ROPA A JEJÍ VLIV NA VÝVOJ ASIE A OSTATNÍHO SVĚTA

Transkript

1 ROPA A JEJÍ VLIV NA VÝVOJ ASIE A OSTATNÍHO SVĚTA Adamov Jan Hanák Konrád Mestek Oto Patočka Jiří Růžek Jan

2 OBSAH OBSAH... 2 PROHLÁŠENÍ... 3 ÚVOD... 4 ABSTRAKT... 5 VZNIK ROPY... 6 SLOŽENÍ ROPY... 6 HISTORIE ROPY... 8 ZPRACOVÁNÍ ROPY... 8 OBLASTI TĚŽBY ROPY ROPA A JEJÍ VLIV NA VÝVOJ ASIE OSOBNOSTI ZDROJE... 22

3 Prohlášení Prohlašujeme, že jsme práci vypracovali samostatně. 3

4 Úvod Téma ropa a její vliv na Asii je jedním z nejdůležitějších a nejaktuálnějších témat. Nevyústilo snad toto téma v nespočet válečných konfliktů, z nichž nejznámější byla válka v Perském zálivu z roku Na ropě je založena celá naše společnost. Bez ropy bychom se dneska neobešli. Vyrábíme z ní plasty, asfalt na silnice, používáme ji v chemickém průmyslu na výrobu různých organických látek a to nejdůležitější, z ropy získáváme motorová paliva. Nejde jen o to, jak je toto téma důležité, ale je i poněkud záhadné. Jde například o původ ropy a některé polické machinace v pozadí těžby ropy. Cílem naší práce bylo vytvořit o ropě, co nejpřesnější obrázek tím, že jsme se ji snažili pochopit, z několika vědních disciplín. Jednak ze stránky chemie a geografie, ale i ze stránky politologie, ekonomie a historie. Nesnažili jsme se psát jenom o vědě a ropě jako takové, ale naším cílem bylo podat o ropě zprávu, aby každý pochopil, co je ropa vlastně zač. 4

5 Abstrakt Na začátku naší práce jsme nejprve popsali ropu z chemické stránky. Nejprve jsme samozřejmě vysvětlili vznik ropy podle organické i anorganické teorie. Ropa je organická látka, ve které jsou zastoupeny různé sloučeniny a ty byly popsány v další části. Chemický pohled na ropu skončil rozdělením ropy na ropné frakce a to na plynné uhlovodíky, benzin, petrolej, plynový olej, vakuové destiláty a vakuový zbytek. Následující odstavec byl věnován společné historii lidstva a ropy, tedy starověkým národům jako Asyřané a Peršané, které už ve starověku znali ropu. Z oblasti technologie jsme se věnovali zpracování ropy. Nejdůležitějšími pojmy ve zpracování ropy jsou rafinérie a ropná destilace. Stejně důležitý je zeměpis ve spojení s ropou. Vypsali jsme státy, kde se ve velké míře těží ropa a v jaké míře se tam těží. Mezi tyto státy patří arabské státy jako Saudská Arábie a Kuvajt, ale i další státy jako Rusko, Brunej a jihoamerické státy. Předposledním a nejdůležitějším tématem se stalo vliv ropy na asijské státy. Zde jsme popsali ekonomiku států, kde se velké míře těží ropa, jejich vojenství a také obchodní cesty ropy. Posledním tématem byly stručné životopisy mužů, kteří se podíleli na těžbě ropy. 5

6 Vznik ropy Nikdo neví přesně, jak vznikla ropy, existuje několik teorií o jejím vzniku a každá teorie má své opodstatnění. Problémem u ropy je její tekutost, protože na rozdíl od uhlí se mohla ropa v průběhu let přemístit a přibrat některé sloučeniny a během těchto přesunů na ropu samozřejmě působili různé vlivy. Jsou dvě hlavní teorii vzniku ropy a to anorganická a organická teorie. Anorganická teorie vysvětluje vznik ropy působením alkalických kovů na uhličitany, tím by vznikly karbidy kovů a ty by se pak smísili s vodou. Dále by na tyto látky působil tlak a bakterie a časem by se z nich stala ropa. Některé další anorganické teorie říkají, že ropa je produktem sopečné činnosti nebo, že ropa je kosmické původu, zdůvodněno tím, že atmosféra některých planet je tvořena methanem. Organická teorie říká, že ropa vznikla z organismů, které žili ve sladké a brakické vodě. Například různé řasy a vodní rostliny, zde byli ve velkém množství. Po jejich odumření se na ně nahromadili různé sedimenty a tím zde vzniklo anaerobní prostředí, kde žili různé bakterie, které se také podíleli na vzniku ropy. Hlavním problémem je ovšem pohyb tekuté ropy napříč horninami. Tím vznikly velká ložiska u nepropustných podloží a ropa se tímto pohybem obohatila o některé látky. Složení ropy Ropa je olejovitá kapalina, která je složena z neuvěřitelně velkého množství látek. Nejvíce jsou zde zastoupeny uhlovodíky. Různé typy látek zároveň odpovídají různým frakcím ropy. Ropa má hustotu zhruba 900 kg /m 3 a jsou v ní zastoupeny plynné, kapalné i tuhé látky. Do plynů, které jsou v ropě, patří základní alkany a to metan, etan, butan a propany a dále sem patří oxid uhličitý a sulfan. Největší část ropy zastupují kapalné látky, z nichž mají největší zastoupení uhlovodíky (alkany, izoalkany, cykloalkany a aromáty) a dále sloučeniny s heteroatomy. Pevné látky jsou v ropě zastoupeny tuhými uhlovodíky a asfyktickými látky. Dále je zajímavé podotknout, že se stoupajícím bodem varu ropné frakce stoupá i počet heteroatomy a izomerů. U těžkých frakcí je už prakticky nemožné provést důkladnou analýzu. Uhlovodíky Čisté uhlovodíky převažují u lehkých frakcí ropy, zatímco u těžkých frakcí ropy jasně převažují látky s heteroatomy. Uhlovodíky jsou v ropě zastoupeny alkany, což jsou acyklické, nasycené uhlovodíky, izoalkany, což jsou rozvětvené alkany, a cykloalkany, což jsou cyklické alkany s jedním nebo více cykloalkanickým kruhem. Aromáty jsou látky, které obsahují aromatický kruh. V ropě jsou monoaromáty, diaromáty, triaromáty atd. Zajímavostí je, že alkeny (nenasycené uhlovodíky) se v ropě nevyskytují, ale nalézají se ve frakcích vzniklých štěpením vysokovroucích frakcí ropy. Další zajímavostí je, že cykloalkany a aromáty mají v ropě většinou postranní řetězec. Sirné sloučeniny Obsah síry v ropě je důležitou veličinou, neboť síra je ropě škodlivá, neboť poté může vznikat oxid siřičitý a navíc sirné látky zabraňují působení katalyzátorů během procesů zpracování ropy. Obsah síry v ropě je asi 0,1 4 %. Síra je v ropě zastoupena elementární sírou, sulfanem, merkaptany, alifatickými sulfidy, disulfidy, cyklickými sulfidy. Při zpracování ropy můžou tyto látky oxidovat, a potom vznikají sulfony, sulfoxidy a kyseliny sulfonové. Kyslíkaté sloučeniny Kyslík je v ropě zastoupen přibližně asi 0,05 1 %. Nejvíce kyslíku je v ropě v naftenových kyselinách, což jsou organické látky obsahující cykloalkanové kruhy a karbonylovou skupinu. Dále je kyslík zastoupen v mastných kyselinách, fenolech. Dusíkaté sloučeniny Dusíku je v ropě asi 0,5 %. Je většinou v těžkých frakcí ropy. Jeho sloučeniny se dělí na neutrální, kyselé a zásadové. Do neutrálních patří alkylindoly, alkykridiny a amidy. Do kyselých patří pyroly, indoly, karbazoly a porfyriny. A do zásadových patří pyridiny a chinoliny. 6

7 Zajímavou látkou je porfyrin, který se skládá čtyř pyrolových kruhů spojených čtyřmi metylovými skupinami. Porfyrin je velmi podobný chlorofylu a jeho přítomnost v ropě podporuje organickou teorii vzniku ropy. Vysokomolekulární sloučeniny V těžkých ropných frakcích a ropných zbytcích jsou vysokomolekulární sloučeniny, které se po extrakci v různých rozpouštědlech dají rozdělit do několika skupin. Malteny (oleje a pryskyřice) Asfalteny Karbeny Karboidy Olejové malteny jsou látky složené z nasycených alkanických, cykloalkanických a aromatických látek. Převládají u nich látky, které mají dva aromatické kruhy. Pryskyřicové malteny jsou velmi husté kapaliny až tuhé látky. Obsahují molekuly síry, kyslíku a dusíku. Základem pryskyřicového maltenu je vždy několik aromatických kruhů (obvykle jich je 2 6), které jsou obklopeny cykloalkanickými kruhy a alkanovými řetězci. Asfalteny jsou pevné látky práškovitého charakteru. Jejich složení je velmi obtížné definovat. Obsahuji cykloalkanické a aromatické kruhy a další uhlovodíkové zbytky. Ve srovnání s malteny obsahují asfalteny daleko větší počet aromatických kruhů. Karbeny a karboidy vznikají štěpením maltenů a asfaltenů a vyskytuje se pouze ve zbytcích ropy, které byly tepelně namáhány, a to pouze v malém množství. Ropné frakce Ropu musíme chápat jako směs různých látek, které mají rozdílné body varu. To znamená, že ropu můžeme předestilovat na různé ropné produkty a samozřejmě je v ropě část, která předestilovat nejde, to je pak ropný zbytek. Jednotlivé části předestilované části ropy se nazývají ropné frakce. plynné uhlovodíky (pod 5 C) benzin ( C) petrolej (190 0 C) plynový olej ( 0 90 C) vakuové destiláty ( C) vakuový zbytek (nad 560 C) Plynné uhlovodíky Do této kategorie patří uhlovodíky jako methan, ethan, butan a propan. Tyto látky se používají jako topné plyny, rozpouštědla, jako suroviny pro petrochemický průmysl a jako LPG k pohonu motorových vozidel. Benziny Benziny jsou další ropná frakce, která se obvykle dělí na automobilové, letecké a technické benziny. Automobilový benzin je benzin určený pro zážehové motory. Důležitou vlastností benzinu je detonace, což je věc, která poškozuje motor. Tato věc se řeší přidáváním různých látek. V minulosti hodně používali olovnaté sloučeniny jako tetraetylolovo a tetrametylolovo. Tyto složky měli velkou účinnost při snižování detonací benzinu, ale ukázalo se, že jsou velmi škodlivé pro životní prostředí a zároveň ničí katalyzátory používané v motorech. V dnešní době se do benzinu přidávají různé aromatické uhlovodíky a sloučeniny manganu. Důležitou vlastností benzinu je oktanové číslo, které udává poměr mezi izooktanem a n-heptanem. Číslo vlastně udává náchylnost benzinu k detonacím. Izooktan je látka málo náchylná k detonacím a n-heptan je látka, která je zase k detonacím velmi náchylná. Pomocí přidávání dalších látek můžeme mít i oktanové číslo vyšší než 100. Letecký benzin používají pouze letadla se zážehovým motorem, tedy letadla vrtulová. Na rozdíl od automobilových benzinů se do nich dává velmi malé množství aromátů. Technický benzin je látka, která se používá jako rozpouštědlo nebo ředidlo. Petroleje Petroleje se dnes používají k výrobě letecké a motorové nafty Motorová nafta se používá do vznětových motorů. Kromě petroleje se vyrábí i z plynového oleje. Motorová nafta má problém tzv. tvrdý chod. To je věc, kdy se palivo v motoru rychle nevznítí a nahromaděné páry vyvinou velký tlak na píst motoru. Obdobou oktanového čísla je u cetanové číslo. Jde o poměr mezi dvěma uhlovodíky a to n-hexadekanem (cetanem) a 1 metylnaftalenem. Letecká nafta se používá v proudových (tryskových) motorech. Má úplně jiné účinky než letecký benzin. 7

8 Ropné oleje Z ropných olejů se vyrábí různé mazací oleje a plastická maziva. Mazací oleje se vyrábí kvůli promazávání motorových součástek. Klíčová je u nich viskozita. Další důležité vlastnosti jsou bod vzplanutí, bod tuhnutí a kyselost oleje. To vše ovlivňuje jejich účinnost. Plastická maziva jsou látky vyrobené z mazacích olejů, ze zpevňovadel a z dalších přísad, které vylepšují jejich vlastnosti. Plastická maziva se využívají tam, kde klasické mazací oleje nestačí, tedy, kde je potřeba jistějšího a dlouhodobějšího promazání. Dále se používají topné oleje. To jsou ropná paliva, která se dělí podle hustoty na extra lehké, velmi lehké, lehké a těžké. Různé druhy těchto olejů se vyrábějí z různých ropných frakcí. Asfalty Po standardní atmosférické destilaci zbude hustá tekutina, které se říká mazut. Ten se dá dále upravovat pomocí vakuové destilace. Takto se získá vakuový plynový olej a vakuový destilát I, II a III. Tyto látky se používají jako součásti ropných olejů. Látka, která se nedá předestilovat, tedy vakuový zbytek, se nazývá asfalt. Jde o velmi tuhou látku, která je prakticky netěkavá, přilnavá a má izolační účinky. Dělí se do několika kategorií podle toho, jak se vyrobil. Máme tedy destilované, přírodní, asfalty z deasfaltizace a smíšené asfalty. Asfalt je látka, která má velké využitá ve stavebnictví, hlavně při stavbě silnic. Historie Ropa neboli černé zlato. Už od začátku využívání ropy vlastníkům přinášela mnoho bohatství, proto tedy černé zlato. Odkud ropa pochází, kde ji můžeme těžit a jaké máme zásoby? To je otázka, kterou nikdo neumí na 100% zodpovědět. Ale víme, že už i před 6000 lety člověk pracoval s ropou. A přitom lidstvo ropu používá každý den a je nezbytnou součástí pro lidský život. Ropu můžeme přirovnat, jako kdybychom malé dítě nechali samotný na hřišti bez hraček. Ano přesně tak je pro nás důležitá. Je mnoho teorií odkud ropa je např. že ropa pochází z lávy zemského nitra nebo poté také, že ropa k nám spadla z vesmíru jako meteorit před mnoha a mnoha milionů let, kdy ještě naše Země byla jen kus planety, která se teprve formovala a vytvářela podmínky pro dnešní život. Nicméně ropa vznikla v oblasti Perského a Arabského zálivu, která ve třetihorách byla zaplavena mořem. A právě zde v bývalé Mezopotámii se dochovali první zmínky o použití ropy jako takové. A následně podle Starého zákona dostal Noe před 6000 lety před přicházející potopou pokyn od Boha postavit ze dřeva loď s komorami a zevnitř i zevně ji vysmolit naftou. Už v dávné minulosti ropa měla velké uplatnění od používání při stavby Velké čínské zdi nebo zase v Egyptě při mumifikování faraonů a i dokonce v olejových lampách. Největší rozvoj byl zaznamenán v polovině 19. Století v Evropě, kdy ropa byla používána jako mazadlo ke strojům. Zpracování ropy Ropa je základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy a další produkty. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce). Ke zpracování ropy dochází v rafinériích, což jsou výrobní závody, kde se ropa zpracuje na ropné produkty. Největší koncentrace těchto závodů je v oblastech největší spotřeby a dnes se přesouvá blíže k nalezištím a místům dobré logistické dostupnosti, např. přístavům. V České republice jsou v provozu tři rafinérie ropy: v Litvínově, v Kralupech nad Vltavou a v Pardubicích. Ropa se zpracovává různými postupy podle jejího složení a podle kvality a množství požadovaných produktů. Většinou se ropa nejdříve odsolí a pak se atmosférickou a vakuovou destilací frakcí rozdestiluje na několik užších frakcí, které se zpracují 8

9 samostatně. Před samotným zpracováním je ropa transportována do rafinérie, kde tyto procesy proběhnou. Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace, při níž jsou v kolonách odděleny při atmosférickém tlaku jednotlivé skupiny uhlovodíků podle jejich bodů varu. Zjednodušené schéma obvyklého zpracování frakcí z atmosférické destilace ropy je zobrazeno na Obr. 1. Ropa se rozdestiluje po odsolení atmosférickou destilací v jedné nebo více kolonách na plyny, lehký a těžký benzin, petrolej, plynový olej a mazut jako destilační zbytek. Obr. 1 Schéma obvyklého zpracování frakcí Plyny se obvykle odsiří na topný plyn, propan a butan. Lehký i těžký benzín se odsiří a po zvýšení oktanového čísla se vedou na mísení do autobenzinů. Petrolej se většinou také odsiřuje a slouží jako pohonná hmota do leteckých motorů nebo do motorové nafty. Plynový olej se odsiří a používá se jako hlavní složka do motorové nafty. Odsolování ropy často probíhá již v místě těžby, aby se do rafinérií nepřepravovala voda a v ní obsažené soli. Soli obsažené v ropě jsou hlavně chloridy a sírany sodíku, vápníku a hořčíku. Sůl se z ropy odstraňuje hlavně proto, že soli způsobují korozi technologického zařízení používaného při zpracování ropy, usazují se v potrubí, v pecích a ventilech a na teplosměnných plochách výměníků tepla, čímž zhoršují přestup tepla a funkčnost těchto zařízení. Také mohou ucpávat póry katalyzátorů používaných při následném zpracování ropy, čímž způsobují jejich deaktivaci. Dříve se k odstraňování vody z ropy používalo také odstřeďování, které je ale energeticky velice náročné. Destilace ropy se používá k rozdělení bohaté směsi ropy na užší frakce. Ropa obsahuje širokou škálu různých sloučenin s velkým rozsahem bodu varu, podle kterého 9

10 se látky při destilaci dělí. Získané frakce se pak zpracovávají řadou chemických a fyzikálních procesů. Pro destilaci ropy se používají trubkové pece, destilační kolony, zařízení pro úpravu tlaku, výměníky tepla a čerpadla. Oblasti těžby ropy Základní podmínkou výskytu ropy jsou jednak dobré ropomatečné horniny, ale i vhodná plocha, která ropu nějakým způsobem zadrží na místě. Ropa v průběhu let ovšem migruje, a tudíž může být často nalezena i dál od ropomatečných hornin. Většina dnes existujících ložisek vznikla až v třetihorách. Ropa buď vyvěrá na povrch, nebo se může nacházet i km pod zemí. V Asii započala éra objevování a těžení z ložisek na začátku 19. století. Zásoby ropy Asie jsou pro dnešní svět asi jednoznačně nejvýznamnější, ale i spotřeba je zde, díky velké produkci, velmi vysoká. Saudská Arábie o V dnešní době největší producent ropy na světe asi 20% o Těžba se pohybuje okolo 10 milionů barelů za den o Je to také země s největšími zásobami ropy, ty při současné výši těžby vystačí na 0let o Naleziště se nacházejí hlavně na východě země (převážně u Perského zálivu) o Zakládající člen organizace OPEC Írán o Denně vytěží okolo 4 milionů barelů o Vyváží přibližně,5 milionů barelů o Přibližně 10-11% zásob světové ropy o Při takovéto produkci se zásoby odhadují na 90 let o Je členem OPEC o Velká část tamních ropných polí byla objevena ve 40. až 50. letech minulého století Irák o Denní těžba se pohybuje okolo milionů barelů za den z toho exportuje 1,8 milionu o Má vysoký potenciál bylo by možno těžit až 8-1 milionů barelů denně o Prodej ropy tvoří zhruba 90% vládních zisků o Je členem OPEC Rusko o V současnosti začíná předhánět Saudskou Arábii o Naleziště jsou převážně ve špatně dostupných oblastech těžba je proto více finančně náročná o Ropa je méně kvalitní Kuvajt o Těžba ropy je základem kuvajtské ekonomiky o Kuvajtský ropný průmysl ovládá firma Kuwait Petroleum o,9 milionů barelů denně je očekáván nárůst na 4 miliony barelů denně do roku 0 0 o 10% světové ropy o Je členem OPEC Kazachstán o 11. největší zásoby ropy na světě o 1,5 milionů barelů za den o Hodně ropy je exportováno do Ruska, kvůli malému množství rafinérií Ázerbájdžán o Tento stát byl 1 z prvních, kde se ropa začala těžit o 0,8 milionů barelů denně Malajsie o Ropa je významnou součástí exportu a státních zisků 10

11 o Zásoby ropy se počítají asi na 19 let Bahrajn o Ropa je zde. nejvíce exportovaný produkt o Ropa tvoří většinu zisku státu Arménie o Nalezena pouze malá ložiska ropy, těžba se zde neprovádí Afghánistán o Ložiska nejsou v porovnání se světem významně velká, ale mohla by významně pomoci afgánské ekonomické situaci o Afghánistán v roce 2011 smlouvu s Čínskou národní ropnou společností ta má vybudovat ropná pole na severu Afghánistánu Brunej o Produkce se pohybuje okolo barelů surové ropy denně o Podle některých průzkumů je to 5. nejbohatší země světa, díky svým ropným polím (a nalezištím zemního plynu) Indie o V Indii se ropa dováží a pak dále zpracovává o Indie patří mezi největší spotřebitele ropy Indonésie o Velké zdroje surové ropy o Bývalý člen OPEC o Ropa zde patří k hlavním produktům vývozu Japonsko o Ropa je hlavní produkt při výrobě energie o Japonsko je na dovozu ropy kvůli své ekonomice vysoce závislé Jemen o Velice malé zásoby ropy očekávané vypotřebování v roce 2017 o Ekonomika Jemenu je na ropě velmi závislá, většina financí státu je spjata s těžbou ropy Jordánsko o Pod většinou povrchu Jordánska se nachází ropné břidlice je to největší zásoba ropné břidlice na světě o Tato ložiska by mohla být komerčně těžena Katar o Tento stát díky těžbě ropy významně zbohatl o Těžba se pohybovala okolo barelů denně, ale toto číslo bylo sníženo kvůli snižujícím se zásobám, které by měli dojít okolo roku 0 o Je členem OPEC Libanon o Nedávné průzkumy ukazují velké možné ložisko v moři mezi Libanonem a Kyprem o Ropa byla objevena i na pevnině Libanonu Myanmar o V průběhu. Světové války byly ropné vrty zničeny z politických důvodů Brity o Země má dobrá ložiska ropy Oman o Těžba se pohybuje okolo 1 milionu barelů denně o Zásoby ropy jsou velké Spojené arabské emiráty o. největší zásoby ropy na světě o Export ropy je významnou složkou ekonomiky 1 z největších vývozců ropy světa o Je členem OPEC Srí Lanka 11

12 o Objeveno ložisko ropy v moři Sýrie o Vývoz ropy zastává velkou složku ekonomiky o Velká ložiska ropy se nachází v moři mezi Sýrií a Kyprem o Těžba ropy byla sice v posledních desetiletích výrazně snížena (z na barelů denně), ale i tak zastává velkou složku v ekonomice Turecko o Rafinerie ropy je jednou z důležitých složek ekonomiky Turkmenistán o Hlavní ložiska se nachází blízko Kaspického moře o Většinu ropy těží Turkmenistánská státní společnost Uzbekistán o Velké, zatím nedotčené zásoby ropy o Zapojení Čínské ropné společnosti Vietnam o Těžba ropy je zde nová oblast ekonomiky o barelů za den Východní Timor o Ropa je největší složkou vývozu o Ropa se nachází hlavně u pobřeží a v moři Čína o V roce 01 se stala světově největším dovozcem ropy o Čínská národní ropná společnost vlastní ropné rezervy o velikosti, miliardy barelů V celé Asii se mohou nalézat ještě další dosud neobjevená, nebo celkově neprozkoumaná ropná naleziště. Ropa a její vliv na vývoj Asie Stručný úvod do historie ropy v Asii Ačkoliv by se mohlo zdát, že ropa našla své využití teprve v 19. či ve 20. století, tak ve skutečnosti tomu tak není. Ropa byla lidstvu známa už ve starověku. Nejstarší písemné doložení o využití ropy (tehdy ve spojení s asfaltem) se objevuje už ve starozákonní knize Genesis, kdy ropu v.st.př.n.l. Asyřané (později i Peršané) těžili z hlubokých studní. Na dvoře krále Nabuchodonozora byla ropa využívána v olejových lampách. Vzhledem ke svým chemickým vlastnostem byla ropa využívána i ve vojenství. Ropu jako bojový prostředek využíval například Alexandr Veliký, staří Řekové a vojáci říše Východořímské. První ropné vrty v Asii Staří Číňané již v 11.st.př.n.l. těžili ropu pomocí bambusu ze studní hlubokých několik set metrů. Velké naleziště ropných polí bylo objeveno v 9. století v Ázerbájdžánu. V roce 1848 došlo k otevření prvního ropného vrtu na světě, stalo se tak na pobřeží Kaspického moře. Benjamin Silliman v USA jako první provedl frakční destilaci ropy. 12

13 Obr. 2 Proč se náš projekt zaobírá ropou právě v Asii? To protože více než polovina světových (dosud objevených) zásob ropy se nachází právě v Asii. Asijské státy vyvážející hlavně ropu Ropa bývá běžně nazývána jako černé zlato. Je přirovnávána ke zlatu z důvodu bohatství, které vlastníkům ropy od začátku těžby přinášela, stále přináší a nejméně po několik desetiletí přinášet bude. Je velmi důležité zde taktéž poznamenat, že ropa kardinálně změnila politickou a hospodářskou situaci ve státech, kde se ropa nachází a těží. Nejdůležitější jsou politické důsledky těžby ropy- všechny státy v Asii, které se soustředí především na vývoz ropy, jsou na křížku s demokracií či jsou přímo totalitního uspořádání. V těchto státech jsou pošlapávána základní lidská práva, neplatí zde principy západních liberálních demokracií. Rodiny vládců těchto států a taktéž úzký kruh lidí kontrolující těžbu ropy si díky velkým výnosům z prodeje ropy žijí na vysoké noze, obklopují se luxusem a pro potřeby své ochrany vydávají velké částky na zbrojení. Klany či skupiny ovládající stát, jenž vyváží ropu, se u moci drží právě ze zisků plynoucích z prodeje ropy. Jelikož ropa patří mezi neobnovitelné zdroje, s její další spotřebou se bude snižovat i její množství, což povede k nárůstu její ceny. Takže stát, jenž bude vládat území s touto strategickou surovinou, se bude moci lehce diktovat podmínky její prodeje. Neméně důležité jsou i hospodářské změny v důsledku orientace ekonomiky na těžbu nerostných surovin. Národní ekonomiky se totiž orientují jenom na těžbu nerostných surovin a výjimečně i na chemický průmysl, do žádných jiných odvětví se však neinvestuje. Státy těžící ropu pak v budoucnu, až dojde k objevení relevantní (surovinové) alternativy, přijdou o největší příjmy tekoucí do jejich rozpočtů. Státy těžící ropu jsou také značně rozhazovačné: investují do projektů, které nemají budoucnost, a jsou finančně velmi nákladné (např. Katar pořádá Mistrovství světa ve fotbale v roce 2022) či zde můžeme zmínit stavby mrakodrapů, jejichž následný provoz musí být dotován z rozpočtů států. OPEC V projektu pojednávajícím o ropě nemůžeme nezmínit organizaci pod názvem OPEC (Organizace zemí vyvážející ropu). Tato organizace byla založena v Bagdádu v roce 1960 Irákem, Íránem, Kuvajtem, Saudskou Arábií a Venezuelou. Dnes k organizaci taktéž patří Alžírsko, Angola, Ekvádor, Libye, Nigérie, Katar a Spojené arabské emiráty. OPEC koordinuje ekonomickou politiku všech členských zemí, a to především v oblasti těžby ropy a následného vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně ceny ropy. Členské státy 13

14 tak tvoří v podstatě kartel, který určuje objem a cenu exportované ropy, což provádí zejména pomocí těžebních kvót a útlumů těžby. Dnes členové OPEC zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a skoro polovinu z objemu vývozu ropy. Obr. 3 Armádní výdaje, srovnání států Středního východu se světem Obr. 4 Mapa ukazující závislost zemí na ropě a zemním plynu 14

15 Výsadního postavení OPEC dosáhl krátce po prvním ropném šoku. Toto postavení mu však kvůli zahájení těžby v nevyužívaných nalezištích a nejednotnosti členských států dlouho nevydrželo. Se snížením poptávky po ropě a nadměrnou produkcí ropy pak v 80. letech 20. století nastal propad cen. Ropné šoky K ropnému šoku dochází, když poptávka po ropě převýší její nabídku na trhu. Příčiny ropného šoku mohou být různénejčastější jsou však politické důvody, pak následují logistické problémy spojené s přepravou ropy. Ropné šoky v minulosti: Ropné embargo v roce První a prozatím největší ropný šok nastal na podzim roku 1973, když členské státy OPEC snížily těžbu ropy o zhruba 5 % a zároveň vyhlásily embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války. 16. Října 1973 stoupla cena ropy ze tří dolarů za barel na více než 5 dolarů za barel. V průběhu následujícího roku se cena ještě zvýšila a ustálila se na 12 dolarech za barel. Jelikož většina tehdejší ropy pocházela z Blízkého východu (USA z arabských států dovážely jen 12 % ropy, západní Evropa však 80 % a Japonsko dokonce 90 %), nastala v mnohých zemích kvůli nedostatku ropy a inflaci ekonomické recese, tzv. stagflace. Po dlouhých vyjednáváních ve Washingtonu bylo embargo odvoláno v březnu roku Z ropného šoku tehdy profitovali členské táty OPEC, ale např. i SSSR. Západní Evropa a Japonsko od této události začaly kvůli ropnému šoku více zaujímat pro-arabská stanoviska. Íránská revoluce- Druhé citelné zvýšení cen za ropu nastalo během roku 1979, kdy se odehrála Íránská revoluce. Nový islámský režim totiž v důsledku bojů na území Íránu snížil vývoz ropy. I přestože ostatní členové OPEC zvýšily těžbu ropy na maxima, došlo ke snížení celkového vývozu ropy o 4 %. Spolu s rozsáhlou panikou na Západě se cena ropy zvýšila na 90 dolarů za barel (v dnešních cenách), což bylo mnohem více, než původně hrozilo. Válka v zálivu- Během irácké invaze do Kuvajtu a následné války v zálivu v roce 1990 došlo ke skokovému zdražení ropy, kdy cena ropy vylétla z původních 12 dolarů až na 50 dolarů za barel. Hormuzský průliv V tomto projektu nemůže být nezmíněn tento velmi důležitý průliv, přes který proudí drtivá většina ropy a zemního plynu ze západní Asie. Tato oblast je dennodenně hlídána jak americkou námořní flotilou, tak i námořnictvy místních států. V důsledku nepřátelského režimu v Íránu panují velké obavy, že by íránské námořnictvo mohlo zatarasit či jinak zablokovat Hormuzský průliv. Právě z tohoto důvodu je vždy v oblasti přítomna alespoň jedna americká letadlová loď. Ruská federace Jelikož se Rusko dělí na dvě části, a to na evropskou a asijskou část, byla celá Ruská federace pro úplnost tohoto projektu zařazena do Asie. Rusko je významným exportérem ropy jak do Evropské unie, tak i do asijských států, hlavně Číny, Japonska, KLDR a Jižní Koreje. Export ropy je jedním ze základních pilířů ruské národní ekonomiky. Sumy plynoucí z prodeje ropy nejenom tvoří významnou část v ruském rozpočtu, nýbrž prodej ropy pro Rusko představuje taktéž i důležitou ekonomickou zbraň, která Rusku umožňuje manipulovat s veřejností a s vládami v jiných státech. Je to patrné i dnes, kdy probíhá krize na Ukrajině, jelikož Rusko prostřednictvím společnosti Gazprom vyhrožuje zastavením dodávek zemního plynu a ropy do evropských zemí. V Rusku se nachází obrovské zásoby ropy, odhaduje se také, že až polovina zásob ropy stále ještě nebyla objevena. Jedná se hlavně o těžko přístupné oblasti na Sibiři, okolí Sachalinu, Kurilských ostrovů a Antarktidy. Je také důležité zmínit skutečnost, že Rusko od chudších a vojensky slabších států (například Kazachstán či Ázerbájdžán) ropu odkupuje, a pak ji prodává s vyšší marží do dalších států. V posledních letech významně vzrostl objem ropy, který je prodáván asijským státům. Rusko se snaží o lepší a rozsáhlejší spolupráci s Čínou, se kterou plánuje výstavbu nových ropovodů. 15

16 Obr. 5 Hormuzský průliv a námořní základny Obr. 6 Cena ropy v průběhu dějin 16

17 Obr. 7 Těžba a transport ropy v Ruské federaci Státy východní a jihovýchodní Asie Asijské státy ve východní Asii až na některé výjimky musí ropu hlavně dovážet, jelikož na svém území nedisponují dostatečnými ropnými zdroji. V JV Asii mají mnohé státy, podobně jako státy v západní Asii, taktéž velká naleziště ropy a zemního plynu. Jak znázorňuje grafika níže, některé státy jihovýchodní Asie jsou v ropných produktech v podstatě soběstačné. Státy JV Asie, jenž těží ropu, se dají rozdělit na dvě kategorie: Do první kategorie by se daly zařadit státy, kde těžba ropy slouží spíše jako významný doplněk k národnímu hospodářství a národní ekonomika není závislá na těžebním průmyslu. V těchto státech produkce ropy už dosáhla ropného maxima a těžba ropy začíná postupně klesat. Do druhé kategorie se dají zařadit státy, kde těžba ropy je v národním hospodářství stejně významná, jako u států ve Středním východě. Kupříkladu sultanát Brunej vděčí svému blahobytu, podobně jako státy Perského zálivu, těžbě a vývozu ropy. I v Bruneji platí politické důsledky těžby ropy, také zde vládne autoritářský režim, který svou moc opírá o vojenské jednotky (shoda se státy v západní Asii). V JV Asii je taktéž důležité si připomenout, že druhá světová válka v Pacifiku začala právě kvůli ropnému embargu Spojenců vůči Japonsku (především USA, Velké Británie, a Holandské východní Indie) a zmrazení japonských aktiv ve Spojených státech. Japonská vláda tak už nemohla nakupovat ropné produkty, železný šrot a další suroviny potřebné pro válečný průmysl. Americká vláda si od tohoto kroku slibovala uklidnění japonských výbojů v Pacifiku, Japonci se však odhodlali napadnout Pearl Harbour, čímž rozpoutali druhou světovou válku. Japonsko je dodnes zcela závislé na dovozu ropy, proto není překvapivé, že japonští vědci vedou ve výzkumech na objevení alternativního pohonu. 17

18 Obr. 8 Spotřeba a produkce ropných produktů v JV Asii. Malacký průliv V tomto projektu je potřeba zmínit Malacký průliv, jelikož tento průliv je velmi důležitý pro mezinárodní obchod obecně. Jedná se o jedno z nejvíce frekventovaných námořních cest 21. století. Důležitost Malackého průlivu zvyšuje také skutečnost, že tento průliv je chráněn nejen americkými námořními jednotkami, nýbrž dále i čínským a indonéským válečným námořnictvem. Spotřeba ropy ve východní Asii Spolu se stále zvyšující se úrovní života a s modernizující se ekonomikou roste spotřeba ropy v západní Asii. Tato spotřeba bude neustále narůstat, jelikož právě v této oblasti žije více než polovina obyvatel naší planety. Tito lidé byli doposud chudí a nemohli si tak dovolit automobil ani další technické vymoženosti nového století. S vyšší úrovní života se však počet aut v této oblasti rapidně zvyšuje a s tím se zvyšuje i spotřeba ropy. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že desítka členů Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) zvýší dovoz ropy na více než pět milionů barelů denně z nynější úrovně 1,9 milionu barelů denně. Tahouny tohoto růstu budou, kromě Číny a Indie, také i Thajsko a Indonésie. Celková poptávka jihovýchodní Asie po energii se do roku 2035 má zvýšit o více než 80 %. Klíčoví těžaři v této oblasti, jako je například Malajsie, Indonésie a Barma kvůli tomu podle IEA výrazně omezí vývoz ropy ve prospěch domácího prodeje 18

19 Obr. 9 a 10 Důležitost Malackého průlivu 19

20 Mezinárodní komplikace Podobně jako v západní Asii, i v této oblasti začínají výrazně stoupat výdaje na zbrojení. Státy východní Asie už dokonce předběhly Evropu, co se výdajů na armádu týče. Výdaje v západní Asii se v podstatě zvyšují v začarovaném kruhu- v důsledku snahy Číny získat velmocenský status, vydává Čína stále více peněz na armádní zbrojení. Čínští sousedé v tomto regionu se tak cítí být ohroženi rozpínající se Čínou, a tak také zvyšují své výdaje na armádu a hledají silné spojence. Tímto spojencem se staly Spojené státy, které od konce studené války nemají příliš dobré vztahy s Asií. USA začínají přemisťovat stále více armádních jednotek z Evropy do svých základen v Pacifiku, čímž jenom více dráždí Čínu a nutí ji ještě více zvyšovat armádní výdaje. Obr. 11 Výdaje asijských zemí na armádu Budoucnost ceny ropy Ropa je neobnovitelnou surovinou, která se už konstantě a významně těží více než 150 let. Se vzrůstající cenou výrazně ovlivněnou rostoucí poptávkou v rozvíjejících se zemí se nové zásoby ropy hledají ve stále složitějších oblastech, která jsou velmi náročné na těžbu. V horizontu několika desítek let poklesne těžba z ložisek v Severním moři, a Evropa se tak stane ještě více závislejší na dovozu této suroviny. Z důsledku nedostatečného průzkumu světových ropných rezerv je však velmi těžké říci, kdy nastane vrchol těžby v jednotlivých regionech. Ropnému vrcholu se přezdívá konec levné ropy, jelikož po ropném vrcholu se očekává skokové zdražení ropy, protože se více ropy bude těžit na těžko dostupných místech. 20

21 Osobnosti Edwin Drake (28. března listopadu 1880) Byl americký stavbař a velice výborný vynálezce, který za svůj život prošel mnoho povoláními. Ale nejvíce se proslavil jako průkopník v oblasti stavby a technologie ropných vrtů. Narodil se v Greenvile ve státu New York. Pracoval ve společnosti Seneca Oil. Je vynález tví v tom, že před ním lidé, aby ropu vytěžili, museli vykopat jámu a tu pak zasypat. Drake vymyslel ropný vrt, z litinové trubky. Tím byl schopný ve své době provrtat 0 metrů silnou skálu a dostat se tak k ropě. Tento způsob si však Drake nemohl nechat patentovat, a proto zemřel jako chudý muž. John Davison Rockefeller (8. července května 19 ) Jeho jméno je spojeno s Rockefellerovou finanční skupinou, která je jednou z nejvlivnějších průmyslových skupin v USA, ale i ve světě. Je jasné, že to teda byl nesmírně velice vlivný podnikatel a průmyslník. Založil společnost Standard Oil Company, která těžila ropu v Severní Americe. Rockefeller založil společnost se svým bratrem Williamem a dalšími 4 lidmi. Bývá označován ze jednoho z nejbohatších lidí historie. Jeho jmění je spojováno s ropou, s tím, jak rostla důležitost ropy, benzinu a petroleje, rostlo i Rockefellerovo bohatství. James Young (1.července května 1883) na vývoji protilátky proti bramborové plísni způsobené houbou Phytophthora infestans. Dále se věnoval výzkumu uhlí. V roce 1850 zjistil, že z bitumenu, což je druh černého uhlí, se dá získat petrolej. Tento objev si nechal patentovat, ale dnes se moc nepoužívá, neboť získávání ropy z bitumenu je drahé. Ludvig Immanuel Nobel (. července dubna 1888) Ludvig Nobel byl starší bratr Alfreda Nobela. Jeho povolání bylo inženýr a také to byl známý podnikatel. Založil společnost Branobel, která těžila ropu v Evropě. Ludvig Nobel nechal postavit ropné rafinerie v Baku v Ázerbájdžánu. Ropu pak transportoval pomocí lodí. Jeho loď Zoroaster byla první ropný tanker na světě. James Miller Williams (14. září listopadu 1890) Byl kanadský podnikatel, který se proslavil jako politik. Pocházel však z USA ze státu New Jersey. V roce 1855 převzal společnost International Mining and Manufacturing Company, se kterou v Kanadě rozjel těžbu ropy. Postavil v Kanadě první rafinerie podle kanadského geologa Abrahama Gesnera. Jeho společnost velmi zbohatla na petroleji. V roce 1860 vytvořil společnost Canada Oil Company, kterou po něm zdědil jeho syn. Byl to skotský chemik, narozený v Glasgow. Byl přítelem slavného cestovatele Davida Livingstona. Pracoval 21

22 Zdroje Doc. Ing. Josef Blažek CSc., Doc. Ing. Vratislav Rábl CSc., Základy zpracování a využití ropy, Praha, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Kolektiv autorů, Objevujeme svět, Praha, Reader s Digest Výběr,

23 pdf 23