Komplexní zkouška. z cizího jazyka společné části maturitní zkoušky

Transkript

1 Komplexní zkouška z cizího jazyka společné části maturitní zkoušky Informační podpora učitelů cizího jazyka k nové maturitní zkoušce CENTRUM PRO ZJIŠŤ OVÁNÍ VÝSLEDKŮ VZDĚ LÁVÁNÍ cermat

2 Úvod 2 Postavení zkušebního předmětu cizí jazyk v MZ 3 Východiska pro zpracování koncepce zkoušky ze zkušebního předmětu cizí jazyk 3 Rámcový popis MZ ze zkušebního předmětu cizí jazyk 4 Požadavky na žáka-maturanta 5 Úrovně obtížnosti 5 Struktura maturitní zkoušky z cizího jazyka 8 Hodnocení maturitní zkoušky z cizího jazyka 9 Organizace a průběh maturitní zkoušky 10 Specifikace a hodnocení dílčích zkoušek MZ z cizího jazyka 12 Didaktický test 12 Písemná práce 13 Ústní zkouška 22 Témata a komunikační situace pro MZ z cizího jazyka 29 Přílohy 30 Doporučená literatura 31 1

3 ÚVOD Vážené učitelky, vážení učitelé cizích jazyků, tento informační materiál je určen vám všem, kteří připravujete své žáky na maturitní zkoušku z některého z cizích jazyků, z něhož mohou konat zkoušku ve společné části maturitní zkoušky. Na třech desítkách stran vám chceme poskytnout rámcový přehled toho, co čeká budoucí maturanty při skládání maturitní zkoušky z cizího jazyka v podobě, která bude platná od školního roku 2009/2010. Informační materiál proto v návaznosti na školský zákon a schválený model maturitní zkoušky specifikuje jednu ze zkoušek společné části maturitní zkoušky maturitní zkoušku ze zkušebního předmětu CIZÍ JAZYK. Tento informační materiál je jedním z těch, které jsou v rámci informační podpory učitelů a žáků cizích jazyků poskytovány pedagogické veřejnosti. V případě této publikace je cílem autorského kolektivu poskytnout vám, vyučujícím, obecný pohled na komplexní maturitní zkoušky z cizích jazyků a současně vám podat informace potřebné pro vaši práci v hodinách. Zároveň vám tato publikace poslouží jako informační základ pro navazující systém školení informačního i odborného charakteru. Při tvorbě informačního materiálu jsme čerpali z výzkumných a pilotních šetření, která probíhala v rámci programového cyklu Krok za krokem k nové maturitě (Maturita nanečisto) a systémového projektu KVALITA I, ze specifikací dílčích zkoušek maturitní zkoušky z cizího jazyka, ze schválených dokumentů k maturitní zkoušce (školský zákon, katalogy požadavků) a v neposlední řadě také z podkladů pro koncipování věcného záměru vyhlášky o maturitní zkoušce, jejíž zpracování vrcholilo v době přípravy tohoto materiálu. Z tohoto důvodu bychom vás chtěli upozornit na to, že je možné očekávat dílčí aktualizace, jelikož schválení definitivního znění vyhlášky o maturitní zkoušce se očekává až po tiskové uzávěrce tohoto materiálu. Prosíme účastníky konzultačních seminářů, aby si prostudovali tento metodický materiál s předstihem, neboť s ohledem na omezený rozsah seminářů nebudou podrobeny diskuzi otázky koncepce a organizace maturitní zkoušky. Pokud nenajdete odpověď na koncepční a organizační otázky uvnitř tohoto materiálu, obraťte se prosím na koordinátory příslušného cizího jazyka prostřednictvím infolinky CERMATu. Za tento organizační postup se omlouváme, ale chceme využít co nejefektivněji čas na předání obsahových informací k MZ z CJ. Dále prosíme všechny účastníky konzultačních seminářů, aby si s sebou vzali přílohu tohoto metodického materiálu se všemi volnými listy. Listy přílohy jsou nezbytným pracovním materiálem, který si každý účastník semináře přinese na tento seminář s sebou. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání 2009 ISBN

4 2. POSTAVENÍ ZKUŠEBNÍHO PŘEDMĚTU CIZÍ JAZYK V MATURITNÍ ZKOUŠCE Cizí jazyk je zkušební předmět zařazený do společné části maturitní zkoušky (dále MZ). Žák může z tohoto zkušebního předmětu konat jak povinnou, tak nepovinnou zkoušku společné části MZ. V letech 2010 a 2011 (v přechodové fázi) může žák konat povinnou zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk v rámci druhé povinné zkoušky s právem volby (alternativa ke zkušebnímu předmětu matematika). V případě, že žák nekoná druhou povinnou zkoušku z cizího jazyka, má možnost ji vykonat v rámci nepovinných zkoušek. V případě, že žák koná druhou povinnou zkoušku z cizího jazyka, má možnost v rámci nepovinných zkoušek vykonat ještě zkoušku z dalšího cizího jazyka. Od roku 2012 je zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk povinná. Tím však není dotčeno právo žáka vykonat zkoušku z dalšího cizího jazyka v rámci nepovinných zkoušek. Žák si může zvolit cizí jazyk z nabídky těch cizích jazyků, které jsou uvedeny v prováděcím předpise. V současné době je MZ nabízena z 5 cizích jazyků anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk, ruský jazyk a španělský jazyk. Žák si může zvolit cizí jazyk, který je na škole vyučován. Podmínkou volby není, zda žák zvolený cizí jazyk na střední škole sám studoval. Zkoušky ze zkušebního předmětu cizí jazyk jsou připravovány ve dvou úrovních obtížnosti, a to základní a vyšší. Volba úrovně obtížnosti je na svobodném rozhodnutí žáka. V letech 2010 a 2011 má žák právo konat zkoušku vyšší úrovně obtížnosti v rámci nepovinných zkoušek i v tom případě, že v rámci povinných zkoušek konal zkoušku z téhož zkušebního předmětu (cizího jazyka) v základní úrovni obtížnosti. Od roku 2012 to však již možné nebude. 3. VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ZKOUŠKY ZE ZKUŠEBNÍHO PŘEDMĚTU CIZÍ JAZYK Východiskem pro koncepci MZ z cizího jazyka (dále MZ z CJ) byly změny v pojetí cizího jazyka realizované v rámci kurikulární reformy (RVP) a potřeba synchronizace postupů Rady Evropy a České republiky jako člena EU v oblasti jazykové politiky. Změny v obsahu, formě, hodnocení i administraci současné MZ z CJ jsou realizovány zejména s ohledem na dosažení následujících cílů: Zakotvení dovednostního pojetí MZ z CJ, které důsledně staví na významu, jaký pro žáky-maturanty cizí jazyk v současné době má. Zavedení mechanismů pro vznik prostředí, které umožňuje vztáhnout výkony žáků ke stejnému kritériu. Dosažení tematické rozmanitosti MZ z CJ s důrazem na všeobecná témata a situace, s nimiž se maturant-absolvent může setkat v osobní, společenské, vzdělávací i profesní oblasti. Udržení a rozvoj těch charakteristických znaků stávající MZ z CJ, které činí tuto zkoušku jedinečnou, a to jak v perspektivě vztahu k terciárnímu sektoru a dalšímu vzdělávání absolventů, tak ve vztahu k jiným evropským jazykovým zkouškám (sociokulturní povědomí a reálie zemí jazykové oblasti i vlasti, literatura, odborná / specifická témata apod.). Zvýšení prestiže MZ z CJ v národním i mezinárodním měřítku cestou kvalifikovaného a expertně doložitelného přiřazení (kalibrace) obou úrovní MZ z CJ k mezinárodním jazykovým úrovním podle Společného evropského referenčního rámce: jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme, Rada Evropy 2001; v českém překladu Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT, 2002 (dále SERRJ). 3

5 Zamýšlené přiřazení MZ z CJ k referenčním jazykovým úrovním se promítlo již v začátcích vývoje MZ z CJ do přípravy koncepce. Proces přiřazení zkoušky k úrovním SERRJ vyústil v pevně zakotvenou komplexní jazykovou zkoušku, kterou jsou ověřovány především klíčové řečové dovednosti (poslech, čtení, písemný a ústní projev). Proces přiřazení MZ z CJ k referenčním jazykovým úrovním je procesem dlouhodobým a probíhá v souladu s postupy a metodikou formulovanými Radou Evropy (Manual for relating language exams to the Common European Framework of Reference apod.) a doporučeními mezinárodních asociací v oblasti testování, např. ALTE (Association of Language Testers in Europe) a EALTA (European Association for Language Testing and Assessment). V CERMATu byl proces přiřazení MZ z CJ zahájen v roce 2005 v rámci SP KVALITA I. Přiřazení úrovní MZ z cizího jazyka k jazykovým referenčním úrovním podle SERRJ neznamená, že si MZ z CJ nemůže ponechat specifika, která činí tuto zkoušku jedinečnou. Jde např. o začlenění tematických a situačních oblastí specifických pro náš region, o situační přiblížení obsahu zkoušky potřebám absolventa SŠ nebo o ověřování sociokulturního přehledu nebo profilových témat (ústní zkouška MZ), které zvyšují kredit našeho maturanta-absolventa na mezinárodním trhu práce. Vzhledem k tomu, že je proces osvojování si cizího jazyka i systém jazykového vzdělávání procesem dynamickým, je i MZ z CJ koncipována jako otevřený systém, který je možné dále rozvíjet. 4. RÁMCOVÝ POPIS MATURITNÍ ZKOUŠKY ZE ZKUŠEBNÍHO PŘEDMĚTU CIZÍ JAZYK Maturitní zkouška z cizího jazyka má ve společné části maturitní zkoušky vždy (bez ohledu na to, zda je konána jako zkouška povinná, či nepovinná) charakter komplexní jazykové zkoušky, tzn., že prostřednictvím zkoušky je ověřována úroveň osvojení řečových dovedností (jazykových činností) a jazykové kompetence vymezené v platných pedagogických dokumentech, RVP i Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Maturitní zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk zařazená do společné části maturitní zkoušky se v obou úrovních obtížnosti a pro všechny nabízené cizí jazyky skládá ze tří dílčích zkoušek: didaktického testu - poslech - čtení a jazyková kompetence MZ z CJ (Z a V) písemné práce Didaktický test Písemná práce Ústní zkouška ústní zkoušky Poslech Čtení a jazyková kompetence Každá z dílčích zkoušek ověřuje jiné řečové dovednosti. Didaktickým testem jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány řečové dovednosti receptivní poslech a čtení. Nad rámec řečových dovedností je v didaktickém testu ověřována jazyková kompetence. Formou písemné práce je ověřována produktivní řečová dovednost písemný projev a ústní formou jsou před maturitní komisí ověřovány produktivní řečové dovednosti ústní projev a interakce. Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány, stanovuje MŠMT v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen katalog ). 4

6 5. POŽADAVKY NA ŽÁKA MATURANTA Požadavky k maturitní zkoušce z cizích jazyků nabízených ve společné části MZ jsou vymezeny v příslušných katalozích požadavků. Tyto požadavky jsou konstruovány v souladu se stávajícími pedagogickými dokumenty a vycházejí z výstupů uvedených v Rámcových vzdělávacích programech (dále RVP). Požadavky vymezené v katalogu požadavků vytvářejí povinný rámec, v němž se pohybují jak tvůrci komplexní maturitní zkoušky, tak i učitelé, kteří žáky na MZ z CJ připravují. Omezený čas a formát MZ z CJ však limitují rozsah toho, co může být v daném školním roce maturitní zkouškou ověřováno. V jedné maturitní zkoušce z cizího jazyka se proto nemohou objevit všechny požadavky (dovednosti, témata apod.) uvedené v katalozích. 6. ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI Maturitní zkoušky z cizích jazyků zadávané MŠMT jsou připravovány ve dvou úrovních obtížnosti základní a vyšší. Na základní úrovni obtížnosti MZ je ověřováno to, co je průnikem platných pedagogických dokumentů, v současné době tedy požadované minimum znalostí a dovedností, kterými by měl být vybaven každý, kdo úspěšně ukončí střední školu zakončenou maturitní zkouškou. Podle RVP by úroveň ověřovaná zkouškou na základní úrovni obtížnosti měla odpovídat předmětu definovanému jako další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ a vyšší úroveň zkoušky předmětu definovanému jako cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě logicky zahrnují znalosti a dovednosti základní úrovně. Významným podkladem pro vymezení základní (Z) a vyšší (V) úrovně obtížnosti MZ z CJ byl kromě RVP pro příslušné obory studia také SERRJ, který poskytuje obecný základ pro vypracovávání jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikul, zkoušek, učebnic atd. V úplnosti popisuje, co se musí studenti cizích jazyků naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Popis se rovněž týká kulturního kontextu, do něhož je jazyk zasazen. Informační zdroje: Společný evropský referenční rámec pro jazyky a další materiály, které se vztahují k jazykovým referenčním úrovním, jsou zmíněny na webových stránkách mnoha institucí a organizací, např. na: kde je možné najít odkazy na SERRJ v řadě cizích jazyků. SERRJ je vydáván jako publikace v mnoha jazycích (viz kapitola doporučená literatura). V českém překladu je SERRJ k nalezení např. na: VZTAH ÚROVNÍ OBTÍŽNOSTI MZ Z CJ KE SPOLEČNÉMU EVROPSKÉMU REFERENČNÍMU RÁMCI PRO JAZYKY SERRJ popisuje a definuje šest základních úrovní ovládání jazyka. Podle těchto společných, pilotovaných a transparentních úrovní pak např. organizace pověřené vývojem zkoušek mohou definovat a popisovat úrovně obtížnosti svých zkoušek. Uživatelé zkoušek a jejich výsledků se pak mohou lépe orientovat v tom, jakých dovedností a na jaké úrovni je v daném jazyce schopen využívat ten, kdo takovou jazykovou zkoušku složil. Společné jazykové úrovně v SERRJ v žádném případě nepotlačují specifika a jedinečnost jazykových zkoušek poskytovaných různými subjekty, ale při zachování regionálních a kulturních potřeb a specifik jednotlivých oblastí EU poskytují možnost vytvořit popisný nástroj pro shodnou interpretaci úrovně ovládání komunikačních kompetencí uživatele jazyka. 5

7 Pro snazší orientaci v úrovních obtížnosti podle SERRJ je možné uživatele jazyka rozdělit do tří skupin: Uživatel základů jazyka: Samostatný uživatel: Zkušený uživatel: A1 a A2 B1 a B2 C1 a C2 Přiřazení vybraných mezinárodních jazykových zkoušek k úrovním vymezeným v SERRJ: Úrovně/ Vybraní poskytovatelé zkoušek AJ FJ NJ ŠJ RJ Cambridge ESOL Alliance FranÇaise CIEP Goethe Institut A1 DELF A 1 SD1 A2 KET CEFP 1 DELF A 2 SD2 B1 PET CEFP 2 DELF B 1 ZD B2 FCE DL DELF B 2 Goethe Zertifikat B2 C1 CAE DALF C 1 ZMP C3 CPE DALF C 2 * 6.2 ROZDÍLY V ÚROVNÍCH OBTÍŽNOSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z CIZÍHO JAZYKA Rozdíly v úrovních obtížnosti Z a V jsou dány zejména rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností, tematickým zaměřením a situačním kontextem, charakteristikami výchozích textů (délka, struktura a grafická stránka textu; použitá slovní zásoba a mluvnice; koheze a koherence textu apod.), charakteristikami promluvy v poslechových nahrávkách (tempo, rychlost a počet mluvčích; použitá slovní zásoba a mluvnice apod.). Odlišnosti se promítají i do samotného zadání úloh (např. použití českého jazyka v zadání a instrukcích základní úrovně, struktura zadání apod.). Ne vždy však musí být rozdíly v úrovních obtížnosti zřejmé na první pohled. U ústního projevu je např. v 1. části ústní zkoušky ověřována na obou úrovních obtížnosti stejná dovednost reagovat na otázky, mohli bychom se tedy domnívat, že u základní i vyšší úrovně obtížnosti jde o totéž. Opak je pravdou otázky pro základní a vyšší úroveň se mohou lišit obtížností použitých i požadovaných jazykových prostředků, tématy, mírou generalizace apod. Odpovědi žáků jsou posuzovány odlišně s ohledem na očekávané rozdíly v použitých jazykových prostředcích či rozsahu a míře detailu odpovědi. Jiným příkladem může být dovednost žáka pochopit ve čteném textu hlavní myšlenku, která je uvedena ve výstupech RVP úrovně B1 i B2 i v katalozích požadavků pro úrovně Z i V. V čem se tedy liší požadavky na žáka? Ve zkouškách vztažených k referenčním jazykovým úrovním jsou rozdíly dány jak obtížností operací s výchozím textem, tak charakteristikami výchozích textů. Obtížnost úloh je tedy dána jako kombinace obtížnosti výchozího textu a obtížnosti operace s výchozím textem. Pro názornost uvádíme některé rozdíly ve výchozích textech k úlohám na čtení pro 3. část subtestu čtení a jazyková kompetence. ZOP KDS telc Telc Deutsch A1 Telc Deutsch A2 Telc Deutsch B1/Schule Telc Deutsch B2/Beruf Telc Deutsch C1 Instituto Cervantes TPКИ ТКЭ ТБУ DELE Inicial ТБКИ - 1 DELE Intermedico ТБКИ - 2 DELE Superior ТБКИ - 3 ТБКИ - 4 6

8 Vybrané rozdíly v úrovních obtížnosti Z a V pro 3. část subtestu čtení a jazyková kompetence: Základní úrověň obtížnosti Vyšší úroveň obtížnosti Délka textu cca slov cca slov Organizace textu Zdroje textů Témata/Situace Vniřní charakteristiky - postavy Vniřní charakteristiky - slovní zásoba a gramatika lineární sled myšlenek/událostí, jasná struktura a organizace textů výraznější grafické prvky (nadpis, ilustrační obrázek apod.) identifikující téma časopisy, internet, korespondence apod. všeobecná a konkrétní témata vztahující se především k osobním, vzdělávacím a společenským oblastem omezený počet postav, případně jejich zvýraznění pojmenováním (např. namísto osobního zájmena je použito jméno osoby) slovní zásoba odpovídající běžným a všeobecným tématům; omezený výskyt neznámých výrazů; redukce obtížných spojení; využití vysvětlivek pod čarou; synonyma; opisné prostředky, případné zdvojení informací různými jazykovými prostředky; struktura a organizace textu charakteristická pro běžné zdrojové texty časopisy, internet, korespondence, krásná literatura, tisk apod. všeobecná, konkrétní i abstraktní témata vztahující se k osobním, vzdělávacím, společenským i profesním oblastem bez omezení slovní zásoba i mluvnice bez výraznějšího omezení Charakteristika úloh omezení jazykových prostředků pro vyjádření složitějších dějových souvislostí (např. předminulý čas v AJ) apod. 5 úloh s výběrem odpovědi použitá slovní zásoba, gramatika i prostředky textové návaznosti (PTN) na spodní hranici úrovně B1 7 úloh s výběrem odpovědi použitá slovní zásoba, gramatika i prostředky textové návaznosti (PTN) na spodní hranici úrovně B2 7

9 Jak je uvedeno v textu, maturitní zkouška z cizího jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Bez ohledu na záměry zpracovatelů maturitní zkoušky je v souvislosti s přiřazením k úrovním B1 a B2 nutné, aby se vyučující orientovali v úrovních B1 a B2 již nyní. Důvodem jsou požadované výstupy v RVP, které se promítají do zpracovaných školních vzdělávacích programů (dále ŠVP). Nezbytnými informačními podklady, vyjma metodických materiálů určených k tvorbě ŠVP, jsou v tomto ohledu již zmiňovaný Společný evropský referenční rámec pro jazyky a informační materiály na webových stránkách Rady Evropy. Výukové materiály a učebnice, které svým obsahem zohledňují referenční úrovně, jsou na přebalech zpravidla výrazně označeny odpovídající úrovní obtížnosti podle SERRJ (škála na stupnici úrovní A1 A2 B1 B2 C1 C2). Pro přípravu k maturitní zkoušce vyšší úrovně je konečným výstupem označení B2, pro úroveň základní označení B1. V takto označených učebnicích / cvičebnicích najde vyučující bezpočet vhodných textů, zadání a úloh k procvičování požadavků k MZ z CJ. Každý vyučující si však musí sám zvážit, zda je učebnice dostatečně kvalitní a vhodná pro jeho výuku. Informační zdroje: Ilustrační ukázky úloh a k nim se vztahujících textů i nahrávek podle úrovní B1 i B2 SERRJ je možné nalézt např. na těchto internetových stránkách: ebafls.cito.com; Řada učebnic označovaných přívlastkem pro mírně pokročilé a středně pokročilé pokrývá zpravidla jen část úrovně B1 či B2. To je nutné mít na zřeteli při plánování výběru učebnic. Významným zdrojem ukázek úloh pro všechny v maturitě ověřované dovednosti jsou cvičebnice a učebnice k přípravě na mezinárodní jazykové zkoušky B1 a B2. Dále viz doporučená literatura. 7. STRUKTURA MATURITNÍ ZKOUŠKY Z CIZÍHO JAZYKA Didaktickým testem jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány řečové dovednosti receptivní poslech a čtení. Nad rámec řečových dovedností je v didaktickém testu ověřována i jazyková kompetence. Tato je také zahrnuta do hodnocení písemného a ústního projevu, tzn., že v písemném a ústním projevu je jazyková kompetence jednou z posuzovaných charakteristik písemného / ústního projevu žáka. Produktivní řečové dovednosti písemný a ústní projev jsou ověřovány v písemné práci a ústní zkoušce. Interakce je vzhledem ke koncepci a formátu maturitní zkoušky ověřována pouze v ústní části MZ z CJ. Základní úroveň obtížnosti Dílčí zkoušky Váha Dovednost/kompetence Vymezený čas 30 minut (+5 minut Poslech Didaktický test 50% na zaznamenání odpovědí do ZA) Čtení a jazyková kompetence 60 minut Písemná zkouška 25% Písemný projev 60 minut Ústní zkouška 25% Ústní projev a interakce 15 minut (+20 min. na přípravu) 8

10 Vyšší úroveň obtížnosti Dílčí zkoušky Váha Dovednost/kompetence Vymezený čas 40 minut (+5 minut Poslech Didaktický test 50% na zaznamenání odpovědí do ZA) Čtení a jazyková kompetence 60 minut Písemná zkouška 25% Písemný projev 90 minut Ústní zkouška 25% Ústní projev a interakce 15 minut (+20 min. na přípravu) 8. HODNOCENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z CIZÍHO JAZYKA Hodnocení maturitní zkoušky z cizího jazyka vychází zejména z formátu dílčích zkoušek, charakteru testů a typu použitých kritérií hodnocení. Výsledné hodnocení výkonu žáka v komplexní zkoušce z cizího jazyka je souhrnem jeho výsledků v dílčích zkouškách. Hodnocení probíhá následovně: Didaktický test (DT) centralizované pořízení dat, zpracování a vyhodnocení výsledků Písemná práce (PP) hodnocení je prováděno na škole dvěma certifikovanými hodnotiteli písemné práce podle jednotných, centrálně vytvořených kritérií hodnocení a jednotné metodiky Ústní zkouška (ÚZ) hodnocení je prováděno na škole dvěma certifikovanými členy maturitní komise (hodnotitel-zkoušející a hodnotitel-přísedící) podle jednotných, centrálně vytvořených kritérií hodnocení a jednotné metodiky 8.1 STANOVENÍ CELKOVÉHO VÝSLEDKU ŽÁKA V MATURITNÍ ZKOUŠCE Z CIZÍHO JAZYKA Všechny ověřované řečové dovednosti v MZ z CJ mají následující váhu: Didaktický test: ½ (poslech, čtení a jazyková kompetence v poměru 1:1) Písemná práce: ¼ Ústní zkouška: ¼ Žák koná nejprve dílčí zkoušky formou didaktického testu a písemné práce. Před zahájením ústní zkoušky se v termínu daném vyhláškou dozví, zda v didaktickém testu a písemné práci uspěl. Žák vykoná dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hraničního skóre (Hraniční skóre je nejnižší možné bodové hodnocení, které žák musí dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně.). Žák vykoná maturitní zkoušku z cizího jazyka úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny její dílčí zkoušky. Celkové hodnocení MZ z CJ se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek. Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku, opakuje celou maturitní zkoušku z daného cizího jazyka. Hodnocení celé MZ z CJ je převedeno do klasifikační stupnice prospěchu (1 výborný; 2 chvalitebný; 3 dobrý; 4 dostatečný; 5 nedostatečný). V případě, že žák vykoná v rámci jednotného zkušebního schématu neúspěšně dílčí zkoušku konanou formou didaktického testu nebo formou písemné práce, popř. obě, ústní zkoušku již v daném termínu nekoná. V takovém případě má žák možnost konat opravnou zkoušku. Tu však koná ze všech tří dílčích zkoušek bez ohledu na to, kterou dílčí zkoušku v předchozím zkušebním termínu nevykonal úspěšně. Žák si má možnost zvolit v případě opravné zkoušky úroveň obtížnosti odlišnou od té, v níž konal zkoušku v předchozím zkušebním termínu. 9

11 9. ORGANIZACE A PRŮBĚH MATURITNÍ ZKOUŠKY 9.1 DÍLČÍ ZKOUŠKA KONANÁ FORMOU DIDAKTICKÉHO TESTU Žáci nejprve řeší poslechový subtest, následně pak subtest čtení a jazyková kompetence. V obou subtestech je povoleno používat pouze psací potřeby. Slovníky či jiné pomůcky nejsou povoleny. Během didaktického testu žáci pracují s testovým sešitem. Na titulní straně testového sešitu je uveden počet úloh v subtestu a informace o tom, jak postupovat při práci s testovým sešitem, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Začátek didaktického testu pro každý cizí jazyk je dán termínem ve zkušebním schématu, pro všechny školy je den a čas zahájení didaktického testu stejný ČÁST DIDAKTICKÉHO TESTU SUBTEST POSLECH Pro základní úroveň obtížnosti je čas vymezený na poslech 30 minut, pro vyšší 40 minut. Žák řeší úlohy během poslechu a odpovědi zapisuje přímo do testového sešitu. Po ukončení celého poslechu má žák přibližně 5 minut na zaznamenání odpovědí do záznamového archu. Zvukovým nosičem pro poslechovou nahrávku je CD. Pro ověření slyšitelnosti nahrávky ve zkušební místnosti (učebně) je před zahájením poslechu spuštěna zkušební nahrávka (krátký zkušební text), pomocí které zadavatel ověří slyšitelnost nahrávky. Žáci vpisují své odpovědi do testového sešitu. Do testového sešitu si mohou také dělat své poznámky. Po ukončení nahrávky přepisují žáci odpovědi do samostatného záznamového archu, který odevzdají po ukončení subtestu zadavateli. Záznamový arch je opatřen identifikačními prvky ČÁST DIDAKTICKÉHO TESTU SUBTEST ČTENÍ A JAZYKOVÁ KOMPETENCE Pro základní i vyšší úroveň obtížnosti je čas vymezený na ověření čtení a jazykové kompetence 60 minut. Odpovědi žák zapíše do samostatného záznamového archu. Do testového sešitu si žák v průběhu testování může dělat poznámky. Po ukončení testování odevzdá žák záznamový arch i testový sešit zadavateli. Záznamový arch je opatřen identifikačními prvky. 9.2 DÍLČÍ ZKOUŠKA KONANÁ FORMOU PÍSEMNÉ PRÁCE Dílčí zkouška konaná formou písemné práce je administrována v rámci jednotného zkušebního schématu ve stejný den, kdy probíhá i dílčí zkouška konaná formou didaktického testu. Mezi didaktickým testem a písemnou prací je přestávka. Čas vymezený na písemnou práci je 60 minut pro základní úroveň obtížnosti a 90 minut pro vyšší úroveň obtížnosti. Tento čas v sobě vždy zahrnuje i čas, který žák potřebuje na zápis odpovědí do záznamového archu. Žáci pracují s testovým sešitem, do kterého si mohou dělat poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu, v kterém je vymezen prostor (včetně řádkování a orientačního vymezení počtu slov) pro zápis odpovědi. Záznamový arch také obsahuje prostor pro zápis hodnocení písemné práce (viz příloha). Žáci píší text čitelně modrou nebo černou propisovací tužkou. Nečitelný text není hodnocen. 10

12 V průběhu testování mohou žáci používat vlastní slovníky, pokud tyto neobsahují přílohy věnované specificky písemnému projevu / korespondenci. Žáci používají vlastní slovníky, které jsou před zahájením dílčí zkoušky podrobeny kontrole. Žák může využít i slovníky zapůjčené školou. Po ukončení testování žák odevzdá záznamový arch i testový sešit zadavateli. Písemné práce jsou hodnoceny 2 nezávislými hodnotiteli ve škole podle metodického postupu stanoveného centrem. Hodnotitelé jsou vyškoleni a certifikování CERMATem, tzn., že mají oprávnění hodnotit písemné práce z daného cizího jazyka a úrovně obtížnosti. Oba hodnotitelé ústní zkoušky mají na základě certifikátu oprávnění také zkoušet. 9.3 DÍLČÍ ÚSTNÍ ZKOUŠKA Délka trvání zkoušky je maximálně 35 minut, přičemž 20 minut představuje čas na přípravu žáka na potítku a nejvýše 15 minut trvá samotné zkoušení (dále viz kapitola 10). Dílčí ústní zkouška je zkouškou komisionální. Ke členům zkušební maturitní komise patří v případě dílčí ústní zkoušky ze zkušebního předmětu cizí jazyk také dva hodnotitelé, a to hodnotitel-zkoušející a hodnotitel-přísedící. Ústní zkouška je tedy hodnocena 2 nezávislými hodnotiteli. Hodnotitelé jsou vyškoleni a certifikování CERMATem, tzn., že mají oprávnění hodnotit ústní zkoušku z daného cizího jazyka a úrovně obtížnosti PRACOVNÍ LIST Pracovní list (PL) obsahuje 4 zkušební úlohy (v pracovním listu jsou úlohy označeny jako části pracovního listu), z toho tři zpracovává a na školu dodává CERMAT a jednu si připravuje škola sama. Tyto školní zkušební úlohy zpracovává / dodává škola dle metodiky a vzoru CERMATu. V sadě pracovních listů pro jednu maturitní komisi nesmí být obsahově stejné pracovní listy. Pracovní list je proveden vždy ve dvou odlišných vyhotoveních, z nichž jedno je určeno hodnotitelům a druhé žákovi. Pracovní list obsahuje společné přílohy pro žáka i hodnotitele ZKUŠEBNÍ ÚLOHY Zkušební úlohy dodané CERMATem se vztahují pouze ke všeobecným tématům uvedeným v katalozích požadavků, školní zkušební úlohy se vztahují ke specifickým tématům, která si určuje škola na základě studijního oboru nebo specifického zaměření školy / třídy. Tato struktura pracovního listu umožňuje, aby se školy mohly dostatečně profilovat i v oborových a specifických tématech z hlediska znalosti problematiky a specifické slovní zásoby. Témata školních zkušebních úloh se vztahují výhradně k profesnímu, oborovému či specifickému zaměření školy (např. doprava porucha automobilu; výpočetní technika popis počítače, ekologie problematika skleníkového efektu, literatura rozbor díla autora, sport podrobná pravidla konkrétního sportu, zdraví aplikace léků, travování příprava pokrmu), případně k tématům specifickým pro danou třídu / školu (např. společná návštěva divadelního představení, výměnný jazykový pobyt, regionální specifika). Všeobecná témata jsou známa již od doby vydání katalogu požadavků, témata pro školní zkušební úlohy 3. části pracovního listu oznamuje škola žákům v září příslušného maturitního roku. Tato témata nesmí být v rozporu s pedagogickými dokumenty pro daný obor studia a musí ověřovat specifickou znalost vztahující se k tématu. S požadavky kladenými na žáka v tématech školních zkušebních úloh seznámí vyučující / škola žáky včas před konáním maturitní zkoušky. Upřesnění postupů pro konání ústní zkoušky je součástí vyhlášky a metodických materiálů CERMATu. 11

13 Počet školních zkušebních úloh (3. část PL) je shodný s počtem pracovních listů zaslaných CERMATem pro skupinu žáků, kteří konají ústní zkoušky z cizího jazyka na jedné úrovni obtížnosti před jednou maturitní komisí Toto ale neznamená, že počet témat pro školní zkušební úlohy musí být nutně stejný, jako je celkový počet pracovních listů. Počet školních zkušebních témat může být buď shodný s počtem pracovních listů, nebo může být nižší, a to v případě, že jsou témata rozdělena do podtémat PRŮBĚH ÚSTNÍ ZKOUŠKY Zkouška trvá nejdéle 15 minut. V případě, že hodnotitel-zkoušející vyčerpá všechny postupy a kroky uvedené v metodice zkoušení ústní zkoušky, může ukončit zkoušku dříve. Žák při zahájení zkoušky losuje jedno zadání z nabídky pracovních listů. Po vylosování dostane žák pracovní list žáka a textovou i přílohovou část. Příprava na potítku trvá 20 minut. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky či doplňkové materiály školy, které v souladu se stávající praxí odsouhlasí ředitel školy. Ústní zkoušku vede hodnotitel-zkoušející, který také provádí průběžné hodnocení do pracovního záznamu o hodnocení ústní zkoušky. Další z členů maturitní komise, tj. hodnotitel-přísedící, provádí podrobnější hodnocení do svého pracovního záznamu o hodnocení ústní zkoušky. 10. SPECIFIKACE A HODNOCENÍ DÍLČÍCH ZKOUŠEK MATURITNÍ ZKOUŠKY Z CIZÍHO JAZYKA Specifikace dílčích zkoušek MZ z CJ je stejná pro všechny cizí jazyky DIDAKTICKÝ TEST Požadavky na ověřované dovednosti, charakteristiky výchozích textů i témata a komunikační situace jsou uvedeny v katalozích požadavků, ilustrační subtesty jsou k dispozici na Didaktický test Základní úroveň obtížnosti Váha Subtest Vymezený čas Počet částí Typy úloh 50% Poslech Čtení a jazyková kompetence 30 minut (+5 minut zaznamenání do ZA) 4 60 minut 5 s výběrem odpovědi ze 3 4 alternativ dichotomické otevřené s krátkou odpovědí s výběrem odpovědi ze 3 4 alternativ dichotomické přiřazovací 12

14 Didaktický test Vyšší úroveň obtížnosti Váha Subtest Vymezený čas Počet částí Typy úloh 50% Poslech Čtení a jazyková kompetence 40 minut (+5 minut zaznamenání do ZA) 4 60 minut 6 s výběrem odpovědi ze 3 4 alternativ dichotomické přiřazovací s výběrem odpovědi ze 3 4 alternativ s vícenásobným přiřazením dichotomické otevřené s krátkou odpovědí přiřazovací Hraniční skóre se stanovuje pro celý didaktický test. Hraniční skóre se s ohledem na typ testu, počet a váhu úloh k jednotlivým ověřovaným dovednostem a pravděpodobnost získat body pouhým uhádnutím správné odpovědi pohybuje pro didaktický test v intervalu procentních bodů PÍSEMNÁ PRÁCE Čas vymezený na zpracování písemné práce je: v základní úrovni obtížnosti: 60 minut ve vyšší úrovni obtížnosti: 90 minut Čas vymezený na testování, respektive zpracování písemné práce, zahrnuje čas na přečtení zadání i zápis odpovědí do záznamového archu. Testový sešit je rozdělen na dvě části. Každá část obsahuje jednu úlohu, která je specifikována zadáním. Případný koncept si žák může zpracovat do testového sešitu. Odpovědi žák zapíše do záznamového archu (viz příloha). Písemná práce (PP) z cizího jazyka se vždy skládá ze dvou částí / úloh. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar v jiné délce. V zadání je též vymezeno téma / komunikační situace. V jedné z částí písemné práce mohou být žákovi nabídnuty dvě varianty zadání (A a B), ze kterých si žák jednu zvolí. Obě varianty ověřují tytéž specifické cíle, liší se však zpravidla vymezením situace / tématu. Na záznamovém archu jsou vyznačena pole pro zpracování jednotlivých částí / úloh písemné práce. Požadovaný rozsah písemné práce je v ohraničeném poli vždy orientačně vyznačen řádky na bílém podkladu, přičemž počet řádků odpovídá maximálnímu požadovanému rozsahu slov při standardním rukopisu pro příslušnou část písemné práce. Ve spodní části ohraničeného pole pro písemnou práci jsou vyznačeny také řádky na šedém podtisku, které může žák využít např. v případě, když vynechává řádky mezi odstavci nebo když jeho písmo neodpovídá běžnému standardu (příliš roztažený text, velké mezery mezi slovy apod.) nebo v textu škrtal. 13

15 Písemná práce - základní úroveň obtížnosti Specifikace PP Specifikace částí PP Typ úloh Dvě široce otevřené úlohy 1. část Délka PP 60 minut Rozsah slov Váha částí Σ slov za PP Formát testového materiálu Váha 1. části je dvojnásobkem váhy 2. části, tj. max. počet bodů za 1. část je dvojnásobkem max. počtu bodů za 2. část. Maximální počet slov za celou PP je 220. Testový sešit i záznamový arch jsou rozděleny na dvě části. Do testového sešitu si žák může dělat poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu do ohraničených polí na vymezené řádky. Zadání Typy textů Zadání je v českém jazyce, případné výchozí stimuly v daném cizím jazyce. Zadání obsahuje 3 5 dílčích požadavků (bodů zadání). korespondence charakteristika vyprávění esej článek zpráva popis Každá část PP je uvedena strukturovaným zadáním (dílčí požadavky jsou strukturovány do bodů). Hodnocení probíhá podle kritérií hodnocení pro 1. část PP. Zadání Zadání specifikuje situaci / téma, typ a rozsah textu, adresáta / příjemce sdělení a dílčí požadavky na text. Součástí zadání může být i výchozí stimul (např. nákres, krátký výchozí text). Hodnocení Hodnocení v jednotlivých oddílech kritérií se pohybuje na škále 0 3 body. Max. počet bodů za část je část Rozsah slov Hodnocení Hodnotí dva na sobě nezávislí certifikovaní hodnotitelé ve škole. Hodnocení probíhá podle centrálně stanovených kritérií a společných metodických postupů. Výsledný počet bodů žáka za každou část PP je dán konsenzem obou hodnotitelů. Zadání Typy textů Hodnocení Zadání obsahuje 3 4 dílčí požadavky (dílčí body zadání). Zadání je v českém jazyce, případné výchozí stimuly v daném cizím jazyce. korespondence popis zpráva vzkaz instrukce / návod apod. Hodnocení probíhá podle kritérií hodnocení pro 2. část PP. Hodnocení v jednotlivých oddílech kritérií se pohybuje na škále 0 3 body. Max. počet bodů za část je

16 Písemná práce - vyšší úroveň obtížnosti Specifikace PP Specifikace částí PP Typ úloh Dvě široce otevřené úlohy 1. část Délka PP 90 minut Rozsah slov Váha částí Σ slov za PP Formát testového materiálu Zadání Hodnocení Váha 1. části je dvojnásobkem váhy 2. části, tj. max. počet bodů za 1. část je dvojnásobkem max. počtu bodů za 2. část. Maximální počet slov za celou PP je 360. Testový sešit i záznamový arch jsou rozděleny na dvě části. Do testového sešitu si žák může dělat poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu do ohraničených polí na vymezené řádky. Každá část PP je uvedena strukturovaným zadáním. Zadání specifikuje situaci / téma, typ a rozsah textu, adresáta / příjemce sdělení a dílčí požadavky na text (v bodech). Součástí zadání může být i výchozí stimul (např. nákres, krátký výchozí text). Hodnotí dva na sobě nezávislí certifikovaní hodnotitelé ve škole. Hodnocení probíhá podle centrálně stanovených kritérií a společných metodických postupů. Výsledný počet bodů žáka za každou část PP je dán konsenzem obou hodnotitelů. Zadání Typy textů Hodnocení Rozsah Zadání Typy textů Hodnocení Zadání je v cizím jazyce, případné výchozí stimuly v daném cizím jazyce. Zadání obsahuje 3 5 dílčích požadavků (bodů zadání). korespondence charakteristika vyprávění esej zpráva kritika / recenze / článek Hodnocení probíhá podle kritérií hodnocení pro 1. část PP. Hodnocení se podle dekriptorů v jednotlivých oddílech kritérií pohybuje na škále 0 3 body. Max. počet bodů za část je část slov Zadání obsahuje 3 4 dílčí požadavky (dílčí body zadání). Zadání je v cizím jazyce, případné výchozí stimuly v daném cizím jazyce. korespondence charakteristika zpráva shrnutí kritika / recenze / článek instrukce / návod apod. Hodnocení probíhá podle kritérií hodnocení pro 2. část PP. Hodnocení se podle deskiptorů v jednotlivých oddílech kritérií pohybuje na škále 0 3 body. Max. počet bodů za část je

17 CHARAKTERISTIKA PÍSEMNÉHO PROJEVU ŽÁKA Z HLEDISKA OVĚŘOVANÝCH DOVEDNOSTÍ Požadavky na písemný projev žáka pro základní a vyšší úroveň obtížnosti a odlišnosti v dovednostech žáků-maturantů na obou úrovních btížnosti jsou popsány v katalozích požadavků pro příslušný cizí jazyk a v dalších materiálech, na které odkazuje tento text. Vzhledem k probíhajícímu procesu implementace rámcových vzdělávacích programů a školských vzdělávacích programů do výuky a k aktivitám CERMATu v oblasti přiřazení maturitní zkoušky z cizího jazyka k úrovním vymezeným ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky by měl být i hodnotitel písemných prací obeznámen s charakteristikami úrovní B1 a B2. Jazyková kompetence je v SERRJ popsána na straně Slovní zásoba, respektive témata, situace a jazykové funkce odpovídající úrovni B1 a B2 jsou vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Rady Evropy: Vantage (úroveň B1) a Threshold 1990 (úroveň B2). Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům odpovídajícím úrovni B1 a B2 je vymezena i v běžně dostupných učebnicích odpovídajících výše uvedeným úrovním SERRJ. V následující tabulce uvádíme vybrané odlišnosti v požadavcích na výkon žáka-maturanta na základní a vyšší úrovni obtížnosti v písemném projevu z cizího jazyka. Charakteristika textu Dovednosti Témata Koheze a koherence textu Jazykové prostředky Základní úroveň obtížnosti jednoduché slohové útvary, např. vyprávění, popis, vzkaz dodržení formálních náležitostí odpovídajících danému typu textu jednoduchý styl, včetně odlišení formálního a neformálního stylu sdělit vlastní názor na jednoduché konkrétní záležitosti, zdůvodnit jednoduchým způsobem příčiny, aktivity, popsat osoby, věci, události, děje konkrétní témata a témata vztahující se k oblasti zájmu (osobní, vzdělávací a společenské oblasti) nekomplikované věty a souvětí jednoduchý sled myšlenek jednoduchá organizace myšlenek v textu běžné prostředky textové návaznosti formální a neformální jazyk (zkracování, základní zdvořilostní konvence apod.) mluvnické prostředky a slovní zásoba odpovídající úrovni B1 Vyšší úroveň obtížnosti běžné slohové útvary se systematicky rozvinutou argumentací dodržení konvencí a formálních náležitostí běžných typů textů dovednost argumentovat, zdůvodňovat, vysvětlovat, obhajovat názor, vyjadřovat postoj, zdůraznit, zhodnotit, sumarizovat apod. (zahrnuje také všechny dovednosti základní úrovně obtížnosti) konkrétní i abstraktní témata a témata vztahující se k rozmanitým oblastem i mimo oblasti zájmu dodržení konvencí požadovaného typu textu variabilita vět a souvětí souřadných i podřadných dodržení logického sledu komplikovanějších myšlenek a informací detailní rozpracování myšlenek a informací, rozvinutí děje, dodržení logického sledu komplikovanějších myšlenek / informací variabilita použitých prostředků textové návaznosti formální a neformální jazyk (zkracování, běžné zdvořilostní konvence apod.) mluvnické prostředky a slovní zásoba odpovídající úrovni B2 16

18 Hodnotitel písemného projevu by měl mít také představu o úrovních nad a pod ověřovanou úrovní obtížnosti (B1 nebo B2), neboť posuzuje, zda úroveň zpracovaného textu odpovídá ověřované úrovni obtížnosti. Pro názornost jsou proto dále v textu popsány formou deskriptorů referenční úrovně jak pro úroveň B1 a B2, tak pro úrovně A2 a C1. Obecný popis společných referenčních úrovní pro písemný projev podle SERRJ: Úrovně A2 B1 B2 C1 Žák: dovede napsat krátké, jednoduché poznámky a zprávy týkající se základních potřeb dovede napsat velmi jednoduchý osobní dopis, například poděkování dovede napsat jednoduché souvislé texty na témata, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají dovede psát osobní dopisy popisující zážitky a dojmy dovede napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat souvisejících s jeho zájmy dovede napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor dovede v dopise zdůraznit, čím jsou pro něj události a zážitky osobně důležité dovede se jasně vyjádřit, dovede dobře uspořádat text a podrobně vysvětlit svá stanoviska dovede psát podrobné dopisy, pojednání nebo zprávy o složitých tématech a zdůraznit to, co považuje za nejdůležitější dovede zvolit styl textu podle toho, jakému typu čtenáře je určen Zdroj: Společné referenční úrovně (Sebehodnocení SERRJ, str. 26 a 27) Písemný projev v sobě zahrnuje dílčí dovednosti samostatného písemného projevu, interakce v písemném projevu a jazykovou kompetenci, proto se všechny uvedené složky promítají do hodnocení písemného projevu v MZ HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRÁCE Pro hodnocení písemného projevu je z důvodu velké variability textů, které žáci vyprodukují na základě jednoho společného zadání písemné práce, nemožné sestavit vyčerpávající klíč správných odpovědí pro hodnotitele. Přestože hodnocení písemných prací nikdy nemůže dosáhnout takové objektivity jako hodnocení testů s uzavřenými a úzce otevřenými úlohami, upřednostňování jazykové zkoušky, která nezahrnuje ověřování produktivních dovedností, není v případě maturity na místě. Nejen, že by taková zkouška měla malou výpovědní hodnotu o skutečné úrovni komunikativní kompetence žáka, ale její vliv by se mohl negativně promítnout i do výuky, např. upřednostňováním výuky receptivních dovedností, znalosti mluvnice a slovní zásoby před dovednostmi produktivními. S důsledky takto koncipované výuky se můžeme setkat v praxi např. absolvent SŠ s nástupem do zaměstnání zjišťuje, že není schopen ve studovaném jazyce písemně a ústně komunikovat s klienty / zákazníky; s přijetím na VŠ přichází rozčarování nad tím, že student nemůže vyjet na studijní nebo stipendijní pobyt, protože nedokáže v cizím jazyce uspokojivě vyplnit žádost, zpracovat seminární práci, prezentovat výsledky své práce písemně nebo ústně; v osobním životě je komunikační bariéra omezením např. při cestování a navazování osobních kontaktů. Mnoho absolventů SŠ si také odnáší ze školy falešný pocit, že studovaný jazyk umějí, respektive jsou ho schopni používat v praxi (přeceňují se), protože ve školních testech dostávali výborné známky. V praktickém životě však selhávají pro neschopnost se písemně nebo ústně dorozumět. 17

19 Subjektivita vs. objektivita hodnocení Ve výuce je hodnocení písemných prací věcí každého vyučujícího, který své žáky zná, což může v extrémních případech vést ke stranění některým žákům nebo nemusí být testování žáků validní (test může měřit něco jiného, než za co je žák hodnocen). Vyučující je také jedinou osobou, která rozhoduje o kritériích hodnocení písemné práce a o výsledku žáka. Pokud by jednu práci ohodnotilo více hodnotitelů, výsledná hodnocení by se lišila úměrně tomu, do jaké míry jsou odlišné zkušenosti, preference a jazyková vybavenost hodnotitelů spolehlivost hodnocení je nízká, protože mezi hodnotiteli není shoda v hodnocení jedné písemné práce. Od hodnocení písemného projevu v rámci takové zkoušky, jakou je maturita, očekáváme, že bude co nejobjektivnější, tzn., že hodnocení nebude závislé na preferencích jedné osoby. Očekáváme také, že výsledky hodnocení budou co nejspolehlivější (reliabilita), tzn., že se počet bodů přidělený jedné maturitní písemné práci několika hodnotiteli nebude v zásadě lišit (shoda hodnotitelů). Metody a postupy navržené pro dosažení co nejvyšší objektivity hodnocení a reliability výsledků však musí vždy zohledňovat i organizační, časové a ekonomické možnosti všech, kteří se na hodnocení podílejí. Kritéria hodnocení Hodnocení maturitních písemných prací se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemné práce. Nezbytným předpokladem pro hodnocení PP je také znalost ověřované úrovně obtížnosti popsané v katalozích požadavků k MZ z cizích jazyků a v metodickém materiálu k hodnocení písemné práce pro daný školní rok. Míra objektivity hodnocení písemného projevu nezávisí jen na osobní a profesní charakteristice hodnotitele, ale mění se i s typem kritérií, která jsou k hodnocení používána. Kritéria hodnocení používaná běžně na školách jsou kritéria globální, neboli holistická (např. pětistupňová klasifikace známky 1 5). Na základě těchto kritérií je každé písemné práci přidělena jedna známka, která shrnuje celkový dojem hodnotitele z písemné práce. I přes nesporné výhody tohoto typu kritérií je hodnocení do značné míry ovlivněno preferencemi hodnotitele, protože hodnotitelé používající tento typ kritérií nejsou v zásadě omezováni v tom, jaké aspekty písemného projevu budou preferovat. Jedna známka tak může být různými subjekty interpretována různě. Ve vztahu k žákovi je výše zmíněný způsob hodnocení nevýhodný například proto, že se změnou vyučujícího se může změnit i celkové posuzování jeho písemného projevu, nebo proto, že holistická kritéria jsou jen omezeně použitelná pro diagnostikování silných a slabých stránek jeho písemného projevu, tzn., že je velmi omezena zpětná vazba z hodnocené práce. Holistickými kritérii jsou např. kritéria zkoušky TOEFL (Test of Written English/TWE, který má šestibodovou škálu kritérií) nebo systém známkování na škále 1 5, 5 1 apod. Pro hodnocení písemných prací v rámci MZ byla navržena analytická kritéria hodnocení. Analytická kritéria sestavená pro hodnocení písemných prací v rámci MZ umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky jeho písemného projevu. Posuzované prvky jsou neměnné v čase a jsou obecně známy žákům i hodnotitelům. Odděleně jsou posuzovány obsah, organizace, mluvnice, slovní zásoba atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledný počet bodů. Výsledek je tak součtem dílčích hodnocení jednotlivých charakteristických prvků / rysů písemné práce. Rozmanité preference hodnotitelů jsou omezeny tím, že jsou hodnocené aspekty kritérií povinné pro všechny hodnotitele a že mají přesně stanovenou váhu v rámci celkového hodnocení. Ke spolehlivému hodnocení písemného projevu v rámci MZ by zásadní měrou mělo přispět i hodnocení každé práce dvěma nezávislými hodnotiteli a metodická podpora (školení, metodické materiály) hodnotitelům. 18

20 Jedním z důvodů preference analytických kritérií hodnocení před holistickými je jejich vysoká diagnostická hodnota, která by měla příznivě ovlivnit proces výuky. Analytické hodnocení písemného projevu ve výuce napomůže žákům lépe se orientovat v silných a slabých stránkách vlastního písemného projevu a usnadní vyučujícím diagnostikovat individuální nedostatky i klady v písemných projevech žáků. Tím, že je možné dostatečně jasně a přesně pojmenovat dílčí nedostatky písemných prací, lze také předcházet případným sporům mezi hodnotitelem a pisatelem práce. Kritéria hodnocení pro 1. a 2. část písemné práce jako dílčí zkoušky MZ z CJ jsou součástí přílohy tohoto materiálu. Schéma kritérií hodnocení pro 1. část písemné práce: I II III IV Zpracování zadání / obsah I A Zadání 0 3 body I B Obsah / rozsah 0 3 body Organizace / koherence a koheze textu II A Organizace / koherence 0 3 body II B Koheze / prostředky textové návaznosti 0 3 body Lexikální kompetence (SZ + pravopis) III A Přesnost 0 3 body III B Rozsah 0 3 body Gramatická kompetence IV A Přesnost 0 3 body IV B Rozsah 0 3 body Kritéria hodnocení pro 1. i 2. část PP jsou až na drobné odchylky stejná pro obě úrovně obtížnosti (viz příloha). V ojedinělých případech odpovídají deskriptory pouze vyšší úrovni (nezahrnují tedy požadavky na základní úroveň) a jsou na šedém podtisku. Při posuzování prací na základní úrovni si hodnotitelé těchto deskriptorů nevšímají. Práce s kritérii hodnocení Principy hodnocení PP nejsou postaveny na prostém sčítání chyb a debatách o tom, zda jde o chybu malou nebo velkou, ale na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Z hlediska posuzovaných aspektů písemné práce je na prvním místě komunikační záměr. V případě maturitní zkoušky je komunikační záměr specifikován v zadání a kvalita jeho splnění je posuzována ve sloupcích kritérií hodnocení. Východiskem pro posuzování zpracovaného zadání podle kritérií hodnocení uvedených ve sloupci I je konkrétní zadání dané úlohy. Zadání úlohy definuje požadovanou charakteristiku textu, tedy jaký typ textu má pisatel zpracovat a na jaké téma, jaké jsou formální náležitosti, kdo je očekávaným příjemcem (čtenářem) a jakou komunikační funkci má text splnit (funkční styl). Každé zadání navíc obsahuje dílčí požadavky, tj. body zadání, které má pisatel do své práce nejen zahrnout, ale i účelně a v odpovídající míře detailně rozpracovat. V neposlední řadě obsahuje zadání informaci o délce/rozsahu textu. Z následující ukázky zadání 1. části písemné práce pro maturitní zkoušku z cizího jazyka základní úrovně obtížnosti je zřejmé, co je na pisateli požadováno, a co má tedy hodnotitel podle kritérií hodnocení uvedených ve sloupci I posuzovat. 19