Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Transkript

1 Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého patentu i užitného vzoru a s tím spojenými náklady, pak si nepochybn položil i otázku, zda v budoucnu na patentování radji zapomene a pokusí se udržet své nové technické ešení v tajnosti. Nkteí pak mohou rovnou koketovat i s myšlenkou nic nevyvíjet a radji pevzít již známý produkt i technologii, která se na trhu osvdila a získat k ní licenci, nebo dokonce pokat až její patentová i jiná ochrana (pokud vbec nastala) vyprší. Takový postup je napíklad typický pro výrobce generických léiv. To vše je samozejm možné, nicmén ped takovým strategickým rozhodnutím je teba velmi peliv zvážit jak výhody, tak i nevýhody, které ochrana patentem i užitným vzorem oproti ochran obchodního tajemství nebo pevzetí cizích ešení má. Výhody patentu Výhoda patentu, která se dere na mysl jako první je možnost vylouení ostatních v provádní, užívání, prodeje a nabízení i importu patentovaného vynálezu, a to i v pípad, že k témuž ešení dospjí nezávisle na vás. Je totiž bžné, že u konkurenních firem probíhá paraleln výzkum a vývoj, ešící téže i obdobné technické problémy a bez vasného zajištní patentové ochrany tak konkurenní výhoda plynoucí z inovace mže mít jepií život. Druhou, sice ponkud abstraktnjší, nicmén reálnou výhodou patentové ochrany je skutenost, že firmy vlastnící jeden i více patent z urité oblasti trhu jsou asto vnímány jak veejností, tak i potenciálními konkurenty i možnými spolupracujícími subjekty jako lídr i inovátor na trhu. Takto je asto firmám - majitelm patent pipisována vtší hodnota a s tím související i vtší píležitosti. Nkdy pak patentové portfolio i dokonce jediný patent, pokrývající uritou technologii, mže soutžitele zcela odradit od vstupu do píslušné oblasti trhu. Zmínnou vtší hodnotu je ovšem tžké stanovit, protože majitel patentu se zpravidla nikdy nedoví, zda soutžitel tento prostor na trhu vyhodnotil a pro potenciální patentový spor se rozhodl do nj nevstoupit. Skuteností však je, že oekávané náklady v pípadném patentovém sporu již samy o sob asto odradí konkurenta od pokušení patentovaný vynález zkopírovat i napodobit.

2 Patenty pak dále tvoí hmatatelnjší, kvantifikovatelná, cenná aktiva pi licenních i akviziních jednáních. Je známo, že zejména pi akvizicích patí asto portfólium práv k duševnímu vlastnictví k tomu nejdležitjšímu a nejcennjšímu z píslušné transakce. S dynamickým rozvojem techniky spoívá totiž skutená hodnota stále více na technologiích jako takových a nikoli na strojích, budovách a jejich vybavení. Silné patentové portfolio tak mže asto znamenat i více nul v nabízené sum. Nevýhody patentu Ped rozhodnutím o tom, že patentová ochrana je v daném pípad tou nejlepší cestou, a to i za cenu náklad na udlovací ízení a pípadný soudní spor pi jeho porušování, je teba vzít v úvahu i nevýhody patentové ochrany, které sice nenesou pímé finanní náklady, ale mohou výrazn ovlivnit dosažený efekt ochrany. Tak zaprvé je teba si uvdomit, že získání patentové ochrany pedpokládá úplné objasnní vynálezu, tj. takové, které by odborníku v píslušné oblasti techniky postailo k jeho uskutenní i využití. I když k vlastnímu zpístupnní takového objasnní vynálezu tetím osobám, tj. zveejnní patentové pihlášky i již udleného patentu dochází až s uritým asovým odstupem (zpravidla 18 msíc od podání píslušné patentové pihlášky), vyhnout se mu v pípad patentové ochrany nelze. Druhá nevýhoda patentové ochrany spoívá v tom, že ne vždy se podaí navrhnout patentové nároky dostaten široce, takže skutené právo majitele patentu vylouit ostatní z uskuteování, užívání, prodávání, nabízení k prodeji i import patentovaného vynálezu mže být dosti úzké. Pokud pak konkurent na základ toho mže skutenou podstatu vynálezu využít bez toho, že by porušil z práva takového patentu, pak je hodnota takové patentové ochrany pinejmenším pochybná. K další nevýhod patentové ochrany patí skutenost, že je nkdy velmi obtížn porušování patentových práv vbec odhalit a prokázat. K tomu dochází zejména v pípadech, kdy je vynález využíván v rámci firmy (napíklad postup výroby uritého produktu) a majitel patentu to není schopen zjistit i vrohodn prokázat. To pochopiteln hodnotu takového patentu snižuje. Nejvíce zdrazovanou nevýhodou patentové ochrany je její asová omezenost. I když maximáln dvacetiletá doba ochrany (poítáno od podání patentové pihlášky a pi ádném placení udržovacích poplatk) je pomrn dlouhou dobou, jednou samozejm uplyne. Pro vtšinu prmyslových oblastí jde o dobu zcela postaující, v nkterých oborech pak díky dynamice jejich rozvoje dosahuje smysluplný život patent dokonce jen nkolik let. Samozejm, u fundamentálních technologií, na kterých staví uritý segment trhu mže

3 vyvolat blížící se vypršení maximální doby patentové ochrany na stran jejího majitele bolestné pocity. Uvedené nevýhody pak vedou firmy i k úvahám o jiných možnostech ochrany. V nkterých pípadech pak jí mže být udržování píslušné technologie v režimu obchodního tajemství. Výhody obchodního tajemství Odpov na otázku pro udržovat uritou cennou informaci jako obchodní tajemství je asi jasná. Mžeme zaít s potenciální dobou její ochrany, která mže být v principu vná. Pravdpodobn nejznámjším obchodním tajemstvím je složení Coca-Coly, tedy produktu, který je prodáván pes 100 let. Pedstavme si hodnotu spolenosti Coca-Cola, pokud by její složení patentovala v roce 1880 a byla tak nucena prozradit v té dob úplnou recepturu její pípravy. Právo vylouit ostatní z pípravy a prodeje tohoto velmi oblíbeného a rozšíeného nápoje by tak již zaniklo ped 100 lety. Druhou výhodou ochrany formou obchodního tajemství je její flexibilita pi soudním prosazování. Pi sporu o porušování patentu soudy zpravidla vyžadují hned na poátku ízení identifikaci pedmtu sporu, tj. majitel patentu jako žalující strana musí pedložit detailní popis produkt a/nebo postup, o kterých se domnívá, že porušují patent, vetn analýzy srovnání s patentovými nároky znak po znaku. Naproti tomu pi sporu ve vci ochrany obchodního tajemství se soudy na poátku ízení zpravidla spokojí s mlhavjším objasnním údajn rušebního pedmtu a umožní pozdjší upesování pedmtu žaloby. I když návrhy žalované strany na zpesnní žaloby i pedložení detailního popisu údajného obchodního tajemství nkdy mohou u soudu uspt, žalovaná strana asto uvízne práv na promnlivém základ pedmtu žaloby. Tetí pedností ochrany formou obchodního tajemství pro hodnotné technologie jsou asto s tím spojené náklady. ada firem již má zavedenu politiku a postupy ochrany dvrných informací. V takových pípadech pak udržení urité technologie v tajnosti nepináší žádné zvýšené náklady. Navzdory potenciálním výhodám ochrany formou obchodního tajemství, má tato forma ochrany svá rizika. Nevýhody obchodního tajemství Nejvtší nevýhoda ochrany hodnotné technologie formou obchodního tajemství spoívá v tom, že nebrání nezávislé inovaci. Jakákoli soutžní výhoda, kterou má vlastník obchodního tajemství z využití své utajované technologie, tak mže být v kterémkoliv okamžiku ztracena.

4 Spolehnutí se na ochranu obchodního tajemství je dále riskantní u vynález, u kterých je možné za využití reverzního inženýrství odhalit podstatu píslušné technologie po uvedení produktu na trh. Pokud je tak tetí osoba schopna vyvinout stejnou technologii bez pístupu k obchodnímu tajemství, ale pouhou analýzou produktu uvedeného na trh, hodnota obchodního tajemství mže být rovnž ztracena. Tetí omezení ochrany obchodního tajemství nastává v okamžiku prozrazení obchodního tajemství, a to i nedopatením, nebo pak je obtížné, ne-li nemožné zabránit bhu událostí. Tak napíklad pokud nespokojený zamstnanec umístí utajovanou informaci na veejn dostupnou webovou stránku, pak i po jejím odstranní mže být hodnota této informace navždy ztracena. Další potenciální nebezpeí obchodního tajemství, zejména na akademické pd nebo pro s akademickými subjekty spolupracujícími firmami je silné nutkání k publikaci výsledk výzkumných úkol. Mnoho profesních pracovník v této oblasti spatuje hodnotu výzkumu a vývoje v publikování jeho výsledk a získání tak odezvy ze stejné oblasti i ze sféry prmyslu. Je zcela zejmé, že taková publikace je zcela v rozporu s principem obchodního tajemství. Pokud je tak publikace a odezva prmyslu žádoucí, pak ochrana formou obchodního tajemství nepichází v úvahu. I další, praktitjší úvahy mohou negativn ovlivnit úvahy o ochran formou obchodního tajemství. Každý kdo v dnešní dob usiluje o akvizici rovnž velmi peliv zkoumá, jaká práva k duševnímu vlastnictví transakcí získá. Pokud má firma portfolio patent, pak tyto patenty podrobí analýze zejména hlediska jejich šíe, tj. rozsahu ochrany a jejich ekonomického významu. Pokud však taková firma spoléhá na ochranu hodnotného duševního vlastnictví formou obchodního tajemství, nastoluje se ada otázek. Tak napíklad, jak ovit, že obchodní tajemství je skuten tajemstvím? Mají všichni zamstnanci uzavenou dohodu o zachování tajemství? Kdo všechno byl s utajovanými skutenostmi seznámen? Pokud došlo k seznámení s utajovanými skutenostmi, bylo takové seznámení pokryto dohodou o zachování tajemství, a na jakou dobu je dohoda sjednána? Pijala firma skuten praktické kroky nezbytné pro zachování statusu obchodního tajemství? Samozejm nelze íci, že podobné otázky také nevznikají v pípad patent, nicmén lze pedpokládat, že pípadný investor by zpravidla dal pednost firm se silným patentovým portfoliem ped firmou, která se spoléhá jen na, by by silné, portfolio obchodního tajemství. Firmy, spoléhající se na ochranu formou obchodního tajemství se také mohou ocitnout v roli strany žalované pro porušování patentu, nkdy dokonce založené na stejné technologii, kterou užívají a chrání jako obchodní tajemství. I když v nkterých pípadech pichází v

5 úvahu obrana z titulu práva pedchozího uživatele, firma nejenže nemusí mít prostedky na nákladné ízení o porušování patentu a za uritých okolností tak pijde o možnost dalšího využívání vlastního obchodního tajemství. S ohledem na rzné výhody a nevýhody jak patentové ochrany tak ochrany formou obchodního tajemství je zejmé, že optimální forma ochrany bude vždy záviset na okolnostech vztahujících se ke konkrétní technologii. Pesto lze zodpovdn uinit nkterá doporuení. Patentová ochrana by mla být preferována pi následujících okolnostech: 1. Vynález je seznatelný i zpsobilý pro reverzní inženýrství poté co je uveden na trh i zveejnn; 2. Publikace v odborných asopisech i na konferencích je žádoucí pro získání odezvy od dalších vdeckých i výzkumných pracovník nebo píslušné oblasti prmyslu; 3. Firma usiluje o vybudování hmatatelného patentového portfolia, aby si tak zvýšila svoji hodnotu pro potenciální akvizice nebo bránila konkurenci vstoupit na trh; a 4. Firma nehodlá udlit licenci na technologii tetím osobám. Ochrana formou obchodního tajemství by naopak mla být preferována tehdy, kdy: 1. Firma je trvale a efektivn schopna udržovat technologii v režimu utajení; 2. Vývoj v dané oblasti prmyslu jde natolik rychle, že dnešní inovace jsou nahrazovány zcela jinými technologiemi bhem 2 až 3 let (pokud nejde o zdokonalení souasné technologie); 3. Podstata vynálezu není pi prodeji produktu seznatelná nebo konkurence ji není schopná cestou reverzního inženýrství zjistit i nezávisle vyvinout; a 4. Potenciální porušování by bylo obtížné odhalit, napíklad kdy patent kryje kritický výrobní postup, který nelze z finálního produktu snadno odhalit. Pevzetí cizích produkt i technologií

6 Pokud je takový produkt i technologie chránná patentem i užitným vzorem a platnost ochrany ješt neuplynula pak v pípad zájmu nezbývá než se pokusit o uzavení licenní smlouvy, která vám za úplatu umožní tato cizí práva využít. Bez zajímavosti není ani ovení, zda majitel patentu sám neuinil nabídku licence podle zákona, ímž se vzdal svých výluných práv a pedmt patentu tak za uritých podmínek mže využít kdokoli. Platba za licenci má bžn povahu licenních poplatk placených v pravidelných intervalech po dobu trvání dohody. Proces dojednání pesných podmínek licence mže být dlouhý (asto adu msíc) a složitý. Licence je závazným právním dokumentem, takže pro její uzavení je zpravidla nutné využít služeb patentových zástupc i jiných právních profesionál. Všeobecn eeno licence: - Je pro nabyvatele licence výhodná, nebo ho pokud jde o produkt i technologii zvýhoduje ped konkurenty. - Umožuje nabyvateli licence (podle podmínek licence) zakroit proti tm, kteí stejné ešení ukradli i zkopírovali. Pro nabyvatele licence by mly být zajímavé pouze nejsilnjší formy duševního vlastnictví. Ve vtšin pípad to znamená patent. Pokud ešení nelze patentovat, i nároky, které picházejí k ochran v úvahu, nejsou píliš silné, pak by se to mlo odrazit i na výrazn nižší cen licence. Pro zaínající podnikatele, jejichž pedmt podnikání se teprve rodí, mže být zejména v poátcích výhodné, aby pevzali na trhu již zavedený produkt, ale to až poté, co vyprší právní ochrana všech ešení v nm implementovaných. Že tomu tak skuten je lze zjistit ve veejn pístupných rejstících Úadu prmyslového vlastnictví. Je však teba vzít v úvahu, že absence uritého produktu na trhu ješt neznamená, že takové ešení nebylo patentováno, nebo alespo k patentové ochran pihlášeno. Proto je výhodné, aby se i podnikatelé obeznámili s tzv. patentovými databázemi, které jsou voln k dispozici, kde se mohou inspirovat i ešeními, které nebyly nikdy komern využity, ale komerní potenciál po pípadném dopracování by mohly mít. Navíc je skuteností, že až 80 % veškerých technických ešení se nachází pouze v patentové literatue. Krom národní databáze eských patent a užitných vzor je velmi známá globální databáze, která je dostupná na zahrnující více jak 80 milion rzných patentových dokument z celého svta, navíc vybavená pekladaem z a do anglitiny zatím z 13 evropských jazyk. Do konce roku 2014 bude peklada doplnn na celkový poet 28 evropských jazyk, vetn eštiny a navíc zahrne i ínštinu, japonštinu, korejštinu a ruštinu.

7 I když je práce s touto databází pomrn jednoduchá je vhodné za tím úelem využít jednodenních bezplatných kurz Úadu prmyslového vlastnictví. Pi pebírání cizích produkt a technologií je tak vždy potebné pamatovat nejen na to, že píp. porušení cizích práv se nemusí vyplatit, ale i na to, že by nemlo jít o dlouhodobou strategii, ale pouze o pechodný stav.