Bankovní institut vysoká škola Praha. Regulace bank v ČR. Bakalářská práce

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Regulace bank v ČR Bakalářská práce Přemysl Škácha Červen 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Modleticích, dne Přemysl Škácha

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Aleně Klumparové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Předmětem bakalářské práce Regulace bank v ČR je popis činností spojených s výkonem regulace a dohledu bankovního sektoru v České republice, přičemž závěrečná kapitola připomíná vývoj regulace a dohledu od roku 1989 až po současnost, a nastiňuje možné trendy na několik nejbližších let. Tato teoretická práce si klade za cíl komplexně přiblížit problematiku regulace a dohledu v České republice, zároveň má zachytit zvyšující se nároky na regulaci, které dramaticky urychlila prodělaná finanční krize. Annotation The theme of the work "Regulation of the banks in the Czech Republic" is the description of the activities connected to the regulation and supervision of the banking sector whereas the last chapter describes the development of the regulation and supervision since 1989 until the present and sheds the light to the possible trends of the several years to come. This theoretical work is aiming to draw the attention to the issue of the regulation and supervision in the Czech Republic. At the same time it represents the increasing number of requirements to the regulation, which have been pushed even further by the merely finished financial crises.

5 ÚVOD VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A PRINCIPŮ DOHLED REGULACE DŮVODY BANKOVNÍ REGULACE DŮVODY PROTI REGULACI PODMÍNKY VSTUPU NA BANKOVNÍ TRH UDĚLENÍ BANKOVNÍ LICENCE Předložení žádosti Posouzení žádosti Udělení licence ODNĚTÍ LICENCE JEDNOTNÁ LICENCE Podmínky využívání jednotné licence Oznamovací povinnost a výkon dohledu v režimu jednotné licence POJIŠTĚNÍ VKLADŮ POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ VYBRANÉ UKAZATELE REGULACE KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST Kapitál Kapitálové požadavky PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI LIKVIDITA KVALITA AKTIV Kategorizace pohledávek Úpravy ocenění VÝKON DOHLEDU ČNB VLASTNÍ DOHLED Dohled na dálku Dohlídky na místě PORUŠOVÁNÍ PRAVIDEL A VYVOZOVÁNÍ DŮSLEDKŮ Opatření k nápravě Opatření obecné povahy Správní delikty VÝVOJ REGULACE A DOHLEDU V ČR REGULACE A DOHLED V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH INTEGRACE DOHLEDU DOPADY FINANČNÍ KRIZE Lamfalussyho proces směrnice MiFID Larosierova zpráva Národní ekonomická rada vlády PŘEDPOKLAD VÝVOJE REGULACE V NEJBLIŽŠÍCH LETECH Basel III ZÁVĚR

6 ÚVOD Bankovní regulace a dohled je oblast, která je v posledních letech denně projednávána, proto zvolené téma Regulace bank v ČR považuji za poměrně aktuální a zajímavé. Počáteční rámec intenzivnějších debat vykrystalizoval v roce 2008 přenesením finanční krize do Evropy, kterou odstartovalo zhroucení amerického trhu s nemovitostmi a následný krach investičních bank Lehman Brothers, Bear Stearns. Předmětem diskusí dnešních dnů již nejsou pády bank nebo jejich zátěžové testy, ale problémy veřejných financí v podobě deficitů a rostoucích dluhů členů Eurozóny. V případě krachu bank a následném přelévání nejistoty do ostatních ekonomických sektorů lze přičíst určitý podíl vinny nevyhovující regulaci. Regulace nestihla včas reagovat na nové rychle se vyvíjející finanční produkty, regulace svým institucionálním uspořádáním nedokázala dohlížet napříč bankovním sektorem 1. Hroutící ekonomiky několika evropských států, které mohou dle názoru investičních stratégů banky Barclays nebo dle utajeného dokumentu Evropské unie vést až k ohrožení existence Evropské měnové unie, bych však nedostatečné regulaci nepřičítal. Jak by mohla regulace odvrátit zfalšování ekonomické výkonnosti Řecka? Měla mít regulace pravomoc zastavit růst platů v Portugalsku a Itálii, když tamější platy rostly dvakrát rychleji, než byl evropský průměr? Myslím si, že nebylo v silách regulace zabránit těmto pochybením. Blíže se otázkami vývoje regulace a dohledu zabývá poslední kapitola. Bakalářská práce je diferencována do pěti kapitol. Úvodní kapitola popisuje základní pojmy jako dohled, regulace a zároveň zodpovídá důvody pro a proti bankovní regulaci. Následující kapitola se věnuje podmínkám vstupu na bankovní trh, ale také příčinám, které mohou vést k odnětí licence. Rovněž charakterizuje funkci Fondu pojištění vkladů, jehož hlavním úkolem je zmírnit dopad krachu banky na její klienty. Poslední část této kapitoly vyjmenovává údaje, které jsou banky povinny předkládat. Ve třetí kapitole jsou zachyceny vybrané ukazatele regulace jako kapitálová přiměřenost, pravidla angažovanosti, likvidita a kvalita aktiv. Čtvrtá kapitola podává obraz o výkonu dohledu ČNB, tedy o dohledu na dálku a dohlídkám na místě. Dále se pozastavuje nad porušováním pravidel a vyvozováním důsledků. Cílem práce je analyzovat regulaci v ČR se zaměřením na bankovní sektor. Práce nejdříve podává celkový obraz bankovní regulace v ČR, stěžejní část však spatřuji ve vývoji regulace a dohledu v ČR od raného období do současnosti a dále pak v závěrečné části, kde nastiňuji předpokládaný trend následujících let. 1 Odhalení tohoto nedostatku vedlo v roce 2011 ke vzniku nadnárodních regulatorních orgánů EU (např. European Banking Authority - EBA, European Securities and Markets Authority- ESMA). 6

7 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A PRINCIPŮ 1.1. Dohled Jednou ze základních podmínek fungování ekonomiky je důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru. Není-li totiž ekonomika dané země důvěryhodná pro běžné vkladatele a nedokáže-li ochránit investory, může dojít k narušení základního smyslu finančních trhů, kterým je přesun prostředků od subjektů přebytkových k subjektům deficitním poptávajících volné finanční zdroje k financování svých investičních záměrů. Protože tuto stabilitu nelze zajistit pouze tržními mechanismy, je činnost bank regulována množstvím pravidel v podobě právních předpisů. Dozor nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení označujeme právě jako bankovní dohled. Bankovní dohled v České republice je po integraci dozorujících orgánů plně v rukou České národní banky. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance dohled zahrnuje udělení licencí, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ukládání opatření k nápravě a v neposlední řadě řízení o správních deliktech a přestupcích. Bankovní dohled však nesmí ovlivňovat obchodní rozhodnutí banky a její řízení. Úkolem bankovního dohledu je pouze usměrňovat činnosti bank tak, aby nebyly poškozeny zájmy klientů bank nebo dokonce stabilita celého bankovního sektoru. Investor však nesmí od regulace očekávat, že se existencí regulátora na trhu nachází v postavení spotřebitele, kterému je poskytnuta neomezená garance. Regulátor by se rovněž neměl snažit odvrátit krach jednotlivých bank, měl by ale včas ohrožené banky odhalit a zajistit minimalizaci ztrát vkladatelů. Konečně mylná je i představa, že bankovní dohled bude objasňovat a dokazovat spáchání trestních činů v bankách. Obecně platí, že regulace finančního trhu nemá, za prvé, bránit konkurenci, za druhé, nemá deformovat cenovou tvorbu na finančním trhu, a za třetí, nemá brzdit inovační proces, kterým dynamické soudobé finanční trhy procházejí Regulace Pojem bankovní regulace lze naopak chápat jako stanovení pravidel, jimiž se mají řídit subjekty bankovní soustavy, v podobě právních předpisů (vyhlášek, nařízení, opatření, atd.) Českou národní bankou v rámci a v mezích příslušných zákonů, která jsou neustále 2 PAVLÁT, V.; KUBÍČEK A. Regulace a dohled nad finančními trhy. 2. přepracované vyd. Praha : VŠFS, o.p.s., 2010, s. 23 7

8 přizpůsobována, aby reagovala na rychle se měnící podmínky globálního trhu. Při tvorbě těchto pravidel navazuje Česká národní banka nejen na legislativu České republiky, ale i na mezinárodní předpisy, neboť stále častěji vydávají závazná pravidla i orgány Evropské unie Důvody bankovní regulace Na bankovní regulaci a dohled nepanují shodné názory. Příznivci vyšší míry regulace poukazují na nutnost ochrany účastníků finančních trhů z důvodu nedokonalosti trhů a vysoké asymetrie informací. Vkladatel se nachází v asymetrické informaci např. vzhledem k aktuální finanční situaci banky a jejím vnitřním procesům a rizikům z nich vyplývajících. Protože vkladatelé a investoři nemají stejný přístup k informacím jako banky, dohlíží orgán dohledu na zdraví finančních společností, aby zajistil ochranu jejich peněžních prostředků. Její odpůrci podotýkají, že nejistota regulovaných subjektů plynoucí z měnících se budoucích pravidel vede k růstu nestability na finančních trzích. Proto by vždy měla být nejdříve hledána optimální úroveň bankovní regulace, kterou daný sektor vyžaduje, a jejíž náklady by zároveň nepřevýšily očekávané přínosy. Najít tuto potřebnou optimální úroveň je však značně obtížné. Účinná a efektivní regulace a dozor by měly zajistit, aby daný trh byl trhem konkurenčním a transparentním, důvěryhodným a stabilním, likvidním a efektivním, ale především s fungujícími mechanismy ochrany investorů. 3 Na mezinárodní úrovni se předpoklady efektivního bankovního dohledu zabývá dokument Základní principy efektivního bankovního dohledu, který v roce 1997 vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled 4. Mezi základní hodnoty České národní banky uplatňované při vykonávání dohledu a regulace patří přiměřenost a efektivnost. Přiměřenost regulace spočívá v zasahování do podnikání dohlížených subjektů v nezbytně nutné míře, která však povede k dosažení cílů dohledu a k implementaci ustanovení evropského práva. Při prosazování přiměřenosti regulace se Česká národní banka řídí především zásadou preferování obecných zásad před detailními pravidly a zásadou přiměřené míry regulace. Česká národní banka si uvědomuje, že stejného cíle lze dosáhnout různými způsoby, a nebude proto nadměrně omezovat regulovaným subjektům možnost volby. Česká národní banka bude zasahovat do podnikání dohlížených subjektů v míře, v níž je to nezbytně nutné pro dosažení cílů dohledu nad finančním trhem a k implementaci příslušných ustanovení evropského práva na českém finančním trhu. 5 3 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI, 2007, s Basilejský výbor pro bankovní dohled byl založen guvernéry centrálních bank deseti zemí v r Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky [online]. Dostupné z < 8

9 Proporcionální alokace personálních a finančních zdrojů k rizikům usiluje o efektivnost dohledu a regulace. Pro dosažení hodnoty efektivnosti se Česká národní banka zaměřuje na zohlednění nákladů a efektivní komunikaci. Česká národní banka citlivě posuzuje náklady, kterými jako orgán dohledu a regulace zatěžuje regulované subjekty. Česká národní banka usiluje o častou a otevřenou komunikaci s regulovanými a dalšími zainteresovanými subjekty, která přispívá k odstraňování či omezování některých byrokratických nebo jiných neodůvodněných překážek v činnosti České národní banky v oblasti dohledu nad finančním trhem Důvody proti regulaci Za jeden ze specifických důvodů proti bankovní regulaci bývá označován morální hazard, který lze charakterizovat jako nezodpovědné chování bank, ale i klientů s vědomím, že neponesou následky svých negativních činů. Na straně bankovních institucí se jedná hlavně o kombinaci funkce centrální banky jako věřitele poslední instance a pravidla too big to fail. Centrální banka se může dopustit slepého zachraňování velkých bank za každou cenu, což fakticky znamená zmírnění podmínek jejich fungování tím, že banky nejsou trestané za svoje vlastní špatná investiční rozhodnutí. Pro tyto banky to pak přináší nezanedbatelnou konkurenční výhodu. 7 Mezi další protiargument patří již zmíněná efektivnost regulace. Neboť každá nová regulace zpravidla vyvolá snahu regulovaných subjektů o její obcházení vývojem nových bankovních produktů, na které by se regulace nevztahovala. Banky se regulaci rovněž vyhýbají soustředěním se na mimobilanční operace, které se velice těžce regulují, což může nakonec i vést ke snížení dostupnosti úvěrů, neboť bankovní instituce uchýlí své podnikání jiným směrem. To jsme koneckonců zaznamenali skrze hypoteční krizi v USA, kdy hypoteční trh utrpěl citelné ztráty díky inovativním finančním produktům. Obecný problém regulace a dohledu představují i náklady, které jsou s regulatorními požadavky spojeny. Pokud budou nést náklady na implementaci dohledu dohlížené subjekty, budou si zákonitě své náklady kompenzovat od svých klientů. 8 Proto Česká národní banka usiluje o zohlednění nákladů na regulaci a dohled. Zásada České národní banky v tomto 6 Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky [online]. Dostupné z < 7 REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. Praha : Management Press, s REVENDA, Z. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2004, s

10 směru zní: Česká národní banka bude citlivě posuzovat náklady, kterými jako orgán dohledu a regulace zatěžuje regulované subjekty. 9 V neposlední řadě by pak přílišná svázanost bank odrazovala od atraktivity podnikání v tomto oboru. 2. PODMÍNKY VSTUPU NA BANKOVNÍ TRH 2.1. Udělení bankovní licence Vstup do bankovnictví je upraven v prvé řadě zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, dále pak vyhláškou č. 233/2009 Sb. o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky, a ostatními úředními sděleními ČNB. Rozhodne-li se právnická osoba podnikat na území České republiky jako banka, první regulovanou oblastí, se kterou se setká, je vstup do bankovního sektoru. Každý subjekt (nevyužije-li výhod jednotné licence viz. kapitola 2.3.), který má ambice poskytovat služby na českém finančním trhu, musí podstoupit povolovací a schvalovací řízení vedené Českou národní bankou. Licencování je vnímáno jako významný úsek činnosti bankovního dohledu, protože špatné rozhodnutí při udělení licence může ovlivnit složení a kvalitu bankovního sektoru, odčerpat kapacitu bankovního dohledu, ba dokonce oslabit ekonomiku příslušné země a následně její reputaci v mezinárodním měřítku Předložení žádosti Správní řízení o udělení bankovní licence se zahajuje dnem předložení písemné žádosti o licenci společně s návrhem stanov České národní bance. Kromě této žádosti dokládá žadatel následující dokumenty 11 : plán obchodní činnosti, koncepci rozvoje činnosti banky, návrh řídicího a kontrolního systému banky, 9 Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky [online]. Dostupné z < 10 BABOUČEK, I. a kol. Regulace činnosti bank. Praha : BIVŠ, s Vyhláška 233 ze dne 21. července 2009 o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky 10

11 návrh organizačního uspořádání banky, stručnou koncepci výkonu funkce vedoucí osoby v bance, návrh technického zabezpečení jednotlivých činností a předpokládaný počet zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat plánované činnosti banky Posouzení žádosti Na posouzení žádosti připadá lhůta 6 měsíců od doby zahájení správního řízení, tedy ode dne předložení úplné žádosti, pokud není řízení přerušeno z důvodu vyžádání doplnění žádosti. V takovém případě se doba prodlužuje o dalších 6 měsíců. V rámci správního řízení je prověřována především způsobilost hlavních akcionářů z hlediska jejich finanční síly, morální a odborná způsobilost osob navrhovaných do statutárních a řídících orgánů banky, technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností, reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky aj. Za hlavní akcionáře označujeme fyzické nebo právnické osoby, jejichž přímý nebo nepřímý podíl dosahuje alespoň 10 % akcií na základním kapitálu banky nebo na hlasovacích právech banky. U těchto osob Česká národní banka prověřuje jejich majetkové a personální propojení s jinými osobami. Akcionář banky by měl být ekonomicky silný, dlouhodobě finančně stabilní subjekt s trvalým vykazováním zisku. 12 K posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti vedoucí osoby je v České národní bance ustavena komise skládající se z pěti členů, která posuzuje osoby na základě: podkladů zaslaných předkladatelem, vlastních zjištění (např. při výkonu dohledu), případně pohovoru s posuzovanou osobou. Mezi hlavní přezkoumávané požadavky patří: vzdělání, odborná praxe včetně dostatečných řídících zkušeností (nerozhoduje, zda taková praxe byla získána v České republice nebo v zahraničí), bezúhonnost a další. Jestliže posuzovaná osoba nepůsobila dlouhodobě úspěšně ve vedení některého poskytovatele finančních služeb, je Česká národní banka dále oprávněna vyzvat osobu k osobnímu pohovoru. Jak již bylo zmíněno, Česká národní banka posuzuje i technické, technologické a bezpečnostní předpoklady. Protože banka obhospodařuje finanční prostředky nemalých objemů, musí zaměřit svou pozornost také na bezpečnostní vybavení, včetně profesionální ostrahy osob a objektů. Důraz je rovněž kladen na výpočetní techniku a software a jejich zabezpečení. 12 BABOUČEK, I. a kol. Regulace činnosti bank. Praha : BIVŠ, s

12 Udělení licence Udělení licence opravňující k podnikání jako banka je výlučně v pravomoci České národní banky, která si před konečným rozhodnutím vyžádá písemné stanovisko Ministerstva financí. Vydání rozhodnutí o žádosti o licenci bance, která je ovládána zahraniční bankou se sídlem v členském státě, předchází stanovisko orgánu dohledu členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, o které Česká národní banka žádá. Licence se vydává na dobu neurčitou, je nepřevoditelná na jinou osobu a obsahuje činnosti, které je banka oprávněna vykonávat, případně podmínky, které banka musí splnit před zahájením určité povolené činnosti Před vydáním bankovní licence musí být na předem dohodnutý účet splacen základní kapitál v plné výši, který pro založení banky činí minimálně 500 mil. Kč. Minimálně v této výši musí být základní kapitál tvořen peněžitými vklady, jejichž původ Česká národní banka následně prověřuje. Za tímto účelem by měl akcionář bance objasnit, zda finanční zdroje pochází z jeho podnikatelské činnosti, z prodeje nemovitostí, z prodeje jím vlastněných akcií, z dědictví nebo osobních úspor. Všechny toky pak prokazuje příslušnými doklady. Česká národní banka má právo nevydat licenci, nejsou-li splněna požadovaná kritéria nebo nejsou-li poskytnuté informace adekvátní. Kritéria a postupy vyžadované při vydání licence musí banky nepřetržitě dodržovat při své další činnosti. 12

13 Následující tabulka uvádí v meziročním srovnání počet bank, které v daném období získaly oprávnění k činnosti: Banky celkem k datu z toho v nucené správě Počet vzniklých subjektů Počet zaniklých subjektů Struktura bank podle vlastnictví v tom banky s rozhodující českou účastí banky s rozhodující zahraniční účastí celkem banky se státní účastí banky s rozhod. česk. účastí celkem banky s rozhod. zahr. účastí pobočky zahr. bank banky v nucené správě Počet bank podle vlastnictví [online]. Dostupné z < _ukazatele_tab01.html > 2.2. Odnětí licence Odnětí licence je stejně jako její vydání výhradně v gesci České národní banky. I zde Česká národní banka nejdříve požádá o stanovisko Ministerstvo financí. Je-li licence odňata, stává se banka standardní akciovou společností a nesmí ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nadále přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou zapotřebí k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Zákon o bankách umožňuje České národní bance odejmout bankovní licenci, jestliže došlo k porušení jedné ze zákonných podmínek: bankovní licence byla vydána na základě nepravdivých údajů, banka nezahájila činnost do dvanácti měsíců ode dne udělení licence. Banka po dobu šesti měsíců nepřijímá vklady nebo neposkytuje úvěry veřejnosti, 13

14 v činnosti banky přetrvávají závažné nedostatky, které vedly k zavedení nucené správy, kapitálová přiměřenost se snížila pod jednu třetinu minimálního limitu (stanoveného Českou národní bankou na 8 %) Jednotná licence V rámci Evropské unie mohou podnikající subjekty při expanzi na trhy jiných členských států využít výhod jednotné licence, které umožňují licenci vydanou v mateřském státě předložit i v rámci ostatních členských států. Princip jednotné licence vychází ze svobody poskytování služeb a svobody usazování, jakožto jedněch ze základních zásad, na nichž stojí Evropská unie. 13 Bankám se tak usnadňuje pronikání na členské trhy tím, že odpadá zdlouhavý proces udělování licence na jednotlivých trzích Evropského společenství 14. Zjednodušený režim vedl k posílení konkurenčního prostředí, k rozšíření nabídky produktů a celkovému zvýšení úrovně poskytovaných služeb, přinesl tak výhody nejen subjektům využívajícím jednotnou licenci, ale i klientům. Česká republika získala dnem přístupu k Evropské unii možnost princip jednotné licence taktéž aplikovat, které využilo všech devět poboček zahraničních bank v té době na českém trhu působících. Zákonná definice upravuje podnikání na základě jednotné licence následovně: Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční osoba dodržela postup stanovený právem Evropských společenství. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost daňových subjektů podle zvláštního právního předpisu. Banky se sídlem v členských státech Evropské unie jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. 15 Zákon o bankách dále definuje, kdo může využívat výhody plynoucí z jednotné licence, jaké činnosti můžou vykonávat, jaké podmínky musí subjekt splňovat, které informace musí 13 Jednotná bankovní licence v bankovním sektoru [online]. Dostupné z < alozny/download/jednotna_licence.pdf > 14 dle odst. 3 5a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách může Česká národní banka v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech 15 odst. 1 5a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách 14

15 poskytnout domovskému i hostitelskému orgánu dohledu, stanovuje, který orgán je zodpovědný za dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce Podmínky využívání jednotné licence Výhod jednotné licence a právo poskytovat na území jiného členského státu Evropské unie služby uvedené v seznamu vzájemně uznávaných činností může banka využít, pokud současně: má sídlo na území členského státu, má licenci od příslušného orgánu domovského státu zahrnující činnosti uvedené v seznamu vzájemně uznávaných činností, splní oznamovací postup stanovený právem Evropských společenství, je dohlížena orgánem dohledu domovského státu a splní stanovené podmínky v případě oprávněné finanční instituce. V případě finančních institucí musí zároveň vyhovět následujícím podmínkám: banka musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce, činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu, banka musí být zahrnuta do konsolidovaného dohledu vykonávaného nad bankou nebo bankami v souladu s předpisy Evropských společenství, banka nebo banky společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky, banka splňuje požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce Oznamovací povinnost a výkon dohledu v režimu jednotné licence Rozhodne-li se subjekt poskytovat služby na trhu jiné členské země je povinen informovat o svém záměru orgán dohledu, který mu v domovském státě licenci udělil. 16 V případě úmyslu zřídit v hostitelském státu pobočku sděluje příslušnému orgánu území členského státu, na kterém hodlá založit pobočku, obchodní plán s výčtem předpokládaných činností, organizační strukturu banky včetně osob zodpovědných za řízení pobočky a adresu 16 Pokud banka uvažuje o zřízení pobočky ve více členských státech, musí pro každý stát absolvovat oznamovací postup. 15

16 v hostitelském státě, na které budou dostupné dokumenty. Nemá-li orgán dohledu domovského státu pochybnosti o předložených informacích, postoupí příslušnou dokumentaci do tří měsíců od obdržení oznámení hostitelskému státu, který však nemá pravomoc zamítnout poskytovateli vykonávání služby. Úloha hostitelského státu tedy spočívá pouze v seznámení poskytovatele s právními předpisy, které upravují podmínky výkonu činnosti na jeho území 17. Následný výkon dohledu zajišťuje především orgán dohledu domovského státu, nicméně porušení povinnosti při poskytování služeb v zahraniční řeší v úzké spolupráci oba regulátoři. Na druhé straně dle principu směrnice Evropského společenství 91/308//ES hostitelský orgán hlídá, aby na jeho území nedocházelo k praní špinavých peněz. Kompetence České národní banky v této oblasti ukládá zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Princip jednotné licence předpokládá neustálé prohlubování spolupráce České národní banky s ostatními regulátory členských států Evropské unie. Legislativní předpoklad této spolupráce představuje zákon o bankách, který opravňuje Českou národní banku k výměně informací o všech skutečnostech nezbytných pro výkon bankovního dohledu se zahraničními orgány dohledu, umožňuje provádět dohlídky na místě Českou národní bankou nebo opravňuje Českou národní banku požádat orgán dohledu příslušného státu o provedení kontroly na místě v pobočkách mimo území České republiky a naopak. Základ spolupráce kromě zmíněného zákona dále tvoří dohody o spolupráci při výkonu bankovního dohledu se zahraničními regulátory. Neexistence těchto dohod by nevedla k nerealizaci postupů požadovaných bankovní směrnicí, nicméně dohody přispívají k jejímu hladšímu průběhu i při následné komunikaci. 18 Česká národní banka může vyzvat zahraniční banku, pokud zjistí, že při poskytování služeb porušuje ta ustanovení zákona o bankách, která se na ně vztahují, aby zjednala nápravu. Česká národní banka však není oprávněna změnit či dokonce odebrat licenci takovéto pobočce. Je pouze oprávněna požádat orgán dohledu domovského státu, aby neprodleně přijal opatření vedoucí k zajištění ukončení protiprávního stavu. 17 Podle úředního sdělení Komise ES povinnost hostitelského státu sdělit právní předpisy má pouze informativní charakter a v případě, že Česká národní banka informační povinnost nesplní, nelze dovozovat, že by se tyto předpisy na pobočku nevztahovaly. 18 Jednotná bankovní licence v bankovním sektoru [online]. Dostupné z < alozny/download/jednotna_licence.pdf> 16

17 2.4. Pojištění vkladů Protože regulace a dohled nemohou zabránit krachu každé banky, byl v roce 1995 založen Fond pojištění vkladů 19, jehož hlavním úkolem je zmírnit dopady ukončení činnosti banky takovýmto způsobem především na drobné klienty a tím také posilovat důvěru v bankovní systém. Kromě toho plní fond i tzv. preventivní funkci tím, že snižuje riziko panických výběrů vkladů vkladatelů v momentě, kdy se začnou rozšiřovat negativní informace o finanční situaci banky. Ze zákona jsou pojištěny všechny neanonymní vklady fyzických i právnických osob, vklady v korunách i cizích měnách včetně úroků do výše ekvivalentu EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky, přičemž nárokovaná částka musí být klientovi vyplacena do 20. pracovního dne od doby, kdy Česká národní banka prohlásí banku za insolventní. Evropská komise zanalyzovala dopady finanční krize na evropský bankovní sektor a výsledkem má být výraznější sjednocení fungování systémů pojištění vkladů v EU a rychlejší postup při výplatě náhrady vkladů. Pokud návrhy Evropské komise úspěšně projdou legislativním procesem, klientům přinesou především další zkrácení doby výplaty náhrad vkladů na 7 resp. 21 dnů, zajištění výplaty prostředků ze zkrachovalé zahraniční banky na území ČR (dosud musejí klienti v případě krachu zahraniční banky nárokovat vyplacení náhrad v zemi sídla mateřské společnosti). 20 Roli výplatních agentů by v případě potřeby plnila trojice bank: Česka spořitelna, Komerční banka a GE Money Bank. Fond pojištění vkladů od svého vzniku vyplatil cca klientům náhrady za pojištěné vklady v hodnotě přesahující 25 miliard korun. Výplaty se týkaly klientů 12 bank, které zkrachovaly mezi roky 1995 a Na náhradu nemají nárok osoby mající kontrolu nad bankou, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob, osoby s kvalifikovanou účastí na bance a osoby pod jejich kontrolou, dále členové statutárního orgánu, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci banky a osoby blízké členům těchto orgánů, vedoucím zaměstnancům banky a osobám majícím kontrolu nad bankou, osoby pod kontrolou banky a rovněž osoby odsouzené v trestním řízení (prokazuje se původ vkladu) v souvislosti s praním špinavých peněz. Výplaty vkladů v případě krachu banky z důvodu její nesolventnosti jsou hrazeny z příspěvků bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v České republice. Pobočky zahraničních bank nejsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek 19 Fond pojištění vkladů vznikl zákonem č. 156/1994 Sb. ze dne 24. července Činnost začal vykonávat 1. ledna 1995 jako právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku. 20 Evropská komise chce jít v ochraně vkladů ještě dál [online]. Dostupné z < > 17

18 z vkladů, musí však svůj záměr oznámit České národní bance. Zároveň prokazují, že systém pojištění vkladů, kterého se účastní, zaručuje nejméně stejný stupeň ochrany, jaký je požadován právem Evropských společenství. Pojištění pohledávek z vkladů se na pobočky zahraničních bank vztahuje, pouze pokud využijí možnosti připojištění u Fondu pojištění vkladů. Připojištění musí být sjednáno tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající eur. Mezi další zdroje Fondu patří příjmy, kterými jsou výnosy z investovaných peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení. Banky dle 41c odst. 6 a odst. 7 zákona o bankách odvádí do Fondu čtvrtletně příspěvky ve výši 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Příspěvek do Fondu jsou banky povinny zaplatit v českých korunách nejpozději do konce měsíce následujícího po jeho skončení. V současnosti Fond pojištění vkladů ručí za vklady v objemu 2,1 bilionu Kč uložených u 36 pojištěných finančních institucí, které za loňský rok odvedly do Fondu příspěvky v celkové výši 3,7 miliardy korun 21. Fond pojištění vkladů působí v České republice, je ale aktivní i na mezinárodní scéně. Fond při své činnosti rovněž spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů. Fond pojištění vkladů se stal v květnu 2002 jedním ze zakládajících členů Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů (International Association of Deposit Insurers), jejíž hlavním cílem je přispět ke stabilitě finančních systémů podporou mezinárodní spolupráce v oblasti pojištění vkladů, formulovat základní principy efektivního fungování systémů pojištění vkladů, usnadňovat sdílení a výměnu zkušeností a informací a zabývat se výzkumnými otázkami v oblasti pojištění vkladů. Fond pojištění vkladů je také členem Evropského fóra pojistitelů vkladů (EFDI). EFDI nyní sdružuje 55 organizací ze 40 zemí evropského regionu. Vystupuje zejména ve vztahu k orgánům evropských uskupení Požadavky na zveřejňování informací Význam informační povinnosti lze vnímat ve dvou rovinách. V první z nich hraje dostatečná informovanost o činnosti banky významnou roli při volbě bankovního ústavu pro veřejnost. U druhé z nich jsou včasné, přesné a dostatečné informace, poskytované nejen v souvislosti s informační povinností, základním předpokladem pro vykonávání kvalitního 21 Dobré hospodaření Fondu pojištění vkladů [online]. Dostupné z < 22 Základní informace FPV [online]. Dostupné z < 18

19 bankovního dohledu. Uveřejňování informací rovněž přispívá ke snižování již zmíněné informační asymetrie, posiluje důvěru veřejnosti v bankovní systém a v neposlední řadě podporuje zvyšováním transparentnosti přístup bank na kapitálové trhy. Banky jako akciové společnosti jsou povinny každoročně zveřejňovat výroční zprávu, která musí obsahovat kromě jiného především výsledky účetní závěrky a výrok externího auditora, od roku 2002 jsou banky navíc povinny zajistit audit vnitřních systémů řízení rizik. Banky rovněž musejí ve svých prostorách srozumitelným způsobem informovat klienty, resp. potenciální klienty, o podmínkách pro přijímání vkladů (včetně vztahu na pojištění vkladů), poskytování úvěrů a poskytování dalších bankovních služeb. Banky jsou rovněž povinny zavést vlastní účinné postupy pro vyřizování stížností jejich klientů a o těchto postupech budou povinny informovat klienty ve svých provozních prostorách. 23 Banky dále musí na své internetové adrese zpřístupnit základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož jsou součástí, informace o své činnosti a finanční situaci. Konkrétní údaje dále vymezuje vyhláška 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry následovně: Údaje o povinné osobě tvoří: obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo povinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku, datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny, výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, výše splaceného základního kapitálu, druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností, údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných účastnických cenných papírů, s uvedením druhu, formy, podoby a počtu, pokud povinná osoba je akciovou společností, údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění, 23 Uveřejňování informací [online]. Dostupné z < inf.html> 19

20 organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu organizačních jednotek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav), údaje o členech dozorčí rady nebo kontrolní komise, členech představenstva a údaje o členech vrcholného vedení povinné osoby. Údaje o složení akcionářů nebo členů povinné osoby obsahují informace o: akcionářích nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a výši podílu na hlasovacích právech v procentech, akcionářích nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech. Údaje o struktuře konsolidačního celku, jehož je povinná osoba součástí představují: informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, grafické znázornění konsolidačního celku, nad nímž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, a jehož členem je povinná osoba, s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku. Údaje o činnosti povinné osoby se skládají z: předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku, přehledu činností skutečně vykonávaných, přehledu činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo vyloučeno, údajů o objemu obchodů uskutečněných v rámci poskytování investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům, pokud povinná osoba je oprávněna poskytovat investiční služby podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Údaje o finanční situaci povinné osoby představují: čtvrtletní rozvaha povinné osoby, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby, informace banky o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v selhání, informace banky o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, 20

21 souhrnná výše pohledávek banky z finančních činností, které byly během účetního období restrukturalizovány; pohledávky jsou uváděny bez opravných položek, reálné a jmenovité (pomyslné) hodnoty derivátů souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace, poměrové ukazatele banky. 3. VYBRANÉ UKAZATELE REGULACE Banky při své činnosti čelí mnoha ohrožením. Zásadní riziko představuje nebezpečí, že klienti, kterým banka poskytne finanční prostředky, svoje závazky nesplatí. Jestliže klesne hodnota bankou nakoupených cenných papíru, realizuje banka ztrátu vlivem dalšího z působících rizik tržního rizika. Znehodnocení nejen těchto aktiv, které banka vlastní, mohou vést až k její neschopnosti dostát závazkům. Aby banky dokázaly takovýmto nepříznivým situacím čelit, byla vytvořena tzv. obezřetností pravidla, která musí banky při své činnosti dodržovat. Za základní pravidla obezřetného podnikání vycházející z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby (Bank for International Settlement) a ze směrnic Evropského společenství, považuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách požadavek mít řídící a kontrolní systém, požadavek dodržovat kapitálovou přiměřenost a pravidla angažovanosti, limity pro kvalifikované účasti banky v jiných subjektech, zákaz zvýhodněného obchodování s osobami personálně a majetkově propojenými s bankou (tzv. osobami se zvláštním vztahem k bance) či požadavek na tzv. čínské zdi mezi úvěrovými a investičními obchody prováděnými bankou. 24 Pravidla jsou blíže rozpracována v příslušných prováděcích předpisech a upravují zejména oblasti: kapitálové přiměřenosti úvěrové angažovanosti likvidity klasifikace pohledávek dle stupně jejich rizikovosti a pravidla pro tvorbu opravných položek 24 Pravidla obezřetného podnikání [online]. Dostupné z < r_podnikani.html > 21

22 Cílem dodržování pravidel obezřetného podnikání je omezení rizik bankovního podnikání takovým způsobem, aby nebyly ohroženy zájmy vkladatelů a zároveň aby nedošlo k narušení bezpečnosti a stability bankovního sektoru. Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku nebo pobočku zahraniční banky, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné Kapitálová přiměřenost Nejdůležitějším z obezřetnostních pravidel je kapitálová přiměřenost. Průběžné udržování odpovídající výše ukazatele kapitálové přiměřenosti má bance zajistit dostatečný vlastní kapitál, který případně poslouží k pokrytí neočekávaných ztrát. Protože původní verze pravidel kapitálové přiměřenosti bank z roku , v té době označovaná jako kapitálová dohoda (The Capital Accord), již nevyhovovala rychle se vyvíjejícím finančním trhům, zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled téměř po roce a půl dne 16. ledna 2001 návrh druhé verze. Ten v průběhu náročného připomínkového řízení doznal dalších významných změn, až konečně 1. ledna nabyly účinnosti směrnice, kterými byl implementován koncept kapitálové přiměřenosti Basel II. Nově navrhovaná pravidla senzitivněji přistupují k měření a řízení kreditního rizika 28, rozšířila okruh rizik, proti nimž musí banka držet kapitál - poprvé se zabývá operačními riziky 29. Za hlavní cíle si pravidla Basel II vytyčila: podpořit bezpečnost a stabilitu finančního sektoru, zlepšit konkurenceschopnost, stanovit kapitálové požadavky odpovídající rizikům, zohlednit všechna rizika, uznat interní bankovní metody hodnocení rizika, aplikovat na banky po celém světě, mezinárodně jednotný systém, posílit bankovní dohled a trh Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 26 Dohoda byla postupně implementována ve více než sto zemích světa včetně České republiky, kde ji banky musí dodržovat již od roku Dodržování Basel II pro všechny subjekty s účinností od 1. ledna riziko nedodržení závazku protistranou vůči bance 29 rizika ztráty v případě selhání lidského faktoru nebo nedostatků v používaných informačních systémech 30 BASEL II [online]. Dostupné z < 22

23 Legislativní podporu v České republice tvoří především vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, jejíž nejaktuálnější znění je platné od Kapitálová přiměřenost představuje poměr kapitálu (tvoří jej např. základní jmění splacené akcionáři) a kapitálových požadavků 31 (potřeby kapitálu vycházející z aktivit banky), kde je jako absolutní minimum stanoven 8% limit, pod který by se banka neměla dostat za žádných okolností. Přičemž bankám jsou ze strany regulátora individuálně dle dosažených ratingů stanoveny dvě hodnoty kapitálové přiměřenosti, obě nad hranicí 8 %. První představuje minimum a pokles pod tento limit vyvolá okamžitý zásah regulátora. Druhá hodnota vyjadřuje optimum, kolem kterého by měla kapitálová přiměřenost banky oscilovat. Basilejský výbor tímto usiluje o adekvátní kapitálovou vybavenost subjektů, které podnikají s větší tolerancí k riziku a stávají se tak zranitelnější banky s horším rizikovým profilem musí udržovat kapitálovou přiměřenost na vyšší úrovni než banky s averzí k riziku. Poměr kapitálové přiměřenosti lze vyjádřit matematickým vzorcem následovně: kde á 0,08 8 % KPA představuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku, KPB představuje kapitálový požadavek k tržnímu riziku, KPC představuje kapitálový požadavek k operačnímu riziku Kapitál Kapitál je odvozen z rozvahy banky jako součet původního kapitálu 32 (Tier 1) a dodatkového kapitálu (Tier 2) snížený o odečitatelné položky a zvýšený o kapitál na krytí tržního rizika (Tier 3). Položky zahrnované do kapitálu nesmí být započteny vícekrát a jejich výše musí být snížena o případné závazky z daňových povinností. Následující text se zabývá rozdělením položek do jednotlivých skupin (Tier 1, Tier 2, Tier 3) 33. Tier 1 původní kapitál se dle vyhlášky 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry dále člení na hlavní a vedlejší a skládá se zejména z položek: 31 k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku 32 Musí být povinné osobě okamžitě a neomezeně k dispozici. 33 Z důvodu rozsáhlosti zákonné vyhlášky byl text zjednodušen a nelze jej považovat za text přesně odpovídající. 23

24 Hlavní původní kapitál zahrnuje splacený základní kapitál zapsaný do obchodního rejstříku nebo obdobné evidence v zahraničí snížený o součet jmenovitých hodnot kumulativních prioritních akcií, snížený o nabyté vlastní podíly, zvýšený o emisní ážio 34 součástí této položky je splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem zapsaným do obchodního rejstříku, a emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly, zvýšený o rezervní fondy 35 a nerozdělený zisk, zvýšený o zisk za běžné účetní období 36, zvýšený o menšinové podíly týkající se položek zahrnovaných do hlavního původního kapitálu, snížený o goodwill zvýšený, anebo snížený, o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraničních organizačních složek a zahraničních osob v regulovaném konsolidačním celku, snížený o ztrátu za běžné účetní období, snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill, snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní, v případě banky snížený o účastnické cenné papíry vydané osobou mající kvalifikovanou účast v bance, nabyté za účelem tvorby trhu. Do vedlejšího původního kapitálu lze zahrnout nástroj, který splňuje tyto podmínky: nemá určenu splatnost nebo je splatný nejdříve za 30 let, není zajištěn, je splatný jednorázově a vázán podmínkou podřízenosti umožňuje krytí ztrát z činnosti povinné osoby a neztíží doplnění kapitálu na požadovanou úroveň prostřednictvím vhodných mechanismů, vyplacení příslušenství, podílu na zisku nebo obdobného plnění je vázáno na soustavné plnění požadavků na kapitálovou přiměřenost povinné osoby, 34 rozdíl emisní ceny při primárním prodeji akcií a jejich nominální hodnotou 35 povinné rezervní a rizikové fondy a ostatní fondy, které jsou vytvářeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty 36 za konkrétních podmínek stanovených vyhláškou 24

25 Banka je však ze všeho nejdříve povinna oznámit, zdůvodnit a projednat s Českou národní bankou záměr zahrnovat takovýto nástroj. S oznámením zároveň předloží popis splnění výše zmíněných podmínek. Tier 2 i dodatkový kapitál se člení na hlavní, do kterého lze zahrnovat přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát a nástroje zahrnované do vedlejšího původního kapitálu v míře převyšující předepsané limity, a vedlejší, který je tvořen podřízeným dluhem A a oceňovacím rozdílem ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní, přičemž se oceňovací rozdíl stanovuje po snížení o případný závazek z odložené daně. přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát vznikne, použije-li banka pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku přístup IRB 37 a souhrn úprav ocenění expozic, které jsou aktivy, a rezerv k expozicím, které jsou podrozvahovými položkami, je větší než souhrn očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic podřízený dluh A může mít podobu půjčky nebo vkladu, ale také podřízeného dluhopisu. Uvažuje-li banka o zařazení podřízeného dluhu A do skupiny Tier 2, je její povinností tuto skutečnost oznámit a doložit České národní bance. Předpokladem je existující smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahující podmínku podřízenosti. Podřízený dluh A nesmí být zajištěn, je splatný nejdříve po pěti letech, snižuje se o 20 % ročně během posledních pěti let před dnem splatnosti Tier 3 kapitál na krytí tržního rizika lze použít pouze na krytí rizika měnového, pozičního, komoditního nebo rizika angažovanosti obchodního portfolia a tvoří jej podřízený dluh B. podřízený dluh B může mít opět podobu půjčky nebo vkladu, ale také vydaného podřízeného dluhopisu, avšak s dvouletou splatností. Jistina je jednorázově splatná, nesmí být ale splacena, pokud by tato platba znamenala nedodržení kapitálové přiměřenosti nebo pokud by znamenala snížení kapitálu na individuálním základě Odečitatelné položky mezi odečitatelné položky, které snižují dodatkový kapitál, patří: hodnota kapitálové investice do jiné banky nebo finanční instituce (které nejsou konsolidovány), přesahuje-li 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno, 37 Přístup pro výpočet kapitálových požadavků založený interním ratingu. 25

26 součet hodnot kapitálových investic do jiné banky nebo finanční instituce (které nejsou konsolidovány), a to v částce přesahující 10 % kapitálu, jestliže jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, hodnota expozic ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %, ledaže je zahrnuta do výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku, nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát, významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (ocenění stanovené extrapolací, odvozením od srovnávacího standardu (benchmark) nebo jinak vypočítáno z tržních vstupů). Limity jednotlivé položky kapitálu musí splňovat stanovené limity: součet dodatkového kapitálu a kapitálu na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než původní kapitál, vedlejší dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu, 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu, 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu, kapitál na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než 150 % ze součtu původního kapitálu a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky a sníženého o součet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia, k riziku rozmělnění investičního portfolia a k operačnímu riziku, přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát lze zahrnout do dodatkového kapitálu v částce, která není větší než 0,6 % součtu hodnot rizikově vážených expozic. Pro účely stanovení limitu pro přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát se do hodnot rizikově vážených expozic nezahrnují expozice ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %, vedlejší původní kapitál na individuálním základě nelze zohlednit v míře vyšší než hlavní původní kapitál Kapitálové požadavky Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v českých korunách propočtená dle metodických postupů stanovených Českou národní bankou vyjadřující potřebu odpovídajícího 26