Plán péče o Přírodní rezervaci VELKÝ PAVLOVICKÝ RYBNÍK. na období

Transkript

1 Plán péče o Přírodní rezervaci VELKÝ PAVLOVICKÝ RYBNÍK na období Zpracovatel: Mgr. Ivona Kneblová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:... kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Velký Pavlovický rybník druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:... orgán, který předpis vydal:... číslo předpisu:... datum platnosti předpisu:... datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Bruntál Krnov Osoblaha Hlinka, Osoblaha Hlinka, Osoblaha Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 2

3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Hlinka Číslo listu vlastnictví Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1367/1 vodní plocha rybník /2 vodní plocha rybník /3 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené /1 ostatní plocha jiná plocha /2 ostatní plocha jiná plocha /3 ostatní plocha jiná plocha vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené trvalý travní porost vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené orná půda orná půda orná půda vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené Celkem Katastrální území: Osoblaha Číslo listu vlastnictví Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1284 ostatní plocha neplodná půda vodní plocha trvalý travní porost koryto vodního toku přirozené nebo upravené trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha jiná plocha Celkem

4 Ochranné pásmo: Katastrální území: Hlinka Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 1343/1 orná půda ostatní plocha silnice orná půda ostatní plocha neplodná půda Celkem Poznámka: Výměra dělených parcel v ZCHÚ i OP byla získána z GIS. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky vodní plochy 26, trvalé travní porosty 3, OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha --- ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 24,9624 vodní tok 1,1405 orná půda 0,1339 4,4142 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,8967 0,0911 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 30,6575 4,5053 neplodná půda 0,3424 ostatní způsoby využití 0,5543 4

5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: --- chráněná krajinná oblast: --- jiný typ chráněného území: --- Natura 2000 ptačí oblast: --- evropsky významná lokalita: CZ Osoblažský výběžek (kód ÚSOP 3292) Příloha č. M1: Orientační mapa s PR Velký Pavlovický rybník a EVL Osoblažský výběžek 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou vodní a mokřadní ekosystémy, které jsou významným biotopem pro hnízdící a migrující ptactvo, obojživelníky a další významné druhy mokřadních společenstev Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému (dle Katalogu biotopů České republiky, CHYTRÝ, KUČERA & KOČÍ [eds.] 2001) V1G makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod [Natura 2000: 3150 Natural euthropic lakes with Magnopotamion or Hydrocharition-type vegetation] M1 rákosiny a vegetace vysokých ostřic, [Natura 2000: -----] M1.7 vegetace vysokých ostřic [Natura 2000: -----] podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému 46 % Společenstva vodních rostlin Batrachium aquatiel, Potamogeton ssp., nacházejících se na vodní hladině rybníka, rozsáhlého litorálu navazující na rákosiny a porosty vysokých ostřic. 18 % Rozlehlé porosty rákosin Phragmition communis tvořící západním směrem půlměsíc od severovýchodu po jihovýchod území. Vtroušeně keře Salix sp., Sambusuc nigra 2 % Porost v severozápadní části území navazující severně na lem vrb a olší Sádeckého potoka a jižně na rákosiny. Dominantí je zde Carex acutiformis místy Typha latifolia, vzácně Iris pseudacorus 5

6 B. druhy Všechny druhy živočichů vázané na vodní plochu a rákosiny (zejména obojživelníci a ptáci). C. útvary neživé přírody Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. druhy název druhu kuňka ohnivá (Bombina bombina) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ v současné době výskyt nepotvrzen, v dřívějším období desítky jedinců stupeň ohrožení EN popis biotopu druhu litorály rybníků a hlubší tůně Poznámka: Stupeň ohrožení u obratlovců je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Obratlovci (Plesník, Hanzal a Brejšková, 2003): EN ohrožený. Zdroj informací: KOČVARA R. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. CZ Osoblažský výběžek, Inventarizační průzkum obojživelníci. Msc., Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 23 p. 1.9 Cíl ochrany Zachovat lokalitu jako významné hnízdiště i tahovou zastávku ptáků a biotop obojživelníků. Udržovat a podporovat biotopovou rozmanitost lokality. Vhodným rybářským hospodařením podpořit vývoj vodních makrofyt a ostatních živočichů vázaných na vodní a mokřadní prostředí. 6

7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie: Velký Pavlovický rybník leží na území celku Opavská pahorkatina, podcelku Osoblažská Nížina (Demek a kol. 1987). Lokalita leží v nadmořské výšce m. Jde rozlohou o největší rybník Osoblažského výběžku asi 1,5 km jižně od obce Slezské Pavlovice. Geologie: Území leží v nivě Sádeckého potoka vyplněné akumulací fluviálních hlinitopísčitých sedimentů. Z jižní strany je ohraničena výchozy fluviálních písčitých štěrků hlavní terasy z období stonavského interglaciálu. Podloží je tvořeno spodnokarbonskými horninami moravskoslezského kulmu. Hydrologie: V současné době průtočný rybník napájený vodou Sádeckého potoka (číslo hydrologického pořadí ). Sádecký potok je pravostranným přítokem Prudníku. Správcem Sádeckého potoka je Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Odry, pracoviště Krnov. Pavlovický rybník je posledním rybníkem v soustavě, které zbytek leží na území Polska. Jedná se o 4 menší rybníčky. Půdní typ: V půdním pokryvu převažuje fluvizem glejová. Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti M10 (Quit 1971). Zájmová oblast spadá do klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8,6 C. Průměrná dlouhodobá roční srážka je 680 mm, ve vegetačním období cca 300 mm. Vegetace: Dle fytogeografického členění je území součástí fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fyt. okresu 74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina. Nejvýznamnější vegetační jednotkou v území jsou porosty rákosu a orobince svazu Phragmition communis v jihozápadní a západní části rybníka. Společenstva vodních rostlin třídy Potametea jsou vyvinuta pouze sporadicky. Severní okraj rybníka tvoří zbytky vrbových a jasanových olšin lemujících bývalé koryto Sádeckého potoka. Ve východní části pod hrází rybníka se nacházejí vlhké louky svazu Alopecurion pratensis. Na lokalitě se zatím z významnějších druhů rostlin nic nevyskytuje. Zoologická charakteristika: Osoblažsko patří do polonské provincie. Fauna je zde v důsledku převahy agrobiocenóz značně ochuzena. O to větší význam má samotná rezervace, která je refugiem a tahovou zastávkou řady živočichů v rámci intenzivně zemědělsky obhospodařované krajiny. 7

8 Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu májka Meloe sp. čolek obecný Triturus vulgaris kuňka ohnivá Bombina bombina ropucha obecná Bufo bufo ropucha zelená Bufo viridis rosnička zelená Hyla arborea skokan zelený Rana kl. esculenta užovka obojková Natrix natrix ještěrka obecná Lacerta agilis potápka malá Podiceps ruficollis potápka roháč Podiceps cristatus kormorán velký Phalacrocorax carbo volavka bílá Egretta alba kopřivka obecná Anas strepera čírka obecná Anas crecca hohol severní Bucephala clangula morčák velký Mergus merganser moták pochop Circus aeruginosus chřástal vodní Rallus aquaticus chřástal kropenatý Porzana porzana pisík obecný Actitis hypoleucos vodouš kropenatý Tringa ochropus rybák obecný Sterna hirundo rorýs obecný Apus apus aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ není známa, samec a samice nalezeni v roce 2011 od roku 1996 druh nepotvrzen, max. počet v současnosti odhadován na jednotlivé kusy v současné době výskyt nepotvrzen, v dřívějším období desítky jedinců nižší desítky, klesající trend početnosti kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený silně ohrožený silně ohrožený ohrožený popis biotopu druhu hráz rybníka litorál v severní části rybníka litorál v severní části rybníka litorál v severní části rybníka jednotlivé kusy silně ohrožený nově vybudované tůně pod hrází rybníka stabilní populace, nižší silně ohrožený litorál rybníka stovky jedinců stabilní populace silně ohrožený litorál rybníka stabilní populace ohrožený v břehových porostech a rákosinách ojediněle silně ohrožený louky a hráze rybníka hnízdění min. 1 páru ohrožený litorál rybníka pravděpodobné hnízdění 1 páru ohrožený litorál rybníka na tahu ohrožený vázaný potravně na volnou vodní hladinu rybníka na tahu silně ohrožený louky, rákosiny a litorál rybníka hnízdí ojediněle ohrožený litorál rybníka hnízdí ojediněle ohrožený litorál rybníka na tahu silně ohrožený vodní plocha rybníka na tahu kriticky ohrožený vodní plocha rybníka hnízdění 2 páry ohrožený rákosina v jižní a západní části rybníka hnízdění min. 3 párů silně ohrožený litorál rybníka hnízdění min. 3 párů silně ohrožený litorál rybníka pravděpodobné hnízdění 1 páru silně ohrožený hráze rybníka možné hnízdění až 2 silně ohrožený břehový porost rybníka párů 1 lovící pár silně ohrožený lovící nad vodní hladinou rybníka lov desítek jedinců ohrožený rybník tvoří potravní základnu druhu - loví nad rybníkem 8

9 ledňáček říční Alcedo atthis vlaštovka obecná Hirundo rustica slavík obecný Luscinia megarhynchos bramborníček hnědý Saxicola rubetra rákosník velký Acrocephalus arundinaceus moudivláček lužní Remiz pendulinus ťuhýk šedý Lanius excubitor žluva hajní Oriolus oriolus hýl rudý Caspodacus erythrinus strnad luční Miliaria calandra netopýr vodní Myotis daubentonii netopýr rezavý Nyctalus noctula vydra říční Lutra lutra ojediněle silně ohrožený zalétá za potravou na rybník a odtokovou strouhu lov, nocování desítek ohrožený vlaštovky loví nad vodní plochou jedinců rybníka, nocování v rákosí hnízdění min. 1 páru ohrožený porost Sádeckého potoka podél hranic s Polskem hnízděni min. 1 páru ohrožený okraj rákosí v jižní části PR hnízdí min. 12 párů silně ohrožený litorál rybníka hnízdí min. 2 páry ohrožený břehové porosty rybníka a Sádeckého potoka na tahu ohrožený okraje břehových porostů rybníka hnízdění 1 páru silně ohrožený břehový porost Sádeckého potoka hnízdění 1 páru ohrožený bylinný porost u okraje rákosiny v jižní části RP hnízdění 1 páru kriticky ohrožený bylinný porost u okraje rákosiny v jižní části RP až nižší desítky silně ohrožený lov nad vodní plochou podél břehů, pravděpodobně využívá okolní stromy s dutinami jako denní úkryt až nižší desítky silně ohrožený lov nad vodní plochou podél břehů, pravděpodobně využívá okolní stromy s dutinami jako denní úkryt pozorována jedna silně ohrožený rybník, břehový porost rodina, rozmnožování v PR potvrzeno nebylo Zdroj informací: KOČVARA R. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. CZ Osoblažský výběžek, Inventarizační průzkum obojživelníci. Msc., Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 23 p. Vlastní terénní šetření březen červen Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rybník byl minimálně od 80. let minulého století sledován ornitology a již v té době bylo známo, že jde o velmi cennou ornitologickou lokalitu zcela mimořádného významu jako refugium a biokoridor minimálně regionálního významu. Rybník a podmáčené louky za hrází jsou v současné době ve vlastnictví státu a správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Rybník je v pronájmu Rybářství Přerov, a. s. a je zde prováděn extenzivní způsob rybničního hospodaření šetrného k přírodě. Na podmáčených loukách byla koncem roku 2009 vybudována soustava dvou tůní za účelem ochrany a podpory obojživelníků. b) lesní hospodářství --- 9

10 c) zemědělské hospodaření Na svahu nad rybníkem se rozprostírají rozsáhlé bloky intenzívně obhospodařovaných polí. Intenzivní zemědělské hospodaření a absence mezí či luk v bezprostřední blízkosti rybníka způsobovaly a i dnes způsobují splachy agrochemikálií a půdy do rybníka. Nenachází se zde žádný travnatý pás nebo meze, které by zabraňovaly nebo alespoň filtrovaly splaveniny z polí. Splaveniny obsahující agrochemické přípravky ovlivňují chemizmus vody, a to negativně působí na populace bezobratlých a zejména pak malé obratlovce obojživelníky. Nepříznivý vliv splachů lze předpokládat také na chovné ryby (zdravotní stav, kvalita masa apod.). Splachy rovněž obsahují půdu bohatou na živiny, čímž následně dochází k postupnému zazemňování a zvyšování eutrofizace vody a vzniku kyslíkových deficitů. Tyto faktory mají negativní vliv na celý ekosystém a jeho jednotlivé složky ryby, ptáky, příbřežní vegetaci atd. Může zde docházet k namnožení řas a sinic a vést k botulizmu vrubozobých. Lze předpokládat, že v blízkém okolí rybníku byly v minulosti rozsáhlejší louky, než je tomu dnes. Vlivem kolektivizace došlo k jejich zornění a tím i pravděpodobně k ústupu a zániku celé řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Tyto negativní vlivy lze částečně kompenzovat založením zasakovacího travnatého pásu v ochranném pásmu podél jižní hranice ZCHÚ doplněného keřovou liniovou dosadbou na hranici nově založeného travnatého pásu a pole. Vlivy působící výše po toku Sadeckého potoka na území Polska nelze v současné době odstranit nebo kompenzovat. d) rybníkářství Velký Pavlovický rybník je staré vodní dílo. Do roku 1997 byl obhospodařován Suverénním řádem Maltézských rytířů. V té době byl využíván extenzivním až polointenzivním způsobem. To vedlo k vytvoření cenného biotopu pro hnízdní i migrující druhy ptáků. Od listopadu roku 1997 byl rybník na dobu cca pěti let svěřen Pozemkovým fondem ČR (tehdejším vlastníkem vodního díla) do péče AS Company s.r.o.. V té době bylo hospodařeno intenzivním způsobem (na základě rozboru zooplanktonu byla rybí obsádka odhadována na cca 1000 kg/ha) s razantním přikrmováním, hnojením a vápněním. V tomto období hospodaření došlo k ústupu rákosin v litorálním porostu o několik metrů. Pokud by tento způsob hospodaření pokračoval i do budoucna, byly by ohroženy příbřežní rákosiny, hrozil kyslíkový deficit a rozvoj vodního květu. Posléze však Pozemkový fond uzavřel smlouvu s Rybářstvím Přerov a.s. a hospodaření na rybníku se opět vrátilo na úroveň extenzivního. Rybník byl původně obtokový. Postupem času však došlo k zanesení koryta Sádeckého potoka a rybník se stal průtočným. To má několik negativ, pokud jde o rybníkářské využití nádrže. Jde zejména o intenzivnější zanášení nádrže splaveninami a tím dochází i k silnější eutrofizaci. Neregulovatelný přítok, zejména v době silných průtoků, snižuje teplotu vody, co je nevýhodné pro chov ryb. Tento negativní vliv lze eliminovat pročištěním koryta Sádeckého potoka a vybudováním nápustného zařízení pro regulaci přítoku vody do rybníka. Potenciální ohrožení by mohla stanovit nadměrná a druhově nevhodná rybí obsádka a nevhodně zvolené technologické postupy rybářského hospodaření. V současné době je rybník ve vlastnictví ČR - Agentury ochrany přírody a krajiny. Těmto vlivům bude předcházeno stanovením podrobného způsobu hospodaření v rámci uzavřené nájemní smlouvy a pravidelnými kontrolami ze strany AOPK ČR. e) myslivost Území je součástí honitby Osoblaha - Slezské Pavlovice (č ). Myslivecká činnost (podzimní lov pernaté zvěře) může být negativním limitujícím faktorem působícím v období 10

11 podzimních tahů na hejna vodních ptáků a lze jej chápat jako negativní ovlivňování předmětu ochrany. Území rybníka a jeho okolí představovalo a představuje významné hnízdiště vodních a mokřadních ptáků v silně zemědělsky přeměněné krajině. V současnosti je rybník využívá v rámci podzimních a jarních tahů celou řadou chráněných a ohrožených druhů ptáků. Z tohoto důvodu lze předpokládat rušení ptáků (včetně vzácných a chráněných druhů) a možné kolize (neúmyslný zástřel) při běžném mysliveckém hospodaření (hony, lovy). Pokusem o řešení tohoto problému byla žádost vlastníka pozemků, na kterých se nachází rybník, o jejich vynětí z honitby. Tato žádost byla rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zamítnuta s návrhem využít znění 34 odst. 2 zákona 114/1992 Sb. Jelikož byl při aktuálním ornitologickém průzkumu lokality zjištěn extrémně nízky stav lovných druhů kachen (kachna divoká, polák velký ad.), které jsou přirozenou součástí chráněného ekosystému, je žádoucí lovy pernaté zvěře neprovádět až do doby zvýšení stavu populací lovných druhů na příznivou úroveň. Dalším negativním vlivem v minulosti bylo zakládání krmných poliček pro divoká prasata v západní části území na okraji rákosin a ostřicové louky. To stahovalo černou zvěř do rákosin, co mělo negativní vliv na hnízdící druhy ptáků. Tento jev už není v současné době pozorován. f) rybářství --- g) rekreace a sport --- h) těžba nerostných surovin --- i) jiné způsoby využívání Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Dle územně analytických podkladů města Krnov (září 2010) výkres záměrů je východním okrajem rezervace plánováno vést vodovodní síť. Po hrázi Pavlovického rybníka I je navrženo vedení STL plynovodu. Realizace těchto záměrů (zejména umístění plynovodní potrubí na hrázi rybníka) může být v rozporu s posláním přírodní rezervace. Další záměry v blízkosti přírodní rezervace nejsou v současné době známy. Přehled všech relevantních odkazů je uveden v použité literatuře. Povolení k nakládáni s vodami (Rozhodnutí Městského úřadu Krnov č.j /ŽP/VH/231/SZ ze dne , s platností na dobu 10 let) Manipulační řád pro rybník Pavlovický I - Hlinka (schválen Městským úřadem Krnov dne pod č.j /ŽP/VH/231/SZ s platností do ) Usnesení Vlády České republiky č. 53 ze dne o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník (pro stavbu rozdělovacího objektu na toku Rylovka a umělého přivaděče na pozemcích p.č. 2679/1 a 2679/2 v k.ú. Osoblaha) Nájemní smlouva mezi AOPK ČR a Rybářstvím Přerov a.s. 11

12 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí ZCHÚ Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Rybník Pavlovický I - Hlinka Katastrální plocha 24,9624 ha Využitelná vodní plocha 10,3 ha Plocha litorálu 10,8 ha (měkký litorál + terestrická rákosina + ostřicová louka) Průměrná hloubka 1,0 m Maximální hloubka 1,5 m Postavení v soustavě 5 Manipulační řád č.j /ŽP/VH/231/SZ ze dne s platností do Hospodářsko provozní řád --- Způsob hospodaření jednohorkový hospodářský cyklus, odchov konzumního kapra K 3 Intenzita hospodaření extenzivní Výjimka k aplikaci látek nebyla udělena znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u --- rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Uživatel rybníka Rybářství Přerov a.s., Středisko Slezské Pavlovice, David Dub - vedoucí střediska Rybářský revír --- Správce rybářského revíru --- Zarybňovací plán --- Průtočnost doba zdržení neznámá Technickými objekty ovlivňujícími funkčnost rybníka jsou: - rybniční hráz lichoběžníkového průřezu, zemní, sypaná, homogenní v délce 510 m, šířka koruny hráze je 4-10 m. Hráz je zatravněná, místně porostlá keři a stromy. - spodní výpust řešena jako uzavřený betonový kbel s předním nátokem umístěný v hrázi rybníka, odpadní koryto je zemní, nezpevněné. - bezpečnostní přeliv je tvořen betonovým křídlem dlouhým 5,4 m a širokým 0,45 m. Dno přelivu je z betonových panelů. Bezpečnostní přeliv slouží současně jako vjezd na kádiště. Výpust a bezpečnostní přeliv nejsou v současné době v dobrém technickém stavu. Požerák protéká a je nutná jeho oprava, případně celková obnova. Bezpečnostní přeliv je poddimenzovaný a při povodňových stavech není schopen převést dostatečné množství vody, tak aby nedocházelo k poškozování hráze rybníka. Tento problém lze vyřešit buď pročištěním Sádeckého potoka a návrat k obtokovému typu rybníka nebo výstavbou nového 12

13 bezpečnostního přelivu odpovídajících parametrů. Hráz je místy silně erodována. Zodpovědným subjektem za stav těchto objektů je vlastník tedy AOPK ČR, v případě existence platné nájemní smlouvy nájemce. Rybník byl původně obtokový, nasvědčuje tomu vyschlé obtokové koryto Sádeckého potoka v délce cca 800 m podél severní hranice rybníka. Název vodního toku Sádecký potok Číslo hydrologického pořadí identifikátor toku v HEIS: Úsek dotčený ochranou 0,130-0,910 (řkm od do) Charakter toku lososové vody Příčné objekty na toku --- Manipulační řád --- Správce toku Povodí Odry, s.p. Správce rybářského revíru --- Rybářský revír --- Zarybňovací plán --- Sádecký potok původně obtékal Velký Pavlovický rybník. Dnes počínaje státní hranicí s Polskem na severozápadní hranici PR vtéká přímo do rybníka přes litorální pásmo. Do původního koryta potoka se dostává voda jen v případě vysokých průtoků. Název vodního toku Bezejmenný tok (Rylovka) Číslo hydrologického pořadí identifikátor toku v HEIS: Úsek dotčený ochranou 0,000 0,325 km (řkm od do) Charakter toku lososové vody Příčné objekty na toku --- Manipulační řád --- Správce toku Povodí Odry, s.p. Správce rybářského revíru --- Rybářský revír --- Zarybňovací plán --- Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou součástí ZCHÚ. 13

14 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 1. Vodní plocha s výskytem eutrofní a mezotrofní vegetace makrofyt (Batrachium aquatiel, Potamogeton ssp.) pozvolna přecházející v rozsáhlé litorální pásmo. 2. Litorál tvořený převážně ve dně kořenujícími dominantními rostlinami orobince širolistého (Typha latifolia) a rákosu obecného (Phragmites australis). Tato plocha bezprostředně navazuje na severním, západním a jižním okraji na vodní plochu rybníka. Západně a jižně tato plocha navazuje na terestrickou rákosinu. 3. Terestrická rákosina nacházející se západně a jihozápadně od litorálu rybníka. Porost je na severozápadě ohraničen břehovým porostem Sádeckého potoka. V porostu dominuje rákos obecný. Porosty jsou místy přestárlé a začínají se rozpadat, čímž dochází k nalétávání semenáčků dřevin, a pomalému šíření např. bezu černého (Sambucus nigra) a keřových vrb (Salix ssp.). Pomístně se na v části rákosiny na kontaktu s polem vyskytují invazní zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský(s. gigantea). 4. Porosty vysokých ostřic (ostřicová louka) se nacházejí při severozápadním okraji území na kontaktu s rákosinou a břehovým porostem. Z břehového porostu se zde šíří trnka obecná (Prunus spinosa). V poměrně zachovalém porostu dominuje mozaika ostřic: ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice měchýřkaté (Carex vesicaria), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) aj. Z dalších rostlin zde z rákosin zasahuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rákos obecný a orobinec širolistý, místy se vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus). 5. Mezofilní louky se nacházejí na východním okraji území a tvoří jej dvě plochy oddělené břehovým porostem. Lze je syntaxonomicky přiřadit k psárkovým loukám svazu Alopecurion pratensis. Na severní louce byly koncem roku 2009 vybudovány dvě tůně. 6. Břehové porosty tvoří fragmenty vrbových a jasanových olšin s vyvinutým stromovým a keřovým patrem. Z dřevin zde roste např: vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur). 7. Tři ostrovy nacházející se na volné vodní hladině rybníka. Porost ostrovů tvoří náletové keře vrb a bezu černého. Bylinné patro tvoří rákos a orobinec. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Rybniční hospodaření: Na rybníce je hospodařeno poloinzenzifikačním způsobem. Rybník je nasazován dvouletou kapří násadou. Negativní vliv rybí obsádky na ekosystém nebyl při stávajícím způsobu 14

15 hospodaření pozorován. V této intenzitě je tedy možno i nadále pokračovat. Kosení luk: Dvě mezofilní louky ve východní části území pod hrází rybníka byly koseny střídavě jednou a dvakrát ročně. Louky jsou nadále silně degradované a pro jejich zlepšení by bylo potřebné častější kosení. Jižní louka je dlouhodobě silně podmáčená a zarůstá rákosím. V posledních dvou letech většina její plochy nemohla být posečena, neboť po celý rok se zde udržovala hladina vody průměrně cca 10 cm, místy i do 30 cm. Nabízí se zde možnost vytvořit soustavu tůní, které vyřeší problémy s údržbou a zároveň přispěje ke zvýšení biodiverzity v území. Péče o živočichy: V rámci zvýšené péče o obojživelníky byla v roce 2009 vybudována na louce pod hrází rybníka soustava dvou větších tůní. S ohledem na předmět ochrany EVL kuňku ohnivou je v tomto managementu nutno i nadále pokračovat, zejména v šetrném způsobu hospodaření na vodních nádržích a v budování tůní bez přístupu ryb. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Tyto kolize nejsou předpokládány. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Rybník Pavlovický I - Hlinka jednohorkový násadový rybník extenzivní Z důvodu ochrany obojživelníků a ptactva zákaz manipulace s vodní hladinou v období rozmnožování a hnízdění (březen - srpen). Vypouštění rybníka za účelem výlovu je stanoveno na období říjen - listopad. Způsob letnění nebo zimování Neprovádět. Částečné letnění nelze technicky provést - rybník je zabahněný, mělký a nevyspádovaný. Každoročně probíhá částečné zimování z důvodu slabého přítoku vody. Způsob odbahňování Způsoby hnojení Odbahňování loviště je možno provádět dle potřeby. Odbahnění větší plochy rybníka v rozsahu stávající využitelné vodní plochy (tedy mimo litorální porosty) lze provést pouze po dohodě s AOPK ČR a po předchozím odborném zhodnocení. Hnojení je nepřípustné. 15

16 Způsoby regulačního přikrmování Možné jen se souhlasem AOPK ČR střediska Ostrava do RKK 2, tj. 2 kg spotřeby obilnin na 1 kg přírůstku kapra. Způsoby použití chemických látek Použití chemických látek je zakázáno. Rybí obsádky násada kapra s příměsí štiky, candáta a lína; podrobná obsádka bude stanovena ve smlouvě mezi AOPK ČR a hospodařícím subjektem; pro každý rok hospodaření musí být zpracován plán rybářského hospodaření a předložen ke schválení AOPK ČR V případě Sádeckého potoka v souvislosti s hospodařením na rybníce je zapotřebí obnovit funkčnost koryta toku vyčistit koryto od nánosů a částečně odstranit náletové dřeviny. Tímto dojde k zprůchodnění toku. V návaznosti na to vybudovat na toku rozdělovací objekt, kterým bude možno regulovat přítok vody do rybníka. b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy porosty vysokých ostřic (Magnocaricion elatae) Typ managementu kosení / výřez dřevin Vhodný interval 1x za 3-4 roky / dle potřeby Minimální interval 1x za 10 let / dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře kosa, křovinořez, ručně vedená lištová nebo bubnová sekačka / křovinořez, ruční nebo motorová pila Kalendář pro management červenec - září / říjen - březen Upřesňující podmínky Kosení provést v sušších letech, kdy lze předpokládat menší míru zamokření pozemku. Zásah směřovat mimo hnízdní období tj. červenec - září. V rámci kosení ponechat porosty kosatců žlutých. Biomasu odstranit z plochy nejpozději do 14 dnů od pokosení. V případě proveditelnosti preferovat odstranění biomasy mimo ZCHÚ. V opačném případě je možno hmotu uložit do více deponií na kontaktu s rákosinou nebo lesem. Z plochy porostu odstraňovat náletové dřeviny zejména trnky obecné a vrby, které expandují do porostu ostřic a rákosin. Kácení provádět v období vegetačního klidu. Dřevní biomasu odstranit mimo ZCHÚ. rákosiny (Phragmition communis) Typ managementu kosení / kácení Vhodný interval kosení 3x za 10 let / dle potřeby Minimální interval kosení 2x za 10 let / dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře kosa, křovinořez, lehká mechanizace / ruční nebo motorová pila Kalendář pro management kosení listopad až počátek února (v případě dlouho trvající zimy až do počátku dubna) / kácení říjen - březen Upřesňující podmínky Kosení rákosin pro obnovu porostu provádět v zimním období nejlépe při holomrazech. V případě dlouhodobé pokrývky sněhu je možno provést kosení v brzkých jarních měsících (březen, duben), nutno brát zřetel na nástup vegetačního 16

17 období. Vždy kosit před rašením rákosu. Kosení neprovádět při zvýšené migraci obojživelníků. Kosit jednorázově max. 1/2 plochy (optimálně 1/3). Biomasu je možno dle možnosti spálit na předem vyznačených místech, nebo odvézt mimo ZCHÚ. Popel je nutno odstranit do 14 dnů od spálení mimo ZCHÚ. Vzhledem k významnému využívání území ptáky na podzimním a jarním tahu je vypalování tohoto území diskutabilní a nedoporučujeme jej. Po obvodu rákosin provést redukci případných invazních druhů rostlin např. zlatobýlu. V případě zarůstání rákosin náletovými dřevinami nad rámec současných porostů, je potřeba provést jejich redukci kácením. Dřevní hmotu odstranit mimo ZCHÚ. Obrážející kmínky bodově zatřít arboricidem v období vegetace: duben - září. mezofilní louky (Alopecurion pratensis) Typ managementu kosení Vhodný interval 2x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře kosa, křovinořez, lehká mechanizace Kalendář pro management červen - červenec, září Upřesňující podmínky Po vybudování tůní na jižní louce kosit zbylé částí 1x ročně. Porost kolem tůní na severní louce kosit rovněž 1x ročně. Zbylou část severní louky kosit 2x ročně. První seč na 2x ročně kosené části provést od poloviny června, druhou seč od 15. do 30. září. Na 1x ročně kosených částech luk kosit od 15. do 30. září. Do 14 dnů od pokosení je nutné biomasu z plochy odstranit a odvézt mimo ZCHÚ. Nemulčovat, nehnojit. Pro praktickou ochranu obojživelníků je nutno při kosení přizvednout lištu a bubny sekačky minimálně 5 cm nad zemí tak, aby se alespoň částečně eliminovala úmrtnost. břehový porost Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky regulační dle potřeby dle potřeby křovinořez, ruční nebo motorová pila říjen - březen Do břehových porostů zasahovat pouze v případě, kdy dojde k vývratu nebo zlomení stromu na hráze rybníku. Dřevní hmotu ponechat v rezervaci. Případné zlomené větve směrem na těleso hráze a do rybníka možno ořezat. Rozsáhlejší zásah je možné provést pouze v rámci úpravy Sádeckého potoka, kdy bude nutné odstranit větší počet náletových dřevin z koryta toku. Větší kmeny je možno ponechat volně ležící v porostu biotop pro řadu ksylofágních druhů brouků, drobnější kmeny a větve je nutno odstranit mimo ZCHÚ. 17

18 c) péče o rostliny likvidace zlatobýlu kanadského, z. obrovského (Solidago canadensis, S. gigantea) Typ managementu aplikace herbicidu, kosení Vhodný interval 3 až 4x ročně Minimální interval 2 až 3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač, křovinořez Kalendář pro management duben - říjen Upřesňující podmínky Bodovou aplikaci herbicidu provést v období růstu zejména před nakvetením, možno také v květu. Aplikaci herbicidu provádět za bezvětří a slunečných dní. Používat herbicidy, které zanechávají minimum reziduí v půdě (Roundup-biaktiv apod.). Kosení provést po úplném proschnutí rostlin. Biomasu odvézt na kompost mimo ZCHÚ. Likvidaci zlatobýlu provést v celém území zvláště pak v břehovém porostu na plochách mezofilních luk a rákosin. V případě jednotlivých exemplářů je možné i vytrhávání ještě neošetřených rostlin. Biomasu odstranit do 14 dnů od pokosení. d) péče o živočichy Pro zachování současného stavu lokality je nejdůležitější udržet extenzivní způsob hospodaření. Je zakázáno záměrně manipulovat s vodní hladinou v době hnízdění ptáků, tj. od 1.4 do Je zakázáno vysazovat nepůvodní druhy ryb, zvláště druhy jako: amur bílý (Ctenopharyngodon idellus), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) nebo pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) apod. Pro snížení vyžíracího tlaku ryb na zooplankton, který je rovněž potravní základnou pro ostatní volně žijící druhy živočichů (zejména mláďata některých druhů vodních ptáků), je možno připustit omezené přikrmováni ryb v letním období, kdy je tlak rybí obsádky na přirozenou potravu nejvyšší. Při odbahňování rybníka (např. v rámci částečného odbahnění) nesmí být zasahováno do rákosin včetně řídkých okrajů, které jsou velmi cenným biotopem pro řadu druhů živočichů. Část vytěženého sedimentu bude vhodné použít pro vytvoření ostrova přizpůsobeného pro hnízdění rybáků obecných, kteří se pravidelně na rybníce objevují v hnízdním období. Ostrov bude potažen pevnou folií, zabraňující přerůstání bylinami a keři a pokryt vrstvou štěrku. V posledních letech byl v rámci rezervace zaznamenán úbytek obojživelníků. Jedním z negativních faktorů, kterým lze tuto skutečnost vysvětlit, je snižující se kvalita biotopu absence vodních ploch bez přístupu ryb s vhodným porostem makrofyt. Dalším faktorem mohou být splachy agrochemikálií s blízkých zemědělsky obhospodařovaných ploch nebo chemických látek ze skládek odpadů. Jako nejúčinnější se jeví vybudování rozsáhlé soustavy tůní s různou výškou vodní hladiny a diferencovanými břehy v terestrické části rákosin (parcela č. 1367/1 v k.ú. Hlinka) a na silně podmáčené mezofilní louce pod hrází rybníka (parcela č v k.ú. Osoblaha). Zásadním aspektem pro existenci populací obojživelníků v příznivém stavu z pohledu zájmů ochrany přírody je kvalita vody v území. Rozhodujícím významem pro udržení vhodné kvality vody v území bude mezi jinými i zatravnění přilehlých polních monokultur v ochranném pásmu přírodní rezervace. Jedná se zejména o plochu jihozápadně od PR Velký Pavlovický rybník. 18

19 Při kosení mezofilních luk je potřeba dávat pozor na obojživelníky a plazy. Při kosení je nutno přizvednout lištu a bubny sekačky minimálně 5 cm nad zemí tak, aby se alespoň částečně eliminovala úmrtnost. Nalezené jedince odnést z plochy kosení do blízkého okolí. Kosení provádět od kraje ke kraji nebo od středu ke krajům. Při kosení porostu vysokých ostřic je možno biomasu deponovat na kontaktu s rákosinami, vznikne tak náhradní biotop vhodný k přezimování obojživelníků, plazů a případně k rozmnožování plazů. Na lokalitě ponechat všechny doupné stromy jako hnízdní příležitosti pro ptáky, vhodný úkryt pro netopýry a hmyz. Uschlé stromy nekácet, ponechat na lokalitě samovolnému rozpadu, slouží jako biotop řady druhů bezobratlých živočichů a hub. Kácení starých stromů je možno povolovat pouze na hrázi v případě hrozícího poškození hráze vývratem nebo případě realizace obnovy Sádeckého potoka a to jen v nezbytně nutném a opodstatněném rozsahu. Vyvrácené nebo zlomené stromy, které spadly na okolní pozemky dle potřeby odklidit, dřevní hmotu ponechat v rezervaci. V rámci ochrany protahujících druhů ptáků neprovádět podzimní myslivecké hony na vodní ptáky. V žádném případě nevypouštět na rybník odchované polodivoké kachny a ostatní vodní drůbež. V území zakázat přikrmování zvěře. e) zásady jiných způsobů využívání území Na základě Usnesení Vlády České republiky ze dne 11. ledna 2006 č. 53 byla povolena výjimka pro stavbu rozdělovacího objektu na toku Rylovka a umělého přivaděče na pozemcích p.č. 2679/1 a 2679/2 v k.ú. Osoblaha za účelem přivádění vody k zamyšlené malé vodní nádrži Osoblaha. Tyto objekty lze vybudovat jen za těchto podmínek: - přivaděč bude umístěn na jižním okraji pozemku p.č. 2679/1 tak, aby dřevinný porost rostoucí severně od komunikace p.č nebyl dotčen; - šířka výkopu bude max. 2 m; - dno a břehy přivaděče nebudou zpevněny, část přivaděče bude zatrubněna nebo přemostěna pro zachování sjezdu na pozemek p.č. 2679/1; - součástí rozdělovacího objektu bude i stavidlo, pomocí kterého bude možno regulovat odběr vody z Rylovky přivaděčem do nové malé vodní nádrže tak, aby nová nádrž byla napouštěna pouze při vyšších stavech vody Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Optimální bude jednohorkový hospodářský cyklus. Rybník lze využívat pro odchov kapří násady s možnou příměsí lína, štiky (Š 0 nebo Š 1 ) a candáta (Ca 0 nebo Ca 1 ). Vhodná násada je K 1 (o kusové váze 3-10dkg) nebo K 2 (o kusové váze dkg). Obsádka kapra nesmí překročit 200 kg/ha využitelné vodní plochy. Příměs dravé ryby by měla přibližně stanovit 10 % obsádky kapra. Vždy je nutno dbát na druhovou čistotu ryb, aby nedošlo k zavlečení nežádoucích druhů (karas stříbřitý, střevlička východní atd.). Zakázáno je chovat nepůvodní druhy ryb jako je amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestry. Z důvodu ochrany rozmnožujících se obojživelníků a hnízdícího ptactva je nutno výlovy provádět výhradně v podzimním období (říjen - listopad). Záměrná manipulace s vodní hladinou v období rozmnožování je nepřípustná. 19

20 V závislosti na zvolené rybí obsádce lze povolit regulační přikrmování v letních měsících s použitím obilovin. Účelem přikrmování bude zachování hrubého planktonu během období hnízdění ptáků a vyvádění mláďat. Množství použitého krmiva bude odpovídat maximálně relativnímu krmnému koeficientu (RKK) 2 tj. 2 kg spotřeby obilnin na 1 kg přírůstků kapra. Pro přikrmování ryb je nutno požádat Krajský úřad Moravskoslezského kraje o výjimku z ustanovení 39 odst. 1 zákona 254/2001 Sb., o vodách. Jelikož jde o intenzifikační technologii, která je v rezervacích zakázána podle 34 zákona č. 114/1992 Sb., je nutno pro tuto činnost požádat o výjimku podle 43 tohoto zákona Vládu ČR. V rezervaci je zakázáno používání chemických prostředků včetně vápnění a biocidů. Slovitelnost rybníka je v současné době dobrá a musí být udržována pravidelným odbahňováním loviště. Odbahňování loviště je možno provádět dle potřeby. Odbahnění větší plochy rybníka v rozsahu stávající využitelné vodní plochy (tedy mimo litorální porosty) lze provést pouze po dohodě s AOPK ČR a po předchozím odborném zhodnocení. V žádném případě nesmí být zasahováno do stávajícího litorálu. Odtěžený sediment je možno použít na opravy hráze, vybudováni nového ostrova přizpůsobeného pro hnízdění rybáků obecných a zbylý je nutno odvést mimo ZCHÚ. Dále je nutno provést opravu protékajícího požeráku a erodovaných částí hráze na východní části rybníka a v blízkosti výpustě. Dřeviny na návodní části hrázích je možno kácet jen v těch případech, kdy evidentně hrozí jejich pád do rybníka a následné poškození hráze. V rámci ochrany nádrže je nutno pročistit a obnovit funkčnost koryta Sádeckého potoka. Koryto potoka je nutno vyčistit od nánosů a náletových dřevin, tím tok zprůchodnit a zamezit plnému průtoku potoka přes vodní nádrž. Při vtoku do rybníka je nutno umístit rozdělovací objekt s regulací průtoku a s ohledem na nutnost zachování sanačního průtoku v potoku. V terestrické části rákosiny vybudovat rozsáhlou soustavu hloubkově diferencovaných tůní s proměnlivou břehovou čárou a sklony břehů, bez přístupu ryb z rybníka. Zeminu z výkopu je z území nutné dle možnosti průchodnosti techniky odvézt. Pro toto opatření je nutné vypracovat jednoduchou projektovou dokumentaci, parametry tůní musí vycházet z biologických nároků druhu. Následnou realizaci musí provést subjekt, který má v této oblasti již zkušenosti. Přesné umístění tůní v terénu, projekt a následná realizace budou dozorovány zoologem specialistou a konzultovány se zoologem AOPK ČR krajského střediska Ostrava. Samotné práce v terénu je nutno provést mimo období rozmnožování obojživelníků a hnízdění ptáků, tedy v období od října do února. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 b) nelesní pozemky Přeměna louky parcelní č v k.ú. Osoblaha na mokřadní plochu se soustavou hloubkově diferencovaných tůní s proměnlivou břehovou čárou a pozvolnými sklony břehů částečně napojenými na tok Rylovka. Zeminu z výkopu je z území nutné odvézt. Pro toto opatření je nutné vypracovat jednoduchou projektovou dokumentaci, parametry tůní musí vycházet z biologických nároků druhu. Následnou realizaci musí provést subjekt, který má v této oblasti již zkušenosti. Přesné umístění tůní v terénu, projekt a následná realizace budou dozorovány zoologem specialistou a konzultovány se zoologem AOPK ČR krajského střediska Ostrava. Samotné práce v terénu je nutno provést mimo období rozmnožování obojživelníků, tedy v období od října do února. 20

21 Zbylé části mezofilních luk kosit 1 x ročně v prostoru jižní louky a v blízkosti tůní na severní louce. Zbylou část severní louky kosit 2x ročně. Podrobněji viz upřesňující podmínky v tabulce Rámcová směrnice péče o nelesní plochy v bodě b. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu je nezbytně nutné provést zatravnění celého plochy orné půdy v šíři 50 m. Zatravnění je nezbytně nutné pro omezení splachů do rybníka (agrochemikálie, splavování půdy, hnojiva). Pro zatravnění pozemku je možno použít víceleté travní směsi využitelné v rámci hospodařícího zemědělského subjektu. Z pohledu vhodnosti osiva je žádoucí využít tzv. regionální travní směsi, které jsou složeny z druhů trav a bylin místní provenience. V případě, že není možno získat tuto regionální travní směs, je dalším způsobem mulčování senem a mulčování zeleným senem řezankou. U obou výše popsaných způsobů se použije suchá travní hmota nebo zelená travní hmota z blízkých zachovalých psárkových nebo ovsíkových luk, která se rozprostře na ornou půdu. Bližší popis metody a další péče o tyto plochy je uveden v publikaci Obnova travních porostů regionální směsí (Jongepierová & Poková 2006) Zaměření a vyznačení území v terénu Provést geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření ochranného pásma. Provést stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech v terénu a instalaci označníků do lomových bodů lokality (6 ks). Provést pruhové značení hranic ZCHÚ. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro přikrmování ryb je nutno požádat Krajský úřad Moravskoslezského kraje o výjimku z ustanovení 39 odst. 1 zákona 254/2001 Sb., o vodách a Vládu ČR o výjimku podle 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro realizaci projektu odbahnění rybníka a obnovy Sádeckého potoka je potřeba požádat o výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, u kterých může dočasně dojít během stavby k negativnímu zásahu do jejich přirozeného vývoje ( 56, odst. 2, písm. a). Při stavbě nových tůní na pozemku parc. č. 2679/1 v k.ú. Osoblaha je zapotřebí provést oznámení terénních úprav na příslušný stavební úřad a požádat o změnu druhů pozemků na druh pozemků vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha. Návrh bližších podmínek ochrany: Ve smyslu 44 zákona 114/92 Sb. navrhujeme stanovit následující činnosti, které lze vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití a provádět pozemkové úpravy, 2) provádět terénní a vodohospodářské úpravy včetně vyhrnování rybničního dna, 21

22 3) kácení všech dřevin rostoucích mimo les, 4) manipulovat s vodní hladinou v rozporu s manipulačním řádem vodní nádrže, 5) provádět jarní vylov, 6) provádět lov pernaté zvěře, 7) umísťovat v přírodní rezervaci zařízení k přikrmování zvěře, přikrmovat zvěř, 8) rozdělávat oheň či zakládat ohniště. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není vhodné k jakémukoli rekreačnímu nebo sportovnímu využití. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Nejsou. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území je nezbytně nutné provést komplexní botanický průzkum. Ze zoologických průzkumů v rámci bezobratlých je minimálně nutné se zaměřit na brouky (Coleoptera) a vážky (Odonata). V roce 2010 byl proveden průzkum obojživelníků. Ten je potřeba opakovat pravidelně co 5 let (2015 a 2020) lze spojit s průzkumem celého EVL, jejíž je přírodní rezervace součástí. Tento průzkum je nejen nutný pro sledování stavu populace obojživelníků, ale také pro zaznamenání efektu provedených managementových opatření realizace tůní a mokřadních ploch. V roce 2011 byl proveden inventarizační průzkum ptáků. Obdobný komplexní průzkum zahrnující hnízdní i tažné druhy (tedy celoroční) je potřeba zopakovat rok před ukončením tohoto plánu péče (tedy v roce 2020), aby mohl být adekvátním podkladem pro zpracování následujícího plánu péče. 22

23 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Zásahy hrazené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy) náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy vyhotovení geometrického plánu včetně ,- vytyčovacích prací v OP cca 975 m výroba a instalace označníků 6 ks ,- inventarizační průzkumy ,- zatravnění plochy v ochranném pásmu ,- (cca 4,5 ha) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Zásahy hrazené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy) náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy realizace projektu odbahnění rybníka, obnovy * Sádeckého potoka a tůní Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) * Opakované zásahy kosení porostu vysokých ostřic (0,6 ha) , ,- kosení mezofilních luk (2,3 ha) 2x , ,- kosení rákosin (5,8ha) 3x za 10 let ,- likvidace zlatobýlu kanadského, z. obrovského 3 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) * *Odhad konkrétních finančních nákladů na realizaci projektu bude vycházet z projektové dokumentace. Projekt lze v současné době (do roku 2013) financovat z Operačního programu Životní prostředí. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus, (2010): Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. Baláž P., Hajný L., in litt., (1996): Avifauna Velkého rybníka u Slezských Pavlovic, mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech pro EOAC, dopis správy CHKO Jeseníky OkÚ v Bruntále, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. Bureš L., Burešová Z., (1996): Inventarizační průzkum botanický v navrhované přírodní 23

24 rezervaci Velký Pavlovický rybník, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. Filipová K., (2001): Botanický průzkum přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. Foral M., 2000: Přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, Inventarizační ornitologický průzkum, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.), 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Horsák M., (2001): Výsledky průzkumu vodní malakofauny PR Velký Pavlovický rybník, depon in AOPK ČR středisko Ostrava. Horsáková J., (2001): Výsledky entomologického průzkumu malakofágní čeledi Sciomyzidae (Diptera) v PR Velký Pavlovický, PR Štěpán a PR Skučák, depon in AOPK ČR středisko Ostrava. Jeziorski P., (2002): Inventarizační výzkum vážek (Odonata), vodních (s.l.) brouků (Coleoptera: Hydradephaga, Hydrophiloidea, Dryopoidea) a vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v PR Velký Pavlovický rybník, depon in AOPK ČR středisko Ostrava. Jongepierová I., Poková H. (eds), (2006): Obnova travních porostů regionální směsí, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Kneblová I., Czernik A., (2008): Plán péče o přírodní rezervaci Velký Pavlovický rybník na období Msc., Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 29 p. Kočvara R., (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. CZ Osoblažský výběžek, Inventarizační průzkum obojživelníci. Msc., Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 23 p. Neuhäuslová Z. a kol., (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republikx, Academia, Praha. Urban P. (2001): Inventarizace batrachofauny přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. Weissmannová H. a kol., (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Zavadil V., Moravec J., (2005): Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky, 22: 83-93, in: PLESNÍK J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. - Příroda, Praha, 22 [2003], 183 p. Zwach I., (1996): Inventarizační průzkum zoologický NPP rybník ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál, depon. in AOPK ČR středisko Ostrava. URL: (červen 2011) Vlastní terénní šetření v letech 2005 až 2011, Mgr. Ivona Kneblová 4.3 Seznam používaných zkratek EVL evropsky významné lokalita OP ochranné pásmo PR přírodní rezervace RKK relativní krmný koeficient 24