číslo 127 březen 2011 neděle

Transkript

1 Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny číslo 127 březen 2011 Dětský maškarní bál neděle Tak jako v několika předchozích letech se i letos uskutečnil dětský maškarní bál. Tentokrát se jeho organizace ujal dívčí oddíl. Všechna děvčata se sešla už v v sále u Farlíků. Nafukovaly se balónky, dopilovávaly ještě některé hry a chystal se sál. Zanedlouho dorazil i pan Kovář s aparaturou a DJ Eskym a DJ Praze. Krátce před 15 hodinou se začali trousit první návštěvníci. Rychle poslední dodělávky a jdeme na to. Nikča se zhostila funkce uvaděčky a celé dvě hodiny zaměstnávala 32 malých účastníků bálu. Jedna soutěž střídala druhou, jednou soutěžili ti nejmenší, chvílu zas ti starší, pak všichni dohromady, i na rodiče se dostalo. Nakonec ještě soutěž o nejkrásnější masku bálu a losování tomboly. Letošní dětský meškarní bál byl velmi vydařený, ale tomu by nebylo bez pomoci všech organizátorů a sponzorů, kterým patří velký dík. Terce za vytvoření grafické části, Nikče za profesionální moderátorský výkon, panu Kovářovi, DJům a Hrochovi za nachystání a pouštění hudby. Hance za předání cenných zkušeností. Zbyňovi za fotodokumentaci. A všem děvčatům z dívčího oddílu za velkou pomoc v průběhu celého bálu. Sponzorům Restauraci u Farlíků, městysi Křtiny, Radkovi Brzobohatému a panu Zelináři. Všem moc děkuji. Míša V březnu nás čeká středisková výprava spojená s obnovou lesa * Hodnocení činnosti v měsíci únoru * Reportáže: Dětský maškarní bál, Sněhová schůzka vlčat Stopy ve sněhu, Cestovatelský večer Skautský tábor 2010 a Roverská expedice Čus, Výprava na Židlochovickou rozhlednu, Koloniál pana Bajzy, Výprava RR do Prahe, Skauti ve věži, Den sesterství, Technické muzeum s. m. r. k. 127/1

2 Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce DRAČÍ POKLAD středisková výprava spojená s obnovou lesa sobota Neví se přesně, kde teď sídlí. Někteří tvrdí, že zemřela, ale před smrtí dračice nakladla vejce. Vejce, z nichž se vylíhli malí dráčci, teď už ale nejsou malí a roztomilí, nechají si vzít poklady, které střeží? Sraz: v 9.00 h na zastávce u kostela. Ukončení: nejpozději v h na náměstí. S sebou: pití na celý den, svačinu (vaření oběda si dpmluví družiny na schůzce), ešus, lžičku, kvalitní obuv a oblečení, pro jistotu 40 Kč na autobus... Letošní rok byl EU vyhlášen, jako Mezinárodní rok lesů. Uctíme jej výpravou do lesního prostředí a pomůžeme lesníkům s ozdravou lesa. Zváni jsou všichni členové střediska. Jony SPORTOVNÍ SCHŮZKA vlčat v tělocvičně středa Tato schůzka bude společná pro všechna vlčata. Pronajali jsme si školní tělocvičnu a půjdeme si společně zasportovat a zahrát spoustu her. Sraz: v h u Drápelů. Ukončení: v h u školy. Po skončení půjdeme společně od školy na náměstí a vlčata se budou po cestě rozcházet. S sebou: sportovní úbor, tenisky s bílou podrážkou, které nešpiní podlahu, pití, 20 Kč jako příspěvek na pronájem tělocvičny. Hanka a Zbyněk-Náčelník TĚLOCVIČNÉ CVIČENÍ II 1. chlapecký oddíl čtvrtek Není tomu tak dávno, co jsme byli trochu protáhnout naše liná těla. Opět se k tomuto nápadu vracíme a hodláme shodit těch pár kil, která nám po Vánocích přibyla. Sraz: v h u vchodu pro cizí uživatele, ze zadní strany základní školy. Ukončení: v h. S sebou: oblečení vhodné ku veškerému sportu, sálovou obuv, pití, ručník, ti čistotnější z nás i sprchový gel:p a deodorant. Čeká vás spousta pohybu a také nějaká ta hra! Jirka a Zbyněk VÝPRAVA NA ZÁVODY VE SLAVKOVĚ Junácký slunovrat Skauti ze Slavkova nás už minulý rok zvali na svoje tradiční závody Junácký slunovrat. Letos jejich pozvání využijeme a vyrazíme na víkendovou výpravu spojenou s tímto závodem. Tento ročník je nazván ZLATÁ HOREČKA. Z našeho střediska pojedou skauti, vlčata a světlušky. Sraz: v pátek v h na autobusové zastávce směr Brno. Návrat: v sobotu v h, nejpozději v h. S sebou: věci na vícedenní výpravu (VP4) zápisník, poznámkový blok nebo volné listy, propiska, tužka, Stezka, KPZ, uzlovačka, nůž, pláštěnka, přezůvky, ešus, lžíce, baterka, náhradní oblečení (2x ponožky, spodní prádlo), oblečení na spaní, věci na osobní hygienu, ručník, spacák, karimatka, vše sbalené do batohu na záda. Vezměte si také malý batůžek na záda na sobotní výpravu. Pojedeme ve skautských krojích a s oddílovým tričkem, na nohy pevné kožené boty. Jídlo: svačinu a pití na cestu a večer. Láhev na vodu k vaření na sobotním závodě. V sobotu s. m. r. k. 127/2

3 se budeme stravovat společně. Peníze: každý zaplatí příspěvek ve výši 100 Kč. Zahrnuje dopravu, startovné, poplatek za přenocování a příspěvek na společné jídlo. Další peníze na drobné výdaje dle uvážení. Poznámka: Ubytováni budeme ve skautské klubovně ve Slavkově. Pěšky s batohy se budeme přesouvat jen minimálně mezi dopravními prostředky. V sobotu nás čeká závod v délce cca 2,5 km jen s lehkými batůžky. Pro případné další informací nás kontaktujte: Zbyněk Drápela , Hanka Drápelová Hanka a Zbyněk-Náčelník CESTOVATELSKÝ VEČER Cestování po hvězdách čtvrtek Vyprávět a fotografie promítat bude člen našeho skautského střediska Petr Švenda ml. Začátek: v h ve společenském sále. Ukončení: ve h. Přijďte posedět a pobesedovat o tajuplných hlubinách vesmíru. II. Organizační Tábor 2011: předběžné přihlášky Spolu s tímto číslem Smrku všichni mladší členové střediska obdrželi i předběžnou přihlášku na letošní 21. skautský tábor. Prosíme o její vyplnění a odevzdání zpět vedoucím družin nejpozději do konce měsíce března. Na základě odevzdaných přihlášek můžeme přesněji plánovat celý tábor a jeho program. Základní informace k táboru: Tábor se uskuteční na tradičním místě na louce poblíž obce Kulířov asi 20 km od Křtin. Termín tábora je neděle Stavěčka tábora (pro RR, OS a ochotné rodiče) bude v termínu čtvrtek Bourání a úklid tábora (pro RR, OS a ochotné rodiče) proběhne v termínu neděle Je možné, že pro světlušky a mladší vlčata bude tábor o několik dnů kratší to bude záležet na zájmu rodičů o tuto variantu. vedoucí družin a Warden s. m. r. k. 127/3

4 Středisková rada a Smrk Středisková rada se uskuteční v neděli od h ve skautské klubovně (o případné změně místa konání budou vedoucí informování SMSkou není však předpokládána). Uzávěrka příspěvků do Smrku je stanovena na pondělí Do večera prosím zašlete své příspěvky Víťovi na mail. Přijetí mailu si nechejte potvrdit! Příspěvky také vždy zasílejte v kopii na mail Wardenovi (zapletal.petr@gmail.com) a Zbyňkovi (zdrapela@ohlzs.cz) krom toho, že dodání příspěvků je hodnoceno Wardenem v rámci Scarabea, také usnadníte případné dohledání ztraceného mailu, pokud by Víťovi nějakým nedopatřením nepřišel. Schůzka vlčat ve středu je zrušena Schůzku vlčat v tomto termínu rušíme, protože jsou jarní prázdniny a moc by se nás nesešlo. Hanka a Zbyněk-Náčelník III. Vyhodnocení Scarabea za únor 2011 Družina 1. pomoc středisku (0 13 b) (0 15 b) (0 17 b) v Egyptě (0 10 b) úkol (0 20 b) (0 75 b) 2. grafický list 3. kronika 4. dobrodružství 5. Faraonův Celkem 1. Chlapecký oddíl 13,0 15,0 12,5 10,0 0,0 50, Dívčí oddíl 13,0 15,0 15,0 7,0 0,0 50, Smečka vlčat 13,0 15,0 17,0 5,0 0,0 50,0 Celkové pořadí: 1. Chlapecký oddíl Jestřábi a Vlci (266 b) 2. Smečka vlčat Červená, modrá a zelená šestka (265 b) 3. Dívčí oddíl Ještěrky a Muchomůrky (257 b) Šestý měsíc soutěže Scarabeus je za námi. Tvorba nástěnky, úklid klubovny i roznos Smrku nám fungují v zaběhnutých kolejích a všechny oddíly odvádějí vzornou službu v této oblasti neminul je tedy plný počet bodů. Stejně tak v tomto měsíci dodaly všechny oddílů povedené grafické listy dobrá práce. Naopak kroniky družin v úrovni poklesly zejména v grafickém zpracování a lepení fotek. Výjimkou byla kronika smečky vlčat, která získala plný počet bodů je vidět, že kluci se opravdu snaží. Pokračovalo další dobrodružství v Egyptě, které bylo ve výsledku opět rozhodujícím kriteriem pro celkové umístění oddílů. Byť chlapecký oddíl, díky horší úrovni kronik, ztratil několik bodů, i přesto je drtivé vítězství v Dobrodružství v Egyptě dokázalo udržet na prvním místě soutěže. Vítězům za měsíc únor gratulujeme a všem oddílům přejeme hodně snahy do nadcházejícího měsíce. V březnu se můžete těšit na další dobrodružství v Egyptě, které pro oddíly připravil chlapecký oddíl. Petr Zapletal-Warden IV. Různé Poděkování Děkujeme paní Ivaně Hemzalové (masérské, rekondiční a regenerační služby & kadeřnictví v Jedovnicích) za sponzorský dar do tomboly na 3. ples křtinských spolků dva poukazy na masáž zdarma. Děkujeme Úřadu městyse Křtiny za finanční podporu při pořádání Dětského maškarního bálu. s. m. r. k. 127/4

5 Děkujeme panu Zdeňku Farlíkovi a hostinci u Farlíků za poskytnutí prostor pro pořádání Dětského maškarního bálu. Děkujeme firmě Brzobohatý za podporu Dětského maškarního bálu. Děkujeme panu Fýdlerovi za darování ovoce jako cen na Dětský maškarní bál. Děkujeme panu Kovářovi za zapůjčení hudební aparatury na Dětský maškarní bál. Děkujeme panu faráři otci Janu Peňázovi za vstřícnost při domluvě návštěvy skautů na chrámové věži. Děkujeme Petru Švendovi za provedení našich skautů po chrámové věži. Děkujeme našim roverům za přípravu a realizaci únorového cestovatelského večera a našim roverkám za přípravu pohoštění (výborných lívanců) na tento cestovatelský večer. Děkujeme našim dvěma roverkám, které pomáhaly jako uvaděčky na 3. plese křtinských spolků. Děkujeme organizátorům za přípravu a realizaci Dětského maškarního bálu. Živá kronika Hodnocení měsíce února 1. dívčí oddíl šestka světlušek Ještěrky : V únoru jsme měly dvě klasické družinovky, na kterých jsme začaly s novými stezkami, testovaly novou hru na maškarní ples a povídaly si o historii skautingu. Na místo další schůzky jsme byly bruslit, kde si některé splnily další odborku a na místo další jsme jely společně s Mochomůrkami do Brna na výstavu Koloniál pana Bajzy. Dále jsme spolupořádaly oslavy Dne sesterství a některé z nás se zúčastnily výletu s rodiči do Technického muzea. Na závěr bych chtěla poděkovat za všechny Ještěrky chlapcům skautům za krásná přání k našemu svátku. Bylo to nečekané a naprosto úžasné překvapení. Děkujeme. Míša 1. smečka vlčat Tygři : S našimi vlčátky jsme se viděli na pěti akcích. Byla to především sněhová výprava se sáňkami Stopy ve sněhu a potom další dvě schůzky, které kvůli trvajícím stavebním úpravám klubovny proběhly u Drápelů. A nakonec Dětský maškarní bál, který připravily naše skautky a rodinná výprava do Brna do Technického muzea. Na schůzkách nám připravil Šrek krásné povídání o ohni, třídili jsme mince, stavěli pyramidy z karet, hráli hry na sněhu a stopovali. Hodně jsme plnili do Stezky s nováčky i staršími. Povídali jsme si o pomáhání a dobrých skutcích, o rodině a kamarádech ze smečky, o hodnotách lidské práce a také o rodinných a osobních výdajích. Stále chodí všech 14 vlčat, i když některá byla ještě nemocná. Účast na činnosti se nám zvýšila na 71,4 %. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách, Hanka a Zbyněk-Náčelník Skautky Muchomůrky: Muchomůrky v měsíci únoru měly možnost účastnit se celkem šesti skautských akcí. Měly dvě družinové schůzky. Dále se skautky zúčastnily jedné vícedenní výpravy a výletu do Brna spolu s Ještěrkami. Dále se podílely na pomoci pořádání Dětského maškarního bálu. V neposlední řadě Muchomůrky přišly na Den sesterství, který se, z důvodů neustále se protahujících úprav v klubovně, konal u Drápelů. Na začátku měsíce jsme se vydaly na vícedenní výpravu na židlochovickou Akátovou rozhlednu výhon. Jak to bylo s obchodem za první republiky jsme se dozvěděly v muzeu pod názvem Koloniál s. m. r. k. 127/5

6 pana Bajzy, které skautky navštívily spolu se světluškami. Náplňí našich schůzek byla především historie skautingu. Dále jsme plnily body do stezky, kterou budou mít holky zachvíli celou splněnou. Na Maškarním bále holky pomáhaly s přípravou her. Některé si mohly i samy vyzkoušet. V Den sesterství se holky dozvěděli něco víc o dívčím skautingu, zobaly ze stolu drobné občerstvení, vyráběly origami, hrály hry... V březnu na družinovkách se Muchomůrky naučí a v praxi použijí orientaci, nejen na mapě a zdravovědu. Účastní se herního odpoledne pořádané Ještěrkami a při střediskové výpravě zasadí pár jehličnanů či listnáčů. Terka 1. chlapecký oddíl Bílý bizon Jestřábi a Vlci: Další měsíc, tentokráte měsíc únor, jsme opět celý přečkali v azylu u Drápelů. Měli jsme dohromady jednu oddílovku a tři schůzky. Navíc jsme se zúčastnili Promítání Čusu a Tábora a Zbynďa s Makčou absolvovali první část Rádcovského kurzu Triangl. Jeho další běh se bude odehrávat o jarních prázdninách v Jeseníkách. Na družinovkách jsme se zaměřili na stezku, konkrétně na ekologii. Byli jsme na exkurzi ve Věži Křtinského chrámu, kam nás vzal pan Švenda a podívali jsme se i na francouzskou frontu za 1. sv. války. A ještě jsme se krátce sešli před Dnem sesterství a připravili holkám malé překvapení:) prý se moc líbilo. Celková účast byla 71,25 %. V březnu nás čeká Tělocvičné cvičení II a velký vícedenní závod Slunovrat, který bude ve Slavkově u Brna. Bude to dost nabité, tak ať o něco nepřijdete, když u toho nebudete. Jirka a Zbyněk Kmen RR: V měsíci únoru byla postupně část roverů skolena zákeřnou chřipkou, která se po okolí toulala. Ani ta nám ovšem nezabránila podniknout dobrodružnou výpravu do stinné, stověžaté matičky Prahy. Moje Velké Díky patří hlavně Peti Hemzalové, která nás nenechala umrznout a ubytovala nás ve své haciendě. Roveři se organizačně podíleli na Spolkovém plesu a Maškarním bále, za což jim všem také patří poděkování a nehynoucí sláva. Popovídali jsme také o naší činnosti, táboře a letní expedici na Cestovatelském večeru (Jirka, Jony). Inu? Jen tak dále! Citát na březen: Peníze jsou lepší než chudoba, už třeba z finančních důvodů. (Woody Allen) Jony Reportáže z proběhlých akcí Sněhová schůzka vlčat Stopy ve sněhu středa Začátkem února napadnulo dost sněhu a tak jsme neváhali a uspořádali schůzku na sněhu. Sešli jsme se se sáněmi u Drápelů a po zahájení vyrazili přes Brdek na Palouk. První kopec nám dal dost zabrat, ale vlčata to zvládnula bez reptání. U krmelce jsme si povídali o stopách a stopování a kluci dostali stopařské příručky. Všude bylo spousta stop od divokých prasat. Někteří se trochu báli a to hlavně potom co jsme si povídali o různých setkáních lidí s divokými prasaty. Po této zastávce jsme pokračovali dále a sehráli hru Aljašský uprchlík. Vlčata měla podle stop ve sněhu objevit uprchlíka vedoucího Zbyňka. Začalo se šeřit a tak to nebylo vůbec jednoduché. Dlouho se jim to nedařilo, ale nakonec jej uslyšeli kousek od sebe v houští a po krátké honičce jej dostihli a přemohli. Dále jsme pokračovali na Palouk, kde jsme si rozdělali oheň a opekli špekáčky a různé jiné pochutiny. Také jsme si vyprávěli různé historky a kluci seděli ani nedutali. Toto malé občerstvení nám dodalo sil a vydali jsme se sáňkovat na blízký kopec. Jezdilo to skvěle na všech našich vozidlech s. m. r. k. 127/6

7 sáních i bobech. Při poslední jízdě se však vyboural Maťoch a poranil si nohu. Tak jsme ho celou cestu vezli domů na sáních. Cesta zšeřelým lesem byla tajuplná a trvala déle než jsme předpokládali. Do Křtin jsme dorazili trochu později, unavení, ale spokojení. Schůzka byla skvělá a možná jsme si při ní užili poslední sníh této zimy. Hanka a Zbyněk-Náčelník Cestovatelský večer Skautský tábor 2010 a Roverská expedice Čus čtvrtek Cestovatelský večer byl provázen samými problémy. V devět hodin ráno mně zvoní telefon a já se zalepenýma očima čtu Zbyněk Drápela. Říkal jsem si, že nemá právo, mě takto brzy po ránu obtěžovat a tak jsem ten zvuk ignoroval. Jenže Zbyněk byl vytrvalý. Nakonec jsem se odhodlal a zmáčkl tlačítko přijmout hovor. Zbyněk mi z těžkým srdcem vylíčil, že mu volal pan Farlík, že on i celá jeho rodina i personál jsou nemocni a že bohužel cestovatelský večer nebude moci být u Farlíků. To mě příliš nepotěšilo ještě na poslední chvíli shánět nějaké jiné prostory. Naštěstí se Zbyněk vytasil s tím, že to zařídí. A mně spadl kámen ze srdce. Věděl jsem, že to zvládne a taky že jo. Domluvil to v Santini. Tento cestovatelský večer byl vyhrazen celý pro skauty. Začínalo se klasicky v h a chvíli jsme počkali, než se všichni sejdou. Potom naše skvělé roverky roznesly malé občerstvení táborové lívance s domácí marmeládou made in Meluzinovi. Po této krátké vsuvce už začala prezentace. Nejprve fotek z tábora. Tuto část jsem měl na starosti já, povídal jsem o běžném táborovém dni, jeho strastech, ale především slastech. No a postupně jsem prošel většinu táborových dnů, seznámil posluchače s fungováním stroje času. Kromě fotek a povídání, bylo v sále na prohlídku spousty táborových materiálů, totem, táborové tričko, stroj času, tachiony, rýžovací pánev. Cílem prezentace bylo přesvědčit rodiče, aby nám své ratolesti opět zapůjčili a věděli přitom, že se jim v pořádku vrátí. Tohoto cíle bylo snad dosaženo. Po krátké pauze nastoupil Jony se svojí prezentací letní expedice roverů do Českého krasu. Svým výstupem dokázal publikum natolik oslovit, že v mžiku zapomnělo na nějaký tábor. S jiskrou v oku jim vyprávěl, jaká dobrodružství RR denně podstupovali. Že jejich životy visely mnohokrát na vlásku, jak se statečně spouštěli do neznámých hlubin podzemí, prolézali uzkými plazivkami, kam by se mnozí neodvážili ani nahlédnout. Žel bohu nic netrvá večně a tak i jeho výklad musel někdy skončit. Pak následovalo dojídání lívanců, zodpovídání otázek a úklid prostor sálu. Další cestovatelské večery budou vždy první čtvrtek v měsíci v hodin. V březnu ( ) bude vyprávět Radek Horňák o Norsku a v dubnu ( ) bude vyprávět Petr Švenda ml. o cestování po hvězdách. Všechny srdečně zveme. Jirka Výprava na Židlochovickou rozhlednu pátek Sraz byl na zastávce, pak jsme společně nastoupily do autobusu a vyrazily jsme na cestu. Cestou autobusem, vlakem a autobusem jsme si povídaly a Marťa si četla Smrk. V Židlochovicích na nás čekala Ježek (Židlochovická skautka) a ta nás vedla do jejich klubovny. Když jsme šly kolem hřbitova a zastavily jsme se, myslely si, že si z nás dělají srandu, ale ono ne. Opravdu měli klubovnu v bývalé márnici. Když Terka dostala instrukce a židlochovické skautky nám přenechaly klubovnu, Eliška s Aničkou měly za úkol rozdělat oheň v krbu. Jelikož se jim to nepovedlo ani na šestou sirku, přišla řada na mě a Verči (moji sestřenici). Nám se to naštěstí povedlo na první. Daly jsme si svačinu, uvařily čaj, sesedly se u ohně a povídaly si. Když se začalo stmívat, konečně jsme se rozhodly vydat na rozhlednu. Než jsme zdolaly kopec, byla tma, a tak jsme z prvopočátku rozhlednu nemohly najít. Nakonec se nám to samozřejmě povedlo. Z rozhledny byl krásný výhled na Brno ve tmě. s. m. r. k. 127/7

8 Když jsme se vrátily do klubovny, Terka s Marťou nás rozdělily do dvojic. Já byla s Eliškou a Anička s Verčou. Měly jsme za úkol najít po klubovně pět lístečků s úkoly. Každá skupinka měla svou barvu. Jeden s úkolů bylo napsat, kde jsme byly a jak se jmenovala rozhledna. Ani jedna skupinka to nevěděla, a tak nám úkol uznaly, ale přesné znění názvu rozhledny nám neřekly. Když jsme já a Eliška našly poslední úkol, musely jsme rozdělat oheň v kamnech a holky, po najití posledního lístečku, udělat nudle na večeři. Než se večeře uvařila (není nad večeře, které se uvaří :)), sedly jsme si opět ke krbu a Terka vytáhla další hru. Lístečky s cizími slovy a my musely hádat, co vlastně znamenají. Bylo to těžké, ale zábavné. Nudle byly hotovy, tak jsme se šly najíst. Jelikož Terce zbylo spoustu lístečků, hra zdaleka ještě nekončila. Po jídle jsme zjistily, že dochází dřevo. Vydaly jsme se do venkovního sklepa. Dřevo jsme musely ještě nařezat a naštípat. Po této náročné práci jsme si nachystaly matrace na spaní, vyčistily si zuby a musely jít spát. Druhý den ráno, když Terce zazvonil budík, všechny jsme vstaly, ale byla nám zima. Proto jsme také zůstaly ve spacácích a rozdělaly oheň. Anička se obětovala a uvařila nám čaj. Pak Terka vytáhla bábovku na snídani. Po snídani jsme uklidily klubovnu a spěchaly na autobus. Na zastávce jsme zjistily, že máme ještě spoustu času. Dostaly jsme tedy úkol. Najít celý název rozhledny. Na zastávce byla cedule s názvem VÝHON Akátová rozhledna. Přišla i řeč na historii skautingu, celý jsme ho rozebraly a Eliška řekla, že má hlad, ale bábovku nechce. Proto jí Terka nabídla chleby. Také jsme se dozvěděly, že Eliška nemá pití a má velkou žízeň. Marťa ji poslala, ať se poptá po domech. Eliška ale nešla. Cestou zpátky přišla na řadu oblíbená, ještě nedokončená, hra s lístečky. V Brně jsme musely dobíhat na autobus. Sice udýchané, ale přece jen jsme ho stihly. Ve Křtinách jsme se rozloučily a odešly domů. přepsáno z kroniky ze zápisu Adélky (mírně poupraveno) Koloniál pana Bajzy pátek V pátek v hodin jsem se já, Bea a Mochomůrky sešly na autobusové zastávce a od tam jsme jely do Brna, navštívit výstavu Koloniál pana Bajzy. Na výstavě jsme viděly jak se obchodovalo za 1. republiky a mohly jsme si to také vyzkoušet. Po té jsme se vypravily na náměstí Svobody, kde jsme se rozdělily do skupin a soutěžily v tom kdo získá více smajlíků od kolemjdoucích. Ještě jsme se stavily v Albertu, pro malé občerstvení. A pak rychle na autobus domů, do Křtin Terka D. (zápis opsán z kroniky) Výprava RR do Prahe středa Jakmile odbilo čtvrt na šest, už část z naší výpravy seděla v autobuse číslo 201. Náš cíl cesty směr Praha se pomalu blížil. Byli jsme rozděleni na dvě části. Jirka, Štefan, Kocik a já jsme jeli v autě v čele s Wardenem a Jony, Broskvička a Leela jeli v pohodlí autobusu Student Agency. Naše skupina se tedy odpojila od Jonyho a pokračovala přes bludnou uličku (kde ani člověk nesměl promluvit, aniž by věděl co ho čeká), až k Vaňkovce, kde jsme měli sraz s Wardenem. Jelikož se nám trochu zdržel (plus mínus půl hodiny), skočili jsme si do KFC na jednoho shortra. Po uplynutí několika minut se objevil Warden a mohlo se vyrazit. U auta jsme nacpali naše batohy do kufru, naskočili jsme dovnitř, Warden na to šlápnul a bylo. Cestou jsme měli nejmíň tři zastávky, na kterých se tankovalo a měnila se místa cestujících. A jelikož Kocik vezl kytaru, muselo se vyzkoušet hraní v autě, které nebylo moc pohodlné, ale i tak Kocik opět zaválel. Nakonec se však pustilo CD, které bylo po ruce. Cestou jsme míjeli tabule, sledovali zbývající počty kilometrů a závodili s autem, které za sebou táhlo vozík s krabicemi. Dvacet kilometrů před Prahou jsme informovali Peťu (u které byla cílová stanice), jak jsme na tom a kudy se dál vydat. Podle Štefana a chytré navigace jsme vůbec nebloudili a zdárně dorazili k místu, kde bydlí Peťa, a které mělo být naším útočištěm po zbytek výpravy. s. m. r. k. 127/8

9 Štefan si odběhl na kolej a mi vystoupali několik schodů až do nejvyššího patra, kde už jsme měli dveře dokořán a byli přivítáni Peťou. Následovala menší prohlídka bytu, náletové akce Tygři a čekání na příjezd druhé skupiny. Za nedlouho jsme se dočkali telefonátu a vydali se naproti Jonymu, Leele a Broskvičce, kteří neměli navigaci, ani Štefana, tudíž byli bezradní a nevěděli kudy kam. Cestou se šli kluci předvést do obchodu s růžovou kabelkou, pro nakoupení zbylých potravin a jakmile se k nám připojil zbytek, šlo se nazpět už v kompletní sestavě, jen se čekalo na Štefana, který zanedlouho dorazil. Večer na nás čekaly slíbené masové fondue. Maso bylo předem naložené a už se jen připravila omáčka z majonézy a jako předkrm sušené švestky obalené ve slanině, které okamžitě zmizely z talíře a válely se už jen a jen v našich břichách. Maso jsme dávali osmahnout do oleje a namáčli do majonézy. Po delikatesním zážitku už jsme jen rozbalili Bang, Activity a hrálo se až dlouho do noci. V sobotu ráno jsme vstali, naplnili hladová břicha a vyrazili do pražských ulic. Viděli jsme spoustu zajímavých věcí, památek atd. Chvíli jsme se zdrželi na hradě při střídání stráží a v katedrále sv. Víťa a pokračovali jsme v prohlídce města. Když nám vyhládlo, zašli jsme na oběd do pizzerie, kde nám donesli špatný druh pizzy a Warden, jakožto zkušený řečník, nám zajistil původní objednávku... Po obědě jsme to vzali přes několik pěkných míst až na Staroměstské náměstí. Tady nám Jony vysvětlil pravidla hry, která zpočívala v tom, ztratit se nenápadně v davu a zabít (sáhnout rukou v bílé rukavici na rameno) toho, koho jsme si vylosovali. Byla to skvělá zábava, i když nás někteří lidé považovali přinejmenším za choromyslné. Asi po hodině jsme vyšli dál k muzeu Tortury. Když jsme zaplatili vstupné, čekala nás tři patra plná nástrojů sloužících k mučení a další pěkné věci. U každého nástroje byl popis (návod k použití), takže než jsme se tím vším nasytili, trvalo to pěknou chvíli. Po příchodu k Peti jsme rozmrzli a připravili ingredience na sýrové fondue a přecpali se k prasknutí (byla to opravdu delikatesa =D). Večer jsme vyplnili různými stolními hrami, hraním na kytaru a dalšími aktivitami. Když na nás dolehla únava, uložili jsme se k příjemnému poslechu opičího chrápání. V neděli nás opět probudila ta malá chlupatá... kočka. Se snídaní nikdo moc nespěchal a Peťa a holky mezitím uvařily oběd. Po snídani a obědě jsme poklidili svinčík, vynesli koše, zabalili spacáky a pod Štófovým vedením jsme vyrazili ke Strahovskému klášteru, který jsme si prohlédli jen zvenku. Blátivou cestou, v lehkém dešti, jsme pokračovali v cestě na Petřínskou rozhlednu. S vyplazenými jazyky většina z nás odmítla výstup na rozhlednu, což ale nevadilo, protože v přízemí byla poučná výstava o životě a díle Járy Cimrmana, onoho českého velikána. Jako příklad uvedu koloběžku, na které si v mládí přivodil jizvu na čele ve tvaru písmene Té po nárazu do traverzy ve tvaru písmene Té. Poučeni výstavou nás Štefan vedl podél Hladové zdi ke Strahovským kolejím, a po krátké diskuzi na téma chudých studentů taky k malému dřevěnému pravoslavnému kostelíku, který byl Praze věnován vesničkou v Podkarpatské Rusi v době První republiky. Před kostelíkem jsme se rozloučili a já s Nikčou jsme vyrazili na metro a na Florenc, odkud nám po hodině jel autobus do Brna. Ostatní se podle vyprávění chvíli toulali po Praze, zašli k Peti na kávu a vyrazili směr domov. Míša, Kocik, Jony Skauti ve věži čtvrtek Sešli jsme se u Drápelů protože klubovna se stále ještě opravovala. Přišli všichni až na Pepu. Když došli všichni šli jsme ke věži kde nás čekal pan Švenda. Nejdřív jsme šli k varhanům kde nám pan Švenda ukázal co tam napsal ten co zdobil varhany. Pak jsme šli po točitém schodišti až ke kopuli kde byly čtyři těla netopýrů a hromada netopýřího trusu. Mohli jsme jít i na vršek kopule, kde jsme se dírou podívali dolů do kostela. Po prohlídce kopule jsme šli k hodinovému stoji kde nám pan Švenda vysvětlil co musí dělat s hodinovým strojem, aby správně fungoval... Potom jsme s ním šli ještě ke zvonům, kde nám zvonech něco řekl a potom nás tam nechal samotné. s. m. r. k. 127/9

10 Vylezli jsme i do nejvrchnějšího místa kostela a to jako první rádcové a podrádcové s Jirkou a potom ostatní. Byla tam docela zima a když zazvonily činely tak to byl docela silnej zvuk. První skupina slezla dolů a šla druhá. Mezitím jsme radši byli navrchu protože dole zvonil zvon Antonín. Když jsm slezli dolů tak jsme ještě šli obejít kopuli a potom jsme šli k Drápelům. Tam jsme se domluvili na příští schůzce a rozešli jsme se. Eskym Den sesterství sobota Do poslední chvíle jsme doufaly, že se sejdeme v naší spravené klubovně. Ale nakonec jsme se sešly u Drápelů u jednoho velkého stolu. Doufaly jsme, že možná přijde i nějaká návštěva skautky, které dříve skautovaly. Ale nakonec se sešly jen naše světlušky a skautky s vedoucími a Vendou. Nenechaly jsme se ale odradit a pořádně jsme si to užily. Světlušky nachystaly sladké pohoštění, skautky namazaly jednohubky pomazánkou. Vše bylo připraveno. První překvapení přišlo hned na začátku, když jsme všechny dostaly dárek od našich skautkých brášků, kteří nám vyrobili origami, moc krásné. Den sesterství, také Den vzpomínání je považován za svátek skautek proto, že v tento den se narodili zakladatel skautingu Robet Baben-Powell a jeho žena Olave. Tento den jsme věnovaly její osobě. Dozvěděly jsem se něco z historie světové organizace, vzniku dívčího skautingu, názvu a znaku, který dostaly při svém vzniku. Četly jsme si zápisky z prvního dívčího tábora v naší republice, které pro první skautky byly stejně důležité jako pro nás dnes. Vyráběly jsme si svoji družinku sestřiček z papíru, zahrály si hru se skautskými odznaky, napsaly si vzájemně poděkování. Na závěr jsme ještě od Míši dostaly krásné pamětní lístečky a společně se vyfotily. S dobrým pocitem jsem se po dvou hodinách rozcházely domů. Hanka Technické muzeum neděle Na výlet do Technického muzea v Brně dorazilo pět rodin našich vlčat a světlušek. Během dvou společných hodin jsem si prohlédli expozice s auty a motocyky jezdícími na Masarykově okruhu, ale i na silnicích. Dále jsme proběhli vetšinu stálé expozice: krásné krámky z první republiky a poslechli si orchestrion, výstavu pomůcek pro nevidomé, malé i velké modely letadýlek, strojů, pohonů a spoustu dalšího. Nakonec jsme skončili v úžasné Herně, kde jsme si mohli osahat ukázky vynálezů, fyzikálních zákonitostí, optických, gravitačních, rychlostních,... Zkrátka vyhráli jsme si. Ke konci už lehce znavené děti skončily na hracím koberci při stavbě s drěvěnými hračkami a hlavně kostkami. Bráškové z nich postavili dvě věže tak velké, jako byli oni. Maminky si přitom stihly důkladně popovídat a tatínkové vše pořádně okouknout. Někteří z nás vydrželi až do zavírací hodiny, někteří se vraceli o něco dřív hromadnou dopravou. Ale určitě se všem naše společná akce líbila. Tak snad zase někdy. Hanka S. M. R. K. je měsíčník, který vydává JUNÁK svaz skautů a skautek ČR, středisko Křtiny pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 127, ročník 13., vyšlo 2. března 2011 ve Křtinách v nákladu 70 výtisků. s. m. r. k. 127/10