Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Transkript

1 Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi,

2 AGENDA Energetické úspory jako příležitost, ne jako povinnost Energetické úspory jako významný potenciál pro inovace 2

3 ENERGETICKÁ NÁROČNOST HDP V ČR JE V RÁMCI EU NADPRŮMĚRNÁ A JEJÍ SNÍŽENÍ BY TAK MĚLO POZITIVNÍ DOPAD NA ČESKOU KONKURENCESCHOPNOST Energetická náročnost členských států EU GJ/1000 EUR PPS, ,6 Energetická intensita ČR je nadprůměrná i po přepočtu na konstantní sektorové složení ekonomiky a paritu kupní síly 8,4 7,9 7,2 6,3 6,3 6,1 5,7 5,7 5,5 5,3 Bez exportů elektřiny by se energetická náročnost ČR snížila zhruba 0,5 GJ/1000 EUR PPS 5,0 4,8 4,8 4,7 4,7 4,6 4,6 4,5 4,5 4,4 4,4 4,1 4,1 4,1 4,0 4,0 3,6 3,6 EE FI BG CZ SI SK SE PL BE FR LV HU EU 28 LU DE NL GR AT RO CY HR UK LT ES PT DK IT MT IE Snížení energetické náročnosti by tak zlepšilo konkurenceschopnost českého průmyslu uvnitř i vně EU Zdroj: Eurostat 3

4 ZLEPŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI VŠAK NESMÍ PROBÍHAT FORMOU UVALENÍ DALŠÍCH NÁKLADNÝCH POVINNOSTÍ NA PRŮMYSL NAD RÁMEC TĚCH STÁVAJÍCÍCH Klimatický cíl DEKARBONIZACE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGETICKÁ ÚČINNOST Náklad průmyslu Platba za povolenky Nepřímé náklady v elektřině Platba na podporu OZE??? Energeticko-klimatická politika EU přesouvá na průmysl část nákladů plynoucích z dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie Dodatečné náklady plynoucí z povinnosti dosahovat energetické úspory mohou konkurenceschopnost nadále zhoršit Úsporná opatření nad rámec BAU by měla být motivována veřejnou podporou Příjmy z aukcí emisních povolenek by se měly vracet plně zpět do EU ETS sektorů ve formě podpory projektů souvisejících s klimatickými cíli ČR by měla vytvořit podmínky umožňující čerpat podporu z dalších EU ETS fondů pro české subjekty 4

5 PROTO BY MĚLO ZŮSTAT ZACHOVÁNO SOUČASNÉ ALTERNATIVNÍ SCHÉMA PRO DOSAŽENÍ ÚČINNOSTNÍCH CÍLŮ ÚSPORNÝ CÍL OBLIGATORNÍ SCHÉMA Povinnost dosahování úspor dopadá přímo na tržní hráče nebo ALTERNATIVNÍ SCHÉMA Cíl je plněn na národní úrovni formou veřejné podpory Alternativní schéma umožňuje selekci ekonomicky nejvýhodnějších opatření na národní úrovni a proto je nákladově nejvýhodnější (z toho důvodu jej používá i většina evropských zemí) Potřeba veřejné podpory do roku 2020 je odhadována zhruba na 60mld CZK ČR má přístup k dostatečným finančním prostředkům (ať už z domácích nebo evropských zdrojů), je však třeba soustředit se na Aktivaci operačních programů - dohnat současné zpoždění operačních programů, které negativně ovlivní reportování výsledků v roce 2017 Koordinaci politiky v oblasti úspor urychleně nastavit efektivní schéma monitorování a vykazování úspor Zpracování strategie plnění cíle úspor ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zavést dosud nevyužívané finanční nástroje 5

6 POKUD DOBĚHNE REFORMA EU ETS PODLE PŘEDSTAV BRITÁNIE, NĚMECKA A FRANCIE, PŘINESOU AUKCE EMISNÍCH POVOLENEK VÝZNAMNÉ ZDROJE FINANCÍ Odhady příjmů ČR z prodeje emisních povolenek mezi Mld CZK V případě úspěchu Německa a dalších velkých zemí s ještě ambicióznější reformou by i příjmy byly vyšší Současná EU legislativa nařizuje používat 50% z národních příjmů z prodeje povolenek na projekty přispívající k plnění klimatických cílů EU, zbytek může být příjmem státního rozpočtu Start 2021, backloading na trh Start 2018, backloading na trh Start 2018, backloading do rezervy Zdroj: Reuters Celých 100% z těchto příjmů by mělo sloužit pro podporu plnění EU cílů, tedy i pro projekty zlepšující energetickou účinnost v průmyslu 6

7 AGENDA Energetické úspory jako příležitost, ne jako povinnost Energetické úspory jako významný potenciál pro inovace 7

8 KROMĚ PŘÍMÝCH NÁKLADŮ NA DOSAŽENÉ ÚSPORY BY VÝBĚR PODPOROVANÝCH ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ MĚL ZOHLEDNIT I NEPŘÍMÉ DOPADY NA DOMÁCÍ PRŮMYSL ÚSPORY MINIMALIZACE nákladů na jednotku uspořené energie MAXIMALIZACE pozitivních dopadů úsporných investic na průmysl, zaměstnanost a celkový HDP Úsporná opatření s vysokým podílem domácí práce a technologií mají pozitivní vliv na HDP Naopak opatření spočívající v importu hotových výrobků domácímu průmyslu nepomáhají Výběr úsporných opatření by měl zohledňovat celkové dopady na ekonomiku, nejen pouze jejich přímé náklady 8

9 ÚSPORA IMPORTOVANÝCH UHLÍKATÝCH PALIV VEDE KE ZLEPŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK A PŘITOM NEMÁ NEGATIVNÍ VLIV NA HDP A ZAMĚSTNANOST V ČR Ztráta HDP plynoucí z úspory 1 mil. CZK dle různých typů energií Miliony CZK 0,02 0,73 0,98 Úspora domácích zdrojů energie má kvůli dodavatelskému řetězci a navazujícím činnostem významný negativní vliv na HDP Naopak dopad úspor importovaných zdrojů energie na HDP je zanedbatelný Úspory importovaných zdrojů energie navíc přispívají k dalšímu důležitému cíli bezpečnosti dodávek energie Plyn, ropné produkty Elektřina, teplo Uhlí Zdroj: Opatření na zvýšení energetické účinnosti a jejich dopady na českou ekonomiku, Úřad vlády (2014) 9

10 DEFINICE ÚSPOR V HORIZONTU 2030 VŠAK NAOPAK ZNEVÝHODŇUJE DOMÁCÍ ZDROJE ENERGIÍ S ROZVINUTÝM DODAVATELSKÝM ŘETĚZCEM Ztráta domácí přidané hodnoty Zhoršení importní závislosti Ztráta domácí přidané hodnoty Přesun cca 50 TWh (66%) výroby elektřiny z uhlí a jádra do plynu Přesun výroby 31 TWh (101% výroby 2013) výroby elektřiny z jádra do OZE, nebo 34 TWh (76%) z uhlí do OZE Snížení očekávané 2030 spotřeby plynu o cca 2/3 90% současné konečné spotřeby energie v dopravě nebo v domácnostech 68% konečné spotřeby v průmyslu 5,5 násobek současných ztrát v distribuci Necelý dvojnásobek současné výroby tepla v teplárnách a výtopnách 1. Stanovit úsporný cíl jak v primární tak i v konečné spotřebě energie 2. Definovat primární jadernou energii jako vyrobenou elektřinu namísto tepla Pozn: Každá z výše uvedených možností vede ke splnění 27% cíle úspor v ČR, v realitě by šlo o nějakou jejich kombinaci 10

11 PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ČESKÝ PRŮMYSL JE NAOPAK SUBSTITUCE IMPORTOVANÝCH PALIV ZA SOFISTIKOVANÝ A ÚSPORNÝ ELEKTRICKÝ POHON ÚSPORY NUTNOST ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCÍCH ZDROJŮ ENERGIE Modernizace/výstavba nových jaderných zdrojů Kogenerace Nákladově efektivní OZE... Substituce importovaných paliv za úsporné technologie využívající domácí elektřinu BEZPEČNOS T DODÁVEK NOVÉ TECHNOLOGIE NAHRAZUJÍCÍ IMPORTOVANÁ FOSILNÍ PALIVA Elektrifikace dopravy Tepelná čerpadla ve vytápění budov Úsporné rekonstrukce a výstavba nízkoenergetických domů... 11

12 SPRÁVNÝ VÝBĚR ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ TAK MŮŽE PŘEDSTAVOVAT VÝZNAMNÝ STIMUL PRO DOMÁCÍ PRŮMYSL A INOVACE Odhad nutných investic, veřejné podpory a přímého přínosu investic pro splnění cíle úspor do 2020 Miliardy CZK Odhadovaný agregovaný dopad 1 milionu investic do úspor na HDP je u současných programů něco nad 0,6 milionu (dílčí programy dosahují však i multiplikátoru nad 0,7) Efekt vytěsnění je malý: veřejné zdroje pocházejí z účelově vázaných fondů (výrazně odlišné použití by nebylo možné) ekonomika neběží na plný výkon HDP multiplikátor úspor je podobný, jako u celé ekonomiky 110 Efekt nevyrobené energie může být zanedbatelný (při směrování úspor na importované energie) Odhad nutných investic Odhad nutné veřejné podpory Přímý přínos HDP Po roce 2020 bude potenciál investic do úspor ještě mnohem větší 12

13 SHRNUTÍ Energetické úspory zvýší konkurenceschopnost českého průmyslu, nesmí však dále zvýšit náklady, jimiž průmysl již nyní přispívá k dosažení cílů evropské klimatické politiky. Významné finanční zdroje pro podporu úspor zajistí 100% reinvestice příjmů z prodeje emisních povolenek zpět do příslušných sektorů Tato podpora by měla směřovat do oblastí z vysokým multiplikátorem domácího HDP Zaměření úspor na importovaná paliva má pozitivní dopad na makroekonomickou situaci a navíc přispívá k energetické bezpečnosti ČR Substituce importovaných fosilních paliva za elektřinu přináší průmyslu nové příležitosti jak na straně elektrifikace spotřeby, tak z hlediska poptávky po nových čistých technologiích na straně výroby elektřiny 13