Upozoròujeme farníky na zmìnu adresy webových stránek naší farnosti:

Transkript

1 Roèník 17 Èíslo Pokaždé, když Pán chce uèinit krok vpøed spolu s námi, vstøíc zaslíbené zemi, klepe nejprve na naše srdce a oèekává naše ano v malých i velkých rozhodnutích. KONEC SVÌTA? Taky se k vám dostala zpráva o blížícím se konci svìta? Prý to nastane Také jsem si pøed chvíli na internetu vyhledal, že podle jiného znalce mìl konec svìta pøijít už Tak jak to tedy bude? A jak se máme zaøídit? Myslím si, že spousta dnešních lidí by razila heslo užij si, dokud mùžeš (takto mnozí ovšem pøemýšlejí i bez vize konce svìta). Když v dobì apoštola Pavla vyèetli soluòští køes ané nìjak z Pavlova listu, že druhý pøíchod Pána (neboli konec svìta) se kvapem blíží, ba je dokonce pøímo na dosah, zbavili se všeho, co mìli,a v nicnedìlání zaèali èekat. Tady Pavel musel zasáhnout velmi dùraznì, aby se nedali mást, v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydìlají (viz 2 Sol). Jaký tedy máme k tìmto až pøíliš konkrétním pøedpovìdím konce svìta zaujmout postoj? V žádném pøípadì si nenechme tímto plést hlavu. Ježíš sice hovoøí o konci svìta, o svém slavném pøíchodu k závìreènému a definitivnímu soudu, ale podotýká, že o tom dni a hodinì neví nikdo, ani andìlé, ani Syn èlovìka, ale jedinì Otec. Koneèné dovršení tedy jednou skuteènì pøijde, ale zøejmì nebudeme znát pøesné datum. To však znamená, že toto dovršení mùže pøijít kdykoli a tedy máme být bdìlými, tudíž svou vìrností Bohu a dobru být pøipraveni. Jedná se tedy o celoživotní postoj vìrnosti a zároveò o postoj pokorné otevøenosti Božímu milosrdenství, které každý z nás nutnì potøebuje. Vstupujeme do adventní doby a hned 1. adventní nedìle nám znovu osvìžuje pamì a vnímání ve vztahu k tomuto koneènému Pánovu pøíchodu a tedy konce tohoto nám známého svìta. V Božím slovì této nedìle kromì jiného èteme: Vždy pøece svìdectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještì musíte vytrvale èekat, až pøijde náš Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. (1 Kor 1,6-8) A Ježíš nás vybízí velmi dùraznì: Dejte si pozor, bdìte, protože nevíte, kdy pøijde poslední den. (Mk 13,33) Jaká byla touha prvních køes anù tváøí v tváø možnému Ježíšovu pøíchodu ve slávì a moci, pøíchodu k definitivnímu soudu? Je nádhernì vyjádøena v závìru novozákonní knihy Zjevení: A Duch i nevìsta praví: Pøijï! A kdokoli to slyší, a øekne: Pøijï! Ten, od nìhož je to svìdectví, praví: Ano, pøijdu brzo. Amen, pøijï, Pane Ježíši! (Zj 22,17.20) Tuto nadìji a touhu po Pánu a vytrvalost v dobrém nám všem pøeji a vyprosuji. P. Miroslav Strnad Upozoròujeme farníky na zmìnu adresy webových stránek naší farnosti: - PASTÝØ strana 1-

2 ROK BIØMOVÁNÍ PASTÝØSKÝ LIST NA PRVNÍ NEDÌLI ADVENTNÍ Drazí bratøi a sestry, právì jsme ukonèili první rok pøípravy na Cyrilometodìjské jubileum, kdy jsme se èastìji vraceli k myšlenkám na køest. Skuteènost, že pokøtìný už nepatøí sám sobì, ale Kristu, nám pøináší pokoj a dùvìru. Nemusíme se zbyteènì strachovat o sebe, protože on se umí postarat o to, co mu patøí. Zároveò ovšem se musíme snažit jednat ne podle sebe, ale podle Krista, kterému patøíme, který na nás má právo. Pak na nìj mùžeme spoléhat. Dnes zahajujeme Rok biømování. Vìtšina dospìlých tuto svátost pøijala, i když i mezi staršími je øada vìøících, kteøí v mládí nemìli možnost biømování pøijmout. Teprve biømováním se však dovršuje naše pøijetí do církve. Každý, kdo pøijal nebo chce pøijmout svátost manželství nebo být kmotrem, má být biømovaný. Proto vyzývám všechny dospìlé vìøící, kteøí nejsou biømovaní, aby se pøihlásili k pøípravì na pøijetí této svátosti. Starým a nemocným i v domovech dùchodcù mohou po krátké pøípravì udìlit biømování knìží tøeba spoleènì s pomazáním nemocných. Proè je biømování dùležité? Vzpomeòte na apoštoly. Mìli nejlepšího uèitele, sám Ježíš je nauèil modlit se, vidìli jeho zázraky, a pøece ve zkoušce neobstáli. Jidáš zradil, Petr zapøel, ostatní utekli, jen Jan stál pod køížem. Když na nì však sestoupil Duch Svatý, stali se odvážnými svìdky zmrtvýchvstalého Krista. Pøedávali víru a zapalovali v lidech lásku k Ježíši. Pøes všechny pøekážky církev rychle rostla. Duch Svatý skrze nì budoval Boží království ve svìtì. Že my nehoøíme takovou vírou, abychom zapalovali všechny kolem nás? Obnovme své rozhodnutí pro Boha a otevøme se pùsobení Ducha Svatého! On mùže zmìnit i dnešní svìt! Co znamená mít Svatého Ducha? Znamená to podobat se Kristu, který je plný Ducha. Znamená to myslet a jednat podobnì jako Ježíš. Proto se budeme v tomto roce èasto dívat na Ježíše skrze evangelia, jako se rádi díváme na obrázky tìch, které máme rádi. Každému doporuèuji pøeèíst si dennì malý kousek evangelia, abychom se jaksi pøes ten úryvek podívali na Ježíše, s nímž máme stejného Ducha. Èasto se ptejme: Jak by to teï na mém místì dìlal Ježíš? Pokusme se jednat jako on a modleme se o Ducha Svatého, aby nám pøipomínal Ježíšova slova a jeho pøíklad, aby nám dával sílu jednat podle jeho vzoru. Kdy mùžeme poèítat s pomocí Ducha Svatého? Duch Byly hody, byly, hodová nedìle Letošní bohuslavské hody v nedìli 16. øíjna 2011 byly zpestøeny jedineènou událostí, kterou bylo znovužehnání sochy Panny Marie Lurdské. Pro tuto sochu, pocházející z pøelomu šedesátých a sedmdesátých let, jejímž autorem byl sochaø Jan Baøinka z Popova, hledala obec nové umístìní. Socha byla nakonec instalována v parèíku u autobusové zastávky. Autorem nového podstavce, který je opatøen nápisem: Maria, vypros èeho tøeba nám, našim dìtem, rodinám. Pros za nás je mladý zaèínající kamenosochaø Bronislav Studeník ze Slavièína, žehnání se ujal slavièínský pan faráø P. Miroslav Strnad. Žehnání probìhlo po ukonèení hodové mše svaté, Svatý je Láska mezi Otcem a Synem. Chceme-li, aby v nás pùsobil, zaènìme milovat. Kdo miluje, zachovává pøikázání, øíká Pán Ježíš, a hledá dobro druhého. Jednejme podle Božích pøikázání a dìlejme skutky lásky k bližnímu. Pak poznáme, že Duch Svatý je v nás a pùsobí v nás. O to se mùžeme snažit každý den a èasem poznáme, jak v nás roste Boží království. Dospìlí køes ané jsou spoluzodpovìdní za farnost i køes anský život v obci a v celé spoleènosti. Prvotní církev byla hned od Seslání Ducha Svatého misionáøská. Všichni vydávali svìdectví o Kristu a jeho vítìzství a pøivádìli do spoleèenství církve nové lidi. Kdo si nechává poklad víry jen pro sebe, je ošklivý sobec. I o víøe platí, že ten dar jsme dostali proto, abychom mohli být užiteèní. Snažme se dìlit o svou víru s tìmi, kteøí ji ještì nepoznali, nebo se od ní vzdálili. Ale døíve než nìkoho oslovíme, modleme se za nìj, aby naše svìdectví dobøe pøijal, a taky za sebe, abychom to dovedli správnì formulovat. Pøedevším ale usilujme o to, aby lidé mohli poznat Boží lásku z našeho jednání. Vrcholem tohoto roku bude spoleèná novéna pøed slavností Seslání Ducha Svatého a o slavnosti prožijeme obnovu této svátosti. Byl bych rád, kdyby se ve farnostech setkali bývalí biømovanci, kteøí se spoleènì pøipravovali pøed pár lety a snad vytvoøili pøátelské spoleèenství. A se nyní v tìchto skupinách znovu setkají a vymìní si zkušenosti svého køes anského života a vzájemnì se povzbudí, a se i spoleènou modlitbou pøipraví na obnovení života v Duchu Svatém. Všichni, kteøí byli nìkomu za kmotra pøi køtu èi biømování, pøijali úkol dávat dobrý pøíklad a pomáhat kmotøenci na cestì víry. Možná jsme trochu zapomnìli takový úkol plnit. Vzpomeòme na kmotøence a pøedevším se za nì letos èasto modleme. Bylo by dobøe každý den prosit Pána, aby jim nahradil, co jsme my zanedbali. Dnes vstupujeme také do Adventu, do pøípravy na Vánoce. Zaènìme toto adventní snažení prožívat s denním úryvkem evangelia, s modlitbou za kmotøence i naše kmotry a zvláštì se snahou pøipodobòovat se Kristu, jednat tak, jak on by to dìlal na našem místì, a ukazovat mu lásku zachováváním jeho pøikázání. Už tyto Vánoce budou o to krásnìjší. Ke spoleènému úsilí každému z Vás ze srdce žehná arcibiskup Jan kdy se úèastníci slavnosti za zpìvu mariánské písnì vydali prùvodem k novì instalované soše. Krásné poèasí, neopakovatelná atmosféra, pøíjemné prostøedí a povzbudivá slova pana faráøe se jistì zapsaly do pamìti a srdcí všech, kteøí se této slavnosti zúèastnili. A co víc si pøát? Snad jenom, aby se tato socha Panny Marie Lurdské stala jakýmsi symbolem, který vítá a zároveò vyprovází všechny návštìvníky Bohuslavic nad Vláøí a také mocnou ochránkyní pro všechny obyvatele obce. Zdenka Maòasová Bùh, který obstarává všechno potøebné k naší spáse, když se naplnil èas, rozhodl se ve své moudrosti stát se viditelným. Slovo Nejvyššího Boha se stalo tìlem v Ježíši, v nìmž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání (srov. Kol 2,3). Máme proto opravdu toužit po Božím slovu a nauèit se cestì rozumnosti. Mùj Bože, který se neustále staráš o každého, kdo po tobì touží, dej, abych v každé situaci dokázal vkládat svùj život do tvých rukou. Pomoz mi, aby mi pøíprava na Vánoce otevøela cestu obrácení. - PASTÝØ strana 2 -

3 Drazí farníci, chtìla bych se s vámi podìlit o jeden zážitek. V pátek 28. øíjna v 10 hodin dopoledne navštívili náš kostel a høbitov farníci z Urèic u Olomouce. Jelikož jsem právì dodìlávala kvìtinovou výzdobu, mìla jsem možnost se s tìmito návštìvníky naší farnosti setkat. Samozøejmì jsem se jich zeptala odkud jsou a který knìz u nich pùsobil. Odpovìdìli mi, že jsou z už zmínìných Urèic a že u nich pùsobil P. Josef Váòa z Nevšové. A protože jsem pøíbìh otce Josefa znala, zùstala jsem v kostele na mši svaté, kterou sloužil jejich duchovní otec. Bylo tady asi dvacet starších farníkù, kteøí otce Josefa znali. Po mši jsem s nimi šla k jeho hrobu. Oni pøivezli vìnec, kytky a svíèky. Bylo to od nich moc pìkné, že si na otce Josefa ještì po 40-ti letech vzpomnìli. Zeptala jsem se jich, jestli by nechtìli zajet také do Nevšové. Smuteèní rozlouèení se tehdy konalo i v kapli v rodné Nevšové. Nìkteøí z hostù se ho i zúèastnili. Projevili o návštìvu Nevšové zájem, tak jsem zajistila, aby je tam èekali P. Karel Petráš a Jarda Münster, který urèovské pøivítal po valašsky, tedy slivovicí. A tak hosté z Urèic zavzpomínali na P. Josefa i v Nevšové a poté odjeli domù. Ale proè vám to všechno øíkám. Pøi mši svaté èetl knìz svým farníkùm Josefùv dopis na rozlouèenou. A jak otec Josef zemøel? Pøi veèeøi spolknul rybí kost. Protože chtìl ještì odsloužit bohoslužby, nevydal se hned na lékaøské ošetøení a pak už bylo pozdì. Dostal otravu. Jeho dopis mì velice oslovil, tak se o nìj chci podìlit také s vámi. Marie Stejskalová Poslední vzkaz P. Josefa Váni Byl již tìžce nemocný, když nám týden pøed svou smrtí v noci napsal tento dopis, poèítaje s tím, že se rána nedoèká. Dopis byl pøeèten z kazatelny pøi pohøebních obøadech za všeobecného vzlykotu témìø všech pøítomných úèastníkù. Moji drazí! Mùj poslední den pozemského života nastává. Mùj Božský Soudce mne bude vinit, že jsem všechno nevykonal. Opravdu vykonal, Bùh to ví. Po odchodu Maøenky (tj. sestra františkánka, jeho pøíbuzná) prudce stoupá teplota. Pøíèinu mi zatím nikdo neøekl. Budu tedy prožívat tuto noc se svým Spasitelem, nebeským Otcem a svými drahými. Milá maminko, jsem rád, že jsme mohli ještì oslavit spolu Vaše 75. narozeniny a že se u Pána shledáme. Louèím se s Vámi, milovaní bratøi v Kristu, dìkuji Vám za Váš krásný pøíklad a prosím o Boží milosrdenství, jestli jsem Vám nebyl vždy svìtlem. Louèím se se svými drahými sestøièkami, musel bych je všechny jmenovat. Každé z nich patøí má láska a vdìènost. Všem dìkuji za to, že mi byly dobrými pomocnicemi v duchovní správì. Myslím i na ty naše nejmladší na faøe. Louèím se se svými drahými farníky urèickými. Tìžká byla moje setba. Kéž aspoò moje smrt pøinese hojnìjší úrodu. Vzpomínám na své první duše svìøené mi na prvním pùsobišti z Gottwaldova, Bánova, Holešova a doufám, že se též s mnohými setkám. Koneènì prosím Všemohoucího, aby byl milosrdným a shovívavým soudcem, jestliže má dráha nebyla bezúhonná a jestliže jsem nebyl svému stádu vždy dobrým pastýøem, jak jsem mìl být. Horeèka stoupá, nikdo ji už nemìøí, jsem docela sám se svým Bohem. Nakonec Vám žehná Váš otec Josef ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Dopis byl nalezen v noèním stolku ve Fakultní nemocnici v Olomouci po jeho smrti). Josef Váòa. Narozen v Nevšové, farnost Slavièín. Ordinován v Olomouci ustanoven kooperátorem ve Zlínì až do Od konal základní vojenskou službu (v uranových dolech), a to až do Od k a p l a n e m v B á n o v ì u Uherského Brodu. Zbaven státního souhlasu pracoval jako dìlník ve skladì Pozemních staveb Gottwaldov. Od ustanoven kaplanem v Holešovì až do , pak byl ustanoven administrátorem v Urèicích. ŽEHNÁNÍ ADVENTNÍHO Úvod Vhodný zpìv adventní písnì a znamení køíže V.: Milost a pokoj od toho, který byl, který je a který pøijde, a je s námi nyní i navìky. Odp.: Amen. Ètení Božího slova Mt 5, 14-16; Žalm 24 (23); pøímluvy Lze uvést modlitbu Pánì: Otèe náš Žehnací modlitba Dìkujeme ti, Pane, náš Bože, za to, že nám dopøáváš milost nového zaèátku. Dej, a v prùbìhu adventní doby roste naše radost a nadìje. A jdeme vstøíc tvému Synu, Spasiteli svìta. Prosíme, a je pro nás tento adventní vìnec + znamením tvého požehnání, a je i náš život stále více prozáøen svìtlem tvé milosti. Skrze Krista, našeho Pána. Odp.: Amen. Závìr Milosrdný Bùh a nás zahrne jasem své milosti a uèiní z nás dìti svìtla, abychom s bdìlým a èistým srdcem oèekávali jeho pøíchod. Odp.: Amen. Obøad se zakonèí vhodným zpìvem. (viz Benedikcionál, MCM Olomouc 1994, str ) Dopis od Vinitha adopce na dálku 3. listopadu 2011 Dobrý den, moji milovaní z Charity sv.vojtìcha. Tento dopis píše vaše adoptivní dítì Vinitha. Mám se dobøe. Protože se blíží vánoèní èas, pøeji vám já i všichni moji blízcí veselé Vánoce a úspìšný nový rok. Doufám, že jste také v poøádku. S velkou radostí jsem pøijala váš dopis, který jste mi zaslali k mým narozeninám a také moc dìkuji za krásné blahopøání a øetízek. Mám moc ráda šperky. Na konci záøí jsem ukonèila další pololetí školy. Mìli jsme pak 16 dnù prázdniny. Strávila jsem je doma, hrála jsem si se svými sourozenci (bratrem a sestrou). V našem církevním sboru jsme poøádali výslovnostní soutìže. Byla jsem na tøetím místì. V mìsíci záøí jsme také oslavili den uèitelù. Studenti pro nì pøipravili mnoho soutìží. Pro vítìze jsme také nachystali rùzné ceny. Chtìla jsem vám také podìkovat za váš vánoèní dárek. Pøeji vám ještì jednou veselé Vánoce a úspìšný nový rok. S láskou vás všechny líbá vaše milující Vinitha Když se Bùh zjevil Mojžíšovi uprostøed keøe, stalo se nìco mimoøádného: Bùh volá Mojžíše a on poslechne Boží hlas, který žádá osvobození Izraele. Mojžíš má strach, ale Bùh mu pøislibuje svou blízkost a pomoc. Boží blízkost vyvrcholila ve vtìlení Ježíše. Víme, že èím tìžší jsou okolnosti, tím bližší je Boží pomoc a ochrana, i když si to plnì neuvìdomujeme. Pane, ty mì stále voláš, nauè mì ztišit se pøed tebou a naslouchat ti. Chraò mì pøed obavami z toho, že nìkdy je moje odpovìï na tvé pozvání nedokonalá. Dej, a si více uvìdomuji tvoji pøítomnost. - PASTÝØ strana 3 -

4 HLE, STOJÍM PØEDE DVEØMI A TLUÈU Snad všichni køes ané vìdí, že advent je dobou oèekávání pøíchodu Ježíše Krista: oslavou toho prvního, který si pøipomínáme o Vánocích, a oèekáváním toho druhého, definitivního na konci èasu. Velmi èasto se hovoøí i o tøetím, který je mezi tìmito dvìma, totiž o neustálém pøicházení Božím do lidského života. Toto pøicházení je pro náš život tady a teï velmi podstatné. A toho se týká i pøed námi se otevírající doba adventní. Hle, stojím pøed dveømi a tluèu; zaslechne-li kdo mùj hlas a otevøe mi, vejdu k nìmu a budu s ním i veèeøet a on se mnou. (Zj 3,20) Ten, kdo stojí za dveømi a klepe, oèekává, že mu bude otevøeno, že bude smìt vejít dovnitø. A ten, kdo vejde dovnitø, nebude pouhým hostem, nýbrž se promìní v hostitele. Budu s ním veèeøet a on se mnou, zní pøíslib spoleèného stolování. Ale jak se má v našem životì uskuteènit? Být více Marií a ménì Martou Všichni známe pøíbìh Marie a Marty v Lk 10, Ježíš pøichází k pøátelùm, aby u nich nalezl chvíli spoleèné radosti, souznìní, pohody. Marta to chápe po svém a stará se, aby hostu nic nechybìlo Marie je však hostem okouzlena natolik, že nechce ztratit jedinou chvíli z jeho pøítomnosti. Chápe, že pravým hostitelem je on sám. Doba adventní je také dobou pøíprav na Vánoce. Chceme mít všechno uklizené, aby všechno bylo vygruntováno, aby bylo všechno nachystáno, aby byly nakoupeny dárky. Je dobou shonu všeho druhu, dobou vyèerpání. Co kdybychom odložili na chvíli Martu v nás a nechali se okouzlit tím, že Ježíš nás chce navštívit, darovat nám svou vzácnou pøítomnost? Co kdybychom si každý den našli chvíli pohody, radosti, zastavení a strávili ji s blízkými, pøáteli anebo v modlitbì s Ježíšem? Co kdybychom se zadívali do svìtla první adventní svíce a rozpomnìli se na èas, kdy jsme tak toužebnì oèekávali právì Vánoce! Pán chce být s námi, klepe na naše dveøe a oèekává, že otevøeme. Zkusme být jako Maria a otevøít v sobì prostor pro setkání. Pohostinný je pøedevším ten, kdo svého hosta rád vidí a pozve ho dál, do svého života. Pán to od nás podle svých slov oèekává. Radovat se jako Levi nebo Zacheus Neménì známé je povolání celníka Leviho. A když šel dál, vidìl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a øekl mu: Pojï za mnou! On vstal a šel. (Mk 2,14) Pak vystrojil hostinu pro Ježíše a jeho uèedníky a všechny známé. Ježíš se nerozpakoval navzdory dobrým mravùm s ním a jemu podobným sedìt u stolu. Nemusíme zrovna shánìt bezdomovce, abychom se s touto výzvou vyrovnali. Mnohem dùležitìjší je jít za Ježíšem, protože nás volá k radosti. Zkusme pøijmout Ježíšovo volání a najít si právì v adventu nìjaký èas, tøeba veèer a strávit ho se svými blízkými, s pøáteli, s kolegy u spoleèného stolu nebo nìkde jinde opravdu pro radost, pro nadìji, že být dohromady je úžasná vìc, i když máme pocit, že máme nekoneènì mnoho dùležité práce Mít nadìji a víru jako žena postižená krvácením Ježíš pøichází a je oèekáván, jak stojí v Lukášovì evangeliu, dav ho vítá. V davu se tísní mnoho lidí, protože jsou zvìdaví na další senzaci, kterou oèekávají s Ježíšovým pøíchodem. Je tam i jedna bezejmenná žena uprostøed davu. Ta však do setkání s Ježíšem vkládá jinou nadìji. Potøebuje uzdravení. Nikdo ji v davu nevnímá, ale Ježíš ji nepøehlédl. Odvážila se ho svou nadìjí a vírou dotknout a on to poznal: Dcero, tvá víra tì zachránila, jdi v pokoji, ji ujistil. Byla uzdravena. Náš svìt je zachvácen stejnou touhou po senzaci jako za dob Ježíšových. Nehledá skuteèné uzdravení ze svých neduhù, nýbrž svou nemoc a bolest pøekrývá hromadìním stále silnìjších zážitkù, stále novìjších vìcí, objevù, rychlejších výkonnìjších strojù a skuteèného setkání se bojí. I my se mùžeme stát onou ženou, která jediná v Ježíše vložila svou nadìji a s vírou se ho dotkla. Ani po dvanácti letech nepropadla beznadìji, pøestože si s ní lékaøi nevìdìli rady, a s odvahou se vydala za Ježíšem. A našla odpovìï na svou touhu po plném životì. Ona jediná Ježíše skuteènì pøijala a on se stal jejím hostem i hostitelem. Prosme v tomto adventu za uzdravení sebe tím, že odmítneme stres, honbu za senzací, škarohlídství a nikam nevedoucí skepsi. Nechat si umýt nohy, abychom je mohli mýt druhým. V Janovì evangeliu se líèí, jak Ježíš umyl nohy uèedníkùm pøi veèeøi na rozlouèenou. Opìt se cosi podstatného odehrálo pøi hostinì. Petrovi nebylo mytí nohou vhod, protože se to neslušelo. Každému z nás chce Ježíš skuteènì umýt nohy. Bez tohoto zážitku nemùžeme dobøe sloužit druhým. Bùh, který se stal èlovìkem a narodil se jako dítì nìkde v zapomenutém koutì svìta bez halasu a obdivu, se rozhodl již svým narozením mýt tomuto svìtu nohy, tedy sloužit všem bez rozdílu. A od lidí oèekává, že jeho službu pøijmou. Problém spoèívá v tom, že jen málokdo je skuteènì ochoten si nechat umýt nohy odhalit svou slabost, zaprášenost, špínu, vady na kráse a pøijmout tuto službu, která nás èiní odhalenými a závislými na tom, pøed kým bychom rádi vypadali co nejlépe. Co èeká Bùh od toho, komu myje nohy? Vìtšinou si myslíme, že èeká nìjaký výkon, dobré skutky, výkaz èinnosti, zbožnosti nebo i høíchù. Jenže ten, kdo stojí za dveømi a klepe, èeká na pozvání. Ten, kdo myje èlovìku nohy, oèekává, že on si zuje boty a odhalí i svou Achillovu patu. Jenom tehdy je mùže umýt a osušit, ošetøit, jak se patøí. Proè zrovna nohy? Právì jimi jsme stále spojeni s touto zemí, s tímto svìtem, jimi se brodíme blátem, chodíme po prašných cestách, paøíme se v nepohodlných botách, šlapeme ve špínì tohoto svìta. A leckdy to ani nevnímáme. Co když nám v tomto adventu chce Ježíš rukama nìkoho druhého umýt nohy? Jsme schopni to pøijmout? Zkusme si všimnout, co jsou ty vìci, kde od nikoho žádnou službu nechceme pøijmout, protože nás to zahanbuje, ubírá na naší prestiži, úctì a dùležitosti. A zkusme je pøijmout s pochopením, které má pro nás Ježíš. Advent je doba oèekávání, radostné nadìje, že se naplní to, po èem lidské srdce nejvíc touží. Pøeji vám, abyste tento advent naplnili touhou po každodenním setkávání s Ježíšem. Ludmila Dulíková Nová ratolest, která vyrazí z koøene Jesse, je Mesiáš. Jako nová ratolest, která raší ze suchého kmene, znamená obnovený život, tak pøíchod Mesiáše pøipomíná, že Bùh zùstává vìrný svým zaslíbením a obnovuje èlovìka skrze Ducha Svatého. Ježíši, oèekávaný Mesiáši, vylij na mì dary Ducha Svatého a naplò mì jeho útìchou. Prosím tì, osvìcuj svìtlem svého Ducha všechny lidi, aby dospìli k poznání víry a stali se tvými služebníky. - PASTÝØ strana 4 -

5 Kdo jsme my, katolíci. Jednoho pošmourného letního dne navštìvovaly v obci domy obèanù dvojice Svìdkù Jehovových. Vidìl jsem, jak lidé pøed nimi zavírali dveøe. Pøišli také k nám. S deštníkem v ruce manželé. Vyšel jsem jim naproti. Tak mnì jich bylo líto, když takovým žalostným a lítostným nejistým hlasem, plným obav, se mne zeptali: Také nás vyženete? Opravdu jsem ten úmysl nemìl. A potìšilo mne, jakou mìli radost, když jsem je neodmítl, ale byl ochotný s nimi hovoøit. Hned zpoèátku jsme si øekli: nebudeme se vzájemnì pøesvìdèovat já je ke katolictví a oni mne k víøe Svìdkù Jehovových. Jen si øekneme, co nás k naší víøe vede a proè. Myslím, že to byla užiteèná diskuze. Nabídli mnì také jejich literaturu. Nepotøeboval jsem ji. Èetl jsem øadu jejich letákù a èasopisù, vèetnì Strážné vìže. Vcelku je to bezvýznamná èetba, až na malé výjimky. Èetl jsem také nìkteré knihy, vydané Svìdky Jehovovými. Napøíklad kniha Otázky mladých lidí je kniha, za kterou by se nemusela stydìt žádná køes anská denominace, vèetnì katolické. V ní krásnì vystihli problémy mladých lidí, problémy životní, nejen duchovní, a dávali velmi fundované odpovìdi. Rovnìž kniha Jak vznikl život? Evolucí nebo stvoøením? - tato kniha rozebírá danou otázku jako nejkvalifikovanìjší knihy katolického vydání k tomuto tématu, které jsem èetl - kromì poslední kapitoly ta už plnì odráží pohled víry Svìdkù Jehovových. Po této diskuzi mnì velmi nejistì nabídli knihu, kterou mìli sebou: Poznání, které vede k vìènému životu. Zdali bych si ji nechtìl pøeèíst. Pak, až bych si ji pøeèetl, kdybych jim k ní dal své stanovisko. Velmi rád jsem nabídku pøijal. A nelituji toho. Kniha je takovým Katechismem Svìdkù Jehovových. Je to souhrn základù nauky víry Svìdkù Jehovových. Je zajímavé, kolik vìcí ve víøe máme spoleèných. Oba ve své víøe vycházíme ze spoleèného dogmatu víry: Na poèátku stvoøil Bùh nebe a zemi. (Gn 1, 1) Pro nás oba je Bible zjeveným Božím slovem a je velmi dùležité Bibli èíst a rozjímat. Pro nás oba je Bùh milosrdný a milostivý, spravedlivý Bùh je Láska. Oba jsme našli slíbeného Mesiáše v osobì Ježíše Krista, pøedpovìzeného proroky. Velmi pìknì vysvìtlují dìdièný høích, z nìhož nás Ježíš vykoupil. Ukazují, kam až sahá moc Satana a jak se mùžeme bránit. Oba vìøíme ve vzkøíšení mrtvých. Vysvìtlují, stejnì jako katolíci, odkud se vzali dobøí a zlí duchové (andìlé Boží a Satan s padlými andìly). Jaký má být život èlovìka podle víry Svìdkù Jehovových? Proti nièemnému jednání vynaložit všechny síly a prostøedky. Spiritismus je velmi zrádné jednání Satana s odporem se mu vyhnout. Ke svému štìstí potøebujeme konat dobré skutky. Vodítkem k tomu je Desatero Božích pøikázání, jehož znìní z Božího vedení vyryl Mojžíš do kamenných desek. Toto je závazné pro èlovìka pro celý život èasný i vìèný a pøináší èlovìku radost. Je dùležité být ve spoleèenstv,í ve sboru, u katolíka je to spoleèenství v církvi, a podøídit se její autoritì. Základem š astného života je š astné manželství manželská vìrnost, vzájemná komunikace, vzájemná úcta a èest, ve výchovì dìtí být dobrým pøíkladem, být ukáznìní, projevovat si vzájemnou lásku. Mít úctu k životu, i k životu dosud nenarozenému. Podrobit se potratu interrupci je hrozný høích vraždy. Velmi dùležitá je modlitba rozhovor s Bohem. Oè máme prosit, za co a za koho se modlit, jak se modlit uctivì, rozjímavì. Pøi modlitbì naslouchat Bohu, co nám øíká. Nezanedbávat návštìvu shromáždìní tam se vzájemnì posilujeme. Ovoce Božího Ducha je láska. Úctu a lásku mít ke všem lidem. Sbor u nás církev je bezpeèné místo, kde najdeme posilu a pomoc. Poznání Boha uplatòovat ve svém životì èinit Boží vùli. Žít tak, abychom vydávali svìdectví o Bohu. Jak dùležitý pro èlovìka je køest zde se rùzníme. Oba køtíme Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha Svatého. Ale Svìdkové Jehovovi neuznávají Ducha Svatého jako osobu, ale jako èinnou Boží sílu. I když smysl a význam køtu je u obou stejný, nemùže být považován za køest katolický, nebo obecnì za køes anský. Toto je jenom krátký pøehled, kde jsou obì víry shodné. S hanbou musím øíct, jak zde nám mohou být Svìdkové Jehovovi v mnohých vìcech pøíkladem k následování. Máme tedy Svìdky Jehovovy odbýt od domu, nebo ne? Smutnì musím øíct: ano, musíme je odbýt. Pro ubohou znalost naší víry, pro naprostou neznalost Bible Písma svatého u podstatné vìtšiny katolíkù, nemùžeme si dovolit obecnì pøijat diskuzi se Svìdky Jehovovými. I když ani øada Svìdkù Jehovových, kteøí nás navštìvují, nezná ucelenì celou Bibli, vìtšina katolíkù jim nedovede oponovat ani v tìch èástech, které tito návštìvníci ovládají. Také podstatná vìtšina vìøících rùzných protestantských denominací znají Bibli lépe než vìtšina katolíkù. Nebo se snad mýlím? Dejme si ruku na srdce a upøímnì si odpovìzme: Kdo si pøeèetl alespoò celá evangelia a Skutky apoštolù? Kdo ví, co obsahuje Zákon, tj. pìt knih Mojžíšových? Dovedeme alespoò øíci, která je první a která poslední vìta v Bibli? Èasto se ète pøi liturgii pøi mši sv. Epištola s úryvky z knihy Izaiášovy a z knihy Zjevení sv. Jana. Kdo si už alespoò tyto knihy pøeèetl? Nádhernì je v knize Pøísloví psáno o Boží Moudrosti èasto se ète pøi mariánských svátcích, nebo v listech sv. Pavla je napsána krásná píseò o lásce. Dovedli bychom o nich promluvit? Na Sv. Hostýnì i v kapli v Nevšové je krásný oltáøní obraz Panny Marie s malým Ježíškem v náruèí. Víme, co tento obraz symbolizuje? Vìtšina by asi odpovìdìla: Ježíšek v náruèí Panny Marie metá blesky na tábory Turkù, kteøí Sv. Hostýn obléhají. Jistì, i to je pravda. Ale pravý smysl obrazu je znázornìní výjevu z knihy Zjevení sv. Jana : Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena odìná sluncem, s mìsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvìzd kolem hlavy. (Zj 12, 1) A v písni Budiž vìènì velebena zpíváme: Vidìl prorok (tj. apoštol Jan, autor knihy Zjevení ) mìsíc smavý pod tvou nohou, Maria, dvanáct hvìzd kol tvojí hlavy, jak jsi sluncem záøila. Svìdkové Jehovovi (ale i nìkteré protestantské denominace, napø. Adventisté a.p.) používají k vysvìtlení V Ježíši se Bùh stává èlovìkem a pøichází otevøít dveøe, které høích zavøel. Ježíš Kristus, který jediný má klíè moci nad høíchem, mùže vysvobodit lidské srdce, spoutané slabostí a nepravostí. V této dobì se s dùvìrou pøipravím na svátost smíøení, abych upøímnì vyznal své høíchy a mohl se radovat z Božího milosrdenství. Pane Ježíši, ty jsi nám otevøel brány svého království, dìkuji ti. Ty dáváš každému možnost litovat své høíchy. S pokorou se chci pøipravit na tvùj pøíchod, abych byl schopen zmìnit svùj život a dùvìøovat ve tvé milosrdenství a vìrnost. - PASTÝØ strana 5 -

6 vìèného života po vzkøíšení z mrtvých a v Tisíciletém Království Kristovì jako dokonalý a vìèný život na této zemi, na planetì Zemi, podle znìní v knize Izaiáš a Zjevení. Dovedeme vysvìtlit, v èem a proè je tato interpretace nesmyslem? Rovnìž nevìøí v existenci nesmrtelné duše a v Božství Ježíše Krista. Ježíš je sice prvotinou Božího stvoøení a budoucím Králem a Pánem na zemi i na nebi a na své království èeká sedì po pravici Jehovy Boha, ale totožný s Bohem není. Dokážeme obhájit naše katolické uèení? Svìdkové Jehovovi, ale i protestantské denominace, (napø. evangelíci) nás katolíky nazývají modloslužebníky. Zhotovujeme si sochy a obrazy Panny Marie, rùzných svatých, andìlù, i Ježíše Krista a klaníme se jim. A pøece v pùvodním znìní Desatera, tak jak je mìl Mojžíš napsané na kamenných deskách, stojí: Já jsem Hospodin, tvùj Bùh... Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobnìním nièeho, co je nahoøe na nebi, dole na zemi, nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se nièemu takovému klanìt, ani tomu sloužit... (Ex 20, 2-5 a Dt 5, 6-9) Dovedete vysvìtlit, proè mùžeme dìlat to, co dìláme? Velmi èasto slyšíme o boji se Satanem u Armagedonu (dle knihy Zjevení ). Dovedeme vysvìtlit smysl tìchto posledních dnù? A kdo zùstane naživu, kdo bude vzkøíšen k soudu a kdo zanikne? A kde se ocitnou ti, co budou vzkøíšeni? Svìdkové Jehovovi nám vytýkají napø. slavení Vánoc. Argumentují, že nejen rok Ježíšova narození nekoresponduje s poèátkem našeho letopoètu, ale ani den 25. prosince nemohl být dnem Ježíšova narození. Toto datum bylo pouze zvoleno a urèeno podle pohanského svátku slunovratu. A navíc oni mají pravdu. Už nìkolik vìdcù to potvrdilo a pokusilo se nalézt správné datum. Také z naší farnosti byl vìdec, který se tím zabýval. Je to pan Ing. Josef Šuráò z Divnic, t.è. bytem v Praze. Astronomickým studiem se pokusil nalézt opodstatnìní a dobu výskytu Betlémské hvìzdy, rok a den Ježíšova narození, návštìvu mudrcù od východu, jakož i chronologii Ježíšova života. Jeho studie a kniha jsou též ve farní knihovnì. Knihu také vìnoval papeži Janu Pavlu II. A papež mu prostøednictvím papežského nuncia zaslal své uznání. Podle jeho studií se Ježíš narodil o nìkolik let døíve pøed poèátkem našeho letopoètu, a to cca zaèátkem podzimu, nikoliv koncem prosince. Dovedete obhájit, proè slavíme Vánoce až koncem roku, v zimì, tedy 25. prosince? Je mnoho podobných dotazù, s nimiž budou s vámi Svìdkové Jehovovi diskutovat. A pøi naší neznalosti snadno nás pøesvìdèí. Proto: Dokud nebudeme umìt odpovìdìt, nedávejme se s nimi do diskuze. Tu si mùžeme dovolit, až budeme k tomu dostateènì fundovaní. Co se od nás, katolíkù, oèekává: - dokázat, že nejsme modloslužebníci, - dokázat, že uèení katolické církve je plnì v souladu s Biblí, - dokázat, že jsme natolik fundovaní, že si mùžeme dovolit diskutovat se Svìdky Jehovovými, ale i se všemi protestantskými denominacemi. Kdy to dokážeme? Když se o to budeme poctivì snažit, když se budeme poctivì ve víøe vzdìlávat. Prostøedky a cesty k tomu máme otevøené. Papež Jan XXIII. Prohlásil: Nejvìtším nepøítelem katolické církve je neznalost katolíkù. Velmi si važme naší katolické víry. Je to velký dar Boží, který nikde jinde nenajdeme (ne jen øímské, ale i jiné katolické církve v apoštolské posloupnosti). - Èeho si zvláštì vážím u katolické církve: - dar Eucharistie mše sv., sv. pøijímání, osobní zpovìï svátost smíøení, - mariánská úcta úcta k Pannì Marii jako naší nebeské Matce a dále: - život ve zmìnách roku v pøírodì i v liturgii, obdobnì jako zmìny v životì èlovìka štìstí v rodinì, radost, štìstí, láska které nám tyto zmìny pøinášejí, - víra v nesmrtelnou duši a vìèný život v nebi u Boha (ne vìèný život zde na zemi). Jsem neskonale vdìèný Bohu za tyto dary. A pøeji vám, vám všem, vašim rodinám a vašim drahým a u Boha pro vás vyprošuji, aby vás tìmito dary obdaøil. Pro nás køes any, ale i Svìdky Jehovovy, je jediný svrchovaný, nejvyšší svatý náš Pán Ježíš Kristus, Král. Jeho velikost a úctu slavíme v katolické církvi ve svátek Ježíše Krista, Krále. Je to nejvyšší úcta, jakou mu mùžeme vzdát, tímto svátkem také konèíme náš církevní rok. Následující nedìli zaèíná už nový-církevní rok. Je to doba, v níž si pøipomínáme, jak národ izraelský po staletí toužebnì oèekával a volal po pøíchodu Vykupitele. Také pro nás je to doba oèekávání, doba pøípravy na pøíchod Vykupitele. Tato doba nás pøímo vybízí, abychom se zamysleli nad sebou, abychom rozjímali nad svým životem, abychom si vzali pøíklad ze slov Písma svatého Bible. Využijeme této adventní doby. Seznámíme se s Písmem svatým, nebo alespoò s Novým zákonem, k našemu štìstí a prospìchu, ke zmìnì života, ale také proto, a se nemusíme stydìt pøed druhými køes anskými denominacemi a o nás nemusíme s ostudou (pravdivou) slyšet: katolíci Bibli neznají. A je pro nás tato doba adventní dobou, která podstatnì zmìní náš život, že z dobrého pøíkladu našeho života mùžeme slyšet hrdé prohlášení:,,to jsou katolíci. Ing. Novák Antonín Základní umìlecká škola Slavièín ve spolupráci s Øímskokatolickou farností Vás srdeènì zve na ADVENTNÍ KONCERTY úèinkují: DPS Tuèòáci SPS Cantare uèitelé ZUŠ a hosté Nedìle 18. prosince 2011 v a hodin, chrám sv. Vojtìcha ve Slavièínì. Právì Ježíš je onen služebník, kterého Hospodin povolal, aby nabízel spásu celému svìtu. On je svìtlem, které otevírá oèi slepým a vytrhuje z temnot ty, kdo žijí bez dùvìry a v beznadìji. Pro nás je však nìkdy tìžké vzdát se svého sobectví a zapøít se, abychom žili podle závazkù pøijatých ve køtu a stali se tak služebníky Pána. Pane Ježíši, narozený z Panny Marie, ty jsi slunce našeho života, osvìcuj mì svými paprsky a ukaž mi cestu, po níž mám kráèet. Dej, a všichni vìøící vždy èerpají sílu ze sjednocení s tebou. - PASTÝØ strana 6 -

7 S pøíchodem Mesiáše mohou všechny národy usilovat o jednotu a pokoj, protože Kristus je nárožní kvádr. Stejnì jako nárožní kvádr sjednocuje dvì stìny budovy, tak Ježíš sjednocuje Boží lid v jedno. Nové spoleèenství sjednocené v Pánu je svatý chrám v jednotì Ducha Svatého. Pane Ježíši, Králi národù, svým narozením jsi ukázal celému svìtu cestu pokoje. Dej, prosím tì, a všechny rodiny usilují o vzájemnou jednotu a pomáhej také mnì v mém úsilí o to, co smìøuje k dobru. - PASTÝØ strana 7 -

8 A NÌCO PRO ROZVESELENÍ Ètyøi muži se dohadují, která profese je nejstarší. Nejstarší je moje profese, øíká lékaø, protože vyjmutí žebra, z kterého byla stvoøena Eva, byl lékaøský zákrok! Ne, øíká stavitel, první práce byla vybudování svìta! To se oba mýlíte, tvrdí filozof, pøed vytvoøením svìta bylo tøeba pøijít na ideu, jak vyjít z chaosu! A co myslíte, triumfuje politik, kdo podle vás zpùsobil ten chaos? Proè se nestát faráøem: Jestliže faráø zùstává na faøe, izoluje se od ostatních. Jestliže faráø chodí po návštìvách, nikdy není na faøe k zastižení. Jestliže faráø mluví o víøe jednoduše jako s dìtmi, je jeho víra pøíliš dìtinská. Jestliže faráø mluví jako teolog, jen se vytahuje a nikdo mu nerozumí. Jestliže u faráøe svátost smíøení trvá dlouho, je moc rozvláèný a všichni musí èekat. Jestliže to ve zpovìdnici jde faráøovi od ruky, je jasné, že kajícníky dostateènì nevyslechne. Jestliže faráø zaèíná mši svatou pøesnì na èas, je to puntièkáø. Jestliže faráø zaèíná mši svatou o dvì minuty pozdìji, pak kvùli své nekázni zbyteènì všechny zdržuje. Jestliže faráø opravuje kostel, vyhazuje peníze oknem. Jestliže faráø kostel neopravuje, je jasné, že si nièeho neváží a nechává všechno zchátrat. Jestliže faráø spolupracuje s pastoraèní radou, nechává se vodit za nos. Jestliže faráø nespolupracuje s pastoraèní radou, je pøíliš autoritáøský. Jestliže se faráø èasto usmívá, je pøíliš familiární. Jestliže se faráø tváøí vážnì, je odmìøený a pro lidi nepøístupný. Jestliže je faráø mladý, nemá žádné zkušenosti, aby mohl pouèovat. Jestliže je faráø starší, je zkostnatìlý a mìl by jít do dùchodu. Tak tedy hodnì odvahy, páni faráøi! Malá holèièka øíká své mamince, že až bude vìtší, vezme si pana faráøe. Maminka jí vysvìtluje: Knìží se nemohou ženit, miláèku. A kde se tedy berou ministranti? Holèièka se ptá maminky: Mami, je pravda, že když umøeme, stane se z nás prach? No ano, odbude ji maminka. Holèièka odejde do svého pokoje a za chvíli se vrátí s pláèem. Mami, mami, pojï rychle se mnou. Pod mou postelí leží nìjaký mrtvý! Misionáø pøistane na ostrovì. Dobrý den, pane, pozdraví ho slušnì domorodý chlapec. Neoslovuj mì pane, ale øíkej mi otèe, opraví misionáø chlapce. No to je ale senzace, raduje se chlapec. Moje máma bude moc pøekvapená a nadšená. Øíkala mi, že už se nikdy nevrátíš! Z knihy Bernarda Peyrouse a Marie-Ange Pompignoliové Jezuita a františkán kouøí dýmku Nejsou žádné beznadìjné situace, jsou jen lidé, kteøí jsou bez nadìje tváøí v tváø situaci. Latinské slovo adventus znamená pøíchod, v køes anském slova smyslu je to pøíchod Vykupitele, Zachránce. Pohled do pøedvánoèních ulic našich mìst nám však nenaznaèuje, že by lidé na nìkoho èekali. Naši pøedci prožívali tuto pøedvánoèní adventní dobu úplnì jinak. Starší z nás si jistì vzpomenou, jak chodívali s lucernou anebo úplnì ve tmì s babièkami a tetièkami nebo s maminkou na roráty. To je ranní mše ke cti Panny Marie, která je nazývána Hvìzda jitøní proto je ta mše tak brzy po ránu. A protože první slova mše znìla latinky: Rorate coeli desuper - èesky Rosu dejte, nebesa, shùry vzniklo nám v èeštinì užívané slovo roráty. V Orientu rosa padající na vegetaci pøináší život, novou úrodu, a proto se také stala symbolem pøipomínajícím touhu po nìkom, kdo by svým pøíchodem tuto možnost dal. Podle posledního sèítání lidu znaèná èást naší populace nesdílí køes anský názor na svìt (nebo se k nìmu aspoò veøejnì nehlásí), takže mùžeme usoudit, že ani letos nebude u nás pro všechny advent dobou oèekávání Kristova pøíchodu. Pøesto si myslím, že bychom se mìli uèit èekat všichni. Èekající èlovìk má nadìji, a to je dùležitý rozmìr adventní doby prohloubení nadìje. Tato nadìje je køehká a plachá o Vánocích ji vnímáme jako malé Dítì a snadno ji pak mùžeme pøehlédnout a pøeslechnout v hluèných pøedvánoèních ulicích. Proto naši pøedkové mluvili o adventu jako o období klidu, ticha a soustøedìní. Snad není velkou utopií vytvoøit si v adventu alespoò párkrát takový tichý prostor v oèekávání tolik potøebné návštìvy pro každého z nás. Doufejme, že budeme doma, až pøijde. Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem POZVÁNKA NA RORÁTY V adventu se toho dìje celkem hodnì. Je potøeba vymyslet a obstarat vánoèní dárky, napéct cukroví a pøipravit výzdobu. Na Ježíše v tom shonu zbývá jen málo èasu, a to pøesto, že Vánoce jsou oslavou jeho narození. Bylo by milé, kdybychom si v adventu našli na Ježíše co nejvíc èasu. Proto srdeènì zveme zvláštì dìti a jejich rodièe na sobotní rorátní mše svaté, které se uskuteèní tyto adventní soboty: ; a Zaèátek této ranní mše jsou vždy v 6.30 hod. Po mši svaté jsou dìti i s doprovodem zvány na faru ke spoleèné snídani. A pozor! Dìti, nezapomeòte si s sebou vzít nìjakou lampièku, lampionek nebo svícínek, do kterého se dá napø. èajová svíèka. A pøikládám jednu adventní modlitbu, díky které se mùžete pøipravovat na Ježíšùv pøíchod: Ježíši Kriste, brzy budou Vánoce. Budeme slavit tvé narození. S tebou pøišel na svìt pokoj a teplo. Otevírám své srdce pro tvé svìtlo a radost. Dej, a jsem v tomto adventu svìtlem pro okolí, pro svou rodinu, spolužáky a kamarády. Dej, a je moje pøítomnost osvìtlí a rozradostní. Ukaž mi, co mám dìlat, aby byl tento svìt radostnìjší a pøátelštìjší. Žehnej mé rodinì, mým kamarádùm a naší zemi. Dìkuji ti, že jsi pøišel na svìt, abys nám byl blíž. Díky za Vánoce! Slova proroka Izaiáše: Hle, dívka poène a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (Iz 7,14) se týkají narození Achazova syna, který dostane symbolické jméno Emanuel Bùh s námi. Achaz nechce na Bohu žádat znamení, Jeho víra je slabá, nedokáže dùvìøovat v Boží pùsobení v tìžké situaci národa. Naopak Maria se zcela zapojuje do plánu spásy a souhlasí s narozením Ježíše, který je onen pravý Emanuel Bùh s námi. Pane Ježíši, ty jsi pøišel na svìt, aby ses stal èlovìkem, dej mi moudrost rozeznávat tvá znamení. Pøedevším tì prosím, abych v každé tìžké situaci dùvìøoval tobì. - PASTÝØ strana 8 -

9 Øímskokatolická farnost Slavièín ve spolupráci s Charitou sv. Vojtìcha Slavièín srdeènì zve na ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVU pod vedením P. Maxmiliána Døímala SDB z Fryštáku v nedìli 11. prosince 2011 v kostele sv. Vojtìcha ve Slavièínì KINO SLAVIÈÍN (Sokolovna) nedìle v a hodin Program: mše svatá v 7.20, 9.30 a hodin hod. duchovní slovo adorace hod. diskuze (pøíležitost k zodpovìzení dotazù) JAN PAVEL II. - HLEDAL JSME VÁS Nejdražší polský dokument o nejvýznamnìjší osobnosti polských novodobých dìjin Režie: Jaros³aw Szmidt Scénáø: Jaros³aw Szmidt, Mariusz Wituski Støih: Konrad Styczeñ Hudba : Michal Lorenc Vystupují : Placido Domingo, bývalý italský prezident Francesco Cossiga, módní návrháøka Luara Biagiotti, Dalajlama,nìkdejší vatikánský mluvèí Joaquín Navarro Valls, Lech Wa³êsa... Nový polský dokumentární film vìnovaný Janu Pavlu II. nazvaný Jan Pavel II. - hledal jsem vás vznikal ètyøi roky. Natáèen byl ve tøinácti zemích na ètyøech kontinentech. Vedle unikátních archivních zábìrù je film vystavìn na rozhovorech s padesáti osobnostmi vybranými z nejrùznìjších prostøedí. O polském papeži vyprávìjí napø. tenorista Placido Domingo, Francesco Cossiga, Dalajlama, nìkdejší vatikánský mluvèí Joaquín Navarro Valls nebo bývalý polský prezident Lech Wa³êsa. Vypravìèem v dokumentu je významný polský televizní moderátor Krzysztof Ziemiec. Film Jan Pavel II. - hledal jsem vás... mìl premiéru v polských kinech 11. bøezna. Tvùrci tohoto dosud nejvìtšího dokumentárního filmu vìnovaného polskému papeži pøipravují také jeho osmidílnou televizní verzi. Jak øekl režisér dokumentu: "Nejde o biografii, ani další kroniku pontifikátu Jana Pavla ll. ve stylu televizních reportáží, spíše jsme se pokusili zamìøit se svižnì modernì filmaøsky na univerzální charakter papežovy zprávy". Vánoèní svátost smíøení ve farnostech našeho dìkanátu Den Èas Místo So Slavièín Ne Pozlovice Ne Štítná n. Vl. St Vlachovice Èt Horní Lhota Pá Újezd So Val. Klobouky Ne Luhaèovice Po Út Nedašov Brumov - Bylnice V mìstì Davidovì se narodil Spasitel. Toto je zvìst, která pøináší radost celému svìtu. Radost, která rozkvétá v Marii a také v nás, kteøí máme jistotu, že Ježíš už pøichází, je mezi námi a vykoná pro nás velké vìci. Uctíváme Pannu Marii, která se otevøela Božímu plánu a stala se Matkou Boží, a tak nám otevøela cestu ke spáse. Maria, Matko Boží a Matko naše, pøiprav srdce všech vìøících k pøijetí Ježíše, našeho Spasitele. Prosím tì, Maria, vezmi mì za ruku a veï mì k Ježíši, abych mu podìkoval za to, že chce pøebývat mezi námi. - PASTÝØ strana 9 -

10 KØTY Karolína Ježíková Ondøej Koiš POHØBY Jozef Adamèík, 1920, Slavièín Jiøina Salvetová, 1927, Slavièín Drahomíra Šikutová, 1930, Rudimov Stanislav Šašina, 1935, Dubòany Rozpis služeb žen, které se obìtavì starají o úklid kostela Nevšová Lipová Habancová, Èížová, Janeèková, Orsáková, Šuráòová Divnice Rokytnice Kašparová, Buriánková, Brhelová, Raková, Bartošová Stejskalová, Borová J., Dvorská, Mikšíková, Salvetová, Burešová Obadalová, Durïáková M., BorováL.,Studénková M., Kuželová L., Kuželová M. RÁDI VÁM POSLOUŽÍME UDÌLENÍM SVÁTOSTÍ nejvìtšího daru, který Kristus svìøil své církvi. Protože však je k tomu tøeba dobrá pøíprava, ohlaste se nám: Køest dìtí buï hned po narození nebo alespoò 1 mìsíc pøed køtem. (Køty jsou zpravidla 3.nedìli v mìsíci po ranní mši sv.) Pøíprava na køest dospìlých trvá zhruba 1 rok. (Køest obvykle v sobotní Velikonoèní vigilii.) Zamýšlený církevní sòatek nejménì 3 mìsíce pøedem. (Sezdáváme jen ty, z nichž je alespoò jeden z naší farnosti.) Svátost nemocných udìlujeme po individuální domluvì. Možnost ke svátosti smíøení je pøedevším v pondìlí, støedu a pátek asi hodinu pøed veèerní mší sv. ÚØEDNÍ HODINY NA FAØE Støeda Pátek Nebo po domluvì, pøípadnì v kostele po bohoslužbách. V ostatních èasech bez záruky. TELEFONICKÝ KONTAKT: Fara (úøad) : P. Miroslav (soukromé): faslavicin@ado.cz Web: Farní knihovna (na faøe): Støeda PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY VE FARNOSTI SV. VOJTÌCHA VE SLAVIÈÍNÌ NE 7.20 hodin 9.30 hodin hodin PO,ST,PÁ hodin ÈT,SO 6.30 hodin ØEŠENÍ ZE STRANY 7: Jan Køtitel Tajenka: OBRA TE SE! Jednotlivé odpovìdi: 1c, 8b, 10b, 4a, 9b, 2a, 5c, 3c, 7b, 6a. Kázání Jana Køtitele: PØIPRAVTE CESTU PÁNU, VYROVNEJTE MU STEZKY. NE nedìle adventní ST svátek sv. Ondøeje, apoštola SO sv. František Xaverský NE nedìle adventní ÚT sv. Mikuláš ÈT Slavnost Panny Marie poèaté bez poskvrny prvotního høíchu NE nedìle adventní ÚT sv. Lucie ST sv. Jan od Køíže NE nedìle adventní SO Štìdrý den NE Slavnost Narození Pánì 1. svátek vánoèní PASTÝØ, zpravodaj farní rodiny sv. Vojtìcha ve Slavièínì. Slouží pro vnitøní potøebu farnosti. Øídí redakèní rada. Náklad 550 výtiskù.tiskárna: Boster trade s.r.o., Hrádecká 111,Slavièín, tel./fax: Pøíspìvky pøijímají Jana Adámková, tel : a Zdenìk Durïák, tel.: Mùžete je také vložit do oznaèené pokladnièky v pøedsíni kostela, která je k tomuto úèelu urèena. Nepodepsané pøíspìvky se nepøijímají. Všem pravidelným i nepravidelným dopisovatelùm upøímné Pán Bùh zapla. Náklady na 1 výtisk èiní pøibližnì 7 Kè. Srdeènì dìkujeme za vaše finanèní pøíspìvky. Další øádné èíslo vyjde na Slavnost Narození Pánì Uzávìrka bude v nedìli Ozn. Redakce nezodpovídá za obsahy jednotlivých pøíspìvkù. Provádí pouze jazykové a stylistické korektury. V èláncích jsou otištìny necenzurované názory, postøehy a zkušenosti našich dopisovatelù a ètenáøù! - PASTÝØ strana 10 -