XII. Větrná eroze a opatření proti ní.

Transkript

1 XII. Větrná eroze a opatření proti ní.

2 VĚTRNÁEROZE Metody predikce větrnv trné eroze Opatřen ení k ochraně půdy před p větrnou v erozí

3 Větrná eroze Rozrušuje půdu větrem Přemísťuje, resp. odnáší půdní částice Při poklesu energie vzdušného proudu dochází k ukládání půdních částic Je typickým jevem v aridních a semiaridních oblastech, ale i v humidních oblastech na vysychavých půdách nekrytých vegetací Nejškodlivější bývá na jaře po suché zimě, kdy poškozuje mladé porosty

4 Druhy pohybu půdních částic při větrné erozi Půdní částice jsou uváděny do pohybu vlivem kinetické energie vzdušného proudu, která se rovná polovičnímu součinu hmoty a kvadrátu rychlosti větru. Ve formě suspenze prašné bouře : velmi jemné půdní částice (pod 0,01 mm) jsou zvedány do výše 10, 100 i více metru, rychlost pádu je velmi malá, zůstávají dlouho v ovzduší a mohou být přenášeny i na velké vzdálenosti (100 i 1000 ce km) půda je ochuzována o humus a dochází ke skeletizaci půd.

5 Prašná bouře

6

7 Větrná eroze posuvná Pohyb skokem saltací: Erodovaná hmota je přesouvána ve vrstvě do 30 cm nad zemí. Půdní částice o velikosti 0,1 0,4 mm pohybující se skokem rozbíjejí půdní částice a tím způsobují další uvolňování částic. Tento pohyb způsobuje škody na klíčících rostlinách letícími půdními částicemi. Pohyb sunutím po povrchu takto se pohybují částice o velikosti 0,5-2,0 mm. Výsledkem ukládání částic jsou přesypy, čeřiny, barchany, duny. Eolizace půdy tvary v sypkých horninách půdě - vznikající činností větru

8

9 Deflace přenos uvolněných půdních částeček posunováním, šinutím, kotoulením, skokem a vznášením. Koraze obrušování hornin zemními částečkami podléhajícími deflaci. Intenzita koraze je dána odolností materiálu, druhem a tvarem částeček nesených větrem a rychlostí větru.korazí vznikají na zasažených horninách různé tvary: hrance, voštiny, viklany, skalní okna a mosty. Hrance (eologlyptolity) korozí opracované úlomky hornin. Podmínkou jejich vzniku je jednosměrně působící vítr při němž vznikají (podle změny polohy kamene) jednotlivé obroušené plochy.

10

11

12 Závislost odnosu různé velikosti půdních částic na rychlosti větru (podle Chepila, Woodruffa-1963) Rychlost větru v m.s Zrnitost (mm) 0,005-0,01 0,01-0,02 0,02-0,05 0,05-0,1 0,1-0,15 0,15-0,25 1,0 2,0 2,0-5,0

13 Přenos půdních částic větrem Průměr půdních částic v mm ,125 0,125 0,0625 0,0625 0,0312 0,0312 0,0156 pod 0,0156 Vzdálenost přenosu několik metrů 1 1,5 km několik kilometrů přes 300 km přes 1500 km neomezeně

14 Rychlosti větru v m.s -1 při nichž nastane pohyb půdních zrn Průměr zrna v mm 0,01 0,10 0,25 1,00 1,50 2,00 Posun po povrchu 3,65 3,83 4,57 6,62 7,65 8,57 Vznášení v ovzduší 3,72 5,41 6,60 10,71 13,41 16,25

15 Beaufortova stupnice síly větru Označení větru 0-bezvětří 1-vánek 2-slabý vítr 3-mírný vítr 4-dosti čerstvý vítr 5-čerstvý vítr 6-silný vítr 7-prudký vítr 8-bouřlivý vítr 9-vichřice 10-silná vichřice 11-mohutná vichřice 12-orkán Rychlost m.s -1 0,0-0,5 0,6-1,7 1,8-3,3 3,4-5,2 5,3-7,4 7,5-9,8 9,9-12,4 12,5-15,2 15,3-18,2 18,3-21,5 21,6-25,1 25,2-29,0 Nad 29,0 Rychlost km.h Nad 104

16

17 Čím je větší rozměr půdních částic, tím je potřebná větší rychlost větru při zemi, aby nastal odnos. Čím je delší území ve směru vzdušného proudu, tím je větší abraze půdními částicemi, které se pohybují saltací. Odnos půdy je ovlivňován dalšími faktory, jako je vazkost, či odpor částic proti odnosu, ovlivňovaný především strukturou a vlhkostí půdy, ale i kořenovým systémem rostlin apod. Drsnost povrchu a vegetační kryt snižují rychlost přízemního větru.

18 Třídění půd poškozených větrnou erozí dle Bennetta(1939) Erodovanost půd Slabá Střední Silná Velmi silná Mimořádně silná Odnos vrstvy půdy v % B- horizont Nad 75 B - horizont

19 Akumulace odnesené půdy Akumulace Slabá Střední - rovnoměrná Střední - hřebenovitá Hluboká Malé duny Velké duny Vrstva nánosů v cm Nad 180

20 Rovnice k výpočtu intenzity větrné eroze (dle Woodruffa, Siddowaye) upravená Vránou (1978) E = I.K.C.L.V (t.ha -1.rok -1 ) kde E potenciální ztráta půdy větrnou erozí I faktor erodibility půdy, vyjadřující potenciální ztrátu půdy z rovného, hladkého, vegetací nechráněného pozemku. Závisí na procentuálním obsahu neerodovatelných půdních částic (větších než 0,8 mm) K faktor drsnosti půdního povrchu vyjádřený podle výšky nerovností terénu v cm C klimatický faktor - podle rychlosti větru a vlhkosti

21 L faktor délky pozemku je vyjádřen délkou nechráněného pozemku v m ve směru převládajícího větru. Za chráněnou část pozemku je považována délka 10-ti násobku výšky překážky před ní a 20-ti násobku na závětrné straně. V faktor vegetačního krytu podle plodin. Pro nechráněný pozemek je V =1. Výpočet se provádí v krocích podle nomogramu s využitím posuvného měřítka pro C-faktor. Výsledná hodnota se porovná s přípustnou ztrátou., pokud nevyhoví, navrhuje se včlenění překážek k zmenšení délky nechráněného pozemku.

22 Nomogramy k určování větrné eroze

23 Potenciální erovatelnost půdy větrem Na základě výzkumu v aerodynamickém tunelu byl Pasákem (1966) odvozen vztah: E = 875, ,0787M kde E je erodovatelnost půdy větrem (t.ha. -1.rok -1 ) M obsah jílnatých častic v půdě (%)

24

25 Opatření k minimalizaci škod větrnou erozí Omezení rychlosti větru Stabilizace a zvýšení drsnosti půdy Ochrana povrchu půdy Minimalizace škod na pěstovaných plodinách

26

27 větrolam ochranné pásy vyšší šších plodin

28 Omezení rychlosti větru Pásové střídání plodin od 50 do m Střídání úzkých pásů kulisových plodin (např. 4 řádků kukuřice) Větrolamy ochrana před 5-10 násobek výšky, za ti násobek. Ochranné lesní pásy, přenosné překážky (sítě, rákos.rohože) Výsev plodin kolmo na převládající směr větru Záchytné plodiny vysévány po sklizni hlavní plodiny (hořčice, svazenka, ohnice, ozimé žito) Krycí nebo ochranné plodiny chrání půdu do doby, než-li hlavní plodina dosáhne ochranného účinku (jarní ječmen, ozimé žito) Meziplodiny současný výsev (jarní ječmen s trávou)

29 Stabilizace půdy a zvýšení drsnosti povrchu Kultivace k udržení drsnosti půdy ponechání velkých půdních agregátů (hrud) ve směru kolmém k převládajícímu větru Vytlačení rýh Cambridské válce nutná dostatečná vlhkost půdy Minimální kultivace viz vodní eroze Zvýšení obsahu organické hmoty v půdě (hnůj, kompost, zelené hnojení) Slínování (dnes příliš drahé)

30 Šípové radličky

31 Ochrana povrchu půdy před větrnou erozí Kapalná organická hnojiva nebo kejda Syntetické stabilizátory (polyakrylamidy a polyvinylacetáty) Mulč (pokrývka slámou a zbytky rostlin) Závlaha

32 Minimalizace škod na pěstovaných plodinách Vyloučení náchylných plodin (cukrovka, zelenina apod.) Změny ve využívání pozemků (zatravnění, zalesnění) Hlubší setí Použití bezorebných ochranných technologii

33 Větrolamy Účinnost závisí na: Směrové orientaci, šířce a výšce dřevin, hustotě porostu a vzájemné vzdálenosti. Podle hustoty je dělíme na nepropustné (široké), propustné(úzké) a polopropustné. Prospěšnost: Kromě snižování rychlosti větru a ochrany půdy před odnosem, zachycují půdní částice, snižují půdní a transpirační výpar, podporují rovnoměrnější ukládání sněhu a tak zvyšují vlhkost půdy, která lépe odolává účinkům větru. Nevýhody: Zastínění, opad listí, vláhová konkurence.

34

35 Zařízen zení k zjišťov ování účinnosti větrolamv trolamů Schématick matické uspořádání měřícího systému

36 Zařízen zení k měření účinnosti větrolamv trolamů

37 Zobrazení na monitoru počíta tače

38 7 Průměrná rychlost větru v 15 min. intervalech A B C D m/s :00 13:15 13:30 13:45 14:00 14:15 14:30 14:45 15:00 15:15 15:30 15: Maximální rychlost větru v 15 min. intervalech A B C D m/s :00 13:15 13:30 13:45 14:00 14:15 14:30 14:45 15:00 15:15 15:30 15:45 Grafické vyjádřen ení vlivu větrolamu v na snížen ení průměrn rné a maximáln lní rychlosti větruv

39 XIII.