Nástroje ke zvýšení pracovní mobility v ČR kombinovaná databáze práce a bydlení

Transkript

1 Nástroje ke zvýšení pracovní mobility v ČR kombinovaná databáze práce a bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení

2 Struktura prezentace Důvody pro zkoumání vztahu migrace a finanční dostupnosti bydlení v ČR. Vývoj vnitřní migrace a migrace za prací v mezinárodním kontextu a v ČR. Shrnutí výsledků dosavadních analýz jako východiska pro návrh nástrojů a jejich zacílení. Popis návrhu nástrojů a jejich zhodnocení. Výběr nejvhodnějšího nástroje (databáze). 2

3 Důvody zkoumání vztahu migrace a dostupnosti bydlení Nízká úroveň vnitřní migrace v ČR v porovnání se zahraničím (viz dále), možná souvislost mezi regionálními rozdíly v míře nezaměstnanosti a nízkou úrovní migrace (za prací). Rozsah studií zaměřených na hlubší empirické analýzy souvislostí migračních toků a situace na trhu s bydlením v ČR jen omezený; empirická průkaznost závěrů studií zabývajících se alespoň částečně vlivem bydlení (trhu bydlení) na migraci v českém prostředí je slabá. Prokázán vliv právního důvodu užívání bydlení vlastnické bydlení vede k nižší úrovni zamýšlené migrace za prací v případě nezaměstnanosti (Lux, Sunega, Mikeszová, Večerník, Matyáš 2006). Klíčová otázka existuje (statisticky) významná souvislost mezi migraci za prací a regionálními rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení, a to po kontrole jiných faktorů, které mohou potenciálně ovlivňovat migraci za prací? (v zahraničí potvrzeno např. ve Velké Británii, Itálii). 3

4 Porovnání míry migrace v ČR a zahraničí Tabulka 1: Hrubá a čistá míra migrace ve vybraných evropských zemích Podíl vlastnického bydlení na Hrubá míra migrace Čistá míra migrace celkovém bytovém fondu (%) Dánsko 3,38 3,41 n.a. 1,92 0,090 0,095 n.a. 0, Velká Británie 2,70 n.a. n.a. n.a. 0,132 n.a. n.a. n.a. 69 d) Německo 1,88 n.a. n.a. n.a. 0,152 n.a. n.a. n.a. 45 e) Švédsko 1,63 1,87 1,84 1,83 0,095 0,182 0,130 0, d) Nizozemí 1,63 1,69 n.a. 1,61 0,079 0,063 n.a. 0, Maďarsko 1,49 1,32 1,34 1,78 0,094 0,054 0,049 0, Belgie 1,26 1,28 n.a. n.a. 0,123 0,086 n.a. n.a. 68 e) Rakousko n.a. 0,93 0,93 1,14 n.a. 0,054 0,066 0, Estonsko 0,87 0,53 n.a. n.a. 0,203 0,024 n.a. n.a. 86 Česká republika 0,57 0,50 0,50 0,86 0,009 0,063 0,065 0, d) Itálie 0,54 n.a. 0,63 0,56 f) 0,097 n.a. 0,146 0,091 f) n.a. Španělsko 0,53 0,76 0,79 1,32 0,043 0,099 0,099 0, Rumunsko n.a. 1,23 0,28 0,42 n.a. 0,013 0,020 0, Polsko b) 0,37 0,29 0,26 0,31 0,053 0,033 0,038 0, Slovinsko n.a. 0,30 0,14 0,20 n.a. 0,021 0,000 0, Slovensko c) n.a. 0,22 0,22 0,30 n.a. 0,023 0,023 0, c) Zdroj: Huber (2005, 20). Podíl vlastnického bydlení na celkovém bytovém fondu - Scanlon, Whitehead (2004), Housing Statistics in the European Union 2004, národní statistické úřady, Eurostat, vlastní výpočty. b) Data pro rok 1992 jsou nahrazena daty z roku c) Data pochází z roku d) Data z roku e) Data z roku f) Data pro rok 2007 nahrazena daty za rok n.a. data nejsou dostupná. 4

5 Vnitřní migrace v ČR Graf 1: Vývoj celkové hrubé míry migrace v ČR Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty. 5

6 Vnitřní migrace v ČR Graf 2: Srovnání celkového počtu stěhování a počtu stěhování za prací na krajské, okresní a vnitrookresní úrovni v letech Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty. 6

7 Vnitřní migrace v ČR Objem mezikrajského stěhování rostl v letech , v roce 2003 se snížil, v roce 2004 v podstatě stagnoval a od roku 2005 výrazněji roste (v roce 2008 celkem stěhování). Mezikrajské stěhování se na celkovém úhrnu (vnitřního) stěhování podílelo z více něž 1/3 (v roce 2008 konkrétně ze 39 %), největší část vnitřního stěhování se v ČR odehrává mezi obcemi v rámci okresů (v roce 2008 téměř 42 %). Od roku 2000 rostl podíl mezikrajského stěhování na úkor stěhování mezi obcemi v rámci okresů. Mezi kraji se častěji stěhovaly osoby s vyšším vzděláním (u VŠ představuje mezikrajské stěhování více než polovinu případů, u lidí se základním a středním vzděláním se více než polovina případů stěhování odehrává uvnitř okresů). Průměrný věk migrantů mezi kraji se v čase zvyšoval, nicméně více než 60 % migrantů tvořily v letech osoby do 34 let věku. Podíl stěhování z pracovních důvodů na celkovém objemu vnitřního stěhování v ČR (nejen mezi kraji) v roce 2004 činil pouhých 5,2 % (celkem stěhování), z toho 58 % bylo realizováno z kraje do kraje. Stěhování z pracovních důvodů se tedy odehrávalo zejména mezi kraji, zatímco stěhování bez rozlišení důvodů mezi obcemi na úrovni okresů. 7

8 Výsledky dosavadních analýz Z modelových simulací vyplynulo, že pouze domácnostem manažerů (KZAM 1), odborníků a vědců (KZAM 2) a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků (KZAM 3) bydlících v tržním nájemním bydlení v Ústeckém či Moravskoslezském kraji vyplatilo přestěhovat se za prací do Prahy, přičemž v roce 2007 by se jim přestěhování vyplatilo více než v roce Naopak méně kvalifikovaným profesím (KZAM 4 až KZAM 9) by se stěhování z finančního hlediska nevyplatilo už v roce 2000 a ještě méně v roce Závěry obdobné pro domácnosti jednotlivců i rodin s dětmi. Korelační analýza mezi meziroční změnou v regionálních rozdílech v dostupnosti bydlení a meziroční změnou v úrovni migrace (meziroční změnou v počtu vystěhovalých na 1000 obyvatel):» neukázala statisticky významnou závislost na celém souboru (všech migrujících ze všech krajů);» neukázala statisticky významnou závislost na podsouboru migrujících do Prahy;» byla prokázána statisticky významná závislost pouze pro podsoubor migrujících s dokončeným VŠ vzděláním do Prahy. 8

9 Výsledky dosavadních analýz - pokračování ALE Regresní analýza potvrdila výsledky korelační analýzy, tj. mimo jiné, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (zejména v cenách vlastnického bydlení měřených prostřednictvím ukazatele P/I) může mít pozitivní dopad na zvýšení počtu vystěhovalých vysokoškoláků do Prahy z ostatních krajů. Snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení může mírně podpořit migraci již dnes nejmobilnější části populace, tj. zejména mladých lidí a lidí středního věku s vyšším vzděláním. Ostatní skupiny populace se zdají být imunní vůči změnám regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení. Nástroje zacílené na tyto nemobilní skupiny populace by tedy pravděpodobně měly jen omezený efekt. Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení jsou zejména bariérou případné migrace za prací pro osoby/domácnosti z vyšších kategorií KZAM (tj. s obecně spíše nižší kvalifikací) než pro kvalifikované osoby / domácnosti (KZAM 1 KZAM 3). Navíc zisk ze stěhování za prací u této skupiny lidí/domácností se v čase podstatně zvýšil. 9

10 Výsledky dosavadních analýz - pokračování Usnadnění migrace vzdělané části populace z méně ekonomicky vyspělých regionů do vyspělejších může vést k tomu, že rozdíly mezi regiony se ještě více prohloubí. Je zásadní otázkou, zda tyto negativní vedlejší efekty nakonec nepřeváží pozitivní efekt z toho, že stát nebude muset platit podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky osobám migrujícím za prací z méně vyspělých regionů. Výše uvedené argumenty svědčí spíše ve prospěch zacílení potenciálních nástrojů na podporu migrace za prací na méně vzdělané lidi (SŠ, ZŠ) s nižší kvalifikací (vyšší KZAM, konkrétně KZAM 5-9). Vzhledem k dosud neprůkaznému vlivu takové pomoci na skutečnou intenzitu migrace za prací u této skupiny lidí by však případná pomoc měla mít spíše formu doplňkového a finančně nenákladného nástroje, aby nedošlo k neefektivnímu využívání veřejných zdrojů. Mimo to by měla být výhradně zacílena na uchazeče o zaměstnání evidované na úřadech práce. 10

11 Návrhy nástrojů III. národní workshop Nové nástroje bytové politiky Migrační příspěvek» určen osobám vedeným v evidenci úřadu práce (KZAM 5-9), které si našly zaměstnání ve větší než rozumné dojížďkové vzdálenosti od svého současného bydliště, což doloží uzavřenou pracovní smlouvou na dobu alespoň jednoho roku;» výše příspěvku jako rozdíl mezi místně obvyklým nájemným pro adekvátní velikost bytu (dle počtu osob) v místě stávajícího bydliště a místně obvyklým nájemným pro byt adekvátní velikosti (dle počtu osob) v novém bydlišti;» výsledkem by bylo, že osoby by po přechodnou dobu 6 měsíců platily nájemné zhruba ve stejné výši jako v místě původního bydliště, nicméně měly by zajištěn příjem ze zaměstnání, tj. stát by ušetřil na dávkách v nezaměstnanosti, případně sociálních dávkách (minimálně zčásti) a osoby by odváděly daně a pojistné;» podrobnější popis návrhu fungování příspěvku k dispozici v publikaci (policy paper), který je k dispozici na stránkách 11

12 Návrhy nástrojů III. národní workshop Nové nástroje bytové politiky Příspěvek na stěhování» příspěvek určený k pokrytí hlavních nákladů spojených s přestěhováním, tj. zejména dopravních, pro osoby z cílové skupiny (KZAM 5 9), dále nákladů spojených s hledáním nového bytu (paušální jednorázová částka), případně k úhradě části nákladů spojených s prodejem stávající nemovitosti (vlastníci).» Hypoteticky lze též uvažovat o tom, že by stěhující se osoby nárokovaly uhrazení nákladů spojených se stěhováním v plné výši (přesně vymezených druhů nákladů), v takovém případě by je však musely doložit odpovídajícími platebními doklady (výše příspěvku limitována stropem).» Poskytnutí příspěvku by bylo opět vázáno na situaci, kdy se dotyčná osoba stěhuje z pracovních důvodů, tj. v místě původního bydliště byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP a je schopna doložit, že v místě nového bydliště získala práci alespoň na 1 rok; místo nového pracoviště ve větší než rozumné dojížďkové vzdálenosti ze stávajícího bydliště.» Možnost omezení poskytnutí této formy podpory pouze pro osoby s příjmem nepřesahujícím určitou hranici. 12

13 Návrhy nástrojů Kombinovaná databáze práce a bydlení» Smyslem nástroje je omezit náklady spojené s hledáním nového bydlení/ubytování (search costs) na straně uchazeče o zaměstnání v nové (cílové) lokalitě a nepřímo tím usnadnit migraci za prací.» Není třeba omezovat na cílovou skupinu (KZAM 5 9), náklady se příliš nezvýší, pokud by bylo orientováno na všechny uchazeče o zaměstnání.» Princip fungování: uchazeči o zaměstnání by současně k nabídce zaměstnání (na úřadu práce) dostávali i informace o dostupném ubytování (bydlení) v cílové lokalitě (místo nového pracoviště). Bydlení odpovídající velikosti jejich domácnosti a předpokládané výši příjmů.» Snaha nabízet v rámci databáze nejen byty soukromých pronajímatelů, ale i obecní byty k pronájmu nebo výměně (předpokládalo by ochotu k zapojení ze strany obcí a přehled o jimi vlastněném bytovém fondu; problémem např. požadavek trvalého bydliště v obci podmiňující přidělení obecního bytu).» podrobnější popis návrhu fungování databáze k dispozici v publikaci (policy paper), který je k dispozici na stránkách 13

14 Přehled nástrojů obecné zhodnocení Tabulka 2: Obecné zhodnocení navržených nástrojů na podporu migrace za prací Kritérium / Nástroj Migrační příspěvek Příspěvek na stěhování Databáze Náročnost na finanční zdroje ++ / / ++ + Zdroj financování státní rozpočet státní rozpočet, případně obce státní rozpočet Politická průchodnost -- / Praktická testovatelnost -- / / + ++ / +++ z hlediska výše uvedených ukazatelů se jako nejperspektivnější nástroj jeví vytvoření databáze spojující informace o volných pracovních místech s informacemi o nabídce odpovídajícího bydlení v lokalitě nového zaměstnání. 14

15 Argumenty podporující výběr nástroje typu databáze Ve prospěch volby nástroje typu databáze svědčí i výsledky kvantitativní a kvalitativních šetření realizovaných v letech 2005 a 2006 v rámci jiného projektu MMR. Skupinové diskuse: respondenti všech skupinových rozhovorů se shodli na tom, že významnou pomocí by bylo zajištění větší informovanosti o nabídce bydlení v místě nového zaměstnání a to jak respondenti, kteří se již přestěhovali za prací, tak respondenti, kteří se nestěhovali (v evidenci uchazečů na ÚP). Kvantitativní šetření na reprezentativním vzorku populace ČR (2006): respondenti doporučovali spíše pobídky z hlediska veřejných rozpočtů levnější, s výjimkou programu nízkoúročených státních úvěrů pro pořízení vlastního nebo družstevního bytu ( novomanželské půjčky ). Nejčastější kombinace doporučení dvou nástrojů bytové politiky bylo doporučení poskytovat více informací o bydlení pro nezaměstnané lidi a poskytovat nízkoúročené úvěry na pořízení vlastního bydlení (v úhrnu 72 % respondentů). 15

16 Praktické testování vybraného nástroje (pilot) Testování formou pilotního projektu předpokládá potřebu navázat spolupráci alespoň se dvěma úřady práce, kdy jeden by nabízel k nabídce zaměstnání i nabídku bydlení v dané lokalitě a druhý tradičně pouze nabídku zaměstnání bez odpovídající nabídky bydlení, následně by se porovnaly výsledky úspěšnosti umístění uchazečů u těchto dvou úřadů práce ideálně by se mělo jednat o úřady práce s podobnou strukturou uchazečů, případně by mohla být sledována pouze určitá skupina uchazečů vybraná podle určitých kvót. Kromě toho by byla porovnávána rovněž nákladnost projektu s očekávaným přínosem v podobě většího počtu úspěšně umístěných uchazečů (a tím úsporách na vyplacené podpoře v nezaměstnanosti, resp. sociálních dávkách evidovaných uchazečů o zaměstnání). Předpokladem je vytvoření databáze spojující informace o volných pracovních pozicích s nabídkou odpovídajícího bydlení v dané lokalitě. Databázi volných pracovních míst provozuje MPSV (resp. úřady práce), bylo by nutné doplnit informace o bydlení (potenciální zdroje: internetové servery, ARK, vytvoření systému certifikovaných RK, IRI, s.r.o.), doplnění informací o uvolněných obecních bytech nebo obecních bytech k výměně (obecní databáze uvolněných bytů) a vhodné spárování informací o nabídce práce s informacemi o nabídce bydlení. 16

17 Děkuji za pozornost. Jilská Praha 1 petr.sunega@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení