Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Huminskaya Aliona Návrh a implementace dynamické webové prezentace pro agendu projektu Erasmus na VOŠIS Bakalářská práce 2010

2 2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh a implementace dynamické webové prezentace pro agendu projektu Erasmus na VOŠIS zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne Podpis 3

4 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá tvorbou dynamické podoby webu pro agendu projektu Erasmus na VOŠIS. V této práci jsou uvedeny základní informace o webu a webových aplikacích a trendech v tvorbě moderních webů. Cílem práce bylo nasadit statický web na redakční systém pro správu obsahu, a prokázat výhody použití redakčního systému v rámci konkrétní organizace. Klíčová slova: systém pro správu obsahu, webová aplikace, internet, optimalizace, dynamická internetová prezentace, redakční systém. ABSTRACT This diploma work deals with creation of dynamic website for the project Erasmus at VOŠIS. This work provides basic information on the Web and Web applications and trends in modern work sites. The aim was to convert a static site to CMS content management system, and demonstrate advantages of using content management system within a specific organization. Keywords: content management system, web-based application, internet, optimalization, dynamic website, editorial system. 4

5 Obsah ÚVOD... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST Internet a web Internet TCP/IP Princip fungování prohlížeče Internetová doména Internetová prezentace Statická internetová prezentace Dynamická internetová prezentace Budoucnost statické a dynamické internetové prezentace Redakční systém Co je CMS / Redakční systém? CMS na podkladě webu (Webový CMS) Redakční systémy Wordpress Drupal United Nuke PhpRS Joomla! Co je to komponenta a modul, v rámci redakčního systému Joomla!? Co je to šablona, v rámci redakčního systému Joomla!? Shrnutí II. PRAKTICKÁ ČÁST Analýza a návrh webové prezentace Erasmus O programu LLP Erasmus Stav webové prezentace před redesignem Návrh a realizace statické podoby webové prezentace pro agendu ERASMUS, v rámci předmětu Projekt Dynamická podoba stránek Technické a uživatelské požadavky Srovnání redakčních systémů Implementace redakčního systému pro projekt Erasmus Příprava na instalaci CMS Stažení programu Vytvoření databáze Kopírování souborů Instalace Výběr jazyka

6 6.3.1 Před instalační kontrola Konfigurace MySQL databáze Nastavení FTP Hlavní nastavení Instalace češtiny Аdministrační prostředí Globální nastaveni Správce článků WYSIWIG editor obsah článku Úvodní stránka Nastavení (Od)Arсhivování a z(ne)veřejnění článků Kopírování, přesunutí nebo smazání článku Vytvoření nového článku Uložení, náhled článku Správce médií Správce nabídky Další možnosti práce s nabídkou Rozšíření Komponenty Moduly Šablony Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

7 Úvod Velký růst popularity internetu a to hlavně díky službě World Wide Web klade vyšší nároky na moderní webové prezentace a na jejich správu aktualizaci. Ještě před několika lety byly internetové prezentace a stránky tvořeny statickými soubory s neměnným obsahem. Tento obsah, textový nebo grafický, nešlo operativně měnit, anebo pro správu podobného webu bylo potřeba zapojit specializovanou osobu. Tím pádem byla aktualizace webu velmi časově náročná a hlavně vyžadovala, aby osoby, které se starají o aktualizaci, měly si specifické znalosti. Dnes je na webových portálech pozorován velký narůst objemu informací a proto je důležité udržovat web stále aktualizovaný, aby byl dynamický, aby se dokázal rychle měnit a reagovat na požadavky uživatelů. Ne každá organizace, škola nebo společnost má personál, který zná programovací jazyky (X)HTML, PHP, JavaScript a další pro tvorbu a správu webu. Existuje však specifická kategorie softwaru, které dokážou usnadnit správu obsahu webové prezentace. Jedná se o Content Management Systemm (dále jen CMS), neboli systém pro správu obsahu - redakční systém. CMS umožní web často aktualizovat za téměř nulové náklady a bez znalosti programovacích jazyků. Pomocí CMS je možno jednoduše přidávat aktuality, publikovat nové články, vytvářet nové webové stránky. V této bakalářské práci bude popsána problematika tvorby webových stránek s využitím CMS na platformě Open Source a budou prezentované jeho funkce a možnosti. Dále provedu zhodnocení a analýzu stávajícího webu, a stanovím kritéria pro převod na dynamickou verzi. Na základě analýzy potřeb webové prezentace ERASMUS porovnám jednotlivé redakční systémy a přistoupím k instalaci vhodného systému, kterou zdokumentuji a doplním manuálem pro potřeby administrátora stránek Erasmus. Na závěr bude rovněž popsaná samotná instalace, minimální požadavky pro běh systému na serveru a podpora češtiny. 7

8 I. Teoretická část 8

9 1. Internet a web V teoretické části své práce se pokusím sepsat teorii, která se týče mého tématu. Protože se moje práce zabývá moderními internetovými technologiemi a webem, ve stručnosti uvedu a vysvětlím následující pojmy: internet, zásady fungovaní internetu, web. Jelikož si ve své práci kladu za cíl popsat a zdokumentovat převod webové prezentace ze statické do dynamické podoby, vysvětlím, v čem je rozdíl mezi těmito pojmy a co tento proces obnáší. 1.1 Internet Internet to je celosvětově známý systém navzájem propojených počítačů. Počítače v této síti mezi sebou komunikují pomocí protokolu TCP/IP (tento pojem vysvětlím v následující podkapitole). Nejznámější službou internetu je WWW (World Wide Web). Občas se tyto pojmy pletou a mnoho lidí často totožní WWW s internetem, což není vůbec správně. Historie internetu začíná v Americe. V době studené války byla založena agentura ARPA (Advanced Research Project Agency), která jako první propojila několikpočítačů (kolem 10 ) v různých částech USA. Tato síť mohla být použitelná pro přenos dat, i když některé části sítě byly poškozené. V roce 1985 byl zahájen program NSFNET, ten znamenal komerční a civilní rozvoj internetu. Služba World Wide Web vznikla v roce 1989, kdy fyzik a zakladatel služby World Wide Web Tim Berners-Lee publikoval svůj první návrh vývoje této služby internetu. [1] 1.2 TCP/IP Celá komunikace v internetu probíhá pomocí protokolu TCP/IP (je zkratka slov Transmission Control Protocol / Internet Protocol) a proto se pokusím ve stručnosti uvést tento pojem a popsat jeho architekturu. TCP/IP zahrnuje v sobě několik vrstev, které umožňují předávání dat. Výměna informací mezi vrstvami je přesně definována. Vrstvy jsou propojeny navzájem a každá je jakoby napojená na nižší a tím pádem využívá službu své nižší kamarádky. Architektura TCP/IP se skládá z čtyř vrstev, a těmi jsou: aplikační vrstva (application layer) je zodpovědná za přenos dat ke konkrétním službám pro uživatele. Slouží pro napojení na konkrétní aplikace, které jsou pak ovládané koncovým uživatelem. 9

10 transportní vrstva (transport layer) tato vrstva má za úkol přizpůsobit chování sítě potřebám konkrétní aplikace. síťová vrstva (network layer) zajišťuje síťovou adresaci, totiž kam mají být data nasměrována. vrstva síťového rozhraní (network interface) je nejnižší vrstva a má za úkol umožnit přístup k fyzickému přenosovému médiu, kterými je například modemy a další podobná zařízení. Internetová adresa. [2] 1.3 Princip fungování prohlížeče www Když mluvíme o službě WWW, tak musíme říct, jak vlastně funguje, a co se děje v tu chvíli když otevíráme prohlížeč a píšeme na klávesnici oblíbenou adresu. Adresa, kterou zadáváme do prohlížeče, se nazývá internetová adresa neboli internetová doména (pojem, který vysvětlím v následující podkapitole). Název se převede za pomocí systému DNS na IP adresu, na kterou je prohlížeč přesměrován. Nějakou chvílí trvá, než se zobrazí stránka tento čas prohlížeč potřebuje na to, aby interpretoval data, která dostal z jiného počítače nebo serveru a převedl je do nám známé podoby, a tou je standardní webová stránka. Obyčejně se webové stránky vytváří za pomocí značkovacího jazyka HTML, ale o tom pohovoříme v podkapitole, věnované webovým stránkám. [1] 1.4 Internetová doména Doména je jednoznačné a unikátní jméno počítače nebo i zároveň několika počítačů v sítí. Domény jsou vlastně IP adresy převedené na text. Doména je rozdělena na několik částí pomocí teček, například Poslední části, která je tvořena zkratkami cz, com, ru říkáme doména nejvyšší úrovně, a ta popisuje celou velkou skupinu počítačů v sítí. Obyčejně popisuje rozdělení na země a obecné skupiny organizací. Pak zpravidla následuje název organizace, nebo slovo, které by obecně popisovalo obsahovou podstatu této stránky jaký obsah získáme a kam se dostaneme, jestli na tuto adresu klikneme. Jak už bylo řečeno, doména je slovní identifikátor adresy, který je převeden pomocí služby DNS z IP adresy. IP adresa je tvořena čísly, a v podstatě je to taky unikátní identifikátor. Slovní domény byly zavedeny pro snazší zapamatování, protože na rozdíl od počítače si uživatel číselnou adresu (například ) zapamatujete těžko. Takže to, co píšeme 10

11 my do prohlížeče slovy internet adresa, je následně převedeno na čísla IP adresa, která dokáže počítač přečíst a nasměrovat nás, kam je potřeba, tedy na příslušnou webovou stránku. No a pak na našem monitoru vidíme obvyklý vzhled webové stránky, neboli internetové prezentace, o které pohovoříme v následující kapitole. [1] 1.5 Internetová prezentace Internetová prezentace obecně je soubor webových stránek, které mají za účel prezentovat firmu, akci, program atd. V dnešní době existují dva druhy internetové prezentace, a sice statické a dynamické. V čem je mezi nimi rozdíl, jaké jsou výhody nebo nevýhody a jak poznat, o jakou webovou prezentace jde? Statická internetová prezentace Statické stránky představují v podstatě soubor jednotlivých a vzájemně propojených webových stránek. Stránky jsou napsány v jazyce HTML jazyk, který umožňuje publikaci dokumentů na Internetu. Každá stránka je statická neboli je ve své finální podobě. Je v tom stavu, ve kterém byla vytvořena (napsána autorem) a ve kterém se zobrazí nám. Je tedy hned možno vyvodit nevýhody podobného řešení to je jejich obtížná udržitelnost při nárocích na další rozšiřování a změnu obsahu webových stránek. A to hlavně z toho důvodu, že nedokáže zobrazovat data uložená v databázi, která se mohou průběžně měnit. Další a podstatnou nevýhodou je, že stránky může tvořit pouze osoba znalá alespoň základů HTML a internetových technologií, jako například http, FTP, AJAX. Přesně proto jsou podobné stránky vhodné pro menší organizace, a to za podmínky, že se informace na stránkách nebudou často měnit. Statické stránky fungují následovně: zdrojový kód, který je napsán v HTML se odešle do prohlížeče (jak jsem zmiňovala dříve, prohlížeč zažádá zdrojový kód), vytvoří vzhled stránky podle tohoto kódu a pak nám tuto stránku zobrazí v okně prohlížeče. Výhodou statických webů je jejich jednoduchost a rychlost načítání stránky prohlížečem. Statický web obsahuje zpravidla 5-10 stránek např. o firmě, historie firmy, nabízené služby a produkty, jednoduchá fotogalerie a kontaktní informace. Tento web je pro firmu na nějakou dobu uspokojivou alternativou. 11

12 Opět mezi nevýhody takové varianty patří jednoznačně správa obsahu (aktuální informace, texty, fotky apod.). Tento typ webu je statický (neměnný) a změny se musejí dělat prostřednictvím programátora a s tím jsou spojené také budoucí náklady na provoz webu. Dále texty, obrázky a celý obsah webu musí být připraveny předem, aby programátor stránek tento obsah zakomponoval do stránek. Z toho plyne i to, že pokud budete potřebovat často měnit údaje na stránkách nebo máte velké množství informací, které potřebujete prezentovat, je pro vás statický web nevhodný. [3, 4] Dynamická internetová prezentace Co je tedy dynamický web? Je možné ho popsat jako rozšíření statického webu o některé další prvky, které jsou napsány v programovacím jazyce, a až po určité uživatelské akci se vyhodnocují a sestaví prohlížečem. Základem podobných stránek je programovací technologie, program (software) a data uložená v databázi. Program, který je předem vytvořen pomocí programovacího jazyka (obvykle se jedná o PHP, Java, PERL apod.) je umístěný na internetovém serveru, může to být redakční systém, nebo online obchod, nebo aukce. Pak na základě požadavků prohlížeče na zobrazení konkrétní stránky ten program webovou stránku dynamicky sestavuje a odesílá do prohlížeče uživatele hotovou a v aktuálním stavu. Zjednodušeně se dá říci, že stránka je sestavena na základě "šablony" (tento pojem více podrobně budu rozebírat v dalších kapitolách) určující vzhled a dat získaných z databáze (data jsou například seznam zboží, článků nebo konkrétní článek). Dynamické stránky, na rozdíl od statických, fyzicky neexistují ve složeném stavu, nejsou předem sestavené, ale pokaždé, když jsou vyžadovány prohlížečem, tak se sestavují zase od nuly. V případě že je informací hodně, načítaní a sestavování stránky může probíhat pomaleji. Dynamický web je představován dvěma technologiemi, a to jsou serverové a klientské. Technologie jsou nazvané podle toho, kde se dynamické skripty (programy) vyhodnocují. U serverových technologií je skript vyhodnocen na straně serveru a prohlížeči se tak odešle výsledná statická stránka, která se zobrazí u nás a bude obsahovat aktuální data, získané z databáze. Klientské technologie spočívají v odeslání zdrojových kódů stránky prohlížeči, který tak danou technologii musí znát, vyhodnotit skripty a pak teprve sestavit výslednou stránku (tak obyčejně funguje takzvaný JavaScript). Výhody dynamického webu jsou zřejmé 12

13 možnost interakce mezi webem a uživatelem. Další výhodou je snadná údržba a aktualizace. Není potřeba, aby uživatel znal programovací jazyky, protože program, který se stará o vzhled stránky, je napsán předem. Možnost poměrně často měnit vzhled stránky a přidávat velké množství informací je dalším plusem. [3, 4] Budoucnost statické a dynamické internetové prezentace Jak je možné poznat rozdíl mezí dynamickým a statickým webem? Vzhled stránky, kterou nám zobrazí počítač, bude úplně stejný. Rozdíl je v tom, že u dynamických webů a v případě použití redakčního systému existují zpravidla dvě rozhraní. Administrační rozhraní Back-end je návštěvníkům webu skryté a tvoří jej redakční systém, kde je možné spravovat celý obsah webu a jeho vzhled. Front-end rozhraní je to, co vidí každý čtenář a návštěvník webu. Tím pádem běžný uživatel rozdíl nepozná. Je zřetelný pouze pro administrátora a prohlížeč, který stránku bude sestavovat. A kdy je čas přejit na dynamickou internetovou prezentace? Pokud statická internetová prezentace není postačující, je příliš velká a složitá a tím pádem i náklady na její údržbu stále rostoucí, je čas zvážit či rozhodnout se pro změnu. Dynamická internetová prezentace přináší spoustu výhod, které jsem uvedla v předchozí kapitole, a podle mého mínění se budoucnost internetu skrývá právě za dynamickou podobou webu. Netvrdím, že statická verze přestane existovat, ale v dnešní době, kdy se web stále rozvíjí a skoro každá firma, která chce uspět musí mít svoje vlastní webové stránky, má dynamický web skvělou budoucnost. A protože podstatou dynamického webu je program, který obsah stránek dynamické zpracovává, v následující kapitole představím zástupce tohoto programu. 2. Redakční systém V této kapitole projednám samotný redakční systém, jeho obecné pojetí a konkrétní příklady. Ve stručnosti popíšu několik na českém trhu známých CMS, a více pozornosti věnuji redakčnímu systému Joomla. 13

14 2.1 Co je CMS / Redakční systém? CMS / Redakční systém neboli Content Management System je webová aplikace, která zajišťuje tvorbu a správu obsahu webu, a to hlavně bez znalostí tvorby WWW stránek. CMS se obvykle skládá z databáze, kde jsou uložená data, webové části (Front-End), která se zobrazí běžnému uživateli a administrace (Back-End). Abychom mohli pracovat v podobném systému, stačí mít přístup na internet a internetový prohlížeč. Z překladu slova content v názvu, jasně vyplývá, že se jedná o práci s obsahem, ať už je obsahem míněn text, obrázky, dokumenty, videa ap. Hlavním cílem každého takového systému je přehledně a kvalitně zobrazit požadované informace a umožnit uživateli jednoduché ovládání. Pro internetové použití existuje celá řada nejrůznějších CMS, lišících se podle svých schopností. K předchůdcům CMS patří různá administrační rozhraní pro vkládání novinek a aktualit. Složitější CMS umožňují vkládání různých článků a spotů (včetně tabulek a obrázků) do předem určených kategorií, případně úpravu všech textů na webu. Používají se k tomu tzv. WYSIWYG editory 1. [5] 2.2 CMS na podkladě webu (Webový CMS) V dnešní době, když mluvíme o CMS, máme obyčejně na mysli systém pro správu internetového obsahu, totiž obsahu webových stránek. CMS se dělí na několik druhů (taky je poměrně známý ECMS - Enterprise Content Management System). Ale pojem CMS se stal téměř synonymem Web-based CMS. V našem případě mluvíme zejména o Web-based systému. V Česku se ale často užívá pojem redakční systém. Kvalitní CMS musí být jednoduchý a intuitivní při ovládaní pro běžného uživatele, který nemá hodně zkušeností v práci s webem a nebo programátorské znalosti. Většina CMS podporuje následující funkce: vytváření webových stránek vytváření položek menu 1 What You See Is What You Get, vice podrobně se budu věnovat principu práce s editorem a jeho popisu ve své praktické části. 14

15 jednoduchá správa obsahu stránek (texty, obrázky ) bez znalostí programovaní editovaní textů online WYSIWYG textový editor (What You See Is What You Get) import a následná prezentace textového a multimediálního materiálu (obrázky, videa, animace ) registrace a administrace uživatelů přidělení přístupu a práv uživatelům prostřednictvím hesla " ová anebo jiná notifikace vybraných uživatelů v případě změny obsahu oddělení obsahu od formy mnohé CMS systémy mají například předdefinované styly písma (velikost, typ písma, barva), takže když přidáte text na stránku, tak se automaticky zobrazí v daném stylu. [5] 2.3 Redakční systémy Jak jsem zmínila, ve stručnosti popíšu několik známých systémů, které jsou (poznámka autora) dostatečně často používané v Česku a které upoutaly mojí pozornost nabízenými službami a vlastnostmi. Dál, ve své praktické částí, provedu analýzu a porovnám dané systémy podle zvolených parametrů. Proto bych ráda v teoretické části uvedla jejich krátký popis a charakteristiku. I když je na trhu open source systémů podstatně víc, zvolila jsem z různých důvodů jenom pět. Moje volba byla ovlivněná vlastními zkušenostmi, doporučením kolegů programátorů z práce a mírou popularity některých ze zvolených redakčních systémů Wordpress Redakční systém, napsán v jazyce PHP a MySQL. Je velmi jednoduchý a to je také jeho hlavní výhoda, díky které je výstupem čistý a validní kód, při zachování standardů XML, XHTML a CSS. Pro tento systém existuje množství grafických stylů a šablon, které jsou zpracovány na docela vysoké grafické úrovni. 15

16 Systém podporuje i různé moduly a z nich jsou nejdůležitější: podpora pěkné URL 2, štítky a především výborný WYSIWYG editor - Texy. Editor je mimochodem vyvíjen českým autorem a patří k nejlepším českým programům pro formátování a styl textu. Jednoduchost systému je zároveň jeho nevýhodou, není tedy určen pro rozsáhlejší prezentace, nemá v sobě zakomponované některé funkce, které jsou důležité pro webovou prezentaci orientovanou na prezentace většího objemu dat. Je to spíše blogovací systém, což znamená, že se hody při tvorbě blogů, přidávání příspěvků atd. [6] Drupal Další populární systém pro správu obsahu je Drupal. Je naprogramován v jazyce PHP, data se ukládají do databází MySQL nebo PostgreSQL. Drupal je celý tvořen moduly. V jádru systému je šest modulů, které se starají o základní funkce (tvorba obsahu, administrace bloků atd.) Systém po instalaci není velmi rozsáhlý, ale je možné doinstalovat moduly, které jsou pro administraci a údržbu webu potřebné. Drupal je lokalizován i do češtiny, stejně tak i jeho samotná instalace. Práce se šablonami jsou další velkou výhodou tohoto systému. Již v základní instalaci možno najít několik šablon a další je možno stáhnout z internetu zdarma. Dobrá vlastnost tohoto CMS je, že šablony je možno, do určité míry, upravit přímo v administraci systému. K nejlepším vlastnostem modulů tohoto systému patří: pěkná URL, vícejazyčný web s podporou pěkných URL a systém autorizace uživatelů, pomocí kterého můžete uživatelům nastavit práva a přístupy k vybraným modulům. Nevýhodu tohoto CMS je, že instalace neprobíhá, jak je u jiných CMS systému zvykem, přes uživatelské rozhraní. Nezkušeným uživatelům může instalace systému způsobovat problémy. Nepřehledná je také samotná administrace systému a jednotlivých modulů. [6] United Nuke United-Nuke je redakční systém na bázi PHP-Nuke, a je vytvořen českým autorem. Důraz je kladen na bezpečnost a spolehlivost systému, a proto systém obsahuje zajímavou technologii NukeSentinel, která chrání systém proti DoS, Cross site scriptingu, Sql injection a dalším 2 Adresa, která vypadá přátelsky (čitelně), je pěkná a pochopitelná na první pohled. Například URL, které vypadá takto: je mnohem lepší než Lepší je jak pro uživatele (snadněji se zapamatuje) ale také pro vyhledávače, protože může obsahovat důležitá klíčová slova. 16

17 případným útokům hackerů. Z podstatných funkcí systému jsou důležité možnosti multi jazyčnosti webu, podpora pro předplacený obsah, možnost sdílení uživatelských dat mezi více systémy je kompatibilní s dalšími opensource systémy, optimalizace pro vyhledávače pomocí technologie Magic SEO URL. K podpoře SEO zde patří i modul Sitemaps, který umožňuje informovat indexovacího robota daného vyhledávače o struktuře celého webu. Systém taky zahrnuje WYSIWYG Editor. Je ale přetížený množstvím nepotřebných funkcí, což je spíše jeho negativní stránka, protože nezkušený uživatel v něm může snadno ztratit orientaci. Velké mínus systému vnímám ve špatně propracované úpravě a tvorbě nových šablon. Další negativum je potřeba placeného přístupu do některých částí systému. [6] PhpRS Je další ze série redakčních systémů vytvořených v jazyce PHP a MySQL. Je distribuován pod licencí GNU GPL. Všechny systémové kódy a texty jsou napsané v českém jazyce, protože jeho autorem je český programátor Jiří Lukáš. Systém je vybaven přehlednou a jednoduchou administrací a zmiňovanou lokalizací. Výhodou tohoto systému je multi uživatelská správa, kdy se rozlišují typy uživatelů a jejich přístupová práva, které si můžete tvořit sami. Pomocí ní je možné odlišit administrátora webu, který se stará o správné nastavení systému, redaktora, který píše články a aktuality a registrovaného uživatele. Ze základních funkcí jsou zajímavé ankety, správa reklamních bannerů, statistiky a novinky pro publikaci krátkých zpráv. Tento systém ale se nehodí pro správu rozsáhlejšího projektu, a to hlavně kvůli nedostatku grafických šablon, doplňkových pluginů a menší uživatelské základně. Další nevýhodou systému je slabá podpora SEO (optimalizace pro vyhledávače). [6] Joomla! Joomla je slovo které pochází z arabštiny a znamená to nebo shluk slov, které dávají smysl nebo dohromady. Slovo se často používá ve významu Součet nebo Suma. Toto slovo bylo jako jméno zvoleno poté, co vznikl tento projekt a má vyjadřovat společný zájem mnoha lidí vytvořit dobrou věc a podílet se na společném úspěchu. Joomla! pro nás ale znamená vyspělý a velmi populární CMS, který je lokalizován do mnoha světových jazyků včetně češtiny. Joomla však nebyla vyvíjená od začátku jak samostatný projekt, ale vznikla na základě projektu Mambo (Mambo Open Source nebo MOS, redakční systém na správu obsahu). V srpnu roku 2005 se celý vývojářský tým rozhodl založit si svůj 17

18 vlastní projekt, a to hlavně kvůli neshodám, které vznikli mezi vlastníky projektu Mambo a vývojáři. [7] Základní charakteristika Joomly je skoro stejná jak u ostatních redakčních systémů, které jsem zmiňovala. Jedná se o redakční systém, který je naprogramován pomocí skriptovacího jazyka PHP a MySQL. Jeho možnosti jsou docela široké, vlastní jádro systému však mnoho funkcí nemá, rozšiřuje se zásuvnými moduly, kterých má Joomla velké množství a stále se vyvíjí nové. V Česku existuje celkem rozsáhlá skupina uživatelů tohoto systému. Dalším velkým plusem je, že místní komunita připravuje překlady rozhraní a tvoří vlastní dokumentaci. [8] Na začátku roku 2008 vyšla nová verze označovaná jako 1.5. Tato verze byla velmi očekávaná a přinesla spoustu nových vlastností (včetně překladu administrační části). Celá struktura Joomly se změnila, dostala jednotnou formu, což je pro vývojáře přehlednější a pro uživatele mnohem srozumitelnější. Co všechno můžete s redakčním systémem provádět? Pomocí prostředí, které je velmi podobné klasickým textovým editorům (WYSIWYG), je možno vkládat články. Je zde možné vytvářet obrázkové galerie a vytvořit repositář pro stahování multimédií nebo různých souborů. Pro firmy se určitě hodí i vytvoření internetového obchodu a spousta dalších možností, které se ještě ve své práci zmíním. [7] Co je to komponenta a modul, v rámci redakčního systému Joomla!? V této kapitole detailněji popíšu některé důležité pojmy, spojené s redakčním systémem Joomla. Jak jsem zmínila, v praktické části představím analýzu a porovnání redakčních systémů, na jejichž základě byla zvolena Joomla. A proto v následujících kapitolách budou uvedeny pojmy, spojené právě s Joomlou. Komponenta (neboli díl, složka) a modul jsou velmi důležitou součástí Joomly. Jak už jsem zmiňovala, Joomla není dodávána s mnoha součástmi, a má po instalaci poměrně málo funkcí (jenom základní, které mohou být ale postačující pro hodně uživatelů). A právě pomocí rozšíření zvaných komponenty a moduly lze do Joomly přidávat nové a nové funkce. Komponenta je rozšiřující prvek (ať už obsahový nebo aplikace) speciálně napsaný pro přidání požadované funkčnosti do systému. Je to v zásadě skript, který je rovněž napsán 18

19 v jazyce PHP. Výhodou je že takovýto skript může byt napsán a přidán až po tom, co máme nainstalovaný celý systém. Napsat ho může programátor podle požadavků zákazníka (napsání skriptu pro komponentu, i když bude placena, stojí podstatně méně peněz než úprava například celého webu). Typickým zástupcem komponenty je např. obrázková galerie (tedy integrovaný doplněk, který umožňuje práci s množstvím obrázků a umí je zobrazit a připravit i zmenšené náhledy z vašich fotografií), internetový obchod nebo diskusní fórum. Co se týče modulů, tak dobrým příkladem může být třeba možnost vytvoření fóra nebo jednoduché hry. Také existuje možnost přesně vymezit rozsah funkcí, které budou stránky postavené na Joomle podporovat. Mezi výhody podobných rozšíření patří skutečnost, že uživatel není nucen se tak ihned rozhodovat - přidat internetový obchod hned nebo až v příštím roce. Může svůj web o podobné prvky rozšířit kdykoliv a zase zdarma. V dnešní době jsou moduly a komponenty vyvíjený nezávislými vývojáři, kteří pak mohou své produkty upravovat a vylepšovat podle požadavků a následně prodávat. [9] Co je to šablona, v rámci redakčního systému Joomla!? Šablona, nebo jinými slovy pohled - je předloha, podle které se vytváří dokument, stránka, web. Šablona se stará jen o zobrazování dat a jejich prezentaci. Šablona má za úkol nadefinovat vlastnosti stránky, a to pomoci různých stylů, které v sebe zahrnuje. Redakční systém používá šablony, a proto uživatel nemusí řešit kam umístit menu, nebo článek a jak má vypadat stránka. Toto obstarávají právě šablony, kde jsou definované oblasti, ve kterých se zobrazuje požadovaný obsah. Šablona je předem vytvořena a pro Joomlu jich existuje velké množství, které jsou na internetu k dostání zdarma, ale taky i za peníze. Jestliže uživatel chce, aby vzhled jeho stránky byl unikátní, musí si vytvořit šablonu sám. Vytvoření šablony však není úplně triviální, a je zapotřebí znát jak možnosti Joomly, tak HTML a CSS. 3 3 CSS - je sbírka metod pro grafickou úpravu webových stránek, jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek. CSS neboli Cascading Style Sheets byli vytvořeny někdy kolem roku 1997, a od té doby je velmi populární a dnes už téměř žádný web není tvořen bez pomocí těchto stylů. Cascading Style Sheets, česky "kaskádové styly". Proč kaskádové? Protože se na sebe mohou definice stylů napojovat a tvořit vrstvy, a styl tím pádem muže přebírat vlastnosti toho stylu na který je napojen (nadřazen). 19

20 Proto může uživatel volit ze dvou možností: bud si najde šablonu zdarma, přičemž musí pamatovat na to, že vzhled jeho stránek nebude unikátní. Anebo může uživatel šablonu vytvořit sám nebo zakoupit a mít tak jistotu, že jeho stránky unikátní budou. Podobná situace na internetu nastává poměrně často: můžeme něco získat zadarmo, ale s určitými omezeními a podmínkami, anebo si zakoupit plnou verzi za peníze. Joomla není výjimkou a je také přizpůsobena situaci a podmínkám na internetu. 3. Shrnutí V této kapitole jsem se snažila sepsat a logicky napojit teorii, která nám pomůže lépe podložit a pochopit téma mojí práce a hlavně její praktickou část. K některým pojmům se budeme vracet a detailněji probírat i v praktické části. V praktické části začnu pracovat nad dynamickou podobou webu. V další části se budeme moci podívat z praktické stránky na věci, o kterých jsem se zmínila v teoretické části. Tato část by měla sloužit k bližšímu seznámení s provedenou analýzou, zdokumentuji v ní práci na konkrétním projektu, který se zabývá převodem existujícího statického webu do dynamické podoby. 20

21 II. Praktická část 21

22 4. Analýza a návrh webové prezentace Erasmus V praktické části své diplomové práce popíšu strukturu webové prezentace programu ERASMUS na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze (VOŠIS), provedu zhodnocení stavu stávající webové prezentace a po její plné rekonstrukci (redesignu) a převodu do dynamické podoby, pomocí redakčního systému Joomla! Popíšu návrh nové webové prezentace, hlavní cíle a požadavky na novou prezentaci, které doplním manuálem pro uživatele, resp. Správce webu. 4.1 O programu LLP Erasmus Program Erasmus je v rámci programu celoživotního učení zaměřen na vysokoškolské vzdělávání a na odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Program je určen především pro studenty, pedagogy a zaměstnance vysokoškolských institucí, ale i pro školitele z podniků a dalších subjektů. VOŠIS je do programu EU Erasmus zapojena již 6. rokem. Je držitelem jak EUC (Erasmus University Charter) tak EEUC (Erasmus Extended University Charter a studenti všech oborů VOŠIS tak mají možnost absolvovat až roční studijní nebo pracovní stáž v zemích Evropské unie. [10] 4.2 Stav webové prezentace před redesignem Projekt Erasmus na VOŠIS dlouho neměl své vlastní, samostatné webové stránky. Informace o projektu byla umístěna na školních stránkách VOŠIS, což mělo spoustu nevýhod. Stránky projektu nebyli strukturované, neměly vlastní design a nebyl zde prostor na umístění potřebných a aktuálních informací. 22

23 Obr.1. Náhled webové stránky VOŠIS 4.3 Návrh a realizace statické podoby webové prezentace pro agendu ERASMUS, v rámci předmětu Projekt V rámci předmětu Projekt pod vedením paní Kučerové proběhla zásadní změna webu projektu Erasmus. Tým, který se skládal z 6 členů včetně mně (Perna Lucie, Huminskaya Aliona, Khabirova Maja, Al-Haj-Epraheem Yousra, Trondin Anton a Batrnova Hana), dostal za úkol vytvořit webovou prezentaci pro agendu projektu Erasmus na VOŠIS. Zadavatelem byla Mgr. Iva Bothová. Paní Bothová vznesla několik základních požadavků, podle kterých jsme se měli řídit při práci nad webovou prezentací: Provést úplný redesign stávajících stránek. Design měl vycházet z korporátních barev projektu Erasmus a měli do toho být zapojené loga projektu. Design měl být otevřený, přehledný, se snadnou orientací ve struktuře, měl být moderní a zodpovídat současným trendům na internetu (Web 2.0). Navrhnout strukturu webu, která by zodpovídala obsahu stránek, a umožňovala snadnou orientaci jak českým tak i zahraničním studentům. Naplnit stránky obsahem. 23

24 Po prostudování a zhodnocení podkladů, které jsme dostali od zadavatele jsme navrhli následující strukturu webu: Obr. 2. Schéma struktury webu [11] 24

25 Důležitým krokem bylo zakomponovat všechny prvky do designu stránky tak, aby se na něm dalo snadno zorientovat, aby webové stránky byly uživatelské přívětivé a uživatel mohl rychle najít potřebnou informaci. Rozmístění jednotlivých prvků webu je znázorněno ve wireframe 4 na následujícím obrázku: Obr. 3. Grafické rozmístění objektů na stránce Následně jsem vytvořila unikátní grafický design stránek, ve kterém jsem zapracovala požadavky zadavatele na jejich vzhled a strukturu. Do designu jsem zakomponovala následující prvky: Logo projektu Barevnou korespondenci s logem projektu Fotodokumentace ze stáží Erasmus Grafický návrh jsem optimalizovala pro nejčastěji používané rozlišení monitoru 1024x768 5 tak, aby se web správně a uživatelské příjemně zobrazoval v různých prohlížečích a na různých monitorech. 4 Pojem wireframe (nebo se mu říká "drátěný model") se v oblasti vývoje webových prezentací či aplikací používá pro zjednodušený model nebo návrh definující funkci a obsah stránek webu. Používá se pro náhled nového řešení. 5 Statistika rozlišení monitoru uživatelů v ČR. Zdroj gemiusranking 25

26 Po zapracování drobných úprav podle připomínek zadavatele, byl design stránek zadavatelem schválen. Obr. 4. Náhled designu webové prezentace Erasmus V týmu jsme společně připravili a naplnili web obsahem. Což znamenalo časově náročný převod textů z word dokumentů do validní html podoby, dále rozmístění rubrik a jich následující náplň. Poté proběhla kontrola celého webu, testování funkčnosti, správnost odkazů, propojení obsahu apod. Po několika schůzkách a finálním schválení ze strany zadavatele a vedoucí projektu, jsme spustili stránky na adrese: Výsledkem práce našeho týmu byl statický web, vypracován v jazyce XHTML 1.0 s použitím CSS. Web prošel kontrolou validity kódu a stylů. 5. Dynamická podoba stránek V této kapitole přejdeme od statického webu k tvoření jeho dynamické podoby. Po ukončení prací na statické verzi webové prezentace pro agendu projektu Erasmus, se vyskytla potřeba rozvíjet a polepšovat web i dále, a to v souladu se současnými trendy na internetu. V této kapitole uvedu důvody pro převod webu do dynamické podoby a popíšu postup výběru vhodného redakčního systému. 26

27 5.1 Technické a uživatelské požadavky V průběhu tvorby statického webu a spolupráce se zadavatelem se ukázalo, že webové řešení podobného typu není postačující pro koncového uživatele. A to z několika důvodů: a) Koncovým uživatelem je v našem případě paní Bothová, která nemá programátorské znalosti a malé zkušenosti s prací na webu. b) V rámci projektu Erasmus stále probíhají různé aktivity a stále přibývají aktuální informace, které mají být zveřejněny na jeho webových stránkách. c) Škola zaměstnává jenom jednoho správce sítí, což není postačující na pravidelnou aktualizaci webu. Z výše uvedeného vyplynula potřeba nasadit web na redakční systém a tím pádem usnadnit práce při jeho aktualizaci, nebo dalších změnách. Při výběru redakčního systému jsem uvažovala několik důležitých kritérií, podle kterých jsem testovala 5 redakčních systémů. Hlavní požadavky a kritéria, které jsem stanovila při výběru redakčního systému: a) Administrační rozhraní mělo být přehledné a pochopitelné. Administrátor by neměl mít potíže s prácí v systému a s orientací v něm. b) Možnost využití WYSIWYG editoru, který značně usnadní prácí při vytváření nových článků a editaci stávajících. c) Redakční systém by měl podporovat více jazyků a hlavně češtinu i v administračním rozhraní. d) Možnost přidání fotogalerie a práce s větším počtem obrázků. e) Systém musel podporovat práci s databází MySQL, se kterou mám zkušenosti 6. f) Programovací jazyk, ve kterém je redakční systém napsán, musel být PHP. g) Snadná práce s šablonami stránek. h) Redakční systém by měl být k dispozice zdarma. 5.2 Srovnání redakčních systémů Pro srovnání jsem vybrala celkem 5 redakčních systémů, které jsem ve stručnosti popsala ve své teoretické části. V následující tabulce jsem uvedla kritéria, které jsem zvolila a podle kterých jsem se řídila při výběru redakčního systému. 6 absolvovala jsem předmět Databáze s panem Klimánkem 27

28 Obeznámila jsem se s každým z uvedených redakčních systémů. O některých jsem si přečetla a měla je šanci vyzkoušet demoverze na internetu, některé jsem vyzkoušela v práci, no a s Joomlou jsem měla hodně zkušeností, a to jak v práci tak i ve škole. V tabulce jsem jenom poznamenala, jestli daný systém splňuje anebo nesplňuje požadavky. U některých bodů jsem uvedla poznámky, které jsou vysvětlené pod tabulkou. Poznámky: 1. Na rozdíl od ostatních má v sobě zakomponován WYSIWYG editor Texy. Texy přepisuje text námi napsaný do validního (X)HTML kódu. Je dostupný zdarma a má velmi jednoduchou a logickou syntaxi. 2. Systém podporuje vícejazyčnost, ale jenom pro Front-End, tedy pro samotnou webovou stránku, ale administrace do češtiny není přeložena. 3. Výhodou tohoto systému, jak už jsem uvedla, je právě multi-jazyčnost webu, ale administrace taky není přeložena do češtiny. 4. Tento systém je vytvořen českým programátorem a proto i administrační rozhrání podporuje češtinu. 28

29 5. Jak jsem zmiňovala v teoretické části, oba tyto systémy, jak WordPress tak i PhpRS nejsou po instalaci velmi rozsáhlé, a bohužel ani v doplňkových modulech nenajdeme potřebné funkce. 6. Samotný systém je zadarmo, ale po instalaci nemá v sobě dostatek funkcí (jak jsem už zmiňovala v teoretické části), a další rozšíření jsou za peníze. Celkově se dá říct, že téměř každý testovaný systém splňoval požadavky kladené na funkcionalitu. Požadovaná funkčnost byla buď přímo implementovaná v systému, nebo ji je možné doinstalovat. Kvůli obtížné implementaci více-jazyčných webů byl ze seznamu odstraněn systém phprs. Systém Wordpress působí jako příliš jednoduchý a chybí mu základní funkce, které jsem měla v plánu do webové prezentace zapracovat. United Nuke jsem vyloučila kvůli částečně placeným modulům a obtížné orientaci ve velkém množství funkcí. U složité a nejednoznačné volby mezi zbylými dvěma systémy Drupal a Joomla! jsem upřednostnila a vybrala systém Joomla!, protože je dle mého názoru a vlastních zkušeností nejpoužitelnější a to hlavně kvůli jednoduchému ovládání administrační části, do které lze zaškolit i méně technicky zaměřené uživatele. Také díky množství a jednoduchosti instalace doplňků a šablon systému a dále kvůli rozsáhlé české komunitě zabývající se Joomlou. Jak je vidět z tabulky, Joomla splňuje veškeré moje požadavky. Na moje rozhodnutí měl samozřejmě vliv fakt, že jsem s redakčním systémem Joomla pracovala i dříve, a byla jsem spokojená s jeho možnostmi. Provedena analýza potvrdila moje předpoklady a předchozí zkušeností, totiž že redakční systém Joomla splňuje výše zmíněné požadavky a tedy je vhodný pro převod našeho statického webu do dynamické podoby. V další kapitole se budu zabývat samotnou implementací a detailně popíšu daný proces. 29

30 6. Implementace redakčního systému pro projekt Erasmus Tato kapitola je věnována samotné implementaci předem zvoleného redakčního systému. Je napsána jako příručka uživatele a může sloužit jako návod na instalaci redakčního systému a práci s ním. 6.1 Příprava na instalaci CMS Stažení programu Instalační balík je možné stáhnout z adresy kliknutím na tlačítko "Download Joomla". Český jazykový balíček je ke stažení na stránkách Lokalizována je většina administračního rozhraní a do systému se nahrává na konci instalace Vytvoření databáze Před instalací CMS je potřeba mít vytvořenou MySQL databázi na serveru. Databáze se vytvoří po přihlášení do administračního rozhraní v sekci MySQL databáze, kde se: a) vyplní formulář pro vytvoření nové databáze, b) nastaví kódování utf8_czech_ci, c) pojmenuje databáze (např. erasmus), d) doplní heslo, e) potvrdí kliknutím na "Vytvořit" Kopírování souborů Nejdříve je potřeba vytvořit na svém počítači dočasnou složku a rozbalit do ní stažený instalační soubor (např. pomocí programu Total Commander) CMS Joomla!. Dále pomocí FTP klienta nahrát soubory z adresáře dočasné složky do adresáře webu (na serveru), ve kterém bude finálně nainstalovaný a přes prohlížeč přístupný redakční systém (v mém případě do kořenového adresáře erasmus.sks.cz). 30

31 6.2 Instalace Nyní je možné začít se samotnou instalací CMS. V okně prohlížeče přejdeme na název a adresář webu, kde jsou nahrány soubory Joomly a kde bude po dokončení instalace vstup do administrační části CMS. V našem případě je to adresa Po načtení stránky se zobrazí uvítací okno instalace a nabídka volby jazyka. 6.3 Výběr jazyka Prvním krokem instalace je volba jazyka instalačního rozhraní. V mém případě byla zvolena čeština Před instalační kontrola V dalším kroku predinstall ukáže, co všechno je splněno pro instalaci. Register_globals možno vypnout po přihlášení do administrace. Doporučeními z predinstallu není nutné striktně dodržovat a další nastavení možno ponechat implicitní. Soubor configuration.php je možné rovněž ponechat beze změn, v průběhu instalace do něj důležité údaje zapíše sám instalátor. V dalším kroku je nutné odsouhlasit licenční podmínky. 6.4 Konfigurace MySQL databáze V tomto kroku je potřeba vyplnit údaje vztahující se k MySQL databází, která již byla vytvořena přes administraci v sekci MySQL databáze. Obr. 5. Konfigurace MySQL databáze 31

32 6.5 Nastavení FTP Dalším krokem je propojení s FTP, na které byl CMS Joomla! nahrán. Nastavení popisuje následující obrázek: Obr. 6. Nastavení FTP 6.6 Hlavní nastavení Hlavní nastavení spočívá ve volbě názvu nového webu a zadání u a hesla, které pak slouží jako přihlašovací údaje do administrace. Následně instalace poradí smazání adresáře installation, což je vhodné provést z bezpečnostních důvodů a také proto, že v této chvíli již není potřebný. Tímto je instalace CMS Joomla! úspěšně ukončena. 6.7 Instalace češtiny Češtinu pro Joomlu je možné stáhnout 7. Soubor je sbalen v archivu a není potřeba ho rozbalovat. Přihlášením do administrace Joomly, najetím na sekci Extensions/Install a volbou upload package file můžeme vložit sbalený soubor s lokalizací a po stisknutí Upload File & Install se čeština automaticky nainstaluje. Pak již jen zbývá nastavit češtinu v administraci 7 Například z webu 32

33 jednoduchým zvolením jazyka z nabídky a stisknutím volby default. Z bezpečnostních důvodů je vhodné pravidelně provádět aktualizaci aplikace. 7. Аdministrační prostředí Po přihlášení do administrační části CMS se zobrazí vstupní stránka s přehledem nejčastěji používanými funkcemi а několika stаtistikаmi. Obr. 7. Administrační prostředí Po kliknutí na záložku Logged in Users v pravé části, se zobrazí přehled právě přihlášených uživatelů. Obr. 8. Administrační prostředí záložka Loged in Users V záložce Populаr se nachází přehled nejvíce navštěvovaných článků. 33

34 Obr. 9. Administrační prostředí záložka Popular Záložka Reсent аdded Аrtiсles představuje přehled naposledy přidaných článků. Obr. 10. Administrační prostředí záložka Recent added Articles V záložce Menu Stаts je seznam všech vytvořených nabídek menu a počet položek, které jednotlivé nabídky obsahují. Obr. 11. Administrační prostředí záložka Menu Stats 34

35 8. Globální nastaveni Pro vstup do globálního nastavení CMS vybereme v hlavním menu položku Uživatelská část/globální nastavení. Obr. 12. Globální nastavení záložka Uživatelská část Zde se nachází tři sekce/záložky Uživatelská část, Systém a Server. V první záložce Uživatelská část a bloku Nastavení webových stránek je možno změnit stav stránek na online či offline (připojeny či odpojeny). Tuto funkci je vhodné využit ve chvíli, kdy bude potřeba na stránkách provádět rozsáhlejší údržbu. Když stránky budou odpojené, objeví se po vstupu na webové stránky přes prohlížeč informace o tom, že stránky jsou v údržbě a navíc se zobrazí text, který je vložen do textového pole Zpráva při odpojení. Čtyři následující volby nastavují: titulek, který se zobrazí v záhlaví okna prohlížeče (Titulek webových stránek), výchozí WYSIWYG editor pro všechny uživatele (Výchozí WYSIWYG editor), 35

36 výchozí počet (na stránku vypsaných) položek ve veškerých seznamech, se kterými se v Joomle možno setkat (Délka seznamu) a počet článků, které budou použity pro RSS kanál (Délka kanálu). V bloku Nastavení metadat jde určit různé proměnné, které se ve vygenerovaném HTML kódu umisťují do metadat v hlavičce. Tato metadata jsou využívána především vyhledávači, které stránky indexují. V posledním bloku jsou volby pro zapnutí tzv. SEO (Search Engine Optimization). Obr. 13. Globální nastavení záložka Systém Pod záložkou Systém se nachází celkem 6 bloků. V bloku - Systémová nastavení je jako první položka Tajné heslo, které je generované při instalaci CMS, je unikátní a Joomla jej interně používá. Řádek Cesta ke složce s logy určuje, do které složky bude Joomla ukládat systémové logy. Volba Povolit webové služby nastaví, zda komponenty třetích stran budou moci využívat tzv. RPC (Remote Procedure Calling) pomocí HTTP protokolu a XML jazyka. Řádek Server s nápovědou definuje, z jaké stránky se budou načítat případné stránky s nápovědou, pokud se v rámci správcovského rozhraní klikne na tlačítko Pomoc. Jako výchozí je nastavena domovská, anglická stránka Joomly. 36

37 Poměrně důležitá je i blok Nastavení uživatele. V rámci těchto nastavení jde ovlivnit kroky, které bude muset nově příchozí učinit. Pomocí volby Povolit registraci uživatelů jde určit, zda se bude možné na stránkách registrovat a zda bude nutné nově vytvořený účet aktivovat (Aktivace nového uživatelského účtu). Poslední položka Parametry uživatele Uživatelského rozhraní určuje, zda se po přihlášení objeví možnost změnit několik základních nastavení účtu (jazyk rozhraní, WYSIWYG editor či adresu stránek s nápovědou). V bloku Nastavení médií je možné přesně definovat, se kterými soubory bude možné pracovat (Povolené přípony, Typy souborů), maximální velikost souboru v bajtech, cestu ke složce s obrázky či jiným souborům přirazených k článkům (Cesta ke složce se soubory a Cesta ke složce s obrázky) a omezení nahrávání dat jiných než obrázků (Omezení nahrávání). V bloku Nastavení Debug jde určit, zda a jaké diagnostické informace budou zobrazovány. Blok Nastavení vyrovnávací paměti je využitelný ve chvíli, kdy je nutné stránky nějakým způsobem optimalizovat. Pokud je aktivovaný, bude na serveru vytvořena lokální kopie stránek, která jejich načítání zrychlí. Blok Nastavení sezení je volbou bezpečnostní. Pomocí těchto voleb je možné určit, jak dlouho ponechá Joomla připojený účet, který nejeví známky aktivity uživatele. 37

38 Obr. 14. Globální nastavení záložka Server Poslední je záložka Server. Zde se nachází blok Nastavení serveru a v něm je možné definovat, kam si bude Joomla ukládat své dočasné soubory. Další volba umožňuje snížení objemu přenášených dat mezi internetovým prohlížečem a webovým serverem. Poslední volba nastavuje množství a podrobnost zobrazovaných chybových hlášek. V bloku Jazyková nastavení, je volba a nastavení časového pásma serveru. V bloku Nastavení FTP, je možné nastavit přihlašovací údaje na FTP server, které bude využívat implementovaná FTP vrstva. Dále v blocích Nastavení databáze a Nastavení mailu jsou základní volby pro přístup k MySQL databázi včetně uživatelského jména, tabulek nebo předpony tabulek a volby pro odesílání mailů z hostingového serveru. 38

39 9. Správce článků Aby bylo možné články třídit, je potřeba je přiřadit do kategorií a sekcí. Sekcí je struktura, která dělí články na nejvyšší úrovni. Každá sekce obsahuje kategorie. Pod pojmem kategorie rozumíme označení příbuzných článků. Pokud to jsou stránky o škole, může být na první úrovni sekce s názvem Předměty nebo Učitelé. Sekce pak bude obsahovat kategorie např. matematika, ekonomie nebo management. Pak už následuje třetí úroveň, a to vlastní články. V této části administrace je možno spravovat články. Hlavní funkcí redakčního systému je zajišťovat jednoduché rozhraní pro zadávání obsahu: texty, obrázky nebo třeba videa. Článek v Joomle může mít libovolnou velikost a taky může obsahovat libovolné množství odkazů nebo dalších vložených objektů. Aby byla práce s textem сo nejpohodlnější, má Joomla integrován speciální doplněk, který nazýváme WYSIWYG editor. Zkratka WYSIWYG pochází z angličtiny a zkracuje větu What You See Is What You Get, ve volném překladu to znamená - сo vidíš, to dostaneš. Má charakterizovat vlastnost textového editoru, který se snaží zadaný text prezentovat na obrazovce tak, jak se objeví po zveřejnění článku. WYSIWYG editor umožňuje rychlejší tvorbu webové stránky, vlastně jejího obsahu, a hlavně při tom nevyžaduje hlubší znalost jazyka HTML. Uživatel pomocí něho může upravovat stránku podobně jako v Microsoft Wordu - tedy výstup je již takový, jaký vidíme v editačním formuláři. Největší výhodou WYSIWYG editoru je komfort s jakým umožňuje uživatelům pracovat s texty. V další kapitole bude následovat seznámení s důležitými funkcemi editoru. 9.1 WYSIWIG editor obsah článku V Globálním nastavení systému, můžeme zvolit, jaký editor сhсeme používat. Editor má funkce běžných textových editorů, jako např. Word od společnosti Miсrosoft. Při ukládání článku do databáze ale přepíše text do HTML kódu. 39