Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu Aktualizované vydání včetně Dodatku č. 1 schváleného v září 2011

2 Vážení občané, v roce 2009 byl zpracován a schválen Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu pro období let , který úspěšně položil základní kameny pro plánování sociálních služeb. Posláním tohoto střednědobého plánu bylo popsat současný stav, stanovit oblasti, na které bylo nutno se zaměřit a navrhnout způsoby jak dále s nimi pracovat. Dodatek č. 1, schválený zastupitelstvem města v září 2011, se držel toho, aby jednotlivé sociální služby byly definovány v souladu se zákonem, byly poskytovány v zájmu osob, v náležité kvalitě a takovými způsoby, které důsledně zajistí dodržování lidských práv a svobod. Dodatek přináší i významnou změnu v organizaci sociálních služeb na území města Frýdlantu nad Ostravicí. Od vzniklo reorganizací Domova pro seniory Středisko sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a stalo se tak místem dalšího rozvoje pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb. Věřím, že se nám společně s ostatními obcemi podaří v procesu komunitního plánování vytvořit síť dostupných sociálních služeb pro obyvatele našeho mikroregionu, aby zde mohli prožít plnohodnotný život bez obtíží. RNDr. Helena Pešatová, starostka města Frýdlant nad Ostravicí 2

3 1. Úvod 1.1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb mikroregionu Frýdlantsko probíhá na místní a regionální úrovni. Komunitní plánování sociálních služeb Je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky komunitního plánování je důraz kladený na: zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká; dialog a vyjednávání; dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků. Podstatou komunitního plánování sociálních služeb (a komunitního plánování obecně) je partnerství. V případě KPSS pak mezi třemi stranami, tzv. triádou. Zadavatel: Zadavatel (obec, kraj) je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby za co nejnižší cenu. Poskytovatel: Poskytovatelé služby provozují, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet poskytované služby. Jedná se o organizace zřizované obcí, městem, krajem, organizace založené na komerční bázi či neziskové organizace. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatel: Uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé sociální situaci, kterým jsou služby určeny. Uživatelé jsou ti nejdůležitější. Pokud by jich nebylo, nebyli by poskytovatelé ani zadavatelé sociálních služeb. Především oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Plánujeme pro veřejnost Veřejností jsme my všichni v tomto kontextu hovoříme o všech ostatních zájemcích, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Každý občan je potenciálním uživatelem sociálních služeb. Veřejnost, nezapojená do přímého zpracování komunitního plánu se podílí na připomínkování v rámci konzultačního procesu a v prvotních zjištěních anketa, dotazníky apod. Výše uvedené subjekty se přímo podílí na zpracování analytické i strategické části KP. Vzhledem k tomu, že KP je v podstatě dohodou mezi uživateli, poskytovateli i zadavateli o zajištění sociálních služeb, je klíčové, aby komunitní plán přijaly instituce garantující jednotlivé aktivity. 3

4 1.2. Přínosy komunitního plánování Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování, lze vytvořit systém služeb, podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Díky průběžnému monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků Předpokládá se, že díky komunitnímu plánu jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně či způsobu poskytování služeb). Zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb, se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je průběžně informována a má možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případně změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla: je otevřené pro každého, kdo má zájem se na něm podílet; jednotlivé kroky a aktivity jsou pravidelně zveřejňovány; sociální služby jsou koncipovány na základě transparentního/otevřeného postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. 4

5 1.3. Kdy může být komunitní plán úspěšný Je známo jasné zadání Je třeba si ujasnit, pro jaké oblasti má být KP zpracován. V rámci sociálních služeb lze KP použít pro řešení bariér v obci, služeb pro tělesně postižené nebo pro komplexní řešení sociální a zdravotní problematiky. Naprosto nezbytné je určit limity co bude v rámci komunitního plánu řešit a co ne a zároveň zajistit provázanost komunitního plánu se strategickým dokumentem města, regionu či kraje. V ideálním případě vychází strategický plán z komunitního plánu a vzájemně se doplňují. Pro přijetí dokumentu jsou nezbytné jasné, konkrétní výsledky a aktivity, které povedou k realizaci přijatého KP. Každý výstup musí obsahovat: hlavní cíl, jeho zdůvodnění; opatření, vedoucí k dosažení cíle; charakteristiku opatření; dopad opatření na cílovou skupinu (efekt); aktivity vedoucí k naplnění opatření; zahájení a ukončení činnosti; realizátor; spolupracující subjekty; finanční náklady a zdroje financování Úskalí komunitního plánování Komunitní plánování je proces, jehož základem je zapojení všech sfér tzv. triády (tj. zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé). Jedním z možných úskalí může být vynechání jedné z těchto složek a to především uživatele, čímž se jedná o plánování sice užitečné, ale ne komunitní. Plán musí vycházet z již realizovaných služeb, proto i zapojení uživatelů jako v podstatě hlavních příjemců služby, je s tímto neodmyslitelně spjato. Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy dokumentu a to i mimo pracovní skupiny. Může se totiž objevit námitka, že komunitní plán pro celé město zpracovává jen hrstka občanů, byť tvořena transparentně, tedy s možností vstupovat do plánu kdykoli v průběhu přípravy. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem, ale při špatném vedení může být efekt opačný. 5

6 2. Postup a organizace prací na Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb mikroregionu Frýdlantsko v létech Zastupitelstvo města Frýdlantu nad Ostravicí na svém zasedání dne schválilo realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Začátkem roku 2007 byli osloveni starostové všech obcí spadajících do našeho správního obvodu a byla jim nabídnuta možnost spolupráce na zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Výsledkem byl podpis Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci mezi městem a všemi obcemi správního obvodu: Frýdlant nad Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pstruží, Pržno a Staré Hamry. Na základě podepsaného dokumentu vznikla Pracovní skupina složená se zástupců delegovaných jednotlivými obcemi. Proces byl rozdělen do pěti etap: 1) Přípravná část 2) Analyticko popisná část 3) Plánování 4) Realizační část 5) Vyhodnocování I. etapa: Přípravná část zjišťování základních demografických údajů v rámci správního obvodu účast na vzdělávacím programu oslovení starostů v rámci správního obvodu s nabídkou na spolupráci podpis Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci mezi městem a obcemi za účelem zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb zpracování a podání projektu s názvem Komunitní plánování sociálních služeb v mikroregionu Frýdlantsko v rámci dotačního řízení Moravskoslezského kraje pro rok 2007 jmenování řídící skupiny vznik 1. Pracovní skupiny složené se zástupců delegovaných jednotlivými obcemi informování veřejností - propagační letáky, informace v novinách, vznik internetových stránek práce na dotaznících určených široké veřejnosti a poskytovatelům sociálních služeb. II. etapa: Analyticko popisná část distribuce dotazníků v celkovém počtu 5745 ks. Dotazníkové šetření probíhá ve třech směrech. První typ dotazníků je určený pro seniory a zdravotně postižené, druhý je určen pro rodiny s dětmi, mládež a nezaměstnané a třetí pro poskytovatele sociálních služeb. zpracování výsledků dotazníkového šetření. Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb a veřejnosti v rámci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb mikroregionu Frýdlantsko. Zjištění existujících sociálních služeb, jejich využívání cílovými skupinami, předpoklad využívání nových sociálních služeb či jejich rozšíření. hledání partnera pro spolupráci využití odborných znalostí a potřebných metodických postupů. Spolupráce s Institutem komunitního rozvoje v Ostravě. 6

7 zpracování analýzy základních sociálně demografických charakteristik našeho mikroregionu potřebnost vzniku dvou pracovních skupin: Pracovní skupina pro seniory a zdravotně postižené Pracovní skupina pro rodinu s dětmi, mládež a nezaměstnané III. etapa: Plánování pro přípravu střednědobého plánování byly osloveny a vyzvány ke spolupráci např. veřejné instituce, školy, úřad práce, neziskové organizace, místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká. vznik dvou pracovních skupin: Pracovní skupina pro seniory a zdravotně postižené, Pracovní skupina pro rodinu s dětmi, mládež a nezaměstnané. práce v pracovních skupinách (týmy dobrovolníků, zástupci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb). pracovní skupiny provedly analýzu sociálních služeb města Frýdlantu n.o. a spádových obcí. pracovní skupiny identifikovaly potřeby a popsaly problémové oblasti na základě SWOT analýzy, které by měly být řešeny v střednědobém plánu. Komunitní plán je živý dokument. Je procesem stále otevřeným a nepřetržitým. Cykličnost plánování sociálních služeb, tedy opakování celého procesu v určitých časových intervalech zaručuje, že to co se nepodařilo realizovat, se po analýze důvodů neuskutečnění stává součástí následujícího cyklu a současně může reagovat na nově vzniklé potřeby služeb v terénu. 7

8 2.1. Organizační struktura Organizační strukturu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb mikroregionu Frýdlantsko tvoří řídící skupina a jednotlivé pracovní skupiny. Zastupitelstvo města Schvalování zásadních dokumentů základní listiny, návrhu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Rada města Schvalování ostatních dokumentů ustanovení řídící skupiny, jednací řád Řídící skupina (rozšířená triáda) Řídící skupinu tvoří: zadavatel, poskytovatel, uživatel, koordinátor Pracovní skupina pro rodinu s dětmi, mládež a nezaměstnané Pracovní skupina pro seniory a zdravotně postižené Pracovní skupina zástupců obcí 8

9 2.2. Řídící skupina Jméno Role Organizace Bc. Lenka Eliášová Zadavatel, Město Frýdlant nad Ostravicí Daniela Švastová Uživatel Ing. Jiří Hořínek Poskytovatel, Frýdlant nad Ostravicí Ing. Milena Tvrdoňová Zadavatel Obec Pržno Edita Černá Koordinátor KP Město Frýdlant nad Ostravicí Garant procesu Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb mikroregionu Frýdlantsko: Ing. Miroslav Goluch člen rady a zastupitelstva města Frýdlantu nad Ostravicí Pracovní skupina - členové delegováni obcemi Obec Jméno delegované osoby Pržno Čeladná Kunčice pod Ondřejníkem Pstruží Malenovice Metylovice Janovice Staré Hamry Bílá Ostravice Frýdlant nad Ostravicí Ing. Milena Tvrdoňová Marie Skotnicová Taťána Holušová Vlasta Pečenková Gabriela Šnajdrová Milan Tomášek Ladislav Gurecký Eva Balášová Eva Krňová Květoslava Kubačáková Jana Šigutová 9

10 2.3 Pracovní skupiny a) Pracovní skupina pro rodinu s dětmi, mládež a osoby bez zaměstnání Jméno Role Organizace Kateřina Illésová Zadavatel Město Frýdlant nad Ostravicí Michaela Běčáková Zadavatel Město Frýdlant nad Ostravicí Mgr. Radana Hlisnikovská Poskytovatel MC Kolečko Frýdlant nad Ostravicí Fizia Helena Keddamová Poskytovatel MC Kolečko Frýdlant nad Ostravicí Mgr. Hana Baránková Poskytovatel Charita Frýdek-Místek Mgr. Dagmar Stýskalová Andrea Ostárková Obec Pržno Obec Čeladná Lubica Jílková Poskytovatel Obec Čeladná Gabriela Šnajdrová Taťána Holušová Jana Benešová Šárka Kšiňanová Eva Balášová Obec Malenovice Obec Kunčice p.o. Obec Janovice Obec Ostravice Obec Staré Hamry 10

11 b) Pracovní skupina pro seniory a zdravotně postižené Jméno Role Organizace Markéta Boháčová Zadavatel Město Frýdlant nad Ostravicí Pečovatelská služba Marta Huserová Poskytovatel Frýdlant nad Ostravicí Adéla Kočvarová Danuše Popková Uživatel Poskytovatel ZO tělesně postižených Frýdlant nad Ostravicí Eliška Kusáková Poskytovatel DIA -klub Frýdlant nad Ostravicí Oldřiška Pižová Uživatel Alena Bělunková Poskytovatel Klub seniorů Karel Urbančík Poskytovatel ZO civilizační choroby Frýdlant nad Ostravicí Renata Lubojacká Poskytovatel Domov pro seniory Frýdlant nad Ostravicí Bc. Lenka Klepáčová Poskytovatel Domov pro osoby se zdravotním postižením Náš svět Pržno Emilie Koribaničová Uživatel Pavla Zeťáková Poskytovatel Kunčice p.o. Charita Frenštát p.r. předsedkyně Komise sociální, MUDr. Františka Chovančíková Zadavatel Obec Kunčice p.o. Jana Nevludová Hana Hovjacká Jiřina Šafrová Ing. Radomír Filip Uživatel Uživatel Uživatel Uživatel 11

12 Poslání a vize Poslání: Plánovat a poskytovat kvalitní sociální služby podle potřeb občanů a ve spolupráci s občany. Vize: Frýdlantsko je regionem zajišťujícím komplexní sociální služby pro občany bez rozdílu věku, pohlaví či zdravotního postižení. Jsou smazány rozdíly mezi městem a obcemi v poskytování sociálních služeb 12

13 3. Sociodemografická analýza Před zahájením zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb bylo nezbytné provést jednotlivé kroky pro zjištění současného stavu. Jedním z nich bylo i zpracování Sociodemografické analýzy. Z hlediska zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb jsou především důležité tyto údaje: Průměrný věk občanů jednotlivých obcí, který činí 39,4, což je o 0,8 méně, než-li je průměrný věk ČR k Současná míra nezaměstnanosti v regionu Frýdlantsko, která činí 8,73%. Srovnání nárůstu věkové kategorie seniorů /60 a více let/ mezi a červnem 2008 Obec 2006 absolutní hodnota % k počtu obyvatel 2008 absolutní hodnota % k počtu obyvatel Rozdíl Frýdlant nad Ostravicí , Bílá 50 14, , Čeladná , , Janovice , , Malenovice 56 14, , Kunčice pod Ondřejníkem , , Metylovice , , Ostravice , , Pstruží , , Pržno 83 11, , Staré Hamry 85 14, , Celkem ,5% Jak z výše uvedeného vyplývá, počet občanů v seniorském věku, kteří vyžadují zvýšenou sociální péči vzrostl oproti roku 2006 o 169,5%, což souvisí s celkovým stárnutím populace. Obcí s největším podílem seniorů je obec Čeladná, obcí nejmladší ve vztahu k počtu seniorů jsou pak Malenovice. Pro potřeby komunitního plánování je vývoj stárnutí obyvatel velmi důležitý a je zapotřebí pro tuto věkovou kategorii plánovat služby s dostatečným předstihem. Nejčetnějším vzděláním v uvedených obcích je vyučen a střední odborné vzdělání bez maturity, dále základní a neukončené vzdělání, v pěti obcích regionu mají občané vyšší vzdělání úplné střední s maturitou. V případě zajištění sociálních služeb musíme dále vycházet z předpokladu tzv. vícegeneračního bydlení, které zajišťuje základní obslužnost seniorů ze strany rodiny. Celý text sociodemografické analýzy je umístěn na webových stránkách města Frýdlantu nad Ostravicí. 13

14 4. Pracovní skupina pro seniory a zdravotně postižené 4.1. Popis cílové skupiny a jejích potřeb Senioři Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc v důsledku stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senior je osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu má být, vzhledem k prodloužení délky života a relativnímu zlepšení zdravotní péče, posunuta v České republice na 65 let nebo má být alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity /dle sociologického dělení/ rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů pak hovoří o mladších (65-80 let) a starších seniorech (nad 80 let). V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny starých lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují mimořádné sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, kteří nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo zdravotního stavu. Skupiny seniorů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost: osoby starší 80 let nejméně 60% z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči; samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti; izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů); ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku; manželé, z nichž jeden je vážně nemocen nebo invalidní; handicapovaní senioři psychicky i tělesně; senioři s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace a v současné době jsme se zařadili mezi nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky a v nejbližších letech se tak České republice stane jednou z nejstarších evropských zemí podle všech ukazatelů. Podle všech variant projekce bude obyvatelstvo České republiky nadále stárnout a tempo stárnutí se urychlí. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. 14

15 Vlivem stále se vyvíjecího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví se snižuje počet úmrtí na civilizační choroby, prodlužuje se průměrná délka života a tím přibývá více seniorů, jejichž život však už často z části omezen díky trvalému postižení. Z tohoto hlediska se prolíná cílová skupina senioři a zdravotně postižení. Zdravotně postižení Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit soustavou promyšlených opatření, na nichž se musí podílet celá společnost. Vyspělé státy proto vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Rozlišujeme tyto skupiny se zdravotním postižením: *Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považují za tělesná postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, nemoci poruch látkové přeměny, nemoci Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, alergie, infekční nemoci). *Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby rozumově postižené, tj. osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifikovaná mentální retardace. *Osoby se zrakovým postižením Defektem u osoby se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového analyzátoru a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí i následné narušení v oblasti sociálních vztahů. *Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením je omezení orientace podle zvuků a omezení dorozumění závisí na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad: lehká ztráta sluchu, střední ztráta sluchu, středně těžká ztráta sluchu, těžká ztráta sluchu, velmi těžká ztráta sluchu, neslyšící, ohluchlost. 15

16 *Osoby s kombinovaným postižením Kombinace např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým, tedy kombinace dvou nebo více postižení. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Způsob, jakým je společnost organizována, vede často k tomu, že osoby se zdravotním postižením nemohou plně uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vylučováni SWOT analýza a návrh konkrétních priorit a opatření SWOT analýza byla zpracovávána společně se zástupci jednotlivých obcí. Silné stránky Slabé stránky Existence Domova pro seniory Existence Charity Existence organizace Podané ruce Pečovatelská služba ve Frýdlantu n.o. Velká členská základna Celoroční pobytové zařízení pro osoby s mentálním postižením a psych. onemocněním Poradenské centrum Frýdlant n.o. Byty v domě zvláštního určení, byty pro seniory Domov pro seniory modernizace, dostupnost pro obce Malá informovanost Pečovatelská služba v obcích, neexistence rozvozu obědů v obcích, neexistence základních služeb (pedikúra, holič) pro imobilní občany Nedostatečné finančně dostupné shromažďovací prostory Neexistence denního pobytu pro osoby s mentálním postižením a psych. onemocněním Neexistence psychologické poradny pro občany se závislostí Neexistence chráněných dílen Neexistence denního stacionáře Neexistence nástěnek pro informování občanů o činnosti spolků Frýdlant n.o. Neexistence bytů pro chráněné bydlení Neexistence klubů seniorů v obcích Neexistence hospice Neexistence asistenční služby u nemocných v obcích (pomoc blízkým) Neexistence domácí rehabilitace v obcích Příležitosti Ohrožení Vyjednávání s organizací Podané ruce Nedostatek financí Rozptýlenost zástavby v obcích 16

17 Z výše uvedené SWOT analýzy vybrala pracovní skupina následující priority: Priority silné stránky: Existence Domova pro seniory Existence Charity Frýdek-Místek Existence organizace Podané ruce Frýdek-Místek Existence Pečovatelské služby ve Frýdlantu n.o. Existence Poradenského centra ve Frýdlantu n.o. Existence bytů v domě zvláštního určení a bytů pro seniory Priority slabé stránky: Pečovatelská služba v obcích, Neexistence rozvozu obědů v obcích, Neexistence základních služeb (pedikúra, holič) pro imobilní občany Neexistence asistenční služby u nemocných v obcích (pomoc blízkým) Neexistence denního stacionáře 4.3. Priority pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postižené 1. Rozvoj a podpora služeb osobní asistence 2. Transformace Domova pro seniory na koedukované zařízení 2a. Domov se zvláštním režimem 2b. Centrum denních služeb nebo Denní stacionář 2c. Odlehčovací pobytové služby 2d. Sociálně terapeutické dílny 3. Podpora Poradenského centra Frýdlant na Ostravicí 4. Podpora a rozvoj pečovatelské služby 5. Zřízení Individuálního chráněného bydlení 6. Podpora činnosti organizací působících v oblasti seniorů a zdravotně postižených 7. Iniciace vzniku odlehčovací pobytové služby pro mentálně postižené v zařízení NÁŠ SVĚT v obci Pržno. Bod 7) byl dodatečně zařazen do priorit Pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postižené. 17

18 4.4. Popis jednotlivých priorit a návrhy opatření Priority jsou seřazeny dle výstupů pracovních skupin, nicméně priority realizace budou zohledněny v akčním plánu. Priorita S1. Rozvoj a podpora služeb osobní asistence Charakteristika: Osobní asistence je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně, c) pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Osobní asistence je službou, která umožňuje osobám, které nemohou ze zdravotních či sociálních důvodů pečovat o sebe sama, vést relativně samostatný život ve svém přirozeném prostředí. Vzhledem k rozsáhlosti řešeného regionu a jeho nekompaktnosti je osobní asistence jednou z možností, jak potřebným občanům zajistit pomoc se základními úkony. Z průzkumu uživatelů sociálních služeb vyplývá, že služeb osobní asistence, které v našem městě a jeho částech Lubna a Nové Vsi, zajišťují Podané ruce, o.s., se sídlem ve Frýdku- Místku, využívá velké procento potřebných a jsou s uvedenou službou spokojeni. Město Frýdlant n. O. se podílí na spolufinancování služeb osobní asistence. 18

19 PRIORITA S1 Rozvoj a podpora služeb osobní asistence 1. Zajištění osobní asistence Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Pravidelné ověřování potřebnosti osobní asistence Podpora osobní asistence pro občany města Pravidelná propagace služby Podané ruce, o.s. Frýdek-Místek 2009 a následující Finanční dotace města Moravskoslezský kraj MPSV ČR Nadace Platby klientů ,- Kč ročně Zjištěná potřebnost asistenční služby u občanů Zjištěné potřeby poskytovatelů pro zajištění služby Počet klientů využívajících asistenční službu 10 měsíčně Propagovaná služba veřejnosti Realizovaná služba dle standardů kvality služeb Stávající Zvýšení standardu klientů potřebujících danou službu Realizovaná služba Služba realizovaná na základě potřeb klientů i poskytovatelů 19

20 Priorita S2. Rozvoj střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí Transformace Domova pro seniory na koedukované zařízení Charakteristika: Domov pro seniory je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Město Frýdlant nad Ostravicí je od roku 1992 zřizovatelem domova pro seniory a od je i vlastníkem budov, v němž sídlí domov. Nutnost rekonstrukce: Domov je umístěn v budově bývalého kláštera, který pochází z roku Stav objektu nevyhovuje v dnešní době hygienickým ani bezpečnostním podmínkám. Nutnost rekonstrukce vyplynula nejen z jednání Pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postižené, ale byla také jednou z priorit dotazníkového šetření mezi občany. Transformace Domova pro seniory je jednou z priorit komunitního plánování a v nejbližší době bude zaměřena na sociální služby Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. V souladu s komunitním plánem obce bude zavedena sociální služba odlehčovací služba a počítá se zařazením dalších služeb, které by měly být součástí domova. Do střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na období chceme též zahrnout projekt Střetávání generací, který by měl být realizován v objektu Domova pro seniory a měl by zahrnovat sociálně terapeutické dílny stavbu botanické zahrady, jednalo by se o novou stavbu a dílny uměleckého smaltu, tato stavba by měla být realizována ve stávajícím objektu. Transformace domova pro seniory směřuje k vytvoření místa, kde se střetávají a budou střetávat generace od dětí přes střední generaci až po seniory. Kde bude pro obyvatele domova vytvořeno téměř domácí prostředí, aby si připadali, že jsou neopominutelnou částí společnosti, která splývá s ní, není vyčleněná, neodlišuje se od ní, a na druhé straně, my ostatní, se musíme naučit vnímat generaci seniorů a zdravotně postižených jako přirozenou součást našeho života. 20

21 Domov se zvláštním režimem Charakteristika: Domov se zvláštním režimem je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Vzhledem k současnému složení obyvatel Domova pro seniory, je jasná potřeba zřídit v tomto zařízení, které se díky rekonstrukci stane koedukovaným zařízením, Domov se zvláštním režimem. Nebude tím navýšena kapacita Domova pro seniory, dojde jen k rozdělení služby tak, aby odpovídala více cílové skupině. Denní stacionář Charakteristika: Denní stacionář je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; 21

22 c) poskytnutí stravy; d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; f) sociálně terapeutické činnosti; g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Snížení tlaku na umístění žadatelů v pobytových sociálních službách (domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem). Pomoc rodinám trvale pečujících o seniora díky zřízení nové služby. Denní stacionář může být variantně realizován i mimo Domov pro seniory. Odlehčovací pobytové služby Charakteristika: Odlehčovací pobytová služba je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotní postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Sociálně terapeutické dílny Charakteristika: Sociálně terapeutické dílny jsou sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. 22

23 Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Rozvoj Pečovatelské služby Charakteristika: Pečovatelská služba je sociální služba podle 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají ztíženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů při péči o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při poskytnutí stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Zdůvodnění: Pečovatelská služba města Frýdlant nad Ostravicí byla zřízena v roce 1992, od je součástí Střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí. Prostřednictvím svých služeb zajišťuje kvalitní sociální péči o seniory a občany se zdravotním postižením tak, aby mohli co nejdéle setrvat ve svém přirozeném domácím prostředí. Úkolem je transformovat a zkvalitnit pečovatelskou službu v celém jejím rozsahu se zaměřením na individuální práci s klientem. 23

24 PRIORITA S2 tabulka č. 1a Rozvoj střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí 2.1. Transformace Domova pro seniory na koedukované zařízení 2a. Zřízení služby Domov se zvláštním režimem 2b. Zřízení služby Denní stacionář 2c Zřízení služby Odlehčovací pobytové služby 2d Zřízení služby Sociálně terapeutické dílny 2e Rozvoj Pečovatelské služby Rekonstrukce Domova pro seniory pro zajištění funkce koedukovaného zařízení Provoz Domova pro seniory 2.a.1. Zřízení služby Domov se zvláštním režimem 2.a.2. Propagace služby u cílové skupiny 2.a.3. Podpora realizace služby 2.b.1. Zřízení služby Denní stacionář 2.b.2. Propagace služby u cílové skupiny 2.b.3. Podpora realizace služby Popis opatření 2 c.1. Zřízení služby Odlehčovací pobytové služby 2 c.2. Propagace služby u cílové skupiny 2.c.3. Podpora realizace služby 2.d.1. Zřízení služby Sociálně terapeutické dílny 2.d.2. Propagace služby u cílové skupiny 2.d.3. Podpora realizace služby 2.e.1. Vnitřní transformace pečovatelské služby 2.e.2 Zkvalitnění pečovatelské služby 2.e.3 Individuální práce s uživatelem Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Město Frýdlant nad Ostravicí 2009 a následující Město Frýdlant nad Ostravicí Moravskoslezský kraj MPSV ČR Nadace Sponzorské dary 24

25 PRIORITA S2 tabulka č. 1b Rozvoj střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Zatím není vyčísleno Transformovaný Domov pro seniory Funkční koedukované zařízení Zřízená služba Domov se zvláštním režimem Zřízená služba Denní stacionář Zřízená služba Odlehčovací pobytová služba Zřízení služby - Sociálně terapeutické dílny Počet klientů v Domově pro seniory Počet klientů v Domově se zvláštním režimem 24 ročně Počet klientů v Denním stacionáři 10 denně Počet klientů v Odlehčovací pobytové službě 5 ročně Počet klientů v Sociálně terapeutických dílnách 7 denně Kapacita pečovatelské služby Počet úkonů měsíčně Počet uživatelů pečovatelské služby Stávající a nová Rekonstruovaný Domov pro seniory vyhovující podmínkám koedukovaného zařízení Využívané služby Domova se zvláštním režimem Využívané služby Denního stacionáře, Odlehčovací pobytové služby, Sociálně terapeutických dílen Dopady Klienti využívající Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem a Denní stacionář Zlepšení situace cílové skupiny Poskytování pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené bude soustředěno pod jednou střechou ve Středisku sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí. 25

26 Priorita S3. Podpora Poradenského centra Frýdlant nad Ostravicí Charakteristika: Poradenské centrum Frýdlant nad Ostravicí je sociální službou podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Poradenské centrum poskytuje své služby ve Frýdlantu nad Ostravicí a tyto služby jsou určeny obyvatelům města a okolních obcí. Poradna poskytuje odborné sociální poradenství ve dvou hlavních oblastech, a to sociálně právní poradenství a psychoterapii. Služeb využívají především osoby ohrožené sociálním vyloučením, senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby, které se ocitly v nevýhodné sociální situaci. Jedná se např. o zadlužení, oblast bydlení, majetkové problémy, zaměstnání, ale také o oblast neuspokojivých mezilidských vztahů a osobních životních obtíží. Zdůvodnění: Potřebnost Poradenského centra je prokázáno již jeho samotnou existencí, kdy jeho služby v roce 2008 využilo 794 občanů města a přilehlých obcí. Především v oblasti sociálně právního poradenství proběhlo 407 konzultací a 376 konzultací psychoterapeutických. V roce 2008 byla činnost poradenského centra rozšířena o odborné dluhové poradenství a bylo poskytnuto celkem 116 konzultací. Z uvedeného je zřejmé, že Poradenské centrum bude i do budoucna velmi využívanou službou. 26

27 PRIORITA S3 Podpora Poradenského centra Frýdlant nad Ostravicí 3.1. Informovanost o činnosti centra 3.2. Zajištění přenosu informací 3.3. Podpora aktivit centra městem Frýdlant nad Ostravicí Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Pravidelná informovanost o činnosti centra prostřednictvím info kanálů města Pravidelná účast zástupců poskytovatele na jednáních v rámci střednědobého plánování Frýdlantu nad Ostravicí pro zajištění přenosu informací Podpora aktivit centra městem Frýdlant nad Ostravicí a to finanční, materiální, informační Charita Frýdek-Místek 2009 a následující Finanční dotace města, spádových obcí Moravskoslezský kraj MPSV ČR Nadace, nadační fondy ,- Kč ročně Funkční služba Počet klientů ročně 700 Zvýšená informovanost občanů Zvýšení dostupnosti informací pro občany Stávající Zvýšená informovanost občanů Zvýšená dostupnost informací pro občany Provázanost informovanosti mezi jednotlivými subjekty Propagovaná služba prostřednictvím města Frýdlant nad Ostravicí 27

28 Priorita S4. Podpora samostatného bydlení Charakteristika: Podpora samostatného bydlení je sociální službou podle 43 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je službou sociální péče. Podpora samostatného bydlení je terénní službou poskytovanou osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Podpora samostatného bydlení připravuje lidi se zdravotním postižením na budoucí samostatné bydlení, na bydlení v nájemním, či obdobném bytě v běžné bytové zástavbě, s minimální podporou opatrovníka či služby osobní asistence. Je určena lidem se zdravotním znevýhodněním, lidem s duševním onemocněním či kombinovaným postižením, kteří přicházejí z domovů pro osoby se zdravotním postižením, z domovů pro seniory, z domovů se zvláštním režimem, z chráněného bydlení nebo z rodin. Tyto osoby pod vedením sociálního pracovníka po dobu jednoho až dvou let trénují dovednosti potřebné pro samostatné bydlení například placení nájemného, praní oblečení, vaření jídla nebo vyjednávání si základních věci na úřadech i se sousedy. Služba probíhá v přirozeném prostředí, ve vlastním bytě (uživatel je vlastníkem, nájemcem či podnájemcem daného bytu). 28

29 PRIORITA S4 Podpora samostatného bydlení 4.1. Zřízení služby podpora samostatného bydlení 4.2. Příprava na budoucí samostatné bydlení s minimální podporou Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Zřízení registrované sociální služby podpora samostatného bydlení Podpora realizace služby, příprava na budoucí samostatné bydlení v nájemním nebo obdobném bytě s minimální podporou opatrovníka či služby osobní asistence. Středisko sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí Město Frýdlant nad Ostravicí 2011 a následující Město Frýdlant nad Ostravicí MPSV ČR Nadace, dary Úhrady klientů Středisko sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí Cca až ,-Kč ročně Funkční služba Počet klientů dle schválené registrace Služba odpovídající potřebám klientů Základní činnosti služby podle zákona č. 108/2006 Sb. Reference klientů Nová Získání dovedností potřebné pro samostatné bydlení Služba zajišťována v přirozeném prostředí, ve vlastním bytě Časová omezenost poskytování sociální služby 29

30 Priorita S 5. Podpora chráněného bydlení Charakteristika: Chráněné bydlení je registrovanou sociální službou podle 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je pobytovou službou sociální péče. Poskytuje se osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejich situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového bydlení, případně individuálního bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění: Podpora chráněného bydlení je jednou z dalších priorit komunitního plánování. Služba není zajišťována na území města Frýdlantu n. O., ale na základě smluvního vztahu mezi městem Frýdlant nad Ostravicí a Magistrátem města Frýdek-Místek. Město Frýdlant nad Ostravicí zde má vyčleněny 2 byty, v kterých je poskytována 2 našim občanům uvedená sociální služba. Posláním chráněného bydlení je poskytnout dospělým lidem s lehkým mentálním postižením podporu začlenit se do běžného života, upevňovat a rozvíjet pracovní dovednosti, osobní a společenské návyky. Služba je založena na individuálním přístupu (služby jsou poskytovány podle individuálních potřeb a přání klienta), na rovnosti přístupu (respektuje se klient bez ohledu na míru postižení) a na empatii (umět se vcítit do pocitů a situace klienta). Služba je poskytována 24 hodin denně 30

31 PRIORITA S5 Podpora chráněného bydlení 5.1. Zajištění poskytování chráněného bydlení 5.2. Poskytování služby dle individuálního přání klientů Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Zajištění poskytování a udržitelnost chráněného bydlení a dle potřeby rozšíření počtu bytů pro Frýdlant nad Ostravicí Respektovat individuální přání a potřeby klientů bez ohledu na zdravotní postižení při naplňování jejich každodenních potřeb. Magistrát města Frýdku-Místku 2010 a následující Město Frýdlant nad Ostravicí MPSV ČR Nadace, dary Úhrady klientů Magistrát města Frýdku-Místku ,-Kč až ,-Kč ročně Funkční služba Počet klientů dle schválené registrace Služba odpovídající potřebám klientů Základní činnosti služby podle zákona č. 108/2006 Sb. Reference klientů Stávající Vznik samostatnosti klientů Rozhodování klientů o způsobu vlastního života (vytváření a upevňování sociálních návyků, uplatnění na trhu práce.) 31

32 Priorita S6. Podpora činnosti organizací působících v oblasti seniorů a zdravotně postižených Charakteristika: Podpora a rozvoj činností organizací ve městě sdružující seniory a osoby se zdravotním postižením není sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V rámci aktivit pro seniory a osoby se zdravotním postižením ze strany zájmových organizací dochází ke společenskému kontaktu, zvyšování psychické pohody seniorů a osob se zdravotním postižením, které má přímý vliv i na jejich zdravotní stav. Pro co nejširší rozšíření aktivit pro seniory a osoby se zdravotním postižením je nezbytná finanční podpora města díky tomu, že na tuto aktivitu nebude možno čerpat finanční prostředky z jiných zdrojů a zároveň dostatečná informovanost jak seniorské, handicapované, tak široké veřejnosti. Zdůvodnění: Zajištění kontaktu ze společenským prostředím, pro zlepšení psychického a tím i zdravotního stavu seniorů a osob se zdravotním postižením. 32

33 PRIORITA S6 Podpora činnosti organizací působících v oblasti seniorů a zdravotně postižených 6.1. Podpora aktivit seniorských organizací 6.2. Podpora aktivit organizací sdružující osoby se zdravotním postižením Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Informování seniorské i široké veřejnosti vhodnou formou o aktivitách Klubů seniorů a jiných aktivitách města Podpora činnosti organizací věnujících se zajištění seniorům po stránce materiální a finanční, případně prostorové Informování handicapovaných občanů a široké veřejnosti o aktivitách organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením a jiných aktivitách města Podpora činnosti organizací věnujících se handicapovaným občanům po stránce materiální a finanční, případně prostorové Klub seniorů, DIA klub, ZO Svazu postižených civilizačními chorobami, MO Svazu tělesně postižených 2009 a následující Finanční dotace města, spádových obcí Sponzorské dary Členské příspěvky ,- Kč ročně Aktivity jednotlivých organizací Počet cílových skupin účastnících se jednotlivých aktivit 500 ročně Počet informací v médiích o aktivitách organizací 5 ročně Počet organizací nabízejících aktivity pro cílové skupiny 4 Stávající Zlepšení psychického a zdravotního stavu klientů díky aktivnímu životu Přehled o organizacích zajišťujících trávení volného času pro cílové skupiny Realizované aktivity organizací pro veřejnost Zlepšení sociokulturního prostředí ve městě 33

34 Priorita S7. Iniciace vzniku odlehčovací pobytové služby pro mentálně postižené Charakteristika: Odlehčovací pobytová služba je sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Zdůvodnění: Potřeba iniciace odlehčovací služby pro mentálně postižené vyplývá ze skutečné potřeby zjištěné v rámci činnosti pracovní skupiny. Vzhledem k charakteru zařízení Náš svět, jehož zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, není možné tuto službu zřídit přímo. Proto bude pracovní skupina a zástupci města Frýdlantu nad Ostravicí a okolních obcí, požadovat tuto aktivitu na krajském úřadě Moravskoslezského kraje. 34