SROVNÁNÍ RÁMCOVÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ

Transkript

1 SROVNÁNÍ RÁMCOVÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ Marcela Papalová ÚVOD V polovině minulého století byla ekonomy predikována výrazná dominance velkých firem. Velikost firmy byla potřebná k získání výhod plynoucí z rozsahu produkce a také k dosažení zahraničních trhů. Skutečně v 60. a 70. letech v ekonomice dominovaly velké firmy [8]. Od té doby se ale začal pomalu trend měnit. Velké firmy započaly procesy racionalizace začaly se restrukturalizovat, outsourcovat určité podnikové činnosti, uplatňovat downsizing, a tím počet firem narůstá, z 29 miliónů vlastníků v roce 1972 na 45 miliónů v roce 1998 [1]. Ekonomická aktivita země začíná být čím dál více odvislá od počtu osob, které jsou ochotny podstoupit riziko osamostatnění se a jsou schopny začít podnikat. Vstup do podnikání ovlivňují jednak vnitřní osobnostní charakteristiky, ale také vnější podmínky podnikání. 1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PODNIKÁNÍ 1.1 PODNIKÁNÍ Podnikatelství je proces tvorby něčeho nového, co má hodnotu, čemu se věnuje nezbytný čas a úsilí, předpokládá přijetí finančních, psychických a sociálních rizik a obdržení odměny v podobě peněžního nebo osobního uspokojení [5], [3]. Podnikání je možno chápat z více hledisek. Jednak jde o ekonomické pojetí, dále se jedná o pojetí psychologické, sociologické, právnické [11]. Podnikání je činnost nebo funkce, a nikoli konkrétní individuální charakteristika nebo povolání [6]. Podnikatelský proces zahrnuje všechny funkce, činnosti a akce spojené s vnímáním příležitostí a vytváření organizací na jejich realizaci [3]. Každá podnikatelská činnost je ovlivněna mnoha faktory, které ji více či méně ovlivňují. 1.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PODNIKÁNÍ Hisrich, Peters a Shepherd [5] považují za základní faktory vnímání žádoucnosti a proveditelnosti podnikání v daných mezo a makro socioekonomických podmínkách. Také doktrína podnikatelského makroprostředí vychází z předpokladu, že úspěch v podnikání určuje především politické a ekonomické prostředí. Lukeš a Stephen [9] identifikovali externí rámcové podmínky, které vedle faktorů osobnosti podnikatele a charakteristik organizace ovlivňují úspěch malých a středních podniků, jsou to mj.: úroveň vzdělání, vládní politika a podpůrné programy, dostupnost kapitálu, fyzická infrastruktura, přenos výzkumu a vývoje. Dá se tedy předpokládat, že úspěšnost podnikání je mj. odvislá od rámcových podmínek, které upravují vstup do podnikání, získání nezbytných povolení, až po podmínky podnikání a řešení insolvence. 2 POUŽITÁ METODIKA Externí rámcové podmínky pro podnikání, jak již bylo výše uvedeno, významně ovlivňují podnikatelskou aktivitu země, tedy i celkovou ekonomickou výkonnost. Každá země má v právním systému definovány specifické podmínky, které mohou nepřímo ovlivňovat podnikatelskou aktivitu. Podmínky se mohou v jednotlivých zemích diametrálně lišit, to je pak výhodou/nevýhodou pro podnikatele těchto zemí [4], [10].

2 2.1 PROJEKT DOING BUSSINES Světová banka od roku 2004 komplexně hodnotí podmínky podnikání v jednotlivých zemích. Toto srovnání vychází ze standardizovaných případových studií a postihuje kvantitativní ukazatele podnikatelského prostředí. Výsledky projektu Doing business mají několik využití: představitelé vládní politiky mají srovnání postupů a podmínek podnikání s dalšími zeměmi. Dále lze na jejich základě formulovat reformy neboť je lehce identifikovatelné, které charakteristiky jsou v dané zemi nevhodně nastaveny. A v neposlední řadě si podnikatelé mohou dnes, např. v rámci Evropské unie vybrat, kde svůj budoucí podnik založí. Žebříček Doing Business přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti země z hlediska kvality jejího institucionálního prostředí [16]. Obr. 1 Oblasti porovnávání Zdroj: [16] Žebříček Doing Business sleduje podnikatelské prostředí (viz. obr. 1 Oblasti porovnávání) v oblasti vstupu (Entry), expanze (Expansion), provozu (Operations) a insolvence (Insolvency) a vychází z 11 indikátorů podnikatelského prostředí: 1. Zahájení podnikání 2. Registrace majetku 3. Získání úvěru 4. Ochrana investorů 5. Vynutitelnost smluv 6. Stavební povolení 7. Připojení ke zdroji elektrické energie 8. Placení daní 9. Možnosti exportu 10. Zaměstnání pracovníků 11. Řešení insolvence Indikátory mapují, kolik času a nákladů je nutné vynaložit na splnění legislativních požadavků při založení a provozu společnosti, obchodování, plnění daňových povinností a ukončení podnikání. Žebříček nezohledňuje makroekonomické aspekty, kvalitu infrastruktury, měnovou stabilitu, vnímání ze strany investorů či úroveň kriminality. Získání, zpracování a srovnání tolika aktuálních údajů je prováděno lokálně, podle dané metodiky.

3 Metodologie jednotlivých ukazatelů je zčásti založena na přímo měřitelných údajích pro příkladové typy firem a úkonů. V takovém případě je sledován zejména rozsah, složitost a náklady (v absolutním či relevantním vyjádření) základních procedur, které uskutečňují podnikatelé při zahájení, realizaci a ukončení podnikání v jednotlivých zemích. Údaje jsou prezentovány v počtu dnů, počtu procedur a v přímo měřitelných nominálních nákladech na uskutečnění jednotlivých úkonů, případně jsou uvedeny další stanovené (přímo měřitelné) podmínky. Další typ hodnocení regulační zátěže je založen na indexech konstruovaných na základě dotazníků o podmínkách stanovených procedur. V projektu je v roce 2012 srovnáno 183 ekonomik. 2.1 POPIS METODOLOGIE V OBLASTI ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ Pro stanovení pořadí v oblasti zahájení podnikání se vychází ze záznamu celkového postupu, který musí absolvovat podnikatelé při zahájení své průmyslové nebo obchodní činnosti. Indikátor Zahájení podnikání je vypočten jako aritmetický průměr z percentilu pořadí čtyř ukazatelů: registrace v kalendářních dnech, počet procedur, náklady a výše minimálního kapitálu. Ukazatelé mají při výpočtu stejnou váhu [17]. Nejprve je prostudovány právní podmínky, regulace a veřejně dostupné informace. Je sestaven podrobný seznam nutných kroků, který zahrnuje i čas a náklady na každou proceduru. Následně jsou data ověřena právníky, notáři, advokáty a státními úředníky příslušných zemí. Informace jsou shromažďovány v pořadí, v jakém jsou jednotlivé postupy kompletovány a zjišťuje se, zda mohou některé kroky být prováděny současně. Předpokládá se, že veškeré informace jsou veřejně dostupné a že veškeré úřady zapojené do procesu zahájení podnikání fungují bez korupce. Náklady na založení živnosti nezahrnují korupční platby. Pokud se data místních odborníků liší, jsou údaje sladěny (ibid). Proces zahájení podnikání je proces podnikání ve společnosti s ručením omezeným (dále s.r.o.). Pokud právní formy země zahrnují několik forem s.r.o., pak je vybrán typ nejčastěji využívaný, což je doloženo podklady ze statistického úřadu. 3 SROVNÁNÍ PODMÍNEK PODNIKÁNÍ VYBRANÝCH ZEMÍ Do srovnání rámcových podmínek podnikání je zařazeno šest zemí, všechny jsou to země evropské, a jsou členy Evropské Unie. Komparace zahrnuje některé rámcové podmínky podnikání, které jsou zjistitelné v žebříčku Světové banky. 3.1 CHARAKTERISTIKY VYBRANÝCH ZEMÍ Pro srovnání rámcových podmínek podnikání bylo vybráno 6 států. Kromě České republiky (ČR) jako výchozího státu se srovnání soustředí na Slovensko (SK). Je to země, která má obdobné historické kořeny a v roce 1993 byly rámcové podmínky podnikání obou zemí shodné. Měly shodné náklady i kroky vstupu do podnikání. Třetí zemí je Portugalsko (P), která má obdobný počet obyvatel a po vstupu do Evropské unie byla ČR často s Portugalskem srovnávána. Výkonnost této ekonomiky je obdobná jako ČR, HDP na obyvatele je jen o něco vyšší (17870$ a $). Další dvě země, Dánsko (D) a Velká Británie (UK) jsou vybrány z důvodů nejlepších podmínek podnikání v rámci Evropské unie. Z tohoto důvodu jsou vhodným benchmarkingovým základem. Poslední ekonomikou ve srovnání je Německo (G), se kterým má Česká republika nejčilejší obchodní styky a mnoho firem je dceřinými společnostmi německých firem. Tab. 1 Základní charakteristiky vybraných zemí Země Populace mil. Člen EU od roku HDP na obyvatele ($) Česká 10, republika Slovensko 5, Portugalsko 10, Německo 81, Dánsko 5, Velká Británie 62, Zdroj: [4], [16], vlastní zpracování

4 Největší ekonomikou ve srovnání je Německo s téměř 82 miliony obyvatel, dále následuje Velká Británie s více než 60 milióny, na opačném pólu pak leží ekonomiky Slovenska (5,4 mil. obyvatel) a Dánska (5,6 mil. obyvatel) - viz. Tab. 1. Základní charakteristika zemí. Legislativní podmínky podnikání mohou být také odvislé od délky členství země v Evropské unii, která se snaží sbližovat právní rámce svých členů. Z tohoto hlediska je nejdéle členem Německo, které se stalo členem Evropského hospodářského společenství již v roce 1958, nejmladšími členy jsou pak Česká republika a Slovensko, které přistoupily k EU shodně v roce SROVNÁNÍ PODMÍNEK PODNIKÁNÍ Jak již bylo uvedeno, srovnání zemí provádí Světová banka již od r. 2004, obvykle na počátku roku. Jedná se o srovnání podmínek vždy v běžném roce, poslední výsledky byly zveřejněny v roce 2012 [12]. V tabulce č. 2 Pořadí zemí v hodnocení vybraných ukazatelů Doing Business je vybráno šest ukazatelů z celkových jedenácti, první řádek je pak souhrnným ukazatelem, průměrem pořadí v jednotlivých oblastech [16]. Tab. 2 Pořadí zemí v hodnocení vybraných ukazatelů Doing Business 2012 CZ SK P DM G UK Pořadí DB celkové Zahájení podnikání Stavební povolení Získání úvěru Placení daní Vynutitelnost smluv Řešení úpadku Zdroj: [16], zpracování vlastní Celkové hodnocení zemí ukazuje, že nejlepší podmínky podnikání jsou v Dánsku a Velké Británii, Česká republika naopak má postavení nejhorší. Toto postavení vyplývá zejména z podmínek pro zahájení podnikání, placení daní a také v oblasti vynutitelnost smluv, kde v pořadí 183 zemí zaujímá ČR pořadí v druhé stovce. Ve většině ukazatelů je Česká republika hodnocena jako nejhorší ze srovnávaných zemí, jen při získávání úvěru zaujímá předposlední pozici před Portugalskem a v řešení úpadku po přijetí zákona o insolvenci se pohybuje celkově na 33. pozici před Slovenskem (35.) a Německem (36.). Pořadí v žebříčku zemí je pouhým absolutním ukazatelem a podrobněji nevypovídá, proč tomu tak je. Možné důvody neuspokojivých podmínek podnikání ukazuje tabulka č. 3 Srovnání počtu úkonů, dnů a nákladů na založení společnost. Zde je blíže ukázáno, proč hodnocení založení společnosti v České republice je tak negativní. Nejmarkantnější je srovnání České republiky a Dánska, jako dvou zemí z opačného pólu podmínek. Počet úkonů se sice v České republice snížil z 10 v roce 2008 na 9 v roce 2012, ale pořád je to vice než dvojnásobek nutných úkonů při založení společnosti v Dánsku (4 úkony). Také srovnání nákladů vyznívá pro Českou republiku nelichotivě. Již několik let jsou náklady na založení společnosti v Dánsku nulové, kdežto Česká republika se blíží nákladům v Německu, v poměrovém ukazateli v procentech z HDP na obyvatele je to dvojnásobek oproti Německu. Tabulka č. 3 Srovnání počtu úkonů, dnů a nákladů na založení společnosti Země Počet úkonů Čas (dny) Náklady $ Česká republika Dánsko Německo Portugalsko Slovensko Velká Británie Zdroj: [14], [16], zpracování vlastní

5 Česká republika by se měla inspirovat Slovenskem, jehož reformy podmínek podnikání byly daleko razantnější. Snížení počtu úkonů z devíti na šest vyžadovalo více než kosmetické úpravy legislativy, což se také projevilo v kratším čase nutném pro vyřízení všech potřebných formalit. Přechod ze slovenské koruny na euro dával předpoklad navýšení nákladů, ale nastal pravý opak. Celkové náklady na založení společnosti, které jsou třetinové oproti České republice, klesly; trend nákladů v naší zemi je opačný. Slovensko zvýšilo hodnotu základního kapitálu nutného pro založení společnosti s ručením omezeným jen nepatrně, z Sk na cca SK (5 000 ). V České republice byl skokový nárůst z CZ na CZ. Ke snížení korporátní daně na současnou částku 19 % přistoupila Slovenská strana dříve než Česká republika, již v roce Také celková daňová zátěž je na Slovensku nižší než v ČR. V roce 2009 dosahovala celková daňová zátěž na Slovensku 29,7 % k HDP, v ČR byla tato hodnota 36,58. Hodnota celkové daňové zátěže samozřejmě výrazně ovlivňuje rozhodování občanů o vstupu do podnikání. Pokud bude hodnocen celkový vývoj podmínek podnikání v jednotlivých zemích od roku 2006, pak i přes nelichotivou poslední pozici České republiky, je nutné zmínit posun ze 74. místa v roce 2010 na 64. pozici v roce 2012 (Tab. 4 Celkové pořadí v žebříčku Doing Business v letech ). Tab. 4 Celkové pořadí v žebříčku Doing Business v letech Pořadí DB CZ SK P DM G UK Zdroj: [13], [14], [15], [16], zpracování vlastní I přes tento posun Česká republika velmi zaostává za všemi zeměmi v provedeném srovnání. Nejlepší podmínky v Dánsku (5.) a Velké Británii (7.) by mohly být inspirací pro úpravu postupů a snížení byrokracie, zejména náklady na založení společnosti jsou neúměrně vysoké. I to je jeden z aspektů, který se podílí na rozhodování, zda zůstat v oblasti šedé ekonomiky a podnikat bez potřebných povolení a samozřejmě i placení sociálních a zdravotních daní. 4 DISKUZE, ZÁVĚR Podmínky podnikání významně ovlivňují podnikatelskou aktivitu každé země. V současnosti je možné si zvolit velmi snadno místo podnikání i v jiném, než v domovském státě. Má to samozřejmě ekonomický význam, neboť daně společností jsou příjmem země, ve které společnost sídlí. Světová banka od roku 2004 mapuje podmínky podnikání a v projektu Doing Business sestavuje hodnocení jednotlivých zemí. V současnosti jsou v projektu zahrnuty výsledky 183 zemí. Pro hodnocení je navržena metodika tak, aby výsledky jednotlivých zemí byly srovnatelné. Příspěvek porovnává rámcové podmínky podnikání v několika oblastech zahájení podnikání, získání úvěru, vyřízení stavebního povolení, placení daní, vynutitelnosti smluv a řešení úpadku. Podrobněji jsou sledovány podmínky zahájení podnikání z hlediska počtu úkonů, počtu dnů a nákladů. Dále byl sledován vývoj postavení v žebříčku Doing Business v čase. Provedené porovnání výše uvedených oblastí podnikání v šesti státech Evropské unie (Česká republika, Slovensko, Portugalsko, Dánsko, Velká Británie a Německo) ukázalo, že rámcové podmínky jsou v České republice hodnoceny jako neuspokojivé. Nejmarkantněji je to vidět v oblasti zahájení podnikání, placení daní a vymahatelnosti smluv, kde z celkového počtu 183 zemí, se Česká republika pohybovala ve druhé polovině hodnocených zemí. Také z hlediska vývoje postavení České republiky v žebříčku hodnocení je bohužel nutné konstatovat, že i přes provedené reformy se umístění ČR příliš nezlepšuje, z relativně kladně

6 hodnoceného 41. místa v roce 2006 na 64. pozici v roce A to přestože zde výrazně pozitivně přispěla jistá změna metodiky hodnocení oblasti nazvané řešení úpadku, která dříve zahrnovala celou oblast ukončení podnikání. V oblasti ukončení podnikání figurovala ČR na posledních místech, nyní, díky přijatému zákonu o insolvenci je ČR na 35. pozici z celkového počtu 183 zemí. Základní premisou pro podnikání je, že ekonomická aktivita vyžaduje jasná pravidla, která zakládají a vyjasňují vlastnická práva a snižují náklady na řešení budoucích sporů; pravidla, která zvyšují předvídatelnost ekonomických interakcí a poskytují smluvním partnerům jistotu a ochranu proti zneužití. Cílem je stanovit takové předpisy, které jsou efektivní, přístupné všem a jednoduché na jejich realizaci. Je vidět, že reformy např. na Slovensku probíhají daleko důrazněji, tak aby mohli podnikatelé zaznamenat změny. Naopak Česká republika v tomhle ohledu zaostává, změny postupně přicházejí, ale jsou pozvolné, a to nikterak nenapomáhá v rozhodování osob, zda začít podnikat nebo zůstat na pozici zaměstnance či ve statutu nezaměstnaného. LITERATURA [1] AUDRETCH at all. Entrepreneurship: Determinants and policy in European and US comparison Springer, ISBN [2] BARROW, C. Základy drobného podnikání. Grada Publishing, ISBN [3] BYGRAVE,W. D. AND HOFER, C.W. (1991), Theorizing about entrepreneurship, Entrepreneurship Theory and Practice 16, 2: [4] Entrepreneurship Survey of the EU (25 Member States), United States, Iceland and Norway, 2007, The Gallup Organization Hungary/Europe, European Commission. [5] HISRICH, R. D.; PETERS, M. P.; SHEPHERD, D. A. Entrepreneurship. New York: McGraw- Hill/Irwin, ISBN [6] GARTNER, W. B. Who is an entrepreneur? is the wrong question, American Journal of Small Business 12, 4: [7] GOLA, Petr. Daňové zatížení v Evropské Unii. Účetní kavárna, [online]. [cit ]. Dostupný na: [8] KELLY, K. New Rules for the New Economy. New York: Penguin Group, ISBN [9] LUKEŠ, M.; STEPHAN, U. Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu. In: J. Srpová, M. Lukeš Pokroky ve výzkumu malých a středních podniků v ČR a na Slovensku, str Praha: Oeconomica, ISBN [10] SCHWAB, K. The Global Competitiveness Report World Economic Forum2009. ISBN-13: [11] VEBER, BLECHOVÁ, A KOL. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada, ISBN [12] WORLD BANK, a. Doing business World Bank. [online]. [cit ]. Dostupný na: [13] WORLD BANK, b. Doing business World Bank. [online]. [cit ]. Dostupný na: [14] WORLD BANK, c. Doing business World Bank. [online]. [cit ]. Dostupný na: [15] WORLD BANK, d. Doing business World Bank [online]. [cit ]. Dostupný na: [16] WORLD BANK, e. Doing business in a more transparent world, World Bank. [online]. [cit ]. Dostupný na: [17] World Bank, Starting a Business Methodology, World Bank. [online]. [cit ]. Dostupný na: Adresa autora: Ing. Marcela Papalová, PhD. VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra managementu, marcela.papalova@vsb.cz

7 THE COMPARISON OF ENTREPRENEURSHIP FRAMEWORK CONDITIONS Abstract The economic activity of the country is becoming increasingly depends on the number of people who are willing to take risks, become independent and are able to start a business. The establishing of business is affecting both internal personality characteristics, but also external business conditions. Business conditions often affect significantly entrepreneurial activity in each country. At present, one can easily choose location for providing business not only in the home country. It is, of course, economic importance, as are the income tax by the country in which the company is located. A fundamental premise is that economic activity requires good rules rules that establish and clarify property rights and reduce the cost of resolving disputes; rules that increase the predictability of economic interactions and provide contractual partners with certainty and protection against abuse. The objective of regulation is designed to be efficient, accessible to all and simple in their implementation. Policy of support entrepreneurship should focus on these external conditions to maximize the efficiency of entrepreneurs, to improve and clarify enter, processing and closing business. The comparison of several basic areas of business conditions in six EU countries (Czech Republic, Slovakia, Portugal, Denmark, Great Britain and Germany) showed that the framework conditions in the Czech Republic are ranked as unsatisfactory. The most indicators, the Czech Republic has ranked as the worst from compared countries, only obtaining credit and resolving insolvency occupies the penultimate position. Key words Framework conditions, Entrepreneurship, Doing Business, Comparing JEL Classification M1 - Business Administration.