2. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP BÍLINA VČETNĚ PODKLADŮ

Transkript

1 2. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP BÍLINA VČETNĚ PODKLADŮ DHV CR spol. s r.o., prosinec 2012

2 DHV CR spol. s r.o.,

3 Zadavatel Město Bílina Městský úřad Bílina, úřad územního plánování Břežánská 50/ Bílina Zhotovitel DHV CR, spol. s r.o., Sokolovská 100/94, Praha 8 Ředitel společnosti: Ing. Radim Gill Ředitel Regionu západ: Ing. Václav Starý tel.: vaclav.stary@dhv.com Autorský tým Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová, vedoucí týmu Ing. arch. Alena Švandelíková Mgr. Magdalena Hrudková Mgr. Karolina Lejsková Jakub Vik 2

4 Územně analytické podklady zpracované v roce 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. 3

5 Obsah Textová část: 1. Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina Základní východiska Stav a vývoj správního území ORP Bílina Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Širší vztahy území Environmentální pilíř Přírodní podmínky Hygienické aspekty životního prostředí Pilíř sociální soudržnosti Obyvatelstvo Bydlení Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Vybavenost obcí sociální infrastrukturou Ekonomický pilíř Ekonomické subjekty Trh práce Cestovní ruch Přehled limitů, hodnot a záměrů v území ORP Bílina Limity v území Limity v oblasti environmentálního pilíře Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Hodnoty v území Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Záměry v území SWOT analýzy Oblast průmyslová a těžební: Bílina - Ledvice Světec (část Chotějovice) Hostomice Oblast průmyslová a zemědělská: Světec (vyjma části Chotějovice) Ohníč Oblast zemědělská a rekreační: Hrobčice Lukov Měrunice Souhrnná SWOT analýza Vy vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vy vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Bílina dle vzájemného vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Vy vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých obcí dle pilířů udržitelného rozvoje území Indikátory udržitelného rozvoje Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci Problémy vymezené na základě rozboru udržitelného rozvoje území Závady v území Ohrožení území rizikovými přírodními jevy Střety záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v území120 4

6 7.5 Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území Varianty rozvoje území Varianty řešení územních střetů Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů Seznam zkratek Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevů Příloha č. 2: Kartogram kategorizace území dle vy vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Příloha č. 3: Svazky obcí Grafická část: 1. Výkres hodnot území 1: Výkres limitů využití území 1: Výkres záměrů na provedení změn v území 1: Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích 1:

7 1. Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina V souladu s 28, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, je pořizovatel každé 2 roky od pořízení územně analytických podkladů povinen pořídit jejich úplnou aktualizaci. Předmětem úplné aktualizace je aktualizace těchto údajů: údaje od poskytovatelů, poskytované dle metodického návodu k příloze č. 1 A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen metodika ) údaje zjištěné průzkumem území, tj. a. plochy výroby;* b. plochy občanského vybavení;* c. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území;* d. urbanistická hodnota; e. historicky významná stavba, soubor; f. architektonicky cenná stavba, soubor; g. významná stavební dominanta; h. místo významné události; i. významný vyhlídkový bod; j. ostatní veřejná infrastruktura. * V souladu s metodikou jsou údaje a) c) zjišťovány průzkumem území pouze v případě neexistence platné územně plánovací dokumentace příslušné obce. Zhotovitel provedl komplexní průzkum všech obcí a zjistil nesoulad využití území dle platné ÚPD a dle skutečného stavu. V souladu s platnou legislativou byly plochy vymezené v souladu se schválenou či vydanou ÚPD respektovány a informace o skutečném využití území byla integrována jako komplementární v rámci grafické části dokumentace. Zároveň bylo zohledněno vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle rozpracované ÚPD (plochy stabilizované), s ohledem na maximální aktuálnost informací uvedených v těchto dokumentacích. Pro upřesnění závaznosti dokumentace, resp. zdroje vymezení, byl v datovém modelu u každého jevu tento zdroj specifikován s rozlišením: platná ÚPD / rozpracovaná ÚPD / průzkum území. POSKYTOVATELÉ ÚDAJŮ O ÚZEMÍ V souladu s 28, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. poskytovatelé údajů poskytují pořizovateli aktualizované údaje, resp. potvrzují správnost a úplnost poskytnutých údajů. Aktualizované údaje pro účely 2. Aktualizace RURÚ správního území ORP Bílina poskytly následující subjekty: 1) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (jev 27, 28, 31) 2) ČEZ Distribuce (jevy 72, 72RZ, 73, 73RZ) 3) ČEZ ICT (jev 82) 4) EUROVIA (TARMAC) (jev 57) 5) Geofond (jevy 58, 63) 6) RWE GasNet (jev 75) 7) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Ústí nad Labem (jev 111) 8) Ministerstvo životního prostředí ČR odbor ochrany ovzduší (jev 65) 9) Ministerstvo životního prostředí ČR odbor ekologických škod (jev 64) 6

8 10) Ředitelství silnic a dálnic ČR (jev 90) 11) Severočeské doly, a.s. (jev 1, 2, 4, 48, 55, 57, 58, 60, 63, 66, 68, 70, 72, 73, 75, 80, 81, 84, 93, 95) 12) Městský úřad Bílina, (jev pasportizace veřejného osvětlení) 13) Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (jevy 68, 70) 14) Telefonica O2 Czech Republic a.s. (jevy 81, 82) 15) Obec Světec (jev 115) 16) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO (jevy 17, 18) 17) Národní památkový ústav (jevy 11, 14) 18) ČEZ Teplárenská (jevy 79, 80) 19) Klub českých turistů (jev 106) 20) Obvodní báňský úřad (jev 57) 21) Obec Hrobčice (jev 115) 22) Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí (jevy 21, 50, 51) 23) RWE GasNet (jev 75) 24) ČEPS (jevy 72, 73) 25) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (jev 41) 26) Obec Měrunice (jev 70) 27) ČEZ Distribuce II. (jevy 72, 73) 28) ČEZ ICT II. (jev 82) 29) Ministerstvo zdravotnictví ČR, Český inspektorát lázní a zřídel (jevy 55, 56) 30) Krajský úřad Ústeckého kraje odbor dopravy (jevy 91, 92) 31) České dráhy, a.s. Telematika (jevy 81, 82) 32) Ministerstvo obrany VUSS Praha (jevy 82, 103) 33) Povodí Ohře (jev 48) Poskytnutá data byla zapracována do 2. Aktualizace RURÚ. Aktuálnost, správnost a úplnost dat předaných k potvrdily následující subjekty: 1) ČEPS, a.s. (jevy 72 a 73) 2) Povodí Ohře (jev 53) 3) SŽDC (jevy 94, 95) 4) BIS (jev 103) 5) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Teplice (jevy 110, 111) 6) Bohemia Arch 7) ČEPRO 8) Obec Ledvice 9) Obec Lukov 10) Ministerstvo vnitra ČR (jevy 81, 112) 11) Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje 12) Řízení letového provozu ČR 13) Vojenské lesy a statky ČR 7

9 14) Wienerberger (jev 57) 15) Město Bílina odbor životního prostředí (jevy 17, 18, 22, 23, 24, 50) 16) GTS Novera, SITTEL (jevy 81, 82) 17) Telia Sonera (jev 82) 18) Vodafone (jevy 81, 82) 19) MERO ČR (jevy 77, 78) 20) Obec Hrobčice (jev 70) 21) Obec Měrunice (jevy 115, 93) 22) AGC (jev 70) 23) Obec Hostomice (jevy 93, 115) 24) Obec Ohníč (jevy 68, 70, 115) 25) Město Bílina krizové řízení (jev 109) PODKLADY Pro 2. Aktualizaci RURÚ správního území ORP Bílina byla dále využita nově vydaná či rozpracovaná územně plánovací dokumentace, aktualizované statistické údaje a oficiální internetové stránky obcí v dotčeném správním území, konkrétně pak: Politika územního rozvoje České republiky 2008 Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (vydané ) ÚP Bílina (vydaný ) ÚPO Hostomice Změna č. 1 (vydaná ) ÚPO Světec Změna č. 1 (vydaná ) ÚPO Ohníč Změna č. 1 (vydaná ) ÚP SÚ Hrobčice Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován 01/2012, nyní ve fázi projednání) ÚP SÚ Hrobčice Návrh Změny č. 2 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován 06/2012, nyní ve fázi projednání) Návrh ÚP Ledvice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 06/2012, nyní ve fázi projednání) ÚPO Lukov Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro společné jednání zpracován 02/2012, nyní ve fázi projednání) Návrh ÚPO Měrunice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 2/2011, nyní ve fází projednání) statistické údaje CENIA, ČD, ČGS, ČHMÚ, ČSÚ, GEOFOND, JDVM, MOS, RIS, ŘSD, SEKM, SLDB, VÚV TGM webové stránky obcí V rámci aktualizace údajů z ÚPD byla rovněž provedena úprava vymezení hranice zastavěného území: Tabulka č. 1 Vymezení hranice zastavěného území obec zdroj vymezení hranice z.ú. datum, ke kterém se hranice z.ú. vymezuje Bílina ÚP (6/2012) Hostomice ÚP (12/2006), Změna č. 1 (9/2011), Změnou č. 1 se hranice z.ú. nemění v ÚPD není stanoveno Hrobčice Změna č. 1 ÚP SÚ (1/2012, rozpracovaná) Ledvice ÚP (6/2012, rozpracovaný), v platném ÚP SÚ

10 Tabulka č. 1 Vymezení hranice zastavěného území obec zdroj vymezení hranice z.ú. datum, ke kterém se hranice z.ú. vymezuje (8/1999) není hranice z.ú. vymezena) Lukov ÚPO (11/2005) v ÚPD není stanoveno Měrunice ÚP (2/2011, rozpracovaný), obec nemá platnou ÚPD Ohníč Změna č. 1 ÚPO (6/2011) v ÚPD není stanoveno Světec Změna č. 1 ÚPO (10/2010) v ÚPD není stanoveno 2. Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území byla zpracována v souladu s ustanovením 4, odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a na základě požadavků pořizovatele daných zadáním veřejné zakázky a smlouvou o dílo. 9

11 2. Základní východiska Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích 1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu potřeby příštích generací však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21 století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem potřeby všech, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jenž je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí intervenci zajišťující jejich přetrvávání. Cílem je tedy snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem, sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí. Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Ochrana životního prostředí Ekonomický rozvoj Sociální soudržnost Podstatným krokem je definovat, co je to vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že město Bílina a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udržitelného rozvoje, než obec Lukov. V Bílině nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o zásadní změně struktury krajiny a koeficientu ekologické stability. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 10

12 Posuzování stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak je vyžadována platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděno vždy z úhlu požadovaného žádoucího stavu území, k němuž má rozvoj směřovat. 11

13 3. Stav a vývoj správního území ORP Bílina 3.1 Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura 2 Správní území obce s rozšířenou působností Bílina (dále jen ORP Bílina ) se nachází v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. ORP Bílina leží na jižním okraji mostecké hnědouhelné pánve a směrem k jihu přechází do oblasti Českého Středohoří. Sousedí se správními územími ORP Teplice (sever, východ), Most (západ), Litvínov (severozápad), Louny (jih) a Lovosice (jihovýchod). Všechna zmíněná území patří do Ústeckého kraje. ORP Bílina je druhým nejmenším ORP Ústeckého kraje a v rámci České republiky patří mezi nejmenší správní obvody obce s rozšířenou působností. Zahrnuje 8 obcí, 30 částí obcí a 31 katastrálních území. Rozloha ORP Bílina činí ha (2,3 % rozlohy kraje) a k mělo území obyvatel.. Obcemi v ORP Bílina jsou: - Bílina části obce Bílina, Chudeřice, Mostecké předměstí, Pražské předměstí, Teplické předměstí a Újezdské předměstí; - Hostomice; - Hrobčice části obce Červený Újezd, Hrobčice, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice a Tvrdín; - Ledvice; - Lukov části obce Lukov a Štěpánov; - Měrunice části obce Měrunice a Žichov; - Ohníč části obce Dolánky, Křemýž, Němečky, Ohníč a Pňovičky; - Světec části obce Chotějovice, Světec, Štrbice a Úpoř. Nejvýznamnějším sídlem je město Bílina, které tvoří přirozené centrum ORP. V Bílině je soustředěno 76% obyvatel ORP (15 835) a většina ekonomických aktivit a vybavenosti v území. Poloha centra v území je z pohledu geografického dobrá, reálně však leží na okraji území, neboť navazuje na prostory těžby uhlí, v nichž byla řada sídel či částí obcí v letech 20. století postupně vymístěna v důsledku pokračujících těžebních aktivit (např. Hrobčice původní části obce Dřínek, Hetov a Radovesice, dále Světec části obce Chotovenka a Pohradice, částečně obec Ledvice nebo Bílina původní části obce Břežánky, Břešťany a Jenišův Újezd). Statut města mají Bílina a Ledvice (560 obyvatel). Status městyse byl přidělen Hostomicím, které mají obyvatel. Nejmenšími obcemi jsou Měrunice a Lukov. Ostatní obce spadají do velikostní kategorie obcí mezi obyvatel (viz tabulka č. 1), to lze hodnotit příznivě. Hustota osídlení převyšuje průměr kraje. Průměrná hustota zalidnění ORP Bílina je vysoká: 168 obyvatel/km 2 (průměr v České republice 133 obyvatel/ km 2 ). Podle indexu rozdrobenosti 3 sídlení struktury (IR), který činí v ORP Bílina 14,6 lze sídelní strukturu charakterizovat jako ucelenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3). Tabulka č. 2 Přehled obcí v ORP Bílina Obec Počet částí obce Rozloha (ha) Počet obyvatel Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice data ČSÚ k , není-li uvedeno jinak 3 index rozdrobenosti sídelní struktury je váženým prumerem, založeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového poctu obyvatel) 12

14 Tabulka č. 2 Přehled obcí v ORP Bílina Obec Počet částí obce Rozloha (ha) Počet obyvatel Lukov Měrunice Ohníč Světec Celkem Ve správním území ORP Bílina působí několik sdružení a svazků obcí: - Mikroregion Hrobčice (obce Hrobčice, Měrunice) - Mikroregion Integro Západ České Středohoří Poohří (obce Měrunice, Lukov) - Severočeské sdružení obcí (Bílina, Měrunice, Ohníč, Hrobčice, Hostomice) - Svaz měst a obcí ČR (Bílina, Měrunice, Hrobčice, Ohníč, Světec) - Euroregion Krušnohoří (Měrunice, Ledivce, Lukov) Cílem těchto svazů je zejména vzájemná spolupráce za účelem podpory sociálně ekonomického rozvoje obcí Širší vztahy území Území ORP je lokalizováno v centru Ústeckého kraje mezi velmi silnými aglomeracemi Teplice Ústí nad Labem a Most Litvínov Chomutov (viz obrázek č. 1). 13

15 Obrázek č. 1: Geografická pozice ORP Bílina v Ústeckém kraji Vazby města Bíliny na sousední regionální centra Most a Teplice zprostředkovává silnice I/13 (Karlovy Vary Chomutov Most Ústí nad Labem Liberec), která je součástí nejvýznamnějšího dopravního koridoru v Podkrušnohoří. Tento koridor dále tvoří železniční trať č. 130 (součást železničního koridoru SRN - Cheb Děčín SRN tvořeného tratěmi č. 90, 98, 130, 140). Silnice I/13 i železniční trať 130 procházejí přímo městem Bílina, avšak v území mají spíše tranzitní charakter. Vazby na nižší centra osídlení umožňují silnice II. třídy č. 257 (Louny) a č. 258 (Duchcov a Lovosice). Pro vnější dopravní vztahy má význam též trať č. 131 Bílina Úpořiny Ústí nad Labem s návazností na trať č. 097 do Lovosic. Severní část území ORP Bílina je v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS7 Ústí nad Labem Chomutov Karlovy Vary Cheb hranice ČR / Německo (Nürnberg). Rozvojová osa je vymezena v rozsahu území obcí v přímé návaznosti na dopravní tahy, zejména na silnici I/13 procházející celým Pokrušnohorským prostorem, a paralelních železniční tratí č. 130 a 131. Hranice rozvojové osy OS7 je zpřesněna Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Do rozvojové osy republikového významu OS7 je zahrnuto území obcí Bílina, Hostomice, Ledvice, Ohníč, Světec. Celý správní obvod ORP Bílina je dále dle PÚR ČR 2008 zároveň součástí specifické oblasti republikového významu SOB 5 Mostecko, která je vymezená z důvodu strukturálních problémů plynoucích z jednostranného zaměření ekonomické základny na těžbu uhlí, energetiku a chemický průmysl. Zmíněné ekonomické aktivity vedly v minulosti k významnému zatížení životního prostředí, v současné době jsou rovněž zdrojem problémů v ekonomickém a sociálním pilíři, neboť dochází k útlumu těžby. 14

16 Rozsah využití uhelných zásob je vymezen v ZÚR Ústeckého kraje prostřednictvím vymezení územně ekologických limitů těžby, dle usnesení vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008. Tyto limity představují nepřekročitelné hranice pro povrchovou těžbu i výsypkové hospodářství. Ve správním území ORP Bílina jsou vymezeny limity ÚEL6 a ÚEL7. Závažné a dlouhodobé důsledky provozování těžebních aktivit a průmyslové činnosti byly důvodem k vymezení 3 asanačních území nadmístního významu v ZÚR Ústeckého kraje: - lom Bílina a výsypka Pokrok (ASA6) - odkaliště elektrárny Ledvice (ASA7) - výsypka Radovesice (ASA8) Na plochách určených k asanaci postupně dochází k útlumu těžby a realizaci rekultivačních opatření pro navrácení devastovaného území do krajinného prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny (zejména rekultivace zemědělská, lesnická, hydrická). Součástí rekultivací jsou mimo jiné opatření k zajištění prostupnosti krajiny, vymezení ÚSES a vytvoření ploch pro sport a rekreaci. V případě Radovesické výsypky již rekultivace byla zahájena v celém rozsahu území, z části rovněž ukončena. Proces rekultivace v lomu Bílina je spíše výhledový, vzhledem k předpokládaném ukončení těžby k roku Environmentální pilíř Přírodní podmínky ORP Bílina lze z hlediska přírodních podmínek rozdělit na dvě části - jižní část náležející do oblasti Českého středohoří patří mezi nejcennější přírodní krajiny Čech a je chráněna v rámci CHKO České středohoří. Naproti tomu severní část spadající do Podkrušnohorské pánve je značně pozměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí. I. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČR náleží větší jižní část území do celku České středohoří. Na území ORP jsou zastoupeny Teplické středohoří, Kostomlatské středohoří a Bečovské středohoří. Celek České středohoří náleží do Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava, provincie Česká vysočina, systém Hercynský). Reliéf je zvlněný s nápadně vystupujícími útvary neovulkanitů třetihorního stáří. Severní část spadá geomorfologicky do celku Mostecká pánev, který je rovněž součástí Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava, provincie Česká vysočina, systém Hercynský). Reliéf je rovinatý, mírně rozčleněný korytem Bíliny. Nejvyšší nadmořské výšky v území dosahuje vrh Hradišťany (752 m n.m.), nejnižší dno povrchového lomu lom Bílina (40 m n.m.) Při charakteristice reliéfu Bílinska nelze opomenout těžbu uhlí a stavebního kamene. Díky těžbě uhlí byla zásadním způsobem antropogenně změněna rozsáhlá území především v Ledvicích, Světci, severozápadu Bíliny a severovýchodu Hrobčic. Výsypky se táhnou ze severního cípu Hrobčic severozápadním směrem přes Bílinu a Ledvice. Nejznámější je Radovesická výsypka, která vznikla v prostoru údolí Radovesického potoka v šedesátých osmdesátých letech minulého století. Ukládáním hlušiny byla (prakticky zbytečně) zlikvidována atraktivní krajina s pěti obcemi Dřínek, Hetov, Lyskovice, Radovesice a Chotovenka. Výsypka je postupně rekultivována. Vzhledem k nestabilitě podloží a možným sesuvům a erozním jevům je pro celé území výsypky vyhlášena stavební uzávěra. Těžba kamene se uskutečňuje v Měrunicích a Dolánkách (Ohníč), cihlářská hlína je těžena v Hostomicích. Rovněž touto těžbou došlo k ovlivnění reliéfu a krajinného rázu. II. Geologické poměry Jižní část území spadající do Českého středohoří se vyznačuje složitou geologickou stavbou. Převažují mořské usazeniny (pískovce, slínovce, vápence, jíly) svrchní křídy s ostrůvkovitým výskytem kyselých hornin proterozoického stáří (ruly, fylity, paleoryolity). 15

17 Významným rysem utvářejícím charakter území jak z hlediska geologického, tak i krajinného, jsou bazické třetihorní vulkanity, které byly oddenudovány a vytvářejí tak v krajině nápadné tvary. Příkladem je znělcový vrch Bořeň (539 m n.m.), jenž je symbolem Bíliny a celého území. Jedná se o vypreparovaný lakolit nefelinického fonolitu s příkrými erozně-denudačními svahy. Křídové usazeniny jsou na řadě míst překryty kvartérními sedimenty různého původu, zejména svahové hlínami a sutěmi, sprašemi a sprašovými hlínami. V okolí řeky Bíliny, potoka Syčivka a dalších menších vodních toků jsou nivní sedimenty (štěrky, štěrkopísky apod.). Severozápadní část území (obec Ledvice, západ Hostomic a Světce, sever Bíliny) patří k Mostecké pánvi s jílovitými a písčitými sedimenty třetihorní jezerní pánve. Součástí těchto usazenin jsou mocné sloje hnědého uhlí, které jsou na území ORP z větší části vytěženy. Neporušené neogenní usazeniny jsou zastoupeny v malém rozsahu. S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonový index, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. V území ORP Bílina není identifikován vysoký radonový index. Střední radonový index je vymezen ve vazbě na horninové podloží na terciérních bazických neovulkanitech a proterozoických ortorulách a pararulách. 4 Podle map radonového rizika na území ČR zasahují plochy se středním radonovým indexem do zastavěných území a jejich těsného sousedství v obcích Ohníč (části Dolánky, Křemýž a Ohníč severní část), Bílina (Mostecké, Teplické a Pražské Předměstí), Lukov (okrajově na svazích vrchu Hlaváč nad částí Lukov) a Hrobčice (okrajově Chouč směrem k Bořeni). 4 Radonové riziko na území České republiky 1:50000, listy Teplice a Bílina. Česká geologická služba,

18 Obrázek č. 2: Mapa radonového indexu pro ORP Bílina Druhým limitujícím prvkem je riziko sesuvů, které indikuje přímé ohrožení zástavby a také nevhodné podmínky pro zakládání staveb. Sesuvná území jsou vázána na svahové partie vrchů tvořených třetihorními vulkanity a také na nezpevněné svahové partie povrchových hnědouhelných lomů. Aktivní sesuvy jsou vymezeny 5 na území obcí Ledvice (lom), Světec (Světec, Štrbice), Bílina (Chudeřice - lom), Lukov (Lukov, Štěpánov). Potenciální sesuvy jsou stanoveny na území obcí Bílina (vrch Bořeň, Chudeřice - lom), Ledvice (lom), Světec (Světec, Štrbice), Hrobčice (Kučlín, Hrobčice, Mrzlice, Mirošovice, Razice, Mukov, Tvrdín), Lukov (Lukov, Štěpánov) a Měrunice (Měrunice). U obcí, resp. částí obcí vyznačených tučně jde o výskyt sesuvného území v zastavěném území. III. Nerostné suroviny Samostatnou problematikou ve vazbě na geologické podloží je ochrana ložisek nerostných surovin. Jak již bylo zmíněno, severozápadní a severní část území je lokalitou výskytu hnědého uhlí v těžitelné podobě. Těžba stále probíhá ve velkolomu Bílina na území obcí Bílina a Ledvice. 5 Interaktivní mapa sesuvů. Česká geologická služba GEOFOND,

19 Výhradní ložisko uhlí s chráněným ložiskovým území (dále též CHLÚ ) se nachází mezi obcemi Světec a Ohníč. Toto ložisko bylo dříve těženo hlubinnou těžbou. Další ložisko uhlí je severně od části obce Křemýž (obec Ohníč). Významnou těženou nerostnou surovinou je rovněž kámen vhodný pro zpracování na štěrk. Výhradní ložisko s těženým dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým území (dále též CHLÚ ) je na území obce Měrunice. Další CHLÚ pro stavební kámen je stanoveno v jižní části obce Hostomice. Čedič jako stavební kámen je těžen též v dobývacím prostoru Dolánky (obec Ohníč). Na území části obce Chouč (Hrobčice) zasahuje výhradní ložisko bentonitu s CHLÚ Liběšice. Na území obce Hostomice se nachází výhradní ložisko cihlářské hlíny s těženým dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým územím. S těžbou souvisí též poddolovaná území a důlní díla. Těžba probíhá v současné době v lomu Bílina na území obcí Bílina a Ledvice. Poddolovaná území vč. důlních děl se nachází na území obcí Bílina (Bílina), Světec (Chotějovice, Světec, Úpoř, Štrbice) a Ohníč (Ohníč, Křemýž, Dolánky). V oblasti obcí Hrobčice (Mukov) a Měrunice se rovněž nachází rozsáhlá poddolovaná oblast po historické těžbě uhlí. Těžbou pyropu bylo vytvořeno poddolované území Řisuty zasahující částečně na území Červeného Újezdu (Hrobčice). IV. Klimatické poměry ORP Bílina patří do teplé oblasti. Vlivem srážkového stínu Krušných hor jde o území poměrně suché. Projevuje se jihovýchodní gradient poklesu teplot. Průměrné roční teploty dosahují cca 6-9 C, průměrné roční srážky pod 500 mm. V zimním období se často vyskytují teplotní inverze. Vysoké znečištění ovzduší podmiňuje nadprůměrný výskyt mlh (60-80 dnů v roce). V. Pedologické poměry Příznivé klimatické a geologické poměry jsou důvodem geneze hodnotných půd prakticky na celém území ORP. Mezi přirozenými půdami převažují kambizemě (zejména eutrofní kambizem) a černozemě (zejména pelická černozem). Přirozené pedologické poměry jsou dlouhodobě ovlivněny zemědělskou činností. Převážná většina zemědělských půd je zařazena do 1. a 2. třídy ochrany. Tento fakt vytváří příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství, je však limitující pro územní rozvoj sídel. Tabulka č. 3 Podíl zemědělské půdy v ORP Bílina obec podíl ZPF ve správním území obce (%) podíl ZPF I. třídy (%) podíl ZPF II. třídy (%) podíl ZPF III. třídy (%) podíl ZPF IV. třídy (%) podíl ZPF V. třídy (%) Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec zdroj: VÚMOP (k ) Na území obcí Hrobčice a Měrunice byla v minulosti provedena opatření ke zvýšení úrodnosti půd (meliorace apod.), z nichž některé jsou zřejmě (s ohledem na jejich stáří) nefunkční. S těžbou a rekultivacemi souvisí zvýšený podíl kultizemí, tj.půd vzniklých činností člověka. 18

20 OHROŽENOST EROZÍ 6 Dle ohroženosti katastrů k vodní erozi je téměř celé řešené území je zařazeno do oblastí náchylných až mírně ohrožených oblastí k vodní erozi (pouze obec Ledvice zařazena do oblastí bez ohrožení). Nejnáchylnější půdy k erozi dle kategorizace faktoru erodovatelnosti půdy má severní část území obce Hostomice, Světec, Ohníč a Teplické předměstí v obci Bílina. K větrné erozi jsou náchylné půdy v obci Bílina, Světec, Hostomice a Hrobčice. V kategorii půd silně ohrožených větrnou erozí je zařazeno území obce Ledvice. Ostatní část ORP Bílina je bez ohrožení. Pro eliminování celkového ohrožení území erozí je nutné identifikovat postižené pozemky a navrhnout potřebná opatření a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně a nežádoucích erozních procesů. Při odnímání půdy ze ZPF je také nutné zajistit, aby odvodnění sousedních ploch nebylo narušeno. Postižení území vodní erozní znázorňuje následující obrázky. Obrázek č. 3: Mapy ohroženosti půd vodní a větrnou erozí dle k.ú. A. ohroženost vodní erozí B. ohroženost větrnou erozí VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry Území spadá celé do povodí Bíliny. Je odvodňováno řekou Bílinou, která prochází územím ve směru jihozápad severovýchod. Vlévá se do Labe v Ústí nad Labem (mimo ORP). Na území ORP má většinou pravostranné přítoky, neboť severní část území tvoří hnědouhelný důl, v němž byly přirozené hydrologické poměry přetvořeny. Významnými pravostrannými přítoky jsou Syčivka a Štrbický potok. Dalšími významnějšími toky v území jižně od Bíliny jsou Mukovský potok a Mrzlický potok (přítoky Syčivky), Lužický potok, vlévající se do Srpiny (přítok Bíliny na území ORP Most) a Lukovský potok (přítok Mukovského potoka), jehož koryto bylo přeloženo. Radovesický potok, jehož údolí bylo využito pro deponie hlušiny z hnědouhelného dolu, je zatrubněn. Levostrannými přítoky jsou Bouřlivec a Ledvický potok jako jeho přítok a Kladrubský potok. Oba se vlévají do Bíliny v Hostomicích. Vodní režim v území byl zásadně ovlivně dlouholetou těžbou uhlí, která vedla k přerušení či úplnému zániku vodních ploch a toků a vzniku nových dočasných vodotečí. V závislosti na ukončování těžebních aktivit jsou postupně zahájovány rekultivační práce, jejich součásti je rovněž obnova vodního režimu včetně realizace nových vodních ploch (hydrická rekultivace území), s vodohospodářskou a zároveň rekreační funkcí. Mezi nejvýznamnější záměry patří výstavba Ledvického rybníka na místě bývalého odkaliště ELE a výhledová realizace jezera Bílina v prostoru lomu Bílina. 6 dle SOWAC GIS, vodní a větrná eroze půd ČR, 19

21 Toky Bílina, Syčivka a Bouřlivec mají stanovené záplavové území i aktivní zónu záplavového území. Protipovodňová opatření na těchto tocích nejsou dostatečná. Obce v severní části ORP Bílina (Hostomice, Ohníč, Světec) jsou rovněž zasaženy záplavovým územím vodního díla Všechlapy. Pro ochranu zastavěného území Bíliny byla navržena protipovodňová opatření 2 vodní nádrže a odvodňovací příkop na patě Radovesické výsypky a dále suchý polder v Žižkově údolí. K ochraně území před povodňovým nebezpečím v budoucnu přispěje rovněž rekultivace ploch po ukončené těžbě, zejména rekultivace lesnická, případně hydrická. Významnější vodní plochy se hojně nevyskytují. Zpravidla se jedná o menší vodní plochy na vodních tocích (např. Radovesický rybník, Dřínecký rybník a Bezovka v Bílině, Měrunické rybníky), vodní nádrže (Štěpánov I, Štěpánov II, Křemýž) či o zatopené oprámy (Márinka, Eleonora ad.). V území Radovesické výsypky vznikají spontánně vodní plochy, u nichž je jediným zdrojem vody déšť. Na území ORP jsou vymezeny tři útvary povrchových vod 7 : - Bílina po soutok s tokem Bouřivec (od soutoku se Srpinou); - Bílina po soutok s tokem Ždírnický potok (od soutoku s Bouřlivcem); - Bouřlivec po ústí do toku Bílina. Dále jsou v řešeném území vymezeny dva útvary podzemních vod Mostecká pánev severní část a Křída dolního Labe. Vodní útvar podzemních vod Mostecká pánev patří mezi oblasti s narušením hydrologického a hydrogeologického režimu. Jde zejména o zcela zásadní porušení přirozených podzemních zvodní těžbou a deponiemi vytěžené hlušiny. Zdroje pitné vody jsou v Hrobčicích (Bílina I, Bílina II, Červený Újezd, Mukov), v Hrobčicích - Mukově a v Lukově (prameniště Lukov Březina), v Ohníči (vrt Ohníč) a ve Světci (Štrbice). V Bílině jsou přírodní zdroje léčivých a minerálních vod (bílinská kyselka), které jsou trvale využívány. Další nevyužívané zdroje jsou v Ledvicích. Z hlediska ochrany podzemních vod jsou stanoveny zranitelné oblasti, tedy oblasti rizikové z hlediska kontaminace podzemních vod. Zasahují obce Bílina, Hrobčice a Měrunice. Pro zlepšení hydrologického a hydrogeologického režimu je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny a eliminovat tak její vysýchání (jde o velmi suchou oblast). Kromě malých retenčních nádrží na vodních tocích je žádoucí realizovat pásy travních porostů, remízky a další plochy zeleně v krajině. VII. Biotické poměry Přirozenou vegetací území většiny území jsou teplomilné dubohabrové háje (černýšové dubohabřiny). Severní svahy mají přirozený vegetační pokryv lipové bučiny. V údolích potoků jsou v úzkých pásech plochy olšin a jasenin. Na vrchu Bořeň je vymezena ojedinělá teplomilná břeková doubrava 8. Původní vegetační pokryv byl, až na výjimky, přeměněn na kulturní zemědělské a lesní cenózy. Díky omezení využívání některých hůře přístupných ploch vznikají spontánně náhradní společenstva blížící se přirozeným ekosystémům. Podíl lesů je v ORP celkově nízký, činí ha, tedy zhruba 22 % (z celkové rozlohy), ale lokálně je variabilní. Nejkontrastnější je srovnání Lukova se 76,5% lesů a Hostomic s 5%. Vysoké zastoupení mají listnaté lesy (64% PUPFL - dub 31%, bříza 13%). Tabulka č. 4 Podíl pozemků lesa v ORP Bílina obec podíl PUPFL ve správním území obce (%) podíl lesů hospodářských (%) podíl lesů ochranných (%) podíl lesů zvláštního určení (%) Bílina 10,2 0,1 0,3 9,8 Hostomice 5,4 0 2,5 2,9 7 dle podkladů VÚV TGM Mapa potenciální přirozené vegetace. MV ČR, MŽP ČR, CENIA

22 Tabulka č. 4 Podíl pozemků lesa v ORP Bílina obec podíl PUPFL ve správním území obce (%) podíl lesů hospodářských (%) podíl lesů ochranných (%) podíl lesů zvláštního určení (%) Hrobčice 24,3 9,1 0,7 14,5 Ledvice 6, ,9 Lukov 76,5 15,6 2,7 58,2 Měrunice 13,6 11,4 0 2,2 Ohníč 31, ,7 Světec 18 0,8 0 17,2 zdroj: ÚHÚL Přírodní podmínky podmiňují přítomnost rozličných typů stanovišť, což se kladně odráží v biologické rozmanitosti. Například ve skalních společenstvech lze nalézt chráněné druhy jako tařici skalní, hvězdici alpskou, hvozdík sivý, výra velkého, užovku hladkou atd. Lokality vzácných druhů a hodnotných společenstev se vlivem vhodné míry a typu rekultivačních zásahů nacházejí i v některých územích postižených těžbou. Přirozená obnova přírodního prostředí je sice velmi pozvolná, ale přesto patrná. VIII. Ochrana přírody a krajiny CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY Cenná území z přírodního a krajinářského hlediska, která jsou předmětem ochrany, se nachází zejména ve východní části ORP Bílina. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším chráněným územím přírody je CHKO České Středohoří, založená 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j /76. Zasahuje na území obcí Měrunice, Lukov a Hrobčice. Do první zóny patří Lukov a Hrobčice (část). Nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím je národní přírodní rezervace Bořeň, která je zároveň jedinou evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 v ORP (CZ Bořeň). Přírodní rezervace na Bořeni byla zřízena již před 2. světovou válkou, dne byla lokalita předpisem Ministerstva kultury č. 8826/76 vyhlášena státní přírodní rezervací, byla vyhláškou č. 395/92 Sb. změněna kategorie ochrany území na národní přírodní rezervaci. Předmětem ochrany jsou ohrožená rostlinná společenstva s řadou zvláště chráněných druhů rostlin a vzácní dravci. Pro období byl zpracován Plán péče o národní přírodní rezervaci Bořeň. Lokalita Bořeň je vymezena jako jediný registrovaný významný krajinný prvek na území ORP Bílina. U obce Hrobčice (Mukov) najdeme přírodní rezervaci Hradišťanská louka, vyhlášenou 3. ledna Předmětem ochrany jsou čedičové valy keltského hradiště z století a dále typická květena horské louky s bohatým výskytem vstavačovitých rostlin (starček oranžový, úpolín nejvyšší, hadí mord nízký, mochna bílá, hrachor různolistý, kostřava ametystová). 1. srpna 2001 byla vyhlášena přírodní rezervace Trupelník, v rozsahu významného paleontologického naleziště paleogenní diatomitové mikroflory a makroflory s druhohorními vápencovými zkamenělinami. V rezervaci se nachází teplomilná společenstva s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin (hlaváček jarní, len žlutý). Na jihozápadním okraji Radovesické výsypky se nachází přírodní rezervace Dřínek. Rezervace byla vyhlášena 1. června Důvodem ochrany jsou xerotermní travinná společenstva stepního a lesostepního charakteru a teplomilné druhy rostlin, vzácně se vyskytující v severní části českého termofytika. Na svazích jsou evidovány zvláště chráněné druhy rostlin (kavyl úzkolistý a koniklec luční český), které se řadí do kategorie silně ohrožených. V blízkosti Hostomic, na svazích Husova vrchu (neovulkanický suk z olivinického nefelinitu), se nachází přírodní památka Husův vrch, vyhlášená v roce Na území přírodní památky je evidován výskyt teplomilných druhů, zejména hlaváčku jarního, dále tařinky horské, kavylu vláskovitého, koniklece lučního nebo chřestu obecného. 21

23 Na jižních svazích čedičového vrchu Štěpánovské hory v blízkosti obce Lukov byla vyhlášena přírodní památka Štěpánovská hora, zahrnující rozsáhlé lesní porosty dubové bučiny, doubravy s dřínem, kamenité habrové doubravy. Štěpánovská hora je spojena s teplomilnou skalní flórou a bohatým výskytem ohrožených druhů rostlin (kavyl Ivanův, koniklec luční český, bělozářka liliovitá, lilie zlatohlavá, medovník meduňkolistý, hvězdnice zlatovlásek). Do území obce Měrunice zasahuje z jihu lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Vraník stepní svah, významná mykologická lokalita. KRAJINNÝ RÁZ V rámci zpracování RURÚ ORP Bílina bylo vymezeno 15 oblastí krajinného rázu Duchcovská část Mostecké pánve, Kostomlaty, Libčeveská kotlina, Lukovská kotlina, Měrunické údolí, Milešovská kotlina, Mukovské úbočí Kozího hřbetu, Prameny Granátky, Prameny Milešovského potoka, Prameny Modly, Rtyňské údolí Bíliny, Třebívlické Pooří, Údolí Suchého potoka, Vlastislavská kotlina a Zaječické údolí. Přírodní, krajinné a civilizační dominanty území představují v mnoha případech rovněž místa krajinného rázu. Dle ZÚR Ústeckého kraje je území ORP rozděleno do souvislých krajinných celků se specifickými charakteristikami. 9 Tabulka č. 5 Přehled krajinných celků v ORP Bílina dle ZÚR Ústeckého kraje krajinný celek (označení dle ZÚR ÚK) CHKO České středohoří Milešovské a Verneřické středohoří (5a) CHKO České středohoří Lounské středohoří (5b) České středohoří Milešovské středohoří (6a) České středohoří Lounské středohoří (6b) Severočeské nížiny a pánve (13) Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14) dotčené obce Měrunice, Lukov, Hrobčice Měrunice, Lukov, Hrobčice Hostomice, Hrobčice, Lukov, Ohníč, Světec Bílina, Hrobčice Hostomice, Ohníč, Světec Bílina, Hostomice, Hrobčice, Ledvice, Světec charakteristika krajinného celku krajina výrazných zalesněných vrcholů a hlubokých údolí se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů, zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou zástavbou krajina výrazných vrcholů a hlubokých údolí (průlomové údolí Bíliny) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a malých sídel s koncentrovanou zástavbou krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Bíliny), zemědělsky využívaná, s menšími sídly s koncentrovanou zástavbou krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a severočeských pánví, lokálně s kužely třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot krajina severočeských podkrušnohorských sníženin pánví, lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových areálů; krajiny v závislosti na probíhajících rekultivačních a revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální 9 vydané ZÚR Ústeckého kraje 22

24 Obrázek č. 4: Vymezení krajinných celků dle ZÚR Ústeckého kraje ZÚR Ústeckého kraje definují na území ORP Bílina následující rámcové typy krajin: dle osídlení: - stará sídelní krajina Hercynica a Polonica - pozdně novověká sídelní krajiny Hercynica dle využití území: - lesní krajiny - lesozemědělské krajiny - urbanizované krajiny - krajiny bez vylišeného způsobu využití dle reliéfu: - krajiny plošin a pahorkatin - krajiny sopečných pohoří - těžební krajiny - krajiny zaříznutých údolí 23

25 - krajiny kuželů a kup - krajiny bez vylišeného reliéfu EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Z hlediska krajiny je důležitým integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále též KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: - nadprůměrně využívané krajiny se zřetelným narušením přírodních struktur; základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy (KES = 0,11 0,30) Bílina, Hostomice, Ledvice, Měrunice; - intenzívně využívané krajiny zejména zemědělskou velkovýrobou; oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie (KES 0,31 1,00) Hrobčice, Světec; - s vcelku vyváženou krajinou v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů (KES 1,01 2,99) Ohníč; - s přírodní a přírodě blízkou krajinou s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (KES 3,00 a více) Lukov. Nejnižší KES mají Ledvice (0,19) díky velké ploše lomu. Naopak Lukov má KES 11,2, což ukazuje na velmi zachovalou přírodní krajinu. ORP jako celek má KES 0,55. POZEMKOVÉ ÚPRAVY V části území ORP Bílina byly provedeny či zahájeny pozemkové úpravy, za účelem změny uspořádání krajiny, zejména zlepšení prostupnosti a přístupnosti krajiny, obnovy původních cest a obnovy přirozených liniových a dalších krajinotvorných prvků. Realizace pozemkových úprav celkově přispívá ke zlepšení životního prostředí, k ochraně půdy a vodních prvků a ke zvýšení ekologické stability krajiny. Tabulka č. 6 Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina stav pozemkových úprav obec k.ú. zahájené KPÚ ukončené KPÚ zahájené JPÚ ukončené JPÚ bez pozemkový ch úprav Bílina Bílina Újezd Bílina Břešťany Břežánky Chudeřice u Bíliny Jenišův Újezd Hostomice Hostomice nad Bílinou Hrobčice Chouč Červený Újezd u Mukova Dřínek Hetov Hrobčice Kučlín Mirošovice Mrzlice Mukov Radovesice u Bíliny 24

26 Tabulka č. 6 Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina stav pozemkových úprav obec k.ú. zahájené KPÚ ukončené KPÚ zahájené JPÚ ukončené JPÚ bez pozemkový ch úprav Razice Tvrdín Ledvice Ledvice Lukov Lukov u Bíliny Štěpánov u Lukova Měrunice Měrunice Žichov Ohníč Křemýž Ohníč Chotějovice Chotovenka Světec Pohradice Světec Štrbice zdroj: (Portál Ministerstva zemědělství), k Hygienické aspekty životního prostředí Přestože se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí na území ORP výrazně zvýšila, Bílinsko a sousední ORP stále patří v celostátním srovnání k velmi problematickým územím. Je to dáno ekonomickou orientací této části Ústeckého kraje. Mezi největší znečišťovatele patří elektrárna Ledvice, povrchový hnědouhelný lom Bílina a související provozy a doprava (zejména silnice I/13 a železnice). I. Kvalita ovzduší Míra znečištění ovzduší je ovlivněna klimatickými poměry a geomorfologií terénu, které jsou v Bílině extrémně nepříznivé, protože město leží v inverzním údolí řeky Bíliny a je ze všech stran uzavřeno převyšujícími kopci. Proto zde dochází k nadměrnému hromadění exhalací. Častý výskyt teplotních inverzí v zimě zhoršuje rozptylové podmínky, v suchých obdobích je výrazná prašnost z těžebních ploch. Současným problémem z pohledu kvality ovzduší řešeného území je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velikostní frakce do 10 µm (PM 10 ). Na území ORP Bílina dochází k překračování denního imisního limitu pro PM 10 stanoveného pro účel ochrany zdraví obyvatel. V tabulce č. 7 (7a a 7b) je uvedeno vymezeni oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod působnost obce s rozšířenou působností Bílina 10. Tabulka č. 7a Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec SO 2 M24 PM 10 RP PM 10 M24 NO 2 BZN souhrn LV Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice (SÚ Duchcov Lukov Měrunice ČHMÚ 2011, OZKO 25

27 Tabulka č. 7a Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec SO 2 M24 PM 10 RP PM 10 M24 NO 2 BZN souhrn LV Ohníč Světec ORP Bílina Obec Tabulka č. 7b Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší NO 2 LVMT souhrn LVMT ARSEN B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice (SÚ Duchcov Lukov Měrunice Ohníč Světec ORP Bílina Ukazatele: SO 2 M24 PM 10 RP PM 10 M24 NO 2 BZN souhrn LV NO 2 LVMT souhrn LVMT Arsen B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 Zdroj: ČHMÚ 2006 SO 2 24 h průměr PM 10 roční průměr PM h průměr NO 2 roční průměr Benzen Celkem překročení limitní hodnoty pro zdraví NO 2 roční průměr limitní hodnota + mez tolerance Celkem překročení limitní hodnoty včetně meze tolerance pro zdraví Arsen roční průměr Benzo(a)pyren roční průměr celkem překročení cílové limitní hodnoty pro zdraví (bez ozonu) Přízemní ozon maximální denní klouzavý 8 h průměr Celkem překročení cílové limitní hodnoty přízemního ozonu pro zdraví Z výše uvedené tabulky vyplývá, že na území města Bílina došlo v roce 2011 k překročení imisního limitu pro PM 10 na 86 % území. V hodnoceném období byl 24 hodinový imisní limit pro PM 10 překročen na území všech obcí v ORP Bílina. Na 15 % hodnoceného území nebyl dodržen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren a limit pro zdraví (bez ozonu). Limitní hodnoty přízemního ozonu byly překročeny téměř na polovině území (45 %). V případě vývojového srovnání (2008) došlo k rozšíření území zasaženého překročením limitních hodnot výše zmíněných imisních látek. Tato skutečnost se týká zejména prachových částic a limitů pro ochranu zdraví (2008 zasaženo 27,1 % území) a přízemního ozonu (2008 zasaženo 6,6 % území). II. Kvalita vod Čistota povrchových vod je všeobecně velmi nízká. Jakost vody v nejvýznamnějším toku oblasti řece Bílině - ovlivňuje zejména chemický průmysl (nejvýznamnější znečišťovatel je Chemopetrol mimo ORP). Bílina má nadlimitní množství celkového fosforu, stejné zatížení je i v případě amoniakálního a dusitanového dusíku. Hodnota chemické spotřeby kyslíku splňuje limit daný nařízením vlády. Hodnocení úseku Bíliny v profilu Pod Mračným potokem - Ústí nad Labem je z hlediska obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů hodnoceno nejhorší, tedy V. třídou jakosti. Problematická je i čistota přítoků Bíliny. 26