PERSPEKTIVY ELEKTROMOBILITY V R V NÁVAZNOSTI NA SCHVÁLENÍ NÁRODNÍHO AK NÍHO PLÁNU ISTÁ MOBILITA

Transkript

1 PERSPEKTIVY ELEKTROMOBILITY V R V NÁVAZNOSTI NA SCHVÁLENÍ NÁRODNÍHO AK NÍHO PLÁNU ISTÁ MOBILITA TOMÁŠ CHMELÍK Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu XI. Špindler v Mlýn hotel Horal 14. dubna 2016

2 AGENDA A Úvod a východiska B Národní ak ní plán istá mobilita C Aktivity v rámci Skupiny EZ 1

3 PO ROCE 2015 SE V RÁMCI ESKÉ REPUBLIKY EKÁVÁ VÝZNAMNÉ NAVÝŠENÍ VELIKOSTI TRHU S ELEKTROMOBILY Základní scéná bez opat ení k podpo e elektromobility (lehká vozidla, tisíce ks) Vozový park Podíl na prodejích 2

4 CO M E VYVOLAT POT EBU VE EJNÉ DOBÍJECÍ INFRASTRUKTURY V ODPOVÍDAJÍCÍ HUSTOT A DOSTUPNOSTI 3

5 ELEKTROMOBILITA BUDE S DALŠÍMI PALIVY VE ST EDN DOBÉM HORIZONTU KOEXISTOVAT JEJÍ VYU ITÍ BUDE SPECIFICKÉ A RELATIVN SAMOSTATNÉ EV: istý elektromobil, PHEV: Plug-In Hybridní vozidlo Zdroj: Analýza Roland Berger 4

6 NÁRODNÍ AK NÍ PLÁN ISTÁ MOBILITA JE PRVNÍM STRATEGICKÝM DOKUMENTEM NA TOTO TÉMA Cílem NAP CM je ekonomicky efektivním a spole ensky p ijatelným zp sobem: zajistit snížení emisí škodlivin z dopravy, zejména ve m stech, zajistit snížení závislosti na kapalných palivech, diverzifikaci zdrojového mixu a vyšší energetickou ú innost v doprav, zajistit p ipravenost R na implementaci sm rnic a strategií EU, podpo it a rozvíjet eský pr mysl NAP CM popisuje východiska (legislativní rámec, predikce v oblasti dopravy, o ekávaný vývoj technologií) i o ekávaný vývoj rozvoje isté mobility v R. istá mobilita je v kontextu NAP vnímána jako užší kategorie, primárn jde o podporu využití CNG, elektromobility a áste i vodíku v silni ní doprav. NAP definuje rámcové cíle k roku 2020 a specifikuje opat ení, která mají napomoci k jejich dosažení. V p ípad elektromobility jde o: Páte ní sí : 500 DC rychlodobíjecích bod (= 500 DC rychlodobíjecích stanic) o výkonu nejmén 40 kw Zahuš ovací sí : 800 AC normálních dobíjecích bod (= 400 AC stanic, každá má dv nezávislé zásuvky) o výkonu do 22 kw výkonu na dobíjecí bod (pozn.: v p ípad bod do 22 kw m že být místo AC použita i DC technologie) 5

7 EHLED NAVR ENÝCH OPAT ENÍ NAP CM Mix opat ení r zného typu, nap. investi ní podpora výstavby infrastruktury, podpora po ízení vozidel na alternativní pohon (podnikatelské subjekty, ve ejná sféra, MHD), úlevy z placení poplatk souvisejících s provozem vozidla pro vozidla na alternativní pohon, využití pruh pro autobusy, zvýhodn né parkování podpora výzkumu a vývoje, vzd lávání a propagace Realizace opat ení jde nap resorty (odpov dnost MPO, MŽP, MMR, MF a dalších), n která z opat ení jsou v jurisdikci jiných subjekt (nap. m sta, obce). NAP áste implementuje novou sm rnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne o zavád ní infrastruktury pro alternativní paliva, která je klí ová pro nastavení standard v rámci EU. Lze o ekávat, že koncep ní uchopení na úrovni R m že motivovat k p íprav krajských koncepcí (nap. MS kraj již takovou koncepci rozpracovává), p ípadn podpo it jednotlivá m sta a obce k ijímání podobných opat ení. Je sou ástí agendy Smart City, která nabývá na pozornosti a zájmu. Klí ové bude zachování momentu zejména v implementa ní fázi. 6

8 ELEKTROMOBILITA EZ JE NEJV TŠÍM ELEKTROMOBILNÍM PROJEKTEM NEJEN V R, ALE I VE ST EDNÍ A VÝCHODNÍ EVROP Více než 35 elektromobil Dohromady najezdily již více než km 12x 1x 4x 5x 58 ve ejných dobíjecích stanic v provozu (z toho 10 rychlodobíjecích), cílem je vytvo it páte ní sí rychlodobíjecích stanic po celé R. 8x 1x 1x Partnerství s devíti p edními sv tovými automobilkami. Další partnerství jsou v jednání. Projekt Elektromobilita EZ ítá už více než 50 partner z ad komer ních spole ností, ministerstev a municipalit. ipravuje se rozší ení nabídky produkt v oblasti elektromobility nabízených ve spolupráci s dalšími subjekty Skupiny EZ ESCO) 7

9 MAPA DOBÍJECÍCH STANIC EZ 8

10 PARTNE I PROJEKTU ELEKTROMOBILITA EZ 9

11 VÝSTAVBA SÍT DOBÍJECÍCH STANIC JE O HLEDÁNÍ OPTIMÁLNÍHO EŠENÍ PRO ASTO PROTICH DNÉ PO ADAVKY asto slýcháme názory, že v ulicích by m ly stát tisíce dobíjecích stojan ( dobíjecí stanice na každém rohu ) m ly by se stav t jenom rychlodobíjecí stanice, pomalé dobíjení má p eci každý doma dobíjení by m lo být zdarma, protože elektromobilita je šetrná k životnímu prost edí cena za ve ejné dobíjení nem že být vyšší než cena elekt iny doma výnosy z r stu prodeje elekt iny bez problém dobíjecí infrastrukturu zaplatí ti, co nemají garáž, si nikdy elektromobil nepo ídí dobíjecí stanice by nem la stát tam, kde jsme ji zrovna postavili, ale n kde jinde atd. Pohledy zákazník a provozovatel se tak logicky dostávají do ur itého rozporu: Zákazník Provozovatel Cena za dobíjení Co nejmenší, ideáln zdarma Co nejvyšší, aby byl provoz komer atraktivní Typ Co nejrychlejší, aby bylo dobíjení co nejkratší Takový, který zajistí optimální využití a dostupnost Po et / hustota Co nejvíce Tolik, aby zajistily komer atraktivní provoz Standard dobíjení Takový, kterým dobiji své auto, ostatní standardy mne nezajímají ešení, které umožní obsluhu co nejvíce zákazník za co nejnižších náklad 10

12 JAK BY TEDY INFRASTRUKTURA VLASTN M LA VYPADAT? A KOLIK BUDE DOBÍJET STÁT? i úvahách o ekonomice provozu dobíjecí infrastruktury je t eba pracovat s n kterými p edpoklady nebo specifiky: 1) Trh elektromobility ješt v tuto chvíli neexistuje 2) Infrastruktura musí v zárode ném období trh p edb hnout, tj. budoucí výnosy musí zaplatit po áte ní investici 3) V tuto chvíli neznáme, jen odhadujeme chování typického masového zákazníka. 4) Penetrace elektromobil z ejm nebude v ase ani geograficky plynulá 5) Vzorce chování uživatel se mohou v ase m nit 6) V po átku riziko rychlého morálního zastarávání infrastruktury V dlouhodobém pohledu musí být elektromobilita komer atraktivní pro všechny lánky et zce výrobce vozidel, provozovatele infrastruktury i zákazníky. 11

13 HLAVNÍ DRIVERY DLOUHODOBÉHO BUSINESS CASE PROVOZOVATELE DOBÍJECÍ INFRASTRUKTURY VÝNOSY 1 Projekce trhu EV/PHEV 2 Cena služby elektromobilita 140,000 e-mobility fee 120, ,000 80,000 60,000 THE GOVERNMENT BUYS IN SCENARIO THE RISING OIL PRICE SCENARIO TCO 3,941 e-mobility fee 3, TCO 6,845 6, Infrastructure Electricity Infrastructure Electricity 40,000 20,000 THE DOWNSIZED MOBILITY SCENARIO 3,391 TCO less electricity 6,481 TCO less electricity ICE (B Seg.) EV ICE (D Seg.) PHEV NÁKLADY / INVESTICE 3 Náklady na dobíjecí 4 infrastrukturu Rozvoj sít dobíjecích stanic 12

14 NÁKLADY NA VÝSTAVBU DOBÍJECÍ INFRASTRUKTURY OVLIV UJE ADA FAKTOR ipojení na sí /distribu ní soustavu: Zemní a výkopové práce Poplatky za p ipojení na distribu ní sí Technologie a funkcionalita: Typ dobíjecí stanice (ultrarychlá, normální / domácí) Sb r dat a komunikace (IT back-end) Platební systém a dopl kové funkce Údržba a servis Služby zákazník m: Vizualizace (parkovací stání, navigace ) Pé e o zákazníky (help line, www stránky ) Administrativní procedury / poplatky 13

15 TYPY DOBÍJECÍCH STANIC A MODELY DOBÍJENÍ NE KA DÝ TYP DOBÍJECÍ STANICE DÁVÁ SMYSL VŠUDE V praxi lze dobíjecí stanice lenit do dvou základních skupin: Normální dobíjecí stanice: dobíjecí stanice, která umož uje p ímou dodávku elekt iny do elektrického vozidla o výkonu do 22 kw (st ídavé AC i stejnosm rné - DC) Rychlodobíjecí (vysoce výkonná) stanice: dobíjecí stanice, která umož uje p ímou dodávku elekt iny do elektrického vozidla o výkonu vyšším než 22 kw (stejnosm rné DC). 14 Rychlodobíjecí stanice (DC) Normální dobíjecí stanice (AC i DC))

16 RYCHLODOBÍJECÍ STANICE EZ Rychlodobíjecí stanice EZ jsou vybaveny t emi standardy dobíjení a umož ují tak dobití libovolného elektromobilu: 15

17 NORMÁLNÍ DOBÍJECÍ STANICE EZ Normální dobíjecí stanice EZ jsou vybaveny dv ma zásuvkami (umož ují dobíjení dvou aut nezávisle na sob ) 16

18 TYPICKÝ PR H DOBÍJECÍHO VÝKONU U STANICE O ŠPI KOVÉM VÝKONU 50 KW (DC) Zdroj: ABB Pro DC dobíjení je tento pr h typický maximálního výkonu stanice je využito jen po pom rn krátkou dobu (50-40 kw 6 minut). Pr h je d ležitý pro úvahy o instalaci více stanic na jednom míst (jak nastavit kapacitu p íkonu). Jak velká je pravd podobnost, že se sejdou dv identická dobíjení a dojde k soub hu dobíjení na úrovni 2x50 kw? 17

19 ZÁV RY DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI i výstavb dobíjecích stanic se nejvíce potýkáme s kontraktací pozemk. Dlouhodobý business model v elektromobilit vyžaduje dlouhodobé nájemní vztahy. ístup stavebních ú ad není jednotný. Povolovací procesy jsou asto zdrojem pr tah. V dlouhodobém horizontu roste význam provozních náklad sít stanic, který bude z ejm vyšší (možná i výrazn ) než samotná instalace stanic. Není tak t žké stanici postavit, ale udržet ji dlouhodob v bezproblémovém provozu. Dnešní businessová rozhodnutí jsou zatížena vysokou mírou nejistoty a rizika, zejména v oblasti regulace. Je pot eba dalších úprav v regulatorním prost edí, nap. p i zneužívání vyhrazených stání. Návratnost investice (dosažení kladného NPV) do sít dobíjecích stanic je za sou asných podmínek kolem 10 let v této fázi rozvoje trhu je záporné nejen NPV, ale i Cash Flow. i dimenzování sít je klí ová vytíženost stanic. Ekonomicky jde o optimální rovnováhu mezi po tem stanic (tj. náklady) a po tem obsloužených zákazník (výnosy) Instalace více stojan bude na atraktivních místech bude nutností. Jak optimáln dimenzovat íkon v takové lokalit? Jak se bude vytížení m nit v ase? S rostoucím zájmem o elektromobilitu poroste pot eba roamingu a interoperability více provozovatel. Z ejm poroste význam mobilních aplikací a plateb t žko ale v tuto chvíli odhadnout, jaký bude preferovaný model (subscription vs. pay-per-use). 18

20 JAK JE TO S EMISEMI ELEKTROMOBILU VE SROVNÁNÍ S JINÝMI POHONY KLÍ OVÁ JE METODIKA UR ENÍ EMISÍ Je t eba rozlišovat dv složky dopad na životní prost edí p ímé (vlastní provoz) a nep ímé (výroba a distribuce paliv). 19 Zdroj: Roland-Berger