Sympozium "Systemická sociální práce" Praha, 23. listopadu 2010

Transkript

1 Sympozium "Systemická sociální práce" Praha, 23. listopadu 2010 Anotace příspěvků - plenární program P 1: Vpád systemiky do sociální práce (Mgr. Ivan Úlehla) Příspěvek přinese letmý avšak shrnující pohled na historii vlivu systemického myšlení a metod na sociální práci v České republice od počátku 90. let do dneška. Systemika vpadla do sociální práce jako mastný papír do průjezdu a okamžitě tam našla své místo. Mnoho z tehdy nových modelů se postupem stalo samozřejmých - pronikly až do zákona o sociálních službách. Dnes se odborníci dělí na teoretiky - státoprávce - a praktiky ve službách. Aktuální se stává potřeba více služebnosti pro státoprávce a více pořádku ve službách. Mgr. Ivan Úlehla je autorem knihy Umění pomáhat, metodikem společnosti G&I s.r.o., dlouholetým manželským poradcem. Od přelomu 90. let prosazuje systemický přístup v duchu radikálního konstruktivismu v oblasti psychoterapie, socioterapie a sociální práce. V 90. letech učil metody SP s důrazem na systemický přístup na katedře sociální práce FFUK Praha. V G&I otevřel první výcvik socioterapie. P 2: Jak jako sociální pracovníci víme, co děláme, když "děláme" sociální práci (Mgr. Kateřina Šilhánová) Stejně jako systemičtí terapeuté upřednostňují otázky, kterou "zvou" klienta k odpovědím na základě jeho vlastní konstrukce světa, chceme tímto příspěvkem přispět k diskurzu o tom, jak pod vlivem konstruktivistického myšlení nahlíží současná sociální práce v ČR sebe sama a svoji roli při řešení problémů jednotlivce v různých sociálních kontextech a v jeho interakci se sociálním prostředím. Otázkami jako např.: Jaké myšlenky nejvíce ovlivnily to, jak rozumíme dnešní sociální práci? Jak tyto myšlenky ovlivnily praxi sociální práce za posledních 15 let? Jaký vliv měly tyto myšlenky na profesionalitu sociální práce? A na nás jako sociální pracovníky? Jakým způsobem ovlivnila praxe SP životy klientů? Jak a zda se dotkla rozvoje organizací? I když víme, že zdaleka ne všechny otázky budou zodpovězeny v limitovaném čase tohoto příspěvku, chceme vyprovokovat účastníky ke ko-konstruování reality zvané sociální práce, ne však pouze ve smyslu jaká je, ale především ve smyslu jaká by mohla být. Mgr. Kateřina Šilhánová vystudovala obor sociální práce na FF UK v Praze (1995) a její další profesní orientaci ovlivnily především výcviky v systemickém přístupu (ISZ Praha), ve videotréninku interakcí (SPIN Praha, SPIN the Netherland) a v systemickém managementu (ISZ Praha). Je spoluzakladatelkou a od roku 1996 předsedkyní občanského sdružení SPIN, které se zabývá rozvojem metodologie VTI a jejím využitím v oblasti sociálních služeb. Kromě individuální práce s 1

2 klienty působí především jako lektorka výcvikových programů a supervizorka. Od roku 1996 koordinovala řadu projektů, včetně mezinárodních, zaměřených na rozvoj metody VTI v oblasti sociálních služeb. Jako lektorka a supervizorka spolupracuje s organizacemi v ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Velké Británii. Je autorkou několika článků a odborných statí a zabývá se také možnostmi využití e-learningu v oblasti vzdělávání pro pracovníky pomáhajících profesí. P 3: Sociální práce a systemika (Lenka Šimková a Mgr. Lenka Mašindová) Příspěvek představuje výsledky sociologického dotazníkového šetření mezi kvalifikovanými sociálními pracovníky týkající se využití systemického přístupu v jejich odborné praxi. Především nás zajímalo, co vlastně je na systemickém přístupu pro sociální pracovníky přitažlivé, jaké systemické techniky nejvíce používají, co zůstává v pozadí a jak to souvisí s tím, jak dlouhý byl systemický kurz/výcvik, který absolvovali nebo oblast, v níž působí. Lenka Šimková původně sociální pracovnice, dnes působící v G&I, s.r.o. především jako terapeutka, lektorka a supervizorka. Má zkušenost se sociální prací v rámci manželského poradenství a krizové intervence. V G&I vede projekt Ratolest, zaměřený na psychosociální podporu párů, které se potýkají s poruchami plodnosti, a lektoruje různé typy vzdělávacích programů pro pracovníky pomáhajících profesí. Mgr. Lenka Mašindová socioložka, VŠ pedagožka, nyní na rodičovské dovolené. Externí lektorka HAMU a BIVŠ, a.s., vede kurzy sociologie a sociologie medicíny. Dříve dlouhodobá spolupracovnice ISZ v oblasti fundraisingu a sociologické problematiky. P 4: Restorativní justice návrat příběhu (Mgr. Pavel Štern) (na přednášku navazuje odpolední workshop) Tématem přednášky (a workshopu) je představení restorativní justice jako nového myšlenkového hnutí v oblasti trestní spravedlnosti. Cílem našeho vystoupení bude představit principy a základní teoretická východiska restorativní justice a jejich aplikace v případové praxi a úzké propojení s myšlenkami systemické sociální práce. V rámci přednášky i workshopu chceme poukázat na zajímavé paralely, které provázejí prosazování myšlenek restorativní justice. V současné praxi pomáhání stále ještě převládá myšlení opírající se o lineárně kauzální modely a většina intervencí se zaměřuje na symptomy nikoliv kontexty a příběhy jednotlivých lidí. Rádi bychom proto představili restorativní justici jako koncept, který se obdobně jako systemický přístup zaměřuje na kontext událostí (v našem případě trestných činů), s nimiž pracuje jako s příběhy, jejichž součástí jsou konkrétní lidé, pachatelé i jejich oběti a oběma stranám musí být věnována rovnocenná pozornost, aby byla vyléčena zranění způsobená trestnou činností, 2

3 byly napraveny způsobné škody a předešlo se opakování podobné události. V rámci odpoledního workshopu představíme konkrétní kazuistiky. Mgr. Pavel Štern vystudoval obor sociální práce na katedře SP FF UK v Praze (1995), po té absolvoval 2 roky výcviku systemického přístupu ke klientům, pomáhaní a vlastní profesionální roli v rámci Institutu pro systemickou zkušenost Praha. Od vzniku Probační a mediační služby České republiky v lednu 2001 zastává funkci jejího ředitele. V letech působil jako probační úředník Obvodního soudu Praha 2. V období pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí a podílel se na přípravě reformy sociálních služeb a současně působil v pilotním vzdělávacím projektu pro budoucí probační úředníky a asistenty jako jeho spoluautor a školitel. Absolvoval krátkodobé kurzy a stáže v zahraničí k tématům trestní politika, sociální práce v justici, probace, restorativní justice ve Velké Británii, Švýcarsku, Kanadě, Rakousku. P 5: Využití modelu Pomoc-Kontrola pro formování systému spolupráce asistenta a klienta v Chráněném bydlení Společnosti DUHA. (PhDr. Eva Brožová, Mgr. Jan Šlosárek) Systemický model stojí již 13 let v základu přístupu k plánování sociální služby Chráněného bydlení ve Společnosti DUHA. V příspěvku představíme jednotlivé nástroje plánování: Plán klienta, Plán asistenta, Plán na zvládání obtížné situace, Restriktivní opatření a Rizikové situace, které tvoří ucelený systém, jež umožnuje reflektovaně a efektivně poskytovat služby dospělým lidem s mentálním postižením. PaedDr. Eva Brožová působí od roku 1999 jako vedoucí Chráněného bydlení Společnosti DUHA a následně jako ředitelka Společnosti DUHA, je rovněž zakladatelkou o.p.s. DOLMEN, které se zabývá metodikou přechodu jednotlivce z ústavní péče do běžného života. Jako jedna z klíčových iniciátorek standardů kvality v sociálních službách se podílí na transformačních procesech při zavádění standardů v organizacích sociálních služeb. Kromě auditů a inspekce v zařízeních sociálních služeb vede supervize pracovníků a je lektorkou vzdělávacích programů zaměřených na oblast chráněného bydlení. Mgr. Jan Šlosárek absolvoval obor Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na FHS UK v Praze. Více než 11 let pracuje jako metodik a nyní i jako vedoucí Chráněného bydlení Společnosti DUHA. Jako člen pracovní skupiny MPSV se podílel na přípravě Standardů kvality v sociálních službách a aktivně se podílí na jejich zavádění v organizacích sociálních služeb (audity). Jako akreditovaný VTI trenér implementuje metodu VTI do chráněného bydlení a působí rovněž jako lektor pro oblast chráněného bydlení. 3

4 Anotace workshopů (odpolední program) W 1: Kontrola profesionálně ale jak? (Mgr. Ivan Úlehla, Lenka Šimková) V tomto workshopu chceme pozvat účastníky k diskusi o tom, co je nutné k tomu, aby kontrola, kterou v mnoha situacích v praxi volíme jako nutný postup, snesla měřítka profesionality. K úvahám o kontrole (starání se) nás vede zkušenost, že kontrola stále zůstává ve stínu preferované a jak pro klienta, tak i pracovníka příjemnější pomoci. Jak to tedy udělat a jak dosáhnout určité rehabilitace sociální kontroly, je tématem našeho workshopu. W 2: Systemický pohled v sociálním poradenství s imigranty (Mgr. Barbora Machová) Workshop představí východiska práce s našimi klienty imigranty, tedy především lidmi, jimž mnohé v životě určuje právní rámec jejich pobytu, a přitom mají každý svou vlastní zkušenost, přání či omezení v komunikaci s českým prostředím a i toto prostředí má vůči nim svá očekávání a omezení. Jakou roli hraje v tomto prostoru sociální pracovník, z jakých různých hledisek lze nahlížet situaci klienta a proč považujeme systemický pohled za užitečný pro naši práci... tyto otázky chci s účastníky workshopu společně prozkoumat. Mgr. Barbora Machová, sociální pracovnice a zástupkyně ředitelky Centra pro integraci cizinců - pracoviště, jehož pracovní tým (jak se alespoň domníváme) vychází ve své práci ze systemického přístupu. W 3: Restorativní justice návrat příběhu (PhDr. Alena Böhmová, PhDr. Andrea Matoušková) (viz anotace plenárního příspěvku) V rámci tohoto workshopu představíme na konkrétních kazuistikách způsob práce a využití myšlenek restorativní justice jako konceptu, který se obdobně jako systemický přístup zaměřuje na kontext událostí (v našem případě trestných činů), s nimiž pracuje jako s příběhy, jejichž součástí jsou konkrétní lidé, pachatelé i jejich oběti a kdy oběma stranám je věnována rovnocenná pozornost, aby byla vyléčena zranění způsobená trestnou činností, byly napraveny způsobné škody a předešlo se opakování podobné události. 4

5 PhDr. Alena Böhmová absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Výchova a vzdělávání dospělých, výcvik v systemickém přístupu k psychoterapii (ISZ Praha) a výcvik v systemické práci s párem a rodinou (ISZ Praha). Působí ve středisku Probační a mediační služby v Jindřichově Hradci jako vedoucí střediska a národní metodický koordinátor pro práci s mládeží. PhDr. Andrea Matoušková vystudovala sociální práci na FF UK Praha a ve své praxi se zabývala prací s rizikovou mládeží, poskytováním telefonické krizové intervence a sociální prací s osobami bez přístřeší. Od roku 2001 působí na ředitelství PMS ČR, kde nyní vede oddělení pro koncepční, analytické a metodické činnosti. Jako vysokoškolský pedagog přednáší témata týkající se sociální práce v trestní justici a vězeňství, je členkou lektorského týmu PMS ČR a působí jako jeden z lektorů Justiční akademie. V současné době za PMS ČR vede realizaci pilotního projektu nazvaného Komise pro podmíněné propuštění zaměřeného na spolupráci s pachatelem a s obětí v době před podmíněným propuštěním odsouzeného z výkonu trestu ve vězení. Je autorkou a spoluautorkou několika odborných publikací a odborných článků. W 4: Videotrénink interakcí jako konstruování (nové) reality (Mgr. Kateřina Šilhánová) V průběhu workshopu chceme seznámit účastníky se základními východisky metody VTI jako způsobu intervence všude tam, kde lidé zažívají obtíže v interakci se svými "důležitými blízkými" a jejich ovlivnění konstruktivistickými myšlenkami. Na konkrétních videoukázkách se pokusíme demonstrovat způsob práce, který je založen na respektujícím dialogu s klientem a zaměříme se na rozvoj tohoto dialogu jako způsobu ko-konstruování nové (míníme užitečnější) reality jednotlivce. Účastníci budou mít možnost si vyzkoušet tento specifický způsob dialogu za přítomnosti "reality" videa a reflektovat jeho účinek na konstruování nových významů vedoucích ke změně komunikačních vzorců a tím i nové kvalitě vztahů v rámci daného sociálního kontextu. 5