ALTERNATIVNÍ FORMY E-VÝUKY NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH S MOŽNOSTÍ POUŽITÍ V PRAXI

Transkript

1 ALTERNATIVNÍ FORMY E-VÝUKY NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH S MOŽNOSTÍ POUŽITÍ V PRAXI MARTINA KUDLÁČKOVÁ Abstrakt Práce je zaměřena na posuzování možností alternativních způsobů vzdělávání na vysokých školách v České republice a jeho praktického využití při výuce. Zaměřuje se převážně na e- learningový způsob vzdělávání a možnosti vývoje a využití jiných způsobů, které moderní výpočetní technika umožňuje. Klíčová slova Výpočetní technika, vzdělávání, E-learning, elearningové vzdělávání, software, hardware, alternativní způsoby, technický rozvoj. Úvod Dnešní doba je ve znamení technického rozvoje a jeho uplatňování v praxi v různých oborech. Jeho rozvoj umožňuje v mnoha případech ulehčení práce a celkové zrychlení pro zpracování výrobku, dat a jiné. K tomu všemu napomohl zvláště vývoj počítačové techniky, která řídí valnou část světa. V dnešní době prakticky nenaleznete obor, ve kterém by se nevyužívala počítačová technika nebo její součásti. Technický rozvoj je také velice znát v oblasti školství a vzdělávání, kde se uplatňují moderní výukové programy nebo moderní technické zařízení, které ulehčuje práci vyučujícího nebo lektora při svém výkladu. Díky moderní technice je možné žáky zapojit do interaktivní výuky, která již v dnešní době není jen o mluveném slově, ale o vzájemné spolupráci vyučujícího a žáka a při samostudiu se nemusí jednat jen o pasivní čtení učebních textů. Nároky na způsob vzdělávání se zvyšují a s použitím nejmodernějších technických prostředků, je potom nejen usnadněná práce vyučujícím, ale také studenti mají možnost se naučit pracovat s novými technologiemi a získat takto praxi pro budoucí zaměstnání. Na vysokých školách mají studenti velice příznivé zázemí, co se týká technického vybavení učeben a studoven počítačovou technikou, jak po stránce hardwarového, tak po stránce softwarového vybavení. Mnoho škol nebo fakult je zaměřeno výhradně na technické obory, které se týkají výpočetní techniky nebo je výpočetní technika pro tyto obory nezbytnou součástí a pro výuku se používají moderní stroje s vynikajícím vybavením. Zaměřila jsem se na oblast vzdělávání na vysokých školách a možnosti alternativních způsobů výuky, které se na některých vysokých školách značně liší. Práce je orientovaná na alternativní vzdělávání v České republice, jelikož srovnávání a průzkum alternativního vzdělávání ve světě a takovémuto způsobu vzdělávání v České republice, by bylo obsáhlejší, než je rozsah této práce. Vzhledem k tomu, že u nás existují různé druhy vysokých škol, jsou možnosti v některých případech značně odlišné a díky těmto odlišnostem se liší i v technickém vybavení a personálním obsazení lidmi, kteří se starají o správu výpočetních středisek. Nejpopulárnějším pojmem pro odlišné způsoby výuky, je E-learning. E-learning je pojem, který značí způsob vzdělávání pomocí interaktivního prostředí, elektronických materiálů v součinnosti s připojením k internetu, které však není vždy zapotřebí. Někteří z uchazečů, kteří se hlásí nebo chystají vybírat některou z vysokých škol, mají potřebu se o dané škole dozvědět co nejvíce a tedy i to, zda škola využívá moderní techniku 1

2 k výuce, případně některé z možných alternativ výuky s použitím výpočetní techniky. Cíl a metodika Práce se zaměřuje na možnosti vzdělávání na vysokých školách s alternativními způsoby výuky, které jsou postupně na školách zaváděny. Průzkum internetových stránek na jednotlivých vysokých školách by měl ukázat, zda využívají na dané vysoké škole některé možnosti z alternativních způsobů výuky. Jelikož je v některých případech obtížné sehnat potřebné informace od všech vysokých škol, zaměřila jsem se na jejich www stránky a informace, které mají dostupné na nich. S výjimkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Mendelovi zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde jsem měla možnost praktického vyzkoušení těchto způsobů výuky a možnosti využívání moderní techniky při nich. Cílem práce je odhalit možnosti způsobů výuky na vysokých školách. Zjistit stávající způsoby výuky a možné další rozšíření či vylepšení, které by mohlo celou výuku zefektivnit a zlepšit připravenost studentů, pro které by výuka nebyla jen pouhým čtením materiálů, ale aktivním zapojováním. Získané informace z jednotlivých vysokých škol by mělo vést k závěru, kterým by bylo možné sjednotit a zlepšit tvorbu buď e-learningových kurzů a výuky, ale i případné doporučení jiných metod, kterým lze dosáhnout podporu výuky pomocí výpočetní techniky a tím zajistit lepší připravenost studentů a zkvalitnění celkové výuky. Formu zjišťování informací pouze z dostupných zdrojů a odkazů na jednotlivých stránkách vysokých škol, jsem zvolila z důvodu zjištění, jak jsou tyto informace dostupné pro veřejnost a zda je možné, aby si případný uchazeč o studium na vybrané škole mohl sehnat informace přímo z webových stránek a zhodnotil, jak kvalitní je informování se o možnostech výuky na vysoké škole. Jelikož některé vysoké školy nemají příliš mnoho informací o alternativních možnostech výuky na svých webových stránkách, je v práci uveden také příklad z praktického využití alternativní výuky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kterou jsem mohla jakožto studentka této univerzity využívat a použít k této studii. Výsledky Dle vybraného seznamu veřejných vysokých škol, který je uvedený v Tabulce 1, jsem podrobně procházela jednotlivé www stránky, na kterých mají umístěné svoje prezentace, informace o škole a studiu a další důležité informace nejen pro studenty, ale také pro zaměstnance a zájemce o studiu a širokou veřejnost. Informace, které jsem vyhledávala na těchto stránkách byly umístěny většinou mezi odkazy, informacemi pro studenty nebo na jiných místech, záleželo na členění stránek. Každá škola má své e-learningové programy nazvané jinak a tudíž jejich vyhledávání nebylo zrovna jednoduché. Mnoho vysokých škol využívá převážně pouze e-learningových projektů, ve kterých je možné studenty připravovat a následně také na probranou látku testovat. Název vysoké školy Masarykova univerzita v Brně Univerzita Hradec Králové Vysoká škola chemicko-technologická v Praze České vysoké učení technické v Praze Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Česká zemědělská univerzit v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Policejní akademie České republiky www stránky

3 Název vysoké školy www stránky Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, spol. s r.o. Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Vysoká škola ekonomickoprůmyslová v Praze Univerzita obrany v Brně Tab. 1. Seznam vysokých škol Zdroj: 1 E-learning 1.1 Moodle Valná většina škol využívá softwarového balíku Moodle, který je určen pro vytváření podpůrných výukových programů pro distanční studium, ale nejen to, a který lze přizpůsobit potřebám dané školy a vzhledově upravit tak, aby se odlišoval od základní verze. Moodle lze volně stáhnout z internetu, jelikož jeho licence je GNU General Public Licence, je to volně šiřitelný program, který lze zdarma využívat, patří do projektu zaměřeného na svobodný software. Toto je výhodné pro školy, které tímto mohou ušetřit a nemusí zakupovat drahý software, se kterým je poté spojeno několik dalších poplatků za jeho správu a podobně. Moodle je vhodným nástrojem pro vytváření e-výuky ve škole, ale také na pracovištích. Ve většině případů jej školy nechávají v původní podobě, co se týče vzhledu a proto je většina e-learningových projektů na škole vzhledově stejných nebo velice podobných. Co se týče obsahů, moodle se dá různě modifikovat přidáním různých komponentů, kterými je možné práci v Moodle ulehčit. Orientace v Moodle, je však o něco složitější a prvním návštěvníkům, kteří se s Moodle ještě nikdy nesetkali, může dělat potíže nalézt to, co potřebují a do jakého kurzu se potřebují 3

4 přihlásit. 1.2 Alternativy k Moodle Existují však i jiné možnosti, které jsou také OpenSource a je možné je stahovat zdarma. Jedním příkladem je exe elearning XHTML editor. Toto je nástroj, kterým lze jednoduchým a přitom efektivním způsobem připravit e-learningový kurz, který se poté umístí na internetové stránky. Příprava takového již potřebuje jistou zručnost. Je možné do takového kurzu zaimplementovat i různá komprimovaná videa, flashe, flashvidea a jiné aktivní prvky, které podpoří studentovu aktivitu při výuce. Ukázkou alternativy k Moodle je také projekt virtuální univerzity EDEN na obrázku 1. Kromě OpenSource projektů, je možné si nechat udělat na míru systém od některé z komerčních společností, která ho ušije na míru podle přání zákazníka. Dle mých zkušeností, této možnosti využívají spíše firemní zákazníci, ale školy využívají buď OpenSource produktů nebo mají vlastní týmy, které pracují na vývoji a správě e- learningových kurzů. K tomu, aby si mohla škola vytvořit takový tým je zapotřebí mít vedoucího týmu, která je převážně z řad vysokoškolských učitelů, případně doktorandů, kteří si následně vybírají spolupracovníky. To jsou schopní studenti, kteří prokáží dostatečné schopnosti a znalosti nebo se chtějí přiučit něčemu novému a získat zkušenosti do budoucí praxe. Školní projekty jsou nejlepším řešením, protože se valná většina z řad týmu pohybuje ve škole a zná místní poměry a může tedy vytušit budoucí potřeby. Škola tak získá relativně zadarmo pracovníky, případně dobrovolníky a vlastní projekt, který obohacuje a ulehčuje její fungování. Tento způsob volí především školy, které mají technické zaměření. Obr. 1. Virtuální univerzita EDEN Zdroj: 4

5 Tyto výukové systémy jsou často spojeny s informačními systémy, které zabezpečují celkovou agendu, která se týká studenta. Není to však pravidlem. Ze získaných poznatků, jsem zjistila, že velké množství vysokých škol využívá systému STAG, který je možné sice upravit, ale dle zkušeností z Mendelovi zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde mají vlastní univerzitní informační systém, je STAG značně omezen pro některé funkce a jeho ovládání a hlavně orientace v něm je pro nové studenty, kteří se s ním nikdy nesetkali, obtížnější. 2 Využití moderní techniky Alternativní způsoby výuky jsou zabezpečovány pomocí moderního technického vybavení převážně počítačových a přednáškových učeben. Přednáškové sály jsou již ve většině případů vybaveny výbornou audiovizuální technikou, která umožňuje sledování přednášky i v jiných sálech, jako je tomu například na Univerzitě Karlově, kdy je několik sálů propojeno a žáci mají možnost sledovat přednášku on-line. Mendelova lesnická a zemědělská univerzita má k dispozici speciální multimediální dotekové tabule, které jsou propojené s počítačem, na kterém jsou umístěny výukové materiály a vyučující má možnost v promítaném textu zvýrazňovat potřebné výrazy, pomocí speciálních tužek, které jsou součástí vybavení tabule. Každá tužka je definována na jinou barvu a i když jsou tužky jen dřevěné, tabule zareaguje na místo, ze kterého se tužka zvedla a na které je například definovaná červená barva, a při označování nebo psaní na tabuli touto tužkou tabule zobrazuje červenou barvu. Součástí on-line komunikace s žáky je komunikace přes komunikátory, kdy vyučující sedí na jiné univerzitě a přednáší například na druhém konci republiky. Do této kategorie je možné také zařazení způsobů komunikace mezi vyučujícím a studentem pomocí komunikačních nástrojů, například Skype. Většina těchto nástrojů je určena pro domácí použití a tak je tedy nutné se předem ujistit, zda v licenci není nějaké omezení pro veřejné použití. V případech takto omezených licencí, je by si měli uživatelé zjistit, za jakých podmínek mohou tedy tyto služby využívat. V příloze číslo 1, jsou pro ukázku uvedeny ve zkrácené podobě některé body licenční smlouvy k používání komunikátoru ICQ, který je asi nejrozšířenějším. 3 Využití v praxi Praktické využívání již existujících e-learningových kurzů a komplexní využití techniky, které mají vyučující k dispozici pro přednášky a praktické cvičení, je však využíváno jen v malé míře nebo pouze v případech, kdy je to zcela nezbytné. E-learningové kurzy jsou spíše doporučeným způsobem vzdělávání, až na výjimky, kdy je využíváno k celkové výuce a následnému testování studenta a udělení známky. Výhodou takového systému je ušetření času, kdy vyučující připraví testové otázky, zadá do systému a sytém poté jednotlivým žákům vygeneruje testy, které jsou poté systémem také vyhodnoceny. Někteří vyučující tento způsoby využívají k vygenerování testových variant a vytištění pro písemnou podobu zkoušky. Vyučující má v tomto případě jisté výhody, kdy si žáci předávají varianty testů. Systém tímto způsobem může vygenerovat nepřeberné množství testů, při kterých je malá pravděpodobnost, že se budě některý opakovat. Diskuse Výsledkem zkoumání, zda vysoké školy a v jakém rozsahu využívají e-learningových způsobů výuky, jsem dospěla k názoru, že v našich podmínkách nejsou zdaleka vyčerpány možnosti, ze kterých by se dalo čerpat a to hlavně co se týká možností způsobů jak zpestřit 5

6 studium. Velká většina vysokých škol, ať se jedná o státní vysoké školy nebo soukromé vysoké školy, se určitým způsobem zapojily do nového trendu e-learningových způsobů výuky. Každá škola si tento pojem pochopila po svém a tomu přizpůsobila jeho používání ve škole a zapojování do výuky. Pokud však něco označíme e-learningem, e-learningovým vzděláváním a podobně, mělo by to být tedy skutečné pojetí e-learningu, tak jak je skutečně chápán a ne pouhým zveřejnění skript nebo jiných výukových materiálů, převedených do elektronické podoby, jak je tomu na některých vysokých školách. Takovýto přístup k označování e-learningového vzdělávání vede k mystifikování studentů. Při alternativní výuce by se měli studenti aktivně zapojovat do dané výuky ne jen pasivně pročítat materiály, které si mohou zakoupit v prodejnách skript, zapůjčit v knihovnách nebo vytisknout. Aktivní přístup k výuce a zapojování studenta do výuky, či při samostatném studiu, zvyšuje lepší pochopení probírané látky. Studenti nepodléhají pouze pasivnímu čtení materiálů, které v některých případech nemá příliš velké účinky při pochopení problematiky. E-learningové kurzy by měly být postaveny tedy na aktivním přístupu studenta a zapojovat ho do různých aktivit při procházení jednotlivých kapitol a lekcí kurzu. Není možné se vyhnout pasivnímu čtení výukových materiálů, ale účelem e-learningového vzdělávání není jen o čtení skript. Oživením při výuce a při vytváření e-learningových kurzů je zapojování do výukových materiálů videa s ukázkami probírané látky, animované flashe, které by byly aktivní na klikání a student se tímto způsobem proklikal například k nějakému řešení. V případě nějaké špatné odpovědi by musel začít od některého bodu, který je rozhodující při dalším směrování ke správnému výsledku. V několika případech jsem se setkala i s tím, že škola má hned několik e-learningových kurzů. Prakticky ve všech případech se jednalo to e-learningové kurzy, které byly vytvořeny a určeny pouze pro nějakou fakultu nebo katedru a jiná měla zase jiný systém na tvorbu e- výuky. Dle mého názoru by měly být tyto systém sjednocené, a pokud škola umožňuje vzdělávání a výuku pomocí e-learningu, mělo by to být umístěno na jednom místě a studentovi by pak odpadly problémy spojené s tím, že by si nepamatoval, ve kterém e-learningovém systému je daný kurz. Dalo by se říct, že tento ukazatel napovídá o tom, že daná škola nemá sjednocený názor na takovýto způsob vzdělávání a v celouniverzitním měřítku proto není spolupráce na vytváření takého systému vzdělávání. Závěr Využívání alternativních způsobů e-výuky je v celkovém hledisku v rozvoji. Toto je zapříčiněno tím, že školy buď nemají prostředky k zavádění nových technik vzdělávání studentů a zaměstnanců. Pokud by se našlo dostatečné množství prostředků nebo v ideálním případě tým lidí, kteří by se věnovali pouze zavádění a správě e-výukových programů a ostatnímu s tím spojenému, mohli by studenti na našich univerzitách studovat způsobem pro ně zábavným nebo alespoň zajímavým, než jak je to ve většině případů v dnešní době. Hudbou budoucnosti zůstávají však nadále některé z moderních výukových metod, které je možné vidět v zahraničí a to nejen z důvodu, že takováto technika buď není u nás stále dostupná, ale také, že starší generace vyučujících mnohdy nerada s moderní technikou pracuje nebo se jen naučí základní funkce, se kterými oni na přednášce a při výuce vystačí. 6

7 Literatura Internetové zdroje: [1] Wikipedai - [2] Wikipedia - < [3] Moodle - < [4] < [5] < [6] < [7] < [8] Masarykova univerzita v Brně - < < [9] Univerzita Hradec Králové - < < [10] Vysoká škola chemicko-technologická - < < [11] České vysoké učení technické v Praze - < < [12] Česká zemědělská univerzita v Praze - < < [13] Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích < < [14] Ostravská univerzita - < < [15] Slezská univerzita v Opavě - < [16] Technická univerzita v Liberci - < < < [17] Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem - < < [18] Univerzita Karlova v Praze - < < [19] Univerzita Palackého v Olomouci < < < < 7

8 [20] Univerzita Pardubice - < < [21] Vysoká školá báňská Technická univerzita Ostava - < < [22] Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, spol. s r.o. < [23] Vysoká škola ekonomická v Praze - < < < < [24] Vysoká škola polytechnická v Jihlavě - < [25] Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - < [26] Policejní akademie České republiky - < [27] Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích - < [28] Vysoké učení technické v Brně - < [29] Západočeská univerzita v Plzni - < [30] Akademie múzických umění v Praze - < [31] Akademie výtvarných umění v Praze - < [32] Janáčkova akademie múzických umění v Brně - < [33] Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně - < < [34] Vysoká škola ekonomickoprůmyslová v Praze - < [35] Univerzita obrany v Brně - < 8