ÚP navrhuje kultivaci a komunikační propojení nábřeží obou řek. Stavbu bývalého poplužného dvora v podhradí na soutoku Jizery a Klenice ÚP určuje jako architektonicky exponovanou s povinností zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Uvedený požadavek ÚP respektoval. Požadovaná prostorová regulace je zapracována do urbanistické koncepce a do urbanistické kompozice a dále podchycena v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití a ve schématu cílových charakterů zástavby, území se shodnými typy struktury zástavby, prostorového uspořádání. Pro rozsáhlejší rozvojové plochy ÚP stanovuje povinnost zpracovat ÚS zahrnující i požadované aspekty. G.11. Obecné požadavky na dopravní systém (91) Koncepce dopravní infrastruktury bude navržena v plném souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje území města a bude vytvářet předpoklady pro optimální naplnění navrhované urbanistické koncepce, přičemž bude vycházet zejména z "Analytických rozborů a dopravního modelování pro potřeby pořízení nového územního plánu Statutárního města Mladá Boleslav" (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 10/2015). (92) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro omezení tranzitní dopravy přes zastavěné území města, navržené zastavitelné plochy a plochy přestavby, na které může mít tranzitní doprava negativní vlivy. K využití ploch, které by vyžadovalo opatření k řešení negativních vlivů z dopravy, mohou být plochy vymezeny pouze v odůvodněných případech. Návrh koncepce dopravy prověří možnost vytvořit podmínky pro celkové dopravní zklidnění veřejných prostranství kompaktního města a zvláště pak historického jádra města. ÚP respektuje požadavek. Výchozí podklady analytických rozborů a dopravního modelování byly zohledněny v urbanistické koncepci ÚP. Podrobnosti týkající se řešení dopravní infrastruktury jsou uvedeny v části ÚP Koncepce veřejné infrastruktury - dopravní infrastruktura. ÚP postupoval v souladu s uvedenými požadavky. Míru tranzitní dopravy ÚP omezuje návrhem na zkapacitnění D10 a přestavbu MÚK na D10. Rozhodující pro omezení tranzitní dopravy je návrh na vybudování chybějících úseků doprovodné silnice II/610 mimo zastavěné území Mladé (východní souběh s dálnicí D10 (MÚK Bezděčín MÚK Kosmonosy) a přímé napojení průmyslové zóny Bezděčín (mimoúrovňové křížení s D10) prioritně pro nákladní dopravu. Významnou roli při omezení tranzitní dopravy a zklidnění kompaktního města včetně historického jádra města dále sehrává návrh na vybudování systému jihovýchodní a jihozápadní silniční 36

43 tangenty. V této souvislosti jsou dále důležité záměry na přestavbu třídy Václava Klementa a ulic Mjr. Frymla a Laurinova včetně křižovatky s ulicí Ptácká. V zájmu zlepšení dopravních podmínek je navrženo několik parkovacích domů. (93) Územní plán prověří možnost vymezení plochy pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu, případně autobusovou, vč. záchytných parkovišť P+R (park & ride) a B+R (bike & ride) dle úkolů pro územní plánování stanovených v ZÚR SK např. v prostoru náměstí Republiky, u sportovní haly, v Havlíčkově ulici na místě bývalé restaurace Dallas. (94) Územní plán určí stupeň automobilizace (článek ČSN Projektování místních komunikací). (95) Územní plán vytvoří možnost využití jednotlivých ploch, mimo plochy a koridory vymezené pro dopravní infrastrukturu, pro dopravní infrastrukturu určenou pro dopravní obsluhu těchto ploch. (96) Koncepce dopravní infrastruktury v ÚP MB bude v měřítku a porobnosti územního plánu navržena v souladu s požadavky na pozemní komunikace z hlediska jejich využívání dopravními prostředky integrovaného záchranného systému zejména dopravními prostředky hasičského záchranného sboru. (97) Územní plán na základě prověření možnosti vzájemné koordinace systémů dopravní infrastruktury k pokrytí stávající potřeby území i avizovaného rozvoje měst Mladá Boleslav a Kosmonosy navrhne řešení této koordinace. (98) Územní plán na základě prověření možnosti vzájemné prostupnosti navazujících území města Mladá Boleslav s územním města Kosmonosy navrhne řešení této prostupnosti. ÚP splnil požadavek, prověřil možnost přesunu terminálů kolejové hromadné dopravy do centra města k autobusovému nádraží. S ohledem na stanovisko města však stávající terminál kolejové hromadné dopravy zůstává situován beze změny u hlavního železničního nádraží. Pokud se týká záchytného parkoviště P+R a B+R, je lokalizováno u hlavního železničního nádraží. V návaznosti na železniční stanici Mladá Boleslav město ÚP vymezuje územní rezervy pro tyto typy parkovišť na stávajících plochách smíšené výroby (betonárka a zpracování surovin). ÚP splnil požadavek. Zjištěný stupeň automobilizace pro rok 2018 představuje hodnotu 1,9 obyvatel na 1 osobní automobil. ÚP splnil požadavek. Doporučená dopravní obsluha jednotlivých ploch je uvedena v části ÚP koncepce veřejné infrastruktury dopravní infrastruktura a graficky vyjádřena ve výkresech (mj. výkres koncepce dopravní infrastruktury vč. vymezení ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu). ÚP splnil požadavek přiměřeně měřítku a obsahu územního plánu, informace jsou uvedeny v části koncepce veřejné infrastruktury - dopravní infrastruktura. ÚP splnil požadavek. Potřeby koordinace byla zjišťovány konzultacemi zpracovatelů obou územních plánů. Informace o stabilizovaných i rozvojových aspektech vztahů obou měst jsou zapracovány do urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury. Graficky jsou tyto vztahy zobrazeny ve výkresu širších vztahů. ÚP splnil požadavek. Potřeby koordinace byla zjišťovány konzultacemi zpracovatelů obou územních plánů. Koordinace systémů dopravní infrastruktury je podchycena v části ÚP koncepce veřejné infrastruktury - dopravní infrastruktura. ÚP navrhuje mj. koridor CD-08, který zkapacitní páteřní komunikaci (tř. Václava Klementa) a vymezuje společnou křižovatku Mladá Boleslav - Kosmonosy na silnici I/38. 37

44 (99) Napojování navrhovaných ploch na dálnici D10 bude řešeno pouze prostřednictvím MÚK Bezděčín a MÚK Mladá Boleslav. ÚP splnil uvedený požadavek. Dopravní napojení rozvojových ploch významných svou rozlohou nebo provozem, se děje prostřednictvím uvedených MÚK. G.12. Požadavky na komunikační systém (100) Územní plán prověří a případně navrhne potřebné plochy pro možné budoucí zvýšení kapacity rychlostní silnice D10 (nyní dálnice D10) v úseku MÚK Bezděčín MÚK Kosmonosy. (101) Územní plán prověří a případně navrhne potřebné plochy pro dokončení v současné době neúplné MÚK Bezděčín, s cílem zajistit optimální napojení silnice I/16 i I/38 na rychlostní silnici D10 s možností všech křižovatkových pohybů na MÚK Bezděčín. (102) Územní plán prověří možnost napojení části Podchlumí a Dubců obslužnou komunikací napojenou na MÚK Bezděčín, vedenou po jihovýchodní straně D10 s jejím přechodem v prostoru Podchlumí. (103) Územní plán prověří ve variantách možnost vymezení koridoru tzv. Jihovýchodní tangenty propojující území kolem křižovatky Na Hejtmánce a Podchlumí, s vyústěním na ulici Na Celně nebo Jičínská, za účelem zlepšení dopravní obslužnosti Bezděčína, Dubců a Podchlumí bez vytvoření dopravních závad v jiné části města. (104) Územní plán navrhne doplnění stávajícího komunikačního systému města o nové komunikace s ohledem na navrhovaný plošný a prostorový rozvoj města, tedy s ohledem na nutnost zajištění kvalitní dopravní obslužnosti všech ploch změn při zachování kvality dopravní obslužnosti v území. (105) S ohledem na měřítko územní plán navrhne řešení, s cílem zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy na dopravně významných pozemních komunikacích, odstranění identifikovaných dopravních závad na stávajících komunikacích nebo závad vyplývajících z "Analytických rozborů a dopravního modelování pro potřeby pořízení nového územního plánu Statutárního města Mladá Boleslav" (Haskoning DHV Czech Republic, spol. s r.o., 10/2015). Rozvoj území bude navržen s ohledem na odstranění identifikovaných závad např. podmíněným využitím ploch nebo etapizací a s ohledem na výsledky uvedených analýz. ÚP splnil uvedený požadavek. ÚP vymezuje koridor pro oboustranné rozšíření a zkapacitnění dálnice D10, včetně přestavby dotčených MÚK v prostoru mezi MÚK Bezděčín a MÚK Kosmonosy. ÚP respektuje pokyn a vymezuje koridor pro přestavbu MÚK Bezděčín respektive tu jeho část která zasahuje na administrativní území Mladé. ÚP splnil uvedený požadavek návrhem koridoru Jihovýchodní tangenty, vedené krátkým obchvatem Bezděčína od ul. Bezděčínské v návaznosti na ul. Pražskou, dále severozápadně od prostoru Podchlumí s vazbou na ul. Jičínskou. Současně ÚP navrhuje koridor pro vedení silnice II/610 východně od dálnice D10. Napojení na ul. Pražskou (JVT) a průmyslovou zónu Bezděčín je řešeno novým propojením s mimoúrovňovým křížením dálnice. ÚP splnil uvedený požadavek. ÚP variantní řešení prověřil, navrhl a pracovně projednal s určeným členem zastupitelstva pro pořizování územního plánu. Výsledkem jednání bylo rozhodnutí zapracovat do ÚP návrh a vedení jihovýchodní tangenty v invariantní trase. Toto řešení splňuje uvedené požadavky. ÚP respektuje požadavek a navrhuje pro splnění uvedených požadavků koncepci dopravního systému založenou na zejména vybudování jihovýchodní a jihozápadní silniční tangenty. ÚP splňuje požadavek. Zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, odstranění existujících dopravních závad (dle analytických rozborů) je v ÚP řešeno a popsáno v rámci části ÚP koncepce veřejné infrastruktury dopravní infrastruktura. Graficky je tato koncepce vyjádřena ve výkrese koncepce dopravní infrastruktury včetně vymezení ploch a koridor dopravní infrastruktury. Základem tohoto řešení je zkapacitnění dálnice D10 a MÍK, vybudování jihovýchodní a jihozápadní 38

45 tangenty a přestavba některých vnitroměstských silničních komunikací. (106) Územní plán prověří možnost rozšíření silnice I/16 v úseku MÚK Mladá Boleslav (EXIT 44) - Řepov na čtyřproudou silnici. (107) Územní plán prověří možnost vymezení koridoru pro pokračování tzv. Severovýchodní tangenty v úseku křižovatka Bondy - křižovatka U Měšťáků - křižovatka Ptácká/Laurinova. (108) Územní plán prověří plošné nároky koridoru pro silniční dopravu S8 dle PÚR ČR [Vymezení: (Mladá Boleslav D10 Nymburk Poděbrady D11 Kolín Kutná Hora Čáslav Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Jihlava Znojmo Hatě hranice ČR/Rakousko ( Wien)]. (109) Územní plán prověří možnost zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví dle úkolů pro územní plánování stanovených v ZÚR SK. (110) Územní plán prověří možnost vytvoření předpokladů přednostního vedení autobusové dopravy v silniční síti, vč. možností systému MetroBus (vymezené pruhy, příp. segregované úseky) dle úkolů pro územní plánování stanovených v ZÚR SK. (111) Územní plán prověří územní požadavky na úpravu křižovatky ulic Ptácká a Laurinova (Kocanda). (112) Územní plán prověří možnost vymezení městského okruhu pro odvedení tranzitní dopravy z centrálního území a území pro bydlení. ÚP prověřil požadavek a v širších vztazích ho uvádí do souvislosti s přestavbou MÚK Kosmonosy a se související plánovanou přeložkou silnice I/16. ÚP respektuje uvedený záměr a vymezuje pro pokračování tzv. Severovýchodní tangenty koridor zahrnující i přestavbu křižovatky Ptácká / Laurinova. ÚP respektuje v širších vztazích uvedený záměr (S8 dle PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1), který je přednostně určen pro posílení dopravní obsluhy zejm. v kraji Vysočina). ÚP respektuje v širších vztazích uvedený záměr. ÚP plní tento úkol vymezením koridoru přestavby MÚK Bezděčín s vazbou na silnici I/38. Úkol byl konzultován s objednatelem ÚP, se zjištěním, že překračuje kompetence územního plánování, má povahu technicko organizační a v ÚP proto není obsažen. ÚP splňuje požadavek a vymezuje v předmětném prostoru sdružený koridor přestavby silnice železnice, zahrnující i záměr přestavby křižovatky ulic Ptácká a Laurinova. ÚP reaguje na úkol návrhem dopravní koncepce zahrnující i vymezení městského okruhu pro odvedení tranzitní dopravy z centrálního území a území pro bydlení. Součástí tohoto okruhu jsou jihovýchodní a jihozápadní silniční tangenty, tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Kohlera, ulice Mjr. Frymla, Laurinova, Ptácká. G.13. Požadavky na statickou dopravu / dopravu v klidu (113) Územní plán v měřítku a podrobnosti územního plánu navrhne a stanoví koncepci dopravy v klidu na území města Mladá Boleslav. (114) Územní plán prověří možnost návrhu koncepce veřejných záchytných parkovišť typu park & go (P+G) pro uživatele historického jádra města v jeho docházkové vzdálenosti a pro příslušná parkoviště případně vymezí potřebné plochy. (115) Územní plán prověří a s ohledem na podrobnost řešení navrhne opatření pro možné zvýšení kapacity odstavných stání v rámci všech ploch sídlišť. ÚP řeší tento úkol v částech koncepce veřejné infrastruktury - dopravní infrastruktura zejm. vymezením zastavitelných ploch pro parkovací domy a územních rezerv podél tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Kohlera. ÚP vymezuje v zastavitelných plochách (SC, SM, OV, OX) podmínky pro využití těchto ploch zahrnující též uvedený záměr. Podmínky využití ploch zastavitelných i stabilizovaných typu BH bydlení v bytových domech, DS - dopravní infrastruktura silniční, SM plochy 39

46 smíšené obytné, umožňují při posouzení místní situace (v rámci podrobnější dokumentace) zvýšení kapacity odstavných stání na území sídlišť. (116) Územní plán prověří vhodnost lokalizace velkoplošných řadových (skupinových) garáží v bezprostřední vazbě na historické jádro města (Nádražní, Bezručova) a případně navrhne jejich přestavbu na jiný účel odpovídající lépe atraktivitě polohy v jádru města. (117) Územní plán prověří možnost lokalizace a vymezení plochy pro umístění záchytných parkovišť typu (P+R) u železničních stanic a zastávek a u vybraných autobusových zastávek na území města, které jsou pro lokalizaci parkoviště typu P+R vhodné. (118) Územní plán prověří možnost lokalizace a vymezení plochy pro umístění parkovacích zařízení pro jízdní kola typu B+R u železničních stanic a zastávek a u vybraných autobusových zastávek, které jsou pro lokalizaci parkoviště typu B+R vhodné. (119) Územní plán prověří možnost lokalizace a vymezení plochy pro umístění pohotovostních parkovacích ploch typu K+R (kiss & ride) u železničních stanic a zastávek a u vybraných autobusových zastávek, které jsou pro lokalizaci parkoviště typu K+R vhodné. (120) Územní plán stanoví potřebu zřídit pro velkoplošnou nebo vysoce kapacitní zástavbu s vysokými nároky na dopravu v klidu, podzemní, či nadzemní vícepodlažní parkovací domy s cílem šetřit volnou plochu na území města, aby nebyl omezován jeho budoucí rozvoj, omezovat podíl zpevněných ploch a působit tak preventivně proti povodním a umožnit dotaci podzemních vod vsakováním. ÚP respektuje úkol a vymezuje enklávu velkoplošných řadových garáží (Nádražní ul.) jako území plochy přestavby, typ OX občanské vybavení - se specifickým využitím. Skupinu řadových garáží v ul. Bezručova zařazuje ÚP do stabilizovaných ploch typu SM umožňující celou škálu vhodnějšího způsobu využití, dle potřeb města. ÚP respektuje požadavek. Lokalizaci těchto parkovišť umožňují podmínky využití území u některých druhů ploch (DS, SM, OX). ÚP vymezuje lokalitu pro záchytné parkoviště u hlavního nádraží (v souvislosti s plochou pro parkovací dům). ÚP vymezuje též územní rezervu pro prověření potřeby záchytných parkovišť v blízkosti železniční stanice Mladá Boleslav město, podél tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera. Požadavek překračuje míru podrobnosti zpracování ÚP, nicméně podmínky využití veřejných prostranství a relevantních ploch (DS, DZ, SM, OX) umístění takových zařízení umožňují. Požadavek překračuje míru podrobnosti zpracování ÚP, nicméně podmínky využití relevantních ploch (DS, DZ, SM, OX) umístění takových zařízení umožňují. ÚP respektuje požadavek. Těžiště požadovaného způsobu rozvoje města - významnou rozlohu kapacitní zástavby BH bydlení v bytových domech, umísťuje ÚP v jižních částech města. Odhadovaná kapacita těchto rozvojových ploch činí cca obyvatel. G.14. Požadavky na železniční dopravu (121) Územní plán zpřesní na území města Mladá Boleslav koridory VPS Koridor železniční trati č. 071 v úseku Nymburk - Mladá Boleslav: přeložky a zdvoukolejnění a VPS Koridor železniční tratě 064 Mladá Boleslav - Řepov Kolomuty: přeložka tratě, vymezené v ZÚR SK a v souladu s požadavky v ZÚR SK obsaženými. (122) Územní plán prověří možnost zpřesnění územní rezervy pro koridor ŽD8 dle PÚR ČR na území města Mladá Boleslav, jestliže v době zpracování k návrhu bude zpracována dokumentace, na jejímž základě bude moci být územní rezerva zpřesněna. ÚP plní požadavek, respektuje záměry uvedené v ZÚR SK a podle zjištěných podkladových materiálů zpřesňuje jejich územní vymezení v ÚP. V rámci zpracování ÚP bylo zjištěno že od vymezení uvedené územní rezervy se v rozpracované 3. aktualizaci ZÚR SK upouští. 40

47 (123) Územní plán prověří možnosti zlepšení parametrů železniční tratě Nymburk Turnov v úseku Bezděčín Mnichovo Hradiště dle úkolů pro územní plánování stanovených v ZÚR SK. (124) Územní plán zpřesní na území města Mladá Boleslav koridor územní rezervy pro optimalizaci, zdvojkolejnění a přeložky železniční trati č. 070 v úseku Mladá Boleslav Turnov (Josefův Důl /Dalešice) vymezený v ZÚR SK a stanoví její využití. (125) Územní plán prověří vymezení a zajištění územní ochrany koridorů pro stavby železniční dopravy koridorem v šířce 600 m (s výjimkou koridorů pro zdvojkolejnění, kde je koridor v šířce 200 m) dle stanovení pro územní plánování v ZÚR SK a s ohledem na jejich prověření a vymezení ve změně č. 4 ÚPSÚ MB. (126) Územní plán prověří a s ohledem na komplexní územní vztahy posoudí aktuální záměry na úpravy železničního uzlu Mladá Boleslav souvislosti s plánovanou výstavbou tzv. V. železničního tranzitního koridoru Praha Mladá Boleslav - Liberec. Územní plán prověří možnost vymezení koridorů územní rezervy na ochranu území pro případnou budoucí možnou realizaci zcela nových železničních tratí nebo jejich úseků na území města. (127) Územní plán prověří nároky na zlepšení parametrů železničních tratí pro nákladní dopravu z a do závodu Škoda Auto, včetně nároků na nové vlečky či seřaďovací nádraží a pro tento účel vymezí případně potřebné plochy. (128) Územní plán bude respektovat umístění všech železničních stanic a zastávek na území města jako dlouhodobě stabilizované. (129) Územní plán prověří všechny aktuální záměry na doplnění a optimalizaci sítě železničních stanic a zastávek na území města a s ohledem na navrhovaný rozvoj území města, především s ohledem na navrhovaný rozvoj ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a území s koncentrací pracovních příležitostí (např. plochy výroby) navrhne případné umístění nových železničních stanic či zastávek a pro tento účel vymezí potřebné plochy. ÚP plní požadavek. Podle zpracovaných technických podkladů zpřesňuje vymezení předmětného záměru dle ZÚR SK. ÚP plní požadavek. Podle zpracovaných technických podkladů zpřesňuje vymezení předmětného záměru dle ZÚR SK. ÚP plní požadavek. Podle zpracovaných technických podkladů zpřesňuje vymezení předmětného záměru dle ZÚR SK. ÚP prověřil předmětnou problematiku. V rámci zpracování ÚP byla projednána Studie proveditelnosti regionálního železničního spojení Liberec Turnov MB Praha v návrhu ÚP Mladá Boleslav. ÚP dle pokynů objednatele zapracoval do návrhu ÚP vybrané části uvedené studie. Ve studii navrhovaný přesun hlavního železničního nádraží do centra města nebyl do ÚP zařazen. ÚP řeší problematiku návrhem smíšeného přestavbového koridoru silniční a železniční dopravy (v úseku ulice Mjr. Frymla) a vymezuje koridor pro Bezděčínskou spojku, tj. propojení tratí č. 071 a č. 064 Bezděčín - Plazy v souběhu s dálnicí D10 a s návazností na vlečku areálu ŠKODA AUTO, a.s.. ÚP neřeší vnitrozávodní dopravní uspořádání v areálu ŠA. ÚP respektuje uvedený požadavek. ÚP vyhovuje požadavku, vymezuje koridory pro přestavbu a modernizaci železničních tratí s ohledem na navrhovaný rozvoj města. Umístění železničních stanic a zastávek na území města je respektováno jako dlouhodobě stabilizované. G.15. Požadavky na leteckou dopravu (130) Územní plán bude respektovat plochu veřejného vnitrostátního letiště Mladá Boleslav jako dlouhodobě stabilizovanou. (131) Územní plán zohlední v řešení urbanistické koncepce možné negativní vlivy z provozu letiště Mladá Boleslav na zástavbu pro bydlení, rekreaci, školství či zdravotnictví popř. jiné funkce ploch, které mohou být negativními vlivy letiště ovlivněny. Současně bude respektováno ochranného pásmo letiště ÚP plní požadavek, respektuje plochu veřejného vnitrostátního letiště Mladá Boleslav jako dlouhodobě stabilizovanou. ÚP plní požadavek. ÚP zohlednil možné negativní vlivy letiště na okolí. V nadměrně zatížených územích nevymezuje využití, které by s negativními vlivy bylo v rozporu. 41

48 Mladá Boleslav v souladu s účelem jeho vymezení a podmínkami pro činnost v ochranném pásmu tohoto letiště. V potenciálně dotčených územích ÚP vymezuje specifickou ploch SX, jejíž využití je podmíněné ověřením přijatelnosti míry těchto vlivů (poznámka: Hluková studie letiště je zastaralá a je třeba pořídit aktuální.) G.16. Požadavky na veřejnou hromadnou dopravu osob (132) Územní plán prověří v měřítku a podrobnosti územního plánu možnost vytvoření podmínek pro vzájemné provázání jednotlivých systémů veřejné hromadné dopravy na území města (autobus vlak). (133) Územní plán prověří možnosti zatraktivnění železniční stanice Mladá Boleslav hlavní nádraží pro veřejnou osobní dopravu, zejména s ohledem na prostorově odloučenou polohu v rámci struktury města a tedy zhoršenou dostupnost zastávky z kompaktního města, například umístěním veřejné občanské vybavenosti, administrativy nebo jiných činností, které zatraktivní území pro jeho užívání veřejností v návaznosti na hlavní nádraží. Pro tyto účely územní plán prověří možnost vymezení ploch přestavby. (134) Územní plán bude respektovat dopravní terminál (autobusové nádraží + železniční stanice Mladá Boleslav město) jako územně stabilizovaný. Plošná kapacita dopravního terminálu je pro návrhové období územního plánu považována za vyhovující. Uvažované přemístění hlavního nádraží do polohy současné železniční stanice Mladá Boleslav - město, bylo objednatelem zamítnuto. Provázanost dopravních systémů autobus vlak je řešena dopravně organizačními opatřeními. Přednádražní prostor pokládá ÚP ze jedno z významných veřejných prostranství města, jeho atraktivitu posiluje jednak vymezením parkovacího domu s možným doplňkovým parkovištěm P+R. K atraktivitě nádraží přispívá dopravní koncepce ÚP, která k němu váže významné komunikace městského systému. ÚP respektuje požadavek a bere na vědomí informaci. G.17. Požadavky na pěší a cyklistickou dopravu (135) Zajištění příznivých podmínek pro pohyb pěších a cyklistů v rámci celého správního území města bude v územním plánu prověřeno s možností návrhu prostorově spojitého systému veřejných prostranství. (136) Úkolem územního plánu bude prověřit možnost vytvoření podmínek pro zlepšení prostupnosti území města všude tam, kde jsou v současné době podmínky prostupnosti nevyhovující a pro zajištění prostupnosti všech rozvojových ploch. (137) Územní plán prověří možnost vytvoření lázeňsko rekreační trasy začínající a končící v prostoru plochy prověřované pro vymezení lázeňsko rekreačního centra v lesoparku Štěpánka za městským bazénem. ÚP prověřil požadavek a vymezil koncepci páteřních cyklistických tras a stezek, vedených v uličním prostoru a ve veřejných prostranstvích. ÚP navrhl koridory pro zlepšení prostupnosti pro pěší a cyklistickou dopravu na nábřeží Jizery a Klenice a na jejich soutoku, dále navrhl koridor pro úpravy komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu mezi jižním městem a centrální částí Mladé. ÚP vytváří pro uvedený záměr územní podmínky. ÚP vymezuje na okraji parku rozvojové plochy RH pro hromadnou rekreaci (zahrnující možnosti lázeňsko rekreačního využití) a občanskou vybavenost. ÚP navrhuje revitalizaci úseku Klenice v parku Štěpánka a rozšiřuje rozsah parku návrhem rozvojových ploch ZV. ÚP zvýrazňuje působení parku pomocí zelení lemovaných komunikací vstupujících do rozvojových ploch v jižní části města. ÚP vytváří předpoklady pro vytvoření systému lázeňsko rekreačních tras, 42

49 (138) Územní plán důsledně prověří možnost vytvoření podmínek pro prostupnost zastavěného území a zastavitelných ploch a ploch přestavby do navazující okolní volné krajiny. (139) Územní plán prověří současné podmínky prostupnosti volné krajiny a v případě potřeby navrhne její zlepšení. (140) Všechny samostatně vedené cyklostezky na území města budou územním plánem respektovány jako významné civilizační hodnoty území s vysokým rekreačním potenciálem. (141) Řešení regionálních cyklistických vazeb na území města Mladá Boleslav bude vycházet z aktuálního Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje a aktuálního Generelu cyklistické dopravy města Mladá Boleslav. (142) Územní plán pověří možnosti pro vedení regionální cykloturistické trasy Greenway Jizera přes území města Mladá Boleslav, údolím Jizery v souladu s projektem "Greenway Jizera". Cílem je vedení cyklostezek v těsné blízkosti Jizery s minimálním převýšením a s multifunkčním využitím, přednostně po samostatně vedených cyklostezkách, výjimečně pak po účelových či místních komunikacích s nízkou intenzitou automobilové dopravy. Pro tento účel územní plán případně vymezí plochy nebo koridory pro nové úseky cyklostezek. (143) Územní plán prověří v koordinaci s územními plány a záměry sousedních obcí možnosti zlepšení propojení města Mladá Boleslav s územím okolních obcí pro cyklisty a pro tento účel případně vymezí plochy nebo koridory pro nové cyklostezky resp. navrhne vedení cyklistických tras po komunikacích pro motorová vozidla s přednostním využitím účelových komunikací. (144) Územní plán prověří možnost kontinuální prostupnosti břehů Jizery i Klenice pro chodce a cyklisty a vymezí příslušné plochy či koridory pro tento účel. (145) Územní plán prověří a navrhne možnost zlepšení pěšího a cyklistického propojení historického jádra města Mladá Boleslav a jádra města Kosmonosy. (146) Územní plán v rozsahu celého správního území města prověří možnost vymezení sítě hlavních městských cyklotras propojujících všechny obytné soubory města s historickým jádrem města, významnými areály občanského vybavení (úřady, školy, zdravotnická zařízení, sportovní zařízení, významná maloobchodní zařízení a zařízení služeb ad.), územími s koncentrací pracovních příležitostí (administrativní, výrobní a skladové areály apod.), dopravním terminálem které je nutno řešit v podrobném měřítku. ÚP zahrnuje problematiku prostupnosti zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby do řešení urbanistické koncepce. U rozsáhlejších rozvojových ploch a jejich seskupení budou tyto vztahy řešeny v rámci ÚS stanovených v ÚP. Vazby ke krajině a na její rekreační potenciál jsou řešeny v části ÚP koncepce uspořádání krajiny. Uvedené vztahy jsou vyjádřeny v grafické dokumentaci. Podmínky a možnosti zlepšení prostupnosti krajiny jsou popsány a řešeny v části ÚP koncepce uspořádání krajiny. Dopravní infrastruktura pro nemotorovou dopravu (vč. cyklostezek) je v ÚP vymezena a respektována jako civilizační hodnota. Cyklistické trasy a stezky jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. ÚP vychází z koncepce aktuálního dokumentu Mladá Boleslav Generel cyklistické dopravy. Cyklistické trasy a stezky na území města jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. ÚP plní požadavek. Cyklistické trasy a stezky na území města jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. Tato koncepce zahrnuje možnosti pro vedení regionální cykloturistické trasy Greenway Jizera přes území města Mladá Boleslav, údolím Jizery v souladu s projektem "Greenway Jizera". ÚP splnil požadavek. ÚP prověřil dokumentaci okolních obcí (Výkres širších vztahů). Cyklistické trasy a stezky tohoto zaměření jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje podél břehů Jizery a Klenice koridor pro pěší a cyklistickou dopravu a zajišťuje tím prostupnost v nejzatíženějším úseku na soutoku řek. ÚP splnil požadavek. Cyklistické trasy a stezky tohoto zaměření jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. ÚP splnil požadavek. Cyklistické trasy a stezky tohoto zaměření jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. 43

50 a železničními stanicemi a zastávkami, vybranými autobusovými zastávkami s možností parkování jízdního kola a s významnými územími pro možnost cyklodopravy jako preferovaného druhu každodenní dopravy ve městě.. Síť hlavních městských cyklotras bude navazovat na vedení cykloturistických tras přes území města a bude tuto síť vhodně doplňovat. (147) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích dle zásad pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území stanovených v ZÚR SK. (148) Územní plán prověří možnost nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových cyklotras, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích dle úkolů pro územní plánování stanovených v ZÚR SK. ÚP přiměřeně splnil požadavek v rámci podrobnosti ÚP. Cyklistické trasy a stezky tohoto zaměření jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. Řešení segregace cyklistické a automobilové dopravy v intenzivně urbanizovaných územích je nutno řešit v navazujících podrobnější dokumentaci. ÚP přiměřeně splnil požadavek v rámci podrobnosti ÚP. Cyklistické trasy a stezky tohoto zaměření jsou podchyceny v koncepci páteřních cyklistických tras a stezek v textové i grafické části ÚP. V rozvojových oblastech je vedení cyklistické dopravy uvedeno jako jedna z položek přípustného využití. Ve významných uskupení rozvojových ploch je v ÚP vymezena povinnost zpracování ÚS zahrnující též cyklistickou dopravu. G.18. Obecné požadavky na systémy technické infrastruktury (TI) (149) Cílem návrhu koncepce technické infrastruktury je hospodárné řešení obsluhy území města systémy technické infrastruktury, vycházející ze současných trendů zásobování území měst energiemi, vodou, odkanalizování území a nakládání s odpady. (150) Územní plán navrhne koncepci řešení systémů technické infrastruktury s důrazem na ochranu životního prostředí. ÚP respektuje požadavek. Vzhledem k dostatečné úrovni vybavenosti města technickou infrastrukturou se její koncepce v zásadě nemění. Rozvojové plochy budou napojeny na stávající sítě. V některých případech uvedených v ÚP je rozvoj v území podmíněn zpracováním územní studie, která zpřesní obsluhu rozvojových ploch technickou infrastrukturou. V případě naplnění návrhových ploch v jižní části města bude nezbytné rozšíření stávajících systémů (vodojem Propast- Kosmonosy, vodojem Michalovice, nové odlehčovací komory na dešťové kanalizaci apod.) ÚP respektuje požadavek. Rozvojové plochy se budou napojovat převážně do stávajících popř. v budoucnu zkapacitněných systémů, bude docházet pouze k minimálním záborům území pro TI. ÚP vymezuje rezervu pro rekultivaci městské skládky komunálního odpadu a orientačně vymezuje plochu pro umístění Centra průmyslového zpracování odpadu a kompostárny. Ochrana životního prostředí je mj. podpořena zásadou napojovat rozvojové plochy na oddílnou síť kanalizace s návrhem vybudování 44

51 (151) Územní plán vymezí plochy a koridory technické infrastruktury tak, aby neměly negativní dopad na ostatní způsoby využití území a nepůsobily negativně na krajinný ráz. (152) Podkladem pro návrh rozvoje jednotlivých systémů technické infrastruktury bude vždy základní bilanční výpočet potřeb a nároků na jednotlivé systémy, zohledňující navrhovanou míru rozvoje území. (153) Limitem vymezení jednotlivých ploch změn nebude stávající kapacita jednotlivých staveb a zařízení technické infrastruktury, ale při vymezení ploch změn vyžadujících nové nároky na technickou infrastrukturu územní plán stanoví podmíněné využití spočívající ve zřízení nových nebo úpravě stávajících staveb a zařízení technické infrastruktury. (154) Územní plán prověří maximální kapacity všech zdrojů s ohledem na rozvoj města, nárůst počtu obyvatel a zvyšující se nároky na energie, pitnou vodu a likvidaci splaškových odpadních vod. (155) Stavby, zařízení a opatření v rámci koncepce technické infrastruktury budou navrhovány ve veřejném zájmu a v případě průkazné potřeby budou vymezovány jako veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze práva k pozemkům nebo stavbám vyvlastnit. (156) V měřítku a podrobnosti územního plánu bude prověřena možnost využít pro stavby a zařízení technické infrastruktury především veřejná prostranství. (157) Územní plán vytvoří možnost využití jednotlivých ploch, mimo plochy a koridory vymezené pro technickou infrastrukturu, pro technickou infrastrukturu. (158) V podrobnosti a měřítku územního plánu bude v územním plánu řešen systém varování obyvatelstva. odlehčovacích komor na kanalizační síti a tím odlehčení ČOV. ÚP respektuje požadavek, rozsah navrhovaných ploch je minimální, převážná část zařízení bude zachována a případně modernizována. Nová zařízení budou umístěna do rozvojové plochy pro výrobu a skladování východně od dálnice D10. Rekultivace městské skládky komunálního odpadu vymezená v ÚP jako územní rezerva přispěje ke zlepšení krajinného rázu na severním okraji města. ÚP splnil požadavek. Bilanční výpočet potřeb a nároků na jednotlivé systémy technické infrastruktury je uveden v odůvodnění ÚP. ÚP splnil požadavek. Bilanční výpočet potřeb a nároků na jednotlivé systémy technické infrastruktury uvedený v odůvodnění ÚP je vyčíslen s ohledem na nové nároky na technickou infrastrukturu. Jsou uvedeny z toho plynoucí potřeby zřízení nových nebo upravení stávajících zařízení technické infrastruktury. ÚP prověřil dle zadání kapacity jednotlivých systémů TI. Systém je dostačující pro naplnění rozvojových ploch v oblastech energetiky a spojů a zásobování plynem, elektrickou energií. Systém je nedostačující při plném využití rozvojových ploch v jižní části města na úseku vodního hospodářství. Zde je podmíněn zkapacitněním vodojemů, čerpacích stanic, vybudováním dešťových zdrží. ÚP prověřil požadavek. Vzhledem k tomu že se v rámci koncepce technické infrastruktury bude jednat zejm. o modernizaci zařízení TI bez územních nároků, nebo o orientační vymezení zařízení TI, nejsou tyto v ÚP vymezeny jako veřejně prospěšné stavby. ÚP definuje v koncepci veřejné infrastruktury technické infrastruktury (zásobování elektrickou energií, plynem, vodou a odkanalizování území) zásadu, že tyto systémy budou ukládány především v prostorách veřejných prostranství. ÚP respektuje požadavek. Možnost umístění technické infrastruktury je stanovena ve všech plochách s rozdílným způsobem využití v rozdílném rozsahu dle typu plochy. ÚP tuto problematiku neřeší. Město má zpracovaný Povodňový plán a dokumentaci týkající se Krizového řízení a ochrany obyvatelstva na svých webových stránkách. Město používá k varování všechny dostupné prostředky tj. elektronické sirény a bezdrátový místní informační systém, 45

52 (159) Územní plán na základě prověření možnosti vzájemné koordinace systémů dopravní infrastruktury k pokrytí stávající potřeby území i avizovaného rozvoje měst Mladá Boleslav a Kosmonosy navrhne řešení této koordinace. městské internetové stránky, informace na regionálních rádiích a pod. ÚP respektuje koridory dopravy ze ZÚR SK, zohledňuje platné ÚP okolních obcí a dodržuje tak požadavek návaznosti na dopravní infrastrukturu. G.19. Požadavky na systém zásobování vodou (160) Při návrhu koncepce zásobování vodou bude územní plán vycházet z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. (161) Územní plán nebude navrhovat žádné zásadní změny systému zásobení města pitnou vodou. Systém zásobování města pitnou vodou je dlouhodobě stabilizovaný. (162) Územní plán s ohledem na rozvoj území navrhne řešení koncepce zásobování požární vodou vycházející ze studie "Lokalizace zdrojů požární vody v správním území obvodu města Mladá Boleslav"(Ing. Zdeněk Laube, 7/2014). ÚP splnil požadavek. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl jedním z podkladů pro zpracování koncepce sytému zásobování vodou. ÚP splnil požadavek. ÚP nenavrhuje zásadní změny systému zásobení města pitnou vodou. ÚP navrhuje ale jeho zkapacitnění jako podmínku pro naplnění rozvojových ploch v jižní části města. ÚP splnil požadavek. ÚP plán řeší zásobování požární vodou jako jedno z témat vodního hospodářství, v němž mj. navrhuje 3 nová odběrná místa požární vody. G.20. Požadavky na systém likvidace vod a nakládání s vodami v území (odkanalizování území) (163) Při návrhu koncepce odkanalizování území bude územní plán vycházet z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. (164) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro koncepční řešení hospodaření se srážkovými vodami a pro podporu likvidace srážkových vod v místech jejich vzniku a tím pro zpomalení odtoku srážkových vod především ze zastavěného území. (165) S přihlédnutím k místním podmínkám bude odkanalizování nově navrhovaných rozvojových území pro zástavbu (zastavitelné plochy a plošně rozsáhlé plochy přestavby) přednostně řešeno oddílnou stokovou sítí zakončenou ČOV. ÚP splnil požadavek. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl jedním z podkladů pro zpracování koncepce sytému zásobování vodou. ÚP splnil uvedený požadavek. V nově urbanizovaných plochách budou realizována opatření vedoucí k minimalizaci množství srážkových vod odváděných stávající jednotnou i navrhovanou dešťovou kanalizací. V rozvojových plochách je důsledně navrhována oddílná kanalizační síť. Přednostně budou srážkové vody zasakovány v místě spadu, v případě že to geologické podmínky neumožní, budou akumulovány k dalšímu využití, případně odváděny oddílnou dešťovou kanalizací do recipientu. U rozsáhlých zastavitelných ploch jsou orientačně navrhovány dešťové zdrže k akumulaci srážkových vod. ÚP splnil uvedený požadavek. V nově urbanizovaných plochách budou realizována opatření vedoucí k minimalizaci množství srážkových vod odváděných stávající jednotnou i navrhovanou dešťovou kanalizací. 46

53 Přednostně budou srážkové vody zasakovány v místě spadu, v případě pokud to geologické podmínky neumožní, budou akumulovány k dalšímu využití, případně odváděny oddílnou dešťovou kanalizací do recipientu. Systém dvou uvedených ČOV bude zachován, případná intenzifikace bude probíhat v rámci areálů a nebude mít územní nároky. (166) Likvidace odpadních vod v okrajových a odloučených sídlech, kde je vybudování kanalizační stoky technicky, či ekonomicky nevhodné bude i nadále řešena individuálně. Splaškové vody budou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na jednu z městských čistíren odpadních vod popř. bude prověřena možnost likvidace odpadních vod v domovních čistírnách odpadních vod. ÚP splnil požadavek. ÚP navrhuje rozvojové plochy v dosahu stávající sítě. V odůvodněných případech v okrajových částech města ÚP nevylučuje individuální řešení likvidace odpadních vod. G.21. Požadavky na zásobování teplem (167) Územní plán vytvoří podmínky pro možné využití stávající výkonové rezervy systému centrálního zásobování teplem. (168) Pro lokální systémy zásobování teplem bude územní plán preferovat jako zdroj energie zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. ÚP splnil požadavek. ÚP plán počítá se zachováním stávající koncepce zásobování teplem, nově vymezené plochy přestavby a zastavitelné plochy (zejména pro hromadné bydlení veřejnou vybavenost a komerční využití) nacházející se v dosahu stávajícího systému jsou navrhovány k zásobování teplem ze systému CZT. ÚP splnil požadavek. Pro lokální zásobování teplem ÚP preferuje uvedené způsoby zásobování teplem. G.22. Požadavky na zásobování energetickým plynem (169) Územní plán navrhne rozvoj s ohledem na kapacitní možnosti nadřazené přenosové soustavy plynovodu. ÚP splnil požadavek. ÚP provedl bilanční vyhodnocení potřeb a možností soustavy plynovodu. ÚP plán přihlíží na kapacitní možnosti nadřazené přenosové soustavy. ÚP navrhuje přeložku VTL v lokalitě Podchlumí a rozvojové plochy v této lokalitě ÚP navrhuje na tuto přeložku napojit. G.23. Požadavky na zásobování elektrickou energií (170) Územní plán navrhne rozvoj s ohledem na kapacitní možnosti nadřazené přenosové soustavy elektro. ÚP splnil požadavek. ÚP provedl bilanční vyhodnocení potřeb a možností soustavy elektro. Zastavitelné území města je zásobováno el. energií prostřednictvím sítě rozvodů VN 22 kv, které jsou v zastavěném území provedeny jako kabelové, v okrajových částech města jako nadzemní a napájejí trafostanice 22/0,4 kv. Z této sítě budou 47

54 napojeny např. lokality Podchlumí, Chrást. U velkých ploch budou kapacitní možnosti sítí prověřeny zpracováním územních studií. G.24. Požadavky na zásobování alternativními zdroji energie (171) Územní plán bude preferovat možnost umísťování případných fotovoltaických elektráren v rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, zejména v rámci ploch výroby a skladování nebo na plochách nynějších brownfields. (172) Územní plán prověří možnosti energetické soustavy z hlediska jejího využití pro přenos energií z obnovitelných zdrojů. Území města MB nevykazuje výhodné podmínky pro uplatnění OZE. Předpokládá se však rozvoj zdrojů využívaných individuálně v plochách bydlení, občanského vybavení, výroby a skladování apod. (decentralizované formy). Požadavek přesahuje kompetence ÚP. ÚP pokládá současný systém za stabilizovaný. G.25. Požadavky na systém veřejných komunikačních sítí (173) Na území města Mladá Boleslav nejsou identifikovány žádné konkrétní deficity v oblasti pokrytí území systémy veřejných elektronických komunikačních sítí. Územní plán bude respektovat stávající veřejné elektronické komunikační sítě a posoudí případné nároky na jejich další rozvoj. (174) Územní plán vytvoří podmínky pro pokrytí území města vysokorychlostním internetem. ÚP respektuje stávající veřejné elektronické komunikační sítě a nezjistil žádné požadavky na jeho rozvoj spadající do kompetence ÚP. ÚP pokrytí území města vysokorychlostním internetem neřeší, požadavek překračuje možnosti ÚP. G.26. Požadavky na systém odpadového hospodářství (175) Územní plán vytvoří podmínky pro hospodárné nakládání s odpady a v případě potřeby navrhne, s ohledem na podrobnost řešení územního plánu, územní opatření pro jeho optimalizaci. (176) Územní plán bude respektovat a vytvoří podmínky pro možnou realizaci nového Centra průmyslového zpracování odpadů v ploše Průmyslové zóny Východ. (177) Územní plán prověří potřebu umístění nových sběrných dvorů na území města, přednostně ve východní části města např. na pozemcích parc. č. 1059/1, 1059/19, 1059/20 a st.č k.ú. Mladá Boleslav. ÚP splnil požadavek. Základní koncepce odpadového hospodářství města se v územním plánu nemění. Zůstává zachován systém sběru odpadu se zvýšeným důrazem na třídění komunálního odpadu, tak aby bylo minimalizováno množství odpadu ukládané na skládku Michalovice. V této souvislosti ÚP orientačně vymezuje umístění Centra průmyslového zpracování odpadu. ÚP požadavek respektuje a vytváří podmínky pro možnou realizaci Centra průmyslového zpracování komunálních odpadů na rozvojové ploše VL pro výrobu a skladování východně od dálnice D10. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje plochu přestavby P6 technická infrastruktura, určenou též pro požadované využití. Plocha se nachází na uvedených pozemcích. 48

55 (178) Územní plán prověří koncepci řešení sběru a využití biologicky odbouratelného odpadu a pro tento účel případně vymezí příslušné plochy či jiná opatření. (179) Územní plán vytvoří možnost využití jednotlivých ploch pro sběrná místa separovaného komunálního odpadu. (180) Koncepce odpadového hospodaření nebude vycházet ze skládky komunálního odpadu Michalovice, jako prioritního a preferovaného způsobu likvidace odpadu v území. Území se skládkou bude prověřeno s ohledem na její životnost. ÚP prověřil požadavek. ÚP navrhuje umístit zařízení pro sběr a využití biologicky odbouratelného odpadu v návaznosti na Centrum průmyslového zpracování odpadů na rozvojové ploše pro výrobu a skladování východně od dálnice D10. ÚP splnil požadavek. Za přípustné je možno pokládat umístění ploch pro sběrná místa separovaného komunálního odpadu v rámci všech relevantních ploch s rozdílným způsobem využití. ÚP splnil požadavek. ÚP prověřil informace o životnosti skládky. Vzhledem k její plánované existenci na několik dalších let, je skládka komunálního odpadu Michalovice respektována jako stabilizovaná plocha a je současně vymezena jako územní rezerva pro rekultivaci ve formě ochranné a izolační zeleně. V této souvislosti ÚP orientačně vymezuje umístění Centra průmyslového zpracování odpadu. G.27. Požadavky na snižování ohrožení území živelními a jinými pohromami (181) Územní plán prověří a v rámci koncepce snižování ohrožení území povodněmi zohlední úkoly vyplývající ze schváleného Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. (182) Územní plán bude návrhem plošného a prostorového uspořádání vytvářet podmínky pro snížení povrchového odtoku a tedy ke zvýšení retenční schopnosti území, především volné krajiny. (183) Návrhem plošného a prostorového uspořádání území města bude územní plán důsledně chránit území údolních niv všech vodních toků na území města před nežádoucí urbanizací snižující retenční schopnost území a zhoršující průběh případných povodní. (184) Územní plán prověří možnost vymezení ploch určených pro možný rozliv vod z toků při záplavách. ÚP respektuje úkoly vymezené v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. ÚP napomáhá snižování ohrožení území respektováním záplavových územích, vymezením systému ÚSES a koncepcí odvádění dešťových vod ze zastavěného a zastavitelného území. Územní plán stanovuje řadu opatření za účelem zvyšování retenční schopnosti území. ÚP vytváří podmínky pro snížení povrchového odtoku koncepcí odvádění dešťových vod ze zastavěného a zastavitelného území, vymezením systému ÚSES a dalšími opatřeními. ÚP splnil požadavek. ÚP chrání území údolních niv všech vodních toků na území města požadovaným způsobem. Tato ochrana je podchycena v urbanistické koncepci a koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny, návrhem vhodných ploch s rozdílným způsobem využití (ZV, RN, NP, NS, ZO, NZ). ÚP prověřil podklady a respektuje stanovené záplavové území (Q 100) zahrnující plochy určené pro možný rozliv vod z toků při záplavách. ÚP v tomto území nenavrhuje nevhodné využití ploch, které by zhoršovalo odtokové poměry při případné povodni. 49

56 (185) Územní plán prověří návrh opatření pro minimalizaci možných škod spojených s haváriemi v zónách havarijního plánování. (186) Územní plán na základě predikce ohrožení pramenících z výskytu extrémních srážek způsobujících lokální bleskové povodně případně navrhne opatření pro eliminaci resp. zmírnění jejích negativních dopadů na zastavěná území a vymezené plochy změn v částech Jemníky (proti urychlenému odtoku ze severních svahů Chlumu), Čejetice (proti urychlenému odtoku z polí severně a severozápadně od sídla), Podlázky (proti urychlenému odtoku ze strmých svahů nad pravým břehem Jizery) a Debř (křižovatka ulic Josefodolská a U Přejezdu). ÚP respektuje vymezení zóny havarijního plánování v Bezděčíně. ÚP v tomto území nenavrhuje nevhodné využití ploch, které by bylo v rozporu se zónou havarijního plánování. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje pro zmírnění či eliminaci negativních dopadů lokálních bleskových povodní vhodné skladebné prvky ÚSES, kterými lze kombinovat biologické funkce systému s protipovodňovou ochranou. ÚP stanovuje řešení této problematiky také v rámci vymezených ÚS. Další eventuální technická ochranná opatření musí být řešena v podrobnější odborné dokumentaci. G.28. Požadavky na koncepci občanského vybavení (187) Koncepce občanského vybavení bude zohledňovat pozici města Mladá Boleslav v sídelní struktuře jako významného regionálního spádového obslužného centra se statutem obce s rozšířenou působností. Územní plán vytvoří podmínky pro stabilizaci a potřebný rozvoj občanského vybavení nadmístního i lokálního významu, zejména pro školství, zdravotnictví, lázeňskou rekreaci, sociální péči, kulturu, veřejnou administrativu, vědu a výzkum či sport na území města. (188) Územní plán bude respektovat plochy regionálně a celoměstsky významných areálů, staveb a zařízení veřejného občanského vybavení na území města jako dlouhodobě stabilizované a prověří, s ohledem na nutnost ochrany veřejných zájmů, vhodnost jejich vymezení jako samostatných ploch s rozdílným způsobem využití. Zároveň územní plán prověří nároky na případný plošný rozvoj těchto ploch, především s ohledem na míru plánovaného rozvoje území města, předpokládaný vývoj počtu obyvatel a s ohledem na nutnost postupného zvyšování plošného a prostorového standardu občanského vybavení. (189) Cílem navrhované koncepce občanského vybavení bude zajištění optimální dostupnosti a dosažitelnosti staveb a zařízení občanského vybavení pro všechny skupiny obyvatelstva. (190) S ohledem na zajištění flexibility využití území bude vytvořena možnost umísťovat stavby a zařízení občanského vybavení nižšího významu podle druhu a potřeby v jiných plochách s rozdílným způsobem využití, zpravidla plochách smíšených obytných. ÚP splnil požadavek. Rozvoj občanského vybavení je zahrnut v části ÚP urbanistická koncepce a koncepce veřejné infrastruktury. Koncepce občanského vybavení zohledňuje pozici města Mladá Boleslav v sídelní struktuře jako významného regionálního spádového obslužného centra. ÚP navrhuje plochy určené pro občanskou vybavenost (OV, OX, OS) a dále plochy se smíšenou funkcí (SC, SM, SV, SX), ve kterých je občanská vybavenost součástí využití. ÚP splnil požadavek. Územní plán respektuje plochy regionálně a celoměstsky významných areálů, staveb a zařízení veřejného občanského vybavení na území města jako stabilizované. Plošný rozvoj občanského vybavení je navržen jak v centrální části města (v návaznosti na park Štěpánka, třídu Václava Klementa, třídu Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera, v podhradí bývalý poplužní dvůr), tak i v navazujících rozvojových plochách jižního města a v okrajových částech města s ohledem na předpokládaný vývoj počtu obyvatel a zvyšování standardu občanského vybavení. ÚP splnil požadavek. Požadovaných vztahů obyvatelstva občanského vybavení je dosaženo v rámci návrhu urbanistické koncepce a koncepce veřejné infrastruktury, vhodnou volbou způsobu využití ploch a stanovením podmínek jejich využití. ÚP splnil požadavek. Plochy smíšené obytné (SC, SM, SV, SX) umožňují umístění občanského vybavení dle potřeby lokality. Další možností umístění občanského vybavení 50

57 místního významu jsou plochy bydlení (BI, BH). (191) Územní plán prověří kapacity veřejného občanského vybavení ve vztahu k navrhovanému rozvoji území města a navrhovanému možnému nárůstu počtu obyvatel, podle postavení a úlohy města v sídelní struktuře a posoudí potřebu vymezení nových ploch pro veřejné občanské vybavení. Při prověřování bude vycházet zejména z "Prognózy vývoje početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Mladá Boleslav do roku 2050 (Demografická prognóza)" (Tomáš Soukup, květen/2015) - vysoká varianta. (192) S ohledem na predikované stárnutí populace prověří územní plán nároky na případný nutný rozvoj pobytových zařízení sociální péče pro seniory a v případě potřeby pro to vytvoří odpovídající podmínky. Při prověřování bude vycházet zejména z "Prognózy vývoje početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Mladá Boleslav do roku 2050 (Demografická prognóza)" (Tomáš Soukup, květen 2015). (193) Územní plán prověří záměr na vymístění plochy Nového hřbitova a vymístění jeho kapacity do nové lokality. (194) Územní plán prověří záměr na založení nového hlavního městského hřbitova, pro který vymezí potřebné plochy s dostatečnou plošnou rezervou. (195) Územní plán prověří možnost zamezení další plošné expanzi nákupních center a dalších monofunkčních území občanského vybavení komerčního. (196) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek možného využití území pro stavby a zařízení kongresového a obchodního cestovního ruchu charakteru kongresového centra či kongresového hotelu, wellness hotelu, lázeňské rekreace apod. ÚP splnil požadavek. ÚP stanovil kapacitní rozvoj bydlení na základě převzaté a aktualizované demografické prognózy. Této demografické prognóze i postavení sídla v sídelní struktuře odpovídá v ÚP rozsah ploch vymezený pro občanskou vybavenost. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezil na základě převzaté a aktualizované demografické prognózy, plochy uvedeného zaměření. Tyto plochy mohou být zahrnuty do ploch s rozdílným způsobem využití (OV, SC, SM, SV, SX) dle potřeb města. Pro potřebu rozvoje pobytových zařízení sociální péče pro seniory ÚP vymezuje rozvojovou plochu navazující na kliniku Dr. Pírka a LDN u parku Štěpánka. Po prověření ÚP zachovává stávající plochu Nového hřbitova beze změny. Důvodem je nenalezení shody pro výběr po všech stránkách vhodného a důstojného náhradního prostoru. V souvislosti s potřebami hřbitovních ploch, ÚP vymezuje menší rozvojové plochy navázané na stávající hřbitovy v okrajových polohách města (plochy OH v Debři, Michalovicích a Čejeticích). ÚP ponechává beze změny umístění Nového hřbitova uvnitř areálu Škoda Auto. Lokality vytipované v rámci ÚP - samostatné studie pro založení nového městského hřbitova nebyly akceptovány. ÚP na základě této studie proto umisťuje jen tři menší lokality rozšiřující stávající hřbitovy. Tyto lokality jsou vymezeny jako plochy OH v Debři, Michalovicích a Čejeticích. ÚP splnil požadavek. ÚP nové plochy tohoto charakteru nevymezuje. ÚP splnil požadavek. Plochy pro tuto možnost využití ÚP vymezuje v rámci ploch s rozdílným způsobem využití (OV, OX, RH potažmo SC, SM). V rámci stanoveného zpracování územních studií dojde v relevantních lochách ke zpřesnění lokalizace těchto zařízení. G.29. Požadavky na koncepci veřejných prostranství (197) Územní plán vytvoří podmínky pro utváření prostorově spojitého, významově hierarchizovaného a funkčně diferencovaného systému veřejných prostranství na území ÚP vytváří tyto podmínky. Urbanistická koncepce a kompozice obsahuje popis a schéma hierarchizovaného 51

58 celého města, včetně vazeb veřejných prostranství zastavěného území na veřejná prostranství v okolní volné krajině. (198) Územní plán vytvoří podmínky pro ochranu a zkvalitnění stávajících veřejných prostranství ve městě a v návaznosti na stávající veřejná prostranství navrhne veřejná prostranství nová, zajišťující integraci rozvojových území k územím stabilizovaným. (199) Územní plán vytvoří podmínky pro kultivaci a humanizaci systému veřejných prostranství Severního sídliště, zejména pro zlepšení hierarchizace a zvýšení vypovídající hodnoty veřejných prostranství z hlediska orientace a jedinečnosti místa v rámci města. (200) Veřejná prostranství ve vazbě na Jizeru a Klenici budou koncipována jako hlavní přírodní a rekreační kostra systému veřejných prostranství, zajišťující hlavní prostorové i provozní vazby kompaktního města na navazující volnou krajinu v širších regionálních souvislostech. (201) Územní plán prověří možnost zahrnutí veřejných prostranství určených pro lázeňskou rekreaci do koncepce veřejných prostranství. (202) Územní plán vytvoří podmínky pro stabilizaci a prověří možnosti pro další rozvoj významných ploch veřejně přístupné zeleně (zeleň na veřejných prostranstvích, tedy parky, parkově upravené plochy, lesoparky, plochy hřbitovů, historické zahrady a další) v rámci zastavěného území města. Územní plán zajistí ochranu těchto ploch před zastavěním. a diferencovaného systému veřejných prostranství. U navrhovaných rozvojových ploch vymezuje ÚP základní komunikační síť na kterou se budou vázat veřejná prostranství. U zvláště významných rozvojových ploch a jejich uskupení je návrh veřejných prostranství součástí zpracování ÚS stanovených v ÚP. ÚP vytváří požadované podmínky. Způsob a zkvalitněné veřejných prostranství i jejich rozvoj v nově navrhovaných plochách je uveden ve výše uvedené položce (197). ÚP vymezil v rámci Severního sídliště hlavní veřejná prostranství, uvedl je do souvislosti s plánovaným zkvalitněním městské třídy Václava Klementa. ÚP doporučil lokalizaci nových celoměstsky významných veřejných prostranství na křížení třídy V. Klementa s ulicemi U Stadionu, Jana Palacha a 17. listopadu. ÚP zdůraznil význam ulic spojujících třídu V. Klementa s přírodně chráněným a rekreačním prostorem Radouč. Pro zklidnění dopravních podmínek týkajících se veřejných prostranství ÚP vymezuje v prostoru Severního sídliště tři parkovací domy. ÚP tento požadavek respektuje. Jizera a Klenice tvoří hlavní přírodní a rekreační kostra řešení ÚP. Konkrétní způsob naplnění požadavků na vznik přírodní a rekreační kostry systému veřejných prostranství je vyjádřen v urbanistické koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a v koncepci uspořádání krajiny. ÚP nevymezuje speciální veřejná prostranství určená pro lázeňskou rekreaci. Tyto plochy budou vymezeny v rámci podrobnějšího využití ploch RH a to v návaznosti na občanské vybavení na okraji parku Štěpánka. Tyto plochy jsou součástí území vymezeného pro územní studii. ÚP splnil požadavek. ÚP vymezuje pro tento způsob využití následující plochy ZV, ZO, ZOX. Mezi nejvýznamnější záměry ÚP patří v tomto ohledu rozšíření parku Štěpánka, parkové propojení Bezděčína a Chrástu, posílení rozsahu zelených ploch na soutoku Jizery a Klenice. Vztah k požadovanému způsobu využití mají však také vymezené plochy NL, NS. Všechny uvedené plochy jsou stanovenými podmínkami využití chráněné před zastavěním nebo nevhodným využitím. Plochy zeleně jsou předpokládány i v dalších typech ploch BI, BH, SC, SM, SV, SX. 52

59 (203) Systém veřejných prostranství bude v územním plánu vymezen s cílem zamezit vzniku plošně rozsáhlých, prostorově uzavřených a veřejně neprostupných obytných lokalit s rizikem možného vzniku sociálně segregovaných a vyloučených lokalit. ÚP splnil požadavek. Systém vymezení veřejných prostranství nevyvolává územní rizika možného vzniku sociálně segregovaných a vyloučených lokalit. G.30. Obecné požadavky na koncepci uspořádání krajiny (204) Všechna sídla na území města jsou nedílnou součástí krajiny. Rozvoj jednotlivých sídel navrhovaný v územním plánu bude dbát ochrany přírodních a krajinných hodnot území a krajinných vazeb, s důrazem na ochranu nejcennějších partií krajiny na území města, kterými jsou území Chlumu, Radouče, Štěpánky a údolí vodních toků Jizery a Klenice. (205) Územní plán bude chránit maloplošná zvláště chráněná území a území zařazená do soustavy NATURA (206) Jako již existující průnik volné krajiny do kompaktního města budou územním plánem důsledně chráněny a dále rozvíjeny krajinné partie podél Jizery a Klenice. (207) Územní plán bude vytvářet podmínky pro přirozený a plynulý přechod zastavěných resp. zastavitelných území jednotlivých sídel do volné krajiny. (208) Územní plán vytvoří podmínky pro naplňování (pro zachování nebo pro dosažení) cílových charakteristik krajiny stanovených pro jednotlivé krajinné typy na území města Mladá Boleslav v rámci ZÚR SK. (209) Územní plán stabilizuje vodní toky a jejich údolních nivy jako hlavní přírodní a krajinné osy v území a prověří možnost stanovení podmínek pro ochranu, revitalizaci a zvyšování ekologické stability těchto krajinných prvků. (210) Cílem navrhované koncepce uspořádání krajiny bude ochrana a rozvoj krajinných prvků přírodního charakteru, které dotvářejí zemědělsky intenzivně využívanou krajinu, zvyšují její ekologickou stabilitu a retenční schopnosti, snižují erozní ohrožení a významně se podílí na estetickém působení a rázu krajiny. ÚP tento požadavek respektuje. Ochrana krajiny i ochrana vyjmenovaných nejcennějších partií krajiny je zakotvena v urbanistické koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a v koncepci uspořádání krajiny. Zmiňovaná území jsou v ÚP definována jako přírodní hodnoty, které ÚP respektuje a zahrnuje do navržené koncepce územního rozvoje města. ÚP splnil požadavek. Vyjmenovaná území územní plán respektuje a na průniku volné krajiny podél Jizery a Klenice do kompaktního města zakládá koncepci prostorového uspořádání města. ÚP tento požadavek respektuje. V místech kde rozvojové plochy přecházejí do volné krajiny je navrhována převážně nízkopodlažní zástavba BI bydlení v rodinných domech, OS tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy změn v krajině apod. ÚP zohledňuje požadavek naplňování cílových charakteristik typů krajin, které se dotýkají území MB (krajina sídelní - převážná část území, krajina polní, krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních). Zapracování požadavku je součástí řešení urbanistické koncepce, urbanistické kompozice a koncepce uspořádání krajiny. ÚP tento požadavek respektuje. Koncepce uspořádání krajiny obsahuje uvedené požadavky. Tato koncepce je založena mimo jiné na respektování a ochraně vodních toků a jejich niv včetně doprovodné zeleně vodních toků. V těchto prostorách jsou pro zvýšení ekologické stability vymezeny též prvky všech tří významových kategorií ÚSES. ÚP splňuje tento požadavek především návrhem revidovaného řešení ÚSES, který obsahuje prvky zajišťující ekologickou stabilitu a retenční schopnosti a snižují erozní ohrožení krajiny. Návrh ÚSES hraje svou roli též v návrhu urbanistické koncepce a kompozice. 53

60 (211) S ohledem na velmi nízký podíl lesního půdního fondu z celkové výměry území města jsou jakékoli navrhované zábory lesa (s výjimkou např. nových účelových komunikací či komunikací pro cyklisty) nežádoucí. (212) Územní plán zachová stávající podíl lesa a prověří možnost doplnění nových ploch pro zalesnění. (213) Územní plán prověří: Možnosti podpory zlepšujících krajinotvorných opatření a aktivit udržujících a zlepšujících hodnoty krajiny. Možnosti ochrany mimolesní zeleně a opatření vedoucí k zvýšení jejího množství. Možnosti podporovat zakládání prvků rozptýlené zeleně. (214) Územní plán prověří možnost obnovy a ochrany liniové zeleně podél komunikací s ohledem na bezpečnost silničního provozu. (215) Územní plán v měřítku a podrobnosti územního plánu prověří skládku Michalovice z hlediska zajištění ochrany krajinného rázu vzhledem k jejímu prostorovému uspořádání a v měřítku a podrobnosti územního plánu navrhne řešení k začlenění skládky do krajiny ve vazbě na obytná území. (216) Územní plán na základě na prověření možnosti koordinace koncepce uspořádání krajiny na území měst Mladá Boleslav a Kosmonosy s ohledem na ochranu krajinného rázu, významných pohledových os a dominant navrhne řešení této koordinace. ÚP respektuje požadavek. K záborům PUPFL dochází pouze v minimálním rozsahu a to pouze z důvodů vymezení koridorů dopravní infrastruktury. ÚP po prověření územních možností zachovává stávající podíl lesa v řešeném území. ÚP plán tyto požadavky respektuje. Návrh ÚP uvedené možnosti zohlednil a zapracoval do urbanistické a krajinářské koncepce řešení (návrh ÚP zahrnující zejm. ÚSES, vymezení ploch NS, NP). Pro tyto prvky ÚP vymezuje plochy stabilizované i návrhové ZO, ZOX, jejichž hlavní náplní je ochranná a izolační funkce v zastavěném a nezastavěném území (zeleň podél tras dopravní a technické infrastruktury, ploch výroby nebo občanského vybavení apod.). Problematika vztahu liniové zeleně a bezpečnosti silničního provozu přesahuje možnosti řešení ÚP. ÚP splnil požadavek a vymezuje plochu územní rezervy pro rekultivaci a revitalizaci útvaru městské skládky komunálního odpadu u Michalovic jako potenciální krajinářský a kompoziční záměr a jako plochu ochranné a izolační zeleně ZO. ÚP řeší uvedené vztahy v rámci uspořádání kontaktních ploch s rozdílným způsobem využití na hranici obou měst. ÚP zahrnuje tuto problematiku do urbanistické koncepce a urbanistické kompozice vyjádřené též ve schématu cílových charakterů zástavby, schématu se shodnými cílovými typy struktur zástavby, schématu prostorového uspořádání a ve výkresu širších vztahů. G.31. Požadavky na vymezení ploch změn v krajině (217) Při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení jejich podmínek plošného a prostorového uspořádání bude územní plán dbát zajištění ochrany ploch se zvýšenou hodnotou krajinného rázu a zajištění ochrany přírodních hodnot území, ochrany biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu a ekostabilizační a retenční funkce krajiny. (218) Územní plán prověří a na základě výsledku prověření pro plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území stanoví stavby, zařízení či jiná opatření, které budou ÚP respektuje požadavek. Konkrétní návrhy jsou uvedeny v části ÚP koncepce uspořádání krajiny. Pro ochranu těchto ploch je vymezeno několik typů využití (NP, NL, NS, NZ VV). Pro požadovaný způsob využití území má též význam vymezení prvků ÚSES. ÚP požadavek prověřil a v nezastavěném území vyloučil formou všeobecných ustanovení v kapitole F, z důvodu veřejného zájmu 54

61 s ohledem na 18 odst. 5 stavebního zákona v těchto plochách vyloučeny. (219) Územní plán prověří a případně vymezí plochy změn v krajině pro eliminaci resp. zmírnění dopadů přívalových srážek na zastavěná území a vymezené rozvojové plochy v částech Jemníky (proti urychlenému odtoku ze severních svahů Chlumu), Čejetice (proti urychlenému odtoku z polí severně a severozápadně od sídla), Podlázky (proti urychlenému odtoku ze strmých svahů nad pravým břehem Jizery) a Debř (křižovatka ulic Josefodolská a U Přejezdu). ochrany krajiny nevhodné způsoby využití území. ÚP stanovuje jako opatření pro zmírnění dopadů přívalových srážek opatření zvyšující retenční schopnosti krajiny, které jsou ve většině případů sdružené s vymezením prvků ÚSES, které současně mají protierozní vlastnosti. Ke zpřesnění těchto záměrů dojde v rámci územních studií stanovených v návrhu ÚP. G.32. Požadavky na ÚSES (220) Územní plán vymezí na území města Mladá Boleslav prostorově spojitý a významově hierarchizovaný územní systém ekologické stability. (221) Územní plán na území města zpřesní vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES a) nadregionální biokoridor NK 32 Příhrazské skály K10 b) regionální biocentrum RC 1018 Duškan c) regionální biocentrum RC 1234 Mladoboleslavský Chlum d) regionální biocentrum RC 1235 Radouč e) regionální biokoridor RK 384 Telib - Chlum vymezených v ZÚR Středočeského kraje a navrhne případné vložení lokálních biocenter do nadregionálního resp. regionálních biokoridorů. Plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES budou vymezeny jako nezastavitelné resp. jako jen zcela výjimečně zastavitelné pro účely zvýšení rekreačního potenciálu území dle 18 odst. 5 stavebního zákona. (222) Územní plán prověří ÚSES z hlediska plnění jeho funkcí a z hlediska jeho kompletnosti a v návaznosti na prvky ÚSES na nadregionální a regionální úrovni navrhne doplnění systému o prvky lokálního systému ekologické stability. (223) Plochy prvků ÚSES nebudou vymezovány jako zastavitelné plochy, resp. jako jen zcela výjimečně zastavitelné pro účely zvýšení rekreačního potenciálu území nebo stavby dopravní a technické infrastruktury dle 18 odst. 5 stavebního zákona pouze za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkci v krajině dle zásad pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území stanovených v ZÚR SK. Jednotlivé prvky ÚSES budou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření s možností uplatnění vyvlastnění. (224) Při vymezování biocenter a biokoridorů ÚSES bude územní plán vycházet z požadavků stanovených specifickými ÚP respektuje požadavek. ÚSES je v revidované podobě vymezen v grafické části a popsán v příslušné části ÚP. ÚP splnil požadavek. ÚSES je vymezen v požadovaném rozsahu v grafické části a popsán v příslušné části ÚP. Pokyny týkající se ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES jsou respektovány. ÚP vymezuje dle požadavku skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Rozlišuje skladebné části ÚSES jako existující (funkční) a neexistující k založení (nefunkční). Skladebné části ÚSES, nebo jen jejich některé části, určené k založení jsou současně vymezeny jako VPO. ÚP splnil požadavek. Skladebné části ÚSES jsou považovány za nezastavitelné. ÚP definuje podmínky, za kterých lze umisťovat nezbytnou veřejnou infrastrukturu (veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura), drobné stavby a zařízení pro zemědělství, lesnictví, rekreaci nebo sport do ÚSES. Do skladebných částí vymezených k založení (nefunkční) nelze umisťovat žádné stavby a zařízení, nebo provozovat činnosti, které by vedly k znemožnění založení dané skladebné části. ÚP splňuje tento požadavek. Návrh ÚSES obsažený v příslušné části ÚP je 55

62 oborovými dokumentacemi, posouzení aktuálního stavu ekosystémů a metodiky ÚSES, tak aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost, vzájemná návaznost skladebných částí ÚSES s ohledem na biogeografické charakteristiky, a aby byla zajištěna rozmanitost potenciálních ekosystémů. Zvláštní důraz bude kladen na řešení průchodu prvků ÚSES urbanizovaným a intenzivně zastavěným územím města. (225) Územní plán vymezí prvky ÚSES přednostně v rozsahu stabilizovaných krajinných ploch s cílem minimalizace nároků na změny ve využití krajiny z důvodu zajištění funkčnosti USES. (226) Územní plán zpřesní vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry biokoridorů dle zásad pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území stanovených v ZÚR SK. (227) Vymezení prvků ÚSES bude v rámci územního plánu koordinováno s vymezením prvků ÚSES v územních plánech sousedních obcí. (228) Pro nově vymezované prvky ÚSES budou přednostně využity pozemky ve veřejném vlastnictví (stát, obce). (229) Územní plán prověří aktuálnost prvků ÚSES, zejména lokálního ÚSES, z hlediska možnosti plnění jejich funkce (např. biokoridor mezi silnicí I/38 a stávající zástavbou v Debři), nebo těch biokoridorů a biocenter, jejichž trasa či velikost se od původních návrhů často liší důsledkem vývoje zástavby. založen na zjištění aktuálního stavu ekosystémů a na dodržení návrhové metodiky ÚSES. Pozornost je věnována průchodu ÚSES urbanizovaným územím. Podrobný návrh ÚSES je popsán v příslušné kapitole ÚP. ÚP respektuje tento požadavek, nároky na změny využití krajiny jsou minimalizovány. Způsob naplnění požadavků je popsán v příslušné kapitole ÚP. ÚP respektuje tento požadavek jsou dodrženy prostorové parametry biokoridorů dle ZÚR SK. Způsob řešení je podrobně popsán v příslušné kapitole ÚP. ÚP respektuje tento požadavek. ÚP zohledňuje návrhy ÚSES v ÚP okolních obcí (upozorňuje na zjištěné rozpory a navrhuje jejich nápravu). Tyto vztahy jsou zobrazeny ve výkresu širších vztahů. ÚP plán vymezuje přednostně prvky s ohledem na jejich funkčnost a respekt vůči nadřazené ÚPD. Podrobnost vlastnických vztahů v rozsahu celého řešeného území přesahuje možnosti ÚP. ÚP prověřil tento požadavek, zohlednil vývoj zástavby a reaguje aktuálním návrhem systému ÚSES a rozdělením prvků na existující (funkční) a neexistující k založení (nefunkční). G.33. Požadavky na prostupnost krajiny (230) Územní plán prověří možnost zlepšení prostupnosti území podél vodních toků Jizera a Klenice. Údolí obou toků budou rozvíjena jako integrační prvek a hlavní krajinné a přírodní osy území propojující zastavěné území kompaktního města s okolní volnou krajinou nejen v lokálních, ale i regionálních souvislostech. (231) Územní plán prověří a navrhne zlepšení prostupnosti krajiny pro chodce a cyklisty. Zajištění prostupnosti území volné krajiny nesmí být řešeno na úkor snižování přírodních hodnot a ekologické stability. ÚP prověřil tento požadavek. Území podél toku Jizery je vymezeno jako Nadregionální biokoridor NK 32 V/N Příhrazské skály K10 (vodní a nivní osa) a tok Klenice jako lokální biokoridor LK 2 Klenice. ÚP tento požadavek respekt uje a řešení navrhuje v příslušné části ÚP (koncepce uspořádání krajiny). Jedná se například o zpřístupnění a revitalizaci břehových partií na soutoku Jizery a Klenice, zlepšení kvality propojení parku Štěpánka a Jemníků, lesoparku Sahara se zámkem Neuberk a propojení lesoparku Sahara vymezeným parkem v Chrástu a Bezděčínem. 56

63 (232) Územní plán prověří na základě analýzy historických map a dalších pramenů možnost obnovy případných zaniklých historických cest v krajině ve vztahu k jejich významu a účelu. ÚP se seznámil s těmito podklady a přiměřeně je zohlednil v koncepci uspořádání krajiny. G.34. Požadavky na protierozní opatření (233) V územním plánu, jako protierozní opatření, bude prověřena možnost vymezení ploch zajišťujících stabilizaci resp. rozvoj krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a zlepšujících retenční schopnost území nad rámec ÚSES. (234) Územní plán prověří a v případě potřeby navrhne opatření v krajině proti ohrožení říční erozí a ohrožení erozí strží. (235) Územní plán prověří potřebu návrhu protierozních opatření v krajině zvyšujících infiltrační a retenční potenciál povodí. (236) V rámci řešení územního plánu bude prověřena potřeba stanovit požadavky na zajištění přiměřené retence v plochách určených k realizaci převážně zpevněných ploch nebo zástavby. ÚP prověřil a zohlednil požadavek. Územní plán stanovuje opatření za účelem zvyšování retenční schopnosti nad rámec ÚSES, jak je uvedeno v části ÚP - koncepce uspořádání krajiny. ÚP navrhuje zlepšení stability krajiny navržením realizací některých prvků ÚSES vymezených na k.ú. Jemníky, rozšířením lokálního biocentra v k.ú. Podlázky a dalšími záměry popsanými v části ÚP - koncepce uspořádání krajiny. ÚP splnil požadavek s odvoláním na výše uvedené články odůvodnění. Popis navržených opatření je uveden v příslušné části ÚP - koncepce uspořádání krajiny. U rozsáhlých zastavitelných ploch jsou orientačně navrhovány dešťové zdrže k akumulaci srážkových vod a zajištění přiměřené retence. G.35. Požadavky na rekreační využívání krajiny (237) Územní plán prověří možnost vytvoření podmínek pro zajištění prostupnosti území volné krajiny a možnost jejího využití pro každodenní nepobytovou rekreaci obyvatel města a lázeňskou rekreaci. (238) Územní plán prověří možnosti zvýšení intenzity využití přírodních hodnot území pro nepobytovou rekreaci a v případě potřeby vytvoří podmínky pro zlepšení jejich dostupnosti a prostupnosti pro chodce a cyklisty. (239) Územní plán prověří možnosti zlepšení integrace vodních ploch a toků do systému veřejných prostranství jako základního předpokladu optimálního využívání krajiny pro rekreační účely a podle potřeby vytvoří pro tuto integraci podmínky. ÚP navrhuje, v části koncepce uspořádání krajiny, způsob zlepšení pěší a cyklistické dostupnosti území významných pro nepobytovou rekreaci ve volné krajině (v bezprostřední blízkosti zejm. Chlum, s lokalitou Boží Voda, údolí Jizery, popř. údolí bezejmenných toků na pravém břehu Jizery). Po prověření požadavku ÚP navrhuje, v části urbanistická koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny, způsob zlepšení dosažitelnosti a zvýšení intenzity využití přírodních hodnot území (údolí Jizery a pravobřežních toků, park Štěpánka, Radouč, lesopark Sahara, park Chrást a přírodní hodnoty mimo rámec správního území města). ÚP respektuje požadavek a věnuje pozornost zlepšení integrace vodních ploch a toků do systému veřejných prostranství vymezuje koridor pro revitalizaci a zajištění průchodnosti nábřeží Jizery a Klenice na jejich soutoku, navrhuje revitalizaci úseku 57

64 Klenice v parku Štěpánka, vymezuje v údolí Jizery plochy RN rekreace na plochách přírodního charakteru. V souběhu s tokem Jizery je vymezen systém cyklistických komunikací. G.36. Požadavky na plochy pro těžbu a dobývání nerostných surovin (240) Územní plán nebude vymezovat žádné plochy pro těžbu nerostných surovin. Územní plán nenavrhuje žádné plochy pro těžbu nerostů. G.37. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit (241) Územní plán prověří a na základě prověření na území města Mladá Boleslav zpřesní koridor územní rezervy pro optimalizaci, zdvojkolejnění a přeložky železniční trati č. 070 v úseku Mladá Boleslav Turnov vymezený v ZÚR SK ( Josefův Důl/ Dalešice). (242) Územní plán prověří a s ohledem na komplexní územní vztahy posoudí aktuální záměry na úpravy železničního uzlu Mladá Boleslav v souvislosti s plánovanou výstavbou tzv. V. železničního tranzitního koridoru Praha Mladá Boleslav - Liberec. Na základě prověření a posouzení územní plán navrhne územní rezervy formou koridorů jako ochranu území pro případnou budoucí možnou realizaci zcela nových železničních tratí nebo jejich úseků na území města. (243) Další plochy nebo koridory územních rezerv budou v územním plánu vymezeny v případě, že se jejich vymezení v průběhu zpracování územního plánu ukáže jako účelné nebo jako nezbytné s ohledem na nutnost ochrany území před nežádoucími budoucími změnami nebo s ohledem na nutnou ochranu hodnot území města. Územní rezerva dle platné ZÚR SK je v ÚP vymezena. ÚP prověřil předmětnou problematiku ( , proběhla porada k uplatnění Studie proveditelnosti regionálního železničního spojení Liberec Turnov MB Praha v návrhu ÚP Mladá Boleslav); ÚP dle pokynů objednatele zařadil do návrhu jen části uvedeného záměru vypustil mj. přesun hlavního železničního nádraží do centra města. ÚP vymezuje jako územní rezervy pro dopravní účely v současnosti nevhodně využité plochy při třídě Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera. Jako územní rezervu pro rekultivaci vymezuje ÚP také plochu městské skládky komunálního odpadu v Michalovicích. G.38. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS) (244) Územní plán prověří a na základě prověření vymezí plochu resp. koridor pro umístění pozemní komunikace tzv. Jihovýchodní tangenty jako veřejně prospěšné stavby, pro kterou bude možné uplatnit vyvlastnění. (245) Územní plán vymezí jako veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou bude možné uplatnit vyvlastnění, železniční trať č. 071 v úseku Nymburk - Mladá Boleslav ve zpřesněném koridoru VPS Koridor železniční trati č. 071 v úseku Nymburk - Mladá Boleslav: přeložky a zdvojkolejnění vymezený v ZÚR SK. (246) Územní plán vymezí jako veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou bude možné uplatnit vyvlastnění, železniční trať 064 Mladá Boleslav - Řepov Kolomuty: přeložka tratě ve ÚP vymezil koridor pro umístění pozemní komunikace tzv. Jihovýchodní tangenty jako veřejně prospěšné stavby. ÚP vymezil koridor a vymezil veřejně prospěšnou stavbu pro modernizaci tratě č. 071 Mladá Boleslav, hl. nádraží Bezděčín ( Nymburk), včetně dílčí přeložky a úpravy směrových oblouků. ÚP vymezil koridor a vymezil veřejně prospěšnou stavbu pro přeložku tratě č. 58

65 zpřesněném koridoru VPS Koridor železniční trati 064 Mladá Boleslav - Řepov Kolomuty: přeložka tratě vymezeném v ZÚR SK. (247) Územní plán prověří potřebu uplatnění překupního práva Statutárního města Mladá Boleslav pro plochu nově navrhovaného městského hřbitova, resp. pro možné vymístění Nového hřbitova ze stávající nevyhovující polohy v sousedství hlavního závodu Škoda Auto, a s., jako veřejně prospěšné stavby. (248) V rámci zpracování územního plánu bude dále, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení těchto dalších druhů staveb jako veřejně prospěšných staveb s možností uplatnění vyvlastnění: a) stavby dopravní infrastruktury; b) stavby technické infrastruktury. (249) V rámci zpracování územního plánu bude, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení jako veřejně prospěšných staveb s možností uplatnění předkupního práva Statutárního města Mladá Boleslav u těchto druhů staveb: a) stavby pro občanské vybavení; b) veřejná prostranství. 064 přeložka v úseku Mladá Boleslav/Řepov (- Kolomuty). Po prověření variant umístění městského hřbitova s negativním výsledkem, ÚP dle pokynu objednatele zachovává umístění Nového hřbitova v rámci areálu Škoda Auto. ÚP vymezil pouze možnosti dílčích rozšíření několika stávajících hřbitovů. ÚP vymezuje jako veřejně prospěšné stavby (VPS) vybrané silniční stavby a stavbu pro technickou infrastrukturu revitalizace úseku Klenice v parku Štěpánka. V rámci prací na ÚP nebyla zjištěna potřeba vymezení uvedených druhů ploch jako veřejně prospěšných staveb s možností uplatnění předkupního práva. G.39. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných opatření (VPO) (250) Územní plán vymezí jako veřejně prospěšná opatření s možností uplatnění vyvlastnění všechny plochy s rozdílným způsobem využití nezbytné k založení nebo k zajištění a zlepšení podmínek funkčnosti všech prvků ÚSES na regionální a nadregionální úrovni vymezených v ZÚR Středočeského kraje: a) nadregionální biokoridor NK 32 Příhrazské skály K10 b) regionální biocentrum RC 1018 Duškan c) regionální biocentrum RC 1234 Mladoboleslavský Chlum d) regionální biocentrum RC 1235 Radouč e) regionální biokoridor RK 384 Telib - Chlum. (251) Územní plán vymezí jako veřejně prospěšná opatření s možností uplatnění vyvlastnění všechny plochy s rozdílným způsobem využití nezbytné k založení nebo k zajištění a zlepšení podmínek funkčnosti všech prvků ÚSES na lokální úrovni. (252) V rámci zpracování územního plánu bude dále, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení těchto dalších opatření jako veřejně prospěšných opatření s možností uplatnění vyvlastnění: a) opatření protipovodňové ochrany; ÚP respektuje požadavek a jako VPO vymezuje plochy nezbytné k založení nebo ke zlepšení podmínek funkčnosti prvků ÚSES regionální a nadregionální úrovně. ÚP respektuje požadavek a jako VPO vymezuje plochy nezbytné k založení nebo ke zlepšení podmínek funkčnosti prvků ÚSES lokální úrovně. Uvažované záměry na ochranu před účinky přívalových srážek se kryjí s vymezením prvků ÚSES. Nebyly zjištěny záměry protipovodňové ochrany takové povahy aby mohly být vyhlášeny jako VPO. Opatření pro retenční schopnosti území, bez územně technického prověření, mají informativní 59

66 b) opatření k ochraně území před účinky přívalových srážek c) opatření ke zvyšování retenčních schopností území. povahu. Za záměr týkající se retence vody lze považovat návrh revitalizace toku Klenice v úseku parku Štěpánka který je vymezen jako VPS. G.40. Požadavky na prověření vymezení asanací (253) Požadavky na vymezení konkrétních ploch asanací nejsou stanoveny. Bez stanovení požadavku. G.41. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (254) Požadavky na prověření vymezení ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, nejsou stanoveny. Žádné konkrétní požadavky na prověření vymezení ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, nevyplývají ani z PÚR ČR ani ze ZÚR SK. Plochy, v nichž bude rozhodování podmíněno vydáním regulačního plánu, mohou být stanoveny, jestliže to vyplyne z podmínek při pořizování územního plánu. (255) V území městské památkové zóny (MPZ) bude prověřena potřeba podmínit rozhodování vydáním regulačního plánu (RP), jestliže na základě zpracování a projednání návrhu územního plánu bude zjištěno, že v měřítku a podrobnosti územního plánu nebo územním rozhodnutím nelze zajistit ochranu zájmů chráněných zákonem o státní památkové péči. V takovém případě bude součástí územního plánu zadání regulačního plánu. ÚP nevymezuje plochy či koridory, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. ÚP prověřil požadavek a nenavrhuje pro MPZ zpracování a vydání regulačního plánu. Rozsáhlost, komplikovanost projektových prací a složitost vydání RP by byla enormní a ve svém důsledku by blokovala potřebnou pružnost územního rozvoje v MPZ. G.42. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie (256) Územní plán stanoví podmínku rozhodování o změnách v území zpracováním územní studie s cílem detailního prověření uspořádání území, zvláště pak rozsahu a uspořádání veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury, ve větší podrobnosti, než umožňuje a připouští zpracování územního plánu, zejména v plochách: velkého plošného rozsahu; ÚP respektuje požadavek stanovil podmínku rozhodování o změnách v území zpracováním územní studie celkem ve dvanácti případech. Důvody vymezení těchto územních studií jsou vyjádřeny v příslušné části odůvodnění ÚP. vyžadujících nové nároky dopravní infrastruktury (zřizování nové dopravní infrastruktury nebo úprava stávající); se specifickými vlastnostmi a podmínkami území (např. přítomnost velkého množství limitů využití území, přítomnost významných hodnot se zvýšenými požadavky na jejich ochranu, složitá morfologie terénu, apod.); 60

67 se specifickou polohou v rámci urbanistické struktury, s nutností vyřešení složitých širších vazeb a návazností dopravní nebo technické infrastruktury, území s požadavky na urbanistické a architektonické uspořádání s ohledem na jeho exponovanost, vazeb veřejných prostranství apod. s vlastnickými vztahy k pozemkům, bez jejichž vyřešení by nebylo možné založit urbanistickou strukturu plochy odpovídající stavu a vlastnostem území a požadavkům na jeho účelné využití nebo navázat na urbanistickou strukturu navazujícího území. rozhodných pro určení směru a postupu rozvoje města. se zvýšenými požadavky na účelné a efektivní urbanistické nebo architektonické řešení plochy. (257) Požadavky na prověření vymezení konkrétních ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním území studie, nejsou stanoveny. Žádné konkrétní požadavky na prověření vymezení ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním území studie, nevyplývají ani z PÚR ČR ani ze ZÚR Středočeského kraje. Bez stanovení požadavku. G.43. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci (258) Územní plán stanoví podmínku uzavření dohody o parcelaci v zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využití, pro něž stanoví 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění (dále jen "vyhláška OPVÚ"), požadavek vymezení pro každé 2 ha 1000 m 2 související plochy veřejného prostranství, nebude-li takové veřejné prostranství vymezeno přímo v územním plánu. (259) Územní plán stanoví podmínku uzavření dohody o parcelaci dále pro všechny plochy změn s vlastnickými vztahy k pozemkům, bez jejichž vyřešení by nebylo možné založit urbanistickou strukturu plochy odpovídající stavu a vlastnostem území a požadavkům na jeho účelné využití, nebo navázat na urbanistickou strukturu navazujícího území. (260) Požadavky na prověření vymezení konkrétních ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, nejsou stanoveny. Žádné konkrétní požadavky na prověření vymezení ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, nevyplývají ani z PÚR ČR ani ze ZÚR SK. ÚP stanovil podmínku uzavření dohody o parcelaci u vybraných ploch dle 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění požadavek vymezení pro každé 2 ha 1000 m 2 související plochy veřejného prostranství. Plochy, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci jsou uvedeny v kapitole K návrhu ÚP. Pro vybrané plochy ÚP stanovuje úkol zpracovat územní studii, ve kterých bude založení urbanistické struktury vyřešeno. Pro některé z těchto ploch současně ÚP stanovil podmínku uzavření dohody o dle 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Bez stanovení požadavku. 61

68 G.44. Případný požadavek na zpracování variant řešení (261) Územní plán bude obsahovat varianty možného vymezení koridoru dopravní infrastruktury pro tzv. Jihovýchodní tangentu včetně kritérií pro vyhodnocení a výběr nejvhodnější varianty. V průběhu projektových prací objednatel ÚP ustoupil od potřeby řešení Jihovýchodní tangenty ve variantách, s ohledem na to, že bylo nalezeno vhodné invariantní řešení. G.45. Technické požadavky na zpracování územního plánu (262) Textová část územního plánu bude zpracována digitálně ve formátu *.doc nebo *.docx, tabulky ve formátu *.xls nebo *.xlsx. (263) Grafická část územního plánu bude zpracována nad digitální katastrální mapou, v územích kde není digitální katastrální mapa zpracována nad mapovým podkladem v rastrově podobě nebo jiným mapovým podkladem vytvořeným s využitím státního mapového díla. (264) Textová i grafická část budou vypracovány i ve formátu *.pdf. (265) Jednotlivé výkresy budou vypracovány i ve formátu *.tif a budou zeměpisně usazeny (usazovacím souborem *. tfw). (266) Data grafické části územního plánu budou zpracovány ve formátu *.shp s databází *.dbf, v souřadnicovém systému S- JTSK. (267) Hlavní výkres a koordinační výkres budou zpracovány do projektů ve formátu*.mxd. (268) Názvy a členění ploch s rozdílným způsobem využití budou v souladu s částí druhou vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "OPVÚ") a aktuální verzí "Minimálního standardu pro digitální zpracování územním plánů v GIS Středočeský kraj" (dále jen "MINIS"). (269) Digitální zpracování územního plánu bude dle MINIS. Vektorová data budou zpracována dle MINIS ve formátu ESRI (*.shp). (270) Stejným způsobem bude vypracováno i případné "Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území". ÚP splnil uvedené technické požadavky, viz obsah a technické provedení předané dokumentace. G.46. Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu (271) Územní plán (textová část-výrok) bude zpracován ve struktuře dle vyhlášky 500/2006 Sb. (272) V případě, že územní plán stanoví pořadí změn v území z důvodu logického postupu výstavby nebo z důvodu zajištění vzájemné podmíněnosti investic v území, bude zpracován samostatný výkres pořadí změn v území - měřítko 1: ÚP splnil požadavek, dokumentace je zpracována ve struktuře dle vyhlášky 500/2006 Sb. Pořadí změn v území bylo staveno obecným způsobem, viz. kapitola F (Všeobecná ustanovení) návrhu ÚP. Stanovení pořadí změn v území je uloženo též v rámci zpracování územních studií. Tento přístup 62

69 nevyžaduje zpracování samostatného výkresu pořadí změn v území. G.47. Požadavky na uspořádání obsahu odůvodnění územního plánu (273) Odůvodnění územního plánu bude zpracováno ve struktuře dle vyhlášky 500/2006 Sb. (274) V případě, že dojde ke změně metodiky k obsahu odůvodnění, bude obsah odůvodnění upraven podle této metodiky. (275) Uspořádání obsahu může být doplněno na základě vlastní úvahy projektanta o další body nebo uspořádání. ÚP splnil požadavek zpracovat Odůvodnění územního plánu ve struktuře dle vyhlášky 500/2006 Sb. Zpracovatel ÚP bere požadavek na vědomí. Odůvodnění je doplněno tabulkovým a grafickým přehledem požadavků a připomínek které předcházely zahájení prací na ÚP a byly uplatněny v průběhu projektových prací na ÚP. G.48. Požadavky na počet vyhotovení územního plánu (276) Počet vyhotovení pro účely společného jednání 2 x v tištěné a elektronické podobě na CD/DVD nosiči: - textová část ve formátu *. pdf, *.doc nebo *.docx, a tabulky ve formátu *.xls nebo *.xlsx - grafická část ve formátu *.pdf, a *. tif s usazovacím souborem *. tfw. (277) Počet vyhotovení pro účely veřejného projednání: 2 x v tištěné a elektronické podobě na CD/DVD nosiči: - textová část ve formátu *. pdf, *.doc nebo *.docx, a tabulky ve formátu *.xls nebo *.xlsx - grafická část ve formátu *.pdf, a *. tif s usazovacím souborem *. tfw. (278) Počet vyhotovení pro účely vydání územního plánu se záznamem o nabytí účinnosti: 4x v tištěné formě a 4 x elektronické podobě v rozsahu dle bodu G.1. na CD/DVD nosiči (1 x pro účely vydání územního plánu zastupitelstvem města, 3 x po vydání územního plánu): - textová část ve formátu *. pdf, *.doc nebo *.docx, a tabulky ve formátu *.xls nebo *.xlsx - grafická část ve formátu *.pdf, a *. tif s usazovacím souborem *. tfw - datová část Požadavek je splněn, počet vyhotovení i jeho technická forma odpovídá smluvním podmínkám. Požadavek se týká budoucí etapy prací. Požadavek se týká budoucí etapy prací. 63

70 G.49. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (279) Územní plán bude obsahovat vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území v rozsahu stavebního zákona s akcentem na: vyhodnocení navrhované obytné zástavby mimo souvislou obytnou zástavbu v Michalovicích (v souladu s v předloženém návrhu zadání proklamovanou ochranou volné krajiny před nekoncepčním a neodůvodnitelným plošným rozvojem, tedy před nežádoucí plošnou exploataci krajiny a suburbánní výstavbou, nebo části B.2.1. bodu 34) Rozvoj urbanizovaných ploch bude navržen v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území a s cílem efektivně využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nebudou vymezovány nové zastavitelné plochy v izolovaných polohách. Dále viz i vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje Praha ke změně č. 4 ÚPSÚ Mladá Boleslav č. j /2014/KUSK ze dne , resp. č. j /2014/KUSK ze dne vyhodnocení navrhované nové obytné zástavby do bezprostředního sousedství průmyslových objektů v Bezděčíně, která nenavazuje na stávající obytnou (mj. vyhodnotit potenciální využití stávajících skladových hal k jinému průmyslovému využití což je v dané oblasti běžné a s tím souvisejícími možnými změnami ovlivňující negativně nejbližší obytné okolí, tj. např. hlukem, emisemi, vibracemi), podrobnější vyhodnocení údolních niv Jizery a Klenice nejen z hlediska hodnot vázaných na biokoridorovou funkci, ale rovněž zásadně nenavrhovat další rozvoj jak v aktivní, tak i pasivní zóně, který by snížil průtočný a zádržný potenciál (uvedeno v části B.1.1 bod 19). (280) Vyhotovení vyhodnocení vlivů Územního plánu Mladá Boleslav na udržitelný rozvoj území bude mít obsah dle zákona 100/2001 Sb. Požadavek je splněn ÚP obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území s akcentováním vyhodnocení tří uvedených záměrů. Požadavek je splněn, VV URÚ je zpracován dle požadavků uvedeného zákona. (281) Počet vyhotovení a technické provedení budou obdobné jako pro územní plán. Požadavek je splněn, počet vyhotovení i jeho forma odpovídá smluvním podmínkám. 64

71 H. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY H.1. Vymezení zastavěného území Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky intravilánu a ostatní zastavěné pozemky. Mimo hranice intravilánu jsou do nově vymezeného zastavěného území zahrnuty zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Vymezení zastavěného území bylo provedeno k datu H.2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot H.2.1. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ A HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE ÚZEMÍ Z vyhlášky 500/2006 Sb. vyplývá formulace obsahu základní koncepce rozvoje území, která je vyjádřená zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury. Tuto základní koncepci územní plán dle této vyhlášky dále zpřesňuje v urbanistické koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a v koncepci uspořádání krajiny. Vzhledem k tomu, že rozborové a podkladové materiály poukazují na potřebu, aby se celorepublikový ekonomický význam města a jeho pozice ve struktuře osídlení Středočeského kraje více odrazily v rozvoji města, jeho populačním růstu a v bytové výstavbě, je v tomto smyslu za základní koncepci rozvoje území města Mladá Boleslav a za hlavní cíl rozvoje území územním plánem stanoveno zvýšení rezidenční atraktivity Mladé. Tímto rozvojem má být také potlačena nadměrná a město zatěžující suburbanizace, sahající do stále širšího okolí Mladé. Základní koncepce současně vychází z pojetí města jako centra pro zázemí v okolních obcích, zejména se silnou vazbou na město Kosmonosy. Požadavek na zvýšení rezidenční atraktivity řeší ÚP vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení a občanské vybavení místního i nadmístního významu, umožněním změn vnitřního uspořádání města, rozšířením a kultivací funkcí přírodních a rekreačních, vytvořením územních podmínek pro diversifikaci jednostranného výrobního zaměření. Pro naplnění základní koncepce ÚP vytváří předpoklady na úseku veřejné infrastruktury zejména infrastruktury dopravní. Zvýšení rezidenční atraktivity Mladé úzce souvisí s koncepcí ÚP zaměřenou na respektování a rozvoj hodnot přírodních, kulturních a civilizačních, které jsou v území k dispozici. 65

72 H.2.2. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE Ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území obce stojí v popředí návrhu ÚP, protože stanovený cíl - zvýšení rezidenční atraktivity Mladé nelze bez zohlednění těchto aspektů dosáhnout. Přírodní hodnoty Přírodní hodnoty hrají při posuzování rezidenční atraktivity (obytné kvality) města všeobecně a u města průmyslového charakteru s relativně omezeným rozsahem správního území zvláštní význam. Z těchto důvodů ochrana a odpovídající způsob rozvoje přírodních hodnot stojí v ÚP v popředí tematických okruhů (urbanistická koncepce a kompozice, vymezení zastavitelných ploch, koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny atd.). ÚP proto stanovuje koncepci uspořádání krajiny a vymezuje škálu ploch krajiny a městské zeleně, ploch přírodě blízkých, ploch zeleně ochranné, veřejné či vyhrazené, vodní plochy a toky aj. ÚP pro ně stanovuje regulativy zaměřené na jejich ochranu a vhodné uplatnění v krajině i v městské struktuře. Dále ÚP koncipuje územní systém ekologické stability, do kterého zahrnuje všechny tři hierarchické úrovně nadregionální, regionální a lokální. V urbanistické koncepci a kompozici ÚP chrání a rozvíjí uplatnění krajinných prvků v příměstském prostředí, uplatnění celoměstsky významných vnitroměstských přírodních prvkům, tak i přírodních hodnot lokálního významu jako jsou parky, izolační a ostatní zeleň, drobné vodní nádrže a vodní toky. Výše uvedené důvody se opírají o výrokovou část návrhu ÚP zejména o obsah kapitol C. Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice, E. Koncepce uspořádání krajiny, F. Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Civilizační hodnoty Ochrana a rozvoj civilizačních hodnot je logickou součástí ÚP, protože zahrnuje materiální statky, které v souhrnu tvoří městské prostředí a jejichž ochrana a rozvoj jsou podstatné pro civilizační úroveň městského prostředí. Tyto důvody se opírají o výrokovou část návrhu ÚP zejména o obsah kapitol C. Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice, D. Koncepce veřejné infrastruktury, F. Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty mají podobně jako přírodní hodnoty při posuzování rezidenční atraktivity (obytné kvality) prostředí velký význam, což platí ve zvýšené míře pro město průmyslového charakteru. Kulturní hodnoty se významně podílejí na vytváření vztahu obyvatel k městu a na jejich identifikaci s městem. Z těchto důvodů je ochrana a rozvoj kulturních hodnot významně zastoupena v urbanistické koncepci a urbanistické kompozici, ve vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby. Ochrana a rozvoj kulturních hodnot v návrhu ÚP se dále projevuje důrazem na stanovení podmínek využití a podmínek prostorového uspořádání, výškové hladiny a intenzity zástavby aj. Výše uvedené důvody se opírají o výrokovou část návrhu ÚP zejména o obsah kapitol C. Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice a F. Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. 66

73 H.3. Urbanistická koncepce, včetně urbanistické kompozice, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Z vyhlášky 500/2006 Sb. vyplývá formulace obsahu urbanistické koncepce zaměřené zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch. H.3.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce v širších vztazích Urbanistická koncepce v ÚP Mladé je výrazně ovlivňována podmínkami v širších vztazích města. Důvodem je urbanistická poloha města, které je dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, součástí exponované rozvojové osy OS3 Praha Liberec hranice CR/Německo, Polsko a spadá současně do rozvojové oblasti OBk2 Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště. Z této polohy vyplývá potřeba koordinace územního rozvoje v širším měřítku a úkoly stanovené pro územní plánování. Pro jejich splnění jsou do ÚP Mladá Boleslav vloženy záměry na posílení kooperace s Kosmonosy a s okruhem obcí, pro které Mladá Boleslav představuje zázemí a regionální centrum. Souběžným důvodem vlivu širších vztahů na urbanistickou koncepci je to, že rozvojové potřeby města vyjádřené v urbanistické koncepci ÚP překračují relativně málo rozsáhlé a nekompaktní administrativní území města s malou rozlohou volné krajiny. Potřeby města tak mohou být zajišťovány jen ve vzájemné spolupráci s okolními obcemi (Kosmonosy, Debř, Plazy, Řepov, Dobrovice, Nepřevázky, Písková Lhota, Vinec, Dalovice, Hrdlořezy, Josefův Důl). Zejména se to týká dopravní a technické infrastruktury, ale i rozvojových ploch pro výrobu a skladování, bydlení, občanské vybavení a rekreaci. Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce je zaměřena na zvýšení rezidenční atraktivity Mladé, protože současný stav neodpovídá rozvoji města, jeho populačním růstu, bytové výstavbě, poloze města ve struktuře osídlení Středočeského kraje a celorepublikovému ekonomickému významu. Z praktických a logických důvodů ÚP respektuje historicky stabilizované plochy průmyslu, bydlení, vybavenosti a dalších funkcí. Připouští však ve značné míře jejich transformaci umožňující řešit dotvářet městské prostředí, řešit problematické vztahy a vysokou heterogenitu ploch v některých částech města. Urbanistická koncepce z uvedených důvodů v rozvojových záměrech reaguje na vysokou variantu Demografické prognózy, ale současně se musí vyrovnat s limitem poměrně úzkého administrativního území města. Největší obytné, smíšené obytné rozvojové plochy včetně ploch pro občanské vybavení, ÚP vymezuje v jižních částech města, protože zde jsou nejvýznamnější prostorové rezervy pro rozvoj města. Jedná se o cca ¾ kapacit obytných a smíšených obytných ploch, i když některé z nich jsou omezené provozem letiště. Vedle 67

74 prostorových kapacitních hledisek je motivem rozvoje jižních částí města také posílení koncentrické struktury města, zájem o oživení centrální části města (vč. historického jádra městské památkové zóny) a eliminace jeho excentrické polohy. Rozvojové obytné plochy jsou vymezeny také v dalších okrajových částech města (Čejetice, Michalovice, Podlázky, Debř, Jemníky), které však už nejsou tohoto rozsahu a navíc se nalézají za územními barierami, přírodními (Údolí Jizery) nebo umělými (koridor dálnice D10). Urbanistická koncepce je podložena návrhem dopravní a technické infrastruktury. Zejména řešení dopravní infrastruktury je pro rozvoj Mladé klíčové. Oblast Jižního města se neobejde bez nového způsobu propojení s centrem a celoměstským dopravním systémem. Děje se tak návrhem jihovýchodní a jihozápadní silniční tangenty a vytvořením městského silničního okruhu. Silniční doprava vyžaduje rovněž vytvoření podmínek pro zvýšení propustnosti tranzitní dopravy zkapacitněním dálnice D10 v celém úseku přiléhajícím k Mladé s přestavbou jednotlivých MÚK na dálnici D10. Dále pak dostavbou chybějících úseků doprovodné silnice II/610, vedené východně v souběhu s dálnicí D10. Návaznosti z doprovodné silnice na JV tangentu, ul. Pražskou a průmyslovou zónu Bezděčín je řešeno novým komunikačním propojením s mimoúrovňovým křížením dálnice D10 a napojením na ul. Pražskou. Pro odlehčení dopravní zátěže města je v širších vztazích evidován záměr na přeložku silnice I/16 z MÚK Kosmonosy na D10. Urbanistická koncepce zahrnuje návrh úprav železničních tratí, jejich doplnění pro potřeby automobilky s jejich diverzifikací pro nákladní a osobní regionální i osobní mezinárodní přepravu (přestavbové úseky na železničních trasách, sdružený koridor železniční a silniční dopravy v ulici Mjr. Frymla - ul. Laurinova a návrh nového propojení tratí č. 071 a č tzv. Bezděčínská spojka). Mimo řešené území je evidován záměr na koridor pro přímou vazbu areálu Škoda Auto s východní průmyslovou a skladovou zónou za dálnicí D10. Poloha hlavního nádraží je z důvodů nadměrné náročnosti záměru a nejednoznačnosti přínosů prověřovaného přenesení nádraží do stanice Mladá Boleslav město a k autobusovému nádraží, ponechána ve stávající odtržené poloze od centra města. Součástí urbanistické koncepce je řešení automobilové dopravy v klidu, řešení systému nemotorové dopravy. Urbanistická koncepce zachovává současný stav a zohledňuje značné prostorové nároky letiště Mladá Boleslav. Urbanistická koncepce respektuje rozvojové potřeby automobilového průmyslu, současně však sleduje záměr poskytnout územní rozvojové podmínky pro diverzifikaci ekonomických odvětví lehkého průmyslu s vyloučením odvětví těžkého průmyslu. Pro posilování terciárního a zejména pak kvartérního sektoru a pro zajištění vysoké kompetence Mladé v době nastupujících dalších zásadních změn v průmyslu a ekonomice, ÚP vymezuje několik druhů rozvojových ploch s rozdílným způsobem využití OX občanské vybavení - se specifickým využitím (správní, administrativní, výzkumná a vývojová zařízení, orientační lokalizace vědeckotechnického parku, podnikatelského inkubátoru), VS plochy smíšené výrobní a SM plochy smíšené obytné - městské. Jako přípustné v menším rozsahu mohou být plochy spjaté s výrobou obsaženy také v některých dalších druzích rozvojových ploch. Vzhledem k menší rozloze volné a rekreačně využívané krajiny na území Mladé, jsou disponibilní plochy sídelní a krajinné zeleně důsledně stabilizovány a ve vhodných případech rozšiřovány. Jimi je vytvářen spojitý rekreační systém území propojený 68

75 s osami podél údolí vodních toků Jizery a Klenice s možností zokruhování po okrajových částech města s přesahem do sousedících obcí. Pro zvýšení rekreační atraktivity města jsou v ÚP vymezeny plochy RH - plochy staveb hromadné rekreace, které mají za cíl zvýšit lázeňsko-rekreační funkce v regionu (s vazbou na blízké přírodní zázemí - CHKO Kokořínsko- Máchův kraj a CHKO Český ráj a další krajinné hodnoty). H.3.2. URBANISTICKÁ KOMPOZICE ÚP Urbanistická kompozice zahrnutá do urbanistické koncepce je založena na respektování a zhodnocení stávajících a nových rozvojových urbanisticky kompozičních (estetických) hodnot města zvláště přírodních a kulturních, které jsou významné pro hodnocení rezidenční atraktivity města a pro posilování sounáležitosti obyvatel s městem. Mezi hlavní fenomény a identifikační znaky Mladé, patří její krajinné prostředí, které je zároveň nejtrvalejším článkem urbanistické kompozice. Proto je údolí Jizery a Klenice, se zelenými a skalnatými svahy prostupujícími celým územím města a s vazbou na významné kulturních atraktivity a dominanty, základní kompoziční osou města. Toto prostoupení města přírodními prvky ÚP podporuje a ochraňuje před jeho potlačením nevhodnou zástavbou a umožňuje další posílení jeho vlivu. Za tímto účelem ÚP povyšuje význam a rehabilituje soutok Jizery a Klenice, chrání a navrhuje vhodné využití údolí Jizery. Navrhuje zvýšení kompozičního vlivu parku Štěpánka revitalizací úseku Klenice, rozšířením parku a doplněním soustředěného občanského vybavení a přiléhajících ploch hromadné rekreace. Dosud nevyužitou možností pro zvýšení kompoziční účinnosti krajinného prostředí je na jižním okraji města zklidnění prostoru pod terénním ostrohem u zámku Neuberk a nalezení jeho vhodného využití včetně přilehlé zámecké zahrady. ÚP návrhem ploch s rozdílným způsobem využití i prostorovým uspořádáním zachovává a posiluje dominantnost kulturně historických památek města, mezi nimiž jsou hlavní hrad Mladá Boleslav s navazující MPZ, zřícenina hradu Michalovice, dosud málo zohledňovaný zámek Neuberk s pozůstatky hrádku Rácov. Z těchto důvodů ÚP navrhuje v podhradí hradu Mladá Boleslav rozšíření parkových ploch, obnovu nábřeží na soutoku Jizery a Klenice, přestavbu bývalého poplužního dvora a přiléhajícího výrobního areálu s následným využitím pro občanské vybavení (s kulturně společenskou náplní). ÚP zdůrazňuje kompoziční význam stávajících celoměstsky i lokálně významných veřejných prostranství zejm. veřejných prostranství v historickém jádru města s navazujícími osami: ul. T.G.Masaryka pokračující v ul. Jičínská a třída Václava Klementa. Tyto ulice představují hlavní městské tepny s aktivním parterem, navazujícím občanským vybavením, parky a dalšími veřejnými prostranstvími. Z tohoto důvodu ÚP zachovává a posiluje jejich význam. Na třídě Václava Klementa ÚP navrhuje úpravu dopravního koridoru a vymezuje navazující specifické občanské vybavení s novými architektonickými dominantami. Kompoziční funkcí tohoto občanského vybavení je vhodným způsobem odclonit a současně integrovat průmyslový areál Škoda Auto s městským prostředím. Kompozičním záměrem ÚP je také dosáhnout vyvážení dosavadního excentrického vývoje Mladé rozvojem města jižním směrem a poskytnout rozvojovým prostorům v jižních částech města blízký prostorový kontakt s historickými dominantami města a s MPZ. 69

76 Podrobnější kompoziční principy vstupují přiměřeně možnostem ÚP i do relevantních rozvojových ploch - kombinované koridory zelené osy a dopravní obsluhy procházejí rozvojovým územím Jižního města a přímo jej propojují s parkem Štěpánka. Příspěvkem k vytvoření kompozičního vztahu jižních částí města a centra města je návrh dopravního řešení (zejm. jihovýchodní a jihozápadní silniční tangenty), které zajistí odvedení tranzitní dopravy jihovýchodní a jihozápadní tangentami a přispěje k dopravnímu zklidnění rozvojových prostorů v jižních částech města. Také územní rozvoj okrajových, od kompaktního města, prostorově oddělených částí města (Debř, Čejetice, Michalovice, Jemníky) je usměrněn z hledisek urbanistické kompozice. Zejména se to týká přiměřenosti rozvoje, stanovení vhodných druhů ploch s rozdílným způsobem využití a vzhledem k potřebě zachování charakteristických hodnot těchto částí města. ÚP řeší nepříznivý kompoziční aspekt obklopení dálnice D10 halovými stavbami průmyslového charakteru. Ten je zmírněn návrhem na vytvoření souvislého zeleného předělu v celém rozsahu průjezdu Mladou Boleslaví. Zelený pás má proměnlivý způsob využití od prosté hygienické a vizuálně izolační zeleně, až po možnost vložení specifické atraktivní náplně. Z obdobných důvodů ÚP sleduje kompoziční vliv areálu výroby a skladování za dálnici D10 a stanovuje pro něj povinnost zpracování územní studie zahrnující též kompoziční hlediska. Pro celý návrh ÚP platí, že v rozsáhlejších a komplikovanějších rozvojových plochách a jejich uskupeních, ve kterých nelze v rámci podrobnosti ÚP dostatečně stanovit řešení urbanistické kompozice a při tom je to důležité, ÚP stanovuje úkol zpracování územní studie zahrnující i tyto aspekty. H.3.3. ÚZEMÍ SE SHODNÝMI CÍLOVÝMI TYPY STRUKTUR ZÁSTAVBY V souladu se zadáním ÚP byla vymezena území se shodnými typy struktur zástavby. Smyslem tohoto vymezení je zpřesnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Toto zpřesnění odpovídá potřebám řešení koncepce ÚP v Mladé, protože umožňuje doladit často problematické vztahy a kontrasty ve stabilizovaných plochách a umožňuje přesněji stanovit podmínky využití rozvojových ploch. Typy struktur zástavby se u relevantních druhů ploch zaměřují na stanovení výšky zástavby, podílu zeleně na rostlém terénu, rozlohu stavebního pozemku a rozlohu zastavěné plochy. H.3.4. CÍLOVÉ CHARAKTERY ZÁSTAVBY VE VYMEZENÝCH ČÁSTECH MĚSTA S UVEDENÍM CÍLOVÝCH TYPŮ STRUKTUR ZÁSTAVBY V souladu s požadavky zadání ÚP a s potřebami vyjádření přesnější a srozumitelnější koncepce urbanistického rozvoje města ÚP vymezuje celkem 38 (+ dvě rozšiřující) charakteristických částí města a stanovuje pro ně cílový charakter zástavby tj. rámcovou vizi jejich budoucího uspořádání. V této vizi hraje roli urbanistická poloha předmětné části města, zastoupení stabilizovaných a rozvojových ploch a stanovené podmínky jejich využití. Cílový charakter zástavby je dále určován zastoupenými cílovými typy struktur zástavby. Ve vybraných částech území se cílový charakter zástavby bude zpřesňovat zpracováním ÚS stanovené v návrhu ÚP. 70

77 V textové části výroku ÚP jsou typy struktur zástavby a cílové charaktery zástavby podchycené v kapitolách C.3 a C.4 a zobrazeny ve výkrese Schéma cílových charakterů zástavby území, schéma shodných cílových typů struktur, schéma prostorového uspořádání. H.3.5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A KORIDORŮ Vymezení zastavitelných ploch Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch oblast : Jižní město a navazující území Bydlení - v bytových Z12 BH domech Z18 Z19 SX SX Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Z67 VS Plochy smíšené výrobní Z81 Z88 Z97a, b Z109 Z118 Z83 Z92 Z93a, b Z99a, b SX ZV SM BH BH SX ZV ZO ZV Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Veřejná prostranství veřejná zeleň Plochy smíšené obytné - městské Bydlení - v bytových domech Bydlení - v bytových domech Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Veřejná prostranství veřejná zeleň Zeleň - ochranná a izolační Veřejná prostranství veřejná zeleň Mladá Boleslav Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Z54 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Rozvojová oblast Jižního města byla vymezena s cílem vyvažovat dosavadní excentrický rozvoj města severovýchodním směrem a proto, aby napomohla oživení historického jádra města. Plochy pro bydlení BH, BI a smíšené plochy SM, SX byly vymezeny pro potřebu naplnění potřeb bytové výstavby s důrazem na bytové domy s odvoláním na výsledky Demografické prognózy. Návrh ploch SX zohledňuje ztížené podmínky využití způsobené provozem letiště Mladá Boleslav. Plochy smíšené SM byly vymezeny přednostně pro kombinaci bydlení a občanského vybavení. Plochy ZV jsou vymezeny jednak pro rozšíření parku Štěpánka, pro oddělení stávající zástavby Na dubcích a rozvojových ploch Jižního města a jako ochrana před negativními vlivy dopravy na dálnici D10 a před negativními vlivy z výroby a skladování. Plochy OV a RH jsou vymezeny pro posílení stávajícího občanského vybavení navázaného na park Štěpánka. Umístění plochy RH bylo vybráno jako atraktivní lokalita pro založení funkcí hromadné rekreace (lázeňství). Z95 RH Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci Mladá Boleslav Z17 BI Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské Mladá Boleslav Z94 a,b SM Plochy smíšené obytné - městské Mladá Boleslav Z13 BI Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské Mladá Boleslav 71

78 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Z127 RH Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci Mladá Boleslav oblast: Severní sídliště a navazující území Občanské vybavení - Z5 OS tělovýchovná a sportovní Debř zařízení Z66 SM Plochy smíšené obytné - městské Mladá Boleslav Plocha Z5 byla vymezena v zájmu rozvoje sportovního areálu u Radouče s návazností na nejkapacitnější obytnou část města - severní sídliště. Plocha SM byla vymezena za účelem posílení atraktivity třídy Václava Klementa a v souladu se stanovenými podmínkami bude využita pro kombinaci bydlení a občanského vybavení místního i nadmístního významu. oblast: Bezděčín, sídlo Z103 SM Plochy smíšené obytné - městské Bezděčín u Mladé Z70 OV Občanské vybavení Z74 VS Plochy smíšené výrobní Z98 ZO Zeleň - ochranná a izolační Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Plochy pro bydlení SM byly vymezeny (převzaty z platného ÚPSÚ MB) pro naplnění potřeb bytové výstavby v kombinaci s občanským vybavením. Ostatní plochy OV, VS byly vymezeny v územních prolukách a mají význam doplňkový. Plochy ZO vytvářejí hygienické izolační pásy vůči existujícím či potenciálním negativním dopravním vlivům z okolí a vlivům z výroby a skladování. Z129 ZO Zeleň - ochranná a izolační Bezděčín u Mladé oblast: Bezděčín, výroba Z59 VS Plochy smíšené výrobní Z119 OX Občanské vybavení se specifickým vybavením Z68 VS Plochy smíšené výrobní Z69 VS Plochy smíšené výrobní Z73 VS Plochy smíšené výrobní Z77 VS Plochy smíšené výrobní Z87 VS Plochy smíšené výrobní Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Plochy VS byly vymezeny v prolukách pro vytvoření ucelené smíšené výrobní zóny, v ekonomicky a dopravně výhodné poloze. Vymezení ploch OX vhodně navazuje na plochy VS a umožňuje umístění vědecko-výzkumných, vývojových, dílenských a dalších druhů funkcí. Plochy OX současně vytvářejí oddělující barieru ploch pro bydlení a smíšených ploch obytných od dálnice D10. 72

79 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch oblast: Chrást Z3 Z26 BI BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Z86 SM Plochy smíšené obytné - městské Bydlení - v rodinných Z108 BI domech - městské a příměstské Z120 Z128 BI ZV oblast: Sahara Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Veřejná prostranství veřejná zeleň Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Rozvojové plochy v oblasti Chrástu byly vymezeny z ohledem na příznivé podmínky území (dobrá dostupnost do centra města, dostatečná rozloha na pozemcích s nižší třídou ochrany ZPF, příznivé životní prostředí). Plochy pro bydlení BI byly vymezeny pro potřebu naplnění potřeb bytové výstavby v Mladé s odvoláním na výsledky Demografické prognózy. Plochy Z108, Z120 byly vymezeny pro vytvoření přechodového článku mezi stávající smíšenou venkovskou zástavbou a navazujícími rozvojovými plochami, tzn. přizpůsobit se formou zástavby navazujícímu venkovskému charakteru Chrástu. Plochy SM byly vymezeny pro kombinované využití bydlení a občanského vybavení, pro vytvoření lokálního centra s veřejným prostranstvím. Pro zlepšení kvality prostředí byla vymezena plocha ZV s propojením na lesopark Sahara Z91 SX Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Čejetice u Mladé Plocha pro bydlení SX byla vymezena pro potřebu naplnění potřeb bytové výstavby Mladé s ohledem na výsledky Demografické prognózy. Z121 ZO Zeleň - ochranná a izolační Čejetice u Mladé Plocha je vhodně umístěna v návaznosti na stávající zástavbu Sahara a v dobré dopravní dostupnosti do centra města. Způsob využití plochy SX je podmíněn zohledněním vlivů letištního provozu. oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká Z10 OH Občanské vybavení - hřbitovy Čejetice u Mladé Z11 Z21 Z25 Z23 Z37 Z40 ZV BI ZO BI BI SX Veřejná prostranství veřejná zeleň Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Zeleň - ochranná a izolační Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Plochy pro bydlení BI a smíšené plochy SX byly vymezeny pro naplnění potřeb bytové výstavby s ohledem na výsledky Demografické prognózy. Významné rozvojové plochy byly vymezeny převážně v Čejeticích z důvodu atraktivity prostředí a potřeby zachování návaznosti na platný ÚPSÚ MB. V ostatních částech oblasti nejsou k dispozici prostorové předpoklady pro rozvoj a z tohoto důvodu v nich byly vymezeny pouze drobné rozvojové plochy. Způsob využití plochy SX je podmíněn zohledněním vlivů letištního provozu. Plocha OH byla vymezena pro rozšíření stávajícího hřbitova v rozsahu potřeb lokálního významu. Plochy ZV a ZO mají doplňkový význam pro arondaci zastavěných ploch a umožnění kultivace nedostatečně využitých ploch. Z106 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Čejetice u Mladé 73

80 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Z115 a, b OH Občanské vybavení - hřbitovy Čejetice u Mladé oblast: Michalovice - Podlázky Bydlení - v rodinných Z28 BI domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných Z29 BI domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných Z36 BI domech - městské a příměstské Podlázky Podlázky Podlázky Z89 OV Občanské vybavení Podlázky Bydlení - v rodinných Z101 BI domech - městské Podlázky a příměstské Z112 OH Občanské vybavení - hřbitovy Podlázky Občanské vybavení - Z44 OS tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení Z57 OV Občanské vybavení Podlázky Z58 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Podlázky Občanské vybavení - Z45 OS tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení Z72 TI Technická infrastruktura Podlázky Bydlení - v rodinných Z47 BI domech - městské Podlázky a příměstské Z48 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Podlázky Občanské vybavení - Z130 OS tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení Plochy pro bydlení BI byly vymezeny pro naplnění potřeb bytové výstavby Mladé s ohledem na výsledky Demografické prognózy. Navrhované rozvojové plochy pro bydlení BI byly převážně vymezeny využitím proluk v území k dosažení ucelenosti zástavby s výhradou ploch Z47 a Z48 (na kterých došlo k parcelaci pro rodinné domy a byly zahájeny práce na dopravní a technické infrastruktuře). Plocha OV byla navržena pro doplnění chybějící občanské vybavenosti a je dána do souvislosti s vybavením areálu golfového hřiště. Plochy OS byly vymezeny v souladu se záměry na rozvoj golfového hřiště. Plocha OH byla vymezena pro rozšíření stávajícího hřbitova v rozsahu lokálních potřeb. Se zajištěním provozu výše uvedených ploch souvisí plocha vymezená pro TI. oblast: Debř Z30 Z14 Z49 Z113 SM BI OS OH Plochy smíšené obytné - Debř městské Bydlení - v rodinných domech - městské Debř a příměstské Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní Debř zařízení Občanské vybavení - hřbitovy Debř Plochy pro bydlení BI a SM byly vymezeny pro naplnění potřeb bytové výstavby Mladé s ohledem na výsledky Demografické prognózy. Plochy SM byly navíc vymezeny pro kombinované využití bydlení a občanského vybavení, pro vytvoření lokálního centra s veřejným prostranstvím. Plocha OH byla vymezena pro rozšíření stávajícího hřbitova v rozsahu lokálních potřeb. Plocha OS byla vymezena v zájmu rozšíření sportovišť v severní oblasti města v návaznosti na územní rozvoj Debře a velkokapacitního severní sídliště. oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území Z4 ZOX Zeleň se specifickým využitím Mladá Boleslav Rozvojové plochy VL byly vymezeny pro rozvoj automobilového průmyslu i pro diversifikaci 74

81 Kód záměru Z78 Z79 Kód využití VL VL Navrhovaný způsob využití Výroba a skladování lehký průmysl Výroba a skladování lehký průmysl oblast: Jemníky a navazující území Z15 Z16 Z84 Z22 Z32 Z31 Z27 Z35 BI BI BI BI BI BI BI BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Z56 OV Občanské vybavení Z39 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Katastrální území Mladá Boleslav Mladá Boleslav Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Mladá Boleslav Mladá Boleslav Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch průmyslové výroby v Mladé. Plocha ZOX byla vymezena pro vizuální oddělení areálu ŠA od dálnice D10 a současně pro umístění dalších funkcí vodohospodářské využití, nemotorová komunikace, popř. doprava v klidu a další. Plochy pro bydlení BI byly vymezeny pro naplnění potřeb bytové výstavby Mladé s ohledem na výsledky Demografické prognózy. Rozsah zastavitelných ploch je převážně převzat z platného ÚPSÚ MB, další rozvoj nepřipouští požadavky na ochranu I. a II. třídy ZPF. Přiměřeným rozvojem byly respektovány i další podmínky oddělená poloha Jemníků od centra města, ještě zdůrazněna navrhovanými koridory dopravní infrastruktury, respektování tradičního venkovského charakteru Jemníků. Plocha OV byla vymezena pro rekreaci a obnovu lázeňsko-poutního místa a má za cíl podpořit oživení a zpřístupnění zalesněného vrchu Chlum. Vymezení ploch přestavby Kód záměru P2 P3 a,b Kód využití OX OX Navrhovaný způsob využití Občanské vybavení - se specifickým využitím Občanské vybavení - se specifickým využitím Katastrální území Mladá Boleslav Mladá Boleslav Odůvodnění vymezení ploch přestavby Plochy přestavby OX byly vymezeny v prostoru kontaktu rozsáhlého průmyslového areálu ŠA a městského prostředí. Smyslem využití těchto ploch je proto zajistit plynulý a pro město atraktivní přechod mezi výrobní zónou a městskou zástavbou. 75

82 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení ploch přestavby P5 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav P6 TI Technická infrastruktura Mladá Boleslav P7 P8 P11 P12 P13 P14 P15 P16 OX VL ZV SM BI BI BI ZV Občanské vybavení - se specifickým využitím Výroba a skladování lehký průmysl Veřejná prostranství veřejná zeleň Plochy smíšené obytné - městské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Veřejná prostranství veřejná zeleň Čejetice u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Debř Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Plocha přestavby OV (bývalý poplužní dvůr a výrobní areál) byla navržena pro rozvoj občanské vybavenosti - kulturně společenského zaměření a v zájmu zatraktivnění exponovaného území v podhradí hradu Mladá Boleslav a nábřeží Klenice. Vzhledem k tomu je stanoveno, že architektonickou a urbanistickou část projektu stavby (rekonstrukce) poplužního dvora musí zpracovat autorizovaný architekt. Plocha byla vymezena na základě podkladové dokumentace na zřízení areálu technických služeb města v návaznosti na stávající zařízení obdobného charakteru. Plocha přestavby OX byla vymezena pro přestavbu rozsáhlého areálu individuálních řadových garáží (se znaky klesajícího využívání) v návaznosti na areály vývojového centra závodu Škoda Auto a dalších firem. Přestavba je také v zájmu zatraktivnění exponovaného území v podhradí hradu Mladá Boleslav a blízkého nábřeží Klenice. Plocha přestavby VL byla navržena pro přestavbu zahrádkové osady, která se nachází v poloze těsně u dálnice D10 a navrženého silničního koridoru celoměstského významu. Tato plocha se současně vkliňuje do rozsáhlé rozvojové plochy VL navazující na areál Škoda Auto, pro jejíž polohu není možno vybrat vhodnější místo. Plocha přestavby ZV byla vymezena pro vytvoření prostupného a revitalizovaného nábřeží Jizery na soutoku Jizery s Klenicí. Vymezená plocha současně přispívá ke zvýšení podílu zeleně v centrální části města. Plocha přestavby SM byla vymezena se záměrem vytvořit ucelené rozvojové území Jižního města. Plocha je situována v návaznosti na koridor pro celoměstsky významnou obslužnou komunikaci JV tangenta. Plocha BI byla vymezena pro přestavbu zahrádkové osady se záměrem vytvořit spolu s rozsáhlou zastavitelnou plochu BI (Z14) ucelené rozvojové území. Plocha BI byla vymezena v atraktivní poloze u parku Štěpánka pro přestavbu zahrádkové osady se záměrem navázat na stejné využití okolních rozvojových ploch a vytvořit tak ucelenou plochu pro bydlení v rodinných domech. Plocha BI byla vymezena pro přestavbu území, které je v současnosti opuštěné. Jedná se o nevyužitou proluku v atraktivní poloze v blízkosti centra města. Způsob využití BI je stanoven s ohledem na stávající využití okolních ploch. Plocha přestavby ZV byla vymezena pro zkvalitnění prostoru v podhradí hradu Mladá Boleslav, pro posílení dominantnosti tohoto symbolu města, zajištěním odstupu od budov vývojového centra Škoda Auto. 76

83 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Odůvodnění vymezení ploch přestavby P17 P18 P19 P20 P21 DS DS DS DS DS Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Čejetice u Mladé P22 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav P23 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav P24 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Plocha přestavby DS byla vymezena pro dopravu v klidu parkovací dům (na ulici U Stadionu). Důvodem vymezení plochy je potřeba rozšíření počtu parkovacích míst v severním sídlišti u areálu sportovního stadionu. Plocha přestavby DS byla vymezena pro dopravu v klidu parkovací dům (na křížení ulic Havlíčkova a Jana Palacha). Důvodem vymezení plochy je potřeba rozšíření počtu parkovacích míst v severním sídlišti. Plocha přestavby DS byla vymezena pro dopravu v klidu parkovací dům (ulice Sirotkova, Jiráskova). Důvodem vymezení plochy je potřeba rozšíření počtu parkovacích míst pro navazující bytové domy na okraji centrální části města. Plocha přestavby DS byla vymezena pro dopravu v klidu podzemní parkoviště pod částí nám. Republiky. Důvodem vymezení je potřeba rozšíření počtu parkovacích míst v centrální části města. Plocha přestavby DS byla vymezena pro dopravu v klidu (parkovací dům, záchytná parkoviště P+R) u hlavního železničního nádraží. Důvodem vymezení je potřeba zvýšení parkovacích míst u hlavního železničního nádraží města. Plocha přestavby OV byla vymezena ve stavební proluce pro doplnění občanského vybavení v severním sídlišti a aby kompozičně dotvořila prostor křižovatky ulic Havlíčkova a Jana Palacha. Plocha přestavby OV byla vymezena ve stavební proluce pro doplnění občanského vybavení v severním sídlišti. Plocha přestavby OV byla vymezena pro doplnění občanského vybavení v severním sídlišti. Současně se využitím této plochy kompozičně dotváří prostor křižovatky ulic Havlíčkova a Jana Palacha. H.3.6. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Rozsah sídelní zeleně ve městě (relativně menší než u srovnatelných měst) je kompenzován intenzivnějším využitím a vybaveností pro rekreaci a sport. Sídelní zeleň zahrnuje vnitroměstské parkové plochy, plochy vázané především na údolí Jizery a Klenice - městský park Štěpánka, multifunkčně využívanou Krásnou Louku, dále pak lesopark Radouč a lesopark Sahara. Mezi specifické plochy sídelní zeleně lze zařadit také travnatou plochu sportovního letiště a krajinářsky upravený terén golfového areálu v Michalovicích. Řešení systému sídlení zeleně v ÚP vychází z pokynů zadání ÚP: stabilizované plochy sídelní zeleně respektovat; navrhnout jejich zkvalitnění, rozšíření a doplnění novými plochami. Podle těchto pokynů ÚP posiluje spojitost zeleného rekreačního systému v údolí řek obnovením průchodnosti nábřeží na soutoku Jizery a Klenice s propojením do parkových areálů. ÚP navrhuje zkvalitnění parku Štěpánka revitalizací úseku toku Klenice, protažením zelených pásů do rozvojových ploch v Jižním městě, dále doplněním rekreačního občanského vybavení (RH) v návaznosti na městský bazén, koupaliště a kliniku Dr. Pírka. ÚP navrhuje též rozšíření nabídky využitelných ploch zeleně a kapacity areálu Krásná louka překročením 77

84 rekreace na pravý břeh Jizery a věnováním pozornosti údolím pravobřežních bezejmenných přítoků Jizery. Nejsevernější z nich sahá až ke skládce odpadu v Michalovicích, kterou ÚP vymezuje jako územní rezervu pro ozelenění (ZO). Mezi areálem Škoda Auto a dálnicí D10 na Zalužanské vodoteči ÚP navrhuje zřízení multifunkčního zeleného předělu (ZOX) a dále pak vytvoření zeleného izolačního pásu (ZO) podél dálnice D10 až k průmyslové oblasti Bezděčín. Pás zeleně mezi Bezděčínem a Chrástem je v ÚP navržen jako propojovací izolační zeleň přecházející v parkovou plochu sahající po hraně údolí Jizery až k lesoparku Sahara. V zázemí města, za barierou dálnice D10 se nachází lesnaté území na úbočí vrchu Chlum, jehož větší část však patří k území sousedních obcí. Pro posílení zájmu o tuto lokalitu vymezuje zde ÚP rozvojovou plochu občanského vybavení (OV) na místě bývalých lázní u lokality Boží voda. Pro dotváření systému sídelní zeleně ve městě jsou stanoveny také podmínky hlavního nebo přípustného využití zahrnující veřejná prostranství, veřejnou zeleň, zeleň ochrannou a izolační v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. H.4. Koncepce veřejné infrastruktury Z vyhlášky 500/2006 Sb. vyplývá formulace obsahu koncepce veřejné infrastruktury, zaměřené zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn. H.4.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Koncepce dopravy je založena na zkvalitnění a dostavbě silniční a železniční infrastruktury, která bude jako provázaný dopravní systém i výhledově zajišťovat převažující část všech přepravních vztahů. Doprava letecká bude i nadále využívána především pro sportovně rekreační a výcvikové aktivity s možností nepravidelné letecké dopravy. Doprava nemotorová, podpořená návrhem sítě páteřních tras a stezek, které zajistí prostorovou průchodnost městem a návaznosti na krajinu, zůstane doplňkovým druhem dopravy pro každodenní vnitroměstské a příměstské přepravní vztahy a rekreační využití. Koncepce dopravy Mladé přímo souvisí se záměry přestavby nadřazené dálniční, silniční a železniční sítě širšího prostoru, tj. především dálnice D10 rozšíření na 3+3 jízdní pruhy, včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek, přestavba silnic I/16 a I/38 v koordinaci s přestavbami dálničních křižovatek pro jejich napojení na dálnici D10, dostavba chybějících úseků doprovodné silnice II/610 k dálnici D10 v úseku MÚK Bezděčín MÚK Kosmonosy a její napojení na JV tangentu, nové propojení žel. tratí č. 071 a č. 064 Bezděčín Plazy, tzv. Bezděčínská spojka a modernizace tratě Praha Mladá Boleslav Liberec. Dálnice D10 umožňuje napojení silniční a návazně komunikační sítě města třemi mimoúrovňovými křižovatkami MÚK Bezděčín (křižovatka s I/16, I/38 a místní komunikací ul. Pražskou) a MÚK Mladá Boleslav, město (křižovatka s I/16, III/0167h tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera ul. Jičínskou), vně řešeného území pak MÚK Kosmonosy (křižovatka s I/38 ul. Průmyslová), která sice leží na území Kosmonos, přesto její význam pro město Mladá Boleslav je zásadní. 78

85 Tyto MÚK na dálnici D10 představují hlavní uzlové body pro napojení města a nadřazené silniční sítě na dálniční síť. Problematická je stávající poloha a uspořádání MÚK Bezděčín (exit 40), která je neúplná a vůči MÚK na území Pískové Lhoty (exit 39) nesplňuje potřebné parametry bezpečné vzdálenosti. ŘSD v minulých letech pořídilo studii variantního řešení přestavby obou MÚK Bezděčín (exit 39, 40), ze které vychází i navrhovaná koncepce silniční dopravy města Mladá Boleslav viz obr. Zásadní je rozhodnutí o poloze jediné mimoúrovňové křižovatky se silnicemi I/38 a I/16 s nezbytným napojením Bezděčína. VARIANTA. A VARIANTA B Varianty přestavby mimoúrovňové křižovatky MÚK Bezděčín na dálnici D10 Zdroj: MÚK Bezděčín, technická studie (ASPIS, s.r.o., 2016) Na základě jednání s ŘSD bude v blízké době zadána dokumentace, která by měla upřesnit podmínky pro rozhodování s přihlédnutím k potřebám a koncepci dopravy města Mladá Boleslav. Koncepce dopravy města vychází z předpokladu vhodnější polohy pro umístění nové MÚK Bezděčín dle varianty B (viz obr.). Poloha křižovatky v této variantě, kromě napojení silnic I/38 a I/16, vytváří velmi příznivé územní podmínky i pro napojení navrhované tzv. jihozápadní tangenty města, která je od MÚK Bezděčín vedena po jihozápadním okraji částečně v nové trase, částečně s využitím stávající silnice III/2591 Písková Lhota Dalovice, dále v souběhu s navrhovanou přeložkou a modernizací železniční tratě Nymburk Mladá Boleslav, dále podél žst. Mladá Boleslav, hl. n. s napojením do ul. Vinecké (silnice III/2591). Pokračováním po ul. Nádražní a ul. Ptácké se napojí na JV tangentu a vytvoří tak nadřazený okružní systém sběrného významu. JZ tangenta umožní odvedení především nákladní dopravy směřující do komerčně výrobní oblasti v prostoru ul. Nádražní a Ptácké a to mimo obytná území (stávající a navrhovaná) v Bezděčíně a v lokalitách Sahara, Neuberk, Belveder. 79

86 V přímé návaznosti na JZ tangentu a návazně na dálnici D10 (MÚK Bezděčín dle varianty B) je v cílové koncepci dopravního systému řešena i JV tangenta. Názor na vedení, rozsah a funkční význam JV tangenty se v průběhu prací na ÚP postupně proměňoval. Výsledný návrh JV tangenty vychází z předpokladu, že zdrojová a cílová prioritně těžká nákladní doprava směrovaná od dálnice D10 (MÚK Bezděčín) do prostoru průmyslové zóny Bezděčín bude převedena na navrhovaný nový úsek silnice II/610 (MÚK Bezděčín MÚK Kosmonosy), vedený východně v souběhu s dálnicí D10 a kolejovou Bezděčínskou spojkou. Napojení průmyslové zóny Bezděčín a ul. Pražské na silnici II/610 bude zajišťovat soubor navrhovaných propojovacích komunikací s mimoúrovňovým křížením s dálnicí D10. Za tohoto předpokladu je vymezena trasa jihovýchodní tangenty, v návrhu vedená z prostoru Bezděčína (ul. Bezděčínská) dále po ul. Pražské do prostoru Letné, dále v nové trase severozápadně od Podchlumí, s křížením ul. Na Celně a napojením do ul. Jičínské v blízkosti koupaliště. Takto navržená JV tangenta je za předpokladu realizace II/610 určená především jako obvodová komunikace pro zpřístupnění a obsluhu prostoru Bezděčína, návazně lokalit Sahary, Podchlumí a celé rozvojové oblasti jižního města s návazností na SV tangentu. Výhledově za podmínky realizace JZ tangenty je navržena územní rezerva pro dokončení JV tangenty s propojením v úseku Bezděčín JZ tangenta s návazností na dálnici D10 (MÚK Bezděčín). JV tangenta společně s JZ a SV tangentou vytvoří provázaný sběrný okruh, který obvodově propojí rozvojová území v prostoru Bezděčína s prostorem podél Jizery a ul. Ptáckou a současně umožní prostorové rozložení radiálních komunikací vstupujících do vnitřní části města. Přestavba MÚK Mladá Boleslav, město na dálnici D10 je rozhodující pro přímé napojení centrální části města, obchodního centra Olympia a nové napojení navrhované JV tangenty v úseku Bezděčín ul. Jičínská. Vyloučené zde bude napojení silnice I/16, která je sledovaná v nové severní trase s napojením do MÚK Kosmonosy. MÚK Kosmonosy na dálnici D10 je rozhodujícím uzlem pro napojení silnice I/38 ve směru na Českou Lípu, napojení nově navrhované přeložky silnice I/16 v úseku Martinovice D10 (MÚK Kosmonosy), v lokálních vztazích pro samostatné napojení průmyslové zóny východně od dálnice včetně navazujícího nového přímého propojení se závodem ŠKODA AUTO navrhované přemostěním dálnice D10 a novým vjezdem do areálu od východu. Přestavba MÚK Kosmonosy včetně přeložky I/16 je v současnosti v projektové přípravě. Poloha silnice I/38, procházející po severním okraji území města, se kromě dálkové průjezdné dopravy jako součást propojeného sběrného komunikačního systému významně podílí na zpřístupnění a obsluze severní části města. Nadřazený sběrný komunikační systém města je v jižní části v relaci Bezděčín (JV tangenta) - Sahara Neuberk (III/2591) doplněn nově upravenou sběrnou komunikací (nahrazuje původní návrh vedení tohoto propojení po ul. Pražské do ul. Nádražní a Ptácké), navazující na JV tangentu, nepřímo na budoucí MÚK Bezděčín. Komunikace je vedena v odkloněné tras podél hranice letiště, dále sestupem přes terénní hranu do údolí Jizery s napojením na ulice Vineckou, Nádražní a Ptáckou. Komunikace zajišťuje přístup k rozvojovým oblastem Bezděčína, Chrástu a Sahary, zlepšuje dostupnost a vazby k současnému hlavnímu nádraží Mladá Boleslav a výrobně komerčnímu prostoru při ul. Nádražní a Ptácké s možností částečného zklidnění problematického úseku ul. Pražské. 80

87 Na nadřazenou silniční a sběrnou komunikační síť navazuje hustá síť obslužných komunikací, z nichž některé jsou sledovány k přestavbě s vyloučením kolizních úseků a s posílením jejich dopravně společenské a městotvorné funkce. V souvislosti s rozvojovým území Jižní město a další jsou navrženy nové obslužné komunikace, které umožňují prostupnost a komunikační provázanost jednotlivých lokalit jak s centrem města, tak s nadřazenou sítí a prostupnost města V železniční dopravě je upřena hlavní pozornost na přestavbu železničních tratí na průjezdný systém Liberec Turnov Mladá Boleslav Praha. V této souvislosti je sledována modernizace tratí (Praha - ) Nymburk Mladá Boleslav, (Praha-) Neratovice Mladá Boleslav včetně přestavby hlavního nádraží. Pro zkvalitnění a zatraktivnění železniční dopravy ve směru na Turnov - Liberec je v souladu se ZÚR Středočeského kraje sledována územní rezerva pro přeložku tratě v úseku Debř Dalešice. V současné době je rozpracovaná studie proveditelnosti pro spojení Praha Liberec, která prověřuje původní záměry vymezené v ZÚR Středočeského kraje a ve zpracovávaném návrhu ÚP Mladá Boleslav. Do doby, než bude tato studie projednána v centrální komisi MD ČR, oba územně plánovací dokumenty respektují dosud sledované záměry tohoto propojení. V souladu se ZÚR Středočeského kraje je sledována dílčí přeložka tratě Mladá Boleslav - Dolní Bousov, která umožní vyloučení kolizního úrovňového křížení u obchodního centra Olympia. Pro dopravu vázanou na potřeby závodu ŠKODA AUTO je vymezen koridor pro nové propojení Nymburské tratě s vlečkovým hospodářstvím závodu ŠKODA AUTO vedené východně od dálnice D10, tzv. Bezděčínská spojka. Cílem je vyloučit především těžkou nákladní dopravu z průjezdu městem. Letiště Mladá Boleslav je výhledově respektováno včetně ochranných pásem s výškovým omezením a hlukových pásem. Pro nemotorovou dopravu je důraz kladen na vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj každodenní pěší a cyklistické dopravy jako součásti dopravního systému města. Z hlediska každodenního i rekreačního využití je zvláštní pozornost soustředěná na zajištění propojení jižního města s centrem města, na průchodnost území podél vodních toků Jizery a Klenice včetně úpravy a zatraktivnění prostoru soutoku a dále na vytvoření podmínek pro vedení páteřní sítě tras a stezek pro cyklisty a pěší, které zajistí prostorovou prostupnost města s vazbou na hlavní zdroje a cíle včetně návazností na příměstské území. Koncepce dopravy, včetně nadřazených záměrů na dálniční, silniční a železniční síti byla v průběhu prací na návrhu ÚP konzultována a pracovně projednávána se zástupci MD ČR, ŘSD ČR, SŽDC, s.p., soulad se ZÚR SK pak se zástupci KÚ Středočeského kraje. Pro vymezení koridorů dopravní infrastruktury byly využity dostupné podklady, poskytnuté ŘSD ČR, SŽDC, s.p., Metroprojektem Praha, a.s. (přeložky železničních tratí), firmou Atelier projektování inženýrských staveb Praha, s.r.o. (MÚK Bezděčín na dálnici D10), Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmou CR Projekt s.r.o. Mladá Boleslav (Strategická dopravní studie Mladoboleslavska). K navrhované koncepci a záměrům na území města současně proběhla konzultace a odborná diskuze, mimo jiných, se zástupci firem H- INTES, s.r.o. Mladá Boleslav a CR Group, s.r.o. Mladá Boleslav. Rozvoj dopravní infrastruktury v prostoru Mladé se zároveň opírá o dokument Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu (CR Projekt, s.r.o., 2018) a Usnesení vlády ČR ze 81

88 dne 3. října 2018 č. 628 o aktualizaci Ujednání o porozumění se společností Škoda auto, a.s. a návrh zabezpečení investiční přípravy zlepšení veřejné dopravní a technické infrastruktury ve městě Mladá Boleslav a ve Vrchlabí (dále UV č. 628/2018 Sb.). Problematika městské hromadné dopravy byla projednávána se zástupcem Dopravního podniku Mladá Boleslav, s.r.o., téma letecké dopravy pak se zástupci Aeroklubu Mladá Boleslav a Leteckého Muzea Metoděje Vlacha Mladá Boleslav. H Silniční doprava a infrastruktura DÁLNICE A SILNICE II. A III. TŘÍDY Dálnice II. třídy D10 (Praha Mladá Boleslav Turnov); dálnice představuje významnou republikovou dopravní osu, která umožňuje přímou návaznost Mladé na dálniční síť ČR a transevropskou síť TEN-T. Dálnice D10 se dvěma významnými MÚK na území města (MÚK Bezděčín I/16, I/38, MÚK Mladá Boleslav, centrum - I/16) a třetí v bezprostředním doteku (MÚK Kosmonosy I/38) představuje významný dopravní uzel, kde se v peážním úseku kříží nadregionálně významné silnice I. třídy I/16 a I/38, z hlediska lokálního se pak dálnice výrazně zapojuje do celkového komunikačního systému města a jeho okolí. Tomu odpovídá i intenzita dopravy na dálnici D10 v úseku Bezděčín Kosmonosy, která dle výsledků CSD 2016 (ŘSD ČR) dosahuje těchto průměrných hodnot: D10 úsek MÚK Bezděčín MÚK Mladá Boleslav, centrum: cca 43,4 tis. voz./24 hod. D10 úsek MÚK Mladá Boleslav, centrum MÚK Kosmonosy: cca 42,6 tis. voz./24 hod. Oba předchozí i následující úseky vykazují výrazně nižší dopravní zatížení: Brodce Bezděčín cca 29,8 tis. voz./24 hod., Kosmonosy Bakov n. Jiz. cca 28,9 tis. c voz./24 hod. viz obr. dále. Dálnice D10 je tak již v současné době značně přetížená a vyžaduje zkapacitnění. 82

89 Intenzity dopravy na silniční síti v širším prostoru Mladé - Zdroj: CSD 2016, ŘSD ČR Dálnice D10, původně realizovaná v parametrech tzv. rychlostní silnice pro motorová vozidla R10 a novelou Zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů převedena do sítě dálnic (kategorie: dálnice II. třídy), nesplňuje normové parametry pro dálnice. Hlavním problémem jsou především dvě za sebou jdoucí MÚK Bezděčín, jejichž vzdálenost je z hlediska požadovaných parametrů pro bezpečnost dopravy na dálnicích nepřípustná a značně kolizní. Řešení tohoto problému je koncepční, vyžadující zcela nové řešení s novým napojením silnic I/16 a I/38 do jedné společné dálniční křižovatky. Územní plán v souladu se záměry ŘSD ČR vymezuje koridor CD-01 rozšíření dálnice D10 v úseku MÚK Bezděčín (hranice města) hranice města (MÚK Kosmonosy) na šířkové uspořádání 3+3, včetně všech souvisejících staveb. Tím je zajištěna územní ochrana pro možné rozšíření na obě strany v celé délce na území města Mladé, tj. MÚK Bezděčín MÚK Mladá Boleslav, centrum (- MÚK Kosmonosy) a možnost zajištění zvýšené kapacity dálnice. Dále vymezuje související přestavbu křižovatky MÚK Mladá Boleslav, centrum - koridor CD-03 D10 MÚK Mladá Boleslav, centrum; přestavba, včetně všech souvisejících staveb, která souvisí se zkapacitněním dálnice a nezbytné přestavbě křižovatkových větví a současně k novému napojení Jihovýchodní tangenty do celého komplexu MÚK Mladá Boleslav, centrum. Návrh přestavby je podmíněn zpracováním podrobné technické dokumentace. Vně území je pak sledována přestavba MÚK Kosmonosy (řešeno v ÚP Kosmonosy), která souvisí i s přeložku silnice I/16. Ta bude ve směru od Jičína v úseku Martinovice dálnice D10 vedena v nové trase severně od stávající s napojením na dálnici D10 nově v MÚK Kosmonosy. 83

90 Pro přestavbu křižovatek MÚK Bezděčín územní plán vymezuje koridor CD-02 D10 MÚK Bezděčín; novostavba, včetně všech souvisejících staveb. Koridor zahrnuje obě varianty polohy MÚK Bezděčín. Návrh vychází z variantně zpracované studie D10 MÚK Bezděčín (Atelier projektování inženýrských staveb, 05/2016), pořizované ŘSD ČR. Vaianta A Varianta B Varianty polohy MÚK Bezděčín - D10 MÚK Bezděčín - Zdroj: Atelier projektování inženýrských staveb, 05/2016 Takto vymezený koridor CD-02 umožňuje dále podrobně prověřit návrh řešení v obou variantách a rozhodnout o výsledné variantě. Z hlediska širších vztahů a návazností na dopravní systém města Mladé, zpracovatel ÚP jednoznačně doporučuje variantu B a to z následujících důvodů: přiblížená poloha MÚK Bezděčín k prostoru Bezděčína umožní příznivou (přímou) návaznost navrhované jihovýchodní tangenty (dále JVT), která zpřístupňuje výrobní a skladovací prostory při ul. Pražské v severní části Bezděčína (generované významné objemy nákladní dopravy a jihozápadní tangenty vázané na dálnici D10); přímé napojení MÚK Bezděčín ve variantě B na navrhovanou JVT (Bezděčín MÚK Mladá Boleslav, centrum) umožní JVT začlenit jako součást doprovodné silnice II/610 k dálnici D10 mezi novou MÚK Bezděčín a MÚK Mladá Boleslav, centrum; příznivé napojení navrhované Jihozápadní tangenty (dále JZT) prostřednictvím krátkého úseku JVT na MÚK Bezděčín z hlediska širších vztahů budou v případě polohy MÚK Bezděčín ve variantě B v maximálně možném rozsahu využity stávající silnice I/16 a I/38 bez rozsáhlé přeložky I/38, která je podmínkou pro řešení ve variantě A. V platných Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je sledován koridor s přeložkou silnice I/38, který odpovídá variantě A. V současné době rozpracovaná 3. Aktualizace ZÚR Středočeského kraje v souladu s požadavky ŘSD ČR vymezuje nově koridor pro přestavbu MÚK Bezděčín tak, aby zahrnoval obě varianty, a to shodně s návrhem ÚP Mladá Boleslav. Podle informací ŘSD bude v dohledné době zadaná dokumentace, která bude podrobněji rozpracovávat návrh řešení v tomto prostoru. Kromě tohoto aktuálního záměru, 3. Aktualizace ZÚR na požadavek ŘSD ČR vymezuje koridor pro rozšíření dálnice D10 v celém úsek Praha MÚK Kosmonosy. 84

91 Záměr je obsažen v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017). Silnice II/259 Mladá Boleslav Mšeno hranice Středočeského kraje Silnice regionálního významu II/259 v návaznosti na silnici I/38J ul. Ptáckou a ul. Josefodolskou zajišťuje jediné komunikační spojení místní části Michalovice s centrem Mladé, v regionálních souvislostech napojuje přilehlá sídla Dalovice, Bukovno, Katusice a další na nadřazené sídelní centrum Mladou Boleslav. Kritický je stávající podjezd po železniční tratí č. 070, jehož šířkové a výškové parametry pro provoz automobilové dopravy jsou zcela nevyhovující. Kromě jiného nevyhovuje ani pro nákladní dopravu, která silnici využívá pro zpřístupnění sběrného dvora pro Mladou Boleslav. Problematické podmínky jsou i pro pěší dopravu. Pohled na stávající podjezd silnice II/259 pod železniční tratí č. 070 Z těchto důvodů územní plán vymezuje koridor CD-06 II/259 Podlázky; přestavba a rozšíření podjezdu pod železniční tratí, včetně přestavby železničního mostu, který umožní odstranění závažné dopravní závady a vytvoří podmínky oddělení a samostatné vedení pěších. Záměr je obsažen v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017). Silnice II/610 Bezděčín (D10 MÚK Bezděčín) Jemníky Plazy (D10 MÚK Kosmonosy) Silnice II/610 na území Mladé v úseku MÚK Bezděčín MÚK Kosmonosy představuje zásadní záměr dopravní infrastruktury nadmístního významu. Ve vztahu k dálnici D10 zajišťuje tzv. doprovodnou funkci pro možné převedení dálkové dopravy v případě havárie či omezení průjezdu na dálnici a to zcela mimo obytné území města a jeho komunikační síť. Význam má i pro zdrojovou a cílovou dopravu vázanou na město Mladá Boleslav, především na průmyslové zóny Bezděčín a Plazy, které jsou v návrhu ÚP na silnici II/610 napojeny. Koridor CD-46 (S/Ž) silnice II/610 a tzv. Bezděčínská spojka v úseku Bezděčín (CD- 02) Jemníky, včetně souvisejících staveb zahrnuje soubor staveb, které řeší první úsek nového vedení silnice II/610 MÚK Bezděčín Jemníky, včetně všech souvisejících staveb a souběžně vedení kolejového propojení železničních tratí č. 064 a č 071. Koordinovaná 85

92 stavba silnice a železniční tratě s minimalizací územních nároků je podmínkou pro reálnost obou záměrů. Koridor CD-47 II/610 Jemníky (CD-46) Plazy (MÚK Kosmonosy), včetně souvisejících staveb představuje navazující druhý úsek novostavby silnice II/610 Jemníky MÚK Kosmonosy s přechodem ul. Jičínské, průchodem okrajem průmyslové zóny Plazy a napojením se do navrhované přestavby mimoúrovňové křižovatky MÚK Kosmonosy na dálnici D10. Pro oba úseky silnice II/610 je v současné době zpracovávána podrobnější studie, která upřesní trasu a technické řešení v místech přechodu prostorem obchodní zóny Olympia, křížení s ul. Jičínskou, křížení s navrhovanou tzv. Bezděčínskou spojkou i průchod průmyslovou zónou Plazy. Návrh silnice II/610 v ÚP vychází z dokumentu Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu (CR Projekt Mladá Boleslav, 2018), potvrzeném UV č. 628/2018 Sb. Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu (CR projekt, s.r.o., 2018) Návrh a realizace silnice II/610 v prostoru Mladé má zásadní pozitivní vliv na uspořádání dopravního systému a organizaci dopravy v Mladé. Silnice umožní výrazné odlehčení komunikační sítě především od nákladní dopravy vázané na potřeby a nároky ŠKODA AUTO, a.s., na průmyslové zóny Bezděčín a Plazy a jejich vzájemnou kooperaci. Toto řešení současně umožňuje bezkolizní napojení průmyslové zóny Bezděčín od 86

93 silnice II/610 novou komunikací s mimoúrovňovým přechodem dálnice D10 a napojením na ul. Pražskou. V koncepčním uspořádání napomůže omezit těžkou nákladní dopravu na navrhované JV tangentě a tu koncipovat jako vnitroměstskou obvodovou obslužnou komunikaci s převažující funkcí a uspořádáním jako vnitroměstská osa. Silnice III/2591 Písková Lhota Mladá Boleslav, Dalovice Silnice III. třídy, v návaznosti na místní komunikace ul. Nádražní, ul. Ptáckou, na území Mladé představuje významnou komunikační trasu pro napojení lokalit Neuberk, Sahara a místní části Chrást na centrální část města. Kritický úsek je v prostoru zámku Neuberk, kde je zúžený průjezd podél mlýnského náhonu a směrově nepřehledné vedení silnice se stykovou křižovatkou s ul. Bezděčínskou. Návrh přestavby silnice III. třídy v prostoru zámku Neuberk, který je vymezen v ÚP koridorem CD-05 III/2591 Neuberk Pod borkem; přestavba, včetně přestavby křižovatky s ul. Bezděčínskou, vychází z koncepčního návrhu dopravy širšího prostoru Neuberk Sahara Bezděčín (JVT). Koridor je vymezen tak, že umožňuje přestavbu směrového vedení silnice a ve směru od Chrástu její napojení jako vedlejší komunikace do nově upravované průběžné komunikace ul. Vinecké a Bezděčínské (východní úsek CD-05+CD-15). Ulice Bezděčínská bude představovat hlavní propojení v relaci Bezděčín Sahara ul. Vinecká s napojením upravované trasy silnice III. třídy (západní úsek CD-05) pravděpodobně stykovou křižovatkou. Toto řešení umožní odstranění zásadní dopravní závady v celém úseku silnice kolem zámku, zlepšení rozhledu na křižovatce u zámku, zvýšení bezpečnosti provozu a upřednostnění směru, který je v celkovém komunikačním systém města a dotčené lokality významnější. Celková přestavba dopravy v tomto prostoru současně umožní částečné rozvolnění prostoru kolem zámku a uvolnění jeho předpolí. Silnice III/2595 Mladá Boleslav, Podlázky Bukovno Silnice III. třídy v prostoru kolizního podjezdu pod železniční tratí č. 070 navazuje na silnici II/259. Ve směru od Mladé představuje jedinou přístupovou komunikaci pro obsluhu místní části Michalovice. V širších souvislostech zpřístupňuje obec Bukovno. V místě křižovatky se silnicí II/259 v prostoru železničního podjezdu je řešení úzce spjato s přestavbou II/259 (CD-06) Úsek křižovatka Michalovice je šířkově i směrově značně limitován a vyžaduje dílčí úpravy. Vzhledem k výškovým poměrům jsou podmínky na výraznější přestavbu silnice velmi omezené. S ohledem na situování rozvojových ploch pro bydlení v prostoru Michalovic je však částečná přestavba silnice se zvýšením kvality obslužnosti a bezpečnosti provozu nezbytná. ÚP vymezuje koridor CD-07 III/2595 Podlázky - Michalovce; přestavba, který vytváří podmínky pro možnou přestavbu. Ta v místě křižovatky se silnicí II/259 musí být úzce koordinována s návrhem přestavby v koridoru CD-06. K rozšíření silnice lze doporučit např. dílčí úseky ve formě výhyben, rozšíření silnice ve směrovém oblouku pro zlepšení rozhledu apod. Konkrétní návrh přestavby je podmíněn zpracování podrobnější technické dokumentace. 87

94 Záměr je obsažen v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017) a následně jeho průběh a rozsah aktualizován v r v dokumentu Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu( (CR Projekt Mladá Boleslav, 2018), potvrzeném UV č. 628/2018 Sb. MÍSTNÍ KOMUNIKACE Jihovýchodní tangenta - ul. Bezděčínská - ul. Pražská K Podchlumí ul. Jičínská Jihovýchodní tangenta je součástí postupně realizovaného nadřazeného komunikačního systému města. V cílové koncepční podobě by měla být součástí obvodového komunikačního systému ve spojení jihovýchodní tangenta severovýchodní tangenta jihozápadní tangenta. JV tangenta je v návrhu ÚP vymezená ve spojení Bezděčín (ul. Bezděčínská) Jižní město/podchlumí Mladá Boleslav, centrum (ul. Jičínská) s návazností na již realizovaný úsek severovýchodní tangenty MÚK Mladá Boleslav, centrum tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera a dále po ul. Mjr. Frymla a ul. Laurinovy (navržené k přestavbě jako prodloužení SV tangenty CD-09) s návazností na postupně dokončovanou přestavbu ul. Ptácké. Záměr JV tangenty a její navrhovaný rozsah v jihovýchodním segmentu města byl v průběhu prací prověřován v několika koncepčních variantách. Rozhodující bylo hledisko širších souvislostí a přepravních vztahů s důrazem na vztah k dálnici D10 a připravované přestavbě MÚK Bezděčín (sledovaná v současné době variantně ve dvou nových polohách), vztah k rozvojovým lokalitám a stávajícím výrobní komplexům nadmístního významu, na které se váže významná část zdrojové a cílové dopravy. Do širších koncepčních úvah byla současně zahrnuta i problematika chybějící doprovodné silnice k dálnici D10 ve strategicky významném prostoru Mladé. V lokální úrovni byl hodnocen vztah JV tangenty k území Bezděčína a jeho průmyslové zóně generující významné podíly nákladní dopravy, dále vztah k rozvojovým plochám pro bydlení v lokalitě Jižní město i vztah k potřebě propojení od dálnice D10 ve směru od Prahy s prostorem Česany a celého pásu podél Jizery. Jedna z prověřovaných koncepčních variant byla založena na předpokladu sdružené funkce doprovodné silnice k dálnici D10 (úsek mezi MÚK Bezděčín a MÚK Mladá Boleslav, centrum) a nadřazené místní komunikace JV sektoru obsluhující a zpřístupňující rozvojové plochy Bezděčína a jižního města. Zásadní pro stabilizaci koncepce a definování funkčního významu JV tangenty v dopravním systému města bylo rozhodnutí o projektové a investiční přípravě chybějícího úseku silnice II/610 zpracované v dokumentu Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu( (CR Projekt Mladá Boleslav, 2018), potvrzeném UV č. 628/2018 Sb. Silnice II/610 ve funkci doprovodné silnice k dálnici D10 bude vedená v nové trase východně podél dálnice D10 v úseku MÚK Bezděčín (D10) MÚK Kosmonosy (D10) viz předchozí část. Z těchto všech souvislostí vyplynulo základní pojetí, přepravní význam a funkce JV tangenty v relaci Bezděčín Mladá Boleslav, centrum (ul. Jičínská), které je základem pro koncepční návrh, předložený v ÚP. JV tangenta za tohoto předpokladu představuje významově nadřazenou místní komunikaci sběrného charakteru s omezeným provozem těžké 88

95 nákladní dopravy a s předpokladem základního zpřístupnění, obsluhy a propojení jihovýchodního sektoru města s návaznostmi na centrum města, v opačném směru s návazností na ul. Bezděčínskou na rozvojový prostor Chrástu a Sahary. V širších souvislostech v ul. Jičínské navazuje na SV tangentu, výhledově na JZ tangentu. Na základě pracovních projednání a výsledných pokynů určeného člena zastupitelstva pro pořizování územního plánu bylo potvrzeno, že JV tangenta v návrhu ÚP bude vymezena invariantně. Pro možné umístění JV tangenty jsou v ÚP vymezeny koridory nových dílčích úseků, tj. CD-04 JV tangenta úsek ul. Bezděčínská ul. Pražská, které v návaznosti na ul. Bezděčínskou (směr Sahara) představuje částečný obchvat Bezděčína, výhledově s pokračováním jižním směrem a napojením na JZ tangentu (RD-01 JV tangenta úsek ul. Bezděčínská (CD-04) JZ tangenta (CD-14). Ve směru do centra města JV tangenta pokračuje po ul. Pražské do prostoru Belvederu a navrhované křižovatku ul. Pražská ul. Regnerova x K Podchlumí (CD-35). Dále pokračuje severovýchodním směrem v nové trase CD-17 JV tangenta úsek ul. Pražská (křižovatka CD-35) ul. K Podchlumí Podchlumí, západ (křižovatka CD-34), dále severně od Podchlumí s křížením ul. Na Celně a dále východně podél koupaliště s napojením na ul. Jičínskou CD-18 JV tangenta ul. K Podchlumí Podchlumí, západ (křižovatka CD-34) ul. Na Celně - ul. Jičínská. JV tangenta ve funkci a poloze vymezené v ÚP města, výhledově v koordinaci s JZ tangentou a navrhovanou přestavbou MÚK Bezděčín (D10) s vedením mimo zastavěnou část Bezděčína zajišťuje dopravní zklidnění a současně podporuje rozvojové předpoklady Sahary, Bezděčína a jižního města. Jihovýchodní tangenta v návaznostech na stávající a navrhovaný komunikačním systém města umožní dopravní zklidnění centra Mladé a podmiňuje možnosti rozvoje jižního města. Navrhovaný koridor JV tangenty bude podrobněji prověřen a upřesněn v rámci územních studií, které ukládá ke zpracování ÚP pro prostor Bezděčína a pro prostor Jižního města. Jihozápadní tangenta MÚK Bezděčín (D10) Čejetičky ul. Nádražní; Návrh Jihozápadní tangenty CD-14 JZ tangenta (MK); v úseku MÚK Bezděčín (D10) Čejetičky ul. Nádražní vychází z širších souvislostí navrhované koncepce nadřazeného dopravního systému města. Představuje doplnění JV a SV tangenty o JZ tangentu, která v návaznosti na nově navrhovanou polohu MÚK Bezděčín (D10) umožní především pro nákladní dopravu přímo zpřístupnit a obsluhovat jihozápadní okrajový prostor města (místní části Chrást, Čejetičky) a dále podél hl. nádraží výrobní prostor kolem ul. Nádražní, po ul. Ptácké i prostor Česany. Jihozápadní tangenta, která zčásti využívá stopu silnice III/2591, zčásti vedená vně hranice řešeného území, je úzce koordinovaná s navrhovanou přestavbou železniční tratě Nymburk Mladá Boleslav s novým přemostěním Jizery s možností řešení jako sdružený most pro silnici a železnici. JZ tangenta výhledově vnáší do dotčeného okrajového území zcela nové podmínky a příležitosti pro možný rozvoj, ve vztahu k zastavěné části města může napomoci k částečnému zklidnění dopravního zatížení stávajícího komunikačního systému. 89

96 Místní komunikace tř. Václava Klementa Třída Václava Klementa je jednou z dopravně nejvýznamnějších sběrných komunikací města Mladá Boleslav. Zajišťuje návaznost na silnici I/38 ve směrech na MÚK Kosmonosy (D10) a na Českou Lípu, je hlavní osou, na kterou jsou situovány vjezdy a brány do závodu ŠKODA AUTO a.s., je hlavní propojující osou Mladá Boleslav Kosmonosy, je významnou městskou osou. Stávající uspořádání komunikace není dostatečné a vyžaduje přestavbu a zkapacitnění včetně úprav dopravních napojení areálu ŠKODA AUTO, a.s. Zkapacitnění je řešeno rozšířením stávající dvoupruhové komunikace na čtyřpruhovou směrově rozdělenou s novým řešením přechodů pro pěší, zastávek autobusů apod. Vymezení koridoru CD-08 MK tř. Václava Klementa; přestavba s kompletním rozšířením vychází ze zpracované dokumentace na přestavbu třídy Václava Klementa Kompletní rozšíření tř. Václava Klementa (CR Projekt, s.r.o). Záměr je obsažen v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017). Přestavba umožní zkapacitnění komunikace pro požadované přepravní vztahy, zajištění bezpečnosti provozu motorové i nemotorové dopravy a současně posílení její vnitroměstské funkce jako jedné z hlavních městských os. Místní komunikace ul. Mj. Frymla - ul. Laurinova Ulice Mjr. Frymla a navazující ul. Laurinova představují komunikační propojení sběrného významu, které je součástí postupně realizovaných tangenciálních propojení JV a SV tangenty. Ul. Mjr. Frymla navazuje na křižovatku tř. Václava Klementa a již realizovaného úseku Severovýchodní tangenty tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera a představuje prodloužení SV tangent s napojením na ul. Ptáckou vedenou v údolí Jizery s návazností na silnici I/38. Koridor CD-09 MK/Ž ul. Mj. Frymla; přestavba - prodloužení SV tangenty v koordinaci s přestavbou železniční tratě č. 064, včetně rekonstrukce mostu u Měšťáků, okružní křižovatky s ul. Havlíčkovou a křižovatky ul. Laurinova x Ptácká zahrnuje soubor staveb, které řeší přestavbu významné sběrné místní komunikace, včetně přestavby křižovatek a souběžně vedené železniční tratě č. 064 v ul. Laurinové, která ve stávajícím vedení brání možné přestavbě komunikace v potřebných parametrech. Koordinovaná přestavba komunikace a železniční tratě je podmínkou pro reálnost možného zkapacitnění sběrné komunikace a odstranění kolizních bodů, včetně odstranění úrovňového křížení železniční tratě s ul. Ptáckou, případně pro potřebnou modernizaci tratě. Vymezení koridoru CD-09 vychází ze zpracovaných dokumentací Prodloužení severovýchodní tangenty, Rekonstrukce mostního objektu U Měšťáků Úprava křižovatky ulice Ptácká a Laurinova (CR Projekt, s.r.o.). Zmíněné záměry jsou obsaženy v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017). Místní komunikace ul. Nádražní; Ulice Nádražní s návazností na ulice Vineckou, v opačném směru Ptáckou, vytváří významný křižovatkový uzel. Současná nepříznivá situace je ještě ztížená přemostěním Klenice. 90

97 ÚP vymezuje koridor CD-13 MK - ul. Nádražní; přestavba v úseku ul. Štyrsova Ptácká, včetně přemostění Jizery a přestavby křižovatky s ul. Ptáckou pro celkovou přestavbu tak, aby komunikační spojení podél Jizery v relaci Sahara Neuberk Česana ul. Ptácká ul. Laurinova (prodloužení SV tangenty) umožňovalo bezkolizní a kapacitní propojení se zajištěním podmínek pro bezpečnost motorové i nemotorové dopravy, včetně úprav, které napomohou vhodně začlenit tuto komunikaci jako součást vnitroměstského veřejného prostoru. Návrh souvisí i s posílením komunikačního propojení Bezděčín Sahara Neuberk ul. Nádražní ul. Ptácká a dále (viz CD-05 a CD-15), které je navrženo v ÚP, namísto původně sledovaného komunikačního propojení ul. Pražské, ul. Ptácké a prostoru U Česany mostním objektem. Navrhované řešení umožní obytné území ve spojení ul. Pražská Ptácká ponechat ve stávajícím stavu s možností částečného zklidnění dopravy. Místní komunikace ul. Bezděčínská Ulice Bezděčínská je ve směru od stávající MÚK Bezděčín (D10) hlavní propojovací osou Bezděčín Sahara Neuberk s návazností na ul. Vinickou, Nádražní a Ptáckou. Problematický je průjezd zastavěnou částí Bezděčína, úsek Sahara Neuberk, kde komunikace v serpentinách překonává značný výškový rozdíl mezi náhorní plošinou (letiště) a údolím Jizery a následně kolizní napojení na silnici III/2581 v prostoru zámku Neuberk. Dopravní význam ulice Bezděčínské v celém rozsahu výrazně stoupne v souvislosti s umístěním rozsáhlých zastavitelných ploch pro bydlení v místních částech Bezděčín, Sahara a Chrást a potřebou jejich zpřístupnění a obsluhy. Stávající komunikace není na zvýšenou intenzitu dopravy svými parametry vyhovující a vyžaduje zásadní přestavbu. V této souvislosti byly prověřovány podmínky možné přestavby, zkapacitnění komunikace a začlenění této výhledově významné propojovací trasy do dopravního systému města. Jako rozhodující pro návrh přestavby této komunikace lze považovat následující předpoklady a požadavky: komunikace by měla být funkčně povýšena a vedena tak, aby minimalizovala průjezd obytným územím Bezděčína a současně umožňovala příznivé napojení na novou MÚK Bezděčín na dálnici D10 (vazba na Prahu), těsný kontakt se vzletovou a přistávací dráhou by měl být z důvodu zajištění bezpečnosti provozu řešen oddálením komunikace, komunikace a provoz na ní by měly být řešeny tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy z provozu automobilové dopravy na stávající a budoucí obytné území v lokalitě Sahara, nepříznivý úsek s výškovým předělem a kolizní křižovatkou se silnicí III/2591 v prostoru zámku by měly být odstraněny komunikace by s ohledem na její význam v celkové koncepci města a novém přerozdělení přepravních vztahů vyvolané dynamickým rozvojem oblasti Bezděčína Chrástu a Sahary měla představovat hlavní průjezdné propojení v relaci Bezděčín Sahara Neuberk ul. Vinická ul. Nádražní a dále; z toho se odvíjí i nové řešení křižovatky a přilehlých úseků komunikací v prostoru zámku Neuberk. Přestavba ul. Bezděčínské v úseku Bezděčín ul. Vinecká je rozdělena na dva úseky, část jižní A (CD-15A) a část severní B y(cd-15b). 91

98 Jižní úsek CD-15A MK ul. Bezděčínská - jižní část; přeložka a částečná přestavba v úseku Bezděčín (křižovatka CD-32) Sahara. Vymezený koridor zajišťuje mírné oddálení stávající trasy od hrany vzletové a přistávací dráhy letiště Mladá Boleslav a rozšíření komunikace s ohledem na její vyšší přepravní význam. Severní úsek Sahara křižovatka s ul. Vineckou CD-15B MK ul. Bezděčínská - severní část; přeložka a částečná přestavba v úseku Sahara Neuberk (CD-05). Stávající úsek silnice je pro očekávaný zvýšený přepravní význam nevyhovující. Pro tento úsek byly v rámci prací na návrhu prověřovány různé varianty možného řešení. Na základě pracovních jednání k tomuto tématu pořizovatel zadal zpracování studie možného řešení přestavby komunikace v úseku Sahara Neuberk (H-INTES, s.r.o.), současně uložil zpracovateli ÚP zpracování a předložení varianty možného řešení. Následující obrázek zobrazuje návrhy obou variant; varianta oranžová (H-INTES, s.r.o.) varianta zelená (Atelier T-plan, s.r.o.) Varianty komunikačního propojení Sahara Neuberk prověřované v rámci zpracování návrhu ÚP (Zdroj: Atelier, T-plan, 04/2018) 92

99 Porovnání obou variant přestavby ul. Bezděčínské v úseku Sahara ul. Vinecká z pohledu zpracovatele ÚP: Kritéria hodnocení a) Investiční náročnost řešení b) Hygienické dopady na obyvatele c) Urbanistická a dopravní hlediska Varianta oranžová (H-INTES, s.r.o.) náklady obou variant jsou srovnatelné Varianta zelená (Atelier T-plan, s.r.o.) zajištění ochrany před negativními vlivy dopravy je srovnatelné u obou variant 1. Vyšším dopravním nárokům 1. Posunutím křižovatky je zklidněn prostor a bezpečnosti provozu nevyhovuje u zámečku Neuberk a dosahuje se křižovatka u zámečku Neuberk bezpečnějších dopravně technických parametrů komunikace. 2. Souběžným vedením komunikace podél Sahary v zářezu se ztrácí cca 2ha (z cca 7ha) zastavitelné plochy pro bydlení. 3. Dlouhým zářezem komunikace podél Sahary vzniká pro obyvatele bariera v prostupnosti území. 2. Odsazením komunikace do prostoru zasaženého hlukovými vlivy letiště se šetří zastavitelná plochu pro bydlení - cca 7ha. 3. Zachována možnost vazeb a kooperace zastavitelné plochy pro bydlení s městskou částí Sahara. Na základě dalších jednání o variantách a výsledném návrhu řešení přestavby ul. Bezděčínské v ÚP bylo určeným členem zastupitelstva pro pořizování územního plánu rozhodnuto o výsledném vedení přeložky místní komunikace ul. Bezděčínské v úseku Sahara ul. Vinecká. Koridor CD-15B MK ul. Bezděčínská - severní část; přeložka a částečná přestavba v úseku Sahara Neuberk (CD-05) je veden v odstupu po východním okraji zastavitelné plochy Z91 s napojením na ul. Vineckou a její přeložku v prostoru zámku Neuberk. Lze očekávat, že navrhované řešení v souvislosti s razantním nárůstem přepravních vztahů generovaným postupným naplňováním rozvojových ploch pro bydlení nebude výhledově zcela vyhovující. Z toho důvodu je navržena územní rezerva pro tunelové řešení (RD-01) viz následující část textu Územní rezervy. Místní komunikace lokalita průmyslová zóna Bezděčín a její vazby na ul. Pražskou a navrhovanou II/610 Pro napojení a obsluhu průmyslové zóny Bezděčín, prioritně pro nákladní dopravu, je v ÚP vymezen propojený soubor koridorů, které zajišťují komunikační napojení stávajícího a rozvojového prostoru podél ul. Pražské na navrhovanou silnici II/610 s mimoúrovňovým křížením s dálnicí D10. Koncepce napojení průmyslové zóny Bezděčín byla v souvislosti s JV tangentou prověřována v několika koncepčních variantách Zásadní pro koncepční návrh komunikačního napojení průmyslové zóny bylo rozhodnutí o projektové a investiční přípravě chybějícího úseku silnice II/610 zpracované v dokumentu Strategické dopravní stavby Mladoboleslavska včetně výhledu (CR Projekt Mladá Boleslav, 2018), potvrzeném UV č. 628/2018 Sb. Silnice II/610 bude vedená v nové trase východně podél dálnice D10 v úseku MÚK Bezděčín (D10) MÚK Kosmonosy (D10) viz předchozí část. Přímé napojení průmyslové zóny na silnici II/610 je navrženo souborem komunikací, v opačném směru s napojením na ul. Pražskou. Síť komunikací je navržena z důvodů omezených prostorových podmínek v prolukách stávající průmyslové zástavby a za předpokladu, že provoz na komunikacích může být organizačně řešen jako jednosměrný. 93

100 Soubor komunikací: CD-16A MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; západní úsek, ul. Pražská křižovatka CD-45, CD-16B MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; východní úsek, křižovatka CD-45 přeložka II/610 včetně souvisejících staveb, CD-16C MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; úsek C, ul. Pražská křižovatka CD-45 (CD-16A, CD-16B). Navrhované řešení umožní zklidnění prostoru Bezděčína a ul. Pražské od nákladní dopravy a omezí tak průjezd nákladních vozidel zastavěným územím Návrh komunikační sítě s mostním objektem přes dálnici bude podrobně řešen v navazujících předprojektových a projektových dokumentacích. Místní komunikace - napojení ul. Dukelské na SV tangentu Navrhovaná místní komunikace umožňuje napojení ul. Dukelské a severní části obytné zástavby, výrobních ploch a výhledově dopravních ploch na SV tangentu tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera. ÚP pro tyto účely vymezuje koridor CD-19 MK napojení ul. Dukelské na SV tangentu (tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera). Záměr je obsažen v dokumentaci Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt, s.r.o., 06/2017) a rozpracován ve studii Napojení ulice Dukelské na SVT. Místní komunikace - propojení ul. Regnerova Bezděčínská Navrhovaná místní komunikace vedená ve spojení křižovatka ul. Pražská x Mileny Hážovské ul. Regnerova ul. Bezděčínská (přestavba) úzce souvisí s propojením jižní části Mladé s rozvojovým územím lokalit Sahara a Chrást a zajištěním prostorové provázanosti městských částí. ÚP vymezuje koridor pro umístění obslužné komunikace CD-20 propojení ul. Regnerova a Bezděčínská; přestavba a dostavba s napojením na ul. Bezděčínskou (CD-15). Místní komunikace - propojení Chrást Bezděčín Místní komunikace umožňuje propojení rozvojového území pro bydlení v jihozápadní části Chrástu s rozvojovým územím severozápadní části Bezděčína s přímou návazností na stávající komunikaci v zastavěné části Bezděčína, výhledově na okrajový úsek JV tangenty (RD-01) a dále na JZ tangentu a dálnici D10 (MÚK Bezděčín). Tímto řešením je posílená prostorová provázanost místních částí a zajištěn druhý přístup do dynamicky se rozvíjející části Chrást Sahara od prostoru Bezděčína, návazně dálnice D10. ÚP v této souvislosti vymezuje koridor pro umístění obslužné komunikace CD-21 MK propojení Chrást Bezděčín s napojením na MK v Bezděčíně. Místní komunikace lokality Letná a Podolec Navrhovaný koridor CD-23 MK propojení ul. Pražská ul. K Podchlumí pro místní komunikaci je součástí páteřní komunikační sítě rozvojového území Jižní město. Svoji polohou zajišťuje zpřístupnění, obsluhu vnitřního prostoru rozvojových ploch a prostorovou prostupnost území v relaci ul. Pražská ul. K Podchlumí (křížení) ul. Jasmínová s návazností na stávající uliční síť zástavby u Parku Štěpánka. 94

101 Místní komunikace - místní část Čejetice Komunikace je hlavní přístupovou trasou mezi centrální částí Mladé a místní částí Čejetice. Podjezd pod železniční tratí vykazuje zásadní problémy, které je nutné řešit. V současné době je podjezd úzký a neumožňuje ani míjení dvou vozidel. Návrh ÚP vymezuje koridor CD-24 MK Čejetice, přestavba a rozšíření podjezdu pod železniční tratí, včetně přestavby železničního mostu. Tím budou zajištěny podmínky pro možnou přestavbu místní komunikace s rozšířením podjezdu pod železniční tratí v potřebných prostorových parametrech dvoupruhové komunikace včetně chodníku pro pěší s pruhem pro cyklisty. Místní komunikace - místní část Čejetice Návrh ÚP vymezuje koridor CD-25 MK Čejetice, napojení ul. Jabloňové na III/2591, který umožní umístění propojovacího úseku s přímým napojením západní části obytného území na silnici III. třídy. Toto řešení umožní příznivější rozložení vstupů ze silnice III. třídy do obytného území Čejetic. Místní komunikace - místní část Jemníky Územní plán v souvislosti s navrhovanými zastavitelnými plochami na jihozápadě (Z15) a severovýchodě (Z22, Z31, Z32) místní části Jemníky vymezuje koridory pro zpřístupnění a obsluhu těchto rozvojových území. Vymezené koridory CD-26 MK Jemníky, jihozápadní propojení s napojením na silnici III/27513 a dvě větve koridoru CD-27A MK Jemníky, jižní větev a CD-27B MK Jemníky, severní větev, budou podrobněji prověřeny, případně zpřesněny v rámci územní studie, kterou ÚP ukládá ke zpracování. Místní komunikace propojení ul. K Podchlumí (JV tangenta; křižovatka CD-34) průmyslová zóna Bezděčín (CD-16A, B) Územní plán v souvislosti s navrhovanými zastavitelnými plochami v segmentu mezi JV tangentou (ul. K Podchlumí) a ul. Pražskou vymezuje koridor CD-44 MK propojení ul. K Podchlumí (křižovatka CD-34) průmyslová zóna Bezděčín (CD-16A, B) pro zpřístupnění a obsluhu těchto rozvojových ploch. Navrhované propojení pro místní dopravu současně umožňuje částečné omezení zdrojové a cílové dopravy v křižovatkovém uzlu Belveder (CD- 35). VÝZNAMNÉ KŘIŽOVATKY Mimoúrovňová křižovatka silnice I/38 x tř. Václava Klementa Křižovatka na silnici I/38 s tř. Václava Klementa zasahuje na území města Mladá Boleslav pouze okrajově. Představuje jeden z rozhodujících dopravních uzlů na vstupu do města ve směru od dálnice D10 (MÚK Kosmonosy), případně ve směru od České Lípy. Stávající okružní křižovatka je v dopravních špičkách zcela přetížená. V souladu s rozpracovaným ÚP Kosmonos, dokumentem Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt, s.r.o.) a zpracovanou studií MÚK Kosmonosy tř. Václava Klementa (varianty) je v ÚP Mladé vymezena příslušná část koridoru CD-30 Mladá Boleslav, přestavba křižovatky I/38 x tř. Václava Klementa (MÚK) pro zásadní přestavbu 95

102 křižovatky, jejíž hlavní část se nachází na území Kosmonos. Koridor je vymezen tak, že na území města umožňuje umístění příslušné části křižovatky dle navrhovaných variant řešení, včetně navazujících úseků dotčených přestavbou křižovatky. Úrovňové křižovatky jihovýchodní tangenta CD-32 CD-33 CD-34 CD-35 křižovatka JV tangenta (CD-04) x ul. Bezděčínská přestavba křižovatky JVT x ul. Pražská křižovatka JV tangenta x místní komunikace (CD-44) Belveder, přestavba křižovatky ul. Pražská x Regnerova x K Podchlumí Význam jihovýchodní tangenty byl již podrobně popsán v předchozí části odůvodnění. I když křižovatky na JV tangentě jsou v ÚP vymezeny jako samostatné koridory, představují nedílnou součást souboru staveb celého záměru. Jejich poloha určuje možné vstupy a návaznosti na nižší, příp. vyšší komunikační síť, dle zdroje a cíle a předpoklady obsluhy a zpřístupnění daného území. Vymezené koridory předpokládají umístění výše zmíněných křižovatek jako úrovňové. Kruhové tvary vymezených koridorů nepředurčují řešení v podobě okružních křižovatek. Podrobné řešení, tvar a jejich parametry budou předmětem následných samostatných technických dokumentací. Úrovňová křižovatka - Mladá Boleslav Stávající křižovatka ulic Jaselská x Havlíčkova x Na Krameli je z hlediska dopravního napojení nevyhovující a vyžaduje přestavbu. Křižovatka v centrální části města současně vyžaduje celkové zakomponování do veřejného prostoru a zklidnění dopravy pro zajištění zvýšené bezpečnosti motorového i nemotorového provoz. Koridor CD-36 Mladá Boleslav, přestavba křižovatky ul. Jaselská x Havlíčkova, vymezený v ÚP v souladu se zpracovanou dokumentací Okružní křižovatka Jaselská Havlíčkova, umožňuje umístit malou čtyřramennou okružní křižovatku. Úrovňová křižovatka lokalita průmyslová zóna Bezděčín; Navrhovaný koridor pro umístěné okružní křižovatky CD-45 Průmyslová zóna Bezděčín; křižovatka komunikací (CD-16A x CD-16B x CD-16C x CD-44) je součástí souboru navrhovaných komunikací pro zpřístupnění průmyslové zóny Bezděčín ve směru od navrhované silnice II/610, v opačném směru od ul. Pražské a dále navrhovaného propojení s JV tangentou ve směru Podchlumí. Vzhledem k tomu, že navrhované komunikace (CD-16- A, B, C) jsou v tomto prostoru prioritně určeny pro těžkou nákladní dopravu, je nezbytné v předprojektové a projektové přípravě stanovit potřebné parametry okružní křižovatky pro bezkolizní provoz. NÁVRH DOPORUČENÉHO KOMUNIKAČNÍHO ZPŘÍSTUPNĚNÍ A OBSLUHY JEDNOTLIVÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Pro komunikační zpřístupnění a obsluhu zastavitelných ploch a ploch přestavby je využívána stávající dopravní infrastruktura, ve vybraných lokalitách navržena k přestavbě, případně doplnění novými komunikacemi. Výstavba a přestavba stávající komunikační sítě, 96

103 v souladu s ČSN Projektování místních komunikací a příslušnými technickými podmínkami, bude vycházet především z místních podmínek a z funkčního významu dané komunikace (komunikace sběrná B, obslužná C). Ve stavebně architektonickém provedení je doporučeno maximálně využívat příslušné prvky a opatření k zajištění bezpečnosti provozu a vyváženosti všech forem dopravy (přednostně nemotorové dopravy) s cílem řešit komunikace jako nedílnou součást veřejných prostorů. U obslužných komunikací je doporučeno využívat k regulaci automobilové dopravy zavádění zón 30 (TP Navrhování zón 30), místní komunikace se smíšeným provozem v podrobnější dokumentaci řešit jako obytné ulice (TP 103 Navrhování obytných a pěších zón) s podporou a využíváním vhodných zklidňujících prvků a uličních mobiliářů. Následující tabulka předkládá doporučení komunikačního zpřístupnění zastavitelných ploch ve vybraných lokalitách a oblastech. Bude-li v průběhu dalších územně plánovacích a projekčních kroků nalezeno a využito jiné vhodné řešení komunikačního zpřístupnění předmětných ploch, nepokládá se to za rozpor s ÚP. Tabulka: Způsob doporučeného komunikačního zpřístupnění zastavitelných ploch ve vybraných lokalitách a oblastech Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění oblast : Jižní město a navazující území Bydlení - v bytových Z12 BH domech Z18 Z19 SX SX Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Z67 VS Plochy smíšené výrobní Z81 Z88 Z97a, b Z109 Z118 SX ZV SM BH BH Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Veřejná prostranství veřejná zeleň Plochy smíšené obytné - městské Bydlení - v bytových domech Bydlení - v bytových domech Mladá Boleslav Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Pro zpřístupnění a obsluhu Jižního města jsou rozhodující stávající ul. Pražská s křižovatkou s ul. Mileny Hážové a navrhovaná JV tangenta Podrobné řešení bude předmětem územní studie Jižního města, kterou ukládá ÚP ke zpracování. Zpřístupnění a obsluha lokality Park Štěpánka bude zajištěno stávající ul. Na Celně, z JV tangenty pak s napojením do ul. Na Celně. Pro nemotorovou dopravu jsou rozhodující stávající a připravované stezky pro pěší a cyklisty a navrhované propojení pro nemotorovou dopravu CD-43 Stezka pro pěší a cyklisty přes Klenicí a Štěpánku propojení jižního města s centrem Z83 SX Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav Z92 ZV Veřejná prostranství veřejná zeleň Mladá Boleslav Z93a, b ZO Zeleň - ochranná a izolační Mladá Boleslav 97

104 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění Z99a, b ZV Veřejná prostranství veřejná zeleň Mladá Boleslav Z54 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Z95 Z17 Z94 a,b Z13 Z127 RH BI SM BI RH Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské Plochy smíšené obytné - městské Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci oblast: Severní sídliště a navazující území Občanské vybavení - Z5 OS tělovýchovná a sportovní Debř zařízení Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Zpřístupnění a obsluha plochy Z5 bude zajištěna z ulice Na Radouči. Z66 SM oblast: Bezděčín, sídlo Z103 SM Plochy smíšené obytné - městské Plochy smíšené obytné - městské Z70 OV Občanské vybavení Z74 VS Plochy smíšené výrobní Z98 Z129 ZO ZO oblast: Bezděčín, výroba Zeleň - ochranná a izolační Zeleň - ochranná a izolační Z59 VS Plochy smíšené výrobní Z119 OX Občanské vybavení se specifickým vybavením Z68 VS Plochy smíšené výrobní Mladá Boleslav Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Zpřístupnění a obsluha plochy Z66 bude zajištěna z ulic Jiráskova. Zpřístupnění a obsluha rozvojového území bude zajištěna od východu ze stávající ul. Bezděčínské, od jihovýchodu navrhovanou místní komunikací CD-21. Podrobnější řešení komunikační sítě a její prostorové uspořádání bude řešeno v rámci územní studie, kterou ÚP ukládá ke zpracování. Bezděčín u Mladé Zpřístupnění a obsluha průmyslového rozvojového, Mladá území bude zajištěna především od silnice II/610 Boleslav s mimoúrovňovým křížením s dálnicí D10 Mladá Boleslav Bezděčín u Mladé systémem jednosměrných komunikací (CD-16A, CD-16B, CD-16C) s křižovatkovým uzlem CD-45, doplňkově z ul. Pražské a s využitím navrhované JV tangenty a spojky CD

105 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění Z69 VS Plochy smíšené výrobní Z73 VS Plochy smíšené výrobní Z77 VS Plochy smíšené výrobní Z87 VS Plochy smíšené výrobní Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav oblast: Chrást Z3 Z26 BI BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Z86 SM Plochy smíšené obytné - městské Bydlení - v rodinných Z108 BI domech - městské a příměstské Z120 Z128 BI ZV oblast: Sahara Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Veřejná prostranství veřejná zeleň Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Chrást u Mladé Lokalita bude zpřístupněna od ul. Bezděčínské po stávajících komunikacích, západní část ve směru na Bezděčín pak nově navrhovanou místní komunikací CD-21s návazností na stávající komunikaci v Bezděčíně. Podrobnější návrh komunikační sítě bude předmětem územní studie Chrást, kterou ukládá ke zpracování ÚP. Způsob zajištění návaznosti plochy Z26 (částečně již využité) na přilehlé rozvojové plochy je řešen samostatně mimo rámec ÚP a bude mít zásadní význam na koncepci prostorového uspořádání a využití ploch Z86 a Z3. Z91 SX Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Čejetice u Mladé Zpřístupnění v širších vztazích od Bezděčína, ul. Pražské a JV tangenty (CD-04, CD15A), v opačném směru od ul. Vinecké (CD-05). Od jihovýchodu a z prostoru Letné pak ul. Regnerovou a navazující obslužné komunikaci navržené k přestavbě a dostavbě CD-20. Z121 ZO Zeleň - ochranná a izolační Čejetice u Mladé Lokálně ze dvou stran; od západu ze stávající ul. Bezděčínské, od východu z navrhované přeložky ul. Bezděčínské CD-15B. Podrobnější návrh komunikační sítě lokality bude předmětem územní studie, kterou ukládá ke zpracování ÚP. oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká Z10 Z11 OH ZV Občanské vybavení - hřbitovy Veřejná prostranství veřejná zeleň Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Lokality jsou zpřístupněny od ul. Vinecké a Nádražní od jihozápadu po stávající silnici III/2591 a navazujících komunikacích, s posílením napojení navrhovaným koridorem CD-25 napojení ul. Jabloňové. Od východu pak od ul. Ptácké po stávající místní komunikaci, která je 99

106 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění Z21 BI Z25 ZO Z23 BI Z37 BI Z40 SX Z106 BI Z115 a, b OH Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Zeleň - ochranná a izolační Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Plochy smíšené obytné se specifickým využitím Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Občanské vybavení - hřbitovy Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé v místě podjezdu pod železniční tratí navržena k přestavbě a rozšíření, včetně přestavby žel. mostu. Podrobnější návrh komunikační sítě bude předmětem územní studie lokality, kterou ukládá ke zpracování ÚP. oblast: Michalovice - Podlázky Bydlení - v rodinných Z28 BI domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných Z29 BI domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných Z36 BI domech - městské a příměstské Podlázky Podlázky Podlázky Z89 OV Občanské vybavení Podlázky Bydlení - v rodinných Z101 BI domech - městské Podlázky a příměstské Z112 OH Občanské vybavení - hřbitovy Podlázky Občanské vybavení - Z44 OS tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení Z57 OV Občanské vybavení Podlázky Z58 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Podlázky Občanské vybavení - Z45 OS tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení Z72 TI Technická infrastruktura Podlázky Bydlení - v rodinných Z47 BI domech - městské Podlázky a příměstské Z48 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Podlázky Lokality jsou zpřístupněny od stávajících silnic II/259 a navazující III/2595, které je navržená k přestavbě CD-06. CD-07 a dále po stávajících komunikacích. 100

107 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění Z130 OS Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní Podlázky zařízení oblast: Debř Z30 SM Plochy smíšené obytné - městské Debř Z14 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Debř Plochy zpřístupněné od silnice II/610. Z49 OS Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní Debř zařízení Plocha zpřístupněná od silnice II/610. Konkrétní návrh navazujícího řešení plochy Z14 je předmětem zpracovávané územní studie a bude upřesněn v další etapě ÚP dle výsledků územní studie. Z113 OH Občanské vybavení - hřbitovy Debř Plochy zpřístupněné od stávající silnice II/110 po navazující souběžně vedené místní komunikaci, vyžadující dílčí úpravy v trase a v místě napojení na II/610. oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území Z4 Z78 Z79 ZOX VL VL Zeleň se specifickým využitím Výroba a skladování lehký průmysl Výroba a skladování lehký průmysl Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Lokalita zpřístupněná od stávající silnice I/16 po navazujících komunikacích, v návrhu samostatnou komunikací, vedenou z nové MÚK Kosmonosy do průmyslové zóny. oblast: Jemníky a navazující území Z15 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Plocha zpřístupněna ze dvou stran; od severu po navrhované místní komunikaci CD-26, od východu po stávající místní komunikaci, navazující na silnici III/ v centrální části Jemníků. Z16 Z84 BI BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Plochy zpřístupněné ze silnice III/27513, plocha Z16 pak ještě z jihozápadní a západní strany po stávající místní komunikaci navazující navrhované komunikaci CD-26. Z22 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Plocha zpřístupněná od západu ze silnice III/27513, od severu v návaznosti na silnici III. třídy navrhovanou místní komunikací, zčásti využívající historickou cestu koridor CD-27A. Z32 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Plocha zpřístupněná od jihu společně s plochou Z22 v návaznosti na silnici III/27513 navrhovanou místní komunikací, zčásti využívající historickou cestu koridor CD-27A, od severu stávající místní komunikací, navrženou k přestavbě koridor CD- 27B. Z31 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Plocha zpřístupněná od silnice III/27513 po stávající místní komunikaci s navrhovanou přestavbou koncového úseku jako součást koridoru CD-27. Z27 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Mladá Boleslav Plocha zpřístupněna od silnice III/

108 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis doporučeného komunikačního zpřístupnění Z35 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Mladá Boleslav Z56 OV Občanské vybavení Jemníky u Mladé Z39 BI Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Jemníky u Mladé Kód záměru P2 Tabulka: Způsob doporučeného komunikačního zpřístupnění ploch přestavby Kód využití OX Navrhovaný způsob využití Občanské vybavení - se specifickým využitím Katastrální území Mladá Boleslav Popis komunikačního zpřístupnění Plocha zpřístupněná částečně ze SV tangenty, z jižní a západní strany ze stávajících komunikací tř. Václava Klementa, Laurinovy a Dukelské. Občanské vybavení - se P3 a,b OX Mladá Boleslav specifickým využitím Plocha zpřístupněná ze tř. Václava Klementa P5 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. Nádražní a ul. Svatovítské. P6 TI Technická infrastruktura Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. Na celně (III/27513). P7 P8 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 OX VL ZV SM BI BI BI ZV DS DS DS DS Občanské vybavení - se specifickým využitím Výroba a skladování lehký průmysl Veřejná prostranství veřejná zeleň Čejetice u Mladé, Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Plochy smíšené obytné - Mladá Boleslav městské Bydlení - v rodinných domech - městské Debř a příměstské Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské Plocha bydlení v rodinných domech městské a příměstské Veřejná prostranství - veřejná zeleň Plocha dopravní infrastruktury - silniční Plocha dopravní infrastruktury - silniční Plocha dopravní infrastruktury - silniční Plocha dopravní infrastruktury - silniční Plocha zpřístupněná z u. Nádražní a ul. Pod Borkem. Lokalita zpřístupněná od stávající silnice I/16 po navazujících komunikacích, v návrhu samostatnou komunikací, vedenou z nové MÚK Kosmonosy do průmyslové zóny. Plocha zpřístupněná z ulice navrhovanými koridory pro nemotorovou dopravu (CD-41 a CD- 42) Plocha zpřístupněná od jihu od JV tangenty (CD- 17), ze západní strany ve směru od ul. Pražské. Plocha zpřístupněná od silnice II/610 po navazující komunikaci. Mladá Boleslav Zpřístupnění plochy ze stávající ulice Na Celně je třeba prověřit stanovenou ÚS. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. Šámalovy a z ul. U Židovského hřbitova. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. Ptácké. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. U Stadionu. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná z ul. Jana Palacha a z ul. Havlíčkova. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná od ul. Mjr. Frymla. Mladá Boleslav Plocha zpřístupněná od ul. T.G. Masaryka a ul. Jičínské. 102

109 Kód záměru Kód využití Navrhovaný způsob využití Katastrální území Popis komunikačního zpřístupnění P21 DS Plocha dopravní infrastruktury - silniční Čejetice u Mladé Plocha zpřístupněná z ul. Nádražní. P22 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Plocha zpřístupněna z ul. Havlíčkova a ul. Jana P24 OV Občanské vybavení Palacha. Mladá Boleslav P23 OV Občanské vybavení Mladá Boleslav Plocha zpřístupněna z ul. Havlíčkova. ÚZEMNÍ REZERVY Územní plán vymezuje územní rezervy pro prověření potřebnosti, případně budoucího využití dvou nových místních komunikací: RD-01 JV tangenta úsek ul. Bezděčínská (CD- 04) JZ tangenta (CD-14) a RD-05 MK Sahara (CD-15B) ul. Nádražní; přeložka s tunelovým úsekem. Územní rezerva RD-01 je vymezena pro prověření budoucího záměru prodloužení JV tangenty z prostoru Bezděčína (ul. Bezděčínská) jižním směrem a její propojení s JZ tangentou, návazně dálnicí D10. Tím by bylo vytvořeno kontinuální komunikační propojení JV části a dotčených místních částí města s návaznostmi na JZ, v opačném směru SV tangentu. Ty by dohromady vytvářely obvodový komunikační systém s možností plošně rozprostřených radiálních vstupů ke zdroji a cíli ve vnitřních částech města. To by umožnilo jak zpřístupnění a obsluhu okrajového zastavěného území, tak výrazné zklidnění centrální části města s možným posílením městských funkcí a zklidněných veřejných prostorů (širší souvislosti viz předchozí část JV tangenta CD-04, CD-17, CD-18). Územní rezerva RD-05 je zaměřena na územní ochranu případné přeložky ul. Bezděčínské s tunelovým vedením v úseku výškového předělu s napojením na ul. Vineckou a ul. Nádražní v místě stávající střelnice. Přeložka komunikace by výrazně zkvalitnila významné komunikační propojení rozvojových území Bezděčína, Sahary a Chrástu s centrem města, umožnila by odklonění dopravy z kolizního prostoru křižovatky v těsné blízkosti zámku Neuberk a současně by vytvořila územní podmínky pro úpravu předpolí zámku a jeho okolí s propojením k břehu Jizery (podrobněji a v širších v souvislostech viz předchozí část CD- 15A, CD-15B). H Železniční doprava Mladá Boleslav leží na křižovatce celostátních železničních tratí č. 070 Praha Neratovice Mladá Boleslav - Turnov, č. 071 Nymburk Mladá Boleslav, č. 064 Mladá Boleslav Stará Paka (v úseku Kolomuty Stará Paka je trať řazena do sítě regionálních tratí) a regionální trať č. 076 Mladá Boleslav Mělník. V současné době SŽDC zpracovává studii proveditelnosti, která prověřuje modernizaci spojení Praha Mladá Boleslav Liberec v několik variantách. Do doby než bude tato studie dokončena, projednána a odsouhlasena Centrální komisí MD ČR, návrh ÚP respektuje dosud sledované záměry, které jsou zahrnuté v ZÚR Středočeského kraje. Pro ně upřesňuje a vymezuje koridory. V souladu se ZÚR Středočeského kraje návrh ÚP vymezuje koridor nadmístního významu pro modernizaci tratě č. 071 CD-37 Mladá Boleslav, hl. nádraží 103

110 Bezděčín ( Nymburk), modernizace tratě, včetně dílčí přeložky a úpravy směrových oblouků, včetně nového přemostění Jizery. Pro odstranění kolizního úrovňového křížení železniční tratě č. 064 Mladá Boleslav Kolomuty Stará Paka s ul. Jičínskou (východně od obchodního centra Olympia) je v ÚP v souladu se ZÚR Středočeského kraje upřesněn a vymezen koridor nadmístního významu pro přeložku tratě CD-38 Trať č. 064 přeložka v úseku Mladá Boleslav/Řepov (- Kolomuty). ÚP dále vymezuje tzv. sdružený koridor pro koordinovanou přestavbu místní komunikace ul. Mjr. Frymla, ul. Laurinovy a železniční tratě č. 064: CD-09 MK/Ž ul. Mj. Frymla; přestavba - prodloužení SV tangenty v koordinaci s přestavbou železniční tratě č. 064, včetně rekonstrukce mostu u Měšťáků, okružní křižovatky s ul. Havlíčkovou a křižovatky ul. Laurinova x Ptácká. Koridor zahrnuje soubor staveb, které řeší přestavbu významné sběrné místní komunikace, včetně přestavby křižovatek a souběžně vedené železniční tratě č. 064 v ul. Laurinové. Ta ve stávajícím vedení brání možné přestavbě komunikace v potřebných parametrech. Koordinovaná přestavba komunikace a železniční tratě je podmínkou pro reálnost možného zkapacitnění sběrné komunikace a odstranění kolizních bodů, včetně odstranění úrovňového křížení železniční tratě s ul. Ptáckou, případně pro potřebnou modernizaci tratě ve spojení Praha Mladá Boleslav Liberec, která je předmětem výše zmíněné zpracovávané studie proveditelnosti. Vymezení koridoru CD-09 vychází ze zpracovaných dokumentací Prodloužení severovýchodní tangenty, Rekonstrukce mostního objektu U Měšťáků Úprava křižovatky ulice Ptácká a Laurinova (CR Projekt, s.r.o.). Zmíněné záměry jsou obsaženy v dokumentu Strategická dopravní studie Mladoboleslavska (CR Projekt Mladá Boleslav, 06/2017). Železniční tratě č. 071 a č. 064 propojení, tzv..bezděčínská spojka V souladu s rozpracovanou studií proveditelnosti a v souladu se Strategickou dopravní koncepcí Mladoboleslavska ÚP vymezuje koridory pro propojení železničních tratí č. 064 a č. 071 v úseku Bezděčín Plazy, tzv. Bezděčínská spojka s napojením na železniční vlečku do závodu ŠKODA AUTO, a.s. ÚP pro tento záměr vymezuje dva na sebe navazující koridory. tj. CD-46 (S/Ž) - sdružený koridor silnice II/610 a tzv. Bezděčínské spojky v úseku Bezděčín Jemníky, včetně souvisejících staveb a CD-48 Bezděčínská spojka - propojení železničních tratí č. 071 a 064 v úseku Jemníky (CD-46) Plazy Mladá Boleslav s napojením na žel. vlečku do závodu ŠKODA AUTO, a.s., včetně souvisejících staveb. Sdružený koridor CD-46, společný pro koordinované umístění souběžně vedené silnice II/610, zahrnuje soubor staveb včetně mimoúrovňového křížení se silnicí III/27513, které řeší první úsek nového kolejového propojení tratí č. 071 a č. 064 tzv. Bezděčínská spojka. Koordinovaná stavba železniční tratě a silnice s minimalizací územních nároků je podmínkou pro reálnost obou záměrů. Na tento úsek navazuje již samostatný koridor pro umístění druhého navazujícího úseku kolejového propojení obou tratí s mimoúrovňovým křížením ul. Jičínské a navrhované silnice II/610 s napojením do stopy stávající tratě a vlečkového hospodářství závodu ŠKODAAUTO, a.s. Toto přímé propojení ve směru na Nymburk umožňuje zvláště pro nákladní dopravu vázanou na potřeby závodu ŠKODA AUTO, a.s. vyloučení průjezdu obytným územím města a zásadní zkrácení přepravní vzdálenosti. 104

111 Navrhovaný záměr na nové propojení tratí může výhledově představovat základ komplexní modernizace tratě pro spojení Praha Mladá Boleslav Liberec. ÚZEMNÍ REZERVY ÚP v souladu se se ZÚR Středočeského kraje vymezuje územní rezervu RD-2 Trať č. 070 Debř Dalešice, přeložka pro modernizaci tratě č. 070 Mladá Boleslav Turnov s přeložkou v úseku Debř hranice města (- Dalešice). V současné době SŽDC zpracovává studii proveditelnosti, která prověřuje modernizaci spojení Praha Mladá Boleslav Liberec. Do doby než bude studie projednána a trasy stabilizovány, ÚP v souladu se ZÚR zajišťuje územní ochranu pro možný průchod přeložky tratě v dotčeném úseku. H Letecká doprava Koncepce řešení ÚP Mladá Boleslav je výrazně ovlivněna provozem veřejného vnitrostátního letiště Mladá Boleslav a to zejména v nejdynamičtější rozvojové části města Dubce, Podchlumí, Bezděčín a Chrást. Limity pro rozvoj dotčeného území jsou ochranná pásma s výškovým omezením staveb, která jsou dána Zákonem o civilním letectví, leteckými předpisy a hygienickými hlukovými limity, které jsou vymezovány na základě hlukové studie. Hluková studie, která byla podkladem pro koncepci řešení je z roku K současnému datu nebyla dosud aktualizovaná. ÚP respektuje stávající veřejné letiště Mladá Boleslav včetně všech vymezených ochranných a hlukových pásem, které jsou podmiňující pro vymezení a rozsah zastavitelných ploch v dotčených územích. H Doprava v klidu Doprava v klidu a nedostatek parkovacích stání je v Mladé jedním ze závažných problémů, způsobených enormně vysokým stupněm automobilizace. Na základě statistických údajů o statické skladbě dopravního proudu dle Centrálního registru vozidel (MD ČR, 2017), byl pro město Mladá Boleslav vypočten stupeň automobilizace, který představuje hodnotu 1,9, tzn. 1,9 obyvatele na 1 osobní automobil. Pro porovnání je uveden stupeň automobilizace hlavního města Prahy 1,54. Pro dopravu v klidu jsou v současné době využívány již realizované parkovací domy, stávající parkoviště, parkovací a odstavná stání, garáže, u rodinných domů vlastní pozemky a garáže jako součásti stavby umístěné na vlastních pozemcích. V souladu s dokumentem Strategická dopravní koncepce Mladoboleslavska. ÚP vymezuje plochy pro umístění podzemních parkovacích domů typů P+R v centrální části města - P18 Parkovací dům, ul. Jana Palacha, P17 Parkovací dům, u stadionu, P19 Parkovací dům u prodloužení SV tangenty a P20 Parkovací dům podzemní garáže, nám. Republiky. Parkovací domy budou sloužit jako záchytná parkoviště P&G (Park and Go) v docházkové vzdálenosti k historickému centru města a jako parkoviště pro spádovou městskou část. Tyto záměry jsou v počátečním stupni přípravy a nelze specifikovat podrobné údaje o kapacitě apod. Podrobnější specifikace bude předmětem samostatných studií. 105

112 Kromě těchto ploch přestavby je nově vymezena plocha přestavby pro umístnění parkovacího domu u žst. Mladá Boleslav, hl. nádraží. Parkovací dům s přímou návazností na železniční stanici bude sloužit především v rámci integrované veřejné dopravy jako záchytné parkoviště typu P&R (Park and Ride) s přestupem na železniční dopravu. Vymezené plochy respektují místní územní podmínky, možnost začlenění do daného prostoru i podmínky pro jejich komunikační zpřístupnění. V koordinaci s rozvojem města a s ohledem na stupeň automobilismu Mladé ÚP vymezuje územní rezervy pro silniční dopravu a dopravu v klidu při tř. Ludvika Kalmy a Volkharda Köhlera RD-3 (sever) a RD-4 (východ). Tím je zajištěna územní ochrana ploch pro případné prověření a umístění zařízení silniční dopravy včetně parkovacích domů či parkovišť v přímé návaznosti na obytná území, na širší centrum města, na areál ŠKODA AUTO (podmíněno mimoúrovňovým přechodem tř. Ludvika Kalmy a Volkharda Köhlera), případně na žel. stanici Mladá Boleslav město. To je podmíněno realizací tzv. Bezděčínské spojky a koncepční změnou modernizace tratě č. 070 Praha Mladá Boleslav Liberec, variantně prověřovanou SŽDC, s.p., s přímým vedením přes žst. Mladá Boleslav město (záchytné parkoviště P&R). H Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována autobusovou a železniční dopravou, využívající stávající a nově navrhovanou dopravní infrastrukturu, stanice a zastávky. V současné době se připravuje nová koncepce veřejné dopravy a obslužnosti města Mladá Boleslav, která spočívá především v nové funkci a organizaci jednotlivých linek a spojů. Na základě výsledků jednání se zástupci Dopravního podniku, a.s. Mladá Boleslav bude nová koncepce bez územních nároků, vyžadujících vymezení koridorů nebo zastavitelných ploch v ÚP. Stávající plochy dopravní infrastruktury pro veřejnou hromadnou dopravu osob jsou respektovány, nové nejsou navrhovány. H Nemotorová doprava ÚP v širších souvislostech na území města respektuje koncepci vedení dálkových a regionálních cyklotras, zakotvených v Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje; aktualizace 2012 čistopis 2014 (B.I.R.T. GROUP, a.s.). 106

113 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje; aktualizace 2012 čistopis 2014 (B.I.R.T. GROUP, a.s.) výřez K atraktivním dálkovým cyklotrasám patří cyklotrasa Greenway JIZERA (17), která propojuje turisticky a rekreačně atraktivní oblasti Libereckého a Středočeského kraje od polské hranice přes Turnov, Mladou Boleslav až po Prahu. Trasa prochází územím města v převažujícím rozsahu po stávajících místních a účelových komunikacích podél Jizery ve spojení Michalovice Podlázky Česana Mladá Boleslav, hl. nádraží Čejetice a dále ve směru na Krnsko. Problematický je v současné době průchod širším prostorem soutoku řek Jizery a Klenice. Pro zajištění průchodnosti tímto prostorem včetně návazností na vodní tok Klenice, park Štěpánka a městskou strukturu ÚP vymezuje koridory pro umístění stezky pro pěší a cyklisty podél nábřeží Jizery (CD-41) a podél nábřeží Klenice (CD-42). Tyto stezky budou využívány jak rekreačně, tak každodenně v návaznosti na provázaný systém městských a příměstských tras a stezek pro pěší a cyklisty a jako součást regionálních a dálkových cyklotras, vedených přes Mladou Boleslav (Greenway Jizera). Cílem je dosažení kontinuální prostupnosti podél vodních toků a posílení podmínek pro cyklistickou dopravu každodenního i rekreačního charakteru. Kromě zmíněných koridorů ÚP vymezuje koridor pro umístění stezky pro pěší a cyklisty vedenou přes Klenicí a Štěpánku (CD-43). Ta pro každodenní nemotorovou dopravu vytváří předpoklady přímého propojení rozvojové oblasti jižního města s centrem. Ostatní návrh páteřní sítě tras a stezek pro pěší a cyklisty vychází z tzv. Akčního plánu páteřních cyklotras v Mladé (2018), zpracovaný a předložený městem Mladá Boleslav. Akční plán navazuje na již překonaný dokument Mladá Boleslav - Generel 107

114 cyklistické dopravy (EDIP, 07/2002), aktualizuje návrhy a přizpůsobuje je stávajícím podmínkám i nově formulovaným rozvojovým předpokladům. Cílem návrhu Akčního plánu je posílení atraktivity každodenní pěší a cyklistické dopravy a její vyšší zapojení do přepravního systému města. Páteřní síť cyklistických tras a stezek v Mladé Zdroj: Akční plán cyklistických tras a stezek v Mladé,

115 Vzhledem k tomu, že Akční plán páteřních cyklotras není dosud detailně rozpracován tak, aby mohly být koridory jednoznačně vymezeny, ÚP řeší koncepci páteřní sítě tras a stezek pro pěší a cyklisty pouze schematicky viz grafická část dokumentace - Koncepce dopravní infrastruktury. Podrobný návrh jednotlivých záměrů bude předmětem samostatných dokumentací. Základní koncepci tvoří páteřní radiální trasy, které spojují střed města s jeho okrajovými částmi. Pro daný směr je navrhováno vždy několik paralelních tras. Na radiální směry navazují trasy tangenciálního charakteru, které v centrální části města tvoří propojený okružní systém s vazbami na hlavní zdroje a cíle cest. Propojené jsou po obvodě i jednotlivé městské části. Třetí skupinu představují trasy, které využívají fenoménu říčních údolí podél Jizery a Klenice a směřují dále do volné krajiny jako součást navazující sítě regionálních cyklotras a cyklostezek. Ty pak propojují město s nejvýznamnějšími cíli v širším okolí; směr Český Ráj, Benátky nad Jizerou, Skalsko a směr Mnichovo Hradiště. Pro zajištění bezkolizního propojení center Mladé a sousedních Kosmonos jsou v rámci koncepce páteřních cyklotras v Mladé sledovány dvě propojovací stopy, a to ulicí Podzámeckou a ul. Havlíčkovou, která severně od silnice I/38 navazuje na navrhovanou cyklostezku, vymezenou v projednávaném ÚP Kosmonos (P48, Z99) zpracovatel HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Návaznost cyklotrasy, navrhované v ÚP Mladá Boleslav v ul. Podzámecké, není v ÚP Kosmonosy vymezena. Výřez z projednávaného ÚP Kosmonosy s vyznačením navazujících cyklotras, navrhovaných v jednotlivých ÚP Zdroj: Územní plán Kosmonosy, návrh pro společné jednání (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 07/2017) 109

116 H.4.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Součástí kapitoly technické infrastruktury jsou bilanční výpočty potřeb jednotlivých subsystémů dle jednotlivých ploch přestavby a zastavitelných ploch. Výpočty vycházejí z odhadu průměrného obvyklého naplnění jednotlivých ploch daným typem zástavby. Obzvláště obtížné je odhadnout plochy pro občanskou vybavenost a komerční plochy pro výrobu a skladování, jejichž náročnost na jednotlivé systémy se může u různých záměrů dramaticky lišit. Výpočty je proto třeba brát jako orientační vodítko pro stanovení celkových potřeb a deficitů v případě naplnění plánu. V návrhu územního plánu jsou popsány principy řešení zásobování vymezených ploch přestavby a zastavitelných ploch, jsou popsány přeložky technické infrastruktury zasahující do těchto ploch a je popsán princip odkanalizování ploch a řešení nakládání se srážkovými vodami. Jednotlivé návrhy jsou zakresleny jako ilustrace principiálního koncepčního řešení ve schématu technické infrastruktury. Návrhy jednotlivých koridorů a objektů nejsou závazně územně fixovány, proto aby jejich výstavba nebyla po zpřesnění v rámci podrobnější projektové dokumentace blokována nutností změny územního plánu. H Energetika a spoje Energetická koncepce rozvojových ploch navazuje na stávající energetické zásobování města a vychází ze zpracované územní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů města. Nedochází ke změně stávající koncepce, koncepce je doplněna návrhy pro zásobování nově vymezených ploch přestavby a zastavitelných ploch. Zásobování teplem Stávající síť centrálního zásobování teplem napájená z teplárny Škoda Energo je koncepčně i kapacitně vyhovující. Je počítáno se zachováním stávající koncepce zásobování teplem, rozšíření stávající sítě je navrhováno u ploch přestavby a zastavitelných ploch, které se nacházejí v přímém dosahu stávající sítě. Jedná se o plochy P2 P3a, b, P8, P17, P18, P19, P22, P23, P24, Z66, Z78 a Z79. Orientační bilance potřeb tepla je uvedena v následující tabulce. Orientační bilance potřeb tepla v plochách napojitelných na systém CZT Číslo plochy Využití plochy Plocha Maximální potřeba [ha] [kw] P2 OX 16, P3 a,b OX 22, P8 VL 2, P22 OV 0,20 69 P23 OV 1, P24 OV 0,27 93 Z66 SM 1, Z78 VL 40, Z79 VL 2, Celkem 89, Z tabulky vyplývá, že vysoké nároky na zásobování teplem vycházejí zejména u ploch velkého rozsahu pro výrobu (VL, VS) a pro specifickou občanskou vybavenost (OX). Nároky 110

117 těchto ploch bude nutné zpřesnit na základě konkrétních záměrů. V případě ploch přestavby DS (parkovacích domů) vzhledem k výrazně nižší potřebě tepla není údaj uveden. Zásobování plynem Plynofikováno je prakticky celé zastavěné území města, územím procházejí kapacitní VTL plynovody. Zastavitelné plochy menšího rozsahu jsou navrhovány k zásobování zemním plynem ze stávající středotlaké, popř. nízkotlaké plynovodní sítě. U rozsáhlých ploch v oblasti Jižního města je navrženo napojení nové STL sítě prostřednictvím navrhované VTL regulační stanice napojené z procházejícího VTL plynovodu. Přes zastavitelné plochy v oblasti Jižního města prochází stávající VTL plynovod s ochranným a bezpečnostním pásmem dle zák. č. 458/2000 Sb. V územním plánu je orientačně navržena přeložka tohoto plynovodu do souběhu s trasou dálnice D10. Souběh koridorů dopravní a technické infrastruktury umožňuje lepší využití území a omezuje fragmentaci krajiny. V případě, že nebude přeložka realizována, bude muset zástavba respektovat ochranná pásma plynovodu, což by výrazně ovlivnilo urbanistickou koncepci v zastavitelných plochách. Bilance potřeb zemního plynu dle jednotlivých ploch přestavby a zastavitelných ploch je uvedena v následujících tabulkách. Orientační bilance potřeb plynu ploch přestavby Číslo plochy Využití plochy Plocha Průměrná potřeba Maximální potřeba [ha] [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] P5 OV 2, P6 TI 1, P7 OX 4, P8 VL 2, P12 SM 1, P13 BI 1, P14 BI 1, P15 BI 3, Celkem Orientační bilance potřeb plynu zastavitelných ploch Plocha Celková plocha Průměrná potřeba Maximální potřeba Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] oblast : Jižní město a navazující území BH Z12 15,15 BH Z109 11,24 34, , ,04 BH Z118 7,90 BI Z17 5,15 BI Z13 1,78 6,93 242,55 207,90 111

118 Plocha Celková plocha Průměrná potřeba Maximální potřeba Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] OV Z54 0,91 0,91 68,25 34,58 RH Z95 5,43 RH Z127 4,86 10,29 288,12 154,35 SM Z97a, b 13,80 SM Z94 a,b 1,88 15, ,20 705,60 SX Z18 0,51 SX Z19 0,37 SX Z81 2,12 3,78 185,22 132,30 SX Z83 0,78 VS Z67 0,50 0,50 5,00 2,50 Celkem 5751, ,27 oblast: Severní sídliště a navazující území OS Z5 4,78 4,78 396,74 205,54 SM Z66 1,92 1,92 124,8 86,4 Celkem 521,54 291,94 oblast: Bezděčín, sídlo SM Z103 6,52 6,52 423,8 293,4 OV Z70 1,03 1,03 77,25 39,14 VS Z74 1,92 1,92 19,2 9,6 Celkem 520,25 342,14 oblast: Bezděčín, výroba OX Z119 5,59 5,59 374,53 245,96 VS Z59 8,39 VS Z68 1,24 VS Z69 3,89 VS Z73 3,84 25,32 253,2 126,6 VS Z77 2,61 VS Z87 5,35 Celkem 627,73 372,56 oblast: Chrást BI Z3 5,69 BI Z26 14,98 BI Z108 3,35 24,89 871,15 746,7 BI Z120 0,87 SM Z86 7,52 7,52 488,8 338,4 Celkem 1359, ,1 112

119 Kód využití Kód záměru oblast: Sahara Plocha Celková plocha Průměrná potřeba Maximální potřeba [ha] [ha] [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] SX Z91 9,55 9,55 467,95 334,25 Celkem 467,95 334,25 oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká BI Z21 3,9 BI Z23 0,09 BI Z37 0,25 6,43 225,05 192,9 BI Z106 2,19 SX Z40 6,31 6,31 309,19 220,85 Celkem 534,24 413,75 oblast: Michalovice - Podlázky BI Z28 1,95 BI Z29 0,47 BI Z36 0,59 BI Z101 0,9 8, BI Z58 0,44 BI Z47 1,77 BI Z48 2,48 OS Z44 0,86 OS Z45 0,78 1,64 136,12 70,52 OV Z89 0,92 OV Z57 0,94 1,86 139,5 70,68 TI Z72 0,19 0,19 15,96 7,98 Celkem 592,58 407,18 oblast: Debř BI Z14 20,16 20,16 705,6 604,8 OS Z49 2,98 2,98 247,34 128,14 SM Z30 7,6 7, Celkem 1446, ,94 oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území VL Z78 40,69 VL Z79 2,91 oblast: Jemníky a navazující území 43, Celkem BI Z15 3,67 BI Z16 2,5 BI Z84 0,74 16,12 564,2 483,6 113

120 Plocha Celková plocha Průměrná potřeba Maximální potřeba Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] BI Z22 1,64 BI Z32 3,84 BI Z31 2,15 BI Z27 0,64 BI Z35 0,67 BI Z39 0,27 OV Z56 0,34 0,34 25,5 12,92 Celkem 589,7 496,52 V tabulce ploch přestaveb nejsou uvedeny plochy nacházející se v přímém dosahu stávající sítě CZT (kromě výjimek) a tudíž navrhované k zásobování teplem z tohoto systému. Z tabulek vyplývá, že většina ploch s největšími nároky na zásobování zemním plynem se nachází v oblasti Jižního města, kde je navrženo nové kapacitní napojení ze stávající VTL plynovodní sítě. Zásobování elektrickou energií Do řešeného území zasahuje pouze okrajově společná trasa vedení přenosové sítě 400 kv a 220 kv Čechy Střed Bezděčín. Trasa s ochranným pásmem prochází mimo zastavěné území. Do východní části města přichází několikanásobná trasa vedení VVN 110 kv napájející transformovnu v průmyslové zóně a transformovnu 110/22 kv Mladá Boleslav, která se nachází v severovýchodním rameni mimoúrovňového křížení komunikací D10 a I/16. Město je zásobováno elektrickou energií na úrovni sítě VN 22 kv a v průmyslové zóně na úrovni VVN 110 kv s dostatečnou kapacitou i zabezpečením. Pro zásobování nově vymezených přestavbových a zastavitelných ploch budou realizovány nové distribuční, případně odběratelské trafostanice, které budou smyčkově napojovány ze stávající sítě VN. Umístění budoucích trafostanic není územním plánem pevně fixováno. Trafostanice včetně přívodních vedení budou navrhovány v podrobnějších projektových dokumentacích a umísťovány v rámci jednotlivých rozvojových nebo i stabilizovaných ploch. Distribuční trafostanice budou lokalizovány obvykle v rámci veřejných prostranství, nebo jako vestavěné s přístupem z veřejného prostranství a odběratelské trafostanice v rámci plochy daného odběratele. 114

121 Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých ploch přestavby a zastavitelných ploch je uvedena v následujících tabulkách. Číslo plochy Orientační bilance potřeb elektrické energie ploch přestavby Využití plochy Plocha Instalovaný příkon Soudobý příkon [ha] [kw] [kw] P2 OX 16, P3 a,b OX 22, P5 OV 2, P6 TI 1, P7 OX 4, P8 VL 2, P12 SX 1, P13 BI 1, P14 BI 1, P15 BI 3, P22 OV 0, P23 OV 1, P24 OV 0, Celkem Orientační bilance potřeb elektrické energie zastavitelných ploch Plocha Celková plocha Instalovaný příkon Soudobý příkon Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [kw] [kw] oblast : Jižní město a navazující území BH Z12 15,15 BH Z109 11,24 34, , ,20 BH Z118 7,90 BI Z17 5,15 BI Z13 1,78 6, ,60 589,05 OV Z54 0,91 0,91 109,20 54,60 RH Z95 5,43 RH Z127 4,86 10,29 308,70 92,61 SM Z97a, b 13,80 SM Z94 a,b 1,88 15, , ,96 SX Z18 0,51 SX Z19 0,37 SX Z81 2,12 3,78 510,30 226,80 SX Z83 0,78 115

122 Plocha Celková plocha Instalovaný příkon Soudobý příkon Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [kw] [kw] VS Z67 0,50 0,50 6,00 4,00 Celkem 12825, ,22 oblast: Severní sídliště a navazující území OS Z5 4,78 4,78 425,42 215,1 SM Z66 1,92 1,92 345,6 138,24 Celkem 771,02 353,34 oblast: Bezděčín, sídlo SM Z103 6,52 6, ,6 469,44 OV Z70 1,03 1,03 123,6 61,8 VS Z74 1,92 1,92 23,04 15,36 Celkem 1320,24 546,6 oblast: Bezděčín, výroba OX Z119 5,59 5,59 665,21 335,4 VS Z59 8,39 VS Z68 1,24 VS Z69 3,89 VS Z73 3,84 VS Z77 2,61 VS Z87 5,35 oblast: Chrást 25,32 303,84 202,56 Celkem 969,05 537,96 BI Z3 5,69 BI Z26 14,98 BI Z108 3,35 24, ,8 2115,65 BI Z120 0,87 SM Z86 7,52 7, ,6 541,44 Celkem 6829,4 2657,09 oblast: Sahara SX Z91 9,55 9, , Celkem 1289, oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká BI Z21 3,9 BI Z23 0,09 BI Z37 0,25 6, ,6 546,55 BI Z106 2,19 SX Z40 6,31 6,31 851,85 378,6 116

123 Plocha Celková plocha Instalovaný příkon Soudobý příkon Kód využití Kód záměru [ha] [ha] [kw] [kw] Celkem 2266,45 925,15 oblast: Michalovice - Podlázky BI Z28 1,95 BI Z29 0,47 BI Z36 0,59 BI Z101 0,9 8, BI Z58 0,44 BI Z47 1,77 BI Z48 2,48 OS Z44 0,86 OS Z45 0,78 1,64 145,96 73,8 OV Z89 0,92 OV Z57 0,94 1,86 223,2 111,6 TI Z72 0,19 0,19 16,91 9,88 Celkem 2278,07 926,28 oblast: Debř BI Z14 20,16 20, ,2 1713,6 OS Z49 2,98 2,98 265,22 134,1 SM Z30 7,6 7, ,2 Celkem 6068, ,9 oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území VL Z78 40,69 VL Z79 2,91 43, ,6 Celkem ,6 oblast: Jemníky a navazující území BI Z15 3,67 BI Z16 2,5 BI Z84 0,74 BI Z22 1,64 BI Z32 3,84 16, ,4 1370,2 BI Z31 2,15 BI Z27 0,64 BI Z35 0,67 BI Z39 0,27 OV Z56 0,34 0,34 40,8 20,4 Celkem 3587,2 1390,6 117

124 Z tabulek vyplývá, že v případě naplnění vymezených přestavbových a zastavitelných ploch bude v území potřeba realizovat cca 40 trafostanic 22/0,4 kv o standardní kapacitě 630 KVA. Telekomunikace a radiokomunikace Pevná telekomunikační síť byla na území města kabelizována a není počítáno s dalšími koncepčními návrhy na její úpravy. Vymezené zastavitelné a přestavbové plochy budou napojeny na stávající telekomunikační síť dle podmínek stanovených správcem sítě a budou ukládány v podzemních trasách dle příslušných norem. V nové zástavbě je počítáno s rozvojem optických sítí. Nad územím prochází větší počet radioreléových tras. většina z nich směřuje na objekt významného vysílače Českých radiokomunikací RS Doubek, který se nachází nedaleko za jihovýchodní hranicí řešeného území. Horizontální ochranné pásmo prochází v dostatečné výšce nad stávající i reálně plánovanou zástavbou. Další radioreléové trasy jsou provozovány mobilními operátory a jinými subjekty. Mohou se poměrně rychle měnit a není proto vhodné tyto trasy v územních plánech fixovat. H Vodní hospodářství Vodní toky a plochy, záplavová území Město se nachází při soutoku vodních toků Jizery a Klenice. Oba vodní toky mají stanoveno záplavové území a aktivní zónu záplavového území. Záplavová území zasahují do zástavby v místní části Čejetičky a v místní části Podlázky. Území podél řeky Jizery (pro zjednodušení přibližně území mezi ulicemi Ptácká, Pod Borkem, Vinecká na levém břehu a železniční tratí na pravém břehu Jizery) jsou vymezena jako riziková v mapě povodňového nebezpečí v Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe. ÚP nevymezuje v této oblasti zastavitelné plochy. Plochy přestavby jsou vymezeny pouze v minimálním rozsahu na v současnosti nevhodně využitých plochách. Historická zástavba byla situována na vysokém ostrohu mimo nebezpečí záplav. Postupným rozšiřováním města začalo být využíváno i území v nivě vodních toků (Vinecká, Nádražní a Ptácká ulice). Proto se část zastavěného území nachází ve stanoveném záplavovém území. Na vodních tocích nejsou z prostorových důvodů i proto, aby zúžením toku nedocházelo ke zrychlování odtoku povodně, navrhována technická protipovodňová opatření. Územní plán stanovená záplavová území respektuje, do záplavového území zasahují jen plochy přestavby P5 a P7. Zástavbou v plochách bude možné realizovat pouze se souhlasem vodoprávního úřadu za předpokladu, že nedojde ke zhoršení odtokových poměrů v toku, a že budou stavby navrženy tak, aby nedocházelo při povodních ke škodám. Tyto plochy přestavby nelze v urbanistické koncepci vynechat nehledě na znevýhodněné územní podmínky. V řešeném území se s výjimkou vzdutí nad jezy na řece Jizeře nenacházejí žádné významnější vodní plochy. 118

125 Ochrana vodních zdrojů Územní plán respektuje území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída nařízené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Územní plán respektuje i ochranná pásma vodního zdroje Choboty. Zásobování pitnou vodou Vodovodní síť v řešeném území je součástí skupinového vodovodu Mladá Boleslav. Vodovodní síť ve městě je rozdělena do dvou takových pásem: 1. tl. pásmo vdj. Propast m 3 (278,0/273,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Mladou Boleslav a Kosmonosy (v rozsahu nadmořských výšek cca m n.m.) včetně jejich místních částí Jemníky. Bezděčín, Podchlumí, Podlázky, přes vodojem Sahara Chrást a Čejetičky a přes ČS a vodojem Čejetice. Vodojem Propast je umístěn mimo řešené území na severovýchodě od obce Kosmonosy. 2. tl. pásmo vdj. Bradlec m 3 (300,0/295,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Mladou Boleslav a Kosmonosy (v rozsahu nadmořských výšek cca m n.m.) včetně místní části Debř, a přes redukční ventil Mladá Boleslav tlakové pásmo Věž (střed města a část sídliště). Vodojemy Bradlec jsou umístěny rovněž mimo řešené území na sever od obce Kosmonosy. Místní část Čejetice je zásobena čerpáním ČS Čejetice (Q=1,6 l/s, H=10 m) z rozvodné sítě města Mladá Boleslav tlakového pásma pásmo (vdj. Propast) do věžového vodojemu Čejetice 60 m 3 (278,0/275,0 m n.m.). Místní části Čejetičky a Chrást jsou zásobeny pitnou vodou z vodojemu Sahara. Voda je dopravována gravitačně z vodojemu Propast přes síť města Mladá Boleslav do věžového vodojemu Sahara 45 m 3 (256,0/253,0 m n.m.). V případě malých tlaků v síti čerpá vodu do vodojemu Sahara posilovací ČS Sahara, která je umístěna na přívodním řadu v Čejetičkách. Bilance potřeb pitné vody dle jednotlivých ploch přestavby a zastavitelných ploch je uvedena v následujících tabulkách. Číslo plochy Orientační bilance potřeb pitné vody ploch přestavby Využití plochy Plocha Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba Max. hodinová potřeba [ha] [m 3 /d] [m 3 /d] [l/s] P2 OX 16,27 40,7 54,9 1,14 P3 a,b OX 22,91 57,3 77,3 1,61 P5 OV 2,07 9,3 12,6 0,26 P6 TI 1,36 0,4 0,6 0,01 P7 OX 4,82 12,1 16,3 0,34 P8 VL 2,96 7,4 10,0 0,21 P12 SX 1,36 12,8 17,3 0,36 P13 BI 1,25 7,5 10,1 0,21 P14 BI 1,93 11,6 15,6 0,33 P15 BI 3,20 19,2 25,9 0,54 P22 OV 0,20 0,9 1,22 0,10 119

126 Číslo plochy Využití plochy Plocha Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba Max. hodinová potřeba [ha] [m 3 /d] [m 3 /d] [l/s] P23 OV 1,02 4,59 6,2 0,55 P24 OV 0,27 1,22 1,64 0,15 Celkem 185,01 249,66 5,81 Kód využití Kód záměru Orientační bilance potřeb pitné vody zastavitelných ploch Plocha Celková plocha oblast : Jižní město a navazující území BH Z12 15,15 BH Z109 11,24 BH Z118 7,90 BI Z17 5,15 BI Z13 1,78 Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Maximální hodinová potřeba [ha] [ha] [m3/d] [m3/d] [l/s] 34,29 617,22 822,96 17,15 6,93 41,58 55,44 1,18 OV Z54 0,91 0,91 3,00 4,10 0,09 RH Z95 5,43 RH Z127 4,86 SM Z97a, b 13,80 SM Z94 a,b 1,88 SX Z18 0,51 SX Z19 0,37 SX Z81 2,12 SX Z83 0,78 10,29 5,15 29,84 0,62 15,68 134,85 183,46 3,76 3,78 30,24 40,82 0,87 VS Z67 0,50 0,50 0,15 0,18 0,01 oblast: Severní sídliště a navazující území Celkem 832, ,79 23,67 OS Z5 4,78 4,78 15,774 21,2232 0,4302 SM Z66 1,92 1,92 16,512 22,464 0,4608 oblast: Bezděčín, sídlo Celkem 32,29 43,69 0,89 SM Z103 6,52 6,52 56,072 76,284 1,5648 OV Z70 1,03 1,03 3,399 4,635 0,103 VS Z74 1,92 1,92 0,576 0,672 0,0192 Celkem 60,047 81,591 1,

127 Kód využití Kód záměru oblast: Bezděčín, výroba Plocha Celková plocha Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Maximální hodinová potřeba [ha] [ha] [m3/d] [m3/d] [l/s] OX Z119 5,59 5,59 18,447 24,8755 0,559 VS Z59 8,39 VS Z68 1,24 VS Z69 3,89 VS Z73 3,84 VS Z77 2,61 VS Z87 5,35 oblast: Chrást BI Z3 5,69 BI Z26 14,98 BI Z108 3,35 BI Z120 0,87 25,32 7,596 8,862 0,2532 Celkem 26,043 33,7375 0, ,89 149,34 199,12 4,2313 SM Z86 7,52 7,52 64,672 87,984 1,8048 oblast: Sahara Celkem 214, ,104 6,0361 SX Z91 9,55 9,55 76,4 103,14 2,1965 oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká BI Z21 3,9 BI Z23 0,09 BI Z37 0,25 BI Z106 2,19 Celkem 76,4 103,14 2,1965 6,43 38,58 51,44 1,0931 SX Z40 6,31 6,31 50,48 68,148 1,4513 oblast: Michalovice - Podlázky BI Z28 1,95 BI Z29 0,47 BI Z36 0,59 BI Z101 0,9 BI Z58 0,44 BI Z47 1,77 BI Z48 2,48 OS Z44 0,86 OS Z45 0,78 Celkem 89,06 119,588 2,5444 8,6 51,6 68,8 1,462 1,64 5,412 7,2816 0,1476 OV Z89 0,92 1,86 6,138 8,37 0,

128 Kód využití Kód záměru Plocha Celková plocha Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Maximální hodinová potřeba [ha] [ha] [m3/d] [m3/d] [l/s] OV Z57 0,94 TI Z72 0,19 0,19 0,095 0,095 0,0019 Celkem 63,245 84,5466 1,7975 oblast: Debř BI Z14 20,16 20,16 120,96 161,28 3,4272 OS Z49 2,98 2,98 9,834 13,2312 0,2682 SM Z30 7,6 7,6 65,36 88,92 1,824 Celkem 196, ,4312 5,5194 oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území VL Z78 40,69 VL Z79 2,91 43,6 10,9 14,824 0,436 Celkem 10,9 14,824 0,436 oblast: Jemníky a navazující území BI Z15 3,67 BI Z16 2,5 BI Z84 0,74 BI Z22 1,64 BI Z32 3,84 16,12 96,72 128,96 2,7404 BI Z31 2,15 BI Z27 0,64 BI Z35 0,67 BI Z39 0,27 OV Z56 0,34 0,34 1,122 1,53 0,034 Celkem 97, ,49 2,7744 Z tabulky vyplývá poměrně významné zvýšení potřeb pitné vody v případě využití všech rozvojových ploch vymezených územním plánem. Návrh na zásobování vymezených ploch přestavby a zastavitelných ploch pitnou vodou byl proveden v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje a na základě konzultací s provozovatelem vodovodní sítě. Kromě popisu zásobování vymezených ploch jsou v územním plánu řešeny návrhy na optimalizaci sítě a zkapacitnění stávajících prvků. Návrh koncepce vodovodní sítě počítá s potřebou zvýšení kapacity vodojemu Propast a s rozšířením akumulační kapacity stávajícího věžového vodojemu Michalovice. Návrh na zdvojnásobení objemu vodojemu Propast je obsažen již v platném územním plánu obce Kosmonosy, je i v plánech provozovatele sítě v návaznosti na rekonstrukci vodojemu je plánováno posílení stávajícího vodovodního přivaděče Kosmonosy Debř. Dále pro optimalizaci systému je navrženo zokruhování vodovodní sítě mezi místními částmi Bezděčín a Chrást. U řady zastavitelných ploch je zástavba situována do míst s vyšší nadmořskou 122

129 výškou mimo dosah stávajícího tlakového pásma vodovodu. V těchto případech bude nutné realizovat buď v rozvojové ploše nebo v areálu stávajícího vodojemu automatickou tlakovou stanici. V oblasti Podchlumí vede stávající vodovodní přivaděč přes vymezené zastavitelné plochy. Pro uvolnění ploch je navržena přeložka vodovodního přivaděče. V případě, že nebude přeložka realizována, bude muset zástavba respektovat trasu vodovodního přivaděče i s jeho ochranným pásmem, což by značně ovlivnilo urbanistickou koncepci v zastavitelných plochách. U některých zastavitelných ploch s vyšší nadmořskou výškou (zejm. v oblasti Jemníky Z22, Z15; v oblasti Chrást Z3, Z86) mohou být, v rámci podrobnějšího technického posouzení, zjištěny problémy s tlakovými poměry ve vodovodu a bude proto nutné v rozvojových plochách realizovat automatické tlakové stanice (ATS). Stávající i navrhovaná vodovodní síť je navržena ve schématu technické infrastruktury. Potřeba požární vody Pro potřebu zásobování požární vodou byly na území města vytipovány požární hydranty na stávající vodovodní síti jako vnější odběrná místa dle čl.4.3 ČSN Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou: - Hydrant ulice Tylova, Divadlo evidenční č Hydrant ulice Tylova, Divadlo evidenční č Hydrant ulice Dukelská, Dům kultury evidenční č Hydrant ulice Tovačovského, Karmel evidenční č Hydrant ulice Viničná, Zimní stadion evidenční č Hydrant ulice Komenského n., točna autobusu 2. ZŠ evidenční č Hydrant ulice U Stadionu, plocha před vstupem na stadion evidenční č. 441 Ostatní hydranty umístěné na vodovodní síti slouží pouze pro potřebu údržby vodovodní sítě a nelze je stanovit pro požární účely dle ČSN Kromě toho jsou na základě podrobnější dokumentace (Lokalizace zdrojů požární vody ve správním obvodu města Mladá Boleslav studie 2014) a konzultace u správce vodovodní sítě vymezena 3 nová odměrná místa požární vody (OMPV) jako plnící místa pro požární techniku (s odběrem min.60 l/s dle ČSN ): Plnící místo OMPV1 na vodovodním řadu DN 400 u křižovatky ulic Jičínská Kollárova Plnící místo OMPV2 na vodovodním řadu DN 400 u křižovatky Pražské ulice a ulice vedoucí k zastavitelným plochám Z59 a Z118 Plnící místo OMPV3 z vodovodního řadu d 225, případně z řeky Jizery u parkoviště v komunikaci vedoucí z Ptácké ulice k břehu Jizery. Odkanalizování území Stávající kanalizační síť města je řešena převážně jako jednotná, s odlehčovacími komorami odvádějícími dešťové přívaly do toků Jizery a Klenice. Pouze v dílčích částech města byly realizovány fragmenty dešťových stok odvádějících srážkové vody přímo do 123

130 recipientu. Systém jednotné kanalizace ve stávající zástavbě nelze plošně změnit a proto bude zachován, u odlehčovacích komor je navrhováno umístění dešťových zdrží (bez konkrétní lokalizace v ÚP) pro zachycení dešťových přívalů a postupné odpouštění znečištěných vod na ČOV. V nových plochách bude důsledně realizována oddílná kanalizační síť. Splaškové odpadní vody z města jsou čištěny ve dvou čistírnách odpadních vod. Odpadní vody z centrální a jižní části města jsou čištěny v ČOV Neuberk, odpadní vody z průmyslové zóny a ze severní části města v ČOV Podlázky. Protože systém dvou uvedených ČOV je vyhovující, bude zachován i nadále, případná intenzifikace bude probíhat v rámci areálů a nebude mít další územní dopad. Bilance produkce splaškových vod a odtoku srážkových vod dle jednotlivých přestavbových a zastavitelných ploch je uvedena v následujících tabulkách. Číslo plochy Orientační bilance produkce odpadních vod ploch přestavby Využití plochy Plocha Max. produkce splašků Návrhový déšť [ha] [l/s] [l/s] P2 OX 16,27 2, P3 a,b OX 22,91 2, P5 OV 2,07 0, P6 TI 1,36 0, P7 OX 4,82 0, P8 VL 2,96 0, P12 SX 1,36 0,00 0 P13 BI 1,25 0,49 62 P14 BI 1,93 0,77 95 P15 BI 3,20 1, P22 OV 0,20 0,05 13 P23 OV 1,02 0,23 67 P24 OV 0,27 0,06 18 Celkem 9, Kód využití Kód záměru Orientační bilance produkce odpadních vod zastavitelných ploch Plocha oblast: Jižní město a navazující území BH Z12 15,15 Celková plocha Maximální produkce splašků Návrhový déšť [ha] [ha] [l/s] [l/s] BH Z109 11,24 BH Z118 7,90 BI Z17 5,15 BI Z13 1,78 34,29 32, ,08 6,93 2,08 270,27 124

131 Kód využití Kód záměru Plocha Celková plocha Maximální produkce splašků Návrhový déšť [ha] [ha] [l/s] [l/s] OV Z54 0,91 0,91 0,15 47,50 RH Z95 5,43 RH Z127 4,86 10,29 1,13 514,50 SM Z97a, b 13,80 SM Z94 a,b 1,88 15,68 7, ,20 SX Z18 0,51 SX Z19 0,37 SX Z81 2,12 3,78 1,59 196,56 SX Z83 0,78 VS Z67 0,50 0,50 0,01 32,50 Celkem 44, ,61 oblast: Severní sídliště a navazující území OS Z5 4,78 4,78 0, ,56 SM Z66 1,92 1,92 0, ,8 Celkem 1,68 373,36 oblast: Bezděčín, sídlo SM Z103 6,52 6,52 2, ,8 OV Z70 1,03 1,03 0, ,766 VS Z74 1,92 1,92 0, ,8 Celkem 3, ,366 oblast: Bezděčín, výroba OX Z119 5,59 5,59 2, ,735 VS Z59 8,39 VS Z68 1,24 VS Z69 3,89 VS Z73 3,84 25,32 0, ,8 VS Z77 2,61 VS Z87 5,35 Celkem 2, ,535 oblast: Chrást BI Z3 5,69 BI Z26 14,98 BI Z108 3,35 24,89 7, ,71 BI Z120 0,87 SM Z86 7,52 7,52 3, ,8 Celkem 10, ,51 125

132 Kód využití oblast: Sahara Kód záměru Plocha Celková plocha Maximální produkce splašků Návrhový déšť [ha] [ha] [l/s] [l/s] SX Z91 9,55 9,55 4, ,6 oblast: Čejetice, Čejetičky, Vinecká BI Z21 3,9 BI Z23 0,09 BI Z37 0,25 BI Z106 2,19 Celkem 4, ,6 6,43 1, ,77 SX Z40 6,31 6,31 2, ,12 oblast: Michalovice - Podlázky BI Z28 1,95 BI Z29 0,47 BI Z36 0,59 BI Z101 0,9 BI Z58 0,44 BI Z47 1,77 BI Z48 2,48 OS Z44 0,86 OS Z45 0,78 OV Z89 0,92 OV Z57 0,94 Celkem 4, ,89 8,6 2,58 335,4 1,64 0, ,28 1,86 0, ,092 TI Z72 0,19 0,19 0,0095 9,994 oblast: Debř Celkem 3, ,766 BI Z14 20,16 20,16 6, ,24 OS Z49 2,98 2,98 0, ,96 SM Z30 7,6 7,6 3, oblast: Průmyslová zóna východ a navazující území Celkem 9, ,2 VL Z78 40,69 VL Z79 2,91 43,6 2, ,8 Celkem 2, ,8 126

133 Kód využití Kód záměru Plocha oblast: Jemníky a navazující území BI Z15 3,67 BI Z16 2,5 BI Z84 0,74 BI Z22 1,64 BI Z32 3,84 BI Z31 2,15 BI Z27 0,64 BI Z35 0,67 BI Z39 0,27 Celková plocha Maximální produkce splašků Návrhový déšť [ha] [ha] [l/s] [l/s] 16,12 4, ,68 OV Z56 0,34 0,34 0, ,748 Celkem 4, ,428 Vzhledem k velkému rozsahu vymezených rozvojových ploch není možné srážkové vody dále zaúsťovat do stávající jednotné kanalizační sítě. Vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou navrženy k odkanalizování oddílnou kanalizační sítí. Navrhované splaškové stoky budou napojeny do stávající kanalizační sítě města. V nově vymezených plochách bude v podrobnějších projektových dokumentacích navržen komplexní systém nakládání se srážkovými vodami. Pokud to umožní geologické poměry v lokalitě, budou srážkové vody přednostně vsakovány v místě spadu prostřednictvím vsakovacích průlehů nebo jiných vsakovacích objektů. Pokud nebudou podmínky pro vsakování příznivé, budou srážkové vody v rámci ploch akumulovány v objemu odpovídajícím návrhovému přívalovému dešti, a až následně budou odváděny oddílnou dešťovou kanalizací do recipientu (vodního toku Klenice nebo Jizery), případně do místních vodotečí (např. v místních částech Bezděčín a Jemníky). Ve schématu technické infrastruktury je zakreslen princip navrhovaného řešení. V rámci větších rozvojových ploch je navrženo umístění dešťových zdrží a jsou naznačeny chybějící trasy hlavních dešťových stok. Dešťové zdrže jsou v situaci zakresleny prostřednictvím grafické značky, která není přesnou polohou navrhované zdrže, ale udává, že v rámci uvedené zastavitelné plochy bude dešťová zdrž realizována. V územním plánu je rovněž počítáno s realizací dešťových zdrží u stávajících odlehčovacích komor, které budou sloužit k zachycování dešťového přívalu a postupnému následnému odpouštění naředěných splaškových vod kanalizační sítí na ČOV. Přesná lokalizace dešťových zdrží bude řešena v podrobnějších projektových dokumentacích. Řada místních částí i oblast za dálnicí D10 jsou odkanalizovány prostřednictvím čerpacích stanic odpadních vod, z nichž jsou vedena výtlačná potrubí do stávající gravitační kanalizační sítě. V případě realizace zástavby ve vymezených zastavitelných plochách bude nutné zvýšit kapacitu těchto čerpacích stanic, případně i kapacitu stávajících výtlačných potrubí. 127

134 H Odpadové hospodářství Koncepce odpadového hospodářství je navržena v souladu s plánem odpadového hospodářství statutárního města Mladá Boleslav (duben 2018), zpracovaného v souladu s obecně závaznou vyhláškou kraje, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství kraje. Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období jsou: Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti v přiblížení se k evropské "recyklační společnosti". Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Pro naplnění strategických cílů odpadového hospodářství ČR je v plánu odpadového hospodářství statutárního města Mladá Boleslav vytyčena řada cílů, zásad a opatření, z nichž většina není řešitelná prostřednictvím nástrojů územního plánování. Nakládání s odpady zahrnuje činnosti zaměřené na předcházení a omezování vzniku odpadu a systém komplexního nakládání s odpady, tzn. shromažďování, sběr, výkup, třídění, přepravu a dopravu, skladování, úpravu, využívání a odstraňování odpadu. Nakládání s odpady je ve městě zajišťováno separovaným sběrem odpadu a svozem zbylého komunálního odpadu na skládku Michalovice. Tato skládka je již řadu let na hranici kapacity. V roce 2017 bylo rozhodnuto o dalším navýšení skládky a tím o zvětšení její kapacity a prodloužení provozu o cca 5 let. Nadále je v územním plánu počítáno s realizací Centra průmyslového zpracování komunálního odpadu na východním okraji průmyslové zóny města. ÚP navrhuje doplnit toto centrum o kompostárnu (popřípadě s bioplynovou stanicí). V rámci území města jsou v současnosti provozovány dva sběrné dvory (SD) Poplužní dvůr a SD Sever. ÚP navrhuje nahradit SD Poplužní dvůr, vymezený pro využití OV občanské vybavení, zařízením situovaným v rámci přestavbové plochy plochy P6 (TI technická infrastruktura) při ulici Na Celně. H.4.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Koncepce občanského vybavení v ÚP navazuje na historicky založené i novodobé občanské vybavení Mladé (školství vč. vysoké školy; zdravotní vybavení Klaudiánova nemocnice, Klinika dr. Pírka, vybavenost sociální péče; městské divadlo a letní scéna, Škoda muzeum, Letecké muzeum Metoděje Vlacha, muzeum Mladoboleslavska; sportovní vybavení - městský atletický stadion, zimní stadion, sportoviště, městský bazén, koupaliště; sportovní letiště; ubytování, stravování, obchody a služby aj.). Návrh rozvoje občanského vybavení v ÚP reaguje na potřeby modernizace stávajícího vybavení a na nové potřeby odpovídající navrhovanému územnímu rozvoji města. ÚP podporuje umístění občanského vybavení místního i nadmístního významu v rámci podmínek využití ploch SC - plochy smíšené obytné - v centru města a v navazujících centrálních částech města SM - plochy smíšené obytné - městské. Plochy SM pro vytvoření lokálních center s občanským vybavením místního i nadmístního významu, jsou vymezeny také 128

135 v Jižním městě, kam je soustředěno těžiště rozvoje bydlení a v okrajových částech města - Debř, Chrást, Bezděčín, Čejetice. Rozvoj občanské vybavenosti, avšak místního významu, je podporován také v rámci přípustného využití ploch bydlení a ploch smíšených obytných BI bydlení v rodinných domech městské a příměstské, BH bydlení v bytových domech, SV plochy smíšené obytné venkovské, SX plochy smíšené obytné se specifickým využitím. Občanské vybavení představující hlavní využití ploch se týká ploch OV občanské vybavení, OS občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení, OX občanské vybavení se specifickým využitím, OH občanské vybavení - hřbitovy, k těmto plochám lze přiřadit též plochu pro hromadnou rekreaci RH rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci. Z uvedené škály ploch ÚP umísťuje do atraktivní oblasti přiléhající k parku Štěpánka, plochy občanského a rekreačního vybavení OV a RH s návazností na polikliniku MUDr. Pírka, LDN, městský bazén a sportoviště. Podél třídy Václava Klementa, na pomezí areálu Škoda Auto a městské zástavby, je navrhováno specifické vybavení OX, mající za úkol zajistit přechod výrobních a skladových ploch do městské zástavby a zvýšit atraktivitu přiléhajících veřejných prostranství celoměstského významu. Předpokládaná zařízení v plochách OX jsou muzeum Auto Škoda, poliklinika ŠA, reprezentační, klientská, kongresová a administrativní zařízení. Nově vymezené plochy OX jsou také součástí jižních rozvojových částí města, kde vytvářejí žádoucí předěl mezi obytnou částí a dálnicí D10 a navazují na výrobní a skladové plochy v Bezděčíně. Tyto plochy umožňují i případnou lokalizaci vědecko-technického parku a podnikatelského inkubátoru. Specifické vybavení typu OX je též navrženo i pro plochu přestavby málo využívaných řadových garáží v údolí Jizery v podhradí. Rozvojové plochy typu OS navrhuje ÚP v severní části řešeného území. V Debři je to plocha situovaná v rámci stávající zástavby návrh ÚP zachovává kontinuitu s platným ÚPN SÚ, a plocha pro rozšíření areálu sportu posilujícího atraktivitu Radouče a současně uspokojující potřeby obyvatel nejkapacitnějšího severního sídliště. Plocha OS je v ÚP též vymezena pro dotvoření areálu Golfu Mladá Boleslav. ÚP prověřoval možnost přemístění Nového hřbitova z lokality obklopené areálem Škoda Auto. Předložené způsoby řešení přemístění Nového hřbitova nebyly objednatelem akceptovány a ÚP se proto omezil na návrh maloplošného rozvoje stávajících hřbitovů v Debři, Čejeticích a Michalovicích v rozsahu místních potřeb. Stávající občanské vybavení zařízení plošně rozsáhlá OK (supermarkety) jsou soustředěny na východním okraji města u MÚK D10 a uvnitř severního sídliště. S ohledem na zadání ÚP a dostatečný rozsah stávajících zařízení typu OK, nejsou rozvojové plochy s tímto využitím vymezeny. H.4.4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Stav a kvalita veřejných prostranství mají spolu s občanským vybavením významný vliv na posuzování rezidenční atraktivity města. ÚP proto věnuje problematice veřejných prostranství patřičnou pozornost. ÚP vymezuje systém veřejných prostranství ve městě, který podchycuje jejich stav a stanovuje nové rozvojové záměry. Základem pro stanovení rozvojových záměrů týkajících se veřejných prostranství je jejich vymezení - v historickém jádru města MPZ (Staroměstské náměstí, Komenského náměstí, Českobratrské náměstí, park Výstaviště) s navazujícím modernistickým náměstím Míru, ze kterého vycházejí radiální osy ulic: 129

136 východním směrem: T. G. Masaryka, Jičínská (s náměstím Republiky), doplněná ul. Dukelská s křížením ulicemi Laurinova a Jilemnického, severovýchodním směrem: třída Václava Klementa, ul. Havlíčkova, Václavkova - Na Radouči, křížené s ortogonálami ulic severního sídliště U Stadionu, Jana Palacha a 17. listopadu. Pro zvýšení atraktivity veřejných prostranství ÚP navrhuje úpravu třídy Václava Klementa - dopravního koridoru a současně veřejného prostranství s vymezením ploch OX, s funkcí odclonit průmyslový areál ŠA od městského prostředí. Přestavba třídy Václava Klementa dává příležitost k dotvoření veřejných prostranství na křížení této městské třídy s ortogonálami ulic severního sídliště U Stadionu, Jana Palacha, 17. Listopadu. Pro tento záměr je Škodou Auto a.s. pořizována architektonicko urbanistická studie jejíž výsledky dosud nejsou k dispozici. Posílení významu veřejných prostranství třídy Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera ÚP navrhuje vymezením přiléhající plochy přestavby OX a územní rezervy DS. Význam veřejného prostranství náměstí Republiky a přednádražního prostoru hlavního železničního nádraží je posilován řešením dopravní infrastruktury. Rozvoj systému nových veřejných prostranství navržený ÚP zasahuje do jižních částí města do Jižního města, do Chrástu, Sahary a Bezděčína. Veřejná prostranství však jsou součástí i okrajových částí města Čejetic, Michalovic, Debře, Jemníků. Protože přesnou polohu veřejných prostranství v rozvojových plochách nelze stanovit bez konkrétní koncepce zástavby, vymezení veřejných prostranství bude řešeno v rámci využití ploch rozdílným způsobem využití BI, BH, SM, SX, SV a dalších druhů ploch, které toto využití umožňují. U rozsáhlejších ploch pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení a nebo pro smíšené obytné plochy se ÚP odkazuje na stanovenou povinnost pro každé dva hektary zastavitelné plochy vymezit s předmětnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně m 2 (bez pozemních komunikací). Pro vybrané plochy se stanovuje podmínka uzavření dohody o parcelaci. Dále pak u vybraných rozlehlých rozvojových ploch a jejich uskupení stanovuje ÚP povinnost zpracovat pro ně územní studii, jejíž zadání obsahuje též úkol řešit v rámci urbanistické koncepce i uspořádání veřejných prostranství. H.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, ploch změn v krajině a stanovení podmínek jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a pod. H.5.1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Protože je správní území města převážně souvisle urbanizované a pouze v okrajových polohách se zemědělským, místy přírodním charakterem využití území, hraje koncepce uspořádání a ochrany krajiny v řešení ÚP významnou roli. Město Mladá Boleslav se nachází v oblasti Mladoboleslavské kotliny, v západní části Jičínské pahorkatiny. Řeka Jizera tvoří hlavní osu území, krajinnou i sídlení. Údolí Jizery, které 130

137 je nejnižším místem Mladoboleslavské kotliny, je zároveň významným morfologickým prvkem v území a se svými skalními ostrohy tvoří jednoznačně krajinné rozhraní. Dominantní vyvýšeninou je naopak zalesněný přírodní prvkem Chlumu při jižním okraji správního území. Údolní nivy řek Jizery a Klenice jsou hlavními kompozičními osami města. Hluboce zaříznuté údolí řeky Jizery, lemované na území města výraznými terénními zlomy, tvoří přírodní kompoziční osu území města ve směru sever jih. Údolí říčky Klenice přecházející z širší údolní nivy na východě území města v hluboce zaříznuté údolí kolem centrální části města a kolem soutoku s Jizerou, tvoří přírodní osu území města ve směru západ východ. Urbanizace niv je nejintenzivnější v místě soutoku obou řek a potom na levém břehu Jizery pod ostrohem historického jádra a na předměstí Pták (podél Ptácké ulice). Kolem soutoku Jizery a Klenice, v rozšíření údolní nivy pod ostrohem historického jádra, se postupně rozvinuly nejrůznější výrobní areály. Navrhovaná koncepce uspořádání krajiny je založena na respektování a ochraně ploch a prvků chráněných ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ploch a prvků zeleně v zastavěném území, vodních toků a jejich niv včetně doprovodné zeleně vodních toků a volné krajiny reprezentované nezastavěnými územími jako nedílné součásti území města tvořící spolu se zastavěným územím vyvážený a funkční celek. Navrhovanou koncepcí jsou chráněny také krajinné prvky ovlivňující obraz města. Výše uvedené prvky jsou chráněny z následujících důvodů pro: a) zajištění ochrany přírodních a krajinných hodnot; Koncepce ÚP Mladá Boleslav respektuje a chrání přírodní a krajinné hodnoty v řešeném území. Na území města se nachází plochy/prvky chráněné ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o 3 maloplošná zvláště chráněná území, 3 evropsky významné lokality (lokality soustavy Natura 2000) a dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Evidovány jsou dále památné stromy či skupiny stromů ve smyslu 48 zákona o ochraně přírody a krajiny. Maloplošná zvláště chráněná území Kód ÚSOP Kategorie Název Důvod ochrany 359 Národní přírodní památka 1983 Přírodní památka 5712 Přírodní památka Radouč Lom u Chrástu Bezděčín K ochraně význačných vápnomilných a teplomilných společenstev opukových skal s ojedinělým výskytem devaterky poléhavé (fumana Procumbens) v Čechách Významné paleontologické naleziště křídové fauny středního turonu, které je jedním z opěrných profilu pro statigrafii českého křídy Ochrana kriticky ohroženého sysla obecného 131

138 Lokality soustavy Natura 2000 Kód ÚSOP Kategorie Název Důvod ochrany 2512 EVL CZ Bezděčín 5340 EVL CZ Chlum u Nepřevázky Lokalita sysla obecného Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložních, bezkolencové louky na vápnitých, rašeliných nebo hlinito-jílovitýchpůdách, dubohabřiny asociace Galio-Carpinelum 5371 EVL CZ Otevřené trávní kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem, polopřirozené suché trávní a facie křovin na vápnitých podložích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů EVL Chlum u Nepřevázky zasahuje do řešeného území, správního obvodu města Mladá Boleslav pouze okrajově. EVL Radouč a NPP Radouč a EVL Bezděčín a PP Bezděčín se částečně překrývají. Vymezení hranic lokalit soustavy Natura 2000 a zvláště chráněných území je zobrazeno v koordinačním výkrese. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů Na území města se nachází 2 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, lokality výskytu sysla obecného: lokalita Radouč (zčásti se překrývá s EVL Radouč) a Bezděčín (překrývá se s EVL Bezděčín). Přírodní park Chlum Přírodní park Chlum je byl vyhlášen v roce 2000 a sousedí s přírodním parkem Čížovky. Většina rozlohy přírodního parku se nalézá na zalesněných svazích Chloumeckého hřbetu, což je výrazný nesouměrný hrásťový hřbet orientovaný ve směru východ západ, tvořený sedimenty křídového stáří (především kaolinickými a jílovitými pískovci), s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na široké vrcholové části, se sprašovými závějemi na hustěji osídleném mírnějším jižním svahu. Většinu území zaujímají lesy - jde především o dubohabřiny, lokálně acidofilní doubravu nebo květnatou bučinu. Nejhojněji jsou zastoupeny duby letní i zimní, lípa srdčitá, habr obecný, javor klen, jasan ztepilý a buk lesní. V bylinném patře rostou vzácné nebo chráněné druhy rostlin jako jsou - okrotice bílá, jaterník podléška, konvalinka vonná, kopytník evropský, ostřice pýřitá a lesní, mochyně židovská třešeň, mařinka vonná, lilie zlatohlávek, sasanka hajní, kokořík mnohokvětý, doubravník sličný, samorostlík klasnatý aj. V oblasti žijí druhy hmyzu jako např. soumračník slezový, batolec duhový, kozlíček osikový, některé druhy tesaříků a krasců. Z ptáků jsou zastoupeni červenka obecná, strakapoud velký, brhlík lesní, hrdlička zahradní, sojka obecná, káně lesní, budníček větší, žluna obecná. Dále jsou tu obojživelníci jako skokan hnědý a zelený, rosnička zelená a ropucha obecná. 132

139 Schéma - Prvky v zájmu ochrany přírody a krajiny na území města Mladá Boleslav Zdroj: ÚP Mladá Boleslav, Průzkumy a rozbory, Haskoning DHV Czech Republic, spol. s r.o.,

140 Nejvýznamnějšími krajinnými hodnotami města zohledněnými v koncepci ÚP jsou souvislé plochy lesů a sídlení a krajinné zeleně a vodní toky Jizera a Klenice a jejich nivy: Park Štěpánka Park Štěpánka je největším veřejným parkem na území města, zřízený již v roce 1881 v údolní nivě říčky Klenice a na svazích nad oběma břehy říčky jako rekreační lesopark pro obyvatele města; Významná plocha veřejné zeleně v centru města, v blízkosti historického jádra. V parku jsou zastoupeny plochy parkově udržované i partie ryze přírodního charakteru. Niva říčky Klenice nad Parkem Štěpánka Také mimo vlastní plochu parku Štěpánka, nad parkem proti proudu říčky, vytváří široká údolní niva Klenice hodnotnou přírodní scenérii s nivními loukami a bohatými porosty, a to i přesto, že v celé délce toku na území města Mladá Boleslav je tok Klenice technicky upraven. Lesopark Sahara Více než 7 hektarový smíšený les navazující na zástavbu části města Sahara na náhorní plošině nad levým břehem Jizery, využívaný k rekreaci zejména obyvateli části města Sahara a Chrást Niva Jizery okolo Krásné louky V úseku řeky mezi Podlázkami, Rožatovem a Ptákem vytváří meandry Jizery širší údolní nivu s poloostrovy u Česany a poloostrovem Krásné louky; niva Jizery se tu po průchodu úzkým zářezem u Josefova Dolu, Debře a Michalovic otevírá do přehledné krajinné scenérie Niva Jizery pod Michalovicemi Niva Jizery pod Debří Pod Michalovicemi řeka Jizera mírně meandruje a vytváří širší, přehlednou, údolní nivu, kontrastující s hlubokým zářezem řeky u Josefova Dolu Pod Debří řeka Jizera mírně meandruje a vytváří širší, přehlednou, údolní nivu, kontrastující s hlubokým zářezem řeky u Josefova Dolu Lesnatý hřeben Chlumu nad Jemníky Léčivý pramen a bývalé lázně Boží voda Vyvýšenina lesnatého hřebenu Chlumu, která je součástí přírodního praku Chlum. Les má rekreační význam pro město a jeho širší okolí. V rámci Přírodního parku Chlum se jihovýchodně od Jemníků, v lese, při silnici na Bojetice, nachází léčivý pramen a pozůstatky bývalých lázní Boží voda; území je dnes součástí okolního lesa, úprava vegetace v kombinaci s drobnou architekturou studánky a pramene vytváří atraktivní místo v krajině (vydatnost zdroje je značně kolísavá). 134

141 Za specifickou krajinnou hodnotu lze považovat také golfové hřiště v Michalovicích vybudované nad pravým břehem Jizery. Jedná se o krajinu s antropogenně modelovaným terénem. Tato kostra významných prvků krajiny je doplněna dalšími plochami a prvky zeleně. Jedná se mj. o lesnatý hřeben Choboty u Čejetiček, lesnaté svahy u zámku Neuberk, lesnaté svahy mezi Dalovicemi a Michalovicemi, plochy luk v nivě Jizery, skalnaté výchozy v historickém centru města a všechny plochy a prvky sídlení a krajinné zeleně (doprovod komunikací, drobné parkové plochy a úpravy) ve městě i v krajině. Vzhledem ke silně urbanizovanému území města hrají významnou roli vyhlídková místa umožňující výhledy do okolní krajiny i na město zohledněné v koncepci ÚP: výhled z golfového hřiště na Bezděz a Ralskou pahorkatinu výhled z golfového hřiště na město a na hřeben Chlumu výhled od zříceniny hradu Michalovice na levý břeh Jizery, na Debř, Radouč a město v pozadí výhled od starých Michalovic na levý břeh Jizery, na Debř a Radouč výhled od Jizery na zříceninu hradu Michalovice výhled od Čejetic do krajiny severně od Mladé výhled od Chrástu přes plochu letiště na Chlum výhled z Karlova vrchu na Jemníky a krajinu severovýchodně od Mladé výhled z mostu do Čejetiček na vedutu Starého město výhled z mostu v ulici Na Celně na nivu Klenice výhled ze severozápadního okraje Radouče na Radouč a na Severní sídliště výhled od Podlázek na nivu Jizery a na Staré město výhled z platformy výtahu na ul. Ptácké na nivu a pravý břeh Jizery výhled od Jemníků na vedutu historického jádra města výhled z vyhlídkové platformy na ul. T.G. Masaryka na vedutu historického jádra města výhled od parku Štěpánka přes Podchlumí na Chlum výhled z okraje Jemníků na město Mladá Boleslav Vzhledem k blížícímu se ukončení provozu skládky v Michalovicích, ÚP vymezuje územní rezervu pro rekultivaci tělesa skládky způsobem, který umožní napojení nově vzniklého konvexního reliéfního tvaru na stávající golfový areál, který se rovněž v krajině propisuje, jako územní s antropogenně modelovaným reliéfem. Nabízí se rovněž možnost propojení nově vzniklé zelené plochy se systémem zelených ploch města, propojení se zeleným hřebenem mezi Michalovicemi a Podlázkami. Vzhledem k morfologii okolního terénu lze uvažovat o vybudování na vrcholu uměle vzniklé vyvýšeniny rozhlednu či pozorovací vyhlídku. Z vyvýšených partií od golfového hřiště je viditelný např. Bezděz a Ralská pahorkatina aj. krajinné dominanty. 135

142 b) zajištění podmínek pro fungování přírodních procesů v krajině V zájmu zajištění podmínek pro fungování přírodních procesů v krajině je koncepce ÚP Mladá Boleslav stanovena s cílem omezení zásahů do volné krajiny. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající zastavěné území způsobem, který umožňuje využití ploch v krajině pro zemědělství, lesnictví, zachování funkcí přírodních procesů a zachování a zlepšení funkcí pro sport a rekreaci. Plochy v krajině, především plochy s vegetací a vodní toky a jejich nivy plní řadu funkcí nezbytných pro zachování fungování krajinného systému. Jsou významné z hlediska retence vody v krajiny, plní půdoochrannou, hygienickou a klimatickou funkci, jsou významné pro ekologickou stabilitu a pro zachování biodiverzity území. Vzhledem k relativně malému podílu přírodních a přírodě blízkých ploch na území města i ve volné krajině jsou tyto plochy důsledně chráněny. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem a důvodům je koncepcí uspořádání krajiny v ÚP stanoven požadavek na ochranu volné krajiny, ploch zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a ochranu a rozvoj prvků a ploch zeleně, které zajišťují propojení systémů sídlení a krajinné zeleně a společně s vodními toky utváří zelenou infrastrukturu města. Ochrana dnes již nízkého podílu těchto ploch v silně urbanizovaném prostředí, jakým prostředí města Mladá Boleslav je, je zásadní pro zachování funkcí krajinného systému (ekostabilizační, biologická, půdoochranná, vodohospodářská, klimatická, hygienická a v neposlední řadě také estetická). Koncepce ÚP Mladá Boleslav vymezuje 4 plochy změn v krajině pro založení ochranné a izolační zeleně. Plocha změn v krajině K2 aronduje stávající drobné plochy zeleně (zahrnující PP Lom u Chrástu) a propojuje části Chrást a Bezděčín. Dále se jedná se o plochy K3, K4 a K5 spojitě vymezené v souběhu s dálnicí D10 mezi exitem 40 44A. Vedle funkce hygienické (snížení prašnosti, omezení hlukové zátěže) a estetické (oddělení tělesa dálnice D10) bude tento pás zeleně plnit funkce půdoochranné (ochrana proti vodní a větrné erozi), ekostabilizační a biotické (zvýšení ekologické stability území, zlepšení podmínek pro uchování biodiverzity) a vodohospodářské (retence vody v krajině). ÚP navrhuje vybudování cesty pro pěší a cyklisty v tomto pásu ochranné a izolační zeleně s možností propojení s plochou Z4 vymezenou ÚP pro plochu zeleně specifické. Plocha Z4 je navrhována s cílem zajištění revitalizace prostoru mezi areálem ŠA a tělesem dálnice D10 a zapojení tohoto zbytkového prostoru do městské struktury. Toto řešení nabízí možnost zlepšení propojení pěší a cyklistické dopravy mezi severní a jižní částí města. c) zajištění zemědělské a lesnické činnosti; Koncepce uspořádání krajiny vytváří podmínky pro zajištění zemědělské a lesnické činnosti vymezením ploch s rozdílným způsobem využití (plochy NZ a NL). Koncepce uspořádání krajiny byla zpracována s cílem zachování podmínek pro hospodaření na zemědělsky využívaných půdách. V případě, že jsou plochy vymezeny pro nezemědělské účely, jsou potřeby zemědělského hospodaření v ÚP zohledňovány. Rozsah ploch lesních (NL) využívaných pro lesnictví a produkci dřeva je v řešeném území minimální. Koncepcí ÚP MB nebudou zájmy lesního hospodářství dotčeny. 136

143 d) zajištění podmínek pro rekreaci a sport; Území města Mladá Boleslav je významně urbanizováno a podíl ploch pro rekreaci v přírodě blízkých plochách je hodnocen jako deficitní. Koncepce ÚP Mladá Boleslav z toho důvodu chrání stávající plochy zeleně a nezastavěná území vhodná pro krátkodobou rekreaci a provozování rekreačních a sportovních aktivit. Pro zlepšení stávající situace je navrženo rozšíření parku Štěpánka včetně revitalizace toku Klenice. Návaznost parku východním směrem umožní proudloužení rekreační osy od soutoku Jizery a Klenice ve směru k Jemníkům a k hřebenu Chlumu. Z městského prostředí je do Jemníků již v současné době vybudována cyklostezka, zajišťující dobré spojení pro cyklisty. V rámci revitalizace toku Klenice ÚP navrhuje provést revitalizační přírodní úpravu koryta vodního toku, dojde ke kultivaci břehů a umožněn bude přístup k vodě. Stejně tak jako v již upravené části parku bude umožněno jeho rekreační, sportovní a relaxační využití. S cílem zlepšení podmínek pro sport a rekreaci je vymezena plocha změn v krajině K2 (návrhová plocha pro veřejné prostranství veřejnou zeleň) mezi nově zastavitelnými plochami Chrástu a Bezděčína. Koncepce ÚP Mladá Boleslav vymezuje tuto plochu s cílem vytvoření podmínek pro vznik nové krajinářské úpravy ve vazbě na stávající plochy zeleně. Krajinářsky upravená plocha bude sloužit primárně jako prostor odclonění vlivů železniční trati a pro relaxaci, rekreaci obyvatel Chrástu a Bezděčína. Koncepcí je navrženo propojení nově vzniklé lesoparkové plochy s lesoparkem Sahara a částečně také s parkem Štěpánka. Propojením těchto zelených ploch města dojde ke zlepšení podmínek pro rekreaci a sport. Koncepce ÚP navrhuje kultivaci a rozšíření sportovně rekreačního prostoru Krásná louka. Jedná se o plochu přírodního charakteru v nivě Jizery. V úseku řeky mezi Podlázkami, Rožatovem a Vaňkovým jezem, meandry Jizery vytváří širší údolní nivu s poloostrovy u Česany a poloostrovem Krásné louky. Travnatá plocha lemovaná břehovými porosty doprovázejícími tok Jizery je oblíbeným sportovně rekreačním místem obyvatel města. ÚP vymezuje v tomto prostoru ploch pro hromadnou rekreaci a stanovuje podmínky jejího využití ve prospěch ochrany hodnot tohoto prostoru. Podmínky zahrnují možnosti doplnění prvků sídlení zeleně, rozšíření sportovních ploch přírodního charakteru, zlepšení přístupu k břehům Jizery a rozšíření možností rekreace na pravém břehu. Ke zvýšení potenciálu rekreačního využitím Jizery a její nivy je žádoucí propojení obou břehů lávkou pro pěší a cyklisty a rekreační využití také pravého břehu. Rekultivací pravého břehu by se zvýšil význam stávající cyklostezky Zlatá stezka Českého ráje, která je vymezena z Mladé až do Jičína v délce 119 km. H.5.2. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Vymezení hlavních pojmů ÚSES - dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ÚSES vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je vytvářen ve veřejném zájmu, po nabytí účinnosti ÚP Mladá Boleslav bude též plnit funkci limitu využití území. 137

144 Biocentrum biocentrum je ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je biocentrum biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor biokoridor je ekologický významný segment krajiny, který propojuje jednotlivá biocentra a umožňuje tak migraci organismů. Nemusí však umožňovat jejich trvalou existenci. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je biokoridor území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek interakční prvky jsou vždy součástí pouze lokálního ÚSES. Jde o ekologicky významné prvky v krajině, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolí, ekologicky méně stabilní krajinu. Mohou umožňovat trvalou existenci organismů, které mají menší prostorové nároky. Existující skladebná část ÚSES biocentrum, biokoridor a interakční prvek, v rámci nichž se nacházejí ekologicky stabilní kultury (lesy, travní porosty, vodní plochy, sady, nelesní vegetace apod.) nebo v rámci nichž je území využíváno v souladu s funkcemi ÚSES. Skladebná část ÚSES k založení biocentrum, biokoridor a interakční prvek, nebo jen jejich některé části, v rámci nichž se nacházejí ekologicky nestabilní kultury (orná půda, zastavěné plochy, apod.) nebo v rámci nichž není území využíváno v souladu s funkcemi ÚSES. Použité podklady Při návrhu ÚSES bylo vycházeno z těchto hlavních podkladů: Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2011; Studie ÚSES Středočeského kraje (U-24, s.r.o., 2009); Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav (Morávková, 2000); 4. Aktualizace ÚAP ORP Mladá Boleslav, 2016; ÚPSÚ Mladá Boleslav (U-24, s.r.o., 1999), změny ÚPSÚ; ÚPD sousedních obcí Hrdlořezy (pořizovaný návrh), Vinařice, Bradlec, Kosmonosy (pořizovaný návrh), Plazy, Řepov, Dobrovice, Vinařice, Nepřevázka, Písková Lhota, Krnsko, Vinec, Dalovice, Bukovno, Bítouchov; Průzkumy a rozbory ÚP Mladá Boleslav (Royal HaskonningDHV, spol. s.r.o., 2014); Katalog biotopů ČR (AOPK ČR, 2010), mapování biotopů; Typologická mapa ÚHÚL; Aktuální stav v území, terénní šetření; Metodika vymezování ÚSES (Bínová, Culek a kol., 2017); Návrh úplně základní koncepce ÚSES na nadregionální a regionální úrovni provedl Územně technický podklad (Bínová, 1996). V současné době jde o podklad orientačního charakteru, který byl v průběhu následujících let různě upravován. Vymezení nadregionálního 138

145 a regionálního ÚSES je závazně dáno ZÚR SK. Aktualizace č. 1 a č. 2 ZÚR SK do vymezení ÚSES nijak nezasahují, koncepce vymezení ÚSES nadmístního významu tak bude zpřesňována v rámci Aktualizace č. 3 ZÚR SK. ZÚR SK na území Mladé Boleslavy vymezují tyto skladebné části ÚSES: Nadregionální biokoridor NK 32 Příhrazské skály K10 (mezofilná hájová a teplomilná doubravní biota, vodní a nivní biota); Regionální biocentrum RC 1235 Radouč; Regionální biocentrum RC 1018 Duškan; Regionální biocentrum RC 1234 Mladoboleslavský Chlum; Regionální biokoridor RK 384 Telib Chlum. ZÚR SK vymezují ochranné zóny nadregionálních biokoridorů o šíři 2 km od osy biokoridoru. Tento jev byl v rámci aktualizované Metodika vymezování ÚSES (Bínová, Culek a kol., 2017) zrušen a nahrazen jevem podpůrné pásmo biokoridorů, které může mít proměnlivou šíři. V rámci ÚP proto není ochranná zóna vymezena. Vzhledem k charakteru řešeného území, zejména rozsahu jeho urbanizace a navrženému rozvoji, lze za toto podpůrné pásmo považovat veškeré zbývající volné plochy (tj. nezastavěné území mimo zastavitelné plochy až po linii dálnice D10) v rámci správní hranice obce, které mají doposud zachovanou vazbu na nadregionální ÚSES. Do ZÚR SK byl ÚSES zapracován ze Studie ÚSES Středočeského kraje (U-24, s.r.o., 2009). Co se týká Mladoboleslavska, tak v rámci této studie byly také prověřovány starší generely ÚSES nebo ÚPD platné v době jejího zpracování. Pro okres Mladá Boleslav byl zpracován Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Je možno konstatovat, že z hlediska historie vymezování ÚSES nadregionálního a regionálního významu byly uvedené oborové dokumentace různou formou postupně zapracovávány do UPD, včetně ZÚR SK, jsou proto ve vzájemném souladu. Liší se však přesností vymezení, které leckde neodpovídá současnému charakteru a využívání území. K okresnímu generelu ÚSES lze přihlédnout zejména ve vztahu k vymezování lokálního ÚSES. Je však nezbytné zohlednit zmíněné ZÚR SK, vymezení ÚSES v současně platných územních plánech i nejnovější principy vymezování ÚSES. Na území Mladé Boleslavy byl ÚSES vymezen v roce 1999 ÚPSÚ, ve změně č. 4 ÚPSÚ bylo jeho vymezení v některých lokalitách upřesněno. Stávající vymezení je nutno dále aktualizovat, a to hlavně ve vztahu k aktuálnímu stavu v území, kdy některé skladebné části ÚSES svou polohou leží nebo zasahují do urbanizovaných ploch a je tak zřejmé, že zde funkce ÚSES s největší pravděpodobností nepůjde zajistit. Nezbytné je dále prověřit soulad se ZÚR SK, způsob vymezení vložených lokálních biocenter do nadregionálního biokoridoru NK 32 a regionálního biokoridoru RK 384. Vzhledem ke skutečnosti, že je ÚSES vzájemně propojený systém síť je nezbytné zajistit návaznost jednotlivých skladebných částí na území sousedních obcí, a to v podobě v jaké je ÚSES vymezen v ÚPD. Tyto ÚPD byly proto prověřeny a dle potřeby využity jako podklad pro vymezení ÚSES v ÚP Mladá Boleslav. Výjimkou je obec Josefův Důl, která nemá platný územní plán, v tomto případě bylo přihlédnuto k dalším výše uvedeným podkladům. 139

146 Návrh ÚSES byl proveden v přesnosti katastrální mapy při současném zohlednění mapování biotopů AOPK a aktuálního stavu v území s cílem vymezit ÚSES na maximální možný rozsah ploch přírodě bližšího charakteru existujících ekologicky stabilních ploch. V nezbytných případech je poté ÚSES vymezen v lokalitách, kde bude nutné jeho funkce obnovit, popř. některé skladebné části nově založit. Na území Mladé Boleslavy a v jejích katastrálních území nejsou zpracovány žádné komplexní pozemkové úpravy, které by bylo možné při vymezení ÚSES zohlednit. Navržený ÚSES je proto možné dle pozemkových úprav dále zpřesňovat. Popis koncepce ÚSES a zdůvodnění navrženého řešení Na území Mladé Boleslavy se nacházejí skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Většina skladebných části je v ÚP Mladá Boleslav vymezena jako existující (funkční) v menší míře jako nefunkční (k založeni). Hodnocení bylo v měřítku zpracování územního plánu provedeno ve smyslu přítomnosti ekologicky příznivých (lesy, travní porosty, vodní plochy, sady, nelesní vegetace, atd.) nebo ekologicky nepříznivých (orná půda, zastavěné plochy) ploch v ÚSES s přihlédnutím k charakteru a využívání území. Pro skladebné části ÚSES, které jsou na území Mladé Boleslavy vymezeny, platí tyto minimální prostorové parametry. V těchto parametrech se zakládají nové skladebné části ÚSES (tj. skladebné části nefunkční neexistující). Je-li některá skladebná část větší, nežli tyto parametry, je to dáno příznivými podmínkami lokality, která je vhodná pro začlenění do ÚSES): Nadregionální biokoridor vodní biota: šířka vodního toku s břehovou vegetací; délka dílčích úseků mezi vloženými lokálními biocentry cca 700 m; Nadregionální biokoridor nivní biota, teplomilná doubravní biota, mezofilní hájová biota: šířka 40 m, délka dílčích úseků mezi vloženými lokálními biocentry cca 700 m; Regionální biokoridor: šířka 40 m (lesní ekosystémy); délka dílčích úseků mezi vloženými lokálními biocentry cca 700 m; Regionální biocentrum: velikost cca 33 ha (lesní ekosystémy 1. a 2. vegetačního stupně); Lokální biokoridor: šířka 15 m (lesní ekosystémy), 20 m (mokřadní ekosystémy, popř. luční ekosystémy), délka 2000 m; Lokální biocentrum: velikost 3 ha Nadregionální ÚSES Nadregionální ÚSES je tvořen dvěma větvemi nadregionálního biokoridoru NK 32 Příhrazské skály K10 do nichž jsou vložena 2 regionální a 16 lokálních biocenter. KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS Nadregionální biokoridor NK 32 V/N Příhrazské skály - K10 (vodní a nivní osa) Řeka Jizera, břehová vegetace, místy široká a travnatá říční niva, plochy vegetace na východních svazích říčního údolí (lesního či mimolesního charakteru). 140

147 KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS RC 1018 Duškan Řeka Jizera s břehovou vegetací a travnatou říční nivou, fragmenty krajinné mimolesní vegetace (biocentrum z větší části mimo území Mladé Boleslavy). Vložené regionální biocentrum Vložené lokální biocentrum Nadregionální biokoridor Vložené regionální biocentrum Vložené lokální biocentrum RC 1235 Radouč Vrch Radouč se zalesněnou vrcholovou partií. Na prudkých západních svazích a skalních výchozech NPP Radouč (předmět ochrany teplomilná společenstva opukových skal). V bezlesé části vrchu s drobnými plochami krajinné vegetace přítomnost lokality Natura 2000 EVL Radouč a lokality s výskytem zvláště chráněných druhů národního významu (předmět ochrany sysel obecný, otevřené suché trávníky s křovinami, suchá vřesoviště atd.). Jizera s břehovou vegetací a bočním korytem, říční niva s četným sukcesními porosty. Zalesněné západní úbočí říčního údolí. LC 1 Lom u Chrástu Lesní a mimolesní vegetace v ohybu železniční tratě č. 71 s bývalým lomem, dnes PP Lom u Chrástu (předmět ochrany paleontologické naleziště křídové fauny). LC 2 Pod vinicí Řeka Jizera s břehovou vegetací, část říční nivy na pravém břehu s travními porosty a menší lesní enklávou. LC 3 Neuberk Lesní a mimolesní vegetace na skalním ostrohu nad Jizerou, park zámku Neuberk s památnými stromy (dub letní a dva buky lesní). LC 4 Na soutoku Řeka Jizera s břehovou vegetací v místě soutoku s Klenicí. LC 5 U čističky nad Krásnou loukou Řeka Jizera s břehovou vegetací a travnatou říční nivou. LC 6 Ostrov u Rožátova Řeka Jizera s břehovou vegetací a travnatou říční nivou pod jezem Podlázky. LC 7 Pod Debří Řeka Jizera s břehovou vegetací (biocentrum z větší části mimo území Mladé Boleslavy). LC 8 U Hrdlořez Řeka Jizera s břehovou vegetací a travnatou říční nivou. LC 9 NK 32 MH/T Meandr Jizery u Josefova Dolu Příhrazské skály - K10 (mezofilní hájová a teplomilná doubravní osa) RC 1235 Radouč Popis viz výše. Řeka Jizera s břehovou vegetací (biocentrum z větší části mimo území Mladé Boleslavy). Západní prudké svahy a skalní výchozy údolí Jizery (na severozápadě také svahy údolí Čistého potoka) porostlé souvislým pásem lesní nebo mimolesní vegetace. V zastavěných území místy přítomnost ploch sídelní zeleně. LC 10 Čihadlo Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Čistého potoka. LC 11 V lipce Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery a Čistého potoka. LC 12 Nad strání Plocha lesa a mimolesní vegetace ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery. Částečně zorněná zemědělská půda (nefunkční část biocentra). 141

148 KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS LC 13 Čejetice Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery. LC 14 U nádraží Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery s menší enklávou travního porostu. LC 15 Nad čističkou Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery. LC 16 Hradiště Plocha lesa ve vegetačním lemu na svazích údolí Jizery. Nadregionální biokoridor NK 32 MH/T (mezofilní hájová biota v grafické části ÚP označena NK 32 MH, teplomilná doubravní biota v grafické části ÚP označena NK 32 T) a NK 32 V/N (vodní a nivní biota z důvodu lepší čitelnosti vymezení ÚSES jsou oba typy biokoridoru vymezeny jako jedna větev nadregionálního biokoridoru NK 32) tvoří páteřní migrační trasy v území. Vodní a nivní biokoridor NK 32 je vymezena v trase řeky Jizery, její nivy často porostlé travními porosty a další navazující vegetací, zejména na východních svazích jizerského údolí. Prochází územím od severu k jihu. Teplomilný doubravní biokoridor a následně mezofilní hájový biokoridor NK 32 prochází v souběhu s vodním a nivním biokoridorem NK 32 po západním okraji jizerského údolí tvořeném zalesněnými skalními výchozy nebo prudkými svahy (charakter NK 32 se mění u Čejetic, resp. zde volně mezofilní hájový biokoridor přechází v biokoridor teplomilný doubravní). Obě větvě NK 32 procházejí zastavěnými územími, NK 32 V/N zastavěným územím Mladé Boleslavy a NK 32 MH/T Dalovicemi a Michalovicemi, kde jsou kvůli silnějšímu antropogennímu ovlivnění území funkce obou biokoridorů omezeny. Do obou větví NK 32 jsou vložena regionální a lokální biocentra vymezená do lokalit odpovídajících cílovým ekosystémům daného typu biokoridoru. Čili převažujících vlhkomilných společenstev na Jizeře (zpravidla segmenty říční nivy s travními porosty, břehovými porosty nebo další nelesní vegetací) a společenstev na suchých stanovištích na západních svazích říčního údolí (převážně plochy lesů nebo nelesní vegetace v souvislém vegetačním lemu na hraně údolí). Nadregionální biokoridory NK 32 V/N i NK 32 MH/T byly vymezeny z důvodu zajištění souladu se ZÚR SK a dále upřesněny. Totéž lze říci o vložených regionálních biocentrech RC 1018 Duškan v nivě Jizery a RC 1235 Radouč vymezené taktéž v nivě Jizery ale též na vrchu Radouč a západním svahu říčního údolí. Poloha biocentra RC 1235 byla na základě podrobného prověření území oproti ZÚR SK upravena z několika důvodů. Minimální prostorové parametry pro dílčí úseky nadregionálních biokoridorů ukládají vzdálenost mezi dvěma vloženými regionálními biocentry 8 km. Pro splnění tohoto požadavku je nutné zajistit, aby bylo RC 1235 vloženo do obou větví nadregionálního biokoridoru NK 32. V poloze dle ZÚR SK biocentrum RC 1235 přechází z východního břehu Jizery (od vrchu Radouč) na západní břeh v místní části Podlázky. Niva na západním břehu řeky je však silněji urbanizována, zejména po svém obvodu, přičemž její přirozené spojení s vegetačním lemem na hraně údolí, kterým prochází biokoridor NK 32 MH/T je přerušeno pásem souvislé zástavby. Ta se vine podél železniční tratě č. 70 a plochu biocentra tak fragmentuje. Prostupnost území v rámci biocentra je v tomto případě hodnocena 142

149 jako nedostatečná. K jejímu narušení došlo v průběhu minulých let postupnou urbanizací lokality (nárůst ploch pro bydlení a individuální rekreaci). ÚP Mladá Boleslav proto navrhuje úpravu vymezení biocentra RC Plocha biocentra je redukována o lokalitu na západním břehu Jizery. Biocentrum je potom rozšířeno u část volné nivy severozápadně od vrchu Radouč, propojení s biokoridorem NK 32 MH/T je navrženo na severovýchodním okraji Michalovic. Lokalita na západním břehu Jizery v roce 2016 a 2003 Zdroj: Mapy.cz Návrh úpravy regionálního biocentra RC 1235 Do obou větví nadregionálního biokoridoru NK 32 je vloženo dohromady 16 lokálních biocenter (LC 1 LC 16). Lokální biocentra LC 2, LC 3, LC 5, LC 8, LC 9, LC 10, LC 11, LC 12, LC 13, LC 15, LC 16 jsou zpřesněna ve stávajících lokalitách. Jejich poloha vyplývá z Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Vzhledem k nejnovějším 143

150 principům vymezování ÚSES; viz Metodika vymezování ÚSES (Bínová-Culek a kol., 2017); však byla koncepce vložených lokálních biocenter dále doplněna. Minimální prostorové parametry pro dílčí úseky nadregionálních biokoridorů mezi vloženými lokálními biocentry jsou stanoveny na 700 m. S přihlédnutím k tomuto kritériu a též k současnému charakteru území a jeho možnostem (stavu přírodních složek, rozsahu urbanizace, apod.) byly provedeny následující úpravy: Lokální biocentrum LC 1: Biocentrum je nově vymezeno a vloženo do východního výběžku nadregionálního biokoridoru NK 32 V/N. Ten je tvořen vegetačním pásem podél železniční tratě č. 71 jehož součástí je přírodní památka Lom u Chrástu. Biocentrum bylo vymezeno na základě Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální biocentrum LC 4: Biocentrum je nově vymezeno a vloženo do nadregionálního biokoridoru NK 32 V/N. Je vymezeno v místě soutoku řeky Jizery a Klenice, jeho součástí je také okolní nivní vegetace vhodná pro začlenění do biocentra. Vymezení je provedeno z důvodu přiblížení se požadavku minimálního prostorového parametru pro dílčí úseky nadregionálního biokoridoru mezi lokálními biocentry. Lokální biocentrum LC 6: Biocentrum je posunuto jižním směrem a upraveno ve vymezení tak, aby jeho součástí byly pouze přírodě blízké plochy říční nivy, tzn. bez migrační bariéry jezu Podlázky, pláže Podlázky a zástavby na říčním ostrově. Lokální biocentrum LC 7: Biocentrum je nově vymezeno a vloženo do nadregionálního biokoridoru NK 32 V/N. Jde pouze o menší část biocentra vymezeného v říční nivě na území sousední obce Hrdlořezy. Důvodem pro vymezení na území Mladé Boleslavy je zajištění souladu se sousední obcí, poloha biocentra také vyplývá z Okresního generelu ÚSES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální biocentrum LC 14: Biocentrum je nově vymezeno a vloženo do nadregionálního biokoridoru NK 32 MH/T. Je vymezeno v prostoru vegetačního lemu na hraně říčního údolí. Důvodem pro vymezení je přiblížení se požadavku minimálního prostorového parametru pro dílčí úseky nadregionálního biokoridoru mezi lokálními biocentry. Pás území, kterým prochází nadregionální biokoridory NK 32 MT/T a NK 32 V/N, se nachází na území několika obcí. Kromě Mladé Boleslavy úsekově vstupuje mj. na území obcí Vinec, Dalovice, Hrdlořezy nebo Josefův Důl. Na základě prověřování způsobu vymezení ÚSES v těchto obcích je možné zmínit následující: Na území obce Vinec je vymezeno lokální biocentrum LC 215 v nadregionálním biokoridoru NK 32 (vodní a nivní biota). Na území Mladé Boleslavy nezasahuje. Metodické požadavky na vkládání lokálních biocenter do nadregionálních biokoridorů dle minimálních prostorových parametrů jsou zohledněny. Z důvodu přiblížení se metodickým požadavkům na vkládání lokálních biocenter do nadregionálních biokoridorů dle minimálních prostorových parametrů je možné doporučit v úseku mezi biocentry LC 12 a LC 13 nové vymezení lokálního biocentra, a to do biokoridoru NK 32 MH/T na území obce Dalovice, např. do plochy lesního výběžku, který splňuje požadavek na velikost lokálních biocenter 3 ha. Lokální biocentrum LC 9 na území Mladé Boleslavy nedosahuje potřebné velikosti 3 ha z důvodu způsobu vymezení správní hranice obce (viz minimální prostorové parametry na plochu lokálních biocenter 3 ha). Zbývající část biocentra je nutné vymezit na území obce Josefův Důl v rámci její ÚPD (obec nemá ÚPD). 144

151 Regionální ÚSES Regionální ÚSES je tvořen regionálním biokoridorem RK 384 Telib Chlum do něhož je vloženo regionální biocentrum RC 1234 Mladoboleslavský Chlum (na území Mladé Boleslavy zasahuje pouze okrajově) a dvě lokální biocentra LC 17 a LC 18. KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS Regionální biokoridor Regionální biocentrum Vložené lokální biocentrum RK 384 Telib - Chlum Zalesněné svahy Chloumeckého hřbetu vyhlášené jako přírodní park Chlum. Část lesů součástí lokality Natura 2000 EVL Chlum u Nepřevázky (předmět ochrany suché trávníky s křovinami, dubohabřiny atd.), u pramene Boží Voda památný strom (jírovec maďal). RC 1234 Mladoboleslavský Chlum Zalesněný vrch Chlum, součást přírodního parku Chlum a lokality Natura 2000 EVL Chlum u Nepřevázky (předmět ochrany suché trávníky s křovinami, dubohabřiny atd.). LC 17 Nad Jemníky Plocha lesa v Chloumeckém hřbetu (součást přírodního parku Chlum). LC 18 Boží Voda Plocha lesa v Chloumeckém hřbetu (součást přírodního parku Chlum). Všechny jmenované skladebné části jsou vymezeny na území přírodního parku Chlum, jehož součástí je v daném prostoru souvislý lesní celek. Jde o větev regionálního ÚSES vázanou převážně na suchá stanoviště mimo síť vodních toků. Regionální biokoridor RK 384 a regionální biocentrum RC 1234 byly vymezeny z důvodu zajištění souladu se ZÚR SK, byly však upřesněny. Obě vložená lokální biocentra byla nově vymezena z důvodu respektování minimálních prostorových parametrů pro dílčí úseky regionálních biokoridorů mezi vloženými lokálními biocentry. Jejich poloha vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální ÚSES Lokální ÚSES je tvořen celkem 6 lokálními biokoridory, 3 lokálními biocentry a 12 interakčními prvky. KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS Lokální biocentrum Lokální biokoridor LC 19 Choboty Plocha lesa v táhlém údolí napojeném na údolí Jizery. LC 20 Klenice-mokřad Klenice s fragmenty břehové vegetace, travnatá niva potoka a její vegetační lem. LC 21 Škoda Auto Vegetační lem se sukcesní vegetací kolem areálu Škoda Auto. LK 1 V kalištích Táhlé zalesněné údolí napojené na údolí Jizery s železniční tratí č. 76. LK 2 Klenice Potok Klenice s břehovou vegetací a travnatou nivou, část parku Štěpánka, v blízkosti potoka památné stromy (tři duby letní, buk lesní a platan javorolistý). V kompaktní části města před soutokem s Jizerou je potok sevřen v stávající zástavbou. LK 3 Strouha od Karlova Vrchu Drobná strouha s fragmenty břehové vegetace protékající skrze bloky zorněné zemědělské půdy. U Karlova vrchu liniový prvek krajinné vegetace. 145

152 KATEGORIE KÓD NÁZEV POPIS Interakční prvek LK 4 Zálužanská vodoteč Drobný vodní tok s břehovou vegetací (v zastavěném území pouze fragmenty zeleně). LK 5 Radouč - Kosmonoská obora Převážně pás zorněných zemědělských pozemků (nefunkční části biokoridoru) mezi vrchem Radouč a Kosmonoskou oborou. LK 6 Dalovický potok Pás zorněných zemědělských pozemků nad pramenným místem Dalovického potoka (nefunkční biokoridor). IP 1 - Polní cesta s doprovodnou vegetací. IP 2 - Polní cesta s doprovodnou vegetací. IP 3 - Polní cesta s doprovodnou vegetací. IP 4 - Vzrostlá alej v ohybu železniční tratě č. 64. IP 5 - Mez mezi bloky zorněné zemědělské půdy s fragmenty mimolesní vegetace. IP 6 - Drobná enkláva mimolesní vegetace u železniční tratě č. 71. IP 7 - Mez mezi bloky zorněné zemědělské půdy s fragmenty mimolesní vegetace. IP 8 - Mez mezi bloky zorněné a zatravněné zemědělské půdy s fragmenty mimolesní vegetace. IP 9 - Mez mezi bloky zorněné zemědělské půdy s fragmenty mimolesní vegetace. IP 10 - Drobná strouha s fragmenty břehové vegetace protékající bloky zorněné zemědělské půdy. IP 11 - Mez mezi bloky zorněné zemědělské půdy. IP 12 - Drobná strouha s břehovou vegetací protékající bloky zorněné zemědělské půdy. Lokální biokoridor LK 1 je vymezen v zalesněném údolí (údolím neprotéká žádný vodní tok), kterým prochází železniční trať č. 76, součástí této větve lokálního ÚSES je jedno lokální biocentrum LC 19 vymezené v horní části údolí. Jde o větev ÚSES vázanou na suchá stanoviště, propojuje koridor řeky Jizery s větví lokálního ÚSES procházející otevřenou zemědělskou krajinnou na západě až severozápadě mimo řešené území. Návaznost na tuto větev však na území obce Bukovno není zajištěna, LK 1 by měl směřovat do biocentra LC 166, vymezeného v této obci. Návaznost je nutné zajistit na území obce Bukovno. Vymezení této větve ÚSES vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální biokoridor LK 2 je vymezen v trase potoka Klenice, součástí je též niva potoka s částí parku Štěpánka. Biokoridor prochází na většině své délky urbanizovaným územím Mladé Boleslavy nebo po jeho obvodu, kde je jeho funkčnost omezena. Před soutokem s Jizerou Klenice protéká semknutou městskou zástavbou. Součástí této větve lokálního ÚSES je jedno lokální biocentrum LC 20 vymezené v nivě Klenice před parkem Štěpánka. Jde o větev ÚSES vázanou na vlhkomilná společenstva vodních toků a jejich niv. Vymezení této větve ÚSES vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Na biokoridor LK 2 jsou napojeny dvě větve lokálního ÚSES biokoridory LK 3 a LK 4, které jsou vázány na drobné vodní toky (vlhkomilná společenstva), jejichž recipientem je právě Klenice. Biokoridor LK 3 v trase drobné vodoteče a její břehové vegetace propojuje zalesněný masiv Chlumu s Klenicí. Prochází převážně zemědělskou krajinou, stávající vegetace podél vodního toku nedosahuje takového plošného rozsahu, aby zajistila plnou funkčnost biokoridoru. Trasa biokoridoru byla na jižním okraji přizpůsobena vegetačnímu pásu podél samoty Karlův vrch. Biokoridor LK 4 vede v trase Zálužanské vodoteče, nejprve 146

153 urbanizovaným územím Mladé Boleslavy, kde je jeho funkčnost omezena (vodoteč místy s fragmenty břehové vegetace) a následně prochází vegetačním pásem tvořeného hlavně sukcesní zelení podél areálu Škoda Auto, který odděluje areál továrny od dálnice D10. Do biokoridoru je vloženo lokální biocentrum LC 21, umístěno je do zmíněného vegetačního lemu okolo areálu Škoda Auto. Biocentrum je v území nově vymezeno, a to z důvodu splnění minimálního prostorového parametru pro celkovou délku lokálních biokoridoru 2 km, neboť dalším lokálním biocentrem v dané větvi ÚSES je až LC 177 na území obce Kosmonosy. S výjimkou nově vymezeného biocentra LC 21 poloha obou biokoridorů vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální biokoridor LK 5 je vymezen převážně na obdělávané zemědělské půdě a v souběhu se silnicí I/38, tu přechází podchodem. V souběhu se silnicí propojující komunikace I/38 a II/610 biokoridor pokračuje do obce Kosmonosy. Tento biokoridor propojuje zalesněný vrch Radouč a Kosmonoskou oboru, je vázán na suchá stanoviště. Lze ho hodnotit jako nefunkční. V místě průchodu okolo sportoviště, je jeho funkce z důvodu stísněných podmínek omezena. Daný biokoridor nemá návaznost na území sousední obce Bradlec, v níž není vymezen. Propojení s lokálním biocentrem LC 176 v obci Kosmonosy tak není zajištěno. Návaznost je nutné zajistit na území obce Bradlec. Poloha biokoridoru vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). Lokální biokoridor LK 6 vstupuje na území Mladé Boleslavy pouze okrajově. Je vymezen na obdělávané zemědělské půdě, lze ho hodnotit jako nefunkční. Biokoridor je vázán na suchá stanoviště. Propojuje koridor řeky Jizery s větví ÚSES procházející otevřenou zemědělskou krajinnou na západě až severozápadě mimo řešené území. Důvodem pro jeho nové vymezení je zajištění návaznosti na sousední obec Dalovice. Návaznost na obec Bukovno a v ní vymezenou větev lokálního ÚSES s biocentrem LC 165, kam by měl lokální biokoridor LK 6 směřovat, však není zajištěna. Návaznost je nutné zajistit na území obce Bukovno. Poloha biokoridoru vyplývá z Okresní generel USES Mladá Boleslav (Morávková, 2000). ÚP Mladá Boleslav nově vymezuje celkem 12 interakčních prvků. Ty jsou vymezeny v plochách fragmentů hodnotné krajinné zeleně (meze, stromořadí, apod.), které se zpravidla nacházejí v blocích obdělávané zemědělské půdy. Příznivě tak podporují biodiverzitu území. Při prověřování vymezení lokálního ÚSES byly z návrhu vypuštěny tyto skladebné části: Lokální biokoridor na severním okraji k.ú. Podlázky, který suploval trasu nadregionálního biokoridoru NK 32 MH/T, bez zjevného účelu. Lokální biokoridor na východním okraji k.ú. Debř, který směřoval do obce Kosmonosy. Na území této obce není biokoridor vymezen, průchod zastavěným územím by pravděpodobně nebylo možné zajistit. Jde o původní uvažovaný směr propojení vrchu Radouč s Kosmonoskou oborou. Nové propojení je zajištěno biokoridorem LK 5. Lokální biokoridor na jižním okraji k.ú. Chrást u Mladé a Bezděčín u Mladé. Část tohoto biokoridoru suplovala výběžek nadregionálního biokoridoru NK 32 V/N v rámci něhož je nyní vymezeno vložené lokální biocentrum LC 1. Vypuštěna byla i část biokoridoru, která směřovala v souběhu s železniční tratí č. 71 do obce Nepřevázka. Vlivem postupné urbanizace byl přirození průchod Bezděčínem znemožněn. 147

154 H.5.3. PROSTUPNOST KRAJINY A JEJÍ REKREAČNÍ POTENCIÁL Prostupnost krajiny pro pěší a cyklisty na území města je zprostředkována sítí silnic a účelových komunikací. Vzhledem k míře urbanizace, přítomnosti rozsáhlých neprostupných výrobních a skladových areálů, přítomnosti bariéry dálnice D10, intenzitě provozu na páteřních silničních tazích i omezeně překročitelný bariérám v podobě toků Jizery a Klenice je prostupnost města hodnocena jako významně omezená. Pro účely rekreačního využití krajiny lze jako zásadní deficit území města Mladá Boleslav považovat naprostou absenci kontinuálního vedení veřejně přístupných komunikací podél řeky Jizery, prostupnost Klenice na území města Mladá Boleslav je zejména na jejím levém břehu v porovnání s Jizerou uspokojivá. Pro zlepšení prostupnosti břehů jsou koncepcí ÚP vymezeny koridory CD-41 a CD-42 pro zpřístupnění břehů Jizery a Klenice. Zpřístupněním břehů ve vymezených úsecích dojde k rozšíření možností dopravy pro pěší a cyklisty v oblasti mezi lesoparkem Štěpánkou a rekreačním prostorem Krásné louky. V koncepci je dále navrhováno zlepšení prostupnosti v těchto směrech: lesopark Štěpánka Jemníky: propojení rekreační osy východním směrem zajišťuje napojení na již částečně funkční trasu pro pěší a cyklisty do Jemníků, jako místa vstupu do volné krajiny (k hřebenu Chlumu); park Štěpánka lesopark Sahara (Chrást): částečné propojení významných rekreačních ploch úpravou stávajících účelových cest mezi Podchlumím a Chrástem, po východním okraji plochy letiště Mladá Boleslav; park Štěpánka zámek Neuberk: propojení ve směru Štěpánka zámek Neuberk je v současné době možné využít značenou červenou turistickou trasu či vymezenou cyklotrasu s možností úpravy stávajících účelových cest; Krásná louka lesopark Radouč: propojení významných rekreačních ploch s možností úpravy stávajících účelových cest v prostoru mezi tokem Jizery a ulicí Ptáckou; Bezděčín lesopark Sahara: propojení lokalit navrhovanými plochami zeleně (plocha pro veřejnou zeleň Z128 a plocha změn v krajině K2); Vzhledem k stávající omezené prostupnosti území města koncepce ÚP stanovuje požadavky formulované s cílem zamezení vzniku nových neprostupných bariér a vytvoření podmínek pro zlepšení prostupnosti území pro pěší a cyklisty: v rámci zajištění prostupnosti krajiny vytvářet podmínky omezení bariérového efektu významných silniční a železničních cest, v rámci jejich výstavby a úprav provádět opatření pro zvýšení prostupnosti území pro pěší a cyklisty; v rámci zajištění prostupnosti krajiny podporovat zpřístupňování břehů Jizery a Klenice pro krátkodobou rekreaci u vody. 148

155 Schéma Prostupnost krajiny na území města Mladá Boleslav 149

156 H.5.4. PLOCHY PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Územní plán nenavrhuje žádné plochy pro těžbu nerostů. H.5.5. RETENČNÍ POTENCIÁL KRAJINY Retenční potenciál krajiny je dán schopností krajiny zadržet vodu, která se v daném území vyskytuje. Voda je zadržována především na vegetaci, v půdě, mikrodepresích, poldrech a vodních nádržích. Význam retence vody spočívá především v tom, že se voda v krajině (ať už pro potřeby člověka, nebo např. pro transpiraci rostlin) udrží i do mimosrážkových období. Návrh ÚP definuje zásadní opatření, která je nutné v krajině Mladé prosazovat za účelem předcházení rizikům sucha, kterými je krajina v posledních letech stále více ohrožena. Základním principem koncepce přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v urbanizovaném povodí je v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky území. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet ho do přirozeného koloběhu vody. V nejužším slova smyslu jsou přírodě blízká opatření a zařízení HDV taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo retencí a regulovaným (opožděným) odtokem do stokové sítě. Jak bylo uvedeno výše na propustných plochách je žádoucí vsakování dešťových vod či jejich pomalý odtok do místních recipientů. Na nepropustných plochách jsou za bezdeštného období deponovány polutanty z různých zdrojů a aktivit (např. atmosférické depozice, doprava apod.). Při dešťových událostech jsou tyto polutanty smývány do systému odvodnění, jehož prostřednictvím se dostávají do povrchových vod. Z důvodu ochrany kvality povrchových je žádoucí vody z povrchů, u kterých existuje riziko vyšší míry znečištění oddělovat od ostatních dešťových vod, odvádět přes adekvátní čistící systém a tímto omezit riziko znečištění povrchových vod. Prvky a plochy krajinné a sídelní zeleně jsou faktorem pozitivně ovlivňujícím retenci vody v území. Plochy sídlení a krajinné zeleně absorbují velké množství vody, zlepšují kvalitu půd, pozitivně ovlivňují půdní vlhkost a mikroklimatické podmínky v území. Rozšiřování ploch zeleně přispěje nejen ke zlepšení vodního režimu v území, k zadržování vody v území, ale tyto plochy mohou plnit mnoho dalších funkcí, např. klimatické, ekostabilizační, půdoochranné, hygienické, jsou významné z hlediska obytnosti města, biologické diversity atd. H.5.6. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Protipovodňová ochrana Územní plán respektuje záplavové území Q 100 a aktivní zóny vodních toků Jizery a Klenice. Úpravy vymezené v podkladovém dokumentu Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro ochranu před povodněmi nemají povahu záměrů, které lze vymezit v ÚP a nejsou proto v ÚP podchyceny. V územích povodňového nebezpečí ÚP nevymezuje zastavitelné plochy. Plochy přestavby jsou vymezeny pouze v minimálním rozsahu na 150

157 v současnosti nevhodně využitých plochách, s tím že nedojde ke zhoršení odtokových poměrů v toku. Protierozní ochrana Specifická samostatná protierozní opatření nejsou vymezena. V ochraně půd před erozí hraje významnou roli zachování stávajících krajinných prvků přírodního charakteru, realizace navrhovaných skladebných částí ÚSES. Pro omezení účinků eroze je navrženo: respektovat interakční prvky IP1 a IP2 vymezené severozápadně od Čejetic; zajistit členění bloku orné půdy výsadbou protierozních dřevin v ploše nadregionálního biokoriodoru NK 32 V/N Příhrazské skály - K10 (vodní a nivní osa); respektovat interakční prvky IP7, IP8, IP9, IP10 a IP11 vymezené v k. ú. Jemníky. zajistit rozšíření lokálního biocentra LC12 v k.ú. Podlázky. Uvedené skladebné prvky ÚSES a vymezené interakční prvky jsou navrženy také z důvodu omezení erozního smyvu z bloků orné půdy ohrožených erozí a omezení rizika ohrožení sídel z přívalových srážek. Retenční potenciál krajiny Koncepce ÚP v reakci na aktuální situaci a strategické cíle v oblasti životního prostředí stanovuje opatření za účelem zvyšování retenční schopnosti území: V maximální možné míře zajistit přírodě blízké hospodaření s dešťovými vodami (HDV) prostřednictvím decentralizovaného způsobu odvodnění. Zajistit realizaci přírodě blízkých opatření a zařízení, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody (mezi přírodě blízká opatření patří např. realizace vegetačních a štěrkových střech a instalace podzemních vsakovací bloků). Při hospodaření s dešťovými vodami důsledně oddělovat mírně znečištěné a silně znečištěné srážkové vody (z důvodu ochrany povrchových a podzemních vod a půdních horizontů). Silně znečištěné srážkové vody čistit nebo předčistit. Upřednostňovat realizaci propustných povrchů na nových zpevněných plochách. Chránit prvky a plochy krajinné a sídelní zeleně. Výše uvedená opatření jsou v souladu se Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Tato strategie navrhuje pro urbanizovaná území zajištění udržitelného hospodaření s vodou (zasakování či využívání srážkových vod, úsporná opatření) a zajištění funkčního propojení ploch s převažujícími přírodními složkami tvořící systém sídelní zeleně. H.5.7. VAZBA NÁVRHU NA GRAFICKOU ČÁST ÚP V grafické části návrhu ÚP Hlavní výkres jsou graficky vyjádřeny klíčové části navrhované koncepce uspořádání krajiny, kterými jsou návrh systému ÚSES, prostupnost krajiny, rekreační potenciál krajiny a protierozní ochrana území. Ostatní jevy významné z hlediska koncepce uspořádání krajiny a ochrany přírodních a krajinných složek jsou uvedeny v koordinačním výkresu 151

158 H.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípusného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Vybrané druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou dle potřeby zpracování územního plánu podrobněji členěny nebo zpřesněny. Tento postup je odůvodněn specifickými podmínkami a charakterem území. Podrobnější členění nebo zpřesnění ploch stanovených ve vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území je dále uvedeno: plochy bydlení (BI, BH); plochy rekreace (RH, RZ, RN); plochy občanského vybavení (OK, OV, OH, OS, OX); plochy smíšené obytné (SC, SM, SX, SV); plochy veřejných prostranství (PV, ZV); plochy dopravní infrastruktury (DS, DZ, DL); plochy technické infrastruktury (TI); plochy výroby a skladování (VT, VZ, VL, VX); plochy smíšené výrobní (VS); plochy vodní a vodohospodářské (W); plochy zemědělské (NZ); plochy lesní (NL); plochy přírodní (NP); plochy smíšené nezastavěného území (NS). Ve větší podrobnosti vymezil ÚP plochy smíšené obytné se specifickým využitím (SX). Tyto plochy jsou specifické svojí polohou v dosahu vlivu letiště Mladá Boleslav a jejich využití je podmíněně přípustné pouze při dodržení stanovených limitů hluku z provozu letiště. Ve větší podrobnosti vymezil ÚP dále plochy OX občanské vybavení se specifickým využitím. Tyto plochy jsou specifické svojí polohou na pomezí průmyslové výroby a městského prostředí. Tyto plochy budou využity pro dostatečné oddělení a integraci výrobních a obytných městských ploch. Ve větší podrobnosti byly vymezeny také plochy výroby specifické (VX). Tyto 152

159 stabilizované plochy jsou specifické využitím pro vývoj, výrobu prototypů, zkušebnictví, modelování, případně jako obslužné funkce pro ostatní výrobní areály na území města. Specifické je také jejich umístění v podhradí hradu Mladá Boleslav a v blízkosti řeky Jizery. Nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jsou vymezeny plochy zeleně. zeleň - soukromá a vyhrazená (ZS); zeleň - ochranná a izolační (ZO); zeleň se specifickým využitím (ZOX). plocha smíšená nezastavěného území (NS); Plocha ZOX je vymezena v polyfunkční ploše oddělující areál Škoda Auto od dálnice D10, na kterou jsou kladeny zvláštní nároky (vizuální izolace průmyslových staveb, vedení prvků ÚSES, zajištění průchodnosti pro nemotorovou dopravu). Plocha NS byla vymezena pro podchycení a integraci různorodých ploch ve volné krajině (fragmenty ZPF, fragmenty PUPFL, drobné prvky krajinné zeleně). H.7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit H.7.1. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT označení stavby kód dle typu stavby Silniční doprava typ stavby VD-01 DS přestavba Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav VD-02 DS novostavba Mladá Boleslav VD-03 DS přestavba Mladá Boleslav odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS je zvýšení dopravní kapacity, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy v exponovaném úseku dálnice, odstranění dopravních závad a napojení navrhované jihovýchodní JV silniční tangenty na MÚK; D10 rozšíření dálnice v úseku MÚK Bezděčín (hranice města) - MÚK Kosmonosy (hranice města) na šířkové uspořádání 3+3, včetně všech souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS je zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy v exponovaném úseku dálnice, odstranění dopravních závad a napojení navrhované jihovýchodní JV a jihozápadní JZ silniční tangenty; D10 MÚK Bezděčín; novostavba, včetně všech souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS je přestavba křižovatky pro možné rozšíření dálnice D10 na 3+3 pruhy a napojení navrhované jihovýchodní JV tangenty na MÚK Mladá Boleslav, centrum; D10 MÚK Mladá Boleslav, centrum; přestavba, včetně všech souvisejících staveb. 153

160 označení stavby kód dle typu stavby typ stavby VD-04 DS novostavba VD-05 DS přestavba Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Chrást u Mladé, Bezděčín u Mladé Čejetice u Mladé VD-06 DS přestavba Podlázky VD-07 DS přestavba Podlázky VD-08 DS přestavba Mladá Boleslav VD-09 DS přestavba Mladá Boleslav VD-13 DS přestavba Mladá Boleslav VD-14 VD-15A DS DS novostavba s částečnou přestavbou novostavba s částečnou přestavbou Čejetice u Mladé, Chrást u Mladé Bezděčín u Mladé, Chrást u Mladé, Čejetice u Mladé odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému s eliminací negativních dopravních vlivů v centrální části Mladé a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního rozvojového sektoru města; JV tangenta úsek ul. Bezděčínská ul. Pražská Důvodem vymezení VPS je zvýšení dopravní kapacity, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, odstranění dopravní závady v exponovaném úseku komunikace; III/2591 Neuberk Pod borkem; přestavba, včetně přestavby křižovatky s ul. Bezděčínskou. Důvodem vymezení VPS je zvýšení dopravní kapacity, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, odstranění dopravní závady v exponovaném úseku komunikace; II/259 Podlázky; přestavba a rozšíření podjezdu pod železniční tratí, včetně přestavby železničního mostu. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, zvýšení přepravní kapacity a kvality dopravy; III/2595 Podlázky - Michalovce; přestavba. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy zvýšení přepravní kapacity a kvality dopravy odpovídající významu jedné z hlavních městských tříd; MK tř. Václava Klementa; přestavba s kompletním rozšířením, vč. Mladá Boleslav, přestavba křižovatky I/38 x tř. Václava Klementa (MÚK). Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, zvýšení přepravní kapacity a zlepšení technických parametrů komunikací; MK/Ž ul. Mj. Frymla; přestavba - prodloužení SV tangenty v koordinaci s přestavbou železniční tratě č. 064, včetně rekonstrukce mostu u Měšťáků, okružní křižovatky s ul. Havlíčkovou a křižovatky ul. Laurinova x Ptácká. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zvýšení přepravní kapacity, odpovídající exponované poloze VPS pod hradem Mladá Boleslav; MK - ul. Nádražní; přestavba v úseku ul. Štyrsova Ptácká, včetně přemostění Jizery a přestavby křižovatky s ul. Ptáckou. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a podpora eliminace negativních dopravních vlivů na obytné části v jižním sektoru města; JZ tangenta (MK); v úseku Bezděčín (D10) ul. Vinecká (III/2591) Čejetičky Pod borkem ul. Nádražní, včetně všech souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a obsluhy rozvojových částí města; MK ul. Bezděčínská Jižní část přeložka a částečná přestavba v úseku Sahara Neuberk (CD-05) 154

161 označení stavby VD-15B kód dle typu stavby DS typ stavby novostavba s částečnou přestavbou VD-16A DS novostavba Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Bezděčín u Mladé, Čejetice u Mladé, Chrást u Mladé Mladá Boleslav, Bezděčín u Mladé VD-16B DS novostavba Mladá Boleslav VD-16C DS novostavba Mladá Boleslav, Bezděčín u Mladé VD-17 DS novostavba Mladá Boleslav VD-18 DS novostavba Mladá Boleslav VD-19 VD-20 VD-21 DS DS DS přestavba Mladá Boleslav a novostavba novostavba s částečnou přestavbou novostavba s částečnou přestavbou Čejetice u Mladé, Chrást u Mladé Bezděčín u Mladé, Chrást u Mladé odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a obsluhy rozvojových částí města; MK ul. Bezděčínská - severní část; přeložka a částečná přestavba s rozšířením v úseku Bezděčín (křižovatka s JV tangentou, CD-32), včetně všech souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS (soubor záměrů) je řešení dopravního napojení a obsluhy průmyslové zóny Bezděčín z navrhované silnice II/610 s cílem omezit nákladní dopravu v zastavěné části města; MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; západní úsek, ul. Pražská křižovatka CD-45. Důvodem vymezení VPS (soubor záměrů) je řešení dopravního napojení a obsluhy průmyslové zóny Bezděčín z navrhované silnice II/610 s cílem omezit nákladní dopravu v zastavěné části města; MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; východní úsek, křižovatka CD-45 přeložka II/610 včetně souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS (soubor záměrů) je řešení dopravního napojení a obsluhy průmyslové zóny Bezděčín z navrhované silnice II/610 s cílem omezit nákladní dopravu v zastavěné části města; MK napojení ul. Pražské na navrhovanou přeložku silnice II/610; úsek C, ul. Pražská křižovatka CD-45 (CD- 16A, CD-16B). Důvodem vymezení VPS jako dílčího úseku JV tangenty je zajištění nadřazeného obvodového komunikačního propojení jednotlivých místních částí a rozvojových území v JV sektoru města s možností jejich obsluhy a zpřístupnění. V širších souvislostech s návaznostmi na SV tangentu, výhledově JZ tangentu; JV tangenta úsek ul. Pražská (křižovatka CD-35) ul. K Podchlumí Podchlumí, západ (křižovatka CD- 34). Důvodem vymezení VPS jako rozhodujícího úseku JV tangenty je zajištění nadřazeného obvodového komunikačního propojení jednotlivých místních částí a rozvojových území v JV sektoru města s možností jejich obsluhy a zpřístupnění. V širších souvislostech s návaznostmi na SV tangentu, výhledově JZ tangentu; JV tangenta ul. K Podchlumí Podchlumí, západ (křižovatka CD-34) ul. Na Celně - ul. Jičínská. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, posílení dopravního významu tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera; MK napojení ul. Dukelské na SV tangentu (tř. Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera). Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; MK propojení ul. Regnerova a Bezděčínská; přestavba a dostavba s napojením na ul. Bezděčínskou (CD-15A,B). Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; MK propojení Chrást Bezděčín (JV tangenta); přestavba a dostavba s napojením na MK v Bezděčíně. 155

162 označení stavby VD-23 kód dle typu stavby DS typ stavby novostavba s částečnou přestavbou VD-24 DS přestavba VD-25 DS novostavba VD-26 DS novostavba VD-27A DS novostavba s částečnou přestavbou VD-27B DS přestavba VD-32 DS novostavba VD-33 DS přestavba Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Mladá Boleslav Čejetice u Mladé Čejetice u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé Bezděčín u Mladé Bezděčín u Mladé VD-34 DS novostavba Mladá Boleslav VD-35 DS přestavba Bezděčín u Mladé, Mladá Boleslav VD-36 DS přestavba Mladá Boleslav VD-44 DS novostavba Mladá Boleslav VD-45 DS novostavba Mladá Boleslav odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS je zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; MK propojení ul. Pražská ul. Jasmínová. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy, odstranění dopravní závady; MK Čejetice, přestavba a rozšíření podjezdu pod železniční tratí, včetně přestavby železničního mostu. Důvodem vymezení VPS je zabezpečení dopravní obsluhy místního významu; MK Čejetice, napojení ul. Jabloňové na III/2591 včetně všech souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS je zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch a náprava dopravních závad; MK Jemníky, jihozápadní propojení s napojením na silnici III/ Důvodem vymezení VPS je zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch a náprava nedostatečných podmínek a parametrů původní již neužívané cesty; MK Jemníky, jižní větev. Důvodem vymezení VPS je zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch a náprava nedostatečných podmínek a parametrů stávající komunikace; MK Jemníky, severní větev. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; křižovatka JV tangenta (CD-04) x ul. Bezděčínská. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; přestavba křižovatky JVT x ul. Pražská. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; křižovatka JV tangenta (II/610) x místní komunikace (CD-44). Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy a zabezpečení dopravní obsluhy rozvojových ploch jižního sektoru města; Belveder, přestavba křižovatky ul. Pražská x Regnerova x K Podchlumí. Důvodem vymezení VPS je řešení dopravního systému města, zajištění bezpečnosti, plynulosti dopravy v centrální části města; přestavba křižovatky ul. Jaselská x Havlíčkova na okružní. Důvodem vymezení VPS je zajištění komunikačního propojení rozvojových ploch mezi JV tangentou a ul. Pražskou mimo obytné území a vnitroměstský prostor, křižovatky v prostoru Letné; MK propojení ul. K Podchlumí (křižovatka CD-34) průmyslová zóna Bezděčín (CD-16A, B) Důvodem vymezení VPS zajištění kapacitní křižovatky souboru významných navrhovaných komunikací pro zpřístupnění a obsluhu průmyslové zóny Bezděčín od silnice II/610 a ul. Pražské; Průmyslová zóna Bezděčín; křižovatka komunikací (CD-16A x CD-16B x CD-16C x CD-44) 156

163 označení stavby kód dle typu stavby typ stavby VD-46 DS novostavba VD-47 DS novostavba Železniční doprava VD-37 DZ Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Jemníky u Mladé Jemníky u Mladé, Mladá Boleslav Bezděčín u Mladé, Čejetice přestavba u Mladé, a novostavba Chrást u Mladé VD-38 DZ novostavba Mladá Boleslav VD-48 DZ novostavba Doprava v klidu Jemníky u Mladé, Mladá Boleslav VD-44 DS novostavba Mladá Boleslav VD-45 DS novostavba Mladá Boleslav VD-46 DS novostavba Mladá Boleslav VD-48 DS novostavba Mladá Boleslav odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS (úsek 1) dostavba chybějících úseků doprovodné silnice II/610 k dálnici D10 a možnost odvedení těžké nákladní dopravy směřující do prostoru průmyslové zóny Bezděčín mimo obytná území; (S/Ž) silnice II/610 a tzv. Bezděčínská spojka v úseku Bezděčín (CD-02) Jemníky, včetně souvisejících staveb (sdružený koridor) Důvodem vymezení VPS (úsek 2) dostavba chybějících úseků doprovodné silnice II/610 k dálnici D10 a možnost odvedení těžké nákladní dopravy směřující do prostoru průmyslové zóny Bezděčín mimo obytná území; II/610 Jemníky (CD-46) Plazy (MÚK Kosmonosy) Důvodem vymezení VPS je potřeba zatraktivnění a zrychlení železniční dopravy na trati č. 071, jejíž součástí je úsek v Mladé, VPS je vymezena v souladu s úkoly pro územní plánování stanovenými v ZÚR SK; Trať č. 071 Mladá Boleslav, hl. nádraží Bezděčín ( Nymburk), modernizace tratě, včetně dílčí přeložky a úpravy směrových oblouků. Důvodem vymezení VPS je potřeba zatraktivnění a zrychlení železniční dopravy na trati č. 064, jejíž součástí je úsek v Mladé, VPS je vymezena v souladu s úkoly pro územní plánování stanovenými v ZÚR SK Trať č. 064 přeložka v úseku Mladá Boleslav/Řepov (- Kolomuty), Důvodem vymezení VPS (návaznost na první úsek sdruženého koridoru D-46) je propojení železničních tratí č. 071 a č. 064 s napojením na vlečku závodu ŠKODA AUTO, a.s. s vyloučením průjezdu nákladní dopravy vázané na potřeby automobilky mimo průjezd městem; Bezděčínská spojka - propojení železničních tratí č. 071 a 064 v úseku Jemníky (CD-46) Plazy - Mladá Boleslav s napojením na žel. vlečku do závodu ŠKODA AUTO, a.s., včetně souvisejících staveb. Důvodem vymezení VPS je potřeba zvýšení nabídky parkovacích ploch ve městě, vzhledem k jejich značnému deficitu; Parkovací dům podzemní garáže, nám. Republiky. Důvodem vymezení VPS je potřeba zvýšení nabídky parkovacích ploch ve městě; Parkovací dům, u stadionu. Důvodem vymezení VPS je potřeba zvýšení nabídky parkovacích ploch ve městě, vzhledem k jejich značnému deficitu; Parkovací dům u prodloužení SV tangenty. Důvodem vymezení VPS je potřeba zvýšení nabídky parkovacích ploch v dopravně exponovaném přednádražním prostoru; Parkovací dům Čejetice u Mladé (hl. nádraží). 157

164 označení stavby kód dle typu stavby Nemotorová doprava VD-41 VD-42 VD-43 Ostatní DN DN DN typ stavby novostavbapřestavba novostavbapřestavba novostavbapřestavba Veřejně prospěšné stavby dotčená katastrální území Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav VR-01 W - Mladá Boleslav odůvodnění (popis veřejně prospěšné stavby) Důvodem vymezení VPS je potřeba zajištění průchodnosti nábřeží Jizery ve vymezeném úseku z důvodů potřeby posílení rekreačních možností v centru města i z důvodů technických - údržby vodního toku; Stezka pro pěší a cyklisty - nábřeží Jizery. Důvodem vymezení VPS je potřeba zajištění průchodnosti nábřeží Klenice ve vymezeném úseku z důvodů potřeby posílení rekreačních možností v exponované části centra města i z důvodů technických - údržby vodního toku; Stezka pro pěší a cyklisty - nábřeží Klenice. Důvodem vymezení VPS je potřeba zajištění komunikace pro nemotorovou dopravu ve vztahu: rozvojové plochy jižního sektoru města centrum města; Stezka pro pěší a cyklisty přes Klenici a Štěpánku. Důvodem pro stanovení VPS je snaha posílit přírodní hodnoty toku Klenice a respektovat vodohospodářská hlediska, zásady hospodaření s vodou v území - zadržování vody, v krajině, využití samočistící schopnosti toku aj. Revitalizace vymezeného úseku Klenice v parku Štěpánka stanovená jako VPS je odůvodněna též potřebou další kultivace a zatraktivnění exponované části veřejného prostranství veřejné zeleně (parku) v centrální části města. Poznámka: číselná posloupnost může být překročena vyřazením některých položek v průběhu projektových prací. H.7.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Jako veřejně prospěšná opatření, pro jejichž realizaci lze práva k pozemkům a stavbám odejmout či omezit, stanovuje Územní plán Mladá skladebné části ÚSES nadregionální významnosti, které jsou v současnosti nefunkční či funkční jen v omezeném rozsahu. Jedná se o všechny nadregionální biokoridory nacházející se ve správním území města Mladá Boleslav. Tuto povinnost pro navazující ÚPD obcí v sobě obsahují vydané ZÚR SK. Vložená lokální biocentra v regionálních biokoridorech jsou součástí těchto biokoridorů, proto i ona jsou vymezena jako LBC k založení, tedy formou VPO. Protože využití právního institutu veřejně prospěšné opatření pro skladebné části (prvky) ÚSES k založení nestanovuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, jako povinnost, nýbrž jako možnost, nebyly k založení určené biokoridory a biocentra lokální úrovně ÚSES jako VPO stanoveny. Hlavní důvody jsou dva: - vlivem značného rozsahu VPO pro regionální úroveň ÚSES by případné vymezení VPO i pro úroveň lokální znamenalo rozsah ploch pro VPO v řádu mnoha desítek hektarů, 158

165 - umístění řady tras lokálních biokoridorů a v nich se nacházejících lokálních biocenter je ze své podstaty pouze orientační teprve v souvislosti s realizační fází dojde k jejich pevnému usazení v území. H.7.3. ASANACE PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územní plán nevymezuje asanace pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. H.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 8 katastrálního zákona Územní plán nevymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. H.9. Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona Bude upřesněno dle postupu projednávání návrhu ÚP. H.10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Kód záměru RD-01 RD-02 Kód budoucího Možné budoucí využití Katastrální území využití DS DZ JV tangenta úsek ul. Bezděčínská (CD-04) JZ tangenta (CD-14); Trať č. 070 Debř Dalešice, přeložka (soulad se ZÚR Středočeského kraje) Odůvodnění vymezení územních rezerv Územní rezerva je vymezena pro prověření budoucího záměru prodloužení JV tangenty Bezděčín u Mladé jižním směrem a její propojení s JZ, Chrást u tangentou; prověření s ohledem na Mladé výhledové nároky silniční dopravy a potřebu posílení přímého napojení jižní části města na dálnici D10 mimo obytné území. Debř Územní rezerva je vymezena pro prověření budoucího záměru v koordinaci s výsledky a návrhy v současné době zpracovávané studie proveditelnosti železničního spojení Praha Liberec (MD ČR, SŽDC). 159

166 Kód záměru RD-03 RD-04 RD-05 RZ-01 RSM-01 RSM-02 Kód budoucího Možné budoucí využití Katastrální území využití DS DS DS ZO SM SM plocha pro silniční dopravu a dopravu v klidu při SV tangentě - tř. Ludvika Kalmy a Volkharda Köhlera plocha pro silniční dopravu a dopravu v klidu při SV tangentě - tř. Ludvika Kalmy a Volkharda Köhlera MK Sahara (CD-15B) ul. Nádražní; přeložka s tunelovým úsekem; zeleň - ochranná a izolační plochy smíšené obytné - městské plochy smíšené obytné - městské Mladá Boleslav Mladá Boleslav Čejetice u Mladé Podlázky Chrást u Mladé, Bezděčín u Mladé Chrást u Mladé, Bezděčín u Mladé Odůvodnění vymezení územních rezerv Územní rezerva je vymezena pro prověření využití relativně exponovaného území při významné silniční komunikaci, s ohledem na potřeby umístění zařízení silniční dopravy v souvislosti s rostoucími nároky dopravy v klidu ve vnitřní části města, včetně případného posílením významu žst. Mladá Boleslav - město (mj. umístění záchytných parkovišť typu P+R. Územní rezerva je vymezena pro prověření využití relativně exponovaného území při významné silniční komunikaci, s ohledem na potřeby umístění zařízení silniční dopravy v souvislosti s rostoucími nároky dopravy v klidu ve vnitřní části města, včetně případného posílením významu žst. Mladá Boleslav - město (mj. umístění záchytných parkovišť typu P+R. Územní rezerva je vymezena pro prověření možného zkvalitnění významného komunikačního propojení rozvojových území Bezděčína, Sahary, Chrástu s centrem města s vyloučením kolizního místa v křižovatce u zámku Neuberk. Územní rezerva je vymezena pro prověření způsobu rekultivace a následného využití terénního útvaru skládky tuhého komunálního odpadu Michalovice, po blížícím se ukončení provozu skládkování. Územní rezerva je vymezena pro ověření možného územního rozvoje, za podmínek, které budou významně změněny přestavbou MÚK Bezděčín na dálnici D10. Využití plochy bude korigováno s ohledem na stav vymezení havarijní zóny přilehlé stabilizované výrobní plochy. Územní rezerva je vymezena pro ověření možného územního rozvoje, za podmínek, které budou významně změněny přestavbou MÚK Bezděčín na dálnici D10. Využití plochy bude korigováno s ohledem na stav vymezení havarijní zóny přilehlé stabilizované výrobní plochy. Poznámka: číselná posloupnost může být překročena vyřazením některých položek v průběhu projektových prací. H.11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Územní plán vymezuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci z podnětu zadání ÚP a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. V těchto plochách nejsou veřejná prostranství konkrétně územně vymezena a bez dohody o parcelaci nelze jejich umístění zajistit. 160

167 H.12. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Územní plán navrhuje zpracovat územní studii následujících důvodů: Označení plochy Řešená problematika v ÚS Odůvodnění vymezení zpracování ÚS XS01 XS02 XS03 XS04 XS07 XS08 Územní studie západní části jižního města - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k velkému rozsahu a pestrosti navrhovaných ploch v západní části Jižního města. Bez prověření a vyřešení vazeb rozvojového území na dopravní a technickou infrastrukturu by mohla být urbanistická koncepce nefunkční. Rozsah a význam ploch pro rozvoj města (těžiště rozvoje bydlení v bytových domech cca polovina navrhované rozvojové kapacity) i poloha v kontaktu s parkem Štěpánka a specifickým občanským vybavením, vyžadují zpracování urbanisticko-architektonického řešení, konkretizaci stanovené struktury zástavby, vymezení veřejných prostranství, rozmístění občanského vybavení. Územní studii je zapotřebí zpracovat také kvůli ovlivnění územního rozvoje leteckým provozem a vlivy dálnice D10, jejichž důsledky je třeba prověřit a zohlednit. Rozvoj území je svázán se širším dopravním řešením, včetně řešení celého rozsahu jihovýchodní tangenty (JVT) s napojením na Jičínskou ulici. S ohledem na uvedené souvislosti a podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci územního rozvoje. Územní studie východní části jižního města - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k velkému rozsahu a pestrosti navrhovaných ploch v západní části Jižního města. Bez prověření a vyřešení vazeb rozvojového území na dopravní a technickou infrastrukturu by mohla být urbanistická koncepce nefunkční. Rozsah a význam ploch pro rozvoj města i poloha v kontaktu s parkem Štěpánka a specifickým občanským vybavením, vyžadují zpracování urbanisticko-architektonického řešení, konkretizaci stanovené struktury zástavby, vymezení veřejných prostranství, rozmístění občanského vybavení. Územní studii je zapotřebí zpracovat také kvůli ovlivnění územního rozvoje leteckým provozem a vlivy dálnice D10, jejichž důsledky je třeba prověřit a zohlednit. Rozvoj území je svázán se širším dopravním řešením, včetně řešení celého rozsahu jihovýchodní tangenty (JVT) s napojením na Jičínskou ulici. S ohledem na uvedené souvislosti a podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci územního rozvoje. část Debř - Zpracovaní ÚS je stanoveno s ohledem na potřebu u rozsáhlé plochy SM prověřit její kapacitu možnostmi napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. S ohledem na rozsah a význam plochy je třeba zpracovat komplexní návrh urbanisticko-architektonického řešení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby, systém veřejných prostranství, rozmístění občanského vybavení, zajistit návaznost na stávající zástavbu Debře. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci územního rozvoje. část Láskov -Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k rozsahu a poloze navrhovaných ploch, ale též s ohledem na problematickou dopravní obslužnost území. ÚS z toho důvodu prověří a navrhne možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a dle výsledků stanoví vhodnou kapacitu využití území. S ohledem na rozsah a význam ploch je třeba zpracovat návrh urbanisticko - architektonického řešení, navrhnout systém veřejných prostranství, rozmístění občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Chrást - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k velkému rozsahu navrhovaných rozvojových ploch. Bez prověření vazeb na dopravní a technickou infrastrukturu by mohlo by mohla být koncepce územního rozvoje nefunkční. Rozsah a význam ploch vyžadují zapracovat do studie urbanisticko - architektonické řešení, navrhnout systém veřejných prostranství, rozmístění občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Sahara - Zpracovaní ÚS je stanoveno z důvodů rozsáhlosti ploch a riziku že bez rozpracování koncepce obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou by mohlo dojít k nevhodnému využití nebo blokování části území. ÚS je zapotřebí zpracovat také kvůli ovlivnění rozvojových ploch leteckým provozem, jehož důsledky je třeba prověřit a zohlednit. S ohledem na rozsah a význam ploch je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, systému veřejných prostranství, občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. 161

168 Označení plochy Řešená problematika v ÚS Odůvodnění vymezení zpracování ÚS XS10 XS11 XS12 XS14 XS15 XS16 část Čejetice, jih - Zpracovaní ÚS je stanoveno z důvodů rozsáhlosti ploch a riziku že bez rozpracování koncepce obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou by mohlo dojít k nevhodnému využití nebo blokování části území. ÚS je zapotřebí zpracovat také kvůli ovlivnění rozvojových ploch leteckým provozem, jehož důsledky je třeba prověřit a zohlednit. S ohledem na rozsah a význam ploch je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, systému veřejných prostranství, občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Jemníky, jihozápad - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k potřebě zajistit návaznost rozvojových ploch na stávající relativně nekoordinovanou, částečně rostlou zástavbu, bez rozpracování koncepce obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou by mohlo dojít k blokaci části území. S ohledem na zachování a rozvíjení současného charakteru prostředí Jemníků je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, umístění veřejných prostranství, lokálního občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Jemníky severozápad - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k potřebě zajistit návaznost rozvojových ploch na stávající relativně nekoordinovanou, částečně rostlou zástavbu, bez rozpracování koncepce obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou by mohlo dojít k blokaci části území. S ohledem na zachování a rozvíjení současného charakteru prostředí Jemníků je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, umístění veřejných prostranství, lokálního občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Jemníky, jihovýchod - - Zpracovaní ÚS je stanoveno vzhledem k potřebě zajistit návaznost rozvojových ploch na stávající relativně nekoordinovanou, částečně rostlou zástavbu, bez rozpracování koncepce obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou by mohlo dojít k blokaci části území. S ohledem na zachování a rozvíjení současného charakteru prostředí Jemníků je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, umístění veřejných prostranství, lokálního občanského vybavení, zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. Plochy výroba a skladování lehký průmyslu U Řepova Zpracovaní ÚS je stanoveno z důvodů celoměstského významu a rozsáhlosti rozvojových ploch pro výrobu a skladování a také s ohledem na potřebu nápravy dosavadního chaotického rozvoje této lokality. Bez rozpracování podrobnější koncepce rozvoje území by mohlo dojít ke znehodnocení částí území a k vážným komplikacím na úseku zabezpečení dopravní a technické infrastruktury. Hledisko řešení širších vztahů je významné s ohledem na vztah záměru k frekventovanému provozu na dálnici D10 a k volné krajině, včetně zohlednění vazby na krajinou dominantu vrch Chlum. S ohledem na uvedené podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. část Čejetice, sever - Zpracovaní ÚS je stanoveno z důvodů rozsáhlosti rozvojové plochy bydlení BI bydlení v rodinných domech městské a příměstské a relativní komplikovanosti jejího napojení na dopravní a technickou infrastrukturu Čejetic. S ohledem na rozsah rozvojové plochy je třeba zpracovat v rámci ÚS návrh urbanisticko - architektonického řešení, systému veřejných prostranství a zpřesnit stanovenou strukturu zástavby. S ohledem na podmínky využití území je požadováno aby ÚS navrhla pořadí změn v území etapizaci. 162

169 H.13. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání Územní plán nevymezuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. H.14. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) V rámci zpracování koncepce územního rozvoje města, bylo zjištěno (porovnáním kapacity rozvojových ploch s bilancí spotřeby medií, odhadem dopravní zátěže, konzultacemi se správci sítí), že některé rozvojové plochy nemohou být využity, aniž tomu předchází etapa vybudování relevantních zařízení dopravní a technické infrastruktury. Z tohoto poznání vzešla potřeba stanovení pořadí změn v území (etapizace), která je vyjádřena v obecném znění v kapitole F. návrhu ÚP v části Všeobecná ustanovení. Kromě toho bude pořadí změn (etapizace) v území upřesňováno ve vybraných plochách a jejich seskupení, které budou řešeny v územních studiích stanovených územním plánem. H.15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb Územní plán stanovuje povinnost zpracování projektové dokumentace autorizovaným architektem pro stavbu (rekonstrukci) poplužního dvora P5 stanovené využití OV občanská vybavenost. Tato stavba musí být projektově zpracována autorizovaným architektem protože je situována na území městské památkové zóny Mladá Boleslav a bude bezprostředně navazovat a ovlivňovat působení hlavní historické dominanty města hradu Mladá Boleslav nad soutokem Jizery a Klenice. I. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43, odst. 1 stavebního zákona). 163

170 J. VÝČET PRVKŮ REGULAČNÍHO PLÁNU S ODŮVODNĚNÍM JEJICH VYMEZENÍ Územní plán neobsahuje prvky regulačního plánu dle 43 SZ. Zastupitelstvo obce v rozhodnutí o pořízení ani v zadání územního plánu nestanovuje, že bude pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu. K. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů ÚP Mladá Boleslav na životní prostředí je zpracováno v souladu s přílohou zákona č. 183/2006., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hodnocení jsou všechny části návrhu ÚP Mladá Boleslav. Hodnoceny jsou vlivy, které budou vyvolány v důsledku naplňování koncepce, hodnoceny jsou priority ÚP ve vztahu k národním, krajským a regionálním strategickým dokumentům resp. je hodnocen soulad stanovených priorit s prioritami strategických dokumentů. Zpracováno je vyhodnocení všech ploch a koridorů vymezených návrhem ÚP Mladá Boleslav. Sledovány jsou vlivy koncepce ÚP Mladá Boleslav na: klimatický systém ovzduší hlukovou zátěž obyvatelstvo a lidské zdraví podzemní a povrchové vody zemědělskou půdu PUPFL horninové prostředí biologickou rozmanitost, faunu, flóru a ekosystémy krajinu kulturní, architektonické a archeologické dědictví, hmotné statky Části koncepce ÚP Mladá Boleslav bez územního průmětu jsou hodnoceny verbálně. Hlavní částí je však tabelární a textové vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů, vymezených ve výkresové části ÚP Mladá Boleslav. Vlastní identifikace vlivů hodnocených záměrů na sledované složky životního prostředí byla provedena v mapách měřítka 1: Způsob hodnocení je následující: potenciálně významný negativní vliv potenciálně mírně negativní vliv bez vlivu/zanedbatelný vliv 164

171 +1 potenciálně pozitivní vliv +2 potenciálně významný pozitivní vliv -x/+x ambivalentní vliv Naplněním koncepce ÚP Mladá Boleslav dojde k ovlivnění kvality složek životního prostředí. Jako vlivy nejvýznamnější byly identifikovány vlivy na kvalitu ovzduší, hlukovou situaci a obyvatelstvo, na zemědělský půdní fond, na povrchové a podzemní vody, na faunu, flóru a ekosystémy a na krajinu. VLIVY NA KLIMATICKÝ SYSTÉM Vliv územního plánu na klimatický systém bude celkově malý. Většina záměrů ÚP je spojena s emisemi z automobilové dopravy, jejichž podíl na celkových emisích skleníkových plynů je výrazně menšinový. Ke snížení produkce emisí skleníkových plynů povedou záměry směřující k podpoře využití hromadné či nemotorové dopravy. Výjimkou je rozsáhlý průmyslový areál východně od dálnice D10, u něhož může být produkce emisí skleníkových plynů významnější. VLIVY NA KVALITU OVZDUŠÍ Záměry silniční infrastruktury mají obecně za cíl odvedení dopravy ze stávajících přetížených komunikací, zajištění kvalitní dopravní obsluhy rozvojových ploch, popřípadě odstranění bodových závad na současné komunikační síti. V některých případech však přesto mohou být spojeny s nárůstem imisní zátěže v obytné zástavbě. Jako komunikace s významným pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší je vyhodnocena především přeložka silnice II/608 ve směru sever-jih, která vytváří doprovodnou komunikaci k dálnici, umožňuje napojení rozvojových ploch bez nutnosti průjezdu městem a napojuje též stávající obchodní zónu, přičemž koridor je s výjimkou mírného přiblížení při ul. Na Celně veden mimo obytnou zástavbu. Jako komunikace s významným pozitivním, ale částečně též negativním vlivem je hodnocena jihovýchodní tangenta, která přispěje k odvedení dopravy z centrální a jižní části města a vytvoří dopravní napojení rozvojových ploch bez průchodu stávající zástavbou. Současně však tuto zátěž přenese do blízkosti stávající zástavby Podchlumí, která je již v současnosti silně zatížena hlukem a imisemi z dálnice D10. Pozitivní efekty převažují za předpokladu realizace navržených opatření. Pozitivně jsou hodnoceny i další záměry, které umožňují napojení rozvojových ploch bez navýšení zátěže stávající zástavby. Některé záměry silniční infrastruktury sice situaci rovněž zlepšují, ale rovněž do části území přinášejí novou zátěž. Jedná se např. o propojení území Chrást/Sahara na JV tangentu přes Belveder; jako problematické se jeví rovněž zaústění nových komunikací do křižovatek, umístěných bezprostředně u stávající zástavby. Specifickým případem je zkapacitnění komunikací, které je sice žádoucí z jiných důvodů, nicméně bude pravděpodobně spojeno s nárůstem emisní znečišťujících látek. Jako plochy silniční infrastruktury jsou označeny parkovací domy. Ty jsou vesměs hodnoceny ambivalentně, neboť přinášejí snížení zátěže z parkování v okolních ulicích, avšak samy budou zdrojem emisí. Výjimkou je parkovací dům u nádraží, který není umístěn v kontaktu s obytnou zástavbou a je tudíž hodnocen pouze pozitivně. 165

172 Koridory železniční infrastruktury a nemotorové a vodní dopravy jsou hodnoceny převážně pozitivně, neboť přispějí k zvýšení atraktivity veřejné dopravy proti individuální automobilové dopravě a samy nebudou zdrojem emisí znečišťujících látek. Výstavba na zastavitelných a přestavbových plochách přinese obecně určité zvýšení imisní zátěže, a to zejména v souvislosti s nárůstem objemu automobilové dopravy. Problematické je především umístění výrobního areálu o rozloze 47 ha u křižovatky dálnice D10 a silnice I/16. Další problémovou lokalitu představuje rozsáhlá plocha s funkcí obytnou v Debři s ohledem na omezené možnosti dopravního napojení. Většina ostatní ploch pro bydlení, ploch se smíšenou funkcí, výrobních ploch, ploch občanského vybavení a rekreace má hodnocení mírně negativní až neutrální, a to v závislosti na jejich velikosti, podmínkách využití (podíl zeleně, minimální výměra parcel) a napojení na okolní komunikační síť (přístup přes / mimo současnou zástavbu). Kromě vlivů jednotlivých ploch je nutno upozornit na kumulativní efekty, kdy zástavba většího počtu malých ploch může vyvolat silnější nepříznivé dopady na kvalitu ovzduší. Jedná se zejména o následující oblasti kumulace: Chrást a Sahara, Jemníky, jižní část kompaktního města (v blízkosti Podchlumí), výrobní plochy severně od Bezděčína. Plochy technické infrastruktury a hřbitovy jsou hodnoceny neutrálně. Plochy výsadeb zeleně jsou podle rozsahu, plochy a předpokládané funkce hodnoceny mírně pozitivně až pozitivně, a to vzhledem k potenciálu záchytu prachových částic. VLIVY HLUKU Vlivy záměrů ÚP na akustickou situaci jsou v zásadě obdobné jako vlivy na kvalitu ovzduší, s následujícími rozdíly: výrazněji se prosazuje lokální aspekt působení, zdrojem hluku je kromě silniční dopravy též doprava železniční, není uvažován vliv vegetačních výsadeb na snížení hluku a naopak je bráno v potaz, že u většiny komunikací je možné snížit hluk na úroveň limitů technickými prostředky. Ve výsledku je tak opět nejvíce pozitivně hodnocena přeložka silnice II/610 a rovněž jihovýchodní tangenta, u níž je ovšem uvažováno i negativní působení na lokalitu Podchlumí. Mírně negativní vliv je uvažován v případě zkapacitnění komunikací, kde je nutno počítat s rizikem nárůstu hluku z dopravy. Ambivalentní hodnocení je pak přisouzeno záměrům, které přispívají k odvedení dopravy, ale současně způsobují i navýšení hluku u stávající zástavby. Obdobně je posouzen i záměr trati na Nymburk, který sice přispěje k většímu využití hromadné dopravy, pro část zástavby Bezděčína však bude novým zdrojem hluku. Naproti tomu trať na Jičín a Bezděčínská spojka se na území města významně nepřibližují k zástavbě a proto jsou hodnoceny pozitivně. Ambivalentní hodnocení je dále přiřazeno většině parkovacích domů. Neutrálně jsou hodnoceny koridory, které procházejí pouze rozvojovými plochami a neovlivňují stávající zástavbu kladně ani záporně. Koridory nemotorové a vodní dopravy jsou hodnoceny shodně jako u ovzduší, tj. neutrálně až mírně pozitivně Hodnocení nové výstavby je z hlediska hluku prakticky shodné jako u vlivů na ovzduší. Výsadby zeleně mají jen minimální vliv na úroveň hlučnosti, mírný pozitivní přínos je přisouzen pouze nejvýznamnějším pásům izolační zeleně. 166

173 VLIVY NA OBYVATELE A LIDSKÉ ZDRAVÍ Hodnocení z hlediska vlivů na obyvatele ve většině případů respektuje hodnocení z hlediska vlivů na ovzduší a hluk. V některých případech však je: pozitivní či negativní hodnocení posíleno, a to zejména tehdy, pokud se k vlivům na ovzduší a hluk v synergii přidává i vliv na dopravní bezpečnost, průchodnost území atd. doplněno o vyvažující aspekt tehdy, pokud negativní vlivy na hluk a ovzduší jsou doprovázeny významně pozitivním vlivem např. na dopravní bezpečnost Ze záměrů dopravní infrastruktury je jako komunikace s významným pozitivním vlivem opět přeložka silnice II/610 a jihovýchodní tangenta (ta ovšem opět s výhradou negativního vlivu v oblasti Podchlumí). Pozitivně jsou hodnoceny záměry zkapacitnění dálnice D10 a přestavba obou MÚK, s ohledem na přínosy k bezpečnosti dopravy, dále jihozápadní tangenta, napojení ul. Dukelská na tř. L. Kalmy a V. Köhlera, přestavba tř. V. Klementa a dopravní řešení v Jemníkách. Pozitivně jsou hodnoceny též záměry na rozvoj železniční infrastruktury a záměry směřující ke zvýšení průchodnosti území pro nemotorovou dopravu. Jako mírně pozitivní jsou posouzeny též záměry na odstranění bodových dopravněbezpečnostních závad a parkovací dům u nádraží. Ambivalentní hodnocení bylo stejně jako u ovzduší přiřazeno komunikacím, u kterých se projevují pozitivní i negativní aspekty stavby v prostoru lokalit Chrást/Sahara a Belveder, dále pak sdružená přestavba ul. Mjr. Frymla a parkovací domy. Neutrálně hodnoceny jsou opět komunikace, které slouží novým plochám a prakticky neovlivní stávající zástavbu (kladně ani záporně), popř. byl jejich vliv posouzen jako zanedbatelný. Hodnocení nové výstavby na zastavitelných a přestavbových plochách je v převážné míře shodné jako u vlivů hluku a ovzduší. Příznivější hodnocení bylo však zvoleno u ploch občanského vybavení, sportovních zařízení a rekreačních ploch, které přispívají ke zlepšení podmínek bydlení v území. Naopak bylo zvýrazněno negativní hodnocení u plochy výroby v prostoru stávající zahrádkářské osady. Výsadby zeleně jsou hodnoceny dle velikosti a polohy mírně pozitivně až pozitivně, protože mají buď funkci ochrannou a izolační, nebo funkce veřejného prostranství, rekreačního zázemí apod., tedy ve všech případech funkce s pozitivním vlivem na obyvatele. Výjimkou je rozšíření golfového hřiště, které je hodnoceno neutrálně. VLIVY NA PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ VODY Obecným negativním vlivem, který vyplývá z povahy většiny navrhovaných zastavitelných a většiny přestavbových ploch i dopravních koridorů, je převedení současných nezpevněných povrchů na povrchy zpevněné. Tím dojde jednak k menšímu vsaku a jednak ke zrychlení odtoku atmosférických srážek z území. Zpevnění ploch je neodmyslitelným důsledkem rozvoje města. Tento negativní vliv je však možné zmírnit opatřeními, která zadržují vodu v území a snižují rychlost odtoku. Ke kontaminaci povrchových vod dochází odtékající srážkovou vodou ze zpevněného povrchu silnice. Za nejdůležitější znečišťující látky je možné označit chloridy a sodné ionty ze zimního posypu, ropné látky z úkapů z vozidel, dále pak v menší míře stopové příměsi posypové soli, těžké kovy, složitější organické molekuly apod. Pro předčištění vody z 167

174 komunikací je vhodné vybudovat gravitační odlučovače ropných látek a usazovací nádrže. Jejich instalace je žádoucí zejména před velmi malými toky, kde odtok z komunikace může tvořit významnou část jejich průtoku. VLIV NA ZEMĚDĚLSKOU PŮDU Využití nových vymezovaných ploch územního plánu se zpravidla vždy projeví potřebou odnětí půdy ze ZPF. Za nejvýznamnější lze považovat plošně rozsáhlé zábory půd spadajících do I. a II. třídy ochrany. V důsledku využití ploch vymezených ÚP Mladá Boleslav dojde k celkovému záboru zemědělského půdního fondu o rozloze 377 ha, z toho 92 ha půd 1. třídy ochrany a 25 ha půd 2. třídy ochrany, tj. 31 % z celkového záboru ZPF představují půdy nejvyšší kvality 1. a 2. třídy ochrany. Převážná část těchto ploch je do návrhu ÚP převzata z platného ÚPN SÚ s ohledem na kontinuitu územně plánovací dokumentace. Vlivy na zemědělský půdní fond jsou u ploch, jejichž využití si vyžádá zábor zemědělských půd I. a II. třídy ochrany, hodnoceny jako významně negativní. V těchto plochách je možné jejich využití jiné než zemědělská půda jen v případě, že bude prokázáno, že jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany a zachování zemědělské půdy. VLIVY NA PUPFL Územní plán Mladé posuzovaném návrhu má velmi malé vlivy na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Střet vymezených koridorů s pozemky určenými k plnění funkcí lesa dosahuje celkově cca 2,25 ha. Zábor lesních porostů při výstavbě komunikací a železnic bude pak menší, neboť koridory vymezují vždy větší plochu než je pro výstavbu komunikace potřebné. Tyto vlivy je možné označit za málo významné. VLIV NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ V řešeném území se nevyskytují ložiska nerostných surovin, není zde evidováno chráněné ložiskové území. Vliv záměrů ÚP Mladá Boleslav na horninové prostředí je hodnocen jako velmi malý až nulový. Plošná sesuvná území jsou vymezena v Jemníkách, kde do nich zasahují plochy Z15, Z22, Z39, Z56, CD-26. Při využití těchto ploch bude třeba brát ohled na existenci sesuvných území, vlastní území sesuvů tyto plochy ovlivní málo. VLIV NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Fauna, flóra a biologická rozmanitost budou uplatněním koncepce ÚP Mladé ovlivněny zejména v souvislosti s rozšířením zastavěných ploch. Rozsah těchto vlivů je z hlediska fauny a flóry hodnocen jako středně významný z důvodu vymezení většiny ploch na zemědělské půdě. K významnějšímu vlivu dochází v případě zastavění ploch travnatých a v případě zásahů do prvků mimolesní krajinné zeleně, které pozitivně ovlivňují biologickou diverzitu území. Potenciálně negativní vlivy byly identifikovány v případě střetu vymezených ploch a koridorů se skladebnými prvky ÚSES. Potenciálně negativní vlivy byly dále identifikovány na zvláště chráněná území, a to PP Bezděčín a PP Lom u Chrástu. Podobná jako v případě malých zvláště chráněných území je situace i u prvků soustavy NATURA Využití ploch je podmíněno vyloučením negativního vlivu na území soustavy NATURA 2000 a 168

175 kompenzačních opatření, které přispějí ke zlepšení podmínek pro příznivý stav předmětu ochrany. ÚP Mladé vymezuje skladebné prvky územního systému ekologické stability lokálního a regionálního významu. Naplněním této části koncepce ÚP dojde k závaznému vymezení skladebných částí ÚSES a vytvoření podmínek pro realizaci skladebných částí ÚSES. Realizace ÚSES je jedním ze základních předpokladů vedoucích ke zvýšení ekologické stability území, zvýšení podílu mimolesní zeleně, zvýšení migrační prostupnosti území a zvýšení estetických hodnot území. Z hlediska vlivu na flóru, faunu a biologickou rozmanitost jsou kladně hodnoceny všechny plochy vymezené pro veřejnou zeleň, plochy pro zeleň ochrannou a plochy pro zeleň specifickou na kterých je navrženo doplnění prvků krajinné zeleně. Pozitivně byly hodnoceny i koridory vodní a vodohospodářské, na kterých dojde k revitalizaci toku řeky Klenice. Doplněním prvků krajinné a sídlení zeleně dojde k vytvoření podmínek pro posílení biologické diverzity území a zvýšení ekologické stability. KRAJINA Naplněním koncepce ÚP Mladá Boleslav bude spojeno s potenciálně negativními vlivy na krajinu a krajinný ráz území. V důsledku masivního rozvoje ploch pro bydlení dochází k zásadnímu ovlivnění charakteru krajiny. Z hlediska charakteru krajiny a typu sídla dojde k nejvýznamnějším změnám v Jemníkách, Chrástu, Bezděčíně a Debři. Původně zemědělská ves Jemníky pod hřebenem Chlumu se využitím navrhovaných ploch stane obytným satelitem města Mladá Boleslav. Využitím rozsáhlých ploch vymezených pro bydlení vázaných na historické jádro Chrástu, Saharu dochází k postupnému srůstání Chrástu a Mladé. Výrazný rozvoj zástavby se dotkne také Debře a částečně i Bezděčína. Plochy pro výrobu a skladování v současné době převládají v celé východní části města Mladá Boleslav, a k jejich rozvoji dochází ve vazbě na stávající areál Škoda, a. s., a ve vazbě na dálnici D10. Koncepce ÚP vymezuje další plochy pro výrobu a komerční využití v návaznosti na stávající plochy tohoto charakteru, ve kterých dojde k výstavbě dalších halových objektů. Naplněním koncepce dojde k zahuštění a rozšíření krajiny hal, které jsou z hlediska krajiny a krajinného rázu hodnoceny negativně. Dopravní koncepcí ÚP MB je navrženo rozšíření tělesa dálnice D10. Realizací tohoto záměru dojde k posílení urbanizace krajiny a zdůraznění této antropogenní linie v krajině, která prochází v relativně malé vzdálenosti od historického centra MB. Charakter a obraz krajiny bude negativně ovlivněn také v důsledku využití koridoru vymezeného pro propojení Bezděčína, Chrástu a Sahary s městským okruhem. Využitím tohoto koridoru dojde ke vzniku další antropogenní bariéry v krajině a zásahu do krajinářsky cenného území s dramatickým reliéfem a souvislou plochou sídelní zeleně nad zámkem Neuberk. Z důvodu potenciálního negativního ovlivnění krajinných hodnot jsou rovněž negativně hodnoceny všechny plochy, jejichž využití si vyžádá zásahy do mimolesní a sídelní krajinné zeleně. Ovlivnění prvků krajinné a sídlení zeleně a významná urbanizace, ke kterým dojde v důsledku naplnění koncepce ÚP MB, je částečně kompenzováno vymezením ploch pro veřejnou zeleň, zeleň ochranou a izolační a pro parkové úpravy. 169

176 Zájmové území je výrazně urbanizováno a některé jeho části jsou obtížně přístupné pro pěší a cyklisty. Vedle výrazné bariéry, kterou představuje těleso dálnice D10 vytváří rozsáhlé průmyslové plochy neprůchodné bloky v území. Koncepce ÚP MB vymezuje koridory pro nemotorovou dopravu, pro vybudování cest pro pěší a cyklisty na nábřeží Klenice a Jizery. Výstavbou těchto cest dojde ke zlepšení prostupnosti města a zvýšení jeho obytné kvality. Z pohledu krajiny je kladně hodnoceno vymezení všech skladebných prvků územního systému ekologické stability a interakčních prvků. Naplněním těchto ploch a koridorů dojde nejen k posílení ekologické stability v území, ale i jejich přítomnost bude mít pozitivní vlivy na estetiku a obytnost krajiny a funkce krajinného systému. KULTURNÍ, ARCHITEKTONICKÉ A ARCHEOLOGICKÉ DĚDICTVÍ, HMOTNÉ STATKY Provedeným hodnocením nebyly identifikovány významně negativní vlivy na kulturní, architektonické hodnoty a archeologické dědictví. Koncepce ÚP Mladá Boleslav obecně vytváří předpoklady k ochraně kulturních a architektonických hodnot. 170

177 Vyhodnocení požadavků zjišťovacího řízení Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ve svém stanovisku č. j /2016/KUSK ze dne specifikoval některé požadavky na vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Tyto požadavky jsou spolu s komentářem zpracovatele uvedeny v následujícím přehledu: vyhodnocení navrhované obytné zástavby mimo souvislou obytnou zástavbu v Michalovicích (v souladu s v předloženém návrhu zadání proklamovanou ochranou volné krajiny před nekoncepčním a neodůvodnitelným plošným rozvojem, tedy před nežádoucí plošnou exploataci krajiny a suburbánní výstavbou, nebo části B.2.1. bodu 34) Rozvoj urbanizovaných ploch bude navržen v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území a s cílem efektivně využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nebudou vymezovány nové zastavitelné plochy v izolovaných polohách. Dále viz i naše vyjádření ke změně č. 4 ÚPSÚ Mladá Boleslav č. j /2014/KUSK ze dne , resp. č. j /2014/KUSK ze dne Jedná se o plochy Z45, Z47, Z48 Z58 a Z72. Na těchto plochách již v současnosti probíhá výstavba a ÚP je proto pouze zakreslil jako rozhodnuté mimo rámec ÚP. V rámci předkládaného vyhodnocení jsou jim přiřazeny převážně negativní vlivy, nicméně s ohledem na probíhající výstavbu je možnost nápravy (ve smyslu její nerealizace) nemožná. vyhodnocení navrhované nové obytné zástavby do bezprostředního sousedství průmyslových objektů v Bezděčíně, která nenavazuje na stávající obytnou (mj. vyhodnotit potenciální využití stávajících skladových hal k jinému průmyslovému využití což je v dané oblasti běžné a s tím souvisejícími možnými změnami ovlivňující negativně nejbližší obytné okolí, tj. např. hlukem, emisemi, vibracemi), Umístění ploch obytné zástavby do sousedství průmyslových objektů v Bezděčíně není navrženo. Jedinou plochou, umožňující umístění obytných domů, je smíšená plocha Z103, která se však nenachází u průmyslových objektů. Plocha je již rozparcelována pro rodinné domy. podrobnější vyhodnocení údolních niv Jizery a Klenice nejen z hlediska hodnot vázaných na biokoridorovou funkci, ale rovněž zásadně nenavrhovat další rozvoj jak v aktivní, tak i pasivní zóně, který by snížil průtočný a zádržný potenciál (uvedeno v části B.1.1 bod 19). V dotčeném prostoru není (s výjimkou koridorů dopravní infrastruktury) zástavba v dosud nezastavěném území, pouze přestavbové plochy. V místech dotčení záplavového pásma je možná realizace příslušných záměrů (plochy přestavby bývalý poplužní dvůr a podvyužívaná výrobní plocha P5 a řadové individuální garáže P7) pouze po posouzení jejich vlivů na odtokové poměry. Zhoršení odtokových poměrů nesmí být vyhodnoceno jako významné. 171

178 L. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V rámci zpracování územního plánu byla vyhodnocena účelnost využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch (podkladem byly doplňující průzkumy a rozbory ÚP města Mladá Boleslav z r. 2015, terénní průzkumy projektanta ÚP, odborné rozbory stavu území, konzultace s pořizovatelem ÚP a pověřeným zastupitelem a další zdroje informací). Na základě těchto podkladů a informací byl zjištěn stav stabilizovaných ploch s rozdílným způsobem využití a při zachování potřebné míry kontinuity s vydaným ÚP SÚ a jeho změnami, byly vymezeny zastavitelné plochy, plochy přestavby a koridory. Samostatně byly vymezeny plochy pro územní rezervy. Mladá Boleslav je významné regionální centrum v prostoru mezi Prahou a Libercem Je součástí skupiny měst, která leží mezi Pražským metropolitním regionem a regionálními centry vyššího řádu. Podobnými městy je např. Kolín, Kutná Hora, Tábor, Beroun, Louny, Mělník. Specifikem Mladé je to, že se město počalo velmi dynamicky rozvíjet. Již v první polovině dvacátého staletí zde byla silně rozvinutá průmyslová základna. V druhé polovině minulého století se v návaznosti na státní záměr výroby osobních automobilů začala rozvíjet původní automobilka Laurin a Klement, později Škoda a pak AZKG a později AZNP Mladá Boleslav. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v souvislosti s výrobou osobních automobilů Škoda 1000 MB a Škoda 100, 105, 120 začal akcelerovat vývoj města a realizovala se rozsáhlá bytová výstavba. V osmdesátých letech se připravovala výroba moderního automobilu Škoda Favorit a pro něj byly vybudovány nové výrobní kapacity. Průmyslovému rozvoji města již nestačila bytová výstavba a město se stávalo silně závislým na dojížďce za prací. Kolem r již běžela výroba automobilu nižší velikostní třídy Škoda Favorit a dalo by se konstatovat, že město bylo stabilizované a jeho velikost zhruba odpovídala potřebám automobilky i jiných podniků. Z populačního vývoje města je zřejmé, že každý krok rozšiřování automobilky související s novým modelem Škodovky se odrazil v rozvoji města, jeho populačním růstu a bytové výstavbě. Tak tomu bylo až do konce osmdesátých let V r se stal vlastníkem firmy koncern WV. Se vstupem firmy Škoda mezi automobilky největšího evropského výrobce automobilů došlo k prudkému rozvoji mladoboleslavské, ale i kvasinské a vrchlabské automobilky. Koncern WV rychle rozpoznal vysoký rozvojový potenciál své dceřiné společnosti a velmi silně investoval do jejích závodů. Vedle pozitivních faktorů investiční politiky však začaly působit i negativní vlivy, které se dají v případě závodu v Mladé, řešit. S největší pravděpodobností nemůže dojít k tak závažným problémům jako v doslova přeinvestovaných Kvasinách. Přesto automobilka v Mladé je značně závislá na dojíždějících pracovnících a agenturních zaměstnancích. Město by potřebovalo dynamizovat populační růst prostřednictvím bytové výstavby. Problémy souvisí především s tím, že město nestihlo vývoj automobilky přiměřeně sledovat. Dynamicky se zvyšoval počet vyrobených vozů různých modelových řad, početní vývoj obyvatel města ale tyto tendence nenásledoval. Mladá Boleslav tak zůstala v podstatě městem připraveným na výrobu dřívějšího modelu Škoda Favorit v automobilce zhruba s

179 tis. pracovníků. Nové úkoly musí město a automobilka řešit specifickými způsoby. Při bytové výstavbě snížené na méně než třetinu dřívějších objemů tomu ani nemůže být jinak. Automobilka tudíž závisí ve větší míře než dříve na dojížďce zaměstnanců z bližšího i vzdáleného okolí a na agenturních zaměstnancích, kteří práci ve firmě nemají jako celoživotní činnost, ale jako zaměstnání na přechodnou dobu. Ubytování agenturních zaměstnanců je řešeno méně přehlednými formami. Kmenoví pracovníci řeší problémy vyplývající z nedostatku nových bytů buď koupí uvolněných starších bytů, nebo novou výstavbou především rodinných domů, a to i v širším zázemí Mladé. Bytová výstavba a dynamický populační vývoj se soustředily do zázemí města. Není to neobvyklé, podobný vývoj má většina českých měst. V jejich zázemí nastoupil proces suburbanizace. V některých případech přesáhl únosné meze. Nové rodinné domy jsou ovšem nákladné a je pak otázkou, jak jsou dostupným řešením bydlení především pro pracovníky těch profesí v automobilce, které pracují na pozicích s průměrným platem. Ukazuje se, že ve městě chybí především nájemní bytové domy s finančně dostupnějšími byty či byty sociální (či startovací) pro potřebu ubytování mladých rodin. V následujícím hodnocení je sledován vývoj obyvatelstva a jeho skladba, bytový fond a úroveň bydlení a jsou sledovány i dosavadní vývojové tendence. Přehledy jsou zpracovány až do úrovně základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů). V tabulkách jsou pak uvedeny údaje za části obce, protože vymezení urbanistických obvodů prochází mezi jednotlivými sčítáními lidu revizemi a není zajištěna jejich územní srovnatelnost. L.1. Dosavadní vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel ve městě Mladá Boleslav je sledován od r. 1869, tedy za období dlouhé téměř 150 let. Vývoj počtu obyvatel města byl zpočátku obdobný jako v jiných českých městech. Mezi r a 1900 se počet obyvatel města zvýšil z 11 na 17 tis. obyvatel. Z jednotlivých částí obce rostla především vlastní Mladá Boleslav. Části obce Mladá Boleslav I, II, III a IV vzrostly v úhrnu z obyvatel na obyvatel. Původně samostatné obce, které jsou dnes administrativní součástí Mladé, rostly pomaleji. Výrazný nárůst v tomto třicetiletém období zaznamenaly pouze Čejetičky a Debř. V období mezi r a 1930 město začalo růst dynamicky. Městské části I, II, III a IV vzrostly v tomto období ze 13,6 tis. obyvatel na 21,7 tis. obyvatel. Mezi r a 1950 se počet obyvatel města jako celku snížil. To byl vývoj podobný jako v jiných českých městech a obcích a souvisel s poválečným úbytkem a přesuny obyvatelstva do pohraničí. Po r dochází nejdříve k mírnému růstu počtu obyvatel, po r v souvislosti s rozvojem AZNP dochází k výrazným nárůstům vývoje počtu obyvatel. Největší nárůst byl pak zaznamenán mezi r a 1980, kdy Mladá Boleslav jako celek vzrostla z 31,1, tis. obyvatel na 41,3 tis. obyvatel, tj. nárůst o třetinu původního počtu. Rostl především počet obyvatel ve čtyřech městských částech Mladé. Obcí, které jsou dnes administrativní součástí města, se tento vývoj dotkl méně. Jejich počet obyvatel spíše stagnoval, nebo ubýval. Po r se již počet obyvatel města nijak výrazně nezvyšoval a od r počet trvalých obyvatel Mladé v podstatě stagnuje. Poněkud dynamičtěji se vyvíjí počet obyvatel některých částí obce, které bývaly původně samostatnými obcemi (Bezděčín, Čejetice, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice). V situaci, kdy se růst počtu obyvatel města v podstatě zastavil, přesouvá se rozvojová dynamika do některých obcí v jeho 173

180 zázemí. Sledovat dynamiku rozvoje jednotlivých částí města není dobře možné, protože dochází ke změnám jejich územního vymezení. Mezi r a 2011 vzrostla především Mladá Boleslav II a to z 12,1 tis. obyvatel na 28, 4 tis. obyvatel, což je nárůst 2,3 násobný. Rovněž rostou některé připojené části obce. Mezi r a 2011 vzrostl počet obyvatel především v Bezděčíně a Jemníkách. V dříve dynamicky se vyvíjející počet obyvatel v Mladé II se změnil úbytek o 8,1 %. Při úvahách o budoucím vývoji počtu obyvatel v jednotlivých částech města lze počítat spíše se stagnací (či mírným růstem daným přestavbami) počtu obyvatel v jeho centrální části (Mladá Boleslav I IV) a nárůstu počtu obyvatel v jeho okrajových částech. Takový vývoj, který je obvyklý i v jiných městech České republiky má ovšem svoje limity, protože dosavadní územní rezervy pro rozvoj bytové výstavby se postupně vyčerpávali a ÚP proto vymezuje nové, jinak by obyvatelé hledali uspokojení svých potřeb bydlení ve vzdálenějších obcích. Obec, část obce Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel v období Rok Město Mladá Boleslav celkem Bezděčín Čejetice Čejetičky Debř Chrást Jemníky Michalovice Mladá Boleslav I Staré Město Mladá Boleslav II

181 Obec, část obce Rok Mladá Boleslav III Mladá Boleslav IV Podchlumí Podlázky Pramen: Historický lexikon obcí Poznámka: Některé údaje nebylo možné přepočíst vzhledem ke změnám vnitřního členění města na části. Obec, část obce Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v období Počet obyvatel Index vývoje počtu obyvatel Celkem Město Mladá Boleslav celkem ,9 100,1 101,0 1. Bezděčín ,3 167,2 211,3 2. Čejetice ,9 119,5 149,9 3. Čejetičky ,7 102,3 111,2 4. Debř ,6 120,0 131,5 5. Chrást ,3 127,8 156,4 6. Jemníky ,0 221,9 241,8 7. Michalovice , , ,8 8. Mladá Boleslav I Staré Město ,3 73,7 117,1 9. Mladá Boleslav II ,9 94,8 91,9 10. Mladá Boleslav III ,1 104,3 112,7 11. Mladá Boleslav IV ,2 113,0 158,4 12. Podchlumí ,0 116,8 160,0 13. Podlázky ,5 134,2 153,7 Pramen: ČSÚ; Historický lexikon obcí Počet obyvatel je odrazem přirozené a mechanické měny obyvatelstva. Pro hodnocení tohoto vývoje byl sledován počet narozených, zemřelých a přistěhovalých a vystěhovalých v období Pro vývoj počtu obyvatel ve městě je jednoznačně významnější stěhování. V celém sledovaném období byl obrat přirozené měny (úhrn narozených a zemřelých) osob, obrat mechanické měny (úhrn přistěhovalých a vystěhovalých) činil ve stejném období osob. Mladá Boleslav byla v tomto období mírně zisková přirozenou měnou osob, ale ztrátová mechanickou měnou, tj. stěhováním, kde saldo činí osob. Obrat stěhování je velmi vysoký, týká se ovšem jen užší vrstvy obyvatel, kteří se stěhují za prací a po čase se zase vystěhují, kromě toho odchází z města zřejmě starší obyvatelstvo a uvolňuje tak byty nově příchozím. Zmíněná situace s vysokým obratem migrujících je pro větší města typická. Vysoký počet přistěhovalých a vystěhovalých je důsledkem jedné z migračních zákonitostí, že každý migrační proud vytváří protiproud. Síla těchto proudů je v Mladé vysoká a neprospívá příliš stabilitě obyvatelstva. Město získávalo stěhováním nejvíce obyvatel v období a dále pak v období předcházejícím a následujícím. Migrace tak, na rozdíl od přirozené měny, má velké výkyvy. 175

182 Období Narozen í Tab. 3 Vývoj počtu obyvatel v období Zemřel í Saldo přirozen é měny Přistěhoval í Vystěhoval í Saldo stěhován í Saldo celkem Na obyv. v průměr u /rok Střední stav obyvate l , , , , , , Celkem Pramen: ČSÚ , L.2. Skladba obyvatelstva Z hlediska skladby obyvatel podle pohlaví je počet mužů a žen ve městě jako celku zcela vyrovnaný, což není zcela obvyklé. Ve většině částí města převažuje mužská složka obyvatelstva. Je to odraz silné průmyslové základny Mladé. V Mladé v době sčítání lidu 2011 bylo obyvatel, z nich téměř 90% mělo ve městě trvalý pobyt. Zjištěná data nelze jednoznačně vysvětlit, zčásti jsou ovlivněna i nepřesnostmi ve sčítání lidu. Nižší podíl trvale bydlících obyvatel je spíše ve vlastním městě, než v jeho okrajových částech. Sčítání lidu v r uvádělo 2,1 % obyvatel bydlících v ubytovnách. Tento typ bydlení převažoval ve vlastním městě, v okrajových částech byl poněkud vyšší pouze v Bezděčíně a v Čejetičkách. Obec, část obce Tab. Skladba obyvatelstva a jeho kategorie celkem Počet obyvatel z toho ženy podíl žen v % Počet obyvatel s trvalým pobytem celkem podíl z obyv. celkem v % Počet obyvatel bydlících v ubytovacích zařízeních celkem podíl z počtu obyv. % Město Mladá Boleslav celkem , , ,1 1. Bezděčín , , ,1 2. Čejetice , , Čejetičky , ,4 67 6,3 4. Debř , ,7 2 2,0 5. Chrást , , Jemníky , , Michalovice , , Mladá Boleslav I Staré Město , ,2 53 8,2 9. Mladá Boleslav II , , ,8 10. Mladá Boleslav III , , ,9 11. Mladá Boleslav IV , ,6 23 2,5 12. Podchlumí , , Podlázky , ,9 - - Pramen: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLBD 2011). 176

183 Věková skladba obyvatelstva nebyla v r v Mladé příznivá. Ve městě je sice vysoký podíl obyvatel v produktivním věku, ale z hlediska budoucího vývoje byl nepříznivý vzájemný poměr dětské složky obyvatelstva a obyvatel ve věku 65 a více let. Vyšší podíl dětské složky obyvatelstva byl pouze v Michalovicích a v Jemníkách. Index vitality, tj. počet osob ve věku 0-14 let připadající na 100 obyvatel ve věku 65 a více let je v Mladé nepříznivý, zejména pak v Mladé II, III, ale i v některých okrajových částech města (Čejetičky, Chrást). Obec, část obce Tab. Věková skladba obyvatelstva Počet obyvatel ve věku Město Mladá Boleslav celkem a nezjištěno Podíl obyvatel ve věku (v %) Index vitality ,0 71,8 15,2 85,4 1. Bezděčín ,0 77,3 9,7 134,2 2. Čejetice ,2 71,9 10,9 158,3 3. Čejetičky ,7 69,4 15,9 92,4 4. Debř ,7 73,1 13,2 103,8 5. Chrást ,3 68,0 17,7 80,8 6. Jemníky ,4 67,3 12,3 165,0 7. Michalovice ,2 75,0 27,8 800,0 8. Mladá Boleslav I Staré Město 9. Mladá Boleslav II ,5 78,1 7,4 195, ,6 73,6 13,8 91,3 10. Mladá Boleslav III ,4 66,4 21,2 58,7 11. Mladá Boleslav IV ,5 75,3 11,2 120,8 12. Podchlumí ,5 69,4 13,1 133,3 13. Podlázky ,3 71,2 11,5 151,1 Pramen: ČSÚ, SLBD Vzdělanostní úroveň je poněkud obtížněji hodnotitelná, záleží na vyjádření příslušné osoby, jaký nejvyšší stupeň vzdělání při sčítání lidu deklaruje, řada osob údaj neuváděla. Pozitivní je nižší podíl osob pouze se základním vzděláním. Takových osob je více ve vlastní Mladé, což souvisí se starším obyvatelstvem těchto částí města. V Mladé jako celku je nejvíce osob vyučených a osob se středoškolským vzděláním s maturitou, zhruba polovina. Naproti tomu není příliš silné zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním. Některé části obce s vyšším podílem novějších rodinných domů mají vyšší zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním (Čejetice, Michalovice). Tab. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva (počet obyvatel podle úrovně vzdělání na obyvatel) Obec, část obce Město Mladá Boleslav celkem základní Počet obyvatel podle úrovně vzdělání na obyvatel vyučení střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské nezjištěno 129,4 268,1 254,4 40,6 94,1 80,4 1. Bezděčín 91,6 249,4 183,2 12,7 38,2 295,2 2. Čejetice 90,7 225,7 283,8 39,0 124,2 42,6 177

184 Obec, část obce základní Počet obyvatel podle úrovně vzdělání na obyvatel vyučení střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské nezjištěno 3. Čejetičky 126,0 261,4 236,2 33,6 90,6 103,6 4. Debř 162,6 288,9 209,1 39,4 77,8 80,8 5. Chrást 190,5 251,7 224,5 34,0 108,8 47,6 6. Jemníky 123,4 327,2 228,4 37,0 43,2 37,0 7. Michalovice 61,1 100,0 294,4 33,3 233,3 55,6 8. Mladá Boleslav I Staré Město 143,3 206,5 204,9 33,9 9. Mladá Boleslav II 131,9 278,8 256,2 41,9 88,0 73,6 10. Mladá Boleslav III 118,8 247,4 265,7 41,7 114,9 84,4 11. Mladá Boleslav IV 141,7 252,5 229,2 25,5 64,2 144,0 12. Podchlumí 275,0 325,0 87,5 18,8 6,2 100,0 13. Podlázky 125,0 290,8 234,7 28,1 84,2 56,1 Pramen: ČSÚ, SLBD ,8 158,7 L.3. Domovní a bytový fond Ve městě Mladá Boleslav je celkem domů, z nich je domů obydlených. Neobydlených domů je desetina z celkového domovního fondu. Poněkud vyšší podíl neobydlených domů je některých částech obce mimo vlastní Mladou Boleslav (Chrást, Jemníky, Podchlumí). Domovní fond je tvořen především rodinnými domy. Těch je v Mladé téměř 75 %. Vysoké zastoupení rodinných domů je i ve vlastní Mladé až na Mladou Boleslav I - Staré Město a Mladou Boleslav II. Bytový fond ve městě je tvořen byty celkem, z nich je bytů v rodinných domech. Ve vlastní Mladé, zejména pak v Mladé I Staré Město a Mladé II je podíl rodinných domů nižší. V ostatních částech obce přesahuje 60 % a v některých částech obce je bytů v rodinných domech i více než 80 % (Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Michalovice, Podlázky). Obec, část obce domy celkem Tab. Domovní fond Domovní fond obydlené domy abs. tj. % z domů celkem abs. rodinné domy tj. % z obydlených domů byty celkem Město Mladá Boleslav celkem , , Bytový fond z toho v rodinných domech abs. tj. % ,0 1. Bezděčín , , ,9 2. Čejetice , , ,7 3. Čejetičky , , ,7 4. Debř , , ,6 5. Chrást , , ,6 6. Jemníky , , ,4 7. Michalovice , , ,8 178

185 Obec, část obce 8. Mladá Boleslav I Staré Město domy celkem Domovní fond obydlené domy abs. tj. % z domů celkem abs. rodinné domy tj. % z obydlených domů byty celkem Bytový fond z toho v rodinných domech abs. tj. % , , ,0 9. Mladá Boleslav II , , ,2 10. Mladá Boleslav III , , ,2 11. Mladá Boleslav IV , , ,3 12. Podchlumí , , ,2 13. Podlázky , , ,8 Pramen: ČSÚ; SLBD Skladba bytového fondu Mladé je obdobná jako ve srovnatelných městech. Ve skladbě bytového fondu v obydlených bytech převažují byty v panelových domech. Ve městě celkem je takových bytů , tj. 57 %. Nejvyšší podíl těchto bytů je v Mladé II (73,9 % ) a v Mladé III (40,9 %). Ve většině menších částí obcí tyto byty zastoupeny nejsou, pouze v Michalovicích je 12 obydlených bytů v panelových domech, v Čejeticích 4 a v Debři 3 byty v panelových domech. Bytový fond je na dobré úrovni z hlediska technického vybavení. Ústřední či etážové topení má 86,5 % bytů. Pouze v Mladé I - Starém Městě je takto vybavených bytů jen polovina. Nižší úroveň vybavení ústředním, či etážovým topením, ale mají některá sídla v okrajových částech Mladé (Podchlumí, Jemníky, Chrást). Na vodovod je připojeno téměř 85 % bytů. Nižší míra napojení na vodovod je v okrajových částech města (Podchlumí, Jemníky, Michalovice) ale i v Mladé I Starém Městě, kde je na vodovod napojeno jen 50 % bytů. Není však vyloučeno, že se situace mezi posledním sčítáním lidu, domů a bytů v r a současností podstatně zlepšila. Na kanalizační síť je napojeno více bytů než na vodovod, je to 87,6 % bytů ve městě celkem. Vyšší podíl bytů napojených na kanalizaci je v centrální části města. Problematičtější je situace v Podlázkách, kde bylo na kanalizační síť připojeno v r jen 6,2 % bytů. Ve městě je i menší počet neobydlených bytů sloužících rekreačním účelům. V r bylo těchto bytů celkem 50 a nachází se zejména v okrajových částech města (Chrást, Jemníky, Podchlumí). 179

186 Obec, část obce v panelových domech Tab. Skladba bytového fondu byty s ústředním či etážovým topením Obydlené byty byty připojené na vodovod byty připojené na kanalizační síť Neobydlené byty k sloužící k rekreaci abs. tj. % abs. tj. % abs. tj. % abs. tj. % abs. tj. % Město Mladá Boleslav celkem , , , ,6 50 0,3 1. Bezděčín , , ,8 1 0,9 2. Čejetice 4 1, , , ,0 12 2,9 3. Čejetičky , , ,1 4 0,9 4. Debř 3 0, , , ,0 2 0,5 5. Chrást , , ,5 6. Jemníky , , ,6 3 4,3 7. Michalovice 12 15, , , , Mladá Boleslav I Staré Město 15 4, , , ,0 2 0,6 9. Mladá Boleslav II , , , ,2 4 0,0 10. Mladá Boleslav III , , , ,5 6 1,3 11. Mladá Boleslav IV 6 1, , , ,7 4 1,1 12. Podchlumí , ,7 4 6,2 3 4,7 13. Podlázky , , ,3 4 2,5 Pramen: ČSÚ, SLBD

187 Stáří bytového fondu je v Mladé příznivé a to především díky rozsáhlé výstavbě bytů v sedmdesátých a osmdesátých letech. Bytů postavených do r je ve městě poměrně málo (763 bytů) a jsou koncentrovány především v centrální části města. Po r se začalo stavět i v dnes přidružených obcích, ale výstavba bytů ve vlastní Mladé stále dominovala. V současnosti, měřeno bytovou výstavbou , je výstavba rozdělena na území města rovnoměrněji a lokality v jeho okrajových částech mají v podstatě shodné podíly bytů postavených v letech Obec, část obce Město Mladá Boleslav celkem Tab. Stáří bytového fondu Byty postavené v období období výstavby nezjištěno Podíl bytů postavených v období v % ,6 1. Bezděčín ,1 2. Čejetice ,0 3. Čejetičky ,0 4. Debř ,5 5. Chrást ,6 6. Jemníky ,2 7. Michalovice ,1 8. Mladá Boleslav I Staré Město Mladá Boleslav II ,9 10. Mladá Boleslav III 11. Mladá Boleslav IV , ,6 12. Podchlumí ,0 13. Podlázky ,0 Pramen: ČSÚ, SLBD ,3 Český statistický úřad sleduje od r bytovou výstavbu podle obcí. V Mladé se v tomto období postavilo bytů a intenzita bytové výstavby je tak na nižší úrovni než v jiných obcích okresu. V jednotlivých letech uvedeného období se v Mladé postavily následující počty bytů: Celkem

188 Bytová výstavba v Mladé je v posledních letech málo intenzivní a její rozsah je kolísavý. V r se postavilo 564 bytů, v r jen 22 bytů. Navíc se projevuje tendence poklesu výstavby v posledních letech. Výstavba bytů v posledních dvaceti letech je na hraně ještě únosné bytové výstavby. Problémem je ale pokles výstavby v posledních několika letech. L.4. Suburbanizační tendence Výhledová bytová výstavba pro potřeby obyvatel Mladé se bude také, podobně jako dosud, opírat o možnosti výstavby v obcích v zázemí města. V bezprostředním i vzdálenějším okolí města je řada obcí, které jsou pohybem za prací a pohybem žáků a učňů těsně provázány s Mladou Boleslaví a lze očekávat, že zde i nadále bude docházet k výstavbě bytů, především v rodinných domech. Dosavadní tendence této suburbanizace se pohybovali ještě v únosných mezích. Obce jsou v příznivé dojížďkové vzdálenosti a spojení s Mladou Boleslaví je možná jak veřejnou, tak zejména individuální dopravou. V následující tab. je uveden výběr obcí v okolí Mladé, ve kterých docházelo v posledních letech k intenzívní bytové výstavbě a v jejím důsledku k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Tab. Bytová výstavba a spjatost obce s Mladou Boleslaví Počet obyvatel Bytová výstavba Pohyb za prací Obec index vývoje celkem intenzita bytové výstavby (na 1000 bytů v průměru za rok) vyjížďka z obce do Mladé (včetně žáků a učňů) obrat pohybu za prací s Mladou Boleslaví Dalovice ,5 8 2, Hrdlořezy ,4 51 4, Čistá ,6 68 5, Bradlec , , Krnsko ,2 37 3, Písková Lhota ,5 93 7, Brodce ,9 51 2, Luštěnice , , Nepřevázka ,3 45 6, Dobrovice , , Řepov ,4 58 4, Plazy ,0 49 5, Židněves ,1 34 6, Březno , , Sukorady ,6 30 4, Dolní Stakory ,5 35 7, Kosmonosy , , Nová Telib , , Mladá Boleslav , ,20 x X Celkem bez Mladé , Pramen: ČSÚ, Registr obyvatel, SLDB

189 Řada těchto obcí je doslova suburbanizačními fenomény. Uvést je možno především hustě zastavěný Bradlec severně od Kosmonos s hustou kobercovou zástavbou rodinných domů. Podobných případů je více (Písková Lhota, Nová Telib, Luštěnice, Dobrovice, Březno a Kosmonosy). V úhrnu těchto 18 obcí a měst se v období postavilo téměř tolik bytů jako v Mladé. Výstavba sloužila jednak potřebám těchto obcí, ale vzhledem k jejich těsné spjatosti s Mladou Boleslaví lze předpokládat, že část těchto rodinných domů je v podstatě využívána rodinami spjatými s Mladou Boleslaví. Je ovšem otázkou, nakolik bytový fond v těchto rodinných domech slouží trvalému bydlení. V některých z uvedených obcí je nasnadě, že byty slouží spíše rekreačnímu využívání a druhému bydlení. L.5. Výhledový vývoj počtu obyvatel a bytová výstavba Úvaha byla provedena obvyklým způsobem používaným i v územních plánech jiných měst. Pro Mladou Boleslav je typické zásadní zrychlení vývoje počtu obyvatel, ke kterému došlo v sedmdesátých letech minulého století. Tento vývoj je v podstatě již neopakovatelný. Ani existence rozvojového závodu Auto Škoda zřejmě vývoj nemůže tak zásadně ovlivnit. Stanovení výhledového počtu obyvatel a bytové výstavby vychází z analogií s dosavadním vývojem. V případě Mladé, počet obyvatel zpočátku jen mírně rostl, ale v období vzrostl o třetinu. Po roce 1980 počet obyvatel města jen mírně rostl, po r vývoj obyvatelstva v podstatě stagnuje, přestože se automobilka Škoda začala velmi dynamicky rozvíjet. Výhledový vývoj je navržen ve třech variantách. Důsledky a reálnost variant je posuzována podle vývoje počtu cenzových domácností, bytů a též výstavby a odpadu bytů v padesátiletém období od r Při úvahách o dalším vývoji města se posuzují analogie s vývojem dosavadním. Již v úvodu lze konstatovat, že vývoj ke kterému došlo v sedmdesátých letech, je v podstatě neopakovatelný. Ve městě ani nemůže být realizována rozsáhlá výstavba bytů podobná výstavbě, ke které došlo v sedmdesátých letech, kdy bylo postaveno cca 5, 1 tis. bytů. Pro takový rozvoj nemá město prostorové - územně technické podmínky. Proto jsou úvahy o populačním vývoji města provedené na základě dosavadního vývoje. Tyto vycházejí z potřeby zlepšovat kvantitativní úroveň bydlení, postupně snižovat soužití cenzových domácností a nahrazovat bytový fond, který je částečně přestárlý a neodpovídá současným standardům bydlení. Pro stanovení výhledové potřeby bytů a bytové výstavby jsou důležité cenzové domácnosti (CD). Je to dodatečná konstrukce prováděná po sčítání lidu, domů a bytů ČSÚ. Po sčítání r již provedena nebyla a byla nahrazena společně hospodařícími domácnostmi (SHD). Rozdíl v počtu členů CD a SHD není při úvahách o bytové výstavbě podstatný. Průměrný počet členů domácnosti je v Mladé již v současnosti na dosti nízké úrovni, v dalším vývoji se bude snižovat jen málo a tudíž ani nebude generována potřeba rozsáhlé bytové výstavby z tohoto titulu. Průměrný počet členů CD se od r postupně snižoval, především v důsledku rozsáhlé bytové výstavby, která stačila zvládnout důsledky velkých přírůstků obyvatel města. Postupné snižování průměrného počtu osob připadajících na jednu domácnost bude svým 183

190 způsobem generovat potřebu výstavby bytů ve výhledu. Jenž vzhledem k malé velikosti domácnosti a omezenému potenciálu jejího dalšího snižování nemusí být srovnatelná s řády dřívější bytové výstavby. Od r se průměrný počet členů CD v Mladé vyvíjel následujícím způsobem: , , , , , (SHD) 2,25 V této situaci již další významnější snižování tohoto ukazatele není příliš reálné. V Mladé se příznivě vyvíjelo i soužití domácností, tj. podíl domácností bez vlastního bytu. Soužití domácností se až do r drželo na prokazatelně nízké úrovni a to díky rozsáhlé bytové výstavbě. I po snížení bytové výstavby se soužití domácností postupně snižovalo až na dnešních zhruba 5,4 %. Soužití domácností se mezi r a 2011 vyvíjelo v Mladé následujícím způsobem: , , , , , (SHD) 5,4 Problémem bude, že v průběhu dalších let nadále dochází k postupnému štěpení domácností a tím narůstá počet bytů potřebných pro bydlení malých domácností, a to jak starších obyvatel, tak mladších obyvatel, kteří doposud neuzavřeli sňatek a nezaložili rodinu. Kromě toho musí být počítáno i s tím, že i při malém nárůstu, či úbytku počtu obyvatel by musela být realizována určitá bytová výstavba, která by kryla odpad bytů a také kompenzovala výhledový přírůstek domácností, daný snižováním průměrné velikosti domácností, především v důsledku stárnutí obyvatelstva. Na základě průzkumů a rozborů na úseku obyvatelstva a bydlení je možno vytvořit první představu o vývoji počtu obyvatel a výhledovém rozsahu bytové výstavby. L.6. Předpokládaný vývoj obyvatelstva a bytové výstavby Návrh bytové výstavby je proveden na základě analýzy tendencí vývoje obyvatel, cenzových domácností, bytů a úrovně bydlení. Hodnoceno je dlouhé období od r. 1961, aby se poznaly případné zákonitosti vývoje. Výsledkem je pak úvaha, ve které je dosavadní vývoj prodloužen až do r Ve sledovaném období se vyvíjel, či pravděpodobně bude vyvíjet počet obyvatel a bytová výstavba takto: 184

191 Rok Počet obyvatel Návrh Varianta A Varianta B VARIANTA C Další navýšení počtu obyvatel města dle vysoké varianty Demografické prognózy (Tomáš Soukup, květen 2015) s časovými horizonty: obyvatel, r obyvatel, by přicházelo v úvahu při zvýšení intenzity využití území v rozvojových plochách, překročením v současnosti respektovaných územních limitů (např. ochrana ZPF), vstupem do OP letiště Mladá Boleslav nebo úpravami administrativních hranic města a dalšími způsoby. Úvaha o bytové výstavbě ve výhledu je podmíněna řadou těžko odhadnutelných parametrů, zejména průměrné velikosti cenzové domácnosti, odpadu bytů a podílu cenzových domácností bez vlastního bytu (% soužití): průměrný počet členů domácností se bude nadále snižovat, toto snižování bude pomalejší ve variantách předpokládajících vyšší počet obyvatel, protože do města by se přistěhovaly mladší domácnosti, které by měly větší počet členů (dětí); podíl domácností bez vlastního bytu, který je v Mladé na uspokojivé úrovni, se bude výhledově jen mírně snižovat; bytová výstavba nedosáhne ve variantách A a B úrovně předchozích desetiletí, zejména sedmdesátých a osmdesátých let a bude až na variantu C nižší než v období Bytová výstavba je navržena v tomto rozsahu: Rekapitulace dosavadní a navrhované bytové výstavby podle tří variant: Dosavadní skutečnost Návrh Varianta A Varianta B Varianta C odpad bytů se proti období (kdy byl ovlivněn i bilančním vyrovnáním počtu bytů v r. 2011) se bude pohybovat na úrovni devadesátých let; dojde k rozsáhlejším modernizacím bytového fondu a také k získání nových bytů přístavbami a nástavbami na stávajících bytových domech i rodinných domech. Za uvedených předpokladů by se vývoj obyvatelstva, domácností a bytové výstavby mohl vyvíjet tímto v jednotlivých variantách následujícím způsobem: 185

192 Varianta A je ovlivněna omezenými plošnými možnostmi rozvoje města. Městu by přinesla mnoho potíží vyplývajících především ze stárnutí obyvatelstva. Varianta B následuje dosavadní vývoj charakterizovaný jako stagnace počtu obyvatelstva. Varianta C je optimistická, maximálně zhodnocuje polohu města a nastíní mu lepší vývojové perspektivy. Podle této varianty by bylo v Mladé mladší obyvatelstvo a větší domácnosti s více dětmi. Větší CD poněkud snižují potřebu bytové výstavby. Ta je však i tak dost rozsáhlá a její realizace by využila veškeré územní rezervy rozvoje města. Varianta C by rovněž umožnila snížit závislost automobilky Škoda na agenturních zaměstnancích a zaměstnancích bydlících v ubytovnách a pronajatých bytech. Došlo by i k omezení rozsáhlé dojížďky za prací. Městu Mladá Boleslav by prospělo, kdyby zde trvale bydlela podstatná část pracovníků automobilky i jiných firem, tak jejich rodin. Další vývoj města bude závislý na dojížďce za prací do Mladé. V zázemí města probíhají silné suburbanizační tendence. Nelze vyloučit, že budou i nadále pokračovat. Je zde řada obcí v bližším i vzdálenějším zázemí, které mají vysokou intenzitu bytové výstavby, která není vyvolána jejich vnitřními potřebami. Tyto obce mají zároveň vysokou spjatost s Mladou Boleslaví dojížděním za prací, do škol i za občanskou vybaveností a službami. K typickým příkladům suburbanizované obce patří především Bradlec, Březno, Židněves a řada dalších. Je ovšem otázkou, zdali tyto suburbanizační tendence budou pokračovat, nebo zda-li dojde k vyčerpání jejich rezerv územního rozvoje a ploch pro bydlení. L.7. Bytová výstavba - shrnutí Urbanistická koncepce vytváří územní podmínky pro bytovou výstavbu a růst počtu obyvatel odpovídající ekonomickému významu města podle varianty C. Cílem je zvýšení stability obyvatel, snížení závislosti na dojížďce zaměstnanců a na přechodně zaměstnaných agenturních pracovnících. Cílem je i regulace procesu suburbanizace, která v některých částech zázemí města přesáhla únosné meze a rozšiřuje se do stále vzdálenějších obcí. Urbanistická koncepce pracuje s vysokou demografickou variantou vývoje počtu obyvatel cca obyvatel a na rozvojových plochách umožňuje výstavbu více než bytů. V rámci tohoto počtu bytů Urbanistická koncepce sleduje vhodnou proporci druhů bydlení, vedle rodinných domů (BI) akcentuje plochy pro hromadné bydlení (BH). Ploch pro BH cca 34 ha, což představuje cca 2000 bytů; plochy BI představují cca 83 ha cca 830 bytů). Specifikou města je bydlení jehož forma je odvislá od ověření hlukově hygienických vlivů letiště (SX plochy smíšené obytné se specifickým využitím) zahrnující podíl jak BI (tak BH). SX o rozloze cca 20 ha, za předpokladu 1/2 rozlohy pro BI, a 1/2 pro další využití (OV,VS aj.) představuje cca 100 bytů. Významný je podíl navrhovaných ploch pro bydlení ve smíšených obytných územích (SM) cca 1/2 rozlohy pro BI a BH a 1/2 rozlohy pro další využití (OV, VS aj.). SM o rozloze cca 40 ha, představuje odhad kapacity až 600 bytů. 186

193 Ve stabilizovaných plochách se předpokládá, že bude docházet k rozsáhlejším modernizacím bytového fondu, získání nových bytů přístavbami a nástavbami na stávajících obytných domech. Celkový odhad využitelnosti rozvojových ploch pro bydlení představuje kapacitu cca 3500 bytů. Územně technické podmínky města vedou k situování těžiště rozvoje bydlení do Jižního města zejména časti Belveder, Dubce a Podchlumí, při respektování hranic a ochranných pásem letiště Mladá Boleslav. Významnou kapacitu pro převážně individuální bydlení (BI) a pro plochy smíšené obytné (SM a SX) poskytují části města Sahara, Chrást a Debř v menším rozsahu také Bezděčín. Bydlení individuální (BI) je typické pro okrajové části města Čejetice, Michalovice a Jemníky. Rozvoj je zde omezen dopravními podmínkami, ochranou ZPF i přiměřeností rozvoje vzhledem k současnému charakteru zástavby. Významné možnosti nárůstu počtu bytů skýtají také přestavby a dostavby v rámci relevantních stabilizovaných ploch, zejm. smíšených obytných v centru města, smíšených obytných městských a venkovských. Kapacita rozvojových ploch pro bydlení vymezená v územním plánu Mladá Boleslav Část města Odhadovaný počet bytů Odhadovaný počet obyvatel Jižní město BH BI 120 SM 260 SX - 10 BH BI 360 SM 710 SX - 30 Jižní město celkem Chrást Sahara BI 250 SM 110 SX 50 BI 750 SM 310 SX Chrást Sahara celkem Čejetice BI 60 SX 40 BI 200 SX Čejetice celkem Debř BI 210 SM 115 BI 650 SM Debř celkem Bezděčín SM - 65 SM Michalovice Podlázky BI - 80 BI Jemníky BI BI Celkem počet bytů počet obyvatel Pozn. Způsob zjištění odhadovaného počtu bytů a obyvatel: BH: 1 ha = 65 bytů; 1 byt = 2,5 ob. BI: 1 ha = 10 RD (10 bytů); 1 byt = 3 ob SM: 1 ha = ½ bydlení (BH, BI); 1 ha = 30 bytů; 1 byt = 2,75 ob. SX: 1 ha = ½ bydlení (převaha BI); 1 ha = 10 RD (10bytů); 1 byt = 3 ob. 187

194 Schéma umístění rozvojových ploch pro bydlení v územním plánu Mladá Boleslav 188