D. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

Transkript

1 D. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015

2 ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 1. Energetickým posudkem ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je: a) písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a hodnocení; b) písemná zpráva obsahující informace o dosažených efektech energeticky úsporných opatřeních; c) písemná zpráva o technické proveditelnosti energeticky úsporných opatřeních. 2. Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro: a) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; b) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 10 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; c) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 15 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných. 3. Energetický specialista je povinen neprovádět činnost podle 6a, 7a, 9 a 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, pokud: a) je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo je osobou blízkou k výše uvedeným osobám.; b) má majetkovou účast u zadavatele energetického auditu; c) je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli energetického auditu a průkazu energetické náročnosti budovy. 2

3 4. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie je zpracováván: a) MPO a MŽP na 4leté období; b) MPO v dohodě s MŽP na 1 rok; c) MPO a MŽP na dvouleté období. 5. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů upravuje: a) stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené do ČR; b) stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem; c) stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené ze zemí EU. 6. Česká technická norma se stává závazným dokumentem: a) pokud byla vydána ve věstníku ÚNMZ; b) na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu; c) pokud její vydání bylo oznámeno ve věstníku ÚNMZ. 7. Měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu jsou stanovena: a) výnosem ÚNMZ č. 545/1999; b) vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů; c) ČSN Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů: a) jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla; b) jejichž vlastnosti zaručují, že stavba po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a bezpečnost při udržování a užívání stavby; c) jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost a hygienu. 3

4 9. Technické požadavky na stavby zahrnuté ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, jsou závazné: a) pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy; b) pro stavební úřady, konzultanty, projektanty a pro zhotovitele; c) pro pracovníky stavebních úřadů. 10. Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, představuje normová hodnota: a) konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky; b) závazný požadavek, kdy v případě odchylného řešení je třeba žádat o výjimku; c) konkrétní technický požadavek souvisící se základními požadavky Směrnice Rady 89/106/ES o stavebních výrobcích, které jsou definované v národní vyhlášce. 11. Energetický specialista je zapsán do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem jako: a) fyzická osoba; b) fyzická nebo právnická osoba; c) právnická osoba. 12. Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických specialistů je: a) absolvování rekvalifikačního studia ukončené zkouškou v příslušném vzdělávacím zařízení akreditovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; b) složení odborné zkoušky před komisí jmenovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná způsobilost; c) doklad o vzdělání příslušného technického směru a praxi. 13. Za odbornou způsobilost k provádění energetických auditů se považuje: a) ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky nebo stavebnictví a tři roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru; b) ukončené vysokoškolské vzdělání technického nebo příslušného přírodovědného směru a tři roky praxe v oboru; 4

5 c) absolvování rekvalifikačního studia ukončené zkouškou v příslušném vzdělávacím zařízení akreditovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 14. Přezkušování energetických specialistů je zakončeno: a) protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise; b) závěrečnou zkouškou; c) osvědčením o vykonaných zkouškách. 15. Energetický posudek obsahuje: a) hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celková výše dosažitelných energetických úspor, porovnání variant energeticky úsporného projektu, doporučení energetického specialisty; b) titulní list, účel zpracování podle 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, identifikační údaje, stanovisko energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek, evidenční list energetického posudku, kopii dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona nebo kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie; c) Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celkový potenciál úspor energie, návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu vč. ekonomického hodnocení, způsob financování jednotlivých opatření, doporučení energetického specialisty, evidenční list energetického posudku. 16. Co není obsahem energetického posudku: a) hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství; b) účel zpracování energetického posudku dle 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů; c) evidenční list energetického posudku TJ je: a) 3,6 MW; b) 277,8 MWh; c) 0,36 GWh. 5

6 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ OPATŘENÍ A VARIANT ÚSPOR ENERGIE 1. Zákon o dani z příjmu dělí odepisovaný majetek do: a) 3 odpisových skupin b) 4 odpisových skupin c) 6 odpisových skupin 2. Pro účely stanovení toku hotovosti respektující daňové předpisy: a) není nutné členit investici do odpisových skupin b) je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor postupuje podle přílohy k zákonu č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu v platném znění c) je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor rozdělí investici na strojní a stavební část 3. Doba odepisování hmotného majetku zařazeného do 3. odpisové skupiny činí: a) minimálně 5 let b) minimálně 10 let c) minimálně 20 let 4. Energetická zařízení využívající obnovitelné zdroje energie jsou osvobozeny od daně z příjmů po dobu danou: a) rokem uvedení do provozu + 7 následujících let b) rokem uvedení do provozu + 5 následujících let c) nejsou osvobozena od daně z příjmů 5. Peněžní tok (cash flow) projektu definujeme jako: a) časovou řadu rozdílů mezi příjmy a výdaji, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti b) časovou řadu energetických úspor, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti c) časovou řadu rozdílů mezi investičními výdaji a energetickými úsporami v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládaná životnosti 6. Čistá současná hodnota projektu úspor představuje: a) součet diskontovaných peněžních toků projektu v období výstavby, provozu a likvidace b) součet diskontovaných peněžních toků projektu v období provozu c) součet budoucích peněžních toků projektu 7. Reálná doba návratnosti je: 6

7 a) doba, za kterou se vrátí vynaložené investiční prostředky b) doba, za kterou se vrátí vynaložené diskontované investiční prostředky c) doba, za kterou diskontovaný součet ročních toků hotovosti je roven vynaloženým investičním prostředkům 8. Roční anuita je: a) součet ročních splátek a úroků z investičního úvěru a je konstantní b) součet měsíčních splátek investičního úvěru za časové období jednoho roku c) součet úroků z investičního úvěru za časové období jednoho roku, který se každoročně mění 9. Co je peněžní tok stanovený v běžných cenách? a) peněžní tok stanovený na základě cen v jednotlivých letech doby hodnocení b) peněžní tok stanovený na základě cen v jednotlivých letech doby hodnocení respektujících inflaci a cenový vývoj c) peněžní tok stanovený v cenách prvního roku provozu 10. Prostá doba návratnosti se stanoví jako: a) podíl ročních přínosů projektu a investičních výdajů projektu b) podíl investičních výdajů a ročních přínosů projektu c) podíl úspory nákladů na energii a investičních výdajů projektu 7

8 ZDROJE CHLADU 1. Chladicí faktor chladicího zařízení je: a) podíl chladicího příkonu ke chladicímu výkonu b) podíl chladicího výkonu ke chladicímu příkonu c) poměr dodané energie k objemu vyrobeného chladu 2. Vypařovací teplota chladicího zařízení má přímý vliv na: a) příkon b) výkon c) chladicí výkon a chladicí faktor 3. Klimatizační systém je podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů: a) soubor zařízení sloužících k chlazení vnitřního prostředí b) soubor zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí v letním období c) zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy 4. Jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému se podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění rozumí: a) příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem b) objem ochlazeného vzduchu v m 3 /h c) chladicí faktor 8

9 1. Do rozvodů energie rozvody chladu: a) patří b) nepatří c) patří jen rozvody s teplotou pod +5 C DISTRIBUCE ENERGIE 2. Pro tepelné izolace rozvodů chladu se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti: a) není stanoveno legislativou, hodnotu určí projektová dokumentace b) menší nebo roven 0,038 W/(m*K) c) větší než 0,038 W/(m*K) 3. Seřízení průtoků chladicí látky se prokazuje: a) se prokazuje měřením při uvedení rozvodu chladu do provozu b) se prokazuje výpočtem dle skutečného provedení rozvodu c) se neprokazuje, za správnou funkci odpovídá vlastník rozvodu KONTROLA KLIMATIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ 1. Klimatizačním systémem se podle platných zákonů rozumí: a) zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy b) soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s chlazením c) soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem a chlazením 2. Kontrola klimatizačních systémů musí být podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění prováděna: a) u klimatizačních systémů se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 21 kw b) u klimatizačních systémů se jmenovitým příkonem zdroje chladu vyšším než 21 kw c) u klimatizačních systémů se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kw 9

10 3. Kontrolu provozovaného klimatizačního systému podle platné legislativy je povinen zajistit: a) vlastník nebo společenství vlastníků jednotek b) projektant nebo dodavatel systému c) Státní energetická inspekce 4. Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na klimatizační systém, který: a) upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob b) má funkci regulace vnitřní teploty, ale neupravuje vnitřní prostředí pro tepelnou pohodu osob c) má jen funkci trvalého chlazení 5. Na průmyslové chladicí systémy k technologickým účelům se kontrola: a) nevztahuje b) vztahuje vždy c) vztahuje, jen když jsou umístěné v budově 6. Kontrola klimatizačních systémů zahrnuje mimo jiné: a) hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému b) kontrolu stavebního povolení c) hodnocení nákladů na opravy klimatizace 7. Hodnocení dimenzování klimatizačního systému kontrola klimatizačních systémů: a) zahrnuje vždy. Hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy není nutné opakovat, pokud od předchozí kontroly nedošlo vlivem provedených opatření ke změně spotřeby chladu dotčené budovy b) zahrnuje u zařízení s výkonem nad 20 kw c) nemusí zahrnovat, záleží na rozhodnutí energetického specialisty 8. Vizuální prohlídka klimatizačního systému: a) není povinnou součástí každé kontroly b) je povinnou součástí každé kontroly c) záleží na rozhodnutí energetického specialisty dle aktuálního stavu kontrolovaného zařízení 9. Hodnocení účinnosti klimatizačního systému: a) neprovádí se b) provádí se při každé kontrole c) provádí se namátkově dle rozhodnutí energetického specialisty 10

11 10. Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje: a) podrobný popis budovy a klimatizačního systému b) jen popis klimatizačního systému, budova se nepopisuje, c) popis regulace vytápění a rozvodu tepla 11. Zpráva o kontrole klimatizačního systému: a) musí být zpracována dle v přílohy č. 1vyhlášky o kontrole klimatizačních systémů b) může být zpracována dle v přílohy č. 1vyhlášky o kontrole klimatizačních systémů, rozhodnutí je na energetickém specialistovi c) vzor zprávy není určen, zpráva musí být ale přehledná a úplná 12. Součástí zprávy o kontrole klimatizačního systému: a) je kopie oprávnění energetického specialisty b) je stavební povolení c) je kopie autorizace projektanta klimatizačního systému 13. Četnost kontrol klimatizačního systému závisí: a) jen na jmenovitém chladícím výkonu b) na jmenovitém chladícím výkonu zdroje chladu a na zavedeném monitoringu klimatizačního systému c) na stanovení lhůt kontrol od výrobce zařízení 14. Kontrolu klimatizačních systémů může provádět: a) osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru klimatizace a větrání b) osoba, která je držitelem oprávnění dle 10 zákona o hospodaření s energií uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu c) projektant s autorizací dle zák. 360/1992 Sb. 15. Kontrolou klimatizačních systémů se zabývá: a) zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) v platném znění b) Zákon č. 183/2012 Sb. (stavební zákon) v platném znění c) zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění 16. První kontrola po uvedení klimatizačního systému do provozu: a) se provádí po 10 letech pro klimatizační systém se jmenovitým chladícím výkonem od 12 kw do 100 kw a po 4 letech pro klimatizační systém se jmenovitým chladícím výkonem nad 100 kw b) se provádí po 8 letech pro klimatizační systém se jmenovitým chladícím výkonem od 12 kw do 100 kw a po 4 letech pro klimatizační systém se jmenovitým chladícím výkonem nad 100 kw c) se provádí po 10 letech pro klimatizační systém se jmenovitým chladícím příkonem od 12 kw do 100 kw a po 4 letech pro klimatizační 11

12 systém se jmenovitým chladícím výkonem nad 100 kw 17. Opakovaná kontrola klimatizačního systému s chladícím výkonem do 100 kw a trvalým monitorováním: a) se provádí po 10 letech b) se provádí po 8 letech c) se provádí po 6 letech 18. Opakovaná kontrola klimatizačního systému s chladícím výkonem do 100 kw, který není monitorován: a) se provádí po 8 letech b) se provádí po 10 letech c) se provádí po 2 letech 19. Opakovaná kontrola klimatizačního systému s chladícím výkonem nad 100 kw, který je trvale monitorován: a) se provádí po 8 letech b) se provádí po 10 letech c) se provádí po 6 letech 20. Opakovaná kontrola klimatizačního systému s chladícím výkonem nad 100kW, který není trvale monitorován: a) se provádí po 8 letech b) se provádí po 7 letech c) se provádí po 4 letech 21. Měrná vlhkost vzduchu udává: a) hmotnost vodní páry v objemu 1 m 3 b) hmotnost vodní páry v kg, připadající na 1 kg suchého vzduchu c) míru nasycení vzduchu 22. Pro řešení úprav vzduchu v klimatizační jednotce a určení chladicích výkonů se používá: a) diagram h-x entalpie - měrná vlhkost) vlhkého vzduchu b) stavová rovnice ideálního plynu c) rovnice kontinuity nestlačitelné tekutiny 23. Regulace množství přiváděného čerstvého vzduchu systémem větrání a klimatizace se může provádět: a) nastavením směšovacího poměru čerstvého a cirkulačního vzduchu b) regulací průtoku chladiva c) termistorem 12

13 24. Rychlost proudění v klimatizovaném prostoru by s ohledem na riziko průvanu neměla překročit hodnotu: a) 0,2 m/s b) 0,002 m/s c) 2 m/s 25. S ohledem na ochranu životního prostředí a předpisy z ní vyplývající, je vhodným chladivem pro klimatizační systémy budov: a) R12 b) R 410 c) čpavek 26. Regulace průtoku větracího vzduchu v administrativních či obytných prostorách může být provedena podle: a) čidla N 2 v prostoru b) čidla CO 2 v prostoru c) čidla požární bezpečnosti 27. Je možné v letním období využít tepla k výrobě chladu: a) ano pomocí absorpčního chlazení, nebo adiabatického chlazení se sorpčním výměníkem (DEC) b) ne, v létě se teplo nevyrábí c) ne, docházelo by k paralelnímu vytápění a chlazení 28. Snížení spotřeby el. energie na chlazení lze docílit: a) instalací kondenzačního kotle b) Instalací dalšího zdroje chladu c) instalaci zdroje chladu s vyšším chladicím faktorem 29. Pro shromažďovací prostor s malou tepelnou zátěží 10 W/m2 a velkým počtem osob je vhodný: a) vzduchový systém bez cirkulace b) vodní systém chladicích stropů c) chladivový systém nebo vodní systém s ventilátorovými konvektory 30. Regulátory průtoku vzduchu u vícezónového vzduchového klimatizačního systému (VAV) slouží k: a) regulaci chladicího výkonu v jednotlivých zónách snížením průtoku vzduchu b) pro regulaci tlaku, vlhkosti a teploty v prostoru c) pro regulaci tlaku vzduchu 13

14 31. Snížení průtoku vzduchu systémem větrání a klimatizace může být způsobeno zanedbáním údržby a výměny: a) filtrů b) chladiva c) regulátoru teploty 32. Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje: a) fotografie jen budovy b) fotografie budovy, klimatizačního systému a případně fotografie zjištěných nedostatků c) fotodokumentaci dle uvážení energetického specialisty, fotodokumentace není povinná 33. Zpráva o kontrole klimatizačního systému zahrnuje: a) seznam vytápěných zón b) seznam pracovišť c) seznam klimatizovaných zón 34. Nejnižší požadované minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště je: a) 25 m3/h na zaměstnance b) 10 m3/h na zaměstnance c) 45 m3/h na zaměstnance 35. Maximální teplota v administrativních prostorách v letním období je dle platné legislativy: a) 27 C b) 20 C c) 25 C 36. Vizuální prohlídka v rámci kontroly klimatizačního systému musí kromě jiného obsahovat: a) prohlídku izolace potrubí chladiva, její úplnost, neporušenost a funkčnosti potrubí b) prohlídku zdroje tepla c) kontrolu statických poruch stavby 37. Při vizuální prohlídce se musí kontrolovat: a) stav filtrů - čistota, zanesení, poškození b) stav hořáků c) stav elektroinstalace 14

15 38. Při hodnocení dimenzování klimatizačního systému se posuzuje: a) dimenzování energetických přípojek pro budovu b) celková hodnota venkovních a vnitřních tepelných zisků c) průměrná vnitřní teplota v budově 39. Relativní vlhkost vzduchu je: a) poměr sražené vlhkosti na povrchu stěn k objemu vzduchu v místnosti b) poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu ku množství par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. c) poměr množství vodní páry ve vzduchu k celkové hmotnosti vlhkého vzduchu 40. Součástí kontroly regulačních a měřících zařízení klimatizačního systému je: a) ověření platnosti zpráv o revizi elektrického zařízení b) jednorázové měření vlhkosti vzduchu c) ověření správnosti umístění snímačů hodnot měřených parametrů 41. Do kontroly údajů a záznamů o monitorovaném klimatizačním systému patří: a) záznam časových údajů nastavených na regulátorech b) Záznam o personálním zajištění obsluhy zařízení c) Záznam o proškolení obsluhy 42. Mezi chladiva nepatří: a) methylen b) solanka c) čpavek 43. Správnou instalací klimatizace energetické třídy A do dříve neklimatizované budovy: a) se sníží spotřeba el. energie na větrání objektu b) se zvýší spotřeba el. energie na chlazení, ale zvýší tepelná pohoda vnitřního prostředí budovy c) se sníží spotřeba el. energie na chlazení 44. Mezi obvyklá chladiva v klimatizačních systémech patří: a) rtuť b) R410A c) vodní pára 45. Doporučení ke zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému: a) je povinnou součástí zprávy o kontrole klimatizačního zařízení b) je součástí zprávy jen u zařízení starších 8 let 15

16 c) je součástí zprávy o kontrole klimatizačního zařízení pokud o tom rozhodne energetický specialista 46. Pro hodnocení energetického přínosu nočního chlazení není důležité respektovat: a) intenzitu práce v noci b) schopnost akumulace tepla v budově c) spotřebu elektřiny v nízkém (nočním) tarifu 47. Pro vyhodnocení účinnosti klimatizační jednotky je důležitý parametr: a) chladicí faktor zdroje chladu b) topný faktor tepelného čerpadla c) druh energie pro pohon chladící jednotky 48. Pro určení celkového výkonu vodního chladiče v klimatizační jednotce je třeba změřit: a) teplotu suchého a mokrého teploměru před a za chladičem a průtok vzduchu b) teplotu a tlak vzduchu před a za chladičem c) měrnou hmotnost protékajícího vzduchu 49. Údaje o energetickém specialistovi, který kontrolu klimatizačního zařízení provedl, zahrnují: a) jméno a příjmení, číslo oprávnění MPO, datum vydání oprávnění, datum posledního průběžného vzdělávání b) jméno a příjmení, číslo oprávnění MPO, číslo autorizace dle zák. 360/92 Sb. c) jméno a příjmení, číslo oprávnění MPO, datum prvního průběžného vzdělávání 50. Zpráva o kontrole klimatizačních zařízení musí být: a) podepsána energetickým specialistou, který kontrolu provedl b) podepsána servisním technikem klimatizačního zařízení, který provádí servis c) podepsána vlastníkem klimatizačního zařízení, který kontrolu odsouhlasil 16