ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Transkript

1 *UOHSX007XQTF* UOHSX007XQTF ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0905/2015/VZ-44938/2015/522/DMa Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel Technická univerzita v Liberci, IČO , se sídlem Studentská 1402/2, Liberec 1 v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky 066 MK Specifické tiskové služby pro projekt OPVK KEZ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace ze dne , která byla na profilu zadavatele uveřejněná téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. zakázky , vydává podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Technická univerzita v Liberci, IČO , se sídlem Studentská 1402/2, Liberec 1 se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky 066 MK Specifické tiskové služby pro projekt OPVK KEZ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy ze dne k podání nabídky a prokázání kvalifikace, která byla na profilu zadavatele uveřejněná téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. zakázky , dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu

2 s ustanovením 85 odst. 4 zákona citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které zadavatel ukončil uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem ReproArt Liberec, s. r. o., IČO , se sídlem Nová 348/26, Liberec 10 dne , tedy nejpozději dne , ale až dne II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli Technická univerzita v Liberci, IČO , se sídlem Studentská 1402/2, Liberec 1 ukládá podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Technická univerzita v Liberci, IČO , se sídlem Studentská 1402/2, Liberec 1 (dále jen zadavatel ) zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 1 ) zadávací řízení na veřejnou zakázku 066 MK Specifické tiskové služby pro projekt OPVK KEZ formou zjednodušeného podlimitního řízení, a to odesláním výzvy k podání nabídek a prokázání splnění kvalifikace ze dne , která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č. zakázky (dále jen veřejná zakázka ). 2. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila ,-Kč bez DPH. S ohledem na shora uvedené a znění 26 odst. 5 zákona, podle kterého mj. platí, že zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je zřejmé, že zadavatel měl povinnost postupovat při zadávání této veřejné zakázky dle zákona 3. Předmětem veřejné zakázky jsou dle výzvy ze dne specifické tiskové služby, a to: 1) předmět A skripta 30 různých titulů v rozsahu do 150 stran v nákladu 200 kusů (30 x 200 kusů) 2) předmět B skripta 3 různé tituly v rozsahu do 300 stran v nákladu 200 kusů (3x 200 kusů) 3) předmět C podklady pro cvičení 8 různých titulů v rozsahu do 20 stran v nákladu 200 kusů (8 x 200 kusů) 4) předmět D sborník 3 různé tituly v rozsahu do 100 stran v nákladu 100 kusů (3 x 100 kusů) 1 Pokud je v tomto příkazu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení. 2

3 4. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku uchazeče ReproArt Liberec, s. r. o., IČO , se sídlem Nová 348/26, Liberec 10 (dále jen vybraný uchazeč ). Zadavatel v tomto smyslu rozhodl dne o výběru nejvhodnější nabídky a dne uzavřel s vybraným uchazečem na předmět veřejné zakázky kupní smlouvu v celkové ceně Kč bez DPH, tj Kč s DPH (dále jen smlouva ). 5. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel písemnou zprávu o veřejné zakázce ve smyslu ustanovení 85 odst. 1 zákona ze dne na svém profilu - uveřejnil dne Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si od zadavatele vyžádal vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. 7. Po přezkoumání předložených podkladů a informací obsažených na profilu zadavatele, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci pod sp. zn. 0905/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. K právnímu postavení zadavatele 8. Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení Technické univerzity v Liberci jako zadavatele ve smyslu 2 zákona. 9. Podle 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 10. Z 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona vyplývá, že Technická univerzita v Liberci je veřejnou vysokou školou podle citovaného zákona. 11. Podle 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, 3

4 c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. 12. Podle 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. 13. Ve Výroční zprávě o hospodaření Technické univerzity v Liberci za rok 2014, v podkapitole Výkaz zisku a ztráty je uvedeno, že příspěvky a dotace ze státního rozpočtu a ostatních veřejných zdrojů činily částku tis. Kč, přičemž celkové náklady zadavatele činily tis. Kč. 14. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (šíření vzdělanosti, pěstování vědeckého bádání a umělecké tvorby), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financován převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. 15. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že Technická univerzita v Liberci je veřejným zadavatelem ve smyslu 2 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž tyto skutečnosti ostatně Úřad nepovažuje za sporné, jelikož je zadavatel nerozporuje Právní posouzení 16. Podle 17 písm. w) zákona je profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis 17. Podle 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. 18. Podle 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 19. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 20. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel zadávací řízení ukončil uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne (viz bod 4 odůvodnění tohoto příkazu). V šetřeném případě tak lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu podle 4

5 ustanovení 85 odst. 4 zákona marně uplynula dne , tj. patnáctý den od uzavření smlouvy, resp. ukončení zadávacího řízení. 21. Z údajů uveřejněných na profilu zadavatele vyplývá, že písemnou zprávu zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele až dne , tedy 214 dní po uplynutí zákonné lhůty. 22. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě v rozporu s ustanovením 85 odst. 4 zákona neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které zadavatel ukončil uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne , tedy nejpozději dne , ale až dne , tedy 214 dní po uplynutí zákonné lhůty. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. 23. Podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. 25. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení. K uložení pokuty 26. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 27. Z obsahu tohoto příkazu vyplývá, že se zadavatel v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. 28. Podle 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne novelizováno, přičemž podle 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 29. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správního deliktu umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka 5

6 uvedená v 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne , přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu došlo dne , tedy první den po skončení lhůty, ve které byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu podle 85 odst. 4 zákona. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 30. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odstavce 1 písm. b) zákona. 31. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 32. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení pro určení výměry pokuty rozhodné, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. 33. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. V této souvislosti lze v neprospěch zadavatele zohlednil jako přitěžující okolnost samotnou délku prodlení se splněním zákonné povinnosti ve smyslu 85 odst. 4 zákona, tj. celkem 214 dní (viz bod 22 odůvodnění tohoto příkazu). 34. Ve prospěch zadavatele lze naopak zohlednil jako polehčující okolnost tu skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel dobrovolně postupoval v režimu zákona, když zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši Kč, tedy zakázku, která je podle své předpokládané hodnoty zakázkou malého rozsahu ( 12 odst. 3 zákona), postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (viz body 1 a 2 odůvodnění tohoto příkazu). V této souvislosti lze dále doplnit, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit i samotnou hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je konečná hodnota veřejné zakázky (v šetřeném případě Kč vč. DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky. 35. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by zmařila samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z údajů uvedených na 6

7 webových stránkách zadavatele ( - Výroční zpráva o hospodaření Technické univerzity v Liberci za rok 2014) vyplývá, že objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří, se pohybuje v řádu stovek milionů korun. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 5 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou). 36. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne , ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. 37. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. 38. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, přičemž Úřad v této souvislosti akcentoval zejména preventivní charakter uložené sankce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či nespravedlivou. 39. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. 40. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 41. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. 7

8 Jaroše 1926/7, Černá pole, Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: Technická univerzita v Liberci, Studentská 1402/2, Liberec Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 8