Porovnání systémů ošetřování ozelenění vinic ve vztahu ke kvalitě hroznu

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Porovnání systémů ošetřování ozelenění vinic ve vztahu ke kvalitě hroznu Diplomová práce Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Pavel Pavloušek Ph.D. Vypracoval Bc. Ivo Padalík Lednice 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci Porovnání systémů ošetřování ozelenění vinic ve vztahu ke kvalitě hroznů vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici, dne: Podpis:

3 Poděkování Děkuji tímto doc. Ing. Pavlu Pavlouškovi Ph.D. za pomoc a rady poskytnuté při vedení mé diplomové práce, taktéž Ing. Michalu Kumštovi za poskytnuté informace a rady při provádění rozborů v laboratoři, které vedly ke zdárnému cíli při psaní této práce.

4 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Produkční systémy Integrovaná produkce Ekologická produkce Systémy ozelenění vinic Rostliny a jejich směsi vhodné pro ozelenění Trvalé ozelenění Částečné ozelenění Management ozelenění Výsev ozelenění Péče o meziřadí Ošetření příkmenného pásu Agrotechnické postupy Válení, lámání Kosení a mulčování Podřezání vegetace Hloubkové kypření Nové trendy v udržování vegetace MATERIÁL A METODY Varianty pokusu Založení pokusu Výsev Termíny ošetření ozelenění... 25

5 4.2.3 Popis stanoviště a vinice Popis odrůdy Druhy pokusných směsí Rebenfit GreenMix multi Dauerbrache I Použitá technika Chemická ochrana Sledované hodnoty a metodika statistického zpracování Odběr vzorků a analýza Uvologický rozbor Stanovení cukernatosti Stanovení ph Stanovení asimilovatelného dusíku Stanovení titrovatelných kyselin Stanovení ostatních parametrů metodou HPLC Napadení houbovými chorobami a růst révy VÝSLEDKY Kvantitativní parametry Kvalitativní parametry Cukernatost moštů Množství glukózy a fruktózy Hodnota ph moštů Množství titrovatelných kyselin Množství kyseliny vinné Množství kyseliny jablečné Množství asimilovatelného dusíku... 41

6 5.3 Vyhodnocení napadení houbovými chorobami Vyhodnocení růstu révy vinné DISKUZE Doporučení pro praxi ZÁVĚR SOUHRN RESUME POUŽITÁ LITERATURA... 48

7 1. ÚVOD Půda má rozhodující vliv na veškeré dění na zemi a bez ní by nemohl existovat život na pevnině. Umožňuje vegetaci, která se stará o výměnu plynů, kořenit. Půda zadržuje vodu z dešťů a v bezesrážkovém období poskytuje rostlinám rovnoměrné zásobení vodou a živinami. Půda obsahuje nespočetné množství mikroorganismů, které zachycují dusík z atmosféry, zajišťují rozklad a přeměnu odumřelých organických látek, působí jako obrovský filtr prosakující vody. V půdě je mnohem větší biodiverzita než na zemském povrchu a bez ní by nemohla existovat žádná vegetace, následně ani býložravci, a bez býložravců ani lidé. (KUTÍLEK, 2012) V posledních letech narůstá na významu ekologizace vinohradnictví, ve kterém se uplatňují druhově bohaté bylinné směsi využívané k ozelenění vinic. V odborné literatuře je popsán kladný vliv na půdu i ekosystém. Volbou vhodného ozelenění lze dosáhnout vyváženého stavu a tím získat kvalitní surovinu pro výrobu vína. V průběhu několika minulých let jsme mohli několikrát pocítit dopady změny klimatu, které pozorujeme ve vinicích Moravy i Čech. Projevují se nejčastěji v podobě nevyrovnaného počasí, kdy lokální přívalové deště střídají velmi suchá období. Prostředkem k zabránění eroze půdy vlivem přívalových dešťů u kvalitních vinic vysázených na svazích je ozelenění. Jakýkoliv použitý systém, jak trvalého, tak částečného ozelenění, spotřebovává určitý podíl vody, tím konkuruje révě a v případě déletrvajícího suchého počasí může dojít ke stresovým situacím, které mají neblahý vliv na výnos a kvalitu hroznů. Vhodně zvoleným způsobem ošetřování ozelenění je možno těmto stresovým situacím zabránit. V souvislosti s navrhovaným systémem nově koncipované integrované produkce ve vinohradnictví v budoucnu již nenajdeme vinici s celoročním černým úhorem. Tímto je určen další vývoj a směřování managementu ošetřování půdy ve vinicích. Nalezení vhodného systému ošetřování ozelenění, v závislosti na místních podmínkách, je plně v kompetenci vinohradníka. Neméně důležitá je i vhodně zvolená technika pro ošetřování ozelenění v jednotlivých fázích růstu doprovodné vegetace. Důraz by měl být kladen také na efektivitu a ekonomiku použité techniky. 7

8 2. CÍL PRÁCE Tato diplomová práce si klade za cíl ověřit a porovnat na praktickém příkladu různé systémy ošetřování ozelenění ve vinicích ve vztahu ke kvalitě hroznů. První teoretická část je věnována poznatkům a možnostem při ošetřování ozelenění vinic. Druhá část je již praktická. Zde je podrobně popsán průběh pokusu a to od samotné přípravy půdy, výsevu směsí vhodných pro ozelenění, až po samotný systém mechanizovaného ošetřování ozelenění, včetně popisu mechanizace a jeho použití. Třetí část obsahuje statistické vyhodnocení pokusu, jaký vliv měly různé směsi a systémy ošetřování ozelenění vinice na růst révy vinné, napadení houbovými chorobami a na kvalitativní a kvantitativní parametry hroznů. Závěrečná část je zaměřena na doporučení pro praxi plynoucí z tohoto pokusu. 8

9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Moderní trendy ve vinohradnictví jsou v současné době směrovány k vyšší ekologizaci tohoto odvětví. Nejedná se pouze jen o pouhé omezení použití některých pesticidů, využívaných při ochraně révy vinné proti chorobám a škůdcům, ale především v podobě mnoho let opomíjené péči o půdu. Systémy ozelenění se nejdříve uplatňovaly ve svažitých lokalitách jako ochrana před erozí půdy. V současné době má ozelenění v moderním vinohradnictví daleko vyšší cíle. Ozelenění, bylinný pokryv či doprovodná vegetace jsou základem managementu péče o půdu ve vinicích. Dostatečná zásoba vody, vzduchu a organické hmoty jako potravy pro mnoho užitečných půdních organizmů, vytvářejí společně s užitečným hmyzem na povrchu předpoklad pro stabilní ekosystém. Používání různých systémů při ozeleňování vinic je důležitou oblastí pro obnovení, zachování a zvyšování půdní úrodnosti a vede tak i k dobrým mechanickým a fyzikálním vlastnostem půdy, které jsou důležitými součástmi zdravé půdy. 3.1 Produkční systémy V našich vinicích se můžeme setkat se čtyřmi druhy produkčních systémů. Na ústupu a dnes již okrajově používaný, je systém konvenční, založený na principu udržování černého úhoru mechanickou kultivací meziřadí, kombinovaný s herbicidním ošetřením příkmenného pásu. Ostatní produkční systémy již obsahují povinnost alespoň částečného či sezonního ozelenění Integrovaná produkce Integrovaná produkce je způsob zemědělského hospodaření, který umožňuje zachovávat přirozené funkce agroekosystému a ostatních ekosystémů, jež jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje. EKOVÍN je název profesní organizace sdružující členy hospodařící dle stanovených zásad Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a 9

10 vína. Klíčovou roli v systému IP však hraje osobnost vedoucího provozu či majitele zemědělského podniku a jeho schopnost nést zodpovědnost za zdraví a životní prostředí, důležité jsou také zkušenosti, motivace a v neposlední řadě i ochota k přijetí určitých rizik spojených s tímto partnerstvím s přírodou (EKOVÍN, 2010) Integrovaná produkce rostlin (IP) tak tvoří mezistupeň šetrných postupů mezi standardní konvenční produkcí rostlin a ekologickým zemědělstvím. V současné době probíhá zavádění dvou úrovní (IP), které mají vliv na případné dotace. Zatím co základní úroveň je v podstatě původní integrovaná produkce, obsahující minimální ekologické postupy, druhá úroveň je již náročnější s významnými prvky ekologické produkce, což je zohledněno i ve výši poskytované dotace. V nově navržených opatřeních zvyšující ekologickou úroveň je například omezení počtu aplikací herbicidů v příkmenném pásu, údržba ploch v nejbližším okolí vinice, nahrazení arkacidů introdukcí dravého roztoče (Typhlodromus pyri), od třetího roku po výsadbě, do tří let po uzavření smluvního závazku se musí nacházet v každém druhém meziřadí porost speciálních dvouděložných a jednoděložných bylin, využívat prostředky proti obalečům: feromonové matení, přípravky na bázi Bacillus thurigiensis, spinosad nebo methoxyphenzoid. Cílem těchto opatření je snižování vlivu vinohradnické činnosti na životní prostředí. (HLUCHÝ, 2013) Ekologická produkce Ekologická produkce je v principu založená na organickém hospodaření. Hlavním posláním je zavádět systémy hospodaření s minimálním dopadem na životní prostředí, ať přímým či nepřímým. K hlavním zásadám patří: zákaz používání syntetických pesticidů a minerálních hnojiv, herbicidů a růstových regulátorů, geneticky modifikovaných organizmů komplexnost pohledu na agroekosystém, důraz na kvalitu potravin klade se velký význam na přirozenou úrodnost, zdravou půdu a ozelenění využití pomocných přípravků stimulující přirozenou obranyschopnost révy vinné při ochraně proti chorobám, v boji proti škůdcům se využívá 10

11 technologie matení samců, bioagens, případně přípravků na bázi Bacillus thurigiensis. upřednostňování PIWI odrůd, které disponují vyšší odolností k houbovým chorobám Obecně platí, že pěstování révy v režimu organického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí a zkušeností a podstatně náročnější na schopnost strategického uvažování. Organické vinohradnictví, pokud má jeho konečným produktem být tzv. biovíno z hroznů vypěstovaných tímto způsobem je také podstatně náročnější z hlediska organizačního. Bioprodukce musí splňovat jednak Směrnici 2092/91 EU k Bio zemědělství a v České republice národní zákon 242/2000 Sb. a vyhlášku č. 53/2001 Sb. (EKOVÍN, 2014) Nejvyšším systémem ekologické produkce je pak systém biodynamický. Tato forma je založena na myšlenkách rakouského filozofa Dr. Rudolfa Steinera. Princip spočívá na vlivu postavení hvězd a měsíce v různém ročním období, za současného využití energetických sil vesmíru, plynoucí z tohoto postavení. Středem biodynamiky je zdravá půda. Smyslem není dodávat půdě pouze živiny, ale půdu oživit. K tomuto účelu se používají různé biodynamické preparáty z léčivých rostlin a živočichů, nejznámější je použití křemenáčku a roháčku. Za předpokladu, že je v půdě dostatečné množství edafonu, může vzniknout mezi révou a půdou rovnováha stimulující vlastní obranné mechanizmy rostlin. (URBAN, ŠARAPATKA aj. 2003) 3.2 Systémy ozelenění vinic Pro zvolení správného systému ozelenění je nutno brát v úvahu množství srážek v dané lokalitě, protože příjem vody je pro révu naprosto zásadní. Voda slouží k transportu živin v révovém keři a účastní se všech fyziologických procesů. Nedostatek vláhy způsobuje oslabení keře a problémy s dostupností některých živin rozpuštěných v půdním roztoku. Může docházet k negativnímu ovlivnění vývoje hroznu, kdy se vlivem nedostatku vody tvoří malé bobule a v pozdním létě má vliv na ukládání zásobních látek do kořenů. (PAVLOUŠEK, 2011c). 11

12 Réva vinná má v průběhu vegetace tři období zvýšené spotřeby vody. První období nastává ve fenofázi rašení oček, kdy množství vody může ovlivnit jejich počet. Druhé období je po odkvětu a může mít vliv na nasazování bobulí a tím i hustoty hroznu. V této fázi začíná i intenzivní dělení buněk bobule a dostatečný příjem vody přispívá k jejich zvětšení ve fázi nalévání. Třetí období zvýšené spotřeby vody je těsně před zaměkáním, kdy dochází k plnému nalévání bobulí (KRAUS, 2000). Za optimální množství srážek pro révu je považováno 600 mm za rok, avšak je možné pěstovat révu vinnou bez snížení množství nebo kvality hroznů i při 300 mm. V našich podmínkách se pohybuje roční úhrn srážek mezi mm. Samozřejmě je důležité rozdělení srážek během roku (SEDLO, 1994) Rostliny a jejich směsi vhodné pro ozelenění K ozelenění vinic se využívá široké spektrum rostlinných druhů. Při jejich výběru je třeba respektovat požadavky jednotlivých systémů ozelenění a také nároky révy vinné (PAVLOUŠEK, 2011c). Bobovité Dusík je pro výživu révy vinné nenahraditelný. Rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae) nebo též leguminózy mají schopnost dodávat a akumulovat do půdy dusík obsažený ve vzduchu díky symbióze s hlízkovými bakteriemi rodu (Rhizobium). MILLER aj., (1989) uvádí, že množství dusíku jaké jsou schopné leguminózy v půdě vázat, záleží na druhu rostliny, půdních podmínkách a na početním zastoupení těchto leguminóz. Množství takto vázaného dusíku se může pohybovat v rozmezí mezi kg N.ha -1. Dále uvádí, že bobovité mají schopnost regulace tohoto příjmu v závislosti na obsahu přístupného dusíku v půdě a tento příjem omezit nebo zcela zastavit. Praktické zkušenosti ukazují, že ve vinicích, kde jsou bohatě zastoupeny bobovité druhy lze úplně vyloučit hnojení minerálním dusíkem, ba naopak v některých případech mohou být i přehnojeny. Proto je nutno v tomto případě činnost hlízkových bakterií omezit buď podrýváním, nebo i zaoráním zeleného pokryvu (PAVLOUŠEK, 2011b). 12

13 Díky svým vlastnostem mají nezastupitelné místo ve směsích pro ozelenění vinic a při výběru vhodné směsi je nutno vycházet z toho, že bobovité druhy jsou jednoleté, dvouleté a víceleté. Lipnicovité Jedná se o jednoleté, ale i vytrvalé byliny, které jsou u nás většinou známy jako trávy. Čeleď lipnicovitých (Poaceae) má i přes svá negativa svůj význam v ozeleňování vinic. Jejich množství ve směsích by nemělo být dominantní a množství by mělo být menší než 50 %. Travní druhy svým mělce kořenícím systémem dostatečně neprokořeňují půdu a svými nároky na vodu konkurují révě vinné hlavně tím, že nepropouští srážky do spodních vrstev půdy. Ve směsích pro trvalá ozelenění plní převážně úlohu zpevňovací, tedy protierozní. Mimo travní druhy se používají i obiloviny, které se využívají k částečnému jednoletému ozelenění. Jejich hustý kořenový systém prokořeňuje půdní horizont až do hloubky 600 mm (HLUCHÝ, Konference - VINOENVI 2011). Trávy z čeledi lipnicovitých vhodné pro trvalé ozelenění: Kostřava luční, kostřava ovčí, bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava červená, psineček výběžkatý, lipnice smáčknutá, lipnice luční, srha laločná, ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný, sveřep vzpřímený, jílek mnohokvětý. Obiloviny využívané ke krátkodobému ozelenění: pšenice setá, ječmen setý, oves setý, žito seté. Množství osiva je vzhledem k velikosti semen stejné pro všechny druhy a pohybuje se v dávce od kg.ha -1 (PAVLOUŠEK, 2011c). Brukvovité Význam čeledi brukvovitých (Brassicaceae) ve směsích pro ozelenění je dán schopností vysoké a rychlé tvorby biomasy. Pro samostatný výsev, ale i do směsí se používají především hořčice bílá, řepka ozimá, ředkev olejná, lnička setá, vodnice. Jejich nevýhodou je poměrně vysoká náročnost na vodu, a proto jsou vhodné pro aplikaci sezonního ozelenění zvláště přes zimu. Jsou hojně využívány do směsí na zelené hnojení pro zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Svůj význam mají brukvovité i v době květu produkcí pylu jako zdroje potravy pro užitečné organizmy. Typickým zástupcem je dravý roztoč Typhlodromus pyri. Ten v období výskytu škůdců napadá svilušky, vlnovníky a hálčivce. Pokud se na rostlině 13

14 tito škůdci nevyskytují, živí se pylem rostlin, případně vydrží dlouhodobě hladovět. (BIOCONT, 2014) Ozeleňovací směsi Pro přípravu směsí pro dlouhodobé ozelenění, měly být dodrženy následující poměry: minimální podíl travních druhů ( < 50 %) minimálně 3 druhy různých rodů nejméně 33 % leguminóz v zastoupení by měly být 1 až 2 hluboko kořenící druhy výsev by měl být proveden tak, aby byl ponechán dostatečný prostor pro růst přirozené flóry na daném stanovišti ne příliš hustá výsadba (ZIEGLER, Pro správnou funkci bylinné vegetace je nutné dodržovat následující pravidla: první mulčování provádět při výšce porostu cm, při trvalém suchu i dříve neprovádět mulčování v době, kdy hlavní ozelenění kvete podpora užitečného hmyzu neprovádět mulčování celoplošně, ale jen každého druhého meziřadí (ZIEGLER, Trvalé ozelenění Trvalé ozelenění půdy ve vinici je doporučeno v případě, že se na stanovišti nachází hluboké úrodné půdy s nízkým podílem skeletových částic a dobrou vodní jímavostí. Obsah humusu v horním horizontu půdy by se měl pohybovat kolem 2 %. Trvale ozelenit vinici je vhodné až po uplynutí 3-5 let po výsadbě. Pro zvýšení množství organické hmoty a zlepšení půdní úrodnosti je doporučován výsev krátkodobých směsí jako Rebenfit, Wolfova směs, či ozimé směsi rostlin. (PAVLOUŠEK, 2011) Obsah humusu je klíčový pro založení trvalého ozelenění, k tomu (JANDÁK a kol., 2010) uvádí, že humus je organická půdní hmota procházející neustálými změnami. Je tvořen zbytky rostlinných a živočišných organizmů, které jsou v různém 14

15 stupni rozkladu. Humus se svými složkami aktivně spoluúčastní na stavbě půdního sorpčního komplexu. Zvýšení sorpční schopnosti půd se příznivě projevuje jednak v možnosti vytváření větší zásoby živin v půdě, jednak v omezení jejich ztrát, které mohou vzniknout vyplavením slabě poutaných živin do spodních vrstev půdy, mimo dosah kořenového systému. Vhodný systém trvalého ozelenění je nutno zvolit dle lokálních srážkových a půdních podmínek daného stanoviště. V závislosti na těchto podmínkách lze zvolit jeden ze tří základních systémů: trvalé ozelenění každého druhého meziřadí ozelenění každého meziřadí s mechanickou či herbicidní kultivací příkmenného pásu celoplošné trvalé ozelenění vinice včetně ozelenění příkmenného pásu Vinice by měla být v dobré kondici a s vysokým úhrnem srážek a jejich rovnoměrným rozložením. (PAVLOUŠEK, 2011) Dle (ZIEGLER, 2012) by trvalé ozelenění mělo být především druhově bohaté a obsahovat minimálně 3 druhy různých rodů, minimálně 33% leguminóz (Fabaceae), lipnicovité druhy (Poaceae) nemají přesáhnout 50%, 1-2 druhy hluboko kořenících druhů Částečné ozelenění Jak napovídá název, toto ozelenění je vhodné pro určité roční období na zpravidla krátkou dobu. Cílem ozelenění je zvýšení obsahu humusu v půdě, podpora biologické aktivity půdy a zvyšování půdní úrodnosti. Nejpoužívanější systémy částečného ozelenění: Částečné ozelenění přes zimu Jedná se o systém vhodný pro ozelenění, jak v mladých výsadbách, tak ve starších vinicích. V období zimy zamezuje ztrátě živin vlivem vymývání. Rostlina fixuje lehce pohyblivé nitráty, a po zapravení ozelenění do půdy v jarním období, obohacuje půdu o humus. Ozelenění není náročné na vodu, vzniká buď spontánně, nebo 15

16 cíleným výsevem směsí v období koncem srpna. U tohoto typu ozelenění se využívají přezimující i nepřezimující rostlinné druhy z čeledi bobovitých (Fabaceae), brukvovitých (Brassicaceae), případně ozimé obilniny. V jarním období se ozelenění jednou mulčuje (lze využít současně s drcením ořezaného réví) a na půdách bohatých na humus se zapraví do půdy koncem března až počátkem dubna. Na půdách chudých na humus lze na jaře přihnojit minerálním dusíkem a nejpozději počátkem května se ozelenění zapraví do půdy. (PAVLOUŠEK, 2011c) Jarní a letní ozelenění Je-li dostatek zimní vláhy, lze aplikovat jarní ozelenění. Výsev probíhá většinou v březnu a lze použít i nepřezimující druhy čeledi bobovitých i brukvovitých rostlin. Pokud je dostatek srážek, zapravuje se ozelenění mělce do půdy, jako zelené hnojení do konce května. V případě vláhového deficitu je nutno ozelenění ihned zapravit do půdy, aby nekonkurovalo révě. Letní ozelenění se využívá převážně v oblastech bohatých na srážky. Cílem je zamezit erozi a zlepšit půdní vlastnosti. Rotační ozelenění každé druhé meziřadí Principem je kombinace jednoho ozeleněného meziřadí a druhého meziřadí s ponechaným černým úhorem. Tento způsob je vhodný pro přechod mezi částečným a trvalým ozeleněním. Rotace by měla probíhat vždy po třech letech. Nejdříve se koncem léta první meziřadí oseje směsí bobovitých rostlin a ozimých obilovin. Na jaře příštího roku se zapojený porost několikrát za pomocí lámacích válců poláme, aby se omezil růst. Později se mulčuje a na jaře dalšího roku se zapraví do půdy. K rotaci dochází ozeleněním druhého meziřadí, kde byl původně ponechán černý úhor. (BAUER, FOX, ZIEGLER, 2004). 3.3 Management ozelenění Výsev ozelenění Pro jarní výsev je důležité zachytit zimní vláhu, a proto by měl být proveden co nejdříve, jakmile to podmínky stanoviště dovolí, maximálně do konce dubna. Za termín letního výsevu se považuje konec června, pro podzimní zpravidla září. Samotný výsev se provádí buď ručně, nebo za pomoci speciálních secích strojů. Tyto stroje jsou 16

17 uzpůsobeny pro výsev různě velikých semen ve směsích. Důležitá je příprava seťového lůžka. Výsev se provádí do prokypřené půdy, optimální hloubka je v závislosti na osivu 2 5 cm, následně se výsev zaválí. (PAVLOUŠEK, 2011c) Pro výsev bylinného porostu v meziřadí vinice je nutno zajistit dobré prokypření půdy pomocí rotačního kypřiče a následně upravit terén. Při rušení původní kultury je důležité kvalitní zaklopení drnu a tím tak prokypření půdy do hloubky cm. Prokypření a příprava seťového lůžka se může spojit do jedné operace s výsevem směsi a následným zaválením osiva do půdy. (HOFMANN, HLUCHÝ, 2008) Péče o meziřadí Systém péče o ozelenění meziřadí spočívá ve střídání různých operací mulčování, válení, kosení. V případě požadavku na omezení růstu, nebo likvidaci se využívají talířové brány, horizontální rotační kypřiče, rýčové pluhy nebo hloubkové kypřiče. Ve vinohradnické praxi se v případě celoplošného ozelenění osvědčilo střídavé mulčování, válení nebo kosení každého druhého meziřadí. Tím je v období květu zabezpečena potrava užitečnému hmyzu a později po vysemenění se zachovává jeho druhová různorodost. Jako vhodnější způsob ošetření porostu se z hlediska jak technického, tak biologického jeví kosení, které je jednak energeticky méně náročné a zároveň podstatně méně poškozuje hmyz a ostatní faunu koseného porostu. Výjimkou je mulčování, při kterém se drtí réví v meziřadí vinice a současně se zkracuje bylinný porost. (HOFMANN, HLUCHÝ, 2008) Ošetření příkmenného pásu Příkmenný pás je povrch pozemku pod keři révy vinné široký 0,4 0,5 m. Kultivací tohoto pásu se udržuje bezprostřední prostor pod keři v bezplevelném stavu a současně dochází k prokypření půdy. Za tímto účelem se používají následující varianty: Chemické ošetření pomocí herbicidních prostředků Mechanická kultivace pomocí hydraulicky ovládaných nožových výkyvných sekcí, plečky s pevnými či pohyblivými pracovními orgány, frézy s vertikální osou rotace či jednoduchý rotační disk 17

18 Nastýlání slámy nebo mulče V případě ozelenění příkmenného pásu v ekologicky obhospodařovaných vinicích lze využít žacích sekcí a mulčovačů umístněných na výkyvných ramenech. (ZEMÁNEK, BURG, 2010) 3.4 Agrotechnické postupy Vinice, na které je aplikován jakýkoliv systém ozelenění je potřeba za použití patřičné mechanizace udržovat tak, aby nedocházelo ke vzniku stresových faktorů vlivem nedostatku vláhy. Každý druh ozelenění vyžaduje jiný agrotechnický postup a nelze jej úspěšně provádět bez znalostí fenologických stádií a fyziologie révy vinné. Pro zamezení ztrát vody v půdě vlivem transpirace v období velmi suchých se provádí agrotechnické opatření v podobě válení bylinné vegetace, mulčování nebo podřezání vegetačního drnu Válení, lámání V posledních letech nejvíce rozšířenější technika ošetřování ozelenění. Největšího efektu je dosahováno při aplikaci na vzrostlé bylinné vegetaci s křehkými stvoly. U travních druhů (Poaceae) je efekt téměř nulový. Při použití standardního hladkého válce dojde jen k jednoduchému zlomení vegetace a lehkému přitlačení k povrchu půdy. V případě použití lámacího válce dojde k vícenásobnému přelámání porostu, a současně u některých typů i k částečnému vtlačení zelené hmoty do půdy, tím může nastat proces mineralizace. Výhodou je vysoká pracovní rychlost a není potřeba vysokého výkonu pracovního stroje. ECO Roll Pro rychle rozvíjející se ekologizaci vinic byla vyvinuta nová technika jako alternativa k mulčování ozeleněných meziřadí vinic. 18

19 Obr. 1 : Lámací válec ECO Roll Obr 2: Přelomení vegetace na několika místech ( Principem ekologického válce je systém rýčků horizontálně umístěných na válci. Otáčivým pohybem válce dochází k lámání stvolů vzrostlé vegetace a ostrá hrana každého plochého rýčku přitlačí vegetaci do země, přičemž je na několika místech přelomena. U leguminóz tato metoda přináší zvýšený rozvoj rhizobiálních hlízkovitých bakterií za současné fixace vzdušného dusíku. (POTERN, aj. 2013) Actiroll-Duo Další mechanizace určená pro válení bylinné vegetace je nesený žebrovaný vál. Jedná se o systém tří žebrovaných válců s různou osou natočení vůči ose. Jednotlivá žebra na válci jsou uzpůsobena pro vícenásobné přelomení vzrostlé vegetace. Důležité je správné seřízení úhlů válců v přední části. (POTERN, aj. 2013) 19

20 Obr.3: Dvojitý lámací vál Obr.4: Několikrát přelámané ozelenění ( Kosení a mulčování Jedná se o základní agrotechnický zásah zvláště vhodný v suchém období. Včas pokosená nebo mulčovaná zelená hmota ponechaná na povrchu půdy snižuje výpar a příjem vody ozeleněním, zamezuje vzniku eroze, zlepšuje v povrchové vrstvě půdní strukturu, zvyšuje množství organické hmoty a tím lepší zásobení živinami. (PAVLOUŠEK, 2013) Důležitou roli při tomto zásahu hraje výška, na kterou je ozelenění sežínáno. Každý druh rostlin vyžaduje jinou výšku sežínání tak, aby byla zachována funkčnost ozelenění, a současně aby nedocházelo ke stresu révy. Nedoporučuje se provádět mulčování či kosení takzvaně až na zem. (ZIEGLER, 20

21 Tab. 1: Doporučená výška sežínaní ozelenění (dle ZIEGLERA) Výška rostliny Druh rostliny 3-5cm Lipnice, kostřava, psineček 5-7 cm Jílek vytrvalý 7 10 cm Jeteloviny a trávy vyššího vzrůstu cm Druhově bohaté ozeleňovací bylinné směsi Obr.5: Vertikální mulčovač Obr.6: Horizontální mulčovač Podřezání vegetace Pokud je nutno před očekávaným suchem krátkodobě pozastavit růstu bylinné vegetace a současně povést mobilizaci dusíku, pak stačí při dostatečné vlhkosti provést částečně podrytí drnu v hloubce kolem 15 cm. Pro intenzivní pozastavení růstu vegetace meziřadí lze použít disky, částečně je vegetace zapravena do půdy, zmobilizujeme dusík, a tím se omezí konkurence bylin o vodu. Tuto operaci můžeme provést v různé intenzitě v závislosti na potřebě omezení vegetace v meziřadí. (HOFMANN, U., HLUCHÝ, M., 2008) 21

22 V případě dlouhodobého suchého počasí, kdy hrozí vznik stresových situací u révy vlivem nedostatku vláhy, je nutno přistoupit k razantnímu omezení růstu ozelenění. Takový zásah je nutno provádět pouze povrchově do hloubky přibližně pěti centimetrů. Přiměřeným povrchovým rozrušením dochází k provzdušnění a přerušení půdní kapilarity, současně může dojít i k cílené likvidaci ozelenění. Podřezání lze provést za pomocí šípovitých kultivačních slupic nebo pomocí talířových disků Hloubkové kypření Hloubkové kypření slouží k obnově příznivých poměrů v půdním profilu meziřadí v hloubkách zasahujících do blízkosti kořenového systému keřů. Cílem operace je dostatečné provzdušnění půdního profilu, tím dochází k aktivaci aerobních bakterií, které přeměňují humus na živiny přístupné pro kořenový systém révy. (ZEMÁNEK, BURG, 201). Odstranit půdní utužení v ozeleněných vinicích lze pomocí hloubkového kypřiče. Prokypření se provádí na podzim nebo na jaře před rašením kořenů a pouze v místě utužení a jen do hloubky, do které je půda utužena. (PAVLOUŠEK, 2011) Nové trendy v udržování vegetace Hlavními lídry v oblasti inovací mechanizace na ošetřování ozelenění jsou Německo a Švýcarsko. Mezi nové trendy v udržování ozeleněných meziřadí patří bezorební postupy. Jejich cílem je minimalizovat pohyb půdy tak, aby se nepoškozovala půdní struktura. Rýčkovitý pluh, dříve používaný k zapravování posklizňových zbytků do půdy, našel uplatnění i ve vinohradnictví. Je vhodný pro narušení struktury drnu u směsi s větším zastoupením lipcovitých bylin. Nastavením většího úhlu lze regulovat intenzitu narušení. Zahloubení závisí na vlhkosti půdy a přítlačné síle. Hlavní předností je rychlost až 12 km.h -1 a nízká energetická náročnost. (PORTEN, aj. 2013) 22

23 Obr. 7: Rýčkovitý pluh 23

24 R u l a n d s k é m o d r é 4. MATERIÁL A METODY Pro účely pokusu byly vybrány tři různé ozeleňovací směsi, kterými byly osety dvě meziřadí vinice. Pokusnou odrůdou tvořící střed meziřadí bylo Rulandské modré, ze které byly v době sklizně provedeny rozbory pro účely vyhodnocení pokusu. Každá ze směsí byla vyseta v délce 50 metrů se třemi opakováními ve stejném pořadí. Celkem byly založeny pokusy s 9 variantami. Každá varianta představuje konkrétní směs a stanovený způsob mechanizovaného ošetření porostu. V průběhu roku byl sledován růst révy a před sklizní proběhlo vyhodnocení napadení houbovými chorobami. 4.1 Varianty pokusu Pokus byl založen celkem ve třech variantách za použití tří ozeleňovacích směsí. Veškeré agrotechnické operace kosení, válení i mulčování, bylo provedeno ve stejný termín. Tab. 2: Varianty pokusu Meziřadí I. Maziřadí II. Označení varianty Směs Operace Operace KOSDAUER Dauerbrache I. Kosení Kosení KOSGRE Green Mix multi Kosení Kosení KOSREB Rebenfit Kosení Kosení VALDAUER Dauerbrache I. Válení Válení VALGRE Green Mix multi Válení Válení VALREB Rebenfit Válení Válení MULDAUER Dauerbrache I. Mulčování Mulčování MULGRE Green Mix multi Mulčování Mulčování MULREB Rebenfit Mulčování Mulčování 24

25 4.2 Založení pokusu Pokus probíhal v roce 2013, příprava začala již na podzim roku 2012, kdy bylo nutno stávající ozelenění vinice na podzim rozorat. V březnu následujícího roku bylo meziřadí vyhnojeno odleželým hnojem v dávce 30 t.ha -1 a provedeno zaklopení zeminou. Po měsíci byla provedena kultivace pomocí rotačního kypřiče a půda urovnána za pomocí smyku. Následně byly vyměřeny a označeny tabulemi jednotlivé úseky o délce padesáti metrů pro každou variantu pokusu. Celková délka v jednom meziřadí byla 9 variant x 50 m, celkem tedy 450 m Výsev Pro výsadbu ozeleňovacích směsí je doporučováno brzké jaro, z důvodu zachycení zimní vláhy a tím bezproblémové vzejití osiva. V roce založení pokusu počasí neumožnilo brzký výsev z důvodu dlouhé zimy, proto byla pokusná vinice oseta v první polovině dubna. Vzhledem k velikosti pokusné plochy byl výsev proveden ručně, zapraven do půdy pomocí hrotových bran a uválen. Při výsevu byly použity doporučované výsevné dávky, přepočteny na pokusnou plochu Termíny ošetření ozelenění Po výsevu byly obavy z nedostatku srážek, ale tato obava se nenaplnila. Od výsevu napadlo 167 mm srážek a první agrotechnická operace byla provedena před květem révy Porost ozelenění GereenMix multi dosahoval výšky 0,50 m díky rychle rostoucím druhům ve směsi, Rebenfit, dosáhl výšky 0,30 0,35 m. Směs Dauerbrache I. vzhledem k vysokému zastoupení travních druhů (Poaceae) dosahovala výšky jen 0,09-0,16 m. Druhý agrotechnická operace byla provedena , jednalo se už o zcela zapojený porost s dobrou vitalitou a tvorbou zelené hmoty. Poslední operace proběhla , aby byl umožněn průjezd techniky po dobu sklizně. 25

26 4.2.3 Popis stanoviště a vinice Vinice, na jejíž ploše se pokus prováděl, se nachází ve viniční trati Krásná hora, obce Starý Poddvorov, vinařská oblast Morava, podoblast Slovácká (GPS 48 52'45.358"N, 16 59'22.432"E). Celková plocha vinice činí 0,5 ha. Vinice je ve sponu 2 x 0,85 m s výškou kmínku 0,80 m. Stáří vinice je 10 let, v dobré kondici na podnoži SO4. Ve vinici je použito rýnsko - hessenské vedení, s jedním vodorovně vyvázaným tažněm a se zatížením 13 oček na m 2. Vinice je orientována jihozápadním směrem se sklonem do 10%. V této lokalitě převládají hlinité půdy s cm mocností černozemí, v hlubších horizontech se nacházejí spraše. Srážkový úhrn za období od do činil 607 mm. 1 V posledních letech, v souvislosti se změnami klimatu dochází k výkyvům počasí, v podobě dlouhých suchých period a následně k vysoké intenzitě srážek v podobě přívalových dešťů. Průměrná roční teplota za stejné období činila 10,2 C. Vinice není zapojena do systému integrované produkce, ale je v rámci těchto zásad obhospodařována. Od výsadby vinice nebyla aplikována žádná minerální hnojiva, po devíti letech bylo meziřadí rozoráno a do brázdy bylo v jarních měsících provedeno zapravení odleželého chlévského hnoje v dávce 30 t.ha -1. Před založením pokusu byla vinice po dobu dvou let celoplošně ozeleněna druhově bohatou směsi GreenMix multi. Příkmenný pás byl mechanicky kultivován pomocí hydraulické nožové výkyvné sekce. Každoročně se provádělo drcení ořezaného réví po zimním řezu v meziřadí vinice pomocí mulčovače Popis odrůdy Pro pokus byla vybrána odrůda Rulandské modré, synonymum Pinot Noir. Odrůda je středně raná až pozdní moštová odrůda, vhodná pro výrobu vysoce kvalitních červených vín s dobrým potenciálem ležení na láhvi. Pochází z Francie z oblasti Burgundska a je pravděpodobně křížencem Mlynářky a Tramínu, též se uvádí, že za jejím vznikem může být pupencová mutace v rámci Pinotových odrůd. Jedná se o jednu z nejlepších odrůd, hodících se i do severnějších vinohradnických oblastí. Pěstuje 1 Meterologické údaje převzaty z meteostanice Krásná Hora s.r.o. - Starý Poddvorov. 26

27 se i v jiných oblastech jak Evropy, tak celého světa. Pro dosažení vysoké kvality je nutno volit odpovídající zatížení jinak má větší obsah kyselin. Víno je plné, barva je světlejší v odstínu až cihlově zbarvené. V chuti v mladém stavu ovocné ostružinové chuti, v plné zralosti pak sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Hlavním odrůdovým znakem je malý hustý hrozen s krátkou stopkou a malými kulatými bobulemi. List je středně velký, s kruhovitou čepelí a třílaločnatými bočními výkroji. Zralost začíná v první polovině října. Odrůda je náchylná k napadení plísní a padlím révovým, proti plísni šedé je její odolnost střední. Na poškození mrazy je její odolnost střední. Vyžaduje výborné polohy, teplé záhřevné, kypré, štěrkovité až hlinitopísčité půdy. Podnož SO4 urychluje dozrávání hroznů a hromadění cukrů ale do chudších půd je možno použít i podnože Teleki 5C, 125AA a Kober 5BB. Řez může být jak dlouhý tak krátký se zatížením 10 až 12 oček / m 2. (LUDVÍKOVÁ, SEDLO, ŠEVČÍK, 2004). 4.3 Druhy pokusných směsí Rebenfit Ozeleňovací směs obsahující čtyři byliny pocházející z Rakouska. Díky použitému osivu se hodí pro krátkodobé ozelenění meziřadí vinic, zvláště pak při přechodu z černého úhoru k trvalejšímu ozelenění. Díky vysokému zastoupení bobovitých rostlin, z čeledi (Fabaceae) a jejich schopnosti poutat vzdušný dusík dochází ke zlepšení zásobování živinami. Hluboce kořenící byliny vytváří dostatek organické hmoty a tím následně obohacují půdu o humus. (PAVLOUŠEK, 2011c) Doba na stanovišti se pohybuje od 2 4 let. Výsevné množství 30 kg.ha -1. Rebenfit je vhodný do svahů jako protierozní ochrana, kdy krátce po výsevu dochází k vysokým přírůstkům lničky seté z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Lnička sice nepřezimuje, ale umožní v dalších letech plný rozvoj bobovitých rostlin. Složení směsi: Jetel plazivý (Trifolium repens L.), tolice dětelová (Medicago lupulina L.), lnice setá (Camelina sativa L.), jetel inkarnát (Trifolium incarnatum L.). 27

28 Obr. 8: Detail osiva Rebenfit GreenMix multi Jedná se o druhově bohatou směs určenou k víceletému ozelenění meziřadí vinic. Skládá se z 12 různých druhů dvouděložných bylin a tří druhů trav. Směs je velmi vhodná jak pro ozelenění ekologicky obhospodařovaných vinic, tak i pro před výsadbovou přípravu pozemků a ochraně svažitých poloh před erozí. Různě kvetoucí byliny zajišťují po celou dobu vegetačního období dostatečnou produkci nektaru a pylu a tím podporují stovky druhů užitečného hmyzu ve vinici. Díky vlastnostem bylin poutajících vzdušný dusík z čeledi bobovitých (Fabaceae) obsažených ve směsi, podporují rozvoj mykorhizních hub, žijících v symbióze s kořeny révy vinné. Směs různě hluboko kořenících bylin, prokypřuje půdu až do hloubky 1 metru a současně vytváří biomasu přispívající k tvorbě humusu. Vydatným přísunem organické hmoty se v půdě zintenzívní půdní život, který je indikován zvýšením počtu žížal a dalšího edafonu. Intenzivním působením půdního edafonu dochází k dalšímu zpřístupňování živin potřebných pro výživu révy. Doporučené výsevní množství zaleží na systému ozelenění. Při ozelenění každého druhého meziřadí je doporučena dávka kg.ha -1. Doba setrvání směsi na stanovišti se uvádí 3-8 let dle místních podmínek. Výsev by měl proběhnout co nejdříve na jaře, v měsících březen až duben, případně v září. 28

29 Ekologicky hodnotná směs GreenMix multi, vznikla díky spolupráci na projektu ECOWIN a autorem směsi je dr. Hartl z Rakouska a Ing. Hluchý Ph.D, z firmy Biocont Laboratory, Brno. Složení GreenMix multi: Vičenec ligrus (Onobrychys vicifolia L.), tolice dětelová (Medicago lupulina L.), jetel plazivý (Trifolium repens L.), čičorka pestrá (Sicurigera varia L.), štírovník růţkatý (Lotus corniculatus L.), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia L.), hořčice bílá (Sinapis alba L.), kostřava ovčí (Festuce ovina L.), kostřava červená (Festuca rubra L.), lipnice luční (Poa pragensia L.), sléz krmný (Malva verticillata L.), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.), mrkev setá (Daucus carota subs. sativus). (BIOCONT, 2014 a). Obr. 9: Detail osiva směsi GreenMix-multi Dauerbrache I. Jedná se o směs velkým podílem lipnicovitých druhů. Směs je vhodná do suchých stanovišť, výsadbové množství se pohybuje od 10 do 20 kg.ha -1. Díky vyššímu podílu jílku, dochází k rychlému pokrytí půdy krátce po výsadbě což je vhodné zejména v lokalitách ohrožených půdní erozí. Směs obsahuje i čeleď 29

30 bobovitých (Fabaceae), zabezpečující částečné prokořenění půdního horizontu a poutání vzdušného dusíku. Výsev se provádí koncem srpna nebo časně z jara. Složení: Kostřava červená (Festuca rubra L.), + kostřava ovčí (Festuca ovina L.) 10kg, jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) 5 kg, jetel plazivý (Trifolium repens L.) 3 kg; tolice dětelová (Medicula lupulina L.) 2kg. Obr. 10: Detail osiva Dauebrache I. 4.4 Použitá technika Pro účely pokusu byly použity následující mechanizační prostředky. Kosení bubnová sekačka DAKR agregovaná na jednonápravovém stavebnicovém malotraktoru Vari systém, výrobce Vari a.s. Libice nad Cidlinou. Mulčování horizontální mulčovač MUL 1000, agregován za čtyřkolovým malotraktorem Cabrio 36HP, obojí výrobce Agrostroj Šálek, Prostějov. Válení použit hladký opěrný válec, který je součástí mulčovače MUL Válení se provádělo s vypnutým pohonem mulčovače. 30

31 4.5 Chemická ochrana Ochrana před škůdci a houbovými chorobami je nezbytný předpoklad pro vypěstování kvalitního hroznu. V roku 2013 nebyl v důsledku vydatných srážek zaznamenán výrazný výskyt plísně révové, zvláště pak červenec byl velmi teplý, prakticky beze srážek, k významnému rozvoji choroby nedošlo. Jiná situace, však nastala v případě výskytu padlí révy (Erysiphe necator). Období velmi příznivé pro šíření choroby nastalo v průběhu 3. týdne června, pak vlivem ochlazení infekční tlak krátce polevil. Počátkem července, došlo opět ke zvýšení infekčního tlaku a rozšíření choroby, pokud nebyla v tomto období zabezpečena dostatečně intenzívní chemická ochrana, došlo k významnému napadení zvláště u citlivých odrůd (Müller - Thurgau, Modrý portugal, Chardonnay). Další šíření choroby se po zaměkání projevovalo pouze na listech a letorostech. Výrazné rozšíření plísně šedé nenastalo, díky nepříznivým podmínkám, ale i díky použitím přípravků s vedlejší účinnosti (folpet) v období těsně po odkvětu a ve fázi zapojování hroznů. (ACKERMANN, 2014) Tab. 3: Přehled chemické ochrany Termín Škodlivý činitel ošetření Padlí Plíseň révová Plíseň šedá Obaleči Kumulus WG Kumulus WG Cassiopee Falcon 460 EC Melody combi 65,3,WG Falcon 460 EC Aliette Bordeaux SpinTor IQ Crystal + Karathane Melody combi 65,3 WG Melody combi SpinTor Zato 50 WG Cassiopee Dynaly Melody combi 65,3 WG Melody combi Dynaly Aliette Bordeaux V průběhu vegetace bylo provedeno celkem 7 ošetření na plíseň révovou a 8 ošetření proti padlí révovému v intervalech 7-14 dnů. Proti obaleči mramorovanému 31

32 (Lobesia botrana) a obaleči jednopásovému (Eupoecilia ambiguella) bylo provedeno ošetření pouze u druhé generace dvakrát, přípravkem SpinTor. Vzhledm k introdukci dravého roztoče (Typholodromus pyri), nebylo nutno ošetřovat proti hálčivci révovému (Calepitremerus vitis), vlnovníku révovému (Colomerus vitis) ani sviluškám. 4.6 Sledované hodnoty a metodika statistického zpracování Odběr vzorků a analýza Pro potřebu stanovení kvalitativních a kvantitativních parametrů, bylo nutno zajistit dostatečně reprezentativní vzorek, u jednotlivých pokusů. Vzhledem k počtu variant, byla použita upravená metodika dle (ILAND aj. 2000). Z každé varianty bylo vybráno 20 keřů. Z každého keře, bylo vybráno náhodně 5 hroznů, u kterých se provedl odběr následovně: jedna bobule z horní části prvního hroznu jedna bobule ze střední části druhého hroznu jedna bobule ze spodní části třetího hroznu jedna bobule z horní části čtvrtého hroznu jedna bobule ze střední části pátého hroznu Bobule byly vloženy do označených polyetylénových sáčků a převezeny do laboratoře k rozboru. U každé varianty bylo celkem odebráno 100 bobulí. Po provedení uvologického rozboru byly bobule rozmačkány v plastikových sáčcích. Vzniklá šťáva byla analyzována na vybrané parametry. Ze získaných výsledků se stanovila průměrná hodnota a variabilita vyjádřena směrodatnou odchylkou. Tato odchylka je vyjádřena v grafech pomocí chybových úseček. 32

33 4.6.2 Uvologický rozbor Odběr vzorků pro stanovení kvantitativních parametrů byl prováděn před sklizní. Metodou náhodného výběru, bylo odebráno z každé varianty 100 bobulí. Každá bobule byla jednotlivě zvážena a následně byly údaje statisticky vyhodnoceny Stanovení cukernatosti Ve vinařské praxi se na území České republiky a Slovenska měří cukernatost moštu ve stupních normalizovaného moštoměru NM. Udává kolik kilogramu cukru, je obsaženo ve 100 litrech hroznového šťávy. Do jeho stupnice je zahrnut také vliv necukrů. Stupnice je v rozsahu NM. Výsledky měření slouží k odhadu koncentrace cukrů pro stanovení možného potencionálního alkoholu, který hraje velkou roli při následné vinifikaci, směřující k získání kvalitního a harmonického vína. Pro účely pokusu byla cukernatost stanovena za použití digitálního ručního refraktometru ATAGO PAL - 1, měřící obsah sušiny v jednotkách Brix. Zjištěné hodnoty byly převedeny na jednotky normovaného moštoměru ( NM). Měření probíhalo ve třech opakováních a následně byly údaje statisticky vyhodnoceny Stanovení ph Hodnota ph je důležitý údaj jak pro určení termínu sklizně, tak pro určení kvality vyrobeného vína. Tento významný parametr lze definovat jako záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů v daném roztoku. Uvádí li se vyšší hodnota ph znamená to, že v roztoku je nižší koncentrace vodíkových iontů. Mošty a víno s vysokým ph nad 3,4 mají větší náchylnost k oxidaci, mikrobiologické nestabilitě a ke snížení účinnosti oxidu siřičitého. Optimální hodnota ph se pohybuje v rozmezí od 3,1,- 3,3. Ke stanovení hodnot ph moštu u jednotlivých variant, byl použit stolní laboratorní přístroj WTW typ ph 526. Přístroj pracuje na principu potenciometrie. Podstatou uvedené metody je velmi přesné měření elektrického potenciálu mezi skleněnou a argentochloridovou gelovou elektrodou. Pro kalibraci se používají pufry o 33

34 známé hodnotě. Měření probíhalo ve třech opakováních a následně byly údaje statisticky zhodnoceny Stanovení asimilovatelného dusíku Pro zdárný průběh fermentace moštů je důležitým parametrem obsah dusíkatých látek. Při jejich nedostatku dochází k poruchám kvašení, případně až k jeho zastavení. Tyto poruchy mohou být příčinou vzniku mnoha vad a chorob u následně vyrobeného vína. Pro asimilovatelný dusík se používá anglická zkratka YAN - Yeast assimilable nitrogen. (SOUFLEROS. aj. 2003) uvádí, že obsah asimilovatelného dusíku je závislý především na odrůdě, průběhu počasí v daném ročníku, klimatických podmínkách, podnoži, obsahu živin v půdě, délce macerace rmutu a v neposlední řadě i technologii výroby vína. Pro bezproblémový průběh fermentace se v literatuře udává množství asimilovatelného dusíku (YAN) přibližně 140mg.l -1, ideální pak v rozmezí mg.l -1. Optimální hodnota pro výrobu bílých vín s květinovou aromatikou a ovocným projevem se pohybuje v rozmezí mg.l -1. (DUKES, 2010) V případě ozeleněných vinic hrozí riziko nízkých hodnot asimilovatelného dusíku vlivem působení stresových faktorů jako sucho a vysoké teploty. Stanovení asimilovatelného dusíku bylo provedeno laboratorním titrátorem TitroLine easy, který pracuje na principu formaldehydové titrace s potenciometrickou detekcí ph. Po přídavku formaldehydu probíhá titrace s NaOH. Titrace se ukončí dosažením hodnoty ph 8, Stanovení titrovatelných kyselin Kyseliny jsou nezbytným předpokladem k získání čistého a mikrobiologicky stabilního vína. Množství a složení určuje kvalitu a harmonii výsledného produktu. Množství veškerých kyselin v moštu byl stanoven potenciometrickou titrací 0,1 M NaOH do hodnoty ph 7, pomocí automatického titrátoru TitroLine easy. Do 50 ml kádinky bylo pipetou odměřeno 10 ml moštu a přidáno 10 ml destilované vody. Takto 34

35 upravený mošt byl vložen do laboratorního titrátoru a v průběhu titrace promícháván. Při ph 7 byla titrace ukončena a výsledky byly vyjádřeny jako ekvivalent kyseliny vinné (g.l -1 ) Stanovení ostatních parametrů metodou HPLC Pro stanovení hodnot kyseliny vinné, jablečné a glukózy + fruktózy byla po odstředění moštu použita metoda HPLC. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie, (HPLC High Performance Liquid Chromatography) se řadí mezi nejčastěji používané separační metody. Vyniká vysokou účinností, dobrou opakovatelností a robustností. Tato metoda je vhodná pro dělení organických méně těkavých kapalných a tuhých látek, které jsou rozpustné ve vodě, v organických rozpouštědlech nebo zředěných kyselinách. Vysokoúčinný kapalinový chromatograf pracuje tak, že jsou vzorky dávkovány dávkovacím ventilem do mobilní fáze. Ta unáší jednotlivé složky vzorku na kolonu, kde dochází k opakovanému ustanovení rovnováhy mezi mobilní a stacionární fázi a k separaci analytů dle fyzikálně-chemických vlastností. Po průchodu separační kolonou jsou analyty v mobilní fázi detekovány v průtokové cele detektoru. Měřenou veličinou je fluorescence, absorbance, index lomu, elektrická vodivost. Výstupem z detektoru je grafický záznam závislosti odezvy detektoru na retenčním čase, tj. chromatogram, na němž se hodnotí plocha nebo výška píku. Kvantitativní analýza se provádí na principu odečtení výsledku z kalibrační křivky. (LABNET, 2014) Napadení houbovými chorobami a růst révy V období těsně před sběrem hroznů, proběhlo vyhodnocení poškození houbovými chorobami. Každá varianta se hodnotila odděleně a vyjádřila se procentuálním odhadem napadení. Růst révy byl v průběhu pokusu hodnocen pohledem, nebylo prováděno podrobné měření přírůstků v jednotlivých fázích. 35

36 5. VÝSLEDKY Pro vyhodnocení pokusu byla použita metoda analýzy rozptylu a Tukeyova testu s hladinou významnosti 95%. Pro zpracování naměřených dat byl použit statistický program UNISTAT a tabulkový procesor Microsoft Excel. Pro lepší grafickou přehlednost byla po vyhodnocení data převedena do jednotných grafů. 5.1 Kvantitativní parametry Pro stanovení kvantitativního parametru se zjišťovala hmotnost 100 bobulí z každé varianty. Z grafu je patrný průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami. Největší hmotnost bobulí, byl zaznamenán u varianty MULDAUER mulčování směsi Dauertrabe I. Graf 1: Hmotnost 100 bobulí hroznu 36

37 5.2 Kvalitativní parametry Cukernatost moštů Rozdíly v cukernatosti moštů byly v jednotlivých variantách značné. Z grafu je patrný rozdíl mezi nejnižší hodnotou u varianty KOSDAUER - kosení směsi Dauertrabe I. a variantou MULGRE - mulčování směsi GreenMix multi. U variant s agrotechnickou operací válení je hodnota cukernatosti nejvyrovnanější. Nejvyšší hodnotu cukernatosti představuje varianta mulčování. Graf 2: Cukernatost moštu při sběru Množství glukózy a fruktózy Stanovení glukózy a fruktózy obsažené v moštu byl stanoven metodou HPLC. Z uvedených dat vyplývá průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami. Největší hodnotu více než 230 mg.l -1 představuje varianta MULGRE - mulčování GreenMix multi. Poměrně vyrovnanou hodnotu představuje operace mulčování a válení. 37

38 Graf 3: Množství glukózy a fruktózy v moštu Hodnota ph moštů Při analýze a stanovení hodnoty ph se u moštů ukázalo, že naměřené hodnoty nepotvrdily průkazný rozdíl. Jak znázorňuje graf, rozdíly v ph v jednotlivých moštech byly téměř zanedbatelné, tudíž neprůkazné. Graf 4: Naměřené hodnoty ph 38

39 5.2.4 Množství titrovatelných kyselin Při stanovení hodnot titrovatelných kyselin, je nutno konstatovat průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami ozelenění i způsobu ošetřování. Zatímco varianty, u kterých bylo použito mulčování nebo kosení, vykazují vyšší kyseliny, u varianty válení bobovitých směsí VALGRE a VALREB jsou kyseliny nejnižší, přičemž válená varianta s vysokým podílem lipnicovitých VALDAUER má obsah kyselin srovnatelný s ostatními variantami. Graf 5: Množství titrovatelných kyselin Množství kyseliny vinné Stanovení kyseliny vinné probíhalo metodou HPLC. Na graficky vyjádřených hodnotách je zřejmý průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami. Zajímavý je výsledek u varianty použité směsi Rebenfit. Zatím co u varianty MULREB mulčování, je obsah kyseliny vinné nejvyšší, u ostatních variant válení a kosení je obsah kyseliny vinné nejnižší. 39

40 Graf 6: Množství kyseliny vinné Množství kyseliny jablečné Množství kyseliny jablečné je závislé především na klimatických podmínkách v daném roce. Z grafu je zřejmé, že nebyl prokázán průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami ošetřování ozelenění. Stanovení bylo provedeno metodou HPLC. Graf 7: Množství kyseliny jablečné 40

41 5.2.7 Množství asimilovatelného dusíku Největší rozdíly mezi různými směsi ozelenění a způsobem ošetřování je patrný z následujícího grafu. Z výsledků vyplývá průkazný rozdíl vlivu různého způsobu ošetřování ozelenění na množství asimilovatelného dusíku. Největší hodnoty bylo dosaženo u varianty KOSGRE - kosení směsi GreenMix multi. Stanoveno metodou HPLC. Graf 8: Množství asimilovatelného dusíku 5.3 Vyhodnocení napadení houbovými chorobami Vzhledem k průběhu počasí během roku lze konstatovat minimální napadení plísní révovou (Plasmopara viticola). Napadení padlím révy (Erysiphe necator) bylo v roce pokusu velmi významné a převládal dlouhotrvající infekční tlak, který i přes intenzivní chemickou ochranu způsobil určité škody. V průběhu dozrávání došlo k napadení hroznů ušlechtilou formou plísně šedé (Botrytis cinerea). 41