20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji

Transkript

1 20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji 1. Sloup Blansko Bílovice - Brno: Trasa č. 5 Jantarová stezka v krajině severně od Brna vede nejprve údolím Svitavy, poté Moravským krasem a nakonec pěknou, lesnatou krajinou severně od Sloupu, těsně míjí rekreační rybník Suchý. Silnou stránkou trasy je, že na ní leží turisticky hojně navštěvovaná místa Blansko, Skalní mlýn, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně. Výhodou také je, že mezi Brnem a rozcestím pod Novým hradem je slabý nebo žádný automobilový provoz. Je známo, že do Adamova i Blanska řada lidí do místních podniků jezdí za prací na kole. Slabou stránkou trasy je stav ve městě Brně, kde podél Svitavy chybí souvislá cyklostezka. Dalším velmi problémovým úsekem je úsek Rozcestí pod Novým hradem Blansko a Blansko, soutok Punkvy se Svitavou Blansko, Starohraběcí huť, kde cyklisté jezdí po velmi frekventovaných silnicích II. tř. V Moravském krasu trasa zcela nesmyslně vede mimo Macochu a Punkevní jeskyně. Severně od Moravského krasu, již mimo území kraje, mezi Protivanovem a Prostějovem trasa vede po velmi frekventované silnici II. tř. Další slabou stránkou je ten fakt, že jen město Blansko uvažuje o realizaci opatření ve prospěch cyklistů. Daný koridor pak nemá svého manažera. Doporučení: Ve velmi krátké době postavit v Brně podél Svitavy souvislou cyklostezku s mimoúrovňovým křížením silnice č. 50. Upravit povrch trasy severně od Brna na hladký povrch, zejména jižně od Bílovic. Úsek Bílovice Adamov ponechat na silnici II. tř., stejně není tato silnice příliš frekventovaná a jiné řešení pravděpodobně neexistuje. V úseku silnice II. tř. od rozcestí pod Novým hradem Blansko postavit cyklostezku podél silnice. Stavba bude finančně nákladná, ale bude zde řešit problém odvedení cyklistů z této silnice i problém dojížďky do práce obyvatel Blanska i Adamova. Bude také možno smysluplně vybudovat odbočku Rozcestí pod Novým hradem Šebrov řešící dojížďku obyvatel dvou obcí do zaměstnání v Blansku či Adamově. Úsek Blansko Starohraběcí huť řešit stavbou cyklostezky těsně podél silnice. V Moravském krasu trasu přeložit ze Suchého žlebu do Pustého žlebu a tím dostat cykloturisty k Punkevním jeskyním, lanovce i Macoše. Silnici v Pustém žlebu sev. od Punkevních jeskyní oddělit na část pro pěší a část pro cyklisty. Vést diskusi o vedení trasy lesními silnicemi

2 přes Suchý a tím odvést cyklisty z frekventovaných silnic u Protivanova. Celou trasu v úseku Brno Sloup přitom doporučujeme koncipovat jako trasu vhodnou pro vozíčkáře, rodiny s dětmi, in-line bruslaře i dálkové jezdce. V této souvislosti lze doporučit zřízení tábořiště na území Blanska a udržovat ubytovací kapacity v obci Sloup a kemp Suchý. Realizace v roce 2009 cyklostezka Brno - Bílovice: Ve velmi krátké době postavit v Brně podél Svitavy souvislou cyklostezku s mimoúrovňovým 2. Průjezd městem Brno Vychází se ze Studie cyklistických tras a stezek na území města Brna. Tato studie podrobně mapuje stávající stav cyklistické dopravy ve městě, aktualizuje propojení důležitých zdrojů a cílů cest, vymezuje soubor nejpotřebnějších opatření pro nejbližší etapu a v neposlední řadě nabízí příklady konkrétních opatření vedoucích ke zvýšení užívání kola jako dopravního prostředku na straně jedné a snižování nehodovosti cyklistů na straně druhé. Cílem studie nebylo realizovat síť samostatných cyklostezek, ale síť cyklotras, tedy souvislých propojení, s využitím nejrůznějších typů stavebních a organizačních opatření. Princip budování cyklotras byl založen na odstranění překážek a postupném zkvalitňování dílčích úseků. Ve vztahu k dálkovým trasám JMK, které prochází přes město Brno jsou klíčové cyklotrasy, které vedou podél řek Svratky a Svitavy. Pro vedení trasy EuroVelo 9 je pak klíčová trasa podél Svitavy v severní části a podél Svratky v jižní části

3 3. Cyklistická cesta Brno Vídeň na území ČR: Když v roce 1996 vzniklo Sdružení Cyklistická stezka Brno-Vídeň, tak hlavní myšlenkou sdružení obcí na české části trasy byla snaha zvýšit atraktivnost území, zvýšit ekonomický potenciál obcí, a to právě podporou rozvoje cestovního ruchu. Záměrem bylo vybudování dálkové páteřní cyklostezky spojující významné sídelní aglomerace Brno a Vídeň. A právě cyklistika a cykloturistika jako součást dopravního systému, která zaznamenává v posledních letech růst, byla zvolená jako nejvhodnější forma rozvoje cestovního ruchu na území těchto obcí. Cyklistika je pro toto území vhodná, a to jak z hlediska příznivých terénních podmínek, tak množství historických a přírodních zajímavostí a atraktivnosti vinařských obcí. Realizace projektu v úseku Brno Hevlín/Laa an Der Thaya (délka 70,6 km) byla zahájena v roce 1998, kdy byla vypracována studie směrového vedení trasy a v roce 2000 byla zrealizována I. etapa v nákladech 21 mil. Kč s finanční podporou ze zdrojů PHARE CBC. Realizace této etapy byl kompromis mezi technicky vhodným a finančně možným v rozsahu kompletního vyznačení trasy v terénu a to po méně dopravně frekventovaných silnicích a vybudování nových dopravně bezpečných úseků v místech s vysokým dopravním zatížením. V rámci I. etapy byly stavebně realizované cyklostezky v celkové délce 30,44 km a 40,16 km zůstaly úseky v typu cyklotrasy. (vložit soubor mapa + soubor obr. 1) V návaznosti bylo započato s budováním základního informačního systému na trase a základního zázemí pro cykloturisty a to formou odpočívkových míst ve všech obcích na trase mezi Brnem a Hevlínem/Laa an der Thaya s vybavením v rozsahu info tabule (mapy s vyznačením směrového vedení cyklotrasy na území ČR a se základními turistickými informacemi o místem dané obci), stůl, lavice, odpadkový koš a stojan na kola. (vložit soubor obr. 2) Tato nabídka cyklistům byla doplněna vydáním mapového průvodce a průvodce s nabídkou služeb v dojezdovém koridoru od cyklotrasy. Průvodce nabízí také pět tématických okruhů kolem cyklotrasy. Jeden okruh pod názvem Turistický produkt - Naučná cyklotrasa přírodním parkem Bobrava se podařilo v roce 2005 s dotační podporou ze zdrojů Společného fondu malých projektů v terénu vyznačit, vybudovat na něm informační systém a osadit základní mobiliář na deseti odpočívkách. (vložit soubor obr. 3) Zmíněné projekty byly financovány ze zdrojů Sdružení Cyklistická stezka Brno Vídeň doplněných dotačními prostředky. Projekt je každoročně podporován, a to již od roku 2000, cyklistickou veřejností při propagačních akcích typu zahájení a ukončení sezóny na cyklostezce Brno Vídeň, které organizuje vybraná členská obec Cyklistické stezky Brno Vídeň a které jsou oblíbené a hojně také navštěvované. Pro propagaci projektu je také funkční webová stránka (vložit soubor obr. 4 a obr. 5) V systému evropských dálkových cyklotras EURO VELO je cyklotrasa evidována jako součást EURO VELO č. 4 tzv. Jantarová stezka vedoucí od pobřeží Baltu přes Polsko, ČR, Rakousko až po pobřeží Jadranu. To přispívá také k její využitelnosti. Cyklotrasa Brno-Vídeň se právě z těchto mnoha důvodů stala velmi oblíbenou využívanou cyklotrasou, a to pro dálkové i místní rekreační cyklisty. Lze z toho tedy říct, že hlavní myšlenka a cíle byly naplněny. V roce 2005 se Sdružení Cyklistická stezka Brno Vídeň transformovalo na dobrovolný svazek obcí Cyklistická stezka Brno Vídeň, jehož členy jsou obce od Brna až po Hevlín na cyklotrase nebo obce v koridoru cyklotrasy, což představuje 21 obcí a projekt má podporu všech pěti mikroregionů, jejichž územím je směrově cyklotrasa vedena.

4 Aktuálním záměrem je dostavba bezpečných úseků na cyklotrase mezi Brnem a hraničním přechodem do Rakouska v Hevlíně/Laa an der Thaya. Hlavním důvodem je, že s nárůstem počtu cyklistů se v poslední době některé úseky jeví jako méně vhodné, a to zejména z důvodu bezpečnosti, která je ohrožena na úsecích, kde jsou cyklisti vedeni s ostatní motorovou dopravou. Orgány dobrovolného svazku obcí se proto usnesly, že je třeba cyklotrasu přehodnotit, najít vhodná bezpečná řešení a výsledkem bylo zadání Studie technických opatření ke zvýšení bezpečnosti na cyklotrase Brno-Vídeň na území ČR. Obsahem zadání pro zhotovitele bylo: 1. vyhodnotit úseky podle zásad vedení cyklotras a následně prověřit terénním šetřením 2. nově vzniklé vedení cyklotrasy konzultovat se zástupci obcí s cílem odsouhlasit vedení cyklotrasy v nově navržených úsecích, jak z hlediska vlastnických práv k pozemkům, tak ze zkušeností a znalostí místních poměrů a poznatky z konzultací s obcemi zapracovat do výsledného návrhu bezpečného vedení cyklotrasy 3. cyklotrasu členit do dílčích úseků, jako hraniční body úseků volit hranice obcí, katastrů, úseky s odlišným provozem, povrchem a podobně. Výstupy ze studie jsou: 1. celková délka cyklotrasy byla upravena na 77,705 km, z toho je 39,86 km ve stávající stopě 2. po dokončení bude 55,175 km ve formě cyklostezky a 22,53 km ve formě vyhovující cyklotrasy 3. orientační náklady na realizaci 138 mil. Kč (vložit soubor trasa CSBV) Výstavba navržených úseků dle studie závisí na stupni připravenosti těchto úseků v jednotlivých obcích. Tato připravenost se týká zanesení navržených úseků do územně plánovací dokumentace, vyhotovení jednotlivých stupňů projektové dokumentace, ošetření majetkových vztahů k pozemkům a zajištění financování. Veškerá aktivita ale zatím leží na DSO Cyklistická stezka Brno Vídeň, jehož členové jsou obce ležící na trase cyklostezky nebo v jejím koridoru a prostředky vkládané do tohoto projektu jsou proto odvislé od omezených finančních možnosti obcí. Obce se u těchto projektů řídí pravidlem, že se projekt realizuje, pokud je získána dotace. Harmonogramu realizace tedy může být také pozitivně ovlivněn hlavně z hlediska zajištění financování převzetím investorství projektu Jihomoravským krajem, nebo závazkem Jihomoravského kraje o finančním spolupodílení se na realizaci projektu a podpoře DSO při ucházení se o dotace z účelových zdrojů. Nositel projektu: Cyklistická stezka Brno Vídeň, DSO Masarykova 100, Židlochovice (vložit soubor logo CSBV) Kontaktní osoby: Vlastimil Helma, předseda Cyklistická stezka Brno Vídeň, DSO Masarykova 100, Židlochovice Telefon: helma.vlastimil@zidlochovice.cz

5 Ing. Libor Šrámek, manažer projektu telefon: , Partneři: Města a obce: Brno, Modřice, Rajhradice, Opatovice, Blučina, Vojkovice, Židlochovice, Nosislav, Žabčice, Přísnotice, Vranovice, Ivaň, Pasohlávky, Brod Nad Dyjí, Novosedly, Nový Přerov, Jevišovka, Hrušovany n/j, Hrabětice, Hevlín, Laa an der Thaya (Rakousko). Celkové náklady potřebné k dokončení projektu: Celková délka cyklotrasy Celkové délka nové výstavby cyklostezek 138 mil. Kč 77,7 km 39,725 km V roce 2010 by se měly financovat z ROP NUTS II Jihovýchod cyklostezky za 45 mil. Kč

6

7 Celková délka nové výstavby cyklostezek 39,725 km