Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Transkript

1 cmkos.cz Telefony ústedna: Fax MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám Praha 2 Naše zn.: 894/07 Vyizuje: JUDr. Tomek Tel.: V Praze dne Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) Vážení, k výše uvedenému návrhu vcného zámru zákona Vám Odborový svaz zdravotnictví a sociální pée R zasílá své pipomínky uvedené v píloze tohoto dopisu. S pozdravem RNDr. Jií S c h l a n g e r pedseda OS Píloha : 1 Na vdomí: M K O S právní oddlení Nám. W. Churchilla Praha 3 strana 1

2 Pipomínky Odborového svazu zdravotnictví a sociální pée k vcnému zámru zákona o zdravotnické záchranné služb. I. Obecn k vcnému zámru zákona : 1. V pedloženém návrhu chybí analýza souasného stavu výkonu zdravotnické záchranné služby jednotlivými kraji. Návrh nepracuje s aktuální dostupností, frekvencí výjezd na stanovištích, s personálním vybavením, náklady na kilometr výjezdu, náklady na stanovišt, náklady na tverený kilometr obsluhovaného území i náklady na jednoho obyvatele kraje ve srovnání s hrubým produktem na obyvatele kraje. Bez takové analýzy nelze hodnotit, jaká je zdravotnická záchranná služba v souasné dob a jaký standard by ml být základem pro budoucnost. Dále není zejmé, pro zákon eší zpsob poskytování soustavné lékaské pée, aniž by byla v návrhu vcného zámru definována její objektivní poteba, tj. podmínky, za kterých se poskytuje soustavná lékaská pée a kdy se poskytovat nemusí. 2. Návrh není provázán s dalšími potebnými opateními, napíklad realizace sít nemocnic s urgentním píjmem. Chybí definice jednotky prvního zásahu a stanovení podmínek, kdo takovou jednotkou mže, resp. musí být. Rovnž chybí definice poskytovatele zdravotnické záchranné služby jako píspvkové organizace a odmování pracovník v režimu platu Chybí jasn formulovaná zakázka státu na primární innosti zdravotnické záchranné služby a finanní souvislosti této zakázky. 3. Návrh se nevypoádává se zásadním problémem, kterým jsou lidské zdroje. Není uvedena struktura personálního obsazení v jednotlivých krajích, podíl zamstnanc a smluvních pracovník u jednotlivých profesních skupin. Není zejmé, jak bude zajišována služba RLP, když na trhu práce nejsou lékai. Chybí definice jednotky prvního zásahu a stanovení podmínek, kdo takovou jednotkou mže, resp. musí být. Chybí základní úvaha o tom, zda ZZS bude v budoucnosti poítat s lékai nebo bude postavena na paramedicích. Pitom minimáln jeden kraj provozuje ZZS ist na paramedicích a ve smnném provozu. Návazn na toho rozhodnutí v pípad realizace alternativy paramedické pée by bylo možno uvažovat o služebním pomru pracovník obdobn jako u ostatních složek integrovaného záchranného systému. Rychlá lékaská pomoc není jednoznan povinnou souástí výjezdových stedisek, ale v návrhu není úpln jasno, jak to s lékaskou péí ve zdravotnické záchranné služb je a proto by soustavná lékaská pée mla být jasn vymezena. 5. Plány pokrytí jsou nedostateným ešením. Podstatná je rovnž kapacita na jednotlivých stanovištích a další faktory. Plány plošného pokrytí požadujeme zakotvit do zákona, provádcí pedpis má nižší právní validitu. Požadujeme, aby novým nastavení nedošlo ke zhoršení stávající situace, odmítáme zakotvení výjimek a penesení povinnosti ZZS na jednotky prvního zásahu.stanovit plán v závislosti na demografických souvztažnostech a potech výjezd v jednotlivých oblastech mže znamenat zhoršení dostupnosti pednemocniní neodkladné pée, což je v rozporu jak s Listinou základních práv a svobod diskriminace k pístupu zdravotní pée, tak s nejnovjšími medicínskými poznatky. Provázanost s jednotkami prvního zásahu je na míst, ale chybí definice jednotky prvního zásahu. Dále opt pipomínáme, že nelze zákonné povinnosti zdravotnické záchranné služby penášet na tyto poskytovatele. 6. Návrh nedostaten eší innosti ve vlastní kompetenci kraje a penesené psobnosti státní správy u kraj vetn finanních souvislostí. 7. Role zvláštní právní úpravy s ohledem na pípravu zákon o zdravotnických službách a dalších zákon není naplnna a to minimáln v oblastí ochrany osob vykonávajících zdravotnickou záchrannou službu, odpovdnosti, dokumentace, struktury organizace ZZS, apod. 8. Nejsou ešeny nevyhovující pomry ve zpsobilosti a dalším vzdlávání zdravotnických lékaských a nelékaských pracovník, zejména neprostupnost lékaských i nelékaských obor. Nutn musí být provázána praxe na oddleních ARO, resp. dalších odd. nemocnic a na zdravotnické záchranné služb, jinak nelze zaruit dostatenou praxi zdravotnických pracovník a kvalitu. 9. Návrhem není ešena sociální situace zdravotnických pracovník ZZS a idi, resp. jejich perspektiva s ohledem na zátž a schopnost práce ve vyšším vku. 10. Snaha o technicistní ešení problému neodpovídá poteb nové právní úpravy. 11. Vcný zámr ve vícero bodech odkazuje na neexistující právní pedpis - zákon o zdravotních službách, který má mj. obsahovat pojmy a definice služeb strana 2

3 12. Ve vcném zámru zákona se hovoí o povinnosti zdravotnické záchranné služby zajišovat lékaskou službu první pomoci. Jde o degradaci innosti ZZS, navíc ZZS nemá lékae ani na rychlé lékaské pomoci, natož aby mohla dlat lékaskou službu první pomoci. Ve všech systémech zdravotního pojištní v Evrop jde jednoznan o povinnost praktických léka k registrovaným pojištncm. Souasná situace v krajích je jiná, LSPP zajišována zcela nesystémov nkde zajišují nap. nemocnice. V pípad, že tato povinnost nebude dána praktickým lékam je stále ekonomicky píznivjší a personáln efektivnjší zajistit lékaskou službu první pomoci v rámci nemocnic. 13. V navrhovaném vcném zámru se objevuje více nedostatk, mj.dvojkolejnost v ízení, chybí návaznosti financování. 14. V závrené ásti se zcela vypustil dopad do veejného zdravotního pojištní v dsledku nového systému financování. V souasné dob je z prostedk veejného zdravotního pojištní hrazeno pouze 30% náklad ZZS, zbytek tvoí prostedky zizovatele. Pokud se požaduje, aby ást financování zdravotnické záchranné služby zízené krajem pevzal stát, je teba zcela pesn definovat, které innosti vykonává kraj v penesené psobnosti státní správy, kterou deleguje na jím zízenou píspvkovou organizaci, nebo sama zdravotnická záchranná služba jako píspvková organizace nemže penesenou psobnost státní správy vykonávat, protože není orgánem veejné správy. Zdravotnická záchranná služba je zizována krajem v samostatné psobnosti a pedpokládá se, že za úelem poskytování služeb, které jsou pedmtem úhrady ze zdravotního pojištní. Pokud stát považuje za svoji povinnost zajišovat pipravenost zdravotnické záchranné služby v dob, kdy nejsou provádny výkony hrazené z veejného zdravotního pojištní, pak to zákon musí jednoznan vyjádit. 15. Zcela chybí alespo zmínka o sociálním programu pro zamstnance, obdoba programu, který mají ostatní složky integrovaného záchranného systému, v textu se pouze hovoí a pomoci zamstnancm po krizových situacích. 16. Je zejm nutné, po uritou, nezbytn nutnou dobu, vymezenou platností stávajících uzavených smluv, respektovat souasný stav v letecké záchranné služb. Zákon by však ml stanovit obecn pravidla bu, že leteckou záchrannou službu bude provozovat stát jako monopol nebo naopak, že stát stanoví podmínky provozování a provozovatele bude vybírat prostednictvím výbrových ízení organizovaných podle zákona o zadávání veejných zakázek. Všechny výše uvedené pipomínky považujte prosím za pipomínky zásadní povahy. II. K jednotlivým bodm vcného návrhu zákona : K bodu 2. Do tohoto bodu žádáme doplnit následující vtu : ZZS poskytuje jen odbornou pednemocniní péi Dnes se zaínají objevovat tendence specialist požadovat transport vozem a osádkou ZZS a tato musí bhem transportu pokraovat ve specializované péi. Jako píklad uvádíme pedávání od porodník tzv. porodu v bhu nap. u patologického porodu. Tedy je nutné jasn definovat, že ZZS poskytuje jen odbornou pednemocniní službu (správn péi) a od poskytnutí specializované pée tu jsou specialisté dle jednotlivých odborností. ZZS poskytne vz i s osádkou, ale zdravotnické zaízení doplní osádku o specialistu, který je schopen peovat o postiženého v souinnosti s osádkou ZZS (u píkladu porodu k osádce rychlé lékaské pomoci pistoupí i porodník a ten spolen transportuje rodiku na specializované pracovišt). K bodu 2.5. Z primárních služeb a inností je vypuštna lékaská služba první pomoci a je zaazena do innosti sekundární, ale pak lékaskou službu první pomoci musí obsahovat zákon o zdravotní péi v ásti týkající se povinnosti registrujících léka. K bodu strana 3

4 V tomto bod doporuujeme definovat pracovišt krizové pipravenosti. K bodu 2.6 Z tohoto bodu žádáme vypustit z prvního odstavce tyto ásti vt : i s neodkladnou pepravou léivých prostedk, krve a jejích derivát nezbytných pro pokraování v již zahájeném poskytování neodkladné služby, a rychlá peprava odborník k zabezpeení neodkladné služby ve zdravotnických zaízeních, která jimi nedisponují, i poskytování služeb spojených se zdravotnickým zajištním hromadných sportovních, kulturních, politických a jiných spoleenských akcí Dále žádáme vypustit vtu Mezi sekundární služby se adí také provoz lékaských pohotovostních ambulancí zizovaných dle rozhodnutí kraje pi vybraných výjezdových základnách Text doporuujeme vypustit z dvod, že zdravotnická zaízení mají v souasnosti ve vtšin pípad nasmlouvané subjekty, které jim tyto služby zajišují. Poskytování tchto služeb by mlo záležet na smluvním vztahu mezi poskytovatelem a zájemcem a v žádném pípad by se nemlo jednat o povinnost poskytovatele. K bodu 3. Žádáme, aby v tomto bod bylo uvedeno, že poskytovatelem ZZS je právnická osoba zízená ve form píspvkové organizace kraje, pop. hlavního msta Prahy. Nutno tedy vypustit slova nebo založená. Dále žádáme, aby termín pednemocniní neodkladná služba byl nahrazen termínem pednemocniní neodkladná pée. Vcný zámr zákona pracuje s pojmem zdravotní služby, tento pojem je v rozporu s l. 31 Listiny základních práv a svobod. Požadujeme nahradit v textu všechny termíny služba / vyjma názvu zdravotnická záchranná služba/ za slovo pée K bodu 4. Není jasné, pro je zaízení ZZS oznaováno za zvláštní druh zdravotnického zaízení, z jakého právního pedpisu toto tvrzení vyplývá. K bodu 4.3 V posádkách rychlé lékaské pomoci neslouží jen lékai se specializovanou zpsobilostí v oboru urgentní medicína. Taxativní urení specializace lékae by ochromilo stávající systém. Doporuujeme ponechat v zákon stávající rozsah urených atestací a specializací pro lékae sloužících v ZZS. K bodu 5.2 Nahrazení plošného pokrytí plánem pokrytí Hasiského záchranného sboru, který iní 20 minut znamená prodloužení doby dojezdu. Dochází tedy ke zhoršení dostupnosti poskytované pée a následn ke zhoršení podmínek pro úspšnou lébu. Navíc není ureno, kdo tento plán pokrytí vypracuje. A pokud bude ešení dojezdových as na každém kraji, dojde v poskytování odlišných podmínek mezi rznými kraji, což je nesystémové dokonce diskriminaní vi obyvatelm nkterých kraj. K bodu Dále do tohoto bodu žádáme doplnit další bod c) tohoto znní: Vedoucí výjezdové skupiny je oprávnn trvat na pevzetí pacienta (postiženého) v nejbližším zdravotnickém zaízení poskytující zdravotní péi, které je schopno zvládnout naléhavý stav, tam kde se domnívá (vedoucí výjezdové skupiny), že by transport do cílového zdravotnického zaízení (které je schopno definitivního ošetení) mohlo pacienta (postiženého) ohrozit na život, mohlo by vést k prohlubování chorobných zmn nebo k náhlé smrti a nebo chování pacienta (postiženého) ohrožuje samotného a nebo jeho okolí. Toto platí u všech stav vyžadující nap. interdisciplinární ešení i pokud tento stav nemže (z objektivních dvod) zvládnout osádka ZZS sama. Tento stav je ešen jako stav nouze. strana 4

5 Pokud se pi transportu stav pacienta zhorší a nemže ho zvládnout osádka sama je na rozhodnutí vedoucího výjezdové skupiny transportovat pacienta do nejbližšího zdravotnického zaízení o nmž je pesvden, že je schopno zvládnout tento stav i když toto zdrav.zaízení není cílovým zdravotnickým zaízením. Zde je oprávnn vyžadovat ešení tohoto stavu jako stavu nouze. Toto zdravotnické zaízení nesmí pomoc odmítnout. K bodu 9.1. Je nedostaten ešena dostupnost navazující urgentní zdravotní pée. Stát musí stanovit jasné podmínky pro provozování urgentního píjmu nemocnic a stanovit územní dostupnost nemocnic urgentního píjmu. K bodu Na základ vícezdrojového financování prostedky z veejného pojištní pokrývají necelých 30% náklad a kraje proto musí dofinancovávat zbývajících více jak 70%. Toto je dlouhodob neudržitelný a nesystémový stav, protože finanní prostedky kraj jsou používány k doplnní provozních náklad a veejné zdravotní pojištní nepokrývá ani náklady na materiál, léiva a mzdy. V závru uvádíme, že vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb má, podle našeho názoru, tak závažné nedostatky, že vcný zámr nutno zásadn pepracovat. V Praze dne 7. prosince 2007 strana 5