|
|
- Irena Nováková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13 1. třída PRVKY Diamant Antimon Arsen Bizmut Bi 2 2,5 9,7 9,8 As 3,5 5,7 Sb 3 3,5 6,6 6,7 C 10 3,52 dokonalá, bazální dokonalá, bazální dokonalá, bazální dokonalá podle osmistěnu krychlová celistvý lístkovitý dendritický síťovaný destičkovitý zrnitý zdvojčatnělé krystaly zrnka hroznovité krápníkovité tvary celistvý destičkovitý zrnitý jehlicovitý pseudokrychlový deskovitý zdvojčatnělý zaoblený s paprsčitou strukturou (bort) mikrokrystalický (karbonado) osmistěn dvanáctistěn čtyřstěn se zakřivenými plochami stříbřitě načervenalý bledě šedý bledě stříbřitě šedý šedý oranžový žlutý hnědý růžový červený modrý zelený černý průhledný stříbřitě bledě šedý šedivý třpitivě diamantový mastný bizmutin kasiterit chloantit stříbro polybazit antimonit pyrop olivín tvoří se na hydrotermálních žílách a v pegmatitech tvoří se hlavně na hydrotermálních žílách tvoří se na hydrotermálních žílách s arsenem a stříbrem a také s galenitem sfaleritem pyritem antimonitem vzniká v ultrabazických horninách (kimberlitech) tvořících komínovité intruze Grafit (Tuha) C 1,2 2,1 2,3 dokonalá, bazální ploché tabulkovité šesterečné destičky celistvý lístkovitý zrnitý tmavě šedá černá tmavě černý černý matně tvoří se v horninách včetně břidlic
14 1. třída PRVKY Síra Platina Stříbro Nikl Měď Cu 2,5 3 8,9 žádná hákovitý krychlová Ni 4,5 7,3 8,2 nezřetelná, krychlová Ag 2,5 3 10,5 žádná hákovitý krychlová Pt 4 4,5 21,4 žádná hákovitý krychlová S 1,5 2,5 2,0 2,1 nedokonalá, bazální dendrity celistvý dráty krychle osmistěn dvanáctistěn hákovitý krychlová celistvý zrnitý až rhombická dráty šupinky dendrity celistvý krychle osmistěn rovnoběžné svazky zrnka hrudky šupinky krychle celistvý práškovitý krápníkový tvoří i povlaky tabulkovité krystaly bipyramidální měděně červená bledě růžově červená ocelově šedý načernalý stříbřitě bílá barva stříbřitě šedý citrónově žlutý až žlutavě hnědý měděně červený ocelově šedý stříbřitě až stříbřitě šedý na černém povrchu smolný až mastný malachit kuprit azurit? argentit pyrargyrit proustit galenit cerusit zlato chromit celestin aragonit sulfidy tvoří se především v oblastech kde žíly obvykle hydrotermální obsahující sulfidy mědi byly alterovány vyskytuje se v některých alterovaných čedičích často v meteoritech jako kamacitová slitina tvoří se na hydrotermálních žílách a v oxidačních zonách rudních ložisek společně se zlatem tvoří se v bazických a ultrabazických vyvřelých horninách a vzácně v kontaktním dvoru také se vyskytuje v rýžovištních sedimentech tvoří se v okolí vulkanických kráterů a horkých pramenů Rtuť Hg kapalná 13,6 14,4 žádná žádný kapalný malé kuličky bledě stříbřitě třpitivě rumělka tvoří se v okolí vulkanických jícnů často s cinabaritem Telur Te 2 2,5 6,1 6,3 velmi dobrá řezný, ale kruchý trigonální sloupcovitý jehlicovitý kusový jemnozrnný stébelnatý vtroušený cínově bílá šedá šedý sylvanit pyrit dorovází ryzí zlato
15 1. třída PRVKY Zlato Železo Au 2,5 3 19,3 žádná hákovitý krychlová Fe 4,5 7,3 8,2 nezřetelná, krychlová zrnka šupinky valounky dendrity krycle osmistěn, hákovitý krychlová celistvý zrnitý zářivě jasně žlutá ocelově šedý načernalý zlatožlutý ocelově šedý na černém povrchu pyrit turmalín fluorit tvoří se hlavně na hydrotermálních žílách často v asociaci s em a sulfidy také se vyskytuje na rýžovištích v nezpevněném písku a v pískovci a ve slepenci vyskytuje se v některých alterovaných čedičích často v meteoritech jako kamacitová slitina
16 2. třída SULFIDY Bornit Antimonit Akantit Cinabarit Cu 5 FeS 4 Sb 2 S 3 Ag 2 S HgS 2 2,5 8,0 8,2 dokonalá podle prismatu až 2 2,5 7,22 žádná 2 4,63 4,66 dokonalá 3 5,0 5,1 velmi špatná až polo až rhombická krychlová tlusté tabulkovité klencové zdvojčatnělé celistvý v inkustracích zrnitý hranolovité krystaly prizmatické rystaly sloupkovitý zrnitý kompaktní a jehlicovitý krychlvý oktaedrický dodekaedrický kompaktní zrnitý celistvý typicky hnědavá červená šarlatová šedý až železitě černý olověně šedý měděně červený hnědý bronzový zakalený měňavě modrý nachový červený šarlatový černý olověně šedý šedavě černý průhledný až diamantový polo chalcedon pyrit stříbro pyrargyrit proustit galenit zlato arsenopyrit rumělka realgar kuprit chalkopyrit magnetit zlato vyskytuje se s realgarem a pyritem kolem vulkanických jícnů a horkých pramenů také se může vyskytovat na rudních žílách a v recentních vulkanických sedimentech tvoří se na hydrotermálních rudních žilách tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách také se tvoří v některých vyvřelých horninách oxidační zóna měděných žil může obsahovat bornit Covellin CuS 1,5 2 4,6 4,8 dokonale bazální tenké tabulkovité destičky celistvý břidličnatý indigově modrý tmavě šedý černý polo chalkopyrit pyrit kuprit tetraedrit tvoří se často na měděných žilách které byly přeměněny
17 2. třída SULFIDY Bournonit Enargit Arseno pyrit Bizmutin Auripigment PbCuSbS 3 Cu 3 AsS 4 FeAsS Bi 2 S 3 As 2 S 3 1,5 2 3,4 3,5 dokonalá 2 6,8 dokonalá rhombická 5,5 6 5,9 6,2 nezřetelná 3 4,4 4,5 dokonalá rhombická 2,5 3 5,7 5,9 nedokonalá polo až rhombická prizmatický tenká lupenitá forma celistvý sloupcovitý sytě citrónově žlutá hnědavě žlutá prizmatický jehličkovitý celistvý vláknitý lístkovitý prizmatický celistvý sloupkovitý zrnitý prizmatické tabulkovité krystaly celistvý zrnitý prizmatické tabulkovité krystaly celistvý zrnitý kompaktní olověně šedá stříbřitě bílá stříbřitě bílá tmavě šedá černá ocelově šedá černá bledě žlutý olověně šedý černý šedý tmavě šedá černá šedý černý průhledný realgar nerosty arsenu tvoří se na hydrotemálních žílách vytváří povlaky kolem horkých pramenů zlato bizmut tvoří se na chalkopy hydrotemálních žílách za rit vysokých teplot arsenopyrit a v granitických pyrit horninách kasiterit pyrit zlato pyrhotin siderit kobalt niklové rudy tetraedrit kuprit siderit galenit sfalerit tvoří se na hydrotemálních žílách v horninách a vyvřelých horninách tvoří se na hydrotemálních žílách v metasomatických ložiskách tvoří se na hydrotemálních žílách Boulangerit Pb 5 Sb 4 S 11 2,5 3 5,8 6,2 dobrá prizmatické jehlicovité krystaly celistvý vláknitý plstnatý olověně šedá modravě šedá hnědavý sfalerit galenit arsenopyrit pyrhotin tvoří se na hydrotemálních žílách
18 2. třída SULFIDY Emplektit Calaverit Carrollit Cubanit Baumhauerit CuBiS 2 AuTe 2 CuCo 2 S 4 CuFe 2 S 3 Pb 12 As 16 S3 6 3,8 5,33 špatně zřetelná 3,5 4 4,1 neznatelná 4,5 5,5 4,5 4,8 špatná 2,5 9,3 žádná 2 6,38 zřetelná, jemný, jemná rhombická prizmatický ocelově šedá hnědá rhombická kubická rhombická prizmatický podélně rýhovaný celistvý osmistěn celistvý prizmatický podélně rýhovaný hojnoplochý celistvý jehličkovitý prizmatický podélně rýhovaný paprsčitý celistvý vrostlý bronzově žlutá černá světle ocelově šedá stříbrobílá žlutá ocelově šedá žlutě nabíhající šedá žlutošedá černá dolomit realgar skleroklas chalkopyrit pyrhotin siderit pyrit nagyagit sylvanit krennerit wittichenit skutterudit baryt v drúzách v dolomitických vápencích a jako celistvé vrostlice na měděných ložiskách na hydrotermálních ložiskách v hydrotermálních žílách na hydrotermálních žilách včetně Bi Co Ni formace Dyskrasit Ag 3 Sb 3,5 9,4 10,0 těžko znatelná hákovitý rhombická prizmatický podélně rýhovaný celistvý stříbrně bílá šedá stříbro v hydrotermálních ložiskách strříbra Alabandin MnS 3,5 4 3,9 4 dokonalá podle krychle, krychlová kusový zrnitý lupenitý vtroušený černá tmavohnědá černavě zelený polo neprůhledný rodonit rodochrozit gaelnit sfalerit pyrit na rudných žílách
19 2. třída SULFIDY Allemontit Berthierit Argyrodit Clausthalit Breithauptit As+Sb FeS.Sb 2 S 3 4Ag 2 S.GeS 2 PbSe NiSb 5,5 7,5 8,2 patrná, šesterečná tabulkovitý sloupcovitý jehlovitý kusový jemnozrnný lupenitý vtroušený 2,5 3 7,6 7,8 dobrá jemný krychlová kusový jemnozrnný 2,5 6,2, až jemný 3,5 4 3,9 4,3 dobrá kosočtverečná kosočtverečná 3 3,5 6,6 dobrá trigonální kusový ledvinitý hroznovitý bradavičnatý celistvý jehlicovitý vláknitý vlasovitý stébelnatý celistvý kusový ledvinitý jemnozrnný až hrubozrnný vrstevnatý miskovitý měděně červená šedomodrá olověně šedá černá hnědavá šedá černá šedá modrá cínově bílá šedá červenavěh nědý černavý tmavošedý hnědý šedočerný hnědavě černý šedý chloantit ullmannit galenit pyrargyrit zlato hematit dolomit baryt pyrargyrit galenit sfalerit siderit argentit pyrit antimonit arzenopyrit arzén antimonit sfalerit siderit na rudných žilách na hydrotermálních rudných žilách na stříbrných rudných žilách na žílách stříbrných rud vzniká na As Ag rudných žilách Andorit PbAgSb 3 S 6 2,5 3,5 5,4 žádná kosočtverečný tabulkovitý hranolovitý hojnoplochý tmavě ocelově šedá černá černý na ložiskách zinku
20 2. třída SULFIDY Chalkopyrit Greenockit Galenit Eukairit Argento pyrit CuFeS 2 CdS PbS Cu 2 Se.Ag 2 Se AgFe 3 S 5 3,5 4 dokonalá 2,5 7,6 7,8 2,5 7,58 dokonalá, krychlová řezný, kujný, poddaný polo 3 3,5 4,7 4,8 zřetelná 3,5 4 4,3 4,4 špatná až kosočtverečná kosočtverečná, pseudotetrag onální krychlová tetragonální tence tabulkovitý krátce sloupcovitý lístkovitý zrnitý drobně krystalický krystaly ve tvaru krychle osmistěnu celistvý zrnitý vláknitý tabulkovitý jehlancovitý hranolovitý zrnité povlaky pseudočtyřstěny kompaktní celistvý ledvinovitý hroznovitý ocelově šedý cínově stříbrobílá nabíhá do šeda olověně šedá žlutá oranžově žlutá oranžová červená pyritově žlutý zelenavě černý šedý olověně šedá oranžově žlutý až cihlově červený zelenavě černý průhledný smolný diamantový selenové rudy sfalerit chalkopyrit pyrit baryt sulfidy stříbra sfalerit galenit smithsonit pyrit sfalerit pyrhotin fluorit baryt dolomit na stříbronosných rudných žilách vzniká na rudních žilách tvoří se na hydrotermálních žílách při výstupu horkých roztoků do vyšších vrstev zemské kůry vzniká jako metasomatický a alterační produkt sfaleritu bohatého kadmiem tvoří se v sulfidech rudních ložisek a v hydrotemálních žílách Chalkozín Cu 2 S 2,5 3 5,5 5,8 nezřetelná pseudo prizmatický tabulkovitý celistvý tmavě šedý tmavě šedý covellin enargit bornit tetraedrit tvoří se na hydrotemálních žílách
21 2. třída SULFIDY Heteromorfit Freibergit Friedrichit Glaukodot Hauerit MnS 2 (Co, Fe)AsS Pb 10 Cu 10 Bi 14 S 36 (Cu, Ag) 3 (Sb, As)S 4 11PbS.6Sb 2 S 3 4 3,46 dokonalá polo až krychlová 5 5,9 6,1 dokonalá rhombická 3 3,5 7,06 neznatelná 3,5 4 4,5 5, jemná, 2,5 3 5,7 zřetelná jemný rhombická krychlová jednoklonná osmistěny krychloosmistěny celistvý zrnitý načervenale hnědý hnědavý černý celistvý podélně ríhovaný sloupečky paprsčitý celistvý kusový zrnitý vtroušený celistvý jehličkovitý pyramidální pruhovaný jehlicovitý vláknitý hedvábný šedá bílá hnědavě červený černý ocelově šedá šedá olověně šedá černavě šedá šedočerný tmavošedý černý covellin galenit galenit chalkopyrit sfalerit pyrit akantit tvoří se v krycí vrstvě solných dómů tvoří se na hydrotemálních žílách na hydrotermálních ložiskách na hydrotermálních stříbronosných žilách na ložiskách rud olova a zinku Germanit Cu 3 (Fe, Ge)S 4 2,5 3 4,3 4,5 krychlová kusový jemnozrnný tmavě červenavě šedá hnědočervená fialová černý sfalerit pyrit tetraedrit bornit vzácně na rudných žilách
22 2. třída SULFIDY Kobaltin Chloantit Freieslebenit Gersdorffit Hessit CoAsS (Ni, Co)As 2 3 PbAgSbS 3 NiAsS Ag 2 Te 2,5 3 8,3 9 nezřetelná 5 5,5 5,6 6,2 velmi dobrá, řezný, 2 2,5 6,2 nedokonalá jednoklonná krychlová jednoklonná 5,5 6 6,1 6,9 zřetelná krychlová 5,5 6,3 dokonalá rhombická kusový zrnitý zrnitý kusový lupenitý sloupcovitý svisle rýhovaný kusový jemnozrnný krychlové oktaedrické krystaly celistvý zrnitý osmistěny pseudokrychlové krystaly celistvý zrnitý kompaktní olověně šedá ocelově šedá stříbrobílá ocelově šedá ocelově šedá stříbrobílá načernalá šedá cínově bílá šedavě černá stříbřitě bílá šedočerný lesklý šedočerný šedý černý šedavě černý prášek zlato telur nagyagit pyrit sylvanit na hydrotermálních rudných žilách ullmannit chalkopyrit siderit vzniká na rudních žílách urannit chalkopyrit pyrargyrit argentit galenit siderit skutterudit nikelín maucherit chalkopyrit bizmut chloantit tvoří se na hydrotemálních žílách vzniká na hydrotermálních žílách a také v horninách s jinými arsenidy a sulfidy Molybdenit MoS 2 1 1,5 4,62 5,06 dokonale bazální tabulkovité krystaly soudkovitý tvar lupenitý šupiny zrna šedá šedý pyrit wolframit tvoří se na hydrotemálních žílách ale také v granitických žilách
23 2. třída SULFIDY Linneit Jordanit Lengenbachit Nikelín Millerit Markazit FeS 2 NiS NiAs Pb 37 Ag 7 Cu 6 As 23 S 78 5PbS.As 2 S 3 Co 3 S 4 6 6,5 4,92 zřetelná rhombická 3 3,5 5,3 5,6 dokonalá rhomboedric ká 5 5,5 7,7 7,8 žádná 1 2 5,8 5,85 dokonalá 3 6,4 velmi dobrá 4,5 5,5 4,5 4,8 nedokonalá, proměnlivá šupinky jsou ohebné, kujné, triklinická jednoklonná krychlová tabulkovitý pyramidální kopinatý hřebenovitý celistvý krápníkový ledvinovitý tenké krystaly paprsčité celistvý jehlancovité krystaly celistvý ledvinovitý sloupkovitý šupinky tabulkovitý kulovitý ledvinitý kusový zrnitý vtroušený pyritově žlutá pyritově žlutý světle měděně červený olovnatě šedá černošedá tmavě šedá černá červenavě šedobílá ocelově šedá žlutavá nazelenale černý nazelenale černý hnědavě černý prášek černá černý šedočerný pyrit pyrhotin siderit ankerit chalkopyrit sfalerit baryt fluorit maucherit baryt arsenopyrit annabergit galenit dolomit realgar realgar sfalerit pyrit galenit tetraedrit sartorit baumhaueri galenit tetraedrit chalkopyrit siderit kobaltin tvoří se v kyselých roztoků pronikajících vrstvami břidlice jílu vápence a křídy často se tvoří nahrazováním jiných nikelných minerálech vyskytuje se ve vápencích dolomitech hadcích a na žílách karbonátových tvoří se na hydrotemálních žílách na hydrotermálních žilách na rudných žilách v dolomitech na hydrotermálních rudných žilách
24 Kylindrit Pb 3 Sn 4 Sb 2 S třída SULFIDY nerost složení tvrdost hustota štěpnost lom lamelárně soustava agregáty barva vryp lesk 2,5 5,4 válcovitá kosočtverečná, odlučnost, jemný až válcovitý miskovitý černavě šedá černý pseudokubic, ká částečně kujný Nagyagit Maucherit Krennereit Löllingit AuTe 2.6Pb(S, Te) Ni 3 As 2 (Au, Ag)Te 2 FeAs 2 1 1,5 6,8 7,5 velmi dobrá jemný, ohebný, kujný 5 7,8 7,9 čtverečná 3 3,5 8,6 velmi dobrá 5 5,5 7,4 zřetelně dobrá kosočtverečná kosočtverečná kosočtverečná tabulkovitý lupenitý šupinatý zrnitý kusový tence tabulkovitý kusový stébelnatý jemnozrnný vláknitý kusový zrnitý lístkovitý lupenitý kusový zrnitý hlíznatý vláknitý sloupcovitý jehlicovitý stébelnatý olověně šedá černavě šedá červenavá červenavě bílá štříbrošedá stříbrobílá nažloutlá cínově bílá šedý černý černý žlutavě šedý šedočerný kasiterit stanin sfalerit pyrit jamesonit sylvanit zlato pyrit telur krennerit nikelín chloantit bornit chalkozín kobaltin sylvanit nagyagit na stříbro cínových hydrotermálních rudných žilách na geologicky mladších zlatonosných rudných žilách na stříbro nikl kobaltových rudných žilách vzniká na zlatonosných žilách arzenopyrit hematit vzniká na rudních žílách magnetit Leukopyrit (odrůda löllingitu) FeAs 2 5 5,5 7,1 7,4 dobrá kosočtverečná hlíznatý vláknitý, jehlicovitý stébelnatý kusový kompaktní cínově bílá šedočerný arzenopyrit vzniká na rudních žílách
25 2. třída SULFIDY Realgar Sfalerit Jamesonit Kermezit Miargyrit AsS ZnS Pb 4 FeSb 6 S 14 Sb 2 S 2 O AgSbS 2 2,5 žádná, jednoklonná 1 1,5 4,6 velmi dobrá ohebný trojklonná 2,5 5,63 dobrá bazální až 3,5 4 3,9 4,1 dokonalá krychlová 1,5 2 3,56 dobrá tlustě tabulkovitý kusový hrotitý sloupcovitý vlasovitý jehličkovitý paprsčitý chomáčkovitý radiálně paprsčitý vtroušený jehlicovité vláknité krystaly celistvý plstnatý tetraedrické dodekaedrické celistvý zrnitý hroznovitý konkrece celistvý kompaktní zrnitý ocelově olověně šedá černá višňově červená purpurově červená tmavě šedá hnědočervený tmavočervený višňově červený hnědočervený tmavě šedá černá hnědá žlutá červená bledě hnědý zelená šedá bílá třpytivě červená oranžově červená oranžově žlutý oranžově červený neprůhledný diamantový průhledný smolný diamantový průhledný smolný mastný antimonit berthierit valentinit sfalerit arsenopyrit galenit pyrit pyrhotin markazit chalkopyrit baryt auripigment dolomit arsenem bohaté nerosty na hydrotermálních žilách stříbrných rud na rudných žilách tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se hydrotermálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách a také kolem horských pramenů Pyrit FeS 2 6 6,5 5 nezřetelná až krychlová krychlový pyritotvarý osmistěnné krystaly celistvý zrnitý ledvinovitý sloupcovitý hroznovitý hlíznatý bledě žlutá nazelenale černý sfalerit galenit tvoří se v magmatických horninách
26 2. třída SULFIDY Skutte rudit Smaltin Sylvanit Pentlandit Pyrhotin CoAs2 3 (Co, Ni)As2 3 AuAgTe 4 (Fe, Ni) 9 S 8 FeS 3,5 4,5 4,53 4,77 žádná polo až tabulkovité ploché krystaly celistvý zrnitý bronzově červená tmavě šedý černý 3,5 4 4,6 5,0 žádná krychlová celistvý zrnitý bronzově žlutý hnědý 1,5 2 8,1 8,2 dokonalá 5,5 6 6,1 6,9 zřetelná krychlová 5,5 6 6,1 6,9 zřetelná krychlová stébelnatý sloupcovitý zrnitý krychlové osmistěnné krychloosmistěnné krystaly celistvý zrnitý síťkovaný krychlové,oktaedrické krystaly celistvý zrnitý stříbřitě bílá cínově bílá cínově bílá stříbřitě bílá ocelově šedá černý černý pyrit sfalerit chalkopyrit pyrhotin chalkopyrit, pyrit nagyagit calaverit krennerit arzén bizmut galenit nikelín ullmannit chloantit kobaltin tvoří se v magmatických horninách vzniká v bazických vyvřelých horninách tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách Stefanit Ag 5 SbS 4 2 2,5 6,25 nedokonalá až polo rhombická celistvý zeleně černá černý argentit polybazit tvoří se na žílách s ryzím stříbrem
27 2. třída SULFIDY Stanin Saflorit Rammelsbergit Schwazit Polybazit Pyrargyrit Cu 2 FeSnS 4 (Co, Fe)As 2 NiAs 2 (Cu, Hg) 3 SbS 4 (Ag) 16 Sb 2 S 11 Ag 3 SbS 3 2,5 5,8 5,9 2,0 3,0 6,0 6,3 zřetelná rhomboedrická nedokonalá bazální 2,5 5,1 5,5 6 7,1 7,2 zřetelná 4,5 5 7,2 7,4 zřetelná 4 4,3 4,5 nezřetelná až,,, krychlová kosočtverečná jednoklonná, pseudorhombická čtverečná prizmatické skalenoedrické krystaly celistvý kompaktní tabulkovité pseudo krystaly celistvý kusový zrnitý vtroušený celistvý čočkovitý prizmatický kusový radiálně vláknitý stébelnatý zrnitý čočkovitý kotoučovitý hvězdicovitý kusový ledvinitý hroznovitý jemnozrnný radiálně paprsčitý vláknitý celistvý kusový jemnozrnný celistvý vtroušený tmavě červená černá železně černá šedá černá cínově bílá nabíhá šedá cínově bílá šedobílá nabíhá tmavošedá šedá do žlutava bronzově žlutá tmavě červený černý šedočerný černý šedočerný černý šedý černý diamantový polo polo neprůhledný proustit argentit stefanit galenit argentit stříbro pyrargit stefanit rtuť chalkopyrit cinabarit baryt skutterudit nikelín lollingit nikelín bizmut löllingit siderit baryt fluorit kasiterit tetraedrit arzenopyrit pyrit wolframit cinvaldit tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách na hydrotermálních rudných žilách na rudných žilách na rudných žilách na cínových rudných žilách
28 2. třída SULFIDY Sarabauit Pyrostilpnit Seligmannit Plagionit Semseyit Ca(SbO) 10 S 6 Ag 2 SbS 3 PbCuAsS 3 Pb 5 Sb 8 S 17 9PbS.4Sb 2 S 3 2,5 5,9 6,1 zřetelná jednoklonná tabulkovitý prizmatický radiálně vláknitý kulovitý krusty 2,5 5,4 5,6 dobrá jednoklonný tlustě tabulkovitý kusový zrnitý hroznovitý zrnitý 3 5,5 žádná 2 5,9 dokonalá 4,5 4,65 není zřetelná kosočtverečn á jednoklonná rýhovaný dvojčata tence tabulkovitý trsy růžice šedočerná červená až olověně černá olověně šedá šedá hyacintově červená červenohnědá černý galenit sfalerit pyrit antimonit na olověných rudných žilách šedočerný šedočerný žlutooranžový diamantový tabulkovitý celistvý červená červený mastně antimonit na nízkoteplotních hydrotermálních žilách v vápencích Pearceit Ag 16 As 2 S 11 1,5 2 2,13 žádná, tabulkovitý celistvý černá černý argentit fluorit baryt na hydrotermálních žilách
29 2. třída SULFIDY Wurtzit Wakabajašilit Tetradymit Tetraedrit Proustit Siegenit ZnS (As, Sb 2 )S 3 Bi 2 Te 2 S Cu 12 Sb 4 S 13 Ag 3 AsS 3 (Co, Ni) 3 S 4 4,5 5,5 4,5 4,8 neznatelná 2 2,5 5,55 5,64 3 4,5 4,6 5,1 žádná, zřetelná až rhomboedric ká až polo kubická hroznovitý ocelově šedá šedý krychlová 1,5 2 7,1 7,5 dokonalá 1,5 3,96 dokonalá vláknitý, ohebný 3,5 4 4 dokonalá šesterečná prizmatické rhomboedrické skalenoedrické krystaly celistvý kompaktní zrnitý celistvý kompaktní tabulkovitý lupenitý celistvý jehličkovitý vláknitý sloupcovitý jehlicovitý stébelnatý vláknitý miskovitý paprsčitý proužkovaný krusty celistvý šarlatová šedá černá šarlatový černý hnědý červený průhledný diamantový polo ocelově šedá šedá zlatožlutá citronově žlutá světlehnědá tmavohnědá oranžově žlutý hnědavý žlutý hedvábný pryskyřičný smolně diamontový neprůhledný chalkopyrit pyrit argentit stefanit polybazit stříbro bizmut rodochrozit pyrit sfalerit chalkopyrit arsenopyrit galenit stříbro zlato arzenopyrit realgar auripigment sfalerit pyrit markazit na hydrotermálních ložiskách tvoří se na hydrotemálních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách na hydrotermálních žilách na arsenových ložiskách na ložiskách rud olova a zinku
30 2. třída SULFIDY Ullmannit Tennantit NiSbS (Cu, Fe) 12 As 4 S ,7 dobrá 3 4,5 4,59 4,75 žádná, až polo krychlová krychlová kusový zrnitý celistvý zrnitý kompaktní stříbrobílá ocelově šedá tmavě šedá černá šedočerný černý hnědý tmavě červený třpytivý gersdorffit siderit linnéit pyrit chalkopyrit arsenopyrit enargit galenit sfalerit vzniká na rudních žílách tvoří se na hydrotemálních žílách
31 3. třída HALOGENIDY Embolit Bastnäsit Atacamit Boleit Carnallit KMgCl 3.6H 2 O Pb 26 Ag 10 Cu 24 Cl 62 (OH) 48.3H 2 O Cu 2 Cl (OH) 3 Ce[CO 3 /F] Ag(Cl, Br) 2 1,6 žádná rhombická zrnitý celistvý 3 3,5 5,0 5,1 dokonalá 3 3,5 3,76 dokonalá rhombická 4 4,7 5,2 špatná, 2,5 3 5,8 žádná kubická krychlové a osmistěnné krystaly načervenalý temně sytá modř tenké prizmatické a třpytivě zelená tabulkovité krystaly tmavě zelená celistvý vláknitý zrnitý tabulkovitý celistvý osmistěn dvanáctistěn kůry celistvý nažloutlá hnědá šedá žlutavá zelenavá modrý jablkově zelený bílá bílá mastný třpytivý diamantový voskový pryskyřiční diamantový anhydrit kainit kieserit laurionit cumengit pseudoboleit kuprit malachit měď baryt monazit chlorargyrit stříbro tvoří se v tenkých vrstvách evaporitů se sádrovcem anhydritem halitem tvoří se spolu s četnými jinými sekundárními minerály obsahujícími olovo ve vyluhované zóně ložisek olova tvoří se v oxidační zóně ložisek mědi jako sekundární minerál v pegmatitech na alpských puklinách na hydrotermálních ložiskách v oxidační zóně ložisek Pb Zn Ag zvláště v aridní zóně
32 3. třída HALOGENIDY Fluorit Chlorargyrit Halit Diaboleit CaF 2 AgCl NaCl Pb 2 CuCl 2 (OH) 4 2,5 5,42 2 2,1 2,2 dokonalá bazální dokonalá krychlová 2,5 5,55 žádná 4 3,18 dokonalá oktaedrická až až polo tetragonální krychlová krychlová krychlová tabulkovité krystaly celistvý zrnitý tvoří krychle osmistěnný krystal celistvý zrnitý kompaktní celistvý v šupinách krychle osmistěn celistvý zrnitý kompaktní temně modrá oranžový žlutý načervenalý modrý nachový černý šedá zelená žlutá nachově hnědá nachová zelená žlutý růžový červený modrý a černý bledě modrý průhledný smolný diamantový laurionit cumengit pseudoboleit sylvin carnalit sádrovec kieserit argentit bromargyrit jodargyrit baryt tvoří se tam, kde původní minerály byly sekundárně alterovány, může se vyskytovat tam, kde tekutiny ze zemského povrchu nebo vystupující zdola reagují s okolními minerály a horninami vzniká odpařováním vody v solných jezerech tvoří se jako sekundární minerál v oxidačních zónách př normálních teplotách tvoří se na hydrotermálních žílách a v okolí horkých pramenů Kryolit Na 3 AlF 6 2,5 2,97 žádná pseudokrychlové a krátké celistvý zrnitý nažloutlý hnědý načervenalý mastný siderit fluorit topaz galenit tvoří se ve vyvřelých horninách hlavně v kyselých pegmatitech
33 3. třída HALOGENIDY Kalomel Laurionit Nadorit Nealit Matlockit Hg 2 Cl 2 PbOHCl PbSbO 2 Cl Pb 4 Fe(AsO 4 ) 2 Cl 4 PbFCl 2,5 3 7,1 dokonalá 4 5,88 žádná 3,5 4 7,02 dokonalá 3 3,5 6,10 6,24 sotva znatelná ,4 6,5 dobrá,,, jemný, řezný teragonální triklinická rhombická rhombická čtverečná tence tabulkovitý pyramidální celistvý prizmatický tabulkovitý jehličkovitý tence tabulkovitý čočkovitý kuličkovitý bez barvy bílá žlutá žlutá oranžově žlutá bílá žlutá hnědá protáhle tabulkovitý jehličkovitý rýhovaný do bez barvy bílá V tabulkovitý sloupcovitý jehlicovitý kusový zemitý celistvý rohovitý krusty povlaky bílá šedá žlutavá hnědavá bílá světle oranžově žlutá bílá bílá žlutavý pryskyřičný diamantový diamantový průhledný cerusit laurionit paralaurionit georgiadesit paralaurioni t stilbikonit valentinit fiedlerit paraulaurionit cerusit rtuť cinabarit baryt na olovnatých ložiskách v antických olovnatých struskách v antických olověných strukturách na antimonových ložiskách v dutinách antických olovnatých strusek na rtuťových rudných žilách Jarlit NaSr 3 Al 3 (F, OH) ,5 3,87 není stanovena tabulkovité krystaly celistvý hnědý šedý průhledný thomsenolit ralstonit pachnolit vyskytuje se s jinými halogenidy také ve slídnatých krystalických břidlicích
34 3. třída HALOGENIDY Sylvín Salmiak Pachnolit Sellait Spangolit Cu 6 AlSO 4 (OH) 12 Cl 3 MgF 2 CaNaAlF 6.H 2 O NH 4 Cl KCl 5 3 žádná 5 3 žádná 3 2,98 sotva znatelná ,5 špatná 2 1,99 dokonalá krychlová jemný, plastický, rozpustný ve vodě tetragonální tetragonální krychlová krychlová prizmatický radiálně paprsčitý kůry celistvý bez barvy bílá prizmatický radiálně paprsčitý kůry celistvý bez barvy bílá prizmatický tabulkovitý pyramidální bez barvy bílá nahnědlá kostrovitý hroznovitý bez bervý bílá zemitý vláknitý kusový nažloutlá krychle osmistěny povlaky celiství zrnitý celistvý zrnitý vláknitý bělavý šedý modravý žlutý nachový červený mastný průhledný průhledný fluorit hematit sanidin topaz fluorit hematit sanidin topaz thomsenolit ralstonit kryolit síra kamenec sůl carnallit anhydrit na fluoritových žilách a ve vulkanických vyvrženinách na fluoritových žilách a ve vulkanických vyvrženinách v drúzách pegmatitech vzniká na hořících uhelnatých haldách na sopkách vzniká odpařováním ze solných roztoků Thomsenolit CaNaAlF 6.H 2 O 2 2,98 dokonalá, dlouze krátce sloupcovitý příčně rýhovaný bez barvy bílá nažloutlá hnědavá bílá pachnolit ralstonit kryolit v drúzách v rozloženém kryolitu
35 Brookit Anatas Ametyst (odrůda e) Citrin (odrůda e) Achát (odrůda chalcedonu) TiO 2 TiO 2 SiO 2 SiO 2 SiO 2 5,5 6 4,1 4,2 špatná 5,5 6 3,82 3,97 dokonalá bazální 7 2,65 žádná 7 2,65 žádná 7 2,65 žádná polo až polo až až až rhombická 4. třída OXIDY A HYDROXIDY tabulkovité prizmatické krystaly pyramidální tabulkovité krystaly prismata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický prismata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický bradavičnatá ledvinovitá forma hnědá červenavě hnědá hnědavě černá hnědá temně modrá černá fialový hnědý červený modrý červený zelený hnědý černý šedý žlutavý slabě žlutý polo diamantový polo diamantový voskový nebo anatas rutil živec hematit titanit brookit rutil titanit hematit živec živec rudy turmalín granát atd. živec rudy turmalín granát atd. živec rudy turmalín granát atd. vzniká v krystalických břidlicích tvoří se v krystalických břidlicích ve vyvřelých horninách v náplavech tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků Davidit (Ce, La, U) x (U, Fe)(Ti, Fe) 6 O 13/x 5 4,5 žádná trigonální tlustě tabulkovitý narostlý masivní černá hnědočerná mastný uranové slídy orthit v pegmatitech na alpských puklinách
36 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Eskolait Eschynit Dysanalyt Coronadit Betafit Curit Alumo Cr 2 O 3 (Ce, Th, Ca)(Ti, Nb, Ta) 2 O 6 (Ca, Ce)(Ti, Nb)O 3 Pb 2 Mn 8 O 16 (Ca, Th, U, Ce)(Nb, Ta, Ti) 3 O 9.nH 2 O 3PbO.8UO 8.4H 2O SiO 2.nH 2 O + Al 2 O 3 8,5 5,2 žádná 5,6 4,9 5,1 žádná prizmatický tabulkovitý černá zelená rhombická tabulkovitý prizmatický celistvý hnědá železnatě černá žlutavá hnědavá žlutohnědý smolný 6 4 špatná rhombická krychličkovitý vrostlý černá černá 4,5 5 5,4 špatě patrná čtverečná 4 3,7 5,0 4,5 7,2 dobrá krychlová kosočtverečná lebníkovitý ledvinitý hroznovitý miskovitý kusový zrnitý masivní sloupcovitý jehlicovitý kusový celistvý zrnitý jehličkovitý kompaktní 5,5 2,1 2,3 žilky hlízy černá hnědozelená hnědá černá na povrchu žlutá žlutá červenooranžov á hnědožlutá mléčně bílá žlutavě bílá hnědočerný žlutavý oranžově žlutý v zóně zvětrávání ložisek manganových rud mastný voskový na povrchu neprůhledný diamantový kalný neprůhledný uvarovit pentlandit na ložiskách chromu pyrhotin apatit apatit psilomelan limonit galenit euxenit zirkon beryl biotit v karbonitech v karbonitech v zóně zvětrávání ložisek manganových rud v žulových pegmatitech produkt přeměny uraninu znečištěný opál s podílem hliníku Cumengit Pb 4 Cu 4 Cl 8 (OH) 8.H 2 O 2,5 4,67 dobrá lístkovitý, tetragonální podobný osmistěnu modrá modrá boleit diaboleit v oxidační zóně a antických strukturách Böhmit AlOOH 3 3,07 neznatelná, zemitý, rhombická tabulkovitý masivní zemitý bílá hnědá bílá limonit diaspor hlavní součást bauxitu
37 Euxenit kosočtverečná Arzenolit Brucit Bauxit Diaspor Columbit (Y, Ce, U, Pb, Ca)(Nb, Ta, Ti) 2 (O, OH) 6 As 2 O 3 Mg(OH) 2 FeO(OH) a Al 2 O 3.2H 2 O AlO(OH) (Fe, Mn)(Nb, Ta) 2 O 6 5,5 6,5 4,6 5,9 žádná 2 3,7 zřetelná krychlová 7,5 2,38 2,40 dokonalá 1,0 3,0 2,3 2,7 žádná amorfní 6,5 7 3,3 3,5 dokonalá rhombická 6 6,5 5,1 8,2 zřetelná polo rhombická 4. třída OXIDY A HYDROXIDY stébelnatý prizmatický tabulkovitý vějířovitý výkvěty moučný vlasovitý paprsčitý tabulkovité krystaly celistvý lístkovitý vláknitý zrnitý celistvý oolitický pisolitický konkrece destičkovité jehlicovité tabulkovité krystaly celistvý lístkovitý šupinkovitý krápníkovitý tabulkovité prizmatické krystaly celistvý hnědá zelenavě černá na povrchu žlutavá kůra bez barvy bílá žlutavá světle zelený,šedý namodralý bílá žlutavá červená hnědá šedavý žlutávý zelenavý hnědý nachový růžový šedo černý hnědavěčerný žlutohnědý šedohnědý tmavě černý polokovově mastný na povrchu neprůhledný voskový hedvábný zemitý polo smolný zirkon monazit beryl ilmenit magnetit disten korund magnetit serpentin uraninit živec v žulových pegmatitech vzniká jako produkt zvětrávání arzenových rud tvoří se v vápencích v krystalických břidlicích při zvětrávání a rozpadu hornin které obsahují silikáty hliníku při alteraci vyvřelých hornin v žulových pegmatitech Franklinit (Zn, Mn +2, Fe +2 )(Fe +3, Mn +3 ) 2 O 4 5,5 6,5 5,07 5,22 žádná až polo krychlová oktaedrický krystal zrnitý celistvý černá červenavě hnědý černý monazit živec tvoří se v ložiskách zinku v vápencích a dolomitech
38 Chromit Ilmenit Hematit Chryzoberyl Chalcedon FeCr 2 O 4 FeTiO 3 Fe 2 O 3 BeAl 2 O 4 SiO 2 5,5 4,5 4,8 žádná krychlová 5,0 6,0 4,72 žádná 5,0 6,0 5,26 žádná 8,5 3,7 3,8 zřetelná prizmatická 7 2,65 žádná až až polo až až rhombická 4. třída OXIDY A HYDROXIDY oktaedry celistvý zrnitý peckovitý tlusté tabulkovité někdy rhomboedrické krystaly destičkovitý celistvý kompaktní zrnitý tabulkovité rhomboedrické prizmatické pyramidální krystaly celistvý kompaktní sloupcovitý vláknitý ledvinovitý hroznovitý krápníkovitý lupenitý zrnitý tabulkovité prizmatické krystaly zrnitý celistvý bradavičnatá ledvinovitá forma černý hnědavě černý černý hnědý hnědá červená ocelově šedá černá zelená žlutá hnědavá šedá modrý červený zelený hnědý černý tmavě hnědý černý hnědý hnědavě červený voskový nebo olivín magnetit anortit pyroxeny hematit magnetit magnetit pyrit smaragd fenakit živec rudy turmalín granát atd. tvoří se na vyvřelých horninách zvláště v ultrabazických a bazických horninách také rýžoviska často obsahují chromit vzniká ve vyvřelých horninách tvoří černý písek na rýžovištích vzniká jako druhotný minerál na hydrotermálních žilách tvoří se v mnoha horninách vyskytuje se také v písčitých náplavech tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků Hummerit KMgV 5 O 14.8H 2 O 2,5 2,53 žádná, triklinická prizmatický tabulkovitý celistvý povlaky oranžová žlutá žlutá různé nerosty vanadu v ložiskách vanadu Hollandit Ba(Mn, Fe) 8 O ,95 špatná, prizmatický vláknitý ledvinitý celistvý černá černohnědá černá další oxidy manganu na ložiskách manganových rud
39 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Hibonit Heliofylit Ixiolit Thorianit Fergusonit Chalkotrichit (odrůda kupritu) Gibbsit (Ca, Ce)(Al, Ti, Mg) 12 O 19 Pb 6 As 2 Cl 4 O 7 (Ta, Fe, Sn, Nb, Mn) 4 O 8 ThO 2 (Y, Er, Ce, Fe)(Nb, Ta, Ti)O 4 Cu 2 O Al(OH) 3 7,5 8 3,84 znatelná 2 6,9 dokonalá 6 6,5 7 7,2 žádná 6, špatná 5,5 6 4,3 6,2 nezřetelná,,,,,, prizmatický tlustě tabulkovitý černá černohnědý hnědá rhombická tabulkovitý povlaky žlutá rhombická prizmatický tabulkovitý černá černý kubická čtverečná 4 6,1 dobrá krychlová 2,5 3,5 2,4 dokonalá krychle sloupcovitý bipyramidální zrnitý vláknitý vlasovitý jehličkovitý chomáčkovitý tabulkovité pseudo krystaly celistvý černá hnědočerná hnědočerná černá svítivě červená karmínově červená šedý zelenavý narůžovělý červenavý černý světle hnědý hnědavě černý není stanoven mastný pryskyřičný polo neprůhledný diamantový thorianit korund spinel ekdemit laurionit paralaurionit živec columbit uraninit monazit hibonit monazit samarskit priorit měď malachit limonit azurit hydrozinkit aurichalcit limonit sádrovec v krystalických vápencích na metamorfních ložiskách a ve starých olovnatých struskách v pegmatitech v pegmatitech v žulových pegmatitech v náplavech jehličkovitě vyvinutý kuprit tvoří se na hydrotermálních žílách Goethit FeO(OH) 5 5,5 3,3 4,3 dokonalá rhombická celistvý hroznovitý krápníkovitý zemitý černavě hnědá načervenalá žlutavě hnědá oranžový hnědavý diamantový s mnoha nerosty vzniká oxidací na ložiskách bohatých železem
40 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Hyalit Fiedlerit Groutit Inyoit Chryzopras (odrůda chalcedonu) Kuprit SiO 2.nH 2 O Pb 3 Cl 4 (OH) 2 MnO OH Ca[B 3 O 3 (O H) 5 ].4H 2 O SiO 2 Cu 2 O 5,5 6 2,1 3,5 5,8 špatně znatelná 5,5 4,2 dokonalá 2 1,8 zřetelná 7 2,65 žádná 3,5 4 6,14 špatná,,, až až rhombická jednoklonná krychlová hroznovitý ledvinovitý hlízovitý deskovitý celistvý bez barvy čítá bílá tabulkovitý krystaly tlustě tabulkovitý čočkovitý tabulkovitý bradavičnatá ledvinovitá forma oktaedry krychle dodekaedry celistvý zrnitý kompaktní bez barvy bílá černá bez barvy bílá zelený červená hnědočerná hnědavě černý průhledný vodojasný diamantový až voskový nebo diamantový polo průhledný zeolity chalcedon paralaurionit laurionit fosgenit rodochrozit limonit colemanit borité nerosty živec rudy turmalín granát atd. měď malachit limonit v trhlinách a dutinách vyvřelých hornin na rudných žílách jako usazenina z horkých vod v antických olovnatých strukturách na hydrotermálních žilách vzniká na boritanových ložiskách tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků rozšířen v oxidačních partiích měďných ložisek Magnetit Fe 3 O 4 5,5 6,5 5,2 žádná polo až krychlová oktaedry dodekaedry celistvý zrnitý černá černý mastný pyrit ilmenit hematit apatit tvoří se ve vyvřelých horninách a také na rudních žílách a v metasomatických ložiskách
41 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Kasiterit Korund Křemen Křišťál (odrůda e) Jaspis (odrůda chalcedonu SiO 2 SiO 2 SiO 2 Al 2 O 3 SnO 2 6,0 7,0 7 špatná 9 4,0 4,1 žádná 7 2,65 žádná 7 2,65 žádná 7 2,65 žádná polo až až až až až tetragonální prizmatické bipyramidální krystaly celistvý zrnitý hroznovitý ledvinovitý hnědý černý žlutavý bipyramidální prizmatické tabulkovité rhomboedrické krystaly celistvý zrnitý prismata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický prismata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický bradavičnatá ledvinovitá forma mnoho barev mnoho barev tmavě červený šedý hnědý diamantový mastný diamantový voskový nebo fluorit topaz wolframit pyrhotin pyrit spinel magnetit diaspor živec rudy turmalín granát atd. živec rudy turmalín granát atd. živec rudy turmalín granát atd. tvoří se za vysokých teplot na hydrotermálních žílách také v horninách tvoří se ve vyvřelých horninách chudých na a v horninách bohatých na hliník tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků
42 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Karneol (odrůda chalcedonu Mikrolit Mendipi t Melit Mela noflogit Jakobsit Minium SiO 2 (Na, Ca, U) 2 (Nb, Ta, Ti) 2 O 6 (OF, F) Pb 3 Cl 2 O 2 C 12 Al 2 O 12.H 2 O SiO 2 MnFe 2 O 4 Pb 3 O 4 7 2,65 žádná 5 5,5 4,3 5,7 zřetelná 2,5 7,2 dokonalá 2 2,5 1,64 žadná 6,5 2 žádná 6 4,7 5 žádná 2,5 8,9 9,2 až polo až,,,, zemitý, krychlová rhombická tetragonální bradavičnatá ledvinovitá forma oktaedrické krystaly zrnitý celistvý destičkovitý vláknitý bipyramidální celistvý hlízovitý červený hnědá červená černá bílá růžová šedá hnědá černá žlutavý hnědý bílá voskový nebo smolný pryskyřič ný živec rudy turmalín granát atd. cerusit pyromorfit uhlí jílové pryskyřič ný minerály kubická krychle kuličkovitý bez barvy bílá bílá síra kubická osmistěn celistvý černá čtverečná kusový vláknitý jemnozrnný zemitý vtroušený nálety cihlově červená hnědočerný oranžově žlutý mastný neprůhledný braunit hausmannit tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků vzniká v pegmatitech a karbonitech na olovnatých ložiskách na uhelných ložiskách v sedimentárních horninách na manganových ložiskách produkt zvětrávání galenitu cerusitu a jiných olovnatých nerostů Lechatelierit SiO 2 5,5 7 2,2 sklovitý celistvý bez barvy bílá hnědá žlutá přírodní né sklo vzniklé přetavením e na sopkách v meteorických kráterech
43 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Limonit Manganit Lepidokrokit Nemalit (odrůda brucitu) Kašolong (odrůda opálu) Larderellit FeO(OH).nH 2 O MnO(OH) FeO(OH) Mg(OH) 2 SiO 2.nH 2 O NH 4 B 5 O 6 (OH) 4 5 5,5 2,7 4,3 žádná amorfní 4 4,3 dokonalá 5 3,9 dokonalá rhombická 7,5 2,38 2,40 dokonalá 5,5 6 1, ,9 dokonalá, jemný zemitý konkrece bradavičnatý krápníkovitý paprsčitý celistvý vláknitý zrnitý krápníkovitý konkrece destičkovité krystaly celistvý vláknitý tabulkovité krystaly celistvý lístkovitý vláknitý zrnitý hroznovitý ledvinovitý celistvý žlutá hnědavě žlutá hnědá černavá tmavě šedý černý temně červená červenavě hnědá světle zelený, šedý namodralý křídově bílá žlutohnědý načervenale hnědý černý oranžový polo hedvábný polo polo průhledný voskový hedvábný neprůhledný kůry bílá pyroluzit hematit psilomelan chalcedon skorodit goethit pyroluzit další borové minerály tvoří se jako druhotný minerál v oxidačním pásmu ložisek železa sráží se v konkrecích v moři ve sladké vodě v rašeliništi vzniká za nízkých teplot na hydrotermálních žílách v sedimentech mělkého moře jezer a rašelinišť jako druhotný minerál tvoří se v vápencích v krystalických břidlicích v mandlových dutinách a v puklinách čedičových hornin v pegmatitech a vulkanických vyvrženinách Jeremejevit Al 6 B 5 O 15 (OH) 3 6,5 3,3 žádná prizmatický modrá živce topaz v pegmatitech a vulkanických vyvrženinách Jamborit (Ni, Fe)(OH) 2 (OH, S, H 2 O) 2 2,5 2,67 neznatelná, jehličkovitý celistvý zelená bledě zelenavě bílá millerit v oxidační zóně
44 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Niobit (odrůda columbitu) Spinel Rubín Safír Pyroluzit Perovskit (Fe, Mn)(Nb, Ta) 2O 6 MgAl 2 O 4 Al 2 O 3 Al 2 O 3 MnO 2 CaTiO 3 6 6,5 5,3 zřetelná 7,5 8 3,5 4,1 žádná 9 4,0 4,1 žádná 9 4,0 4,1 žádná polo až až až rhombická krychlová 2 6,5 5,06 dokonalá tetragonální 5,5 4,01 nedokonalá polo až rhombická tabulkovité prizmatické krystaly celistvý šedo černý hnědavěčerný osmistěn celistvý zrnitý kompaktní bipyramidální prizmatické tabulkovité krystaly bipyramidální prizmatické tabulkovité krystaly celistvý zrnitý celistvý kompaktní sloupcovitý vláknitý pseudokrychlové krystaly ledvinovitý černá zelená modrá hnědá černá červený modrý černý tmavě šedý žlutá jantarová tmavě hnědá černá tmavě černý černý modravě černý bledě šedý polo smolný diamantový diamantový zemitý diamantový uraninit živec korund spinel magnetit diaspor spinel magnetit diaspor manganit limonit nefelín leucit magnetit melilit pyroxen klinochlor diopsid vesuvian magnetit titanit v žulových pegmatitech tvoří se v různých horninách ale také ve vyvřelých tvoří se ve vyvřelých a horninách také v říčních písčitých nánosech vzniká výhradně ve vyvřelých a horninách také v sedimentech a náplavech tvoří se jako sraženina v jezerech a v bažinách a také v konkrecích na dně oceánů tvoří se ve vyvřelých horninách krystalických břidlicích a v některých mramorech
45 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Rutil Růženín (odrůda e Onyx (odrůda chalcedonu Pyrochlor Opál TiO 2 SiO 2 SiO 2 (Na, Ca, U) 2 (Nb, Ta, Ti) 2 O 6 (OF, F) SiO 2.nH 2 O 6 6,5 4,23 zřetelná 7 2,65 žádná 7 2,65 žádná 5 5,5 4,3 5,7 zřetelná až až až polo až tetragonální krychlová 5,5 6,5 1,9 2,3 žádná amorfní prizmatické jehlicovité krystaly celistvý prismata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický bradavičnatá ledvinovitá forma oktaedrické krystaly zrnitý amorfní celistvý hroznovitý ledvinovitý krápníkovitý kulovitý peckovitý konkrece červenavě hnědá červená žlutá černá růžový modrý červený zelený hnědý černý hnědá červená černá černý červená modrá žlutá šedý zelený hnědý žlutý žlutavý hnědý polo diamantový voskový nebo smolný smolný voskový anatas brookit titanit hematit živec rudy turmalín granát atd. živec rudy turmalín granát atd. biotit zeolit chalcedon tvoří se jako akcesorický minerál v mnoha vyvřelých horninách a také v krystalických břidlicích tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách tvoří se v dutinách hornin různého typu zvláště v lávách mnohé chalcedony vznikají při relativně nízkých teplotách jako sraženina ze silikátových roztoků vzniká v pegmatitech a karbonitech při nízkých teplotách z vody bohaté na křemík hlavně kolem horkých pramenů Samarskit (Y, Ce, U, Fe) 3(Nb, Ta, Ti) 5O 15 5,6 5,15 5,69 Nezřetelná rhombická celistvý kompaktní černý hnědý není stanovena smolný polo v žulových pegmatitech
46 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Romanechit Powellit Polymignit Pseudobrookit Pinakiolit Senarmontit Schnei derhö hnit Srüverit (Ba, H 2 O)(Mn +4, CaMoO 4 Mn +3 ) 5O 10 (Ca, Fe, Y, Th)(Nb, Ti, Ta)O 4 Fe 2 TiO 5 Mg 3 Mn 2 B 2 O 10 Sb 2 O 3 Fe 8 As 1 0O 23 (Fe, Ti)(Nb, Ta) 2 O 6 5,6 6,4 není stanovena 3,5 4 4,23 špatná 6,5 4,7 4,8 žádná 6 4,4 sotva znatelná 6 3,9 dobrá, tetragonální rhombická rhombická 2 2,5 5,5 žádná kubická 3 4,3 dokonalá 6 6,5 5,2 5,5 štěpný,, celistvý hroznovitý ledvinovitý krápníkovitý zemitý černý tmavě šedý bipyramidální kůry celistvý dlouze tabulkovitý celistvý prizmatický tabulkovitý dlouze tabulkovitý prizmatický vrostlý osmistěn zrnitý kůry celisvtý šedá hnědá černá červená černá červeočerná černý hnědavě černý hnědý hnědavý červenavě okrově žlutý polo mastný mastný černá hnědá bez barvy bílá pryskyřič ný triklinická tlustě tabulkovitý černá černý čtverečná pyramidální tlustě tabulkovitý celistvý černá šedočerný polo neprůhled ný molybdenit laumontit živce zirkon pyroxeny amfiboly tridymit dolomit hausmannit antimonit valentin stottit skorodit tvoří se alterací jiných minerálů v oxidační zóně v dutinách vulkanických hornin v pegmatitech v drúzách a v mandlových dutinách vulkanických hornin na ložiskách manganu v oxidační zóně na hydrotermálních ložiskách směs tapiolitu a rutilu v pegmatitech Psilomelan (Ba, Mn) 3 (O, OH) 6 Mn 8 O 16 4,5 3,3 4,7, jednoklonná kryptokrystalický hroznovitý ledvinitý lebníkovitý krápníkovitý kusový celistvý vláknitý povlaky černá černohnědý černý polo mastný neprůhledný pyroluzit limonit siderit, pyrit baryt v oxidační zóně ložisek manganových rud hydrotermální sedimentární
47 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Polianit (odrůda pyroluzitu) Sagenit (odrůda rutilu) Plasma (odrůda chalcedonu) Periklas Paralaurionit Penfieldit Pseudoboleit MnO 2 TiO 2 SiO 2 MgO PbClOH Pb 2 Cl 3 OH Pb 2 Cu 4 Cl 10 (OH) 8.2H 2 O 6,1 4,8 5,1 zřetelná, čtverečná 6,5 4,2 4,3 dobrá čtverečná 7 2,5 2,6, trigonální sloupcovitý kusový krystalický vláknitý zrnitý celistvý jehlicovitý vlasovitý mřížkovitý kryptokrystalický hlízy žilky vtroušený celistvý 6 3,7 3,9 velmi dobrá krychlová kusový zrnitý krystaly 3 6,2 dokonalá 3,5 5,8 žádná 2,5 4,8 dokonalá vláknitý, jemný, ohebný,, tabulkovitý prizmatický jehličkovitý prizmatický příčně rýhovaný ocelově šedá černá hnědá žlutohnědá červenavá tmavozelená šupinavě zelená česnekově zelená bez barvy bílá šedá žlutá tmavě zelená bez barvy bílá žlutá bez barvy bílá černý bělavý polo třpytivý neprůhled ný diamantový průhledný mastně neprůhled ný průhledný diamantový chalcedon fosgenit laurionit fiedlerit fiedlerit fosgenit paralaurionit na ložiskách manganových rud v trhlinách alpských žil jako jemné jehličky jako uzavřenina v ech ve vyvřelých horninách v serpentinitech v vápencích a dolomitech v sopečných vyvrženinách v oxidační zóně a v antických olovnatých struskách v antických olovnatých strukturách tetragonální narostlý modrá modrý boleit v oxidační zóně Ralstonit NaMgAl(F, OH) 6.H 2 O 4,5 2,56 žádná, krychlová oktaedr bez barvy bílá nažloutlá thomsenolit pachnolit jako produkt přeměny kryolitu
48 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Sametka (odrůda goethitu) Stibikonit Spekularit (odrůda hematitu) Zinkit Uraninit Záhněda (odrůda e) FeOOH Sb +3 Sb 2 +5 O6 Fe 2 O 3 ZnO UO 2 SiO 2 (OH) 5 5,5 3,3 4,3 dobrá 4 5,5 3,3 5,5 není stanovena 5,0 6,0 5,26 žádná vláknitý, až polo 4 4,5 5,68 dokonalá 5,0 6,0 6,5 10,0 nezřetelná 7 2,65 žádná až až kosočtverečná krychlová krychlová stébelnatý jehlicovitý vlasovitý vláknitý kulovitý ledvinitý bradavičnatý prizmatický celistvý kompaktní hroznovitý tabulkovité rhomboedrické prizmatické pyramidální krystaly celistvý kompaktní sloupcovitý vláknitý ledvinovitý hroznovitý krápníkovitý lupenitý zrnitý pyramidální hemimorfní krystaly celistvý zrnitý lupenitý osmistěnné krystaly celistvý hroznovitý zrnitý prizmata celistvý zrnitý konkrece krápníkovitý kryptokrystalický hnědá okrově žlutá bílá žlutavá oranžová hnědá šedá hnědá červená ocelově šedá černá tmavě červená oranžově žlutá černá hnědá šedavěčerná hnědý tmavožlutý hnědý žlutavě hnědavě červený oranžově žlutý černá hnědá šedavěčerná sametově neprůhled ný zemitý polodiamanto vý polo smolný magnetit pyrit franklinit rodonit willemit granát uranové slídy živec rudy turmalín granát atd. v oxidační zóně rudných žil tvoří se alterací antimonitu vzniká jako druhotný minerál na hydrotermálních žilách tvoří se v kontaktně horninách tvoří se na hydrotermálních žílách ve vrstavnatých sedimentárních horninách ve vyvřelých horninách tvoří se ve vyvřelinách a sedimentárních horninách nachází se na nerostných a rudních žílách
49 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Tungstit Tantalit (odrůda columbitu) Thorianit Tenorit Weloganit Zirkonové Favas Valchovit Tridymit Valentinit WO 3.H 2 O (Fe, Mn)(Nb, Ta) 2O 6 ThO 2 CuO Sr 5 Zr 5 C 9 H 8 O 31 ZrO 2 (C 15 H 26 O) 4 SiO 2 Sb 2 O 3 1 2,5 5,5 dokonalá rhombická 6 6,5 8,1 zřetelná 6, špatná 3,5 6 není stanovitelná polo ohebný rhombická kubická mikroskopické krystaly destičkovitý celistvý zemitý žlutá zelená tabulkovité prizmatické krystaly celistvý krychle šedo černý hnědavěčerný černá hnědočerná žlutý tmavě černý černý tabulkovitý zemitý černá černá zemitý smolný průhledný polo smolný pryskyřič ný 3,5 3,2 dokonalá krystaly bílá nažloutlá bílá 6 7 4,9 5,4 2 2,5 1, 7 2,2 nezřetelná 2,5 5,6 5,8 velmi dobrá jednoklonná kosočtverečná kosočtverečná krystalický lebníkovitý radiálně paprsčitý celistvý krusty vtroušený celistvý páskovaný hlíznatý vrstevnatý tence tabulkovitý vějířovitý jehlicovitý tabulkovitý šupinatý vláknitý paprsčitý zrnitý celistvý černá hnědá tmavošedá slámově žlutá oranžově žlutá hnědavá bez barvy bílá šedá žlutavá bílá šedá růžová hnědavá šedý hnědavý bělavý mastný neprůhled ný mastný neprůhledný průhledný diamantový uraninit živec uraninit monazit hibonit kuprit měděné rudy stroncianit dawsonit cristobalit křišťál hematit pseudobrookit augit amfiboly antimonit galenit senarmontit tvoří se v prostředí kde primární wolframové minerály byly přeměněny v žulových pegmatitech v pegmatitech v místech výronu vulkanických plynů na ložiskách mědi v alkalických horninách směs baddeleyitu a rozloženého zirkonu v rozložených nefelinických syenitech z hnědého uhlí v dutinách trachytů andezitů porfyritů produkt zvětrávání antimonových rud
50 4. třída OXIDY A HYDROXIDY Wad oxidy a hydroxidy měkká 2,8 4,4 žádná amorfní celistvý hroznovitý ledvinovitý krápníkovitý zemitý povlaky černý tmavě šedý černý mastný zemitý psilomelan pyroluzit limonit siderit tvoří se v sedimentárním prostředí s manganovými minerály
51 5. třída KARBONÁTY, NITRÁTY, SULFITY Cerusit Ankerit Dolomit Baryto Aragonit CaCO 3 BaCa(CO 3 ) 2 CaMg(CO 3 ) 2 Ca(Fe, Mg, Mn)(CO 3 ) 2 PbCO 3 3,5 4 2,94 2,95 zřetelně pinakoidální 4 3,66 3,71 dokonalá 3,5 4 2,85 3,5 4 2,97 3 3,5 6,55 dokonalá klencová dokonalá klencová zřetelně prizmatická polo polo až polo polo rhombická rhombická sloupcovitý krápníkovitý vláknitý paprsčitý korálovitý prizmatický krystal celistvý klencové krystaly celistvý zrnitý klencové krystaly celistvý zrnitý tabulkovité jehlicovité krystaly celistvý zrnitý kompaktní krápníkovitý šedý žlutavý zelený modrý fialový červenavý hnědý žlutavý šedý nazelenalý šedý růžový hnědý bílá šedá žlutavá hnědá šedý nazelenalý modrý smolný diamantový smolný zeolity oxidační minerály baryt galenit fluorit atd. dolomit siderit galenit pyromorfit smithsonit hemimorfit tvoří se v a v sedimentárních horninách v jeskyních ve vápencových oblastech na nerostných žílách v okolí horkých pramenů vzniká na hydrotermálních žílách na zlomech a v puklinách ve vrstvách hornin tvoří se na hydrotermálních žílách a ve vápencích s obsahem hořšíku tvoří se na nerostných žílách někdy se zlatem a sulfidy tvoří se v alteračních partiích nerostných žil s olovem mědí a zinkem
Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
Chemické složení Země
Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné
Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky
Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné
Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát
Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se
Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny
Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny - jsou to d-prvky, nazývají se také přechodné prvky - v PSP jsou umístěny mezi s a p prvky - nacházejí se ve 4. 7. periodě - atomy přechodných prvků mají
SULFIDY Sulfidy jsou sloučeniny S 2- s kovy (jedním nebo více).
SULFIDY Sulfidy jsou sloučeniny S 2- s kovy (jedním nebo více). Do skupiny sulfidů řadíme i takové minerály, kde síra je zčásti nebo úplně zastoupena As (arzenidy), Se (selenidy), Te (teluridy), zřídka
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie
Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a
Základy geologie pro geografy František Vacek
Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou
HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou
Přednáška č.5 MINERÁL: (homogenní, anizotropní, diskontinuum.) Anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení, uspořádaných do krystalové mřížky (tvoří
Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.
Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají
1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)
Nerosty - systém 1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, ) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, - velká hustota (kolem 20 g/cm 3 ) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra
Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY
Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika
KOVY. kde E o je standardní elektrodový potenciál, n je počet převáděných elektronů. Pro [Me n+ ] = 1 se E = E o
KOVY jsou prvky, které mají ve valenční vrstvě málo elektronů snadno uvolňují elektrony, tvoří tak kationty, jsou to tedy prvky elektropozitivní. Ponoříme-li kov do vody, nepatrně se rozpouští, uvolňuje
Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro
Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km
LOŽISKA RUD - CVIČENÍ
LOŽISKA RUD - CVIČENÍ Petr Drahota Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF UK 2013/2014 Učebnice, skripta René, M., 1989, Geologie rudních ložisek: Praha, Universita Karlova, 111 p. Pertold,
Úvod do praktické geologie I
Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají
4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).
4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra
Slovníček. - prvek, který tvoří hydroxid (kromě vodíku a kyslíku). - látka vzniklá sloučením dvou nebo více prvků.
Slovníček Obecný slovníček Absorpce Aniont Amfoterní prvky Binární sloučeniny Elektrolyt - je pohlcování plynů nebo par kapalinou nebo tuhou látkou, přičemž nedochází k chemické reakci (nevzniká nová látka).
Vznik a vlastnosti minerálů
Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace)
Základní škola a Mateřsk ská škola, Moravský PísekP Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčov ové aktivity: Využit ití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: : Nerosty prvky,
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů
Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla
Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub
Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování
K O V Y. 4/5 všech prvků
K O V Y 4/5 všech prvků Vlastnosti kovů 4/5 všech prvků jsou kovy kovový lesk dobrá elektrická a tepelná vodivost tažnost a kujnost nízká elektronegativita = snadno vytvářejí kationty pevné látky (kromě
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH8.7 Autor Datum vytvoření vzdělávacího materiálu Datum ověření
Geologie-Minerály II.
Geologie-Minerály II. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Doporučená literatura do cvičení z LGAG:
Název: Příprava stříbra snadno a rychle
Výukové materiály Název: Příprava stříbra snadno a rychle Téma: Kovy Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor): chemie
Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011
FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe
Mathesius U±Ag-Bi-Co-Ni
Horníci tvrdí, že když se vizmut vysype na odval, vizmut, který v sobě neměl ani očko stříbra, že v něm po několika létech nalezli stříbro, jak jsme také na začátku upozornili, že přirozeným působením
1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H
OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.
MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I
MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_264 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ
Otázky a jejich autorské řešení
Otázky a jejich autorské řešení Otázky: 1a Co jsou to amfoterní látky? a. látky krystalizující v krychlové soustavě b. látky beztvaré c. látky, které se chovají jako kyselina nebo jako zásada podle podmínek
2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:
2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska
NEROSTNÉ ZDROJE PRO JEDNOTLIVÉ PRVKY
NEROSTNÉ ZDROJE PRO JEDNOTLIVÉ PRVKY ॐVANAD Vanadinit - Pb 5 (VO 4 ) 3 Cl soustava hexagonální barva je žlutá, hnědá či červená, vryp bílý, lesk diamantový tvrdost 3, naleziště Zimbabwe, Mexiko, Kazachstán,
Mineralizace greisenů
Mineralizace greisenů - vysokoteplotní hydrotermální mineralizace (dříve procesy pneumatolytické) Minerogenní oblast Krušných Hor a Slavkovského lesa - oblast je charakterizována mladovariskou Sn-W mineralizací
Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.
7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.
Přednáška č. 5. Optická krystalografie, metody určování optických vlastností, polarizační mikroskop.
Přednáška č. 5 Optická krystalografie, metody určování optických vlastností, polarizační mikroskop. Systematická mineralogie. Princip mineralogického systému (Strunz). Popis minerálů v jednotlivých třídách
5. Třída - karbonáty
5. Třída - karbonáty Karbonáty vytváří cca 210 minerálů, tj. 6 % ze známých minerálů. Chemicky lze karbonáty odvodit od slabé kyseliny uhličité nahrazením jejich dvou vodíků kovem. Jako kationty vystupují
SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SULFIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými
Mineralogie systematická /soustavná/
Mineralogie systematická /soustavná/ - je dílčí disciplínou mineralogie - studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému) Minerál
VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava
1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté
Prvky - systematicky d-prvky
Prvky - systematicky d-prvky Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Zdrojem ilustračních obrázků jednotlivých prvků přednášek 06 a 07 je http://cs.wikipedia.org/ 2 Měď Cu (lat. Cuprum, lat. aes cyprium
- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány
3. MINERALOGICKÁ TŘÍDA HALOGENIDY - Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány první 4 prvky VII.A skupiny periodické tabulky prvků. Řadíme mezi ně FLUOR,
Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1
Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1 Dvouprvkové sloučeniny Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem
Vzácné plyny prvky.. skupiny. 8) Napiš řadu vzácných plynů pomocí chemických symbolů podle jejich vzrůstajícího protonového čísla
V tomto pracovním listu se seznámíte s některými prvky, jejich významnými sloučeninami a jejich vlastnostmi a využitím. Tento pracovní list vám bude sloužit nejen k práci k vyplňování jednotlivých úkolů
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová
SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí
SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.
Základní stavební částice
Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron
Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.
Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší
Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda.
Oxidy Sloučeniny kovů s kyslíkem Křišťál bezbarvá odrůda Ametyst fialová odrůda Křemen Složení: oxid křemičitý SiO2 Vzhled: krystalový šestiboké hranoly Barva: čirý, bělavý, šedavý barevné odrůdy h= 2,6
HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1
HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním
Maramures 2003/2004 důlní revír Baia Mare
Maramures 2003/2004 důlní revír Baia Mare pro KJM připravil David Kříž červen 2004 Maramures Maramures Severní část Rumunska, kterou zaujímá především důlní revír Baia Mare, má velmi komplexní geologickou
Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.
Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):
PETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
Základy analýzy potravin Přednáška 1
ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické
Mineralogický systém skupina IV - oxidy
Mineralogický systém skupina IV - oxidy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály, které
3. třída: halogenidy (halovce) fluoridy, chloridy, jodidy, bromidy
3. třída: halogenidy (halovce) fluoridy, chloridy, jodidy, bromidy Jednoduché halogenidy Podvojné halogenidy Skupina halitu Skupina fluoritu Skupina kryolitu Skupina carnallitu Ve skupině je zastoupeno
Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku
Exkurzní průvodce k předmětu Terénní cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Texty sestaveny převážně podle Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Michal Mráček Mineralogie pyromorfitů z příbramského rudního revíru Rešerše k bakalářské práci Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Losos,
Téma č. 88 - obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie. Neželezné kovy
Téma č. 88 - obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie Neželezné kovy V technické praxi se používá velké množství neželezných kovů a slitin. Nejvíc používané technické neželezné
1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení
Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =
Přechodné kovy skupiny I.B a II.B
Přechodné kovy skupiny I.B a II.B Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 7. 9. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Základní charakteriska
Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.
Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních
Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O
1. Výskyt v přírodě: NaCl - kamenná sůl KCl - sylvín Významným zdrojem je mořská voda. Chlor Cl 2. Chemické vlastnosti: Chlor je žlutozelený, štiplavě zapáchající plyn. Je prudce jedovatý, leptá a rozkládá
Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY
Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),
OXIDY A HYDROXIDY. Systém oxidů - starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí oxidy podle rostoucího podílu kyslíku ve vzorci
OXIDY A HYDROXIDY Oxidy jsou sloučeniny O 2- s prvky kovovými i nekovovými. Ke skupině minerálů - oxidů jsou řazeny také přírodní hydroxidy a oxi-hydroxidy (např. Fe O /OH/). Systém oxidů - starší učebnice
PŘECHODNÉ PRVKY - II
PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_VÝSTUPY_CH8.10 Autor Datum vytvoření vzdělávacího materiálu Datum
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Opakování hydroxidy, halogenidy, oxidy; sulfidy Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost:
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_02_09
Klasifikace struktur
Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy
Přednáška č. 6. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Sulfidů, halogenidů a karbonátů
Přednáška č. 6 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Sulfidů, halogenidů a karbonátů Třída sulfidů Převážně rudní minerály, které jsou charakteristické svými fyzikálními vlastnostmi (vysokým
Kovy a metody jejich výroby
Kovy a metody jejich výroby Kovy v periodické tabulce Základní vlastnosti kovů 80 % prvků v přírodě jsou kovy, v PSP stoupá kovový charakter směrem DOLEVA Vlastnosti: Fyzikální kovový lesk kujnost a tažnost
Geologie Horniny vyvřelé
Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to
Přednáška IV. Mineralogie. klíčová slova: mineralogie, systém minerálů, vznik minerálů, vlastnosti minerálů, krystalografie.
Přednáška IV. Mineralogie klíčová slova: mineralogie, systém minerálů, vznik minerálů, vlastnosti minerálů, krystalografie. 1 Mineralogie je věda zabývající se všestranným studiem minerálů (nerostů). Podle
Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny
Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou
Mineralogie a petrografie
Příručka pro učitele Pracovní listy správné odpovědi Mineralogie a petrografie pro 9. ročník ZŠ Mgr. Filip Kolbábek PRACOVNÍ LIST č. 1 (správné odpovědi) Prvky Téma: Prvky Pracovní list 1A Úkol č. 1 Spoj
Akcesorické minerály
Akcesorické minerály Prof. RNDr. M. Novák, CSc. Mgr. R. Čopjaková, PhD., Mgr. R. Škoda, PhD.) Úvod Osnova přednášky: 1. Definice (akcesorické minerály-am, těžké minerály) 2. Proč jsou v horninách AM? 3.
Geologie-Minerály I.
Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
6. OT CHEMICKÉ PRVKY KOVY - 3
6. OT CHEMICKÉ PRVKY KOVY - 3 ŽELEZO (Ferrum) Fe v PSP 4. perioda, 8. (VIII.B) skupina na Zemi se vyskytuje ryzí (zemské jádro, meteority), asto vázané v minerálech (magnetovec, krevel, hndel, pyrit, ocelek
Příklad Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7
Příklad 2.2.9. Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7 + 4H 2 O reakce dimerního oxidu antimonitého s kyselinou
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 23 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.3 Autor Datum vytvoření vzdělávacího materiálu Datum ověření
SEKUNDÁRNÍ MINERÁLY VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ
SEKUNDÁRNÍ MINERÁLY DEFINICE: sekundární minerály vznikají během zvětrávání zvětrávání sulfidů a okolních minerálů uvolňuje obrovské množství kationtů a aniontů do pórových vod 1. ionty mohou být sorbovány
PŘEHLED TECHNICKY VÝZNAMNÝCH PRVKŮ, jejich zdrojů a použití
Ag Al As galenit a tetraedrit; méně stříbro, akantit, Ag sulfosole, zlato (elektrum) aj. bauxity; málo nefelín, leucit, alunit; historicky kryolit hl. odpady po zpracování sulfidických rud fotografie (světlocitlivé
Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy
Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem
Přechodné kovy přehled a elektrochemická řada kovů = Beketovova
Chemický kroužek Datum přípravy: 8. 4. 2013 Datum výuky: 9. 4. 2013 Název: Přechodné kovy, Beketovova řada Lektor: Mgr. Tereza Krištofová Teorie: Přechodné kovy přehled a elektrochemická řada kovů = Beketovova
5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY
5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek
Modul 02 - Přírodovědné předměty. Hana Gajdušková. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 11.skupina
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní
01 ZŠ Geologické vědy
01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.
Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen cvičeními k osvojení probírané tématiky.
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:
STOPOVÉ PRVKY V UHELNÝCH A NEUHELNÝCH SEDIMENTECH SEVEROČESKÉ PÁNVE A ZEMINÁCH REKULTIVOVANÝCH LOKALIT. MARCELA ŠAFÁŘOVÁ a MICHAL ŘEHOŘ
STOPOVÉ PRVKY V UHELNÝCH A NEUHELNÝCH SEDIMENTECH SEVEROČESKÉ PÁNVE A ZEMINÁCH REKULTIVOVANÝCH LOKALIT MARCELA ŠAFÁŘOVÁ a MICHAL ŘEHOŘ Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s., Budovatelů 283, 434 37 Most safarova@vuhu.cz;
OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21
OBSAH 1 ÚVOD 11 2 POLARIZAČNÍ MIKROSKOP 13 2.1 POPIS ZAŘÍZENÍ 13 2.2 ZÁKLADNÍ OPERACE S POLARIZAČNÍM MIKROSKOPEM 14 2.3 PŘÍSLUŠENSTVÍ K MIKROSKOPU 15 3 OPTICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK - OBECNÁ ČÁST 16 3.1 CHARAKTER
SULFÁTY (SÍRANY) - krystaluje v soustavě rombické, na krátce sloupcovitých krystalech vyvinuta prizmata a pinakoidy. Agregáty jsou zrnité.
SULFÁTY (SÍRANY) Sulfáty můžeme odvodit od kyseliny sírové H 2 SO 4. Tyto minerály jsou nekovového vzhledu a většinou měkké, někdy rozpustné ve vodě. Dělíme je na bezvodé a vodnaté. a) bezvodé sulfáty