Vazba pilotní krajinářské studie Nové Dvory Kačina na Evropskou úmluvu o krajině

Transkript

1 Vazba pilotní krajinářské studie Nové Dvory Kačina na Evropskou úmluvu o krajině Ing. Martin Weber VÚKOZ v.v.i Krajinářský workshop Lednice na Moravě Tento workshop je pořádán v rámci projektu Důsledky a rizika nedodržování "Evropské úmluvy o krajině" Číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Teze Představení EÚoK Představení projektu VaV Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka Krajinná diagnóza Cílová charakteristika krajiny Diskuse a závěr

3 Evropská úmluva o krajině European Landscape Convention CETS No.:176 Připravena z iniciativy orgánů Rady Evropy ve Štrasburku, otevřena k podpisu ve Florencii, vstupuje v mezinárodní platnost, se stává závaznou i pro Českou republiku.

4 Florencie

5 Evropská úmluva o krajině Představuje nový nástroj, zasvěcený výhradně ochraně, správě a plánování krajiny ve všech evropských zemích. Úmluva vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, k ekonomickému, ekologickému a sociálnímu pilíři tohoto rozvoje přidává ještě pilíř kulturní. Předmětem zájmu je celá krajina, tj. přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti; jinak řečeno pokrývá svým zájmem krajiny pozoruhodné, ale i běžné a narušené. Provádění Úmluvy v jednotlivých zemích musí být přizpůsobeno vlastnímu rozdělení pravomocí.

6 Ochrana přírodního a kulturního dědictví krajiny v intencích EÚoK Není pojata izolovaně, tj. jako problematika odehrávající se pouze mezi státem a příslušnými specialisty. Je chápána participativně, tj. jako sdílená odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti. Nemůže se jednat o pouhou konzervativní ochranu vybraných jevů a prvků krajiny. Jde o ochranu aktivní a dynamickou, vycházející z kontinuity činností a významů spjatých s konkrétní krajinou a jejím potenciálem.

7 Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav pilotní studie Nové Dvory Kačina Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Projekt výzkumu a vývoje 2B06013

8 Výzkumný projekt - představení Nositelé projektu: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice Univerzita Karlova Praha, Přírodovědecká fakulta Doba řešení: červenec 2006 červen 2011 Celkové náklady: ,- Kč

9 Hlavní cíl a pracovní hypotézy projektu Formou pilotní studie implementovat principy Evropské úmluvy o krajině na místní úrovni, a to v prostředí zemědělsky intenzivně využívané krajiny, nesoucí výrazné stopy historických krajinářských úprav. Pracovní hypotézy: Evropská úmluva o krajině může být i na místní úrovni vhodným východiskem k vypracování efektivních postupů k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje krajiny, respektujícího jak její hospodářský potenciál, tak i ochranu a rozvoj přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny. Efektivní péče o přírodní a kulturní dědictví krajiny může být realizována pouze na základě důkladného poznání vývoje krajiny, stavu krajinných hodnot, sil a tlaků ovlivňujících vývoj krajiny. Toto poznání je základem pro participativní přístup a impulsem pro následnou sdílenou odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti.

10 Severovýchodní část okresu Kutná Hora Individuálně vymezená část krajiny 21 katastrálních území Rozloha přes 110 km 2 Modelové území

11 Dílčí cíle - přehled V001 Poznat a zhodnotit historický vývoj krajiny s využitím historických dat, map, plánů a leteckých snímků; včetně podchycení širších územních vazeb. (6 aktivit, ) V002 Zhodnotit vývoj krajiny v kontextu s vývojem hospodářského a společenského prostředí. (6 aktivit, ) V003 Podchytit současný stav krajiny, identifikovat hodnoty, sily a tlaky formující podobu krajinné struktury (vč. stávajících limitů a existujících záměrů budoucího využití krajiny). (17 aktivit, ) V004 Definovat silné a slabé stránky stávající krajiny a jejího využití, potencionální možnosti a ohrožení jejího dalšího vývoje - SWOT analýza. (1 aktivita, ) V005 Zpracovat návrh cílové charakteristiky krajiny, jako strategický podklad pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče. (4 aktivity, )

12 Souhrnné výstupy Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách monografie zpracovaná na základě souhrnných výsledků dílčích cílů V001 a V002 Krajinná diagnóza (Souhrnná analytická zpráva, SWOT analýza) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčích cílů V003 a V004 Cílová charakteristika krajiny (Souhrnná strategická vize nakládání s krajinou) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčího cíle V005

13 Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách monografie zpracovaná na základě souhrnných výsledků dílčích cílů V001 a V002 V001 Poznat a zhodnotit historický vývoj krajiny s využitím historických dat, map, plánů a leteckých snímků; včetně podchycení širších územních vazeb V002 Zhodnotit vývoj krajiny v kontextu s vývojem hospodářského a společenského prostředí

14 Hlavní kapitoly Vývoj vegetace v postglaciálu Vývoj kulturní krajiny v pravěku Vývoj krajiny ve středověku Vývoj krajiny v raném novověku Vývoj krajiny na konci 18. a počátku 19. století Období rozvoje zemědělské výroby v 19. a první polovině 20. století Vývoj krajiny ve druhé polovině 20. století Obraz krajiny na starých mapách a leteckých snímcích Změny vodní složky krajiny

15 Významné areály archeologických nalezišť Území patří do staré sídelní oblasti Čech a bylo osídleno již ve starší době kamenné (paleolitu), významnější archeologické nálezy můžeme datovat od mladší doby kamenné (neolitu). Až do 12. století člověk ovlivňoval krajinu pouze kolem svých rozptýlených sídel, převládaly zde močály a přirozené lesy

16 Sedlec u Kutné Hory Sedlecký klášter, první cisterciácký klášter v českých zemích, vznikl v letech 1142/1143. Koncem 13. století dochází na jeho pozemcích k rozvoji těžby stříbra. Od 12. do začátku 15. století středověká kolonizace zdejší krajiny (klučení lesa Bor, položení základu současné sídelní struktury a rozvoj zemědělství - trojpolní systém.

17 Počátky panství Nové Dvory a Žehušice Od 15. do začátku 17. století dochází k postupnému formování novodvorského a žehušického panství a výstavbě panských sídel. V nivách řek, zejména Doubravy, byla založena řada rybníků. Je rozvíjelo podnikání šlechty ve vlastní režii a s ním spojený rozvoj panských dvorů a ovčínů.

18 Nové Dvory Od 17. do poloviny 19. století dochází k cíleným komponovaným úpravám krajiny. Za Bernarda Věžníka ( ) byla na barokně-klasicistní osnově formována krajina kolem Nových Dvorů, jež zahrnovala rozsáhlou zahradu, Svatoanenský rybník, bažantnici a oboru v prostoru Na Kačinách.

19 Nové Dvory

20 Nové Dvory

21 Glockspergerova mapa panství Nové Dvory 1734

22 Žehušice Po zrušení rybníka Kravinec v roce 1786 byla založena obora Žehušická obora na vyobrazení z místní kroniky v roce Další významné úpravy krajiny proběhly na přelomu 18. a 19. století v přírodně krajinářském duchu. Na novodvorském panství byl zásluhou Jana Rudolfa Chotka ( ) vybudován park a zámek Kačina s rozsáhlou úpravou širokého okolí. Na žehušickém panství jsou krajinářské aktivity spojeny s Josefem Matyášem Thun- Hohensteinem ( ), jenž nechal vybudovat Žehušickou oboru a park u nového zámku.

23 Žehušice

24 Kačina

25 Kačina

26 Vývoj krajiny od poloviny 19. století Od poloviny 19. století do poloviny 20. století: do poloviny 19. století byly vysušeny téměř všechny rybníky a odvodněna zamokřená území, louky a pastviny byly přeměňovány na ornou půdu, napřimování vodních toků, intenzivní zemědělství na malých polích, drobnější mozaika zemědělské krajiny. Druhá poloviny 20. století: kolektivizace v zemědělství, vznik velkých lánů, krajinná mozaika se stala hrubozrnnou, používání těžké mechanizace, pokles biodiverzity a ekologické stability krajiny, narušení původní komponované krajiny a vztahu člověka ke krajině. Současnost od 90. let 20. století: pokračuje hrubozrnná mozaika velkých, otevřených lánů, opuštění některých velkokapacitních objektů živočišné výroby, opuštěná půda (v tomto území jen málo), krajinotvorné programy podporující polyfunkčnost zemědělské krajiny (zatím využívány jen omezeně), kompletování plánované ekologické sítě, tlak na zastavování krajiny obytnou a účelovou výstavbou.

27 1. voj. map voj. map voj. map ortofoto 2007

28

29 Vývoj kategorií využití krajiny

30 Změny vodní složky krajiny od poloviny 18.stol.

31 Krajinná diagnóza (Souhrnná analytická zpráva, SWOT analýza) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčích cílů V003 a V004 V003 Podchytit současný stav krajiny, identifikovat hodnoty, sily a tlaky formující podobu krajinné struktury (vč. stávajících limitů a existujících záměrů budoucího využití krajiny) V004 Definovat silné a slabé stránky stávající krajiny a jejího využití, potencionální možnosti a ohrožení jejího dalšího vývoje - SWOT analýza

32 Podchycení současného stavu krajiny SHROMÁŽDĚNÍ A VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ TERÉNNÍ PRŮZKUM DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ A ANKETY (uživatelé krajiny, veřejnost) 4 PRACOVNÍ SETKÁNÍ Kačina, Nové Dvory, Žehušice, Záboří nad Labem (veřejná správa, uživatelé a správci krajiny, veřejnost) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DÍLČÍCH ANALÝZ ZPRACOVÁNÍ SOUHRNNÉ ANALYTICKÉ ZPRÁVY

33 Pracovní setkání

34 5 základních kapitol Přírodní potenciál Souhrnná analytická zpráva (abiotický, biotický potenciál, aktuální využití území, potenciál ochrany přírody) Kulturně-historický potenciál (historický význam území, památkové objekty, ochrana kulturně-historických hodnot) Sociální potenciál a trh práce (vybrané statistické indikátory, výsledky anketárního šetření, trh práce) Hospodářský potenciál (lesní hospodářství a myslivost, zemědělství a rozvoj venkova, vodní hospodářství a rybářství) Stav a rozvoj obcí (stav a rozvoj obcí a územní infrastruktury)

35 Přírodní potenciál

36 Přírodní potenciál

37 Přírodní potenciál

38 Přírodní potenciál

39 Kulturně-historický potenciál

40 Kulturně-historický potenciál

41 Administrativní struktura zájmového území Sociální potenciál a trh práce

42 Sociální potenciál a trh práce

43 Hospodářský potenciál

44 Hospodářský potenciál

45 Hospodářský potenciál

46 Hospodářský potenciál

47 Stav a rozvoj obcí

48 Stav a rozvoj obcí

49 Stav a rozvoj obcí

50 Stav a rozvoj územní infrastruktury

51 Stav a rozvoj územní infrastruktury

52 SWOT analýza Souhrnné postižení a vyhodnocení Silných stránek stávající krajiny a jejího využívání Slabých stránek stávající krajiny a jejího využívání Potencionálních příležitostí dalšího rozvoje krajiny a jejího využívání Potencionálních hrozeb jejího dalšího rozvoje krajiny a jejího využívání 5 základních kapitol Přírodní potenciál Kulturně-historický potenciál Sociální potenciál a trh práce Hospodářský potenciál Stav a rozvoj obcí

53 SWOT analýza PŘÍPRAVNÁ FÁZE KORESPONDENČNĚ (Příprava, rozeslání pracovního návrhu souhrnné analytické zprávy, pracovního návrhu SWOT analýz a jejich vystavení na PRACOVNÍ SETKÁNÍ KAČINA (Prezentace pracovních SWOT analýz, návrhy na jejich úpravu a doplnění) VYHODNOCENÍ - KORESPONDENČNĚ (Příprava, rozeslání a zpětné přijetí výsledných SWOT analýz za účelem vyhodnocení důležitosti a významu jednotlivých bodů systémem známkování 1-5) FINALIZACE SWOT (Příprava a vystavení definitivního návrhu souhrnné analytické zprávy, definitivního návrhu SWOT analýz na

54 Nejvýznamnější problémy k řešení Posílení povědomí o hodnotách krajiny a potřebě jejího koncepčního rozvoje Posílení participace mezi veřejnou správou, uživateli krajiny a veřejností Vyvážení produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny (využívání x ochrana) Potřeba revitalizačních opatření na tocích, řešení retence a akumulace vody v krajině, protipovodňových opatření Posílení ekologické stability krajiny (zvýšení podílu přírodě-blízkých ploch a jejich propojení) Obnova a odpovídající využití komponovaných krajinných areálů a dalších památek Obnova prostupnosti krajiny Budoucí charakter zemědělství a lesnictví Přístup k řešení protierozní ochrany (větrná eroze) Přístup k rozvoji sídel a infrastruktury Přístup k rozvoji rekreace a turistického ruchu Nastavení dotační politiky ve vztahu ke krajině a venkovu

55 Cílová charakteristika krajiny (Souhrnná strategické vize nakládání s krajinou) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčího cíle V005 V005 Zpracovat návrh cílové charakteristiky krajiny, jako strategický podklad pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče.

56 Návrh strategické vize Vytvoření strategického podkladu pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče. Tato vize byla připravena na základě zpracování a posouzení 4 alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny s rozdílnými prioritami v nakládání s krajinou. Časový horizont cca 30 let

57 Návrh strategické vize PŘÍPRAVA ALTERNATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ROZVOJE KRAJINY (Příprava pracovních návrhů 4 alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny) PRACOVNÍ SETKÁNÍ Církvice (Prezentace alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny, hodnocení scénářů účastníky, návrhy na jejich úpravu a doplnění) PŘÍPRAVA KONCEPTU VÝSLEDNÉHO SCÉNÁŘE PRACOVNÍ SETKÁNÍ Žehušice (Projednání a odsouhlasení konceptu cílové charakteristiky krajiny strategické vize rozvoje území Novodvorska a Žehušicka) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDNÉHO NÁVRHU VIZE ROZVOJE KRAJINY

58 Scénáře rozvoje krajiny východiska přístupu podklad pro strategickou vizi krajiny v horizontu následujících 30 let nástroj identifikace a demonstrování efektů různých aktivit v reálném prostoru nástroj participace tvůrců a veřejnosti při rozhodovacím procesu srozumitelný a přesvědčivý nástroj pro prezentování potenciálních dopadů alternativních rozhodnutí, pro formování a sdělování postojů a názorů

59 Scénáře rozvoje krajiny fáze přípravy výběr předpokladů a hybných sil možných změn sestavení předpokladů a hybných sil do funkčního rámce sestavení scénářů, jejich mapový průmět, bilance a porovnání projednávání scénářů a výběr priorit

60 Schéma funkčního rámce pro tvorbu variantních scénářů rozvoje krajiny

61 Integrovaný scénář Integrovaný scénář koncepčně směřuje k harmonické a trvale udržitelné krajině, reflektující šetrné formy exploatace, jakož i historický a přírodní potenciál území. K jeho dosažení je třeba vynaložit nejvíce energie (obsahuje velké množství změn a důležitou podmínkou jeho nastartování je i komplexní dotační politika). Zároveň klade velký důraz na spolupráci a koordinaci různých subjektů v území.

62 Integrovaný scénář

63 Integrovaný scénář

64 Segregační scénář Segregační scénář směřuje k vytvoření polarizované krajiny, na jedné straně intenzivně využívané a na straně druhé důsledně chráněné ve vymezených částech. Tento scénář nenavrhuje tak rozsáhlé změny využití území, předpokládá koncepční realizaci souboru ekostabilizujících opatření, vedoucích ke zvýšení ochrany krajiny a jejích dílčích částí. Scénář je podmíněn dotační politikou zaměřenou na dílčí projekty rozvoje venkova.

65 Segregační scénář

66 Segregační scénář

67 Exploatační scénář Exploatační scénář klade důraz na zvýšení exploatace území. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Tento scénář se v návrhu využití území (s výjimkou rozvoje urbanizovaných a produkčních ploch) podstatně neliší od současného stavu, spíše nastiňuje možná úskalí pokračování současných trendů rozvoje (větší degradace půd, vod, výstavba na orné půdě atd.).

68 Exploatační scénář

69 Exploatační scénář

70 Útlumový scénář Útlumový scénář nastiňuje vizi opouštění venkova a neřízeného útlumu ve využívání území s výjimkou rozvoje nadmístní infrastruktury. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Pokles hospodářského a sociálního významu venkova je provázen jeho vylidňováním a postupnou ztrátou kulturních hodnot. Na neobhospodařovaných plochách dochází k samovolnému zarůstání krajiny ruderálními společenstvy a posléze lesem.

71 Útlumový scénář

72 Útlumový scénář

73 Hodnocení scénářů Jak přistupovat ke krajině v období let (preferenci prosím označte křížkem do obdélníkového pole): Integrovaný scénář Segregační scénář Exploatační scénář Útlumový scénář 1 Koncepční a celostní rozvoj území navazujícína významnéetapy historického vývoje, kterézasazuje do aktuálního funkčního využití krajiny Koncepční rozvoj území preferující řešení dílčích problémů krajiny Jednostranněorientovaný rozvoj území s prioritou produkčních funkcí Nekoncepční rozvoj - opouštění venkova a útlum ve využívání území 2 Předpokladem scénáře je aktivní spolupráce veřejné správy, uživatelů krajiny a veřejnosti, rozvoj bude odrážet společnou vůli a aktivní přístup všech aktérův rámci zájmového území 3 Sníženíintenzity zemědělského využití krajiny a zároveň posílení ochrany, scénářusiluje o vyváženou krajinu Scénář předpokládá intenzivní spolupráci a komunikaci mezi zúčastněnými subjekty vrámci dílčích částíúzemí, rozvoj bude určován aktivitou jednotlivých obcí, kterése mohou sdružit za účelem splnění dílčího cíle Racionálnízvýšeníhospodářského potenciálu krajiny při současném zabezpečeníochrany krajiny v minimálních parametrech Rozvoj územíbude určován tržními podmínkami se všemi důsledky, uživatelékrajiny budou jednou zhlavních určujících sil budoucího rozvoje krajiny, pasivnípřístup veřejnosti Zvýšeníintenzity využíváníkrajiny za současného snížení její ochrany Bez participace mezi aktéry Snížení využívání krajiny a snížení její ochrany 4 Revitalizace vodních toků Revitalizace vybraných částívodních toků 5 Zvýšeníretence a akumulace vody v krajině v rámci povodí, včetně obnovy rybničních soustav 6 Zvýšenípodílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch, včetně vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině 7 Obnova komponovaných krajinných areálůve vazběna rozvoj poznánía turistický ruch -NovéDvory, Kačina, Kamajka, Žehušice, Skalka u Třebešic 8 Komplexníobnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest 9 Rozvoj multifunkčního a ekologického zemědělství (transformace ev. útlum vybraných zemědělských středisek) Dílčízvýšeníretence a akumulace vody vkrajiněvrámci povodía vybraných rybníků Vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině Obnova komponovaného krajinného areálu vokolíkačiny ve vazběna rozvoj poznánía turistický ruch, ostatníareály budou obnoveny v omezeném rozsahu Obnova základnísítěpolních cest Rozvoj multifunkčního zemědělství (velkovýrobních i malovýrobních forem) Vodní toky nebudou revitalizovány Retence a akumulace vody není cíleněřešena, koncept protipovodňové ochrany zachovává současný stav ohrázovánítoků, snaha o omezení rozlivů vytvoření umělého koryta Doubravy nad Habrkovicemi Nedojde k vytvoření ucelené sítě rozptýlenézeleně, v podstatěbude zachován součastný stav Nedojde kobnověkomponovaných krajinných areálů, ochrana památek bude pouze vmezích zákonných limitů, důraz na komerční využívání památek Nedojde kobnověprostupnosti krajiny Převážněbude pokračovat velkovýrobnízemědělství, rozvoj energetických plodin na zemědělské půdě, možný rozvoj sadů, marginální zemědělsképlochy budou zalesněny, nebo budou spontánně zarůstat Samovolné zarůstání vodních toků (důsledek omezené údržby) Dílčí a převážně samovolné zvýšení retence a akumulace vody v krajině vrámci povodíbez koncepčního přístupu Samovolnézarůstánív dílčích částech územíspojenésopouštěním zemědělského obhospodařování krajiny, eventuální riziko šíření invazních druhů Postupný zánik komponovaných úprav krajiny a postupnázměna kulturní krajiny ve prospěch přírodě blízké krajiny Omezenějšíprostupnost a přístupnost krajiny pro člověka Neřízený útlum zemědělské výroby

74 Hodnocení scénářů Integrovaný scénář Segregační scénář Exploatační scénář Útlumový scénář ##Ochrana proti větrnéerozi s využitím široké škály opatření Ochrana proti větrnéerozi s převažujícím využitím větrolamů Nebude zajištěna ochrana proti větrné erozi Nebude zajištěna ochrana proti větrnéerozi, na neobhospodařovaných plochách bude eroze samovolně omezena ##Racionálnírozvoj sídel (důraz na minimalizaci záborů zemědělské půdy) a dopravní infrastruktury ##Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci skutnou Horou, včetněpodpory vícedenních forem rekreace vrámci celého zájmového území ##Dotačnípolitika bude podporovat komplexně orientované i dílčí projekty rozvoje venkova Celkově preferuji: Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury Rozvoj služeb cestovního ruchu v hlavních pólech území s dílčí spoluprací s Kutnou Horou Dotačnípolitika bude zaměřena na dílčí projekty rozvoje venkova Rozsáhlézábory zemědělsképůdy pro zástavbu, rozvoj nadmístní infrastruktury svelkými dopady v zájmovém území Cestovníruch bude soustředěn především na Kutnou Horu, vzájmovém území převažuje krátkodobárekreace; vznik komerčních sportovněrekreačních areálů(žehušice, Záboří) Dotačnípolitika bude zaměřena na exploataci krajiny (doprava, fotovoltaickéelektrárny, protipovodňovéhráze, podpora zemědělské produkce) Stagnace rozvoje zástavby, posílení rozvoje nadregionální dopravní infrastruktury Integrovaný scénář Segregační scénář Exploatační scénář Útlumový scénář Jméno a příjmení: Stagnace či úpadek cestovního ruchu, objekty cestovního ruchu budou soustředěny na nejvýznamnější centra (Kačina, Jakub, Žehušice) Dotačnípolitika pouze do rozvoje nadregionálníinfrastruktury (venkov bez dotací) Mám zájem o pozvání na další pracovní dílnu? Ano Ne Poznámky a připomínky k hodnocení: Další náměty (vize krajiny pro období by měla dále obsahovat):

75 Koncept cílové charakteristiky krajiny Vznikl na základě vyhodnocení výsledků diskusního setkání v Církvici Jedná se o průnik integrovaného scénáře (15 respondentů) a segregačního scénáře (13 respondentů)

76 Koncept cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

77 Návrh cílové charakteristiky krajiny Vznikl na základě odsouhlasení konceptu cílové charakteristiky krajiny na pracovním setkání v Žehušicích 2 části : souhrnná strategická vize, mapový průmět a bilance 5 hlavních strategických oblastí ( kuchařka k naplnění vize) Ochrana a rozvoj přírodního potenciálu Ochrana a rozvoj kulturně-historického potenciálu Sociální potenciál a trh práce Ochrana a rozvoj hospodářského potenciálu Sídla infrastruktura a rekreace

78 Návrh cílové charakteristiky krajiny přístup k budoucímu rozvoji krajiny Koncepční rozvoj území navazující na významné etapy historického vývoje, které zasazuje do aktuálního funkčního využití krajiny. Optimalizace zemědělského využívání krajiny při zabezpečení ochrany a rozvoje přírodních a kulturně-historických hodnot území. Řešení protipovodňové ochrany se zaměřením na posílení ochrany sídel, včetně umožnění řízených rozlivů na zemědělském půdním fondu a lesním fondu. Revitalizace významné části vodních toků a posílení jejich polyfunkčního působení v krajině. Posílení retence a akumulace vody v rámci povodí a vybraných rybníků, včetně vymezení potenciálu pro další zvýšení retence a akumulace vody v krajině.

79 Návrh cílové charakteristiky krajiny přístup k budoucímu rozvoji krajiny Dílčí zvýšení podílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch, včetně vymezení potenciálu dalšího rozvoje těchto ploch; vytvoření funkční ekologické sítě v území. Obnova komponovaných krajinných areálů ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch Nové Dvory, Kačina, Kamajka, Žehušice, Skalka u Třebešic, Bernardov. Obnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest. Rozvoj integrovaného a multifunkčního zemědělství, podpora udržitelného hospodaření na rodinných farmách a ekologického zemědělství. Rozvoj specializovaných výrob, včetně vymezení potenciálu pro rozvoj školek, sadů, vinic a rychlerostoucích dřevin.

80 Návrh cílové charakteristiky krajiny přístup k budoucímu rozvoji krajiny Ochrana proti větrné erozi s využitím větrolamů a dalších opatření. Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury. Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci s Kutnou Horou, včetně podpory vícedenních forem rekreace v rámci celého zájmového území. Předpokladem uskutečnění vize je aktivní spolupráce veřejné správy, uživatelů krajiny a veřejnosti. Rozvoj bude určován aktivitou jednotlivých obcí a dalších subjektů, které se mohou sdružit za účelem naplnění společných cílů. Dotační politika bude podporovat komplexně orientované i dílčí projekty rozvoje venkova.

81 Návrh cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

82 Návrh cílové charakteristiky krajiny 3D model krajiny

83 Návrh cílové charakteristiky krajiny 3D model krajiny

84 Návrh cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

85 Koncept cílové charakteristiky krajiny bilance

86 Koncept cílové charakteristiky krajiny bilance

87 Návrh cílové charakteristiky krajiny hlavní strategické oblasti 5 hlavních strategických oblastí Ochrana a rozvoj přírodního potenciálu Ochrana a rozvoj kulturně-historického potenciálu Sociální potenciál a trh práce Ochrana a rozvoj hospodářského potenciálu Sídla, infrastruktura a rekreace V rámci strategických oblastí jsou vymezeny hlavní problémové okruhy a strategické cíle k jejich řešení Strategické cíle jsou rozpracovány do úrovně dílčích strategických cílů

88 Návrh cílové charakteristiky krajiny hlavní strategické oblasti

89 Děkuji za pozornost Ing. Martin Weber Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Květnové náměstí Průhonice weber@vukoz.cz