Mezinárodní konference Visegrádská skupina : Na cestě k restorativní spravedlnosti? Programová brožura

Transkript

1 Mezinárodní konference Visegrádská skupina : Na cestě k restorativní spravedlnosti? Programová brožura Datum konání: 3. října 2019 Místo konání: Anglo-American University, Letenská 5, Praha 1 Spolupořadatelé: Probační a mediační služba, Anglo-American University Konference se koná pod záštitou Ministerstva spravedlnosti a ministryně Marie Benešové.

2 Místo konání Anglo-americká vysoká škola (Anglo-American University) Letenská Praha 1 GPS: N, E Dopolední program: 2. patro, místnost 2.06 Workshopy: 2. patro, místnosti 2.06, 2.03, 2.11 bude upřesněno na místě Praktické informace Tlumočení - konference bude tlumočena z českého do anglického jazyka a z anglického jazyka do českého jazyka. Dopolední plenární jednání bude tlumočeno simultánně, odpolední workshopy a projekty budou tlumočeny konsekutivně. K dispozici budou (proti podpisu) tlumočnická sluchátka, která obdržíte v průběhu registrace. Registrace bude probíhat od 8:15 do 8:55 hodin v předsálí konferenční místnosti. V průběhu registrace budou proti podpisu vydávána tlumočnická sluchátka. Sluchátka, prosím, vraťte při odchodu z konference.!! Upozorňujeme, že zapůjčená sluchátka přijímá každý účastník konference na svou vlastní zodpovědnost a v případě, že dojde k jejich ztrátě či poškození, má pořadatel právo na náhradu vzniklé škody. Prosíme všechny účastníky, aby se dostavili k registraci nejpozději v 8:30 hodin. Z časových důvodů bude konference začínat v 9:00 hodin přesně. V průběhu této konference budou pořizovány audio/video záznamy nebo fotografie pro účely publikace či jiného využití pro potřeby veřejné prezentace Probační a mediační služby. Účastí na konferenci souhlasíte s tím, že pořízené záznamy mohou být také poskytnuty sdělovacím prostředkům, spolupořadateli, partnerům konference, projektu Křehká šance II a projektu Yellow Ribbon Run. Kontakt: Kristina Labohá, klaboha@pms.justice.cz, Miroslava Jakešová, mjakesova@pms.justice.cz,

3 Program 9:00-9:40 Přivítání a úvodní panel PhDr. Andrea Matoušková Andrea Matoušková absolvovala Karlovu univerzitu v Praze, obor sociální práce. Po ukončení vysokoškolského studia začala pracovat v Praze jako jedna z prvních probačních úředníků v České republice. Podílela se na zavádění probace a mediace do české praxe, a později na vzniku PMS, kde od roku 2001 pracovala na pozici metodik. Následně pracovala jako vedoucí oddělení pro koncepční, analytické a metodické činnosti. S účinností od února 2016 působí na pozici ředitelky Probační a mediační služby. Je autorkou a spoluautorkou několika odborných knih a článků. V rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change působí jako člen české národní skupiny (v pozici tzv. Core Members). Mgr. Marie Benešová Marie Benešová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1971 pracovala na okresní prokuratuře v Kladně, přičemž prošla různými agendami od obecné kriminality až po specializaci trestných činů v dopravě. Od roku 1991 se na Generální prokuratuře ČR specializovala na trestné činy mládeže a trestné činy namířené proti dětem. Po vzniku Vrchního státního zastupitelství v Praze zde do roku 1995 pracovala ve funkci vedoucí oddělení obecné kriminality. Od ledna 1999 do září 2005 vykonávala funkci nejvyšší státní zástupkyně v Brně. Po odvolání z funkce se vrátila do advokacie. Od července 2013 do ledna 2014 působila jako ministryně spravedlnosti. Tuto funkci znovu zastává od dubna Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Lubomír Lízal vystudoval obor systémové programování na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Doktorát v oboru ekonomie získal v roce 1998 v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy. V roce 2006 se habilitoval na Univerzitě Karlově a byl jmenován docentem ekonomie. Ve své výzkumné práci se specializuje na ekonomii transformace, ekonometrii, aplikovanou mikroekonomii, struktury trhu, správu a řízení podniků, konkurenceschopnost, monopoly, energetiku a vztah ekonomie a životního prostředí. Od roku 2018 zastává funkci prezidenta Anglo-americké vysoké školy. Howard Zehr Howard Zehr, který je nazýván otcem restorativní justice, stál v čele prvního programu konference mezi poškozeným a pachatelem v USA. Je jedním z odborníků, kteří restorativní justici rozvíjejí jako teoretickou koncepci. Jeho kniha Díváme se novým objektivem: trestný čin a spravedlnost je považována za klasiku v oblasti restorativní justice. Působil jako vedoucí magisterského programu Transformace konfliktu, učitel a praktik v oblasti RJ. Od roku 2013 se výuce aktivně nevěnuje. Je spoluzakladatelem Zehrova Institutu pro restorativní justici. 2

4 prof. JUDr. Helena Válková, CSc. Helena Válková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1997 se habilitovala na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně a v roce 2006 byla jmenována profesorkou v oboru trestní právo na Právnické fakultě Trnavské univerzity. V letech byla ministryní spravedlnosti. Působí jako poslankyně Parlamentu ČR a od května 2019 jako zmocněnkyně pro lidská práva na Úřadu vlády ČR. Dlouhodobě se věnuje trestní politice uplatňované vůči delikventní mládeži, trestním sankcím a obětem trestných činů. Publikuje v domácích a zahraničních časopisech a je autorkou nebo spoluautorkou učebnic a vědeckých monografií věnovaných kriminologii, trestní politice a trestnímu právu. Edit Törzs Edit Törzs je výkonnou ředitelkou Evropského fóra pro restorativní justici (European Forum for Restorative Justice). Po skončení studií práv nastoupila do maďarské probační služby, kde byla od roku 2006 odpovědná za koordinaci zavádění mediace mezi oběti a pachatele. Je školenou mediátorkou a facilitátorkou restorativních konferencí. Do Evropského fóra pro restorativní justici nastoupila v lednu 2012 jako projektová referentka projektu ALTERNATIVE, který se zabýval tématem restorativní justice v mezikulturním prostředí. Willem van der Brugge Willem van der Brugge pracoval od roku 1976 jako ošetřovatel a později jako vedoucí oddělení v psychiatrické léčebně v severním Holandsku. V roce 1989 se stal probačním úředníkem. V rámci své činnosti se věnoval práci s drogově závislými osobami a ve věznicích založil specializovaná oddělení pro práci s těmito odsouzenými. Od roku 2001 pracoval v organizaci Addiction and Probation Trusts (SVG), kde měl na starosti rozvoj agendového informačního systému, novou koncepci dohledu nad odsouzenými, a v posledních čtyřech letech také provozní a finanční řízení organizace. Od roku 2013 zastává post generálního tajemníka Konfederace evropských probačních služeb (Confederation of European Probation), která sdružuje odborníky a probační služby z celé Evropy. 3

5 9:40-11:00 Plenární jednání Euroatlantický blok: Restorativní myšlení a praxe: přínosy, osvědčené postupy a vývoj na mezinárodní scéně 9:40-10:00 Lars Otto Justad, Edit Törzs, Mediační služba Konfliktraadet, Evropské fórum pro restorativní justici, Norsko, Belgie Vývoj restorativní justice v Evropě a Norsku Prezentace si klade za cíl v krátkosti připomenout hlavní mezníky ve vývoji restorativní justice v Evropě, seznámit přítomné s hlavními usneseními a novinkami vyplývajícími z doporučení Rady Evropy o restorativní justici z roku Část prezentace bude věnována roli Evropského fóra pro restorativní justici a současně seznámí přítomné hosty s nejnovějším vývojem restorativní justice v Norsku. Edit Törzs krátký životopis najdete na straně 3 Lars Otto Justad Lars Otto Justad se v rámci své profese věnuje výuce restorativních programů a jejich aplikaci v praxi. Vystudoval obory sociální psychologie, sociologie a teorie konfliktu a míru. Od roku 2009 působí jako poradce v norské mediační službě Konfliktraadet, kde se v rámci své činnosti snaží o prosazení konceptu využití konferencí jako metody, restorativních přístupů v mezikulturních konfliktech a restorativních praktik ve školách. Od roku 2016 je členem výkonné rady Evropského fóra pro restorativní justici (European Forum for Restorative Justice). 10:00-10:20 Ivo Aertsen, Lovaňský kriminologický institut, Belgie Restorativní justice a vězení: mise nemožná? Rozvoj restorativní justice ve vězení toto tvrzení může znít rozporuplně, nicméně pro přijetí této výzvy existují dobré důvody a stejně tak značná úskalí. Realizace restorativních programů v kontextu vězeňství staví na teoretickém chápání toho, co je vězení a co je jeho předpokládaným cílem. Bude se hovořit o proveditelnosti těchto programů a k tomu vynaloženém úsilí s odkazem na zkušenosti z Belgie a ostatních zemí. Na závěr bude uvedeno několik doporučení. Prof. Ivo Aertsen Emeritní profesor kriminologie Ivo Aertsen pracuje v Lovaňském kriminologickém institutu. Je držitelem titulů z psychologie, práva a kriminologie. Mezi hlavní oblasti jeho výzkumu a výuky patří viktimologie, penologie a restorativní justice. Realizoval různé, zejména evropské, výzkumné projekty, které se zabývaly širokým okruhem témat, jako např.: vězení; alternativní tresty a opatření; trest a odklon od kriminální kariéry; restorativní justice ve věznicích a dalších zařízeních; potřeby obětí, služby a legislativa; zvláštní kategorie obětí - oběti a jejich příbuzní v případech vraždy, terorismu, sexuálního násilí, partnerského násilí, zneužívání dětí, dopravních nehod a firemní kriminality. Ivo Aertsen byl v letech předsedou Evropského fóra pro restorativní justici. Působí jako expert při OSN, 4

6 Radě Evropy, OBSE, Evropské unii, a také jako šéfredaktor časopisu International Journal of Restorative Justice. 10:20-10:40 Carollann Braum, Anglo-americká vysoká škola, Česká republika/usa Legislativní rámec restorativních přístupů v USA a na Novém Zélandu Prezentace si klade za cíl porovnat legislativní a ústavní předpisy, na jejichž základě jsou aplikovány restorativní programy napříč různými jurisdikcemi. Zvláštní důraz je přitom kladen na jurisdikce zemí se zkušenostmi s širší aplikací restorativních programů, jako například Nový Zéland a některé státy USA (Vermont a Colorado). Cílem prezentace je lépe porozumět tomu, proč vlády v určitých regionech podporují aplikaci restorativních programů, zatímco v ostatních regionech restorativní programy fungují s malou anebo žádnou legislativní podporou. Právě legislativní základy poskytují restorativním programům silný základ a jejich úspěch (včetně financování, odpovědnosti, řízení a propagace) tak činí pravděpodobnějším. Budou zhodnoceny konkrétní modely, které by mohly být užitečné pro podporu a implementaci nových směrnic nebo legislativních změn v jurisdikcích, které usilují o realizaci restorativních programů v širším měřítku. Carollann Braum, LL.M., J.D. Carollann Braum působí jako vedoucí Katedry práva na Právnické fakultě (John H. Carey II School of Law) Anglo-americké vysoké školy (AAU). Vystudovala mezinárodní právo se zaměřením na lidská práva a v rámci své praxe se věnovala oblastem imigrace a občanských práv v USA. Má velké zkušenosti s přípravou a facilitací modelových simulací v rámci výuky předmětů právo a obchod, včetně simulovaných soudních řízení, mediací a komisí pravdy. Jako předsedkyně pracovní skupiny pro prevenci sexuálního obtěžování se na Anglo-americké vysoké škole podílí na realizaci restorativních programů jako součásti nové celouniverzitní politiky. Současně působí jako mediátor a facilitátor pro AAU. V rámci svého doktorandského studia zkoumá za pomoci komparativních metod přínosy a výzvy komisí smíření a pravdy a tradičních soudů v rámci řešení porušování lidských práv v období dekolonizace. Je držitelkou titulu LLM z mezinárodního práva (se zaměřením na lidská práva) z Univerzity Notre-Dame, doktorát získala na oklahomské univerzitě. 10:40-11:00 Maria Lindström, Konfederace evropských probačních služeb / Švédská vězeňská a probační služba, Švédsko Restorativní justice ze švédské perspektivy Prezentace se soustředí na téma využití restorativní justice ze švédské perspektivy, a to primárně s ohledem na rozdíl v aplikaci restorativních přístupů v severských zemích. Švédská vláda investovala značné množství finančních prostředků na realizaci mediace cílené na mladistvé pachatele, přičemž jen velmi malá část mladistvých pachatelů se jí účastní. Maria bude také hovořit o možných vysvětleních, proč jsou restorativní programy omezenou součástí švédského právního systému. Maria Lindström Maria Lindström pracuje pro Švédskou vězeňskou a probační službu. V posledních dvou letech zastává post tzv. styčného referenta pro věci politické a strategické v týmu Konfederace evropských probačních služeb. Vystudovala sociální práci a kriminologii, má rozsáhlé znalosti a zkušenosti z oblasti probace, stejně tak zkušenosti z manažerských postů ve vězeňských, vazebních a probačních úřadech a v ústředí Švédské vězeňské a probační služby. V minulosti působila 5

7 jako ředitelka probační služby pro stockholmskou oblast. 11:25 Plenární jednání Blok V4: Na cestě k restorativní spravedlnosti? 11:25-11:40 Marek Tkáč, Probační a mediační služba, Česká republika 15 minut o RJ v Česku: příběh o lidech a síle jejich přesvědčení Probační a mediační služba vznikla zákonem č. 257/2000 Sb. s působností od 1. ledna Její příběh je neodmyslitelně svázán nejen s konceptem restorativní justice, který ovlivnil podobu a pojetí zákona, ale především s příběhem lidí od studentů a jejich profesorů po spřízněnce z řad zástupců justice -, kteří se v 90. letech minulého století aktivně zasadili o jeho šíření. Silou svého přesvědčení dali v průběhu několika málo let vzniknout nové profesi, nové instituci a v neposlední řadě se výrazně zasadili o změny v systému trestní justice, který do té doby pouze trestal, a s postupným přijímáním nových zákonů mohl začít i obnovovat to, co bývá trestnou činností narušeno. Touto změnou příběh nekončí. Naopak. Vstupují do něj oběti, pachatelé, jejich blízcí, a také všichni ostatní, které restorativní justice svým charakterem oslovila, a vypráví ho dál i za hranicemi Česka. Mgr. Marek Tkáč Marek Tkáč absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, obor sociální práce. V Probační a mediační službě pracuje od roku 2001 nejprve jako probační úředník, potom jako vedoucí střediska Frýdek-Místek. Od roku 2018 působí jako náměstek pro odborný úsek. V průběhu svého dlouholetého působení u PMS byl aktivní ve všech oblastech odborných činností, postupně se profiloval jako specialista na mediační činnosti ve fázích přípravného řízení a řízení před soudem a práci s oběťmi trestných činů. Absolvoval několik zahraničních studijních pobytů ve Velké Británii, Švýcarsku a Norsku a řadu specializovaných kurzů a výcviků vedených domácími i zahraničními experty (Velká Británie, Švýcarsko, Rakousko, Nizozemí a Norsko). Poznatky a zkušenosti z nich zúročoval zejména ve své odborné praxi a metodické a lektorské činnosti. 11:40-11:55 Samuel Burský, Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky Probace, mediace a alternativní tresty na Slovensku Vývoj principů restorativní justice a vznik probace jako úlohy státu, organizace probační služby, aplikace principů restorativní justice v současnosti. Vliv elektronického monitorovacího systému v praxi a aktuální legislativní změny. JUDr. Samuel Burský Samuel Burský je absolventem Právnické fakulty Univerzity Mateje Bela v Bánské Bystřici a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Od roku 2009 pracuje na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky, kde v současnosti zastává pozici ředitele odboru probace, mediace a prevence kriminality. Jako projektový manažer se podílel na implementaci elektronického monitorovacího systému do praxe. Působil jako zástupce Ministerstva spravedlnosti na zasedáních Rady Evropy, OSN, Evropské justiční sítě, Konfederace evropských probačních služeb atd. 6

8 11:55-12:10 Anna Matczak, Univerzita v Haagu, Polsko/Holandsko Vývoj restorativní justice v Polsku: úspěchy a výzvy Zavedení mediace mezi obětí a pachatelem, tedy jednoho ze základních restorativních programů, bylo v Polsku realizováno v době rozsáhlých celospolečenských změn po roce Na její implementaci měla vliv celá řada faktorů. Kromě touhy stát se součástí mezinárodního společenství, byla mediace - inovativní řešení v systému trestní justice - spojena také se zásadní změnou filozofie trestní justice a trestní politiky zaměřené na racionalizaci a liberalizaci trestního práva, do té doby politického nástroje v moci socialistického režimu. Ačkoli samotné implementaci předcházela dobře připravená pilotní studie a ukotvení příslušných právních ustanovení, mediace je i nadále v rámci polského systému trestní justice realizována pouze okrajově. Jakýkoli zaznamenaný zájem o mediaci je výrazně vzdálen hodnotám a principům restorativní justice a jeho pozornost se soustředí převážně na civilní, nikoliv trestní kauzy. Existuje celá řada výkladů pro tento stav počínaje ochotou polské společnosti přijmout principy restorativní justice. Anna Matczak, PhD Anna Matczak působí jako lektorka kriminologie na Univerzitě aplikovaných věd v Haagu. Studovala na Londýnské škole ekonomie a politických věd (Ph.D./Mgr.) a Univerzitě ve Varšavě. Její specializací je trestní politika a systém trestního soudnictví v Polsku. Podílela se na řadě výzkumných projektů týkajících se domácího násilí a rodinných intervencí. Její doktorandská práce se zabývala tím, jak Poláci, dříve občané země socialistického bloku, nahlížejí na téma trestu a spravedlnosti, a jak tato jejich hlediska ovlivňují výchozí podmínky pro uplatňování restorativní justice v Polsku. V rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change působí jako člen polské národní skupiny (v pozici tzv. Core Members). 12:10-12:25 Tünde Barabás, Národní kriminologický institut, Maďarsko Restorativní justice ve věcech trestních maďarská zkušenost O užití mediace ve věcech trestních se v Maďarsku diskutovalo více než deset let. Tyto debaty byly ukončeny přijetím zákona z roku Realizovat mediaci ve věcech trestních je možné od 1. ledna 2007 a přes počáteční averzi se její zavedení do praxe setkalo s úspěchem. Každoročně je úspěšně uzavřeno více než 6000 případů a ve většině z nich jsou obě strany oběť i pachatel s výsledkem mediace spokojeny. V prezentaci bude stručně shrnuta současná situace a otázky týkající se mediace mezi obětí a pachatelem ve věcech trestních s ohledem na okolnosti, které mohly sehrát významnou roli v tomto úspěšném příběhu. Zároveň bude představeno pozadí rozvoje restorativní justice: právní rámec, klíčoví aktéři, nejdůležitější body v procesu přijetí myšlenky restorativní justice a další možné směry pro její širší užití v Maďarsku. Prof. Dr. Tünde Andrea Barabás Tünde Barabás pracuje jako vedoucí sekce pro výzkum, dokumentaci a mezinárodní vztahy v Národním kriminologickém ústavu. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Loránda Eötvöse a v roce 2017 byla jmenována profesorkou. Mezi její specializace patří aplikovaná kriminalistika, mediace, viktimologie, alternativní tresty, zjednodušení trestního řízení atd. Vedle přednáškové činnosti se věnuje i výzkumné a publikační činnosti (např. Viktimizace a strach ze zločinu, Mediace a restorativní justice v průběhu výkonu trestu, Mediace a trestní justice po ukončení výkonu trestu atd). Je autorkou řady odborných studií a podílela se na mnoha evropských výzkumných projektech. 7

9 13:25-14:40 První blok workshopů (běží paralelně) Workshop 1 - Mediace mezi obětí a pachatelem za zdmi věznice: implementace v praxi V rámci tohoto workshopu budeme hovořit o mediaci mezi obětí a pachatelem a její implementaci do praxe za zdmi věznice. Budeme vycházet ze zkušeností v Belgii a ostatních zemích. Zaměříme se na následující témata: rozvoj mediace z pohledu nedávné historie a další restorativní programy za zdmi belgických věznic; počet realizovaných mediací (Vlámsko); případová studie doplněná o ukázku průběhu mediace, ukázka výpovědí a videonahrávky; zkušenosti, závěry a výzvy. Prof. Ivo Aertsen životopis na str. 4 Natalie Van Paesschen Natalie Van Paesschen vystudovala sociální práci a kriminologii. V současnosti působí na pozici mediátora v organizaci Moderator (Fórum pro restorativní justici a mediaci). V letech pracovala jako mediátor pro organizaci Oikoten Alba, kde se věnovala práci s mladistvými pachateli. Workshop 2 - Rozvoj restorativní justice v ČR aneb co a jak dál? Workshop je součástí aktivit evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change a jeho podstatou je participativní proces tvorby Strategie rozvoje restorativní justice v České republice. Úvodem budou účastníci seznámeni s cíli daného projektu a s činností národní skupiny realizující projekt v ČR, a to včetně významu doporučení Rady Evropy o restorativní justici v trestních věcech (CM/Rec (2018)8). Workshop má participativní formu v podobě restorativního kruhu, do kterého jsou zapojeni všichni účastníci. Zkusíme si zažít kouzlo tzv. talking piece, tedy vzájemného předávání myšlenek a našich osobních představ o restorativní justici a jejím fungování. Sdílené zkušenosti, poznatky a názory účastníků se stanou součástí tvorby připravované Strategie. Svou účastí na worshopu přispějete k zachycení nápadů, jak se může restorativní justice u nás vyvíjet dál, tedy "co a jak dál" budeme tvořit společně s vaší pomocí. Učiňte svůj hlas součástí restorativní vize české trestněprávní politiky a praxe! JUDr. Petra Masopust Šachová, Ph.D. Petra Masopust Šachová je expertkou na restorativní justici a usiluje o její široké zapojení do českého trestního práva jak na teoretické úrovni, tak v praxi. V současné době působí jako předsedkyně Institutu pro restorativní justici a jako odborná asistentka na katedře trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde zavedla nový předmět o restorativní justici. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a doktorské studium na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity. Jako advokátka dlouhodobě působila v neziskovém sektoru, zejména ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. V rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change působí jako člen české národní skupiny (v pozici tzv. Core Members) a jako koodinátorka projektu. Taktéž je odbornou garantkou programu Building Bridges organizace Mezinárodní vězeňské společenství. Je členkou České kriminologické společnosti a Evropského fóra pro restorativní justici. Na dané téma pravidelně publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí. 8

10 Workshop 3 - Posilování zodpovědného přístupu pachatelů vůči obětem trestného činu v rámci programu Vnímám i tebe projektu Křehká šance II Ubližuji proto, že mi bylo ublíženo? Aneb jak dokázat vystoupit z kruhu násilí a vnímat důsledky svých činů na jejich skutečné oběti. Program Vnímám i tebe je zcela výjimečným výsledkem spolupráce Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR. Témata obětí a poškozených trestnou činností a dopadů trestné činnosti na jejich život jsou v rámci nepodmíněných trestů většinou zcela neřešeny. Program proto otevírá odsouzeným pohled na život obětí trestných činů, na to, jak prožívaly samotný trestný čin a jak těžký je další život s takovou zkušeností. Sdílením svého osobního příběhu ve skupině nacházejí odsouzení nový pohled i na vlastní životní zkušenosti a příčiny selhání. V rámci workshopu nahlédnete na způsoby práce s odsouzenými s těžkým a traumatizujícím tématem. Pokusíte se procítit osobní příběh pachatele i oběti trestné činnosti a stejně jako skuteční absolventi programu se zamyslíte nad potřebami obětí a možnostmi nápravy vztahu mezi pachatelem a obětí. V závěru si možná více než jindy uvědomíte, že každý následek má svoji příčinu a že bez léčení hluboko uložených ran je jakákoliv změna jen těžko možná. Mgr. Ludmila Marková Ludmila Marková vystudovala Fakultu sociálních věd UK v Praze, od roku 2002 pracuje jako probační úřednice. Kromě přímé práce s odsouzenými při zajištění výkonu alternativních trestů má též zkušenosti s poradenstvím a asistencí obětem trestné činnosti. V rámci společného projektu PMS a VS ČR Křehká šance II se podílela na tvorbě programu Vnímám i tebe a je lektorkou tohoto programu ve Věznici Plzeň. Zároveň pracuje v rámci projektu Křehká šance II jako komisařka Komisí pro podmíněné propuštění. Bc. Zdeněk Bořil Zdeněk Bořil vystudoval obor sociální práce na Teologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a má dokončený pětiletý psychoterapeutický výcvik v komunitně skupinové psychoterapii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Posledních jedenáct let pracuje na pozici vychovatel - terapeut na Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec. Zde zajišťuje průběh ročního psychoterapeutického programu pro pachatele násilných trestných činů. Zároveň je koordinátorem projektu Křehká šance II a lektorem projektu Vnímám i tebe. 15:00-16:15 Druhý blok workshopů (běží paralelně) Workshop 4 - Základní principy restorativní justice a jejich aplikace v praxi V rámci tohoto workshopu si nejprve připomeneme základní principy restorativní justice a základní aplikaci restorativních přístupů, které si zopakujeme na jednotlivých příkladech. Účastníci workshopu budou požádáni, aby se zúčastnili několika cvičení, které jsou užívány v norské mediační službě při školení nových mediátorů. Edit Törzs - životopis na str. 3 Lars Otto Justad - životopis na str. 4 9

11 Workshop 5 - Mezioborová spolupráce jako nástroj efektivní pomoci obětem Workshop se zaměří na představení systému pomoci obětem v ČR a zhodnocení úrovně mezioborové spolupráce při poskytování pomoci obětem. Prezentovány budou zkušenosti Probační a mediační služby s pořádáním Týmů pro oběti jakožto vhodného nástroje pro zlepšení možnosti pomoci obětem. Okruhy k diskuzi: jak funguje financování v jiných zemích; financování a možnosti udržitelnosti; dostupnost služeb, pokrytí právní a psychologické pomoci; pozitivní příklady mezioborové spolupráce; doporučení pro praxi; co by bylo vhodné činit lépe. PhDr. Tomáš Kellner Tomáš Kellner pracuje u Probační a mediační služby od roku 2014 na pozici koordinátora pomoci obětem trestných činů. Od roku 2016 koordinuje činnost 14 poraden pro oběti trestných činů. Opakovaně zastupoval PMS na mezinárodním poli (např. vyhodnocování Úmluvy o opatřeních proti obchodování s lidmi Rady Evropy - skupina GRETA, nebo v rámci European Network on Victims Rights). Podílí se rovněž na vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti práce s obětí a koordinuje mezioborovou spolupráci. Vystudoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, obor Bezpečnostní studia. Workshop 6 - Restorativní konference u mládeže česká zkušenost Společné setkání je (může být) příležitostí společně se zabývat tématem uplatnění konkrétního restorativního principu u dětí a mládeže. Nabízíme zkušenost v ČR a autentické poznatky. Volíme zážitkovou formu, na které se lze dobře zorientovat a případně inspirovat, porovnat si své poznatky s praxí v ČR v podmínkách odborných činností PMS. Realizací jednoduché a snad i zábavné modelové kauzy dosáhneme konkrétní aplikace jednoho z přístupů. Mgr. Martina Krajíčková Martina Krajíčková vystudovala Filozofickou fakultu a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V Probační a mediační službě pracuje od jejího vzniku v roce V rámci Severomoravského soudního kraje působí od roku 2016 jako metodik zprostředkování řešení konfliktu. Po dobu více než 25 let se věnuje uplatňování mediace a všech restorativních přístupů. V posledních 6 letech realizovala více než 40 restorativních a rodinných skupinových konferencí, a to v místě spáchání provinění, v komunitě i v terénních podmínkách. V rámci své lektorské činnosti se věnuje realizaci kurzů v oblasti mediace, rodinných skupinových konferencí, lektorovala programy pro dospělé, mladistvé, nezletilé a děti ze znevýhodněného prostředí. Rovněž pracovala jako poradce pro oběti trestných činů. Pravidelně se účastní odborných seminářů a konferencí, a to v Česku i v zahraničí. Spoluzakládala Multidisciplinární tým pro mládež v okrese Vsetín, Tým pro krizové situace a krizovou intervenci u dětí a mládeže ve Vsetíně či Smírčí radu ve Vsetíně. 10

12 16:45-17:30 Zvláštní projekty (běží paralelně) Projekt 1 - Dobrých zpráv není nikdy dost: účinnost restorativní justice v ČR pohledem kriminologického výzkumu Jedním z úkolů, které stojí před kriminologickým výzkumem v oblasti restorativní justice, je ověřovat reálnou účinnost jednotlivých programů či opatření. Hledisek, podle nichž na ni můžeme nahlížet, je více a mezi odborníky se o jejich vhodnosti či nevhodnosti vedou dlouhodobé spory. Nejčastěji se setkáme s přístupem zaměřeným na uspokojení potřeb přímých účastníků restorativních programů, a zejména pak s kritériem následné recidivy pachatelů. V příspěvku budou stručně představeny výsledky výzkumů uskutečněných v našich podmínkách, a to i v širším kontextu postojů či názorů, které v oblasti kontroly kriminality zastává česká veřejnost. PhDr. Jan Tomášek, Ph.D Core Members). Jan Tomášek je výzkumným pracovníkem Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Zaměřuje se zejména na problematiku probace, restorativní justice, resocializace pachatelů a desistence. Jako externí vyučující působí na katedře kriminologie Policejní akademie ČR a na vysoké škole Ambis, kde přednáší kriminologii a prevenci kriminality. Je autorem řady publikací a článků v domácích i zahraničních odborných časopisech. V rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change působí jako člen české národní skupiny (v pozici tzv. Projekt 2 - Restorativní justice ve vzdělávání Workshop se zaměří na restorativní politiku a procesy aplikované na univerzitách. Jako příklad do diskuze zde poslouží nová restorativní politika aplikovaná v rámci Anglo-americké vysoké školy. V diskuzi se budeme také zabývat přínosy ve využívání restorativních programů na univerzitách a v této souvislosti se zaměříme i na evaluaci mýtů a obav týkajících se restorativní justice. Účastníci se stanou součástí simulované restorativní konference. Carollann Braum životopis na str. 5 Ana Hernandez Blackstad, M.Ed. Ana Hernandez Blackstad působí na Anglo-americké vysoké škole jako proděkanka pro studijní záležitosti, zároveň předsedá disciplinární komisi univerzity. Před svým nástupem na AAU pracovala jako ředitelka první americké střední školy v Česku American Academy in Prague. Rovněž pracovala jako ředitelka pro studijní záležitosti na Bellevue College a Cascadia College ve státu Washington. Ana je absolventkou Akademie Donalda D. Gehringa pro správu studijních záležitostí a na Univerzitě v Seattlu získala magisterský titul v oboru Správa rozvoje studijních záležitostí. 11

13 Projekt 3 - Projekt Yellow Ribbon Run Prostřednictvím tří moderátorů a jednoho hosta vás seznámíme s historií vzniku, současnou podobou a konkrétními výsledky projektu Žlutá stužka v ČR. Tento unikátní projekt je inspirován zkušeností našich kolegů ze Singapuru, kde každý rok v září vybíhá na 5km a 10 km dlouho trať městskými ulicemi přes 9 tisíc běžců. Jsou mezi nimi bývalí vězni, jejich rodiny a přátelé, stejně jako pracovníci neziskových organizací, vězeňské služby, městské samosprávy, ministerstva spravedlnosti a dalších státních a nestátních organizací. Jejich cílem je aktivně zapojit nejširší veřejnost do podpory a pomoci lidem, kteří se z vězení vracejí zpět na svobodu. I přes přísnost a striktní pravidla zacházení s odsouzenými v singapurských věznicích, je již během věznění odsouzený připravován na své propuštění - zaměstnání, vzdělávací a reintegrační programy ve věznicích jsou provázány s programy zacházení s propuštěnými na svobodě. Myšlenka "běhu pro tvou druhou šanci" inspirovala české pracovníky Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby a neziskové organizace RUBIKON Centrum natolik, že projekt Žlutá stužka letos v červnu proběhl již počtvrté. Proč je naší vizí společnost, která dává lidem s trestní minulostí a jejich rodinám druhou šanci na slušný život? Odpověď najdete na workshopu, kam jste srdečně zváni. PhDr. Andrea Matoušková životopis na str. 2 Plk. PhDr. Gabriela Slováková, Ph.D. Gabriela Slováková je absolventkou Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze, obor psychologie. V současnosti pracuje jako ředitelka Věznice Kuřim. Předtím působila několik let na pozici ředitelky ženské věznice ve Světlé nad Sázavou a jako ředitelka kabinetu vnějších vztahů na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR. Do roku 2018 zastávala pozici člena výkonné rady Mezinárodní vězeňské asociace ICPA. Je iniciátorkou projektu Yellow Ribbon (Běh se žlutou stužkou) v Česku. Mgr. Dagmar Doubravová Dagmar Doubravová je absolventkou Filozofické fakulty UK, obor sociální práce. V letech působila jako probační pracovník a později jako metodik probačních pracovníků při Krajském soudě v Praze. Podílela se na přípravě zákona o Probační a mediační službě, je spoluautorkou systému vzdělávání pro pracovníky PMS. Je spoluzakladatelkou RUBIKON Centra, ve kterém působí od jeho vzniku v r Podílela se na zavedení unikátního modelu romského mentoringu do české justice, který byl oceněn v roce 2009 v soutěži inovativních projektů v oblasti trestní justice Crystal Scales of Justice, vyhlášené Evropskou komisí a Radou Evropy. Působí jako odborná garantka kognitivně behaviorálního programu pro mladistvé klienty v České republice, které realizuje RUBIKON Centrum od roku 2004 podle vzoru švýcarské Probační služby kantonu Curych. Je členkou Rady pro probaci a mediaci - poradního orgánu Ministerstva Spravedlnosti ČR. 17:45 Závěrečný panel Vystoupí Andrea Matoušková, Marek Tkáč 18:00-18:20 Vystoupení kapely WSEDĚ Kapela WSEDĚ vznikla na podzim roku Hlavní myšlenkou, která vedla ke vzniku kapely, bylo skloubit nápravně výchovnou práci s odsouzenými, a zároveň preventivně působit na širší veřejnost. Kapela proto vystupuje na akcích v rámci programu Prevence kriminality, který je zaměřen na studenty středních škol. V rámci programu odsouzení mimo jiné představují svůj životní příběh a tyto besedy jsou prokládány právě písněmi kapely WSEDĚ. Vedle toho se kapela, která aktuálně vystupuje s repertoárem českého revivalu a také s vlastní tvorbou (např. píseň Žlutá stužka, hymna projektu Yellow Ribbon), představila na mnoha rozličných akcích - na koncertu k výročí města Kuřim, 12

14 na Drásovském létě, v Praze na historické výstavě o vězeňství, na zahájení projektu Yellow Ribbon, na koncertu v Senátu s rozhovory na téma vězeňství Pět tváří zdi, na Mikulášské se skupinou The Tap Tap a hosty, atd. Kapela v současnosti vystupuje s novým členem hercem a bubeníkem Petrem Čtvrtníčkem. 18:20 Křest knihy Restorativní přístupy při řešení trestné činnosti Petry Masopust Šachové Publikace představuje hlavní myšlenková schémata restorativního konceptu a zaměřuje se právní aspekty dané problematiky. Vedle shrnutí mezinárodního vývoje, představení základních východisek, cílů a definic restorativní justice se zaměřuje na zapojení restorativních přístupů do české trestněprávní legislativy, teorie i praxe. Současně publikace předkládá vlastní legislativní návrh, jak tyto přístupy více zapojit do české hmotněprávní i procesní úpravy trestního práva. Speciální pozornost je věnována využití restorativní justice v oblasti vězeňství. Publikace je určena všem zájemcům o dané téma, a to jak z odborné, tak široké veřejnosti. 18:35 a dál Prostor pro společenské setkání a síťování kavárna Café des Taxis (univerzitní dvůr) 13

15 Speciální poděkování Děkujeme vedení Anglo-americké vysoké školy za poskytnutí prostor pro uspořádání konference a spolupráci na přípravě konference. Děkujeme Vězeňské službě České republiky za dosavadní spolupráci při rozvoji restorativní justice a výrobu dárkových předmětů z rukou odsouzených. Konference se koná pod záštitou Ministerstva spravedlnosti. Partneři konference: Vězeňská služba ČR Confederation of European Probation European Forum for Restorative Justice Za podpory: Projekt Křehká šance II financovaný z Operačního programu Zaměstnanost Projekt Yellow Ribbon Run